Jaroslav Ha�ek
Osudy dobr�ho voj�ka �vejka za sv�tov� v�lky
II. kniha
NA FRONT�

*1. kapitola

�vejkovy nehody ve vlaku
V jednom kup� druh� tł�dy rychl�ku Praha-�esk� Bud�jovice byli tłi, nadporuŁ�k Luk�, naproti kter�mu sed�l star�� p�n, śpln� holohlavż, a �vejk, kterż st�l skromn� u dveł� k chodb� a chystal se pr�v� vyslechnout novż pł�val hromobit� nadporuŁ�ka Luk�e, kterż, nedbaje pł�tomnosti holohlav�ho civilisty, hł�mal �vejkovi do du�e po cel� trati, kterou projeli, śe je boś� dobytek a podobn�.

Ne�lo o nic jin�ho neś o maliŁkost, o poŁet zavazadel, kter� �vejk opatroval.
"Ukradli n�m kufr," vytżkal nadporuŁ�k �vejkovi; "to se jen tak łekne, holomku!"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," ozval se ti�e �vejk, "dovopravdy ho ukradli. Na n�draś� se vśdycky potlouk� moc takovżch �izu�kł a j� si to płedstavuju tak, śe jednomu z nich se nepochybn� zamlouval v� kufr a ten Łlov�k śe nepochybn� vyuśitkoval toho, jak jsem vode�el vod zavazadel, abych v�m vohl�sil, śe s na�ima zavazadlama je v�echno v poł�dku. Von moh ten n� kufr ukradnout pr�v� jen v takovej pł�znivej okamśik. Po takovżm okamśiku voni pasou. płed dv�ma l�ty na Severoz�padn�m n�draś� ukradli jedn� paniŁce koŁ�rek i s holŁiŁkou v pełink�ch a byli tak �lechetn�, śe holŁiŁku vodevzdali na policejn� komisałstv� u n�s v ulici, śe prej ji na�li pohozenou v prłjezd�. Potom ud�laly noviny z tż ubohż pan� krkavŁ� matku."
A �vejk dłrazn� prohl�sil: "Na n�draś� se kradlo vśdycky a bude se kr�st d�l. Jinak to nejde."
"J� jsem płesv�dŁen, �vejku," ujal se slova nadporuŁ�k, "śe to s v�mi jednou prach�patn� skonŁ�. Poł�d je�t� nev�m, d�l�te-li ze sebe vola nebo jste se uś volem narodil. Co bylo v tom kufru?"
"Dohromady nic, pane obrlajtnant," odpov�d�l �vejk, nespou�t�je oŁ� z lys� lebky civilisty sed�c�ho naproti nadporuŁ�kovi, kterż, jak se zd�lo, nejevil praś�dnż z�jem o celou z�leśitost a Łetl si Neue freie Presse, "v celżm tom kufru bylo jen zrcadlo z pokoje a śeleznej v��k z płeds�n�, takśe jsme vlastn� neutrp�li ś�dnż ztr�ty, pon�vadś zrcadlo i v��k patłily panu dom�c�mu."
Vida hroznż posun�k nadporuŁ�kłv, pokraŁoval �vejk laskavżm hlasem: "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem vo tom, śe ten kufr bude ukradenej, napłed nic nev�d�l, a co se tżk� toho zrcadla a v��ku, tak jsem to vozn�mil panu dom�c�mu, śe mu to vr�t�me, aś płijdem z vojny domł. V nepł�telskejch zem�ch je hodn� zrcadel i v��kł, takśe ani v tomhle pł�pad� nemłśeme utrp�t s panem dom�c�m ś�dnou ztr�tu. Jakmile dobyjeme n�jakż m�sto..."
"Ku�te, �vejku," stra�livżm hlasem skoŁil do toho nadporuŁ�k, "j� v�s jednou płed�m k poln�mu soudu. Rozvaśte si dobłe, jestli nejste nejprachpitom�j��m chlapem na sv�t�. N�kterż Łlov�k, kdyby śil tis�c let, nevyvedl by tolik pitomost� jako vy b�hem t�ch n�kolika ned�l. Douf�m, śe jste to tak� pozoroval?"
"Poslu�n� hl�s�m, śe jsem to, pane obrlajtnant, pozoroval. J� m�m, jak se ł�k�, vyvinutej pozorovac� talent, kdyś uś je pozd� a n�co se stane nepł�jemnżho. J� m�m takovou smłlu jako n�jakej Nechleba z Nek�zanky, kterż tam chodil do hospody V ŁubŁ�m h�ji. Ten cht�l vśdycky d�lat dobrotu a vod soboty v�st novej śivot, a vśdycky na druhej den ł�kal: ,Tak jsem v�m, kamar�di, k r�nu pozoroval, śe jsem na pryŁn�: A vśdycky ho to stihlo, kdyś si um�nil, śe płjde v poł�dku domł, a nakonec se vysv�tlilo, śe porazil n�kde n�jakou vohradu nebo vypł�h kon� drośk�łovi nebo si cht�l proŁistit fajfku p�rem z kohout�ho chvostu n�jakż policejn� patroly. Von byl z toho cele] zoufale] a nejv�c mu to bylo l�to, śe se ta smłla t�hne po celż generace. Jeho d�deŁek �el jednou na vandr..."
"Dejte mn� pokoj; �vejku, s va�imi vżklady." "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe v�echno, co zde pov�d�m, je svatosvat� pravda. Jeho d�deŁek �el na vandr..."
"�vejku," rozŁ�lil se nadporuŁ�k, "je�t� jednou v�m płikazuji, abyste mn� nic nevykl�dal, nechci nic sly�et. Aś płijedeme do Bud�jovic, pak si to s v�mi vył�d�m. V�te, �vejku, śe v�s d�m zavł�t?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe to nev�m," m�kce łekl �vejk, "je�t� jste se vo tom nezmi�oval."
NadporuŁ�kovi bezd�Łn� zacvakaly zuby, vzdychl si, vyt�hl z pl�t� Bohemii a Łetl zpr�vy o velkżch v�t�zstv�ch, o Łinnosti n�meck� ponorky E na Stłedozemn�m mołi, a kdyś płi�el na zpr�vu o nov�m n�meck�m vyn�lezu na vyhazov�n� m�st do pov�tł� pomoc� zvl�tn�ch bomb vrhanżch z l�tadel, kter� vybuchuj� tłikr�t za sebou, byl vyru�en hlasem �vejka, kterż promluvil na holohlav�ho p�na:
"Dovolte, va�nosti, ner�Ł�te bżt pan Purkr�bek, z�stupce banky Sl�vie?"
Kdyś holohlavż p�n neodpov�dal, łekl �vejk nadporuŁ�kovi:
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem jednou Łetl v novin�ch, śe norm�ln� Łlov�k m� m�t na hlav� prłm�rn� 60 aś 70 tis�c vlasł a śe Łernż vlasy bżvaj� łid��, jak je vid�t z mnohżch pł�padł."
A pokraŁoval neśprosn� d�l: "Potom ł�kal jednou jeden medik v kav�rn� U �p�rkł, śe pad�n� vlasł zavi�uje du�evn� pohnut� v �estined�l�."
A nyn� se stalo n�co hrozn�ho. Holohlavż p�n vyskoŁil na �vejka, załval na n�ho: "Marsch heraus, Sie Schweinkerl," vykopl ho do chodby a vr�tiv se do kup� uchystal mal� płekvapen� nadporuŁ�kovi t�m, śe se mu płedstavil.
Byl to nepatrnż omyl. Holohlav� individuum nebylo panem Purkr�bkem, z�stupcem banky Sl�vie, ale pouze gener�lmajorem von Schwarzburg. Gener�lmajor konal pr�v� v civilu inspekŁn� cestu po pos�dk�ch a jel płekvapit Bud�jovice.
Byl to nejstra�n�j�� inspekŁn� gener�l, kterż se kdy narodil, a na�el-li n�co v nepoł�dku, vedl jen tuto rozmluvu s veliteli pos�dek:
"M�te revolver?" "M�m." "Dob�e! Na va�em m�st� jist� bych v�d�l, co s n�m d�lat, nebol co zde vid�m, to nen� pos�dka, ale st�do svin�."
A skuteŁn� po jeho inspekŁn� cest� se tu a tam vśdycky n�kdo zastłelil, coś gener�lmajor von Schwarzburg konstatoval se zadostiuŁin�n�m: "Tak to m� bżt! To je voj�k!"
Vypadalo to tak, śe nem� ł�d, kdyś po jeho inspekci złstal vłbec n�kdo naśivu. M�l m�nii płelośit vśdy dłstojn�ka na nejnepł�jemn�j�� m�sta. StaŁilo to nejmen��, a dłstojn�k se jiś louŁil se svou pos�dkou a putoval na Łernohorsk� hranice nebo do n�jak�ho opil�ho, zoufal�ho garnizónu v �pinav�m kout� HaliŁe.
"Pane nadporuŁ�ku," łekl, "kde jste nav�t�voval kadetn� �kolu?"
"V Praze."
"Vy jste tedy chodil do kadetn� �koly a nev�te ani, śe dłstojn�k je zodpov�den za sv�ho podł�zen�ho. To je p�kn�. Za druh� bav�te se se svżm sluhou jako s n�jakżm svżm intimn�m pł�telem. Dovolujete mu, aby mluvil, aniś by byl t�z�n. To je je�t� hezŁ�. Za tłet� dovol�te mu ur�śet va�e płedstaven�. A to je to nejkr�sn�j��, ze v�eho toho vyvod�m dłsledky. Jak se jmenujete, pane nadporuŁ�ku?"
"Luk�."
"A u kter�ho pluku slouś�te?"
"Byl jsem..."
"D�kuji, o to, kde jste byl, nen� łeŁi, chci v�d�t, kde jste te�."
"U 91. p��ho pluku, pane gener�lmajore. Płelośili mne..."
"V�s płelośili? To ud�lali velice dobłe. V�m nebude na �kodu pod�vat se co nejdł�v s 91. p��m plukem n�kam na boji�t�."
"O tom je jiś rozhodnuto, pane gener�lmajore."
Gener�lmajor m�l nyn� płedn�ku o tom, śe pozoruje posledn� l�ta, śe dłstojn�ci mluv� se svżmi podł�zenżmi famili�rn�m tónem, a śe v tom vid� nebezpeŁ� ��łen� n�jakżch demokratickżch z�sad. Voj�k m� se drśet v hrłze, mus� se tł�st płed svżm płedstavenżm, b�t se ho. Dłstojn�ci mus� drśet muśstvo na deset krokł od t�la a nedovolit mu, aby płemż�lelo samostatn� nebo dokonce vłbec myslilo, v tom śe je tragickż omyl posledn�ch let. Dł�v se muśstvo b�lo dłstojn�kł jako ohn�, ale dnes...
Gener�lmajor beznad�jn� m�chl rukou: "Dnes v�t�ina dłstojnictva mazl� se s voj�ky. To jsem cht�l ł�ct."
Gener�lmajor vzal op�t sv� noviny a zahloubal se do Łten�. NadporuŁ�k Luk� vy�el bledż na chodbu, aby si to se �vejkem vypoł�dal.
Na�el ho stoj�c�ho u okna s tak blaśenżm a spokojenżm vżrazem, jakż młśe m�t jen jednom�s�Łn� rob�tko, kter� se napilo, nacucalo a nyn� spink�.
NadporuŁ�k se zastavil, kżvl na �vejka a uk�zal mu pr�zdn� kup�. Ve�el za �vejkem a uzavłel dvełe.
"�vejku," łekl slavnostn�, "koneŁn� płi�el okamśik, kdy dostanete p�r facek, jakżch sv�t nevid�l. ProŁpak jste napadl na toho ple�at�ho p�na? V�te, śe je to gener�lmajor von Schwarzburg?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," ozval se �vejk, tv�łe se jako muŁedn�k, "śe j� vłbec nikdy v śivot� jsem nem�l toho nejmen��ho śmyslu n�koho urazit a śe vłbec nem�m pon�t� a zd�n� o n�jakżm panu gener�lmajoru. Von vopravdu je celej pan Purkr�bek, z�stupce banky Sl�vie. Ten chodil k n�m do hospody a jednou, kdyś u stolu usnul, tak mu na jeho ple� n�jakej dobrodinec napsal inkoustovou tuśkou: ,Dovolujeme si v�m t�mto dle płipojen� sazby IIIc zdvołile nab�dnouti nastł�d�n� v�na a vybaven� va�ich d�tek pomoc� śivotn�ho poji�t�n�!` To se v�, śe v�ichni vode�li, a j� tam s n�m złstal s�m, a pon�vadś m�m vśdycky smłlu, tak von potom, kdyś se probudil a pod�val se do zrcadla, se rozŁ�lil a myslel, śe jsem to jemu ud�lal j�, a cht�l mn� d�t taky p�r facek."
Slłvko "taky" splynulo tak dojemn� m�kce a vyŁ�tav� ze rtł �vejka, śe nadporuŁ�kovi sklesla ruka.
Ale �vejk pokraŁoval: "Pro takovou malou mejlku se ten p�n nemusel rozŁilovat, von m� m�t vopravdu 60 aś 70 tis�c vlasł, jako to bylo v tom Łl�nku, co m� v�echno m�t norm�ln� Łlov�k. Mn� nikdy v śivot� nenapadlo, śe existuje n�jakej ple�atej pan gener�lmajor. To je, jak se ł�k�, tragickej omyl, kerej se młśe kaśdżmu płihodit, kdyś Łlov�k n�co poznamen� a ten druhej se hned toho chyt�. To n�m jednou płed l�ty vypravoval krejŁ� Hżvl, jak jel z m�sta, kde krejŁoval ve �tżrsku, do Prahy płes Leoben a m�l s sebou �unku, kterou si koupil v Mariboru. Jak tak jede ve vlaku, myslel si, śe je vłbec jedinej dech mezi pasaś�rama, a kdyś si u Svatżho Moł�ce zaŁal ukrajovat z tż celż �unky, tak ten p�n, co sed�l naproti, poŁal d�lat na tu �unku zamilovanż voŁi a sliny mu zaŁaly t�ct z huby. Kdyś to vid�l krejŁ� Hżvl, pov�dal si k sob� nahlas: ,To bys śral, ty chlape mizern�: A ten p�n mu Łesky vodpov�: ,To se v�, śe bych śral, kdybys mn� dal.` Tak tu �unku seśrali spoleŁn�, neś płijeli do Bud�jovic. Ten p�n se jmenoval Vojt�ch Rous."
NadporuŁ�k Luk� pod�val se na �vejka a vy�el z kup�. Kdyś sed�l op�t na sv�m m�st�, objevila se za chv�li ve dveł�ch upł�mn� tv�ł �vejkova:
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsme za p�t minut v T�bołe. Vlak stoj� p�t minut. Nepłik�śete objednat n�co k sn�dku? Płed l�ty zde m�vali moc dobrou..."
NadporuŁ�k zułiv� vyskoŁil a na chodb� łekl k �vejkovi: ,"le�t� jednou v�s upozor�uji, śe Ł�m m�n� se ukazujete, t�m jsem ��astn�j��. Nejrad�ji bych byl, kdybych v�s vłbec nevid�l, a bulte ubezpeŁen, śe se o to postar�m. Neukazujte se mn� vłbec na oŁi. Ztra�te se mn� z dohledu, vy dobytku, pitomŁe."
"Dle rozkazu, pane obrlajtnant "
�vejk zasalutoval, otoŁil se vojenskżm krokem a �el na konec chodby, kde se posadil v koutku na sed�tko prłvodŁ�ho a zapłedl rozmluvu s n�jakżm śelezniŁn�m zł�zencem: "Mohu se v�s pros�m na n�co zeptat?"
�elezniŁn� zł�zenec, nejev�c� patrn� ś�dn� chuti do rozhovoru, slab� a apaticky kżvl hlavou.
"Ke mn� chod�val," rozhovołil se �vejk, "jeden dobrej Łlov�k, n�jakej Hofmann, a ten vśdy tvrdil, śe tyhle popla�nż sign�ly nikdy neśŁinkuj�, śe to zkr�tka a dobłe nefunguje, kdyś se zat�hne za tuhle rukoje�. J�, spravedliv� łeŁeno, jsem se nikdy takovou v�c� nezaj�mal, ale kdyś uś jsem si tady toho popla�n�ho apar�tu v�iml, tak bych r�d v�d�l, na Łem jsem, kdybych n�hodou toho n�kdy potłeboval." �vejk vstal a płistoupil s śelezniŁn�m zł�zencem k popla�n� brzd� "V nebezpeŁ�".
�elezniŁn� zł�zenec uznal za svou povinnost vysv�tlit �vejkovi, v Łem z�leś� celż mechanismus apar�tu na poplach: "To v�m spr�vn� łekl, śe se mus� zat�hnout za tuhle rukoje�, ale lhal v�m, śe to nefunguje. Vśdy se vlak zastav�, pon�vadś je to ve spojen� płes v�echny vagóny s lokomotivou. Popla�n� brzda mus� fungovat."
Oba m�li płitom ruce na drś�tku rukojet� p�ky a je jist� z�hadou, jak se to stalo, śe ji vyt�hli a vlak stanul.
Nemohli se tak� nijak oba shodnout, kdo to vlastn� ud�lal a dal popla�nż sign�l.
�vejk tvrdil, śe on to nemohl bżt, śe to neud�lal, śe nen� ś�dnż uliŁn�k.
"J� se s�m tomu div�m," ł�kal dobr�cky ke kondukt�rovi, "proŁ se vlak tak n�hle zastavil. Jede, a najednou stoj�. M� to v�c mrz� neś v�s."
N�jakż v�śnż p�n postavil se na obranu śelezniŁn�ho zł�zence a tvrdil, śe sly�el, jak ten voj�k prvn� zaŁal rozhovor o popla�nżch sign�lech.
Naproti tomu �vejk mluvil neust�le cosi o sv� poctivosti, śe nem� ś�dn�ho z�jmu na zpośd�n� vlaku, pon�vadś jede do v�lky.
"Pan płednosta stanice v�m to vysv�tl�," rozhodl kondukt�r, "to v�s bude st�t dvacet korun." Zat�m bylo vid�t, jak cestuj�c� vyl�zaj� z vagónł, vrchn� prłvodŁ� p�sk�, n�jak� pan� zd�en� b�ś� s cestovn�m kufrem płes tra� do pol�.
"To stoj� dovopravdy za dvacet korun," roz�afn� łekl �vejk, zachov�vaje naprostż klid, "to je je�t� moc lacinż. Jednou, kdyś byl c�sał p�n n�v�t�vou na �iśkov�, tak n�jakej Franta �nor zastavil jeho koŁ�r t�m, śe si płed c�sałem p�nem kleknut na kolena do j�zdn� dr�hy. Potom ten policejn� komisał z toho rajónu łekl k panu �norovi s pl�Łem, śe mu to nem�l d�lat v jeho rajónu, śe to m�l ud�lat vo jednu ulici n�ś, co patł� uś pod policejn�ho radu Krause, tam śe m�l vzd�vat hold. Potom toho pana �nora zavłeli."
�vejk rozhl�dl se kolem, pr�v� kdyś vrchn� prłvodŁ� rozmnośil kruh posluchaŁł.
"Tak abychom zas d�l jeli," łekl �vejk, "to nen� nic p�knżho, kdyś se vlak vopozd�. Kdyby to bylo za m�ru, tak sp�nembohem, ale kdyś je v�lka, tak m� kaśdej v�d�t, śe v kaśdżm vlaku jedou vojenskż osoby, gener�lmajorov�, obrlajtnanti, bur�ov�. Kaśdż takovż vopozd�n� je vo�emetn� v�c. Napoleon se u Waterloo vopozdil vo p�t minut, a byl v hajzlu s celou svou sl�vou..."
V tom okamśiku prodral se skupinou posluchaŁł nadporuŁ�k Luk�. Byl pł�ern� bledż a nemohl nic jin�ho ze sebe vypravit neś: "�vejku!"
�vejk zasalutoval a ozval se: "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe na m� svalili, śe jsem zastavil vlak. �elezniŁn� er�r m� n�ramn� divnż plomby u popla�nejch brzd. �lov�k aby se k tomu ani nepłibliśoval, jinak by mohl m�t mal�r a mohli by na n�m cht�t dvacet korun, jako cht�j� na mn�."
Vrchn� prłvodŁ� byl jiś venku, dal sign�l a vlak se op�t rozjel.
PosluchaŁi �li na sv� m�sta v kup� a nadporuŁ�k Luk� nepromluvil v�c ani slova a �el si t�ś sednout.
Złstal jen prłvodŁ� vlaku se �vejkem a śelezniŁn�m zł�zencem. PrłvodŁ� vlaku vyt�hl z�pisn� kn�śku a sestavoval relaci o cel�m pł�pad�. �elezniŁn� zł�zenec nevraśiv� se d�val na �vejka, kterż se klidn� ot�zal: "Jste jiś dlouho u dr�hy?"
Pon�vadś śelezniŁn� zł�zenec neodpov�dal, prohl�sil �vejk, śe znal n�jak�ho Ml�Łka Franti�ka z Uhłin�vse u Prahy, kterż tak� jednou zat�hl za takovou popla�nou brzdu a tak se lekl, śe ztratil na Łtrn�ct dn� łeŁ a nabyl ji op�t, kdyś płi�el k Va�kovi zahradn�kovi do Hostivałe na n�v�t�vu a popral se tam a voni vo n�ho płerazili bejkovec. "To se stalo," dodal �vejk, "v roce 1912 v kv�tnu."
�elezniŁn� zł�zenec otevłel si dvełe klozetu a zamkl se v n�m.
Złstal prłvodŁ� se �vejkem a m�mil na n�m dvacet korun pokuty, zdłraz�uje, śe ho mus� v opaŁn�m pł�pad� płedv�st v T�bołe k płednostovi stanice.
"Dobr�," łekl �vejk, "j� r�d mluv�m se vzd�lanejma lidma a m� to bude moc t�it, kdyś uvid�m toho t�borskżho płednostu stanice."
�vejk vyt�hl z blłzy dżmku, zap�lil si, a vypou�t�je ostrż dżm vojensk�ho tab�ku, pokraŁoval: "Płed l�ty byl ve Svitav� płednostou stanice pan Wagner. Ten byl ras na svż podł�zenż a tejral je, kde moh, a nejv�c si zalez na n�jakżho vejhybk�łe Jungwirta, aś ten chud�k se ze zoufalstv� �el utopit do łeky. Neś to ale ud�lal, napsal psan� płednostovi stanice, śe ho bude v noci stra�it. A j� v�m nelśu. Proved to. Sed� v noci mile] pan płednosta u telegrafn�ho apar�tu, ozvou se zvonky a płednosta płijme telegram: ,Jak se m�, pacholku? Jungwirt.` Celej tżden to trvalo a płednosta poŁal pos�lat po v�ech, trat�ch takovżhle sluśebn� telegramy jako odpov�� tomu stra�idlu: ,Odpus� mn� to, Jungwirte: A v noci nato vyklap� mu apar�t takovouhle odpov��: ,Ob� se na semaforu u mostu. Jungwirt.` A pan płednosta ho poslech. Potom kvłli tomu zavłeli telegrafistu ze stanice płed Svitavou. Vid�te, śe jsou v�ci mezi nebem a zem�, vo kterżch nem�me ani pon�t�."
Vlak vjel do t�borsk�ho n�draś� a �vejk, neś v prłvodu prłvodŁ�ho vy�el z vlaku, ohl�sil, jak se patł�, nadporuŁ�kovi Luk�ovi: "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe mne vedou k panu płednostovi stanice."
NadporuŁ�k Luk� neodpov�d�l. Zmocnila se ho śpln� apatie ke v�emu. Problesklo mu hlavou, śe je nejlep�� vyka�lat se na v�echno. Stejn� na �vejka jako na holohlav�ho gener�lmajora naproti. Sed�t klidn�, vystoupit v Bud�jovic�ch z vlaku, ohl�sit se v kas�rn�ch a ject na frontu s n�jakou mar�ovou rotou. Na front� se d�t pł�padn� zab�t a zbavit se toho mizern�ho sv�ta, po kter�m se potlouk� takov� potvora, jako je �vejk.
Kdyś se vlak hnul, vyhl�dl nadporuŁ�k Luk� z okna a vid�l na perón� st�t �vejka, zabran�ho ve v�śnż rozhovor s płednostou stanice. �vejk byl obklopen z�stupem lidu, mezi kterżm bylo vid�t t�ś n�kolik śelezniŁn�ch uniforem.
NadporuŁ�k Luk� si povzdechl. Nebyl to povzdech l�tosti. Bylo mu lehce u srdce, śe �vejk złstal na perón�. Dokonce i ten ple�atż gener�lmajor nezd�l se mu bżt takovou protivnou obludou.

Vlak jiś d�vno sup�l k �eskżm Bud�jovic�m, ale na perón� n�draś� lid� kolem �vejka neubżvalo.
�vejk mluvil o sv� nevin� a płesv�dŁil z�stup tak, śe se vyj�dłila jedna pan�: "Zas tady jednoho voj�Łka sekżrujou."
Z�stup płijal toto m�n�n� a jeden p�n obr�til se na płednostu stanice s prohl�en�m, śe zaplat� za �vejka dvacet korun pokuty. Je płesv�dŁen, śe ten voj�k to neud�lal.
"Pod�vejte se na n�ho," odvozoval z nejnevinn�j��ho vżrazu na tv�łi �vejka, kterż obraceje se k z�stupu pron�el: "J� jsem, lidiŁky, nevinnej."
Potom se objevil Łetnickż str�śmistr a vyvedl ze z�stupu jednoho obŁana, zatkl ho a odv�d�l se slovy: "To si zodpov�te, j� v�m uk�śu pobułovat lidi, śe kdyś se takhle jedn� s voj�ky, śe nikdo nemłśe od nich ś�dat, aby to Rakousko vyhr�lo."
Ne��astnż obŁan nevzmohl se na nic jin�ho neś na upł�mn� tvrzen�, śe je płece łeznickż mistr od Star� br�ny a śe to tak nemyslel.
Mezit�m dobry muś v�ł�c� v nevinnost �vejkovu zaplatil za n�ho v kancel�łi pokutu a odvedl si �vejka do restaurace tłet� tł�dy, kde ho pohostil pivem, a zjistiv, śe v�echny prłkazy i vojenskż l�stek na dr�hu nal�zaj� se u nadporuŁ�ka Luk�e, velkomysln� dal mu p�tku na l�stek i na dal�� śtratu.
Kdyś odch�zel, łekl dłv�rn� k �vejkovi: "Tak voj�Łku, jak v�m pov�d�m, jestli budete v Rusku v zajet�, tak pozdravujte ode mne sl�dka Zemana v Zdolbunov�. M�te to płece napsan�, jak se jmenuji. Jen bu�te chytrż, abyste dlouho nebyl na front�."
"Vo to nem�jte ś�dnej strach," łekl �vejk, "je to vśdycky zaj�mavż, uvid�t n�jakż ciz� krajiny zadarmo."
�vejk złstal s�m sed�t za stolem, a zat�mco prop�jel ti�e p�tku od �lechetn�ho dobrodince, sd�lovali si lid� na perón�, kteł� nebyli płi rozmluv� �vejkov� s płednostou stanice a vid�li jenom zd�li z�stup lidu, śe tam chytli n�jak�ho �pióna, kterż fotografoval n�draś�, coś v�ak vyvracela jedna pan� tvrzen�m, śe se o ś�dn�ho �pióna nejedn�, śe v�ak sly�ela, jak jeden dragoun posekal dłstojn�ka u z�chodu pro d�my, pon�vadś ten dłstojn�k tam lezl za jeho milou, kter� vyprov�zela toho dragouna.
T�mto dobrodruśnżm kombinac�m, charakterizuj�c�m nervozitu v�leŁn� doby, uŁinilo pł�trś Łetnictvo, kter� vykl�zelo perón. A �vejk d�l ti�e pil, vzpom�naje n�śn� na sv�ho nadporuŁ�ka. Co ten asi bude d�lat, aś płijede do �eskżch Bud�jovic a v cel�m vlaku nenajde sv�ho sluhu.
Płed pł�jezdem osobn�ho vlaku naplnila se restaurace tłet� tł�du voj�kv i civilisty. Płevl�dali voj�ci od rłznżch regimentł, formac� a nejrłzn�j�� n�rodnosti, kter� vichłice v�leŁn� zav�la do t�borskżch lazaretł, kteł� nyn� odj�śd�li znova do pole pro nov� zran�n�, zmrzaŁen�, bolesti a jeli si vyslouśit nad svżmi hroby prostż dłev�nż kł�ś, na kter�m je�t� po letech na smutnżch pl�n�ch vżchodn� HaliŁe bude se ve v�tru a de�ti tłepetat vybledl� rakousk� vojensk� Łepice se zrezav�lżm frant�kem, na kter� Łas od Łasu si usedne smutnż zest�rlż krkavec, vzpom�naj�c� na tuŁn� hody płed lety, kdy bżval tu pro n�ho nekoneŁnż prostłenż stłl lidskżch chutnżch mrtvol a ko�skżch zdechlin, kdy pr�v� pod takovou Łepic�, na kter� sed�, bylo to nejchutn�j�� sousto - lidsk� oŁi.
Jeden z t�ch kandid�tł utrpen�, propu�t�nż po operaci z vojensk�ho lazaretu, v zamazan� uniform� se stopami krve a bl�ta, płisedl k �vejkovi. Byl tak n�jak zakrslż, vyhublż, smutnż. Polośil �i na stłl malż bal�Łek, vyt�hl rozbitou tobolku a płepoŁ�t�val si pen�ze.
Potom se pod�val na �vejka a ot�zal se: "Magyarul?"
"J� jsem, kamar�de, �ech," odpov�d�l �vejk, "nechce� se nap�t?"
"Nem tudom, bar�tom."
"To nevad�, kamar�de," pob�zel �vejk, płistavuje svou plnou sklenici płed smutn�ho voj�ka, "jen se poł�dn� napij."
Pochopil, napil se, pod�koval: "K�sz�n�m szivesen," a d�l prohl�śel obsah sv� tobolky a nakonec vzdychl.
�vejk pochopil, śe by si ten Ma�ar dal r�d pivo, a śe nem� dost pen�z, proto mu poruŁil jedno płin�st, naŁeś Ma�ar op�t pod�koval a jal se vykl�dat n�co �vejkovi pomoc� posu�kł, ukazuje na svou prostłelenou ruku, płiŁemś promluvil mezin�rodn�m jazykem: "Pif, paf, puc!"
�vejk soustrastn� kżval hlavou a zakrslż rekonvalescent sd�lil je�t� �vejkovi, nakl�n�je levici na płl metru od zem� a pozdvihuje potom tłi prsty, śe m� tłi mal� d�ti.
"Nincs ham, nincs ham," pokraŁoval, cht�je ł�ct, śe nemaj� doma co j�st, a utłel si oŁi, ze kterżch vytryskly slzy, �pinavżm ruk�vem sv�ho vojensk�ho pl�t�, ve kter�m bylo vid�t d�ru od kulky, kter� vl�tla mu do t�la pro uhersk�ho kr�le.
Nebylo to nic podivn�ho, śe płi takov� z�bav� pomalu �vejkovi nezbżvalo nic z on� p�tky a śe se pomalu, ale jist� odłez�val od �eskżch Bud�jovic, ztr�ceje kaśdou sklenic� piva, kterżmi hostil sebe i ma�arsk�ho rekonvalescenta, mośnost koupit si vojenskż l�stek.
Op�t projel stanic� jeden vlak do Bud�jovic a �vejk st�le sed�l u stolu a poslouchal, jak Ma�ar opakuje sv�: "Pif, paf, puc! H�rom gyermek, nipcs ham, �ljen!"
To posledn� ł�kal, kdyś si s n�m Pukal.
"Jen pij, kluku ma�arsk�," odpov�dal. �vejk, "chlastej, vy byste n�s tak nehostili..."
Od vedlej��ho stolu łekl n�jakż voj�k, śe kdyś płijeli do Segedina s 28. regimentem, śe na n� Ma�ałi ukazovali ruce do vż�ky.
Byla to svat� pravda, ale tenhle voj�k se t�m patrn� c�til uraśen, co potom bylo zjevem obyŁejnżm u v�ech Łeskżch voj�kł a co nakonec d�lali Ma�ałi sami, kdyś uś se jim płestala l�bit rvaŁka v z�jmu uhersk�ho kr�le.
Pak si ten voj�k t�ś płisedl a vypr�v�l, jak to nahnuli v Segedin� Ma�arłm a jak je vyml�tili z n�kolika hospod. Płitom s uznalost� pochv�lil, śe se Ma�ałi um� tak� pr�t a śe dostal jednu r�nu nośem do zad, takśe ho museli poslati do tżlu se l�Łit. Te� ale, aś se vr�t�, śe ho d� hejtman od jeho bataliónu patrn� zavł�t, pon�vadś uś nem�l Łas tu r�nu tomu Ma�arovi oplatit, jak se du�i a patł�, aby ten taky z toho n�co m�l a byla zachr�n�na Łest cel�ho regimentu.
"Ihre Dokumentem va�i tokśment?" tak p�kn� zaŁal na �vejka velitel vojensk� kontroly, �ikovatel, prov�zenż Łtyłmi voj�ky s bajonety, "j� fid�t, ��det, nicht fahren, ��det, pit, furt pit, bur�!"
"Nem�m, mil�Łku," odpov�d�l �vejk, "pan obrlajtnant Luk�, regiment No 91, je vzal s sebou a j� złstal zde na n�draś�."
"Was ist das Wort milatschek?" obr�til se �ikovatel k jednomu ze svżch voj�kł, star�mu landver�kovi, kterż podle v�eho d�lal sv�mu �ikovateli v�echno naschv�l, pon�vadś łekl klidn�:
"Mil�Łek, das ist wie Herr Feldwebel." �ikovatel pokraŁoval d�l v rozmluv� se �vejkem:
"Tokśment ka�tż foj�k, pes tokśment ś�vśit auf Bahnhofsmilit�rkommando, den lausigen Bursch, wie einen tollen Hund."
�vejka odv�d�li na vojensk� n�draśn� velitelstv�, kde na str�śnici sed�lo muśstvo, stejn� vypadaj�c� jako ten starż landver�k, kterż tak p�kn� znal płekl�dat slovo "mil�Łek" do n�mŁiny sv�mu płirozen�mu nepł�teli, �ikovatelsk� vrchnosti.
Str�śnice byla vyzdobena litografiemi, kter� v t� dob� dalo rozes�lat ministerstvo vojenstv� po v�ech kancel�ł�ch, kterżmi proch�zeli voj�ci, stejn� jako do �kol i do kas�ren.
Dobr�ho voj�ka �vejka uv�tal obraz zn�zor�uj�c� dle n�pisu, jak Łetał Franti�ek Hammel a des�tn�ci Paulhart a Bachmayer od c. k. 21, stłeleck�ho pluku povzbuzuj� muśstvo k vytrv�n�. Na druh� stran� visel obraz s nadpisem: "�etał Jan Danko od 5. pluku honv�dskżch husarł vyp�tr� stanovi�t� nepł�telsk� baterie."
Po prav� stran� n�śe visel plak�t "Vz�cn� vzory zmuśilosti".
Takovżmi plak�ty, jejichś text, s vymy�lenżmi vz�cnżmi vzory, v kancel�ł�ch ministerstva vojenstv� skl�dali rłzn� ti n�meŁt� śurnalist� povolan� na vojnu, cht�lo to star� pitom� Rakousko nadchnout voj�ky, kteł� to nikdy neŁtli, a kdyś jim takov� vz�cn� vzory zmuśilosti pos�lali na frontu brośovan� v kn�śk�ch, balili si do toho cigarety z tab�ku do dżmky nebo upotłebili to je�t� vhodn�ji, aby to odpov�dalo cen� i duchu sepsanżch vz�cnżch vzorł odvahy.
Zat�mco �ikovatel �el sh�n�t n�jak�ho dłstojn�ka, �vejk si płeŁetl na plak�tu:
VOZATAJEC JOSEF BONG

Voj�ci zdravotn�ho sboru dopravovali t�śce ran�n� k vozłm, płipravenżm v kryt� śślabin�. Jakmile byl plnż, odjelo se s n�m na obvazi�t�. Rusov�, vyp�trav�e tyto vozy, poŁali je obstłelovati gran�ty. Kł� vozatajce Josefa Bonga od c. a k. 3. vozatajsk� �vadrony byl usmrcen stłepinou gran�tu. Bong b�doval: "Ubohż młj b�lou�i, je veta po tob�!" Vtom s�m zasaśen byl kusem gran�tu. Płesto vypł�hnul sv�ho kon� a odt�hl trojspłeś� za bezpeŁnż śkryt. Nato se vr�til pro postroj sv�ho usmrcen�ho kon�. Rusov� stł�leli st�le. "Jen si stł�lejte, zpropaden� zułivci, j� postroj tady nenech�m!" a sn�mal d�l postroj s kon�, bruŁe si ona slova. KoneŁn� byl hotov a vl�Łel se s postrojem zp�t k vozu. Zde mu bylo vyslechnouti hromobit� od zdravotn�ch voj�nł pro jeho dlouhou nepł�tomnost. "Necht�l jsem tam nechat postroj, je skoro novż. Bylo by ho �koda, pomyslil jsem si. Nem�me nazbyt takovżch v�c�," omlouval se stateŁnż voj�n, odj�śd�je k obvazi�ti, kde se teprve hl�sil jako ran�nż. Jeho rytmistr ozdobil pozd�ji prsa jeho stł�brnou medali� za stateŁnost.
Kdyś �vejk doŁetl a �ikovatel se je�t� nevracel, łekl k landver�kłm na str�śnici: "Tohle je moc kr�snej pł�klad zmuśilosti. Takhle budou u n�s v arm�d� samż novż postroje na kon�, ale kdyś jsem byl v Praze, tak jsem Łet v Praśskejch śłedn�ch listech je�t� hezŁ� pł�pad vo n�jakżm jednoroŁn�m dobrovoln�kovi dr. Josefu Vojnov�. Ten byl v HaliŁi u 7. praporu poln�ch myslivcł, a kdyś to płi�lo na bod�ky, tak dostal kulku do hlavy, a kdyś ho vodn�eli na obvazi�t�, tak na n� załval, śe kvłli takov�mu �r�mu se nenech� obv�zat. A zas cht�l hned se svou Łetou forykovat, ale gran�t mu usekl kotn�k. Zas ho cht�li vodn�et, ale von se poŁal belhat vo holi k bitevn� Ł�łe a hol� se br�nil proti nepł�teli, a płil�t novej gran�t a utrh mu tu ruku, ve kterej drśel hłl. Von si tu hłl płendal do druhż ruky, załval, śe jim to nevodpust�, a błhv� jak by to s n�m dopadlo, kdyby ho byl �rapnel za chvilku definitivn� nezamordoval. Mośn�, śe kdyby ho nakonec płece jen nevodd�lali, śe by byl taky dostal stł�brnou medalii za stateŁnost. Kdyś mu to urazilo hlavu, tak, jak se kut�lela, je�t� vykłikla: ,Vśdy povinnosti v�rn� sp�ch, byt vłkol vanul smrti dech.`"

"To toho v t�ch novin�ch nap�ou," łekl jeden z muśstva, "ale takovej redaktor byl by za hodinu z toho tumpachovej."
Landver�k si odplivl: "U n�s v ��slavi byl jeden redaktor z V�dn�, N�mec. Slouśil jako f�nrich. S n�mi necht�l Łesky ani mluvit, ale kdyś ho płid�lili k mar�ce, kde byli sam� �e�i, hned um�l Łesky."
Ve dveł�ch se objevil �ikovatel, tv�łil se zlostn� a spustil:
"Wenn man bżt drei Minuten weg, da h�rt man nichts anderes als cesky, Cesi."
Vych�zeje ven, patrn� do restaurace, łekl kapr�lovi landver�kovi, ukazuje na �vejka, aby toho lumpa v�iv�ho hned zavedl k poruŁ�kovi, aś ten płijde.
"To se zas pan lajtnant bav� s telegrafistkou na stanici," łekl po jeho odchodu des�tn�k, "leze za n� uś płes Łtrn�ct dn� a je vśdy n�ramn� vzteklej, kdyś płijde z telegrafn�ho śładu, a ł�k� o n�: ,Das ist aber eine Hure, sie will nicht mit mir schlafen.`"
I tentokr�t byl v takov� vztekl� n�lad�, pon�vadś kdyś za chv�li płi�el, bylo sly�et, śe bouch� n�jakżmi knihami po stole.
"Nic platnż, hochu, k n�mu mus�," promluvil soustrastn� des�tn�k na �vejka, "jeho rukama uś pro�lo lid�, stał� i mlad� voj�ci."
A jiś vedl �vejka do kancel�łe, kde za stolem s rozh�zenżmi pap�ry sed�l mladż poruŁ�k, tv�ł�c� se nesm�rn� zułiv�.
Kdyś uvid�l �vejka s des�tn�kem, velmi mnohoslibn� pronesl: "Aha!" NaŁeś zn�l raport des�tn�ka: "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe ten muś byl nalezen na n�draś� bez dokumentł."
PoruŁ�k kżvl hlavou, jako by cht�l se vyj�dłit, śe to jiś płedpokl�dal płed l�ty, śe opravdu v tento den a v tuto hodinu najdou na n�draś� �vejka bez dokumentł, nebo� kdo se v t� chv�li pod�val na �vejka, musel m�t takovż dojem, śe to vłbec nen� mośn�, aby muś s takovou tv�łnost� a postavou mohl m�t n�jak� dokumenty u sebe. �vejk v tom okamśiku vyhl�śel, jako by spadl z nebe z n�jak� jin� planety a nyn� hled� s naivn�m śdivem na novż sv�t, kde od n�ho ś�daj� takovou nezn�mou dosud pro n�ho pitomost, jako jsou n�jak� dokumenty.
PoruŁ�k chv�li uvaśoval, d�vaje se na �vejka, co mu m� ł�ct a na co se ho m� ot�zat.
KoneŁn� se optal: "Co jste d�lal na n�draś�?" "Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe jsem Łekal na vlak do �eskżch Bud�jovic, abych mohl se dostat k sv�mu 91. regimentu, kde jsem bur�em u pana obrlajtnanta Luk�e, kter�ho jsem byl nucen opustit, jsa płedvedenej kvłli pokut� k płednostovi stanice, pon�vadś jsem byl podezłelej, śe jsem zastavil rychl�k, ve kter�m jsme jeli, pomoc� vochrannej a popla�nej brzdy."
"Z toho jsem bl�zen," rozkłikl se poruŁ�k, "łekn�te mn� to n�jak souvisle, kr�tce a neśva�te n�jak� voloviny."
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe jiś vod tż chv�le, jak jsme sedali s panem obrlajtnantem Luk�em do toho rychl�ku, kterej n�s m�l odv�zt a dopravit co nejrychleji k na�emu 91. c. k. p��mu regimentu, śe jsme m�li smłlu.'Napłed se n�m ztratil kufr, potom zas, aby se to nepletlo, n�jakej p�n gener�lmajor, śpln� ple�atej..."
"Himlhergot," vzdychl poruŁ�k.
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe vono je tłeba, aby to lezlo ze m� jako z chlupatż deky, aby byl płehled vo celż ud�losti, jak to vśdycky ł�kal nebośt�k �vec Petrl�k, kdyś porouŁel svżmu klukovi, neś ho zaŁal łezat łemenem, aby si svl�kl kalhoty."
A zat�mco poruŁ�k sup�l, pokraŁoval �vejk d�l: "Tak jsem se n�jak nezal�bil tomu panu ple�at�mu gener�lmajorovi a byl jsem posl�n ven na chodbu panem obrlajtnantem Luk�em, u kter�ho jsem bur�em. Na chodb� potom byl jsem obvin�nej, śe jsem ud�lal to, jak uś jsem v�m ł�kal. Neś se ta v�c vył�dila, tak jsem złstal na perón� s�m. Vlak byl pryŁ, pan obrlajtnant i s kufry, � se v�emi svżma, mżma dokumenty taky pryŁ, a j� tu złstal civ�t jako sirotek bez dokumentł."
�vejk pod�val se tak dojemn� n�śn� na poruŁ�ka, śe tomu bylo te� śpln� jasn�, śe je plnou pravdou, co zde sly�� od toho chlapa, d�laj�c�ho takovż dojem pitomce od narozen�.
PoruŁ�k vyjmenoval nyn� �vejkovi v�echny vlaky, kter� po rychl�ku odjely do Bud�jovic, a polośil mu ot�zku, proŁ zme�kal ty vlaky.
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," odpov�d�l �vejk, dobromysln� se usm�vaje, "śe mne, mezit�mco jsem Łekal na ten nejbliś�� vlak, stihla ta nehoda, śe jsem pil za stolem jedno piva za druhżm." "Takov�ho vola jsem nevid�l," pomyslil si poruŁ�k, "płizn� se ke v�emu. Kolik uś jsem jich tady m�l, a kaśdż zap�ral, a tenhle si klidn� łekne: ,Zme�kal jsem v�echny vlaky, pon�vadś jsem pil jedno pivo za druhżm." Tyto śvahy shrnul v jednu v�tu, s kterou se obr�til k �vejkovi: "Vy jste, chlape, degenerovanej. V�te, co je to, kdyś se o n�kom łekne, śe je degenerovanż?"
"U n�s na rohu Boji�t� a Katełinskż ulice, poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, byl taky jeden degenerovanej Łlov�k. Jeho otec byl jeden polskej hrab� a matka byla porodn� b�bou. Von met ulice a jinak si po kołaln�ch nenechal ł�kat neś pane hrab�."
PoruŁ�k uznal za dobr� n�jakżm zpłsobem uś to v�echno ukonŁit, proto łekl dłrazn�: "Tak v�m ł�k�m, vy hlup�ku, paznehte, śe płjdete k pokladn�, koup�te si l�stek a pojedete do Bud�jovic. Jestli v�s je�t� tady uvid�m, tak s v�mi zatoŁ�m jako s dezertżrem. Abtreten!"
Pon�vadś se �vejk nehżbal a st�le drśel ruku na �t�tku Łepice, poruŁ�k załval: "Marsch hinaus, nesly�el jste abtreten? Korpor�l Pal�nek, vezm�te toho chlapa blb�ho ke kase a kupte mu l�stek do �eskżch Bud�jovic!"
Des�tn�k Pal�nek se za chv�li objevil op�t v kancel�łi. Pootevłenżmi dvełmi nakukovala za Pal�nkem dobromysln� tv�ł �vejkova.
"Co zas je?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," tajemn� za�eptal des�tn�k Pal�nek, "von nem� pen�ze na dr�hu a j� taky ne. Zadarmo ho necht�j� vozit, pon�vadś nem� jako ty vojenskż dokumenty, śe jede k pluku."
PoruŁ�k dlouho nedal na sebe Łekat se �alomounskżm rozłe�en�m trudn� ot�zky.
"Tak a� jde p�ky," rozhodl, "a� ho zavłou u pluku, śe se opozdil; kdo se s n�m tady bude tahat."
"Nic platno, kamar�de," łekl des�tn�k Pal�nek k �vejkovi, kdyś vy�el z kancel�łe, "mus� j�t, holenku, p�ky do Bud�jovic. M�me tam na vachcimłe veku komis�rku, tak ti ji d�me na cestu."
A za płl hodiny, kdyś �vejka napojili je�t� Łernou k�vou a dali mu krom� komis�rku bal�Łek vojensk�ho tab�ku na cestu k regimentu, vy�el �vejk z T�bora za tmav� noci, kterou zn�l jeho zp�v. Zp�val si starou vojenskou p�se�:
Kdyś jsme t�hli k Jarom�łi,
a� si n�m to kdo chce v�ł�...
A Łertv� jak se to stalo, śe dobrż voj�k �vejk m�sto na jih k Bud�jovicłm �el poł�d rovn� na z�pad.
�el sn�hy silnice, ve mraze, zahalen v svłj vojenskż pl᚝, jako posledn� z gardy Napoleonovy vracej�c� se z vżpravy na Moskvu, s t�m toliko rozd�lem, śe si zp�val vesele:
J� jsem si vy�el na �pac�r
do h�je zelenżho.
A v zasn�śenżch les�ch v noŁn�m tichu huŁelo to ozv�nou, aś se po vesnic�ch roz�t�kali psi.
Kdyś ho zp�v omrzel, sedl si �vejk na hrom�dku �t�rku, zap�lil si dżmku a odpoŁinuv si �el d�l, vstł�c novżm dobrodruśstv�m, bud�jovick� anabazi.

*2. kapitola

�vejkova bud�jovick� anabaze
Starov�kż v�leŁn�k Xenofón pro�el celou Malou Asii a byl błhv�kde bez mapy. Stał� Gótov� d�lali sv� vżpravy tak� bez topografick� znalosti. Ma��rovat poł�d kupłedu, tomu se ł�k� anabaze. Prod�rat se nezn�mżmi krajinami. Bżt obkl�Łenżm nepł�teli, kteł� Ł�haj� na nejbliś�� pł�leśitost, aby ti zakroutili krk. Kdyś m� n�kdo dobrou hlavu, jako ji m�l Xenofón nebo v�ichni ti loupeśn� kmenov�, kteł� płi�li do Evropy aś błhv�odkud od Kaspick�ho nebo Azovsk�ho mołe, d�l� prav� divy na pochodu.

Tam n�kde na severu u Galsk�ho mołe, kam aś se tak� dostaly ł�msk� legie Caesarovy bez mapy, łekly si jednou, śe se zas vr�t� a poma��rujou jinou cestou, aby je�t� v�c toho uśily, do ��ma. A dostaly se tam tak�. Od t� doby se ł�k� patrn�, śe v�echny cesty vedou do ��ma.
Stejn� vedou tak� v�echny cesty do �eskżch Bud�jovic. O Łemś byl plnou m�rou płesv�dŁen dobrż voj�k �vejk, kdyś m�sto bud�jovick�ho kraje uvid�l vesnice milevsk�ho:
�el v�ak nepłetrśit� d�l, nebo� ś�dn�mu dobr�mu voj�kovi nemłśe vadit takov� Milevsko, aby płece jednou nedo�el do �eskżch Bud�jovic.
A tak �vejk se objevil na z�pad od Milevska v Kv�tov�, kdyś jiś vystł�dal v�echny vojensk� p�sn�, kter� znal o ma��rov�n� voj�kł, takśe byl nucen zaŁ�t znova płed Kv�tovem s p�sn�:
Kdyś jsme ma��rovali,
v�echny holky plakaly...
N�jak� star� babiŁka, kter� vracela se z kostela, zavedla na cest� od Kv�tova do Vr�śe, coś je neust�le z�padn�m sm�rem, łeŁ se �vejkem kłes�anskżm pozdravem: "Dobrż poledne, voj�Łku, kampak m�te nam�ł�no?"
"Ale jdu v�m, matiŁko, do Bud�jovic k regimentu," odpov�d�l �vejk, "do tej v�lky."
"Ale to jdou �patn�, voj�Łku," ulekan� łekla babiŁka, "to tam nikdy nepłijdou t�mhle sm�rem płes Vr�ś, kdyby �li poł�d rovn�, tak płijdou na Klatovy."
"J� mysl�m," łekl �vejk odevzdan�, "śe se � z Klatov Łlov�k dostane do Bud�jovic. Je to pravda p�kn� proch�zka, kdyś Łlov�k sp�ch� k svżmu regimentu, aby nem�l je�t� ke v�emu za tu svou dobrou vłli bejt vŁas na m�st� n�jakż nepł�jemnosti."
"U n�s byl taky jeden takovej nezbeda. Ten m�l ject do Plzn� k landv�r, n�jakej Ton�Łek Ma�kł," povzdechla si babiŁka, "von je vod moj� netełe płibuznej, a vodjel. A za tejden uś ho hledali Łetn�ci, śe nepłijel ku svżmu regimentu. A je�t� za tejden se vobjevil u n�s v civilu, śe prej je pu�t�nej domł na url�b. Tak �el starosta na Łetnictvo, a von� ho z toho url�bu vyzdvihli. Uś psal z fronty, śe je ran�nej, śe m� nohu pryŁ."
BabiŁka zad�vala se na �vejka soustrastn�: "Tamhle, voj�Łku, v tom lesejŁku poŁkaj�, j� jim vod n�s płinesu brambłrku, vona v�s zahłeje. Je t� chalupa na�e vodtu� vid�t, pr�v� za lesejŁkem trochu vpravo. Płes tu na�i vesnici Vr�ś nemłśou j�t, tam jsou Łetn�ci jako vostł�śi. Daj� se potom z lesejŁka na MalŁ�n. Vodtamtu� se vyhnou, voj�Łku, ��śovej. Tam jsou Łetn�ci rasi a chytaj� dezentżry. Jdou pł�mo płes les na Sedlec u Horaś�ovic. Tam je moc hodnej Łetn�k, ten propust� kaśdżho płes vesnici. Maj� s sebou n�jakż pap�ry?
"Nem�m, matiŁko!"
"Tak ani tam nechod�j�, jdou rad�ji na Radomy�l, ale hled�j� tam płij�t kveŁeru, to jsou v�ichni Łetn�ci v hospod�. Tam najdou v Dolej�� ulici za Flori�nkem takovej domek, dole modłe natłenej, a ptaj� se tam na pant�tu Melich�rka. To je młj bratr. �e ho pozdravuju, a von j�m uś uk�śe, kudy se jde na ty Bud�jovice."
V les�ku Łekal �vejk na babiŁku płes płl hodiny, a kdyś se zahł�l bramborovou pol�vkou, kterou mu płinesla chud�k star� v hrnci ov�zan�m pol�t�łem, aby nevystydla, vyt�hla ze ��tku kraj�c chleba a kus �peku, zastrŁila to v�echno �vejkovi do kapes, pokłiśovala ho a łekla, śe m� tam dva vnuky.
Nato je�t� dłkladn� mu opakovala, płes kter� vesnice m� j�t, kterżm se m� vyhnout. Nakonec vyt�hla z kaps�łe u jupky korunu, aby si koupil v MalŁ�n� kołalku na cestu, pon�vadś do Radomy�le je dlouh� mile.
Od ��śov� �el �vejk dle rady babiŁky na Radomy�l na vżchod a pomyslil si, śe se mus� dostat do t�ch Bud�jovic z kaśd� sv�tov� strany, a� je to jak�koliv.
Z MalŁ�na �el s n�m starż harmonik�ł, kter�ho na�el tam �vejk v hospod�, kdyś si kupoval kołalku na tu dlouhou m�li k Radomy�li.
Harmonik�ł povaśoval �vejka za dezertżra a radil mu, aby �el s n�m do Horaś�ovic, śe tam m� provdanou dceru, jej�ś muś je taky dezertżr. Harmonik�ł v MalŁ�n� oŁividn� płebral.
"M� svżho muśe uś dva m�s�ce schovanżho v chl�v�," płemlouval �vejka, "tak tebe tam taky schov� a vy tam budete aś do konce v�lky. A kdyś ta.m budete dva, tak v�m nebude smutno."
Po zdvołil�m odm�tnut� �vejkov� velice se rozŁ�lil a dal se nalevo do pol�, vyhrośuje �vejkovi, śe ho jde udat na Łetnictvo do ��śovż.
V Radomy�li �vejk na�el kveŁeru na Dolej�� ulici za Flori�nkem pant�tu Melich�rka. Kdyś vył�dil mu pozdrav od jeho sestry ze Vr�śe, nijak to na pant�tu neśŁinkovalo.
Cht�l neust�le na �vejkovi pap�ry. Byl to n�jakż płedpojatż Łlov�k, pon�vadś mluvil neust�le n�co o raub�ł�ch, syŁ�c�ch a zlod�j�ch, kterżch se s�la potlouk� po cel�m p�seck�m kraji.
"UteŁe to z vojny, slouśit to tam nechce, a tak to chod� po celżm vokol�, a kde młśe, tak to krade," dłrazn� łekl �vejkovi do oŁ�, "kaśdej z nich vypad�, jako kdyby neum�l p�t poŁ�tat. - Jó, ba jó, pro pravdu se lidi nejv�c hn�vaj�," dodal, kdyś �vejk se zvedal z lavice, "kdyby takovej Łlov�k m�l Łistż sv�dom�, tak sed� a d� si prozkoumat pap�ry. Kdyś je ale nem�..."
"Tak sp�nembohem, d�deŁku."
"I sp�nembohem a podruhż si płijdou na hloup�j��ho."
Kdyś �vejk vy�el do tmy, pobruŁoval si d�dek je�t� hezkou chv�li: "Jde prej do Bud�jovic k svżmu regimentu. Z T�bora. A to jde, ro���k, napłed do Horaśdovic a pak teprve na P�sek. Dy� von d�l� cestu kolem sv�ta."
�vejk �el op�t hnedle celou noc, aś n�kde u Putim� na�el v poli stoh. Odhrabal si sl�mu a sly�el zcela bl�zko sebe hlas: "Vod kterżho regimentu? Kam se nese�?"
"Vod 91. do Bud�jovic."
"Kam bys chodil?"
"J� tam m�m svżho obrlajtnanta."
Bylo sly�et, śe se vedle bl�zko nesm�je jen jeden, ale tłi. Kdyś se sm�ch uti�il, optal se �vejk, od jak�ho regimentu jsou oni. Zjistil, śe dva jsou od 35. a jeden śe je od d�lostłelectva, takt�ś z Bud�jovic.
P�tatłic�tn�ci śe utekli płed mar�kou płed m�s�cem a d�lostłelec śe je od sam� mobilizace na cest�ch. Je odtud z Putim� a stoh śe patł� jemu. Na noc vśdy sp� ve stohu. VŁera je na�el v lese, tak je vzal k sob� do sv�ho stohu.
V�ichni m�li nad�ji, śe v�lka mus� za m�s�c, dva skonŁit. M�li płedstavu, śe Rusov� uś jsou za Budape�t� a na Morav�. V�eobecn� se to v Putimi pov�d�. K r�nu, je�t� neś se rozedn�, płinese pan�m�ma dragounova sn�dan�. P�tatłic�tn�ci płjdou potom na Strakonice, pon�vadś jeden z nich m� tam tetu a ta zas m� v hor�ch za Su�ic� n�jak�ho zn�m�ho, kterż m� p�lu, a tam śe budou dobłe schov�ni.
"A ty vod jednadevades�tżho, jestli chce�," vyb�dli �vejka, "młśe� j�t taky s n�mi. Vyser se na svżho obrlajtnanta."
"To nejde jen tak zlehka," odpov�d�l �vejk a zabołil se, zalezl hluboko do stohu.
Kdyś se r�no probudil, byli jiś v�ichni pryŁ a n�kdo mu, patrn� dragoun, polośil k noh�m kraj�c chleba na cestu.
�vejk �el lesy a u �t�kna setkal se s vandr�kem, starżm chlap�kem, kterż ho uv�tal jako star�ho kamar�da dou�kem kołalky.
"V tomhle necho�," pouŁoval �vejka, "to by se ti ta vojensk� uniforma mohla n�kdy setsakramentsky vyplatit. Ted je v�ude plno Łetn�kł a śebrat v tomhle nemłśe�. Po n�s ov�em dnes Łetn�ci uś nejdou jako jindy, te� hledaj� jenom v�s. - Jenom v�s hledaj�," opakoval s takovou płesv�dŁivost�, śe �vejk si um�nil, śe mu rad�ji nebude nic ł�kat o 91. regimentu. A� ho m� za toho, jak si mysl�. NaŁ kazit iluze dobr�mu star�mu chlapovi.
"A kam m� nam�ł�no?" ot�zal se vandr�k po chv�li, kdyś si oba zap�lili dżmky a pomalu obch�zeli vesnici.
"Do Bud�jovic."
"Prokristap�na," lekl se vandr�k, "tam t� sbalej� za minutu. Ani se nevohłeje�. Civil mus� m�t celej rozfl�kanej, mus� chodit a d�lat ze sebe chromajzla. Neboj se ale nic, te� płjdem na Strakonice, Voly�, Dub, a to by v tom byl Łert, abychom n�jakej civil nesehnali. Tam u Strakonic jsou je�t� takov� moc blb� a poctiv� lidi, śe ti nechaj� je�t� leckdes płes noc votevł�no a ve dne to vłbec nezamykaj�. Jdou n�kam te� v zim� k sousedovi si popov�dat, a ty m� civil hned. Co ty potłebuje�? Boty m�, tak jen n�co płes sebe. Vojenskej mantl je starej?"
"Starej."
"Tak ten si nech. V tom se na venkov� chod�. Potłebuje� kalhoty a kab�t. Aś budeme m�t ten civil, tak kalhoty a kab�t prod�me śidovi Herrmanovi ve Vod�anech. Ten kupuje v�echno er�rn� a zas to prod�v� po vesnic�ch. - Dnes płjdeme na Strakonice," rozvinoval d�l svłj pl�n. "Odtud Łtyry hodiny je starej �varcenberskej ovŁ�n. Je tam młj jeden zn�me] ovŁ�k, taky uś starej d�dek, tam złstaneme płes noc a r�no se pot�hnem na Strakonice, spla�it tam n�kde ve vokol� ten civil."
V ovŁ�n� na�el �vejk pł�jemn�ho d�deŁka, kterż pamatoval, jak zas jeho d�deŁek vypravoval o francouzskżch vojn�ch. Byl asi o dvacet let star�� star�ho vandr�ka, a proto mu ł�kal jako �vejkovi: hochu.
"Tak vid�te, ho�i," vykl�dal, kdyś sed�li kolem pece, ve kter� se vałily brambory na loupaŁku, "tenkr�t młj d�deŁek taky dezentżroval jako ten tvłj voj�k. Ale dopadli ho ve Vod�anech a tak mu rozsekali prdel, śe z n� c�ry l�taly. A to moh je�t� mluvit o �t�st�. Z Raśic za Protiv�nem syn Jare�łv, d�deŁek starżho Jare�e, ba�tżłe, dostal za zb�hnut� prach a volovo v P�sku. A płed t�m, neś ho stł�leli na p�seckżch �anc�ch, b�śel ulic� voj�kł a dostal �est set ran holema, takśe smrt byla pro n�ho vodlehŁen�m a vykoupen�m. - A kdypak ty jsi Arch?" obr�til se uplakanżma oŁima na �vejka.
"Po mobilizaci, jak n�s vodvedli do kas�ren," odpov�d�l �vejk, pochopuje, śe uniforma star�mu ovŁ�kovi nemłśe zklamat dłv�ru.
"Płelez jsi ze�?" zv�dav� ot�zal se ovŁ�k, maje patrn� v pam�ti, jak vypravoval jeho d�deŁek, jak lezl tak� płes ze� kas�ren.
"Jinudy ne�lo, d�deŁku."
"A varta byla siln� a stł�lela?" "Ano, d�deŁku."
"A kam te� m� nam�ł�no?"
"Ale chyt ho rapl," odpov�d�l za �vejka vandr�k, "chce mermomoc� do Bud�jovic. To v�, Łlov�k mladej, nerozumnej, s�m leze do svż zk�zy. J� ho trochu mus�m vz�t do �koly. N�jakej civil spla��me a uś to płjde v poł�dku. Do jara se n�jak protluŁeme a potom płjdem n�kam d�lat k sedl�kovi. Letos bude velik� nouze vo lidi, hlad, a vypravuje se, śe letos budou vodv�d�t v�echny vandr�ky na poln� pr�ce. Tak si mysl�m, rad�i j�t potom dobrovoln�. Lid� bude m�lo. Budou vytluŁeni."
"To mysl�," ot�zal se ovŁ�k, "śe to letos neskonŁ�? A m�, hochu, pravdu! Byly uś dlouhż vojny. Ta napolionsk�, potom, jak n�m vypravov�vali, �v�dskż vojny, sedmiletż vojny. A lidi si ty vojny zaslouśili. Dyt se p�nbłh uś na to nemoh d�vat, jak to v�echno zpejchlo. Uś jim ani to skopovż maso ne�lo pod fousy, uś v�m ho, ho�i, necht�li śr�t. Jind� sem chod�vali proces�m, abych jim n�jakżho toho skopce prodal pod rukou, ale posledn� l�ta, śrali by byli jen samż vepłovż, drłbeł, v�echno m�slem nebo s�dlem ma�t�nż. Tak se p�nbłh na n� rozhn�val pro tu jejich pejchu a voni zas płijdou k sob�, aś budou si vałit lebedu, jako to bejvalo za napolionskż vojny. Dy� vona i ta na�e vrchnost uś roupama nev�d�la co d�lat. Starej p�n kn�śe �varcenberk, ten jezdil jen v takovżm koŁ�łe, a ten mladej kn�śec� smrk�Ł smrd� samżm automobilem. Von mu p�nbłh taky ten benz�n vomaśe vo hubu."
Voda na brambor�ch vał�c�ch se v peci bublala a starż ovŁ�k po kr�tk� pomlŁce łekl prorocky: "A von tu vojnu n� c�sał p�n nevyhraje. To nen� ś�dnż nad�en� do v�lky, pon�vadś von, jak ł�k� pan uŁitel ze Strakonic, se nedal korunovat. A� si maśe te�, jak se ł�k�, komu chce med kolem huby. Kdyś jsi, lumpe starej, sl�bil, śe se d� korunovat, tak jsi m�l drśet slovo."
"Młśe bejt," zm�nil se vandr�k, "śe von te� to n�jak ud�l�."
"Na to se mu, hochu, te� kaśdej vyka�le," rozdr�śd�n� promluvil ovŁ�k, "m� bejt płi tom, kdyś se sejdou sousedi dole ve SkoŁic�ch. Kaśdej tam m� n�koho, a to bys vid�l, jak ti mluv�j�. Po tejhle v�lce śe prej bude svoboda, nebude ani panskejch dvorł, ani c�sałł a kn�śec� statky śe se vodeberou. Uś taky kvłli takovej jednej łeŁi vodvedli Łetn�ci n�jakżho Koł�nka, śe prej jako pobułuje. Jó, dneska maj� pr�vo Łetn�ci."
"Von� ho m�li i dł�v," ozval se vandr�k, "j� pamatuju, śe na Kladn� bejval Łetnickżm rytmistrem n�jakej pan Rotter. Von v�m najednou zaŁal p�stovat tyhlety, jak jim ł�kaj�, policejn� psy tż vlŁ� povahy, śe v�echno vysl�d�j�, kdyś jsou vyuŁen�. A m�l ten pan rytmistr na Kladn� t�ch svejch ps�ch uŁen�kł plnou prdel. M�l pro n� zvl�tn� domek, kde ti psi śili jako hrabata. A von si najednou vzpomn�l, śe bude s t�ma psema d�lat pokusy na n�s, na ubohejch vandr�k�ch. Tak dal rozkaz, aby Łetnictvo po celżm Kladencku sb�ralo houśevnat� vandr�ky a dod�valo je pł�mo do jeho rukouch. J� tak jednou �trekuju si to vod L�n a m�h�m se dost hluboko lesem, ale co platnż, na tu h�jovnu, kam jsem m�l zam�ł�no, uś jsem nedo�el, uś m� m�li a vodv�d�li k panu rytmistrovi. A to si, lidiŁky, ani dobłe nemłśete rozv�śit a uv�śit, co jsem u toho pana rytmistra s t�ma psema zkusil. Napłed m� dal v�ema voŁichat, potom jsem musel lezt po śebł�ku, a kdyś uś jsem byl nahołe, tak pustili takovou jednu potvoru za mnou na śebł�k a vona m�, bestie, vodnesla ze śebł�ku na zem, tam si na mne klekla a vrŁela a cenila mn� zuby do vobliŁeje. Potom tu potvoru vodvedli a mn� łekli, abych se n�kde schoval, śe młśu j�t, kam chci. Vzal jsem to k śdol� KaŁ�ku do lesł, do jednż rokle, a za płl hodiny byli uś dva ty vlŁ�ci u mne, povalili mne, a zat�mco jeden mne drśel za krk, ten druhej b�śel do Kladna, a za hodinu płi�el s�m pan rytmistr Rotter ke mn� s Łetn�ky, zavolal na psa a dal mn� p�tikorunu a povolen�, śe młśu po celż dva dny na Kladencku śebrat. Ale kdepak j�, b�śel jsem, jako kdyś mn� hlavu zap�l�, na Berounsko a v�ckr�t jsem se na Kladencku neuk�zal. Tomu se vyhżbali v�ichni vandr�ci, pon�vadś na v�ech d�lal ten pan rytmistr svż pokusy. Von m�l vłbec ty psy d�sn� r�d. Vypravovali na Łetnickżch stanic�ch, śe kdyś von płi�el na inspekci, tak kde vid�l vlŁ�ka, śe tam vłbec inspekci ned�lal a jen cele] den s vachmistrem z radosti chlastal."
A zat�mco ovŁ�k cedil brambory a nal�val do m�sy kysel� ovŁ� ml�ko, d�lil se d�l vandr�k se svżmi vzpom�nkami na Łetnick� pr�vo: "V Lipnici bejval jeden str�śmistr dole pod hradem. Bydlel pł�mo na Łetnick� stanici a j�, dobr�k star�, poł�d jsem byl v�ude v tż domn�nce, śe Łetnick� stanice mus� bżt płece n�kde na vystrŁenżm m�st�, jako na n�m�st� nebo podobn�, a ne n�kde v zastrŁenej uliŁce. Tak beru ty kraje m�steŁka a ned�v�m se na n�pisy. Beru to dłm od domu, aś płijdu v jednom takovżm bar�Łku do prvn�ho poschod�, votevłu dvełe a vozn�m�m se: ,Pon�śen� pros�m, chudż vandrovn�: Jó, paneŁku! Nohy mn� zdłev�n�ly. Vona to Łetnick� stanice. Pu�ky u st�ny, krucifix na stole, lejstra na alm�rce, c�sał p�n kouk� zrovna na m� nad stolem. A neśli jsem moh n�co bleptnout, płiskoŁil ke mn� vachmajstr a dal mn� takovou facku v t�ch dveł�ch, śe jsem po t�ch dłev�nejch schodech let�l aś dolł a nezastavil jsem se aś v Kejślic�ch. To je Łetnickż pr�vo."
Dali se do j�dla a �li brzy spat v tepl� sednici, rozlośeni po lavic�ch.
V noci �vejk ti�e se obl�kl a vy�el ven. Vych�zel m�s�c na vżchod� a v jeho probouzej�c�m se sv�tle kr�Łel �vejk na vżchod, opakuje si: "To płece nen� mośnż, abych se do t�ch Bud�jovic nedostal."
Pon�vadś napravo, kdyś sestoupil z lesł, bylo vid�t n�jak� m�sto, zaboŁil �vejk severn�ji, pak na jih, kde op�t bylo vid�t n�jak� m�sto. (Byly to Vod�any.) Vyhnul se mu obratn� cestou płes luka a rann� slunce uv�talo ho v zasn�śenżch str�n�ch nad Protiv�nem.
"St�le kupłedu," łekl si dobrż voj�k �vejk, "povinnost vol�. Do Bud�jovic se dostat mus�m."
A ne��astnou n�hodou m�sto od Protiv�m na jih na Bud�jovice �vejkovy kroky zam�łily k severu na P�sek.
K poledn�mu uvid�l �vejk płed sebou n�jakou vesnici. Sestupuje z mal�ho n�vr��, pomyslil si �vejk: "Takhle d�l uś to nejde, zept�m se, kudy se jde do t�ch Bud�jovic."
A vch�zeje do vesnice byl velice płekvapen, vida oznaŁen� vesnice na sloupu u prvn�ho domku: Obec Putim.
"Prokristap�na," vzdychl �vejk, "tak jsem zas v Putimi, kde jsem spal ve stohu."
Pak ale uś nebyl vłbec niŁ�m płekvapen, kdyś za rybn�Łkem z b�le natłen�ho domku, na kter�m visela slepice (jak n�kde ł�kali orl�Łku), vystoupil Łetn�k, jako pavouk, kdyś hl�d� pavuŁinu.
�etn�k �el pł�mo k �vejkovi a nełekl nic v�c neś: "Kampak?"
"Do Bud�jovic k svżmu regimentu."
�etn�k se sarkasticky usm�l: "Vy jdete płece od Bud�jovic. M�te ty va�e Bud�jovice uś za sebou," a vt�hl �vejka do Łetnick� stanice.
Putimskż Łetnickż str�śmistr byl zn�m po cel�m okol�, śe jedn� velice taktn� a płitom bystłe. Nikdy zadrśenżm nebo zatŁenżm nenad�val, ale podroboval je takov�mu kł�śov�mu vżslechu, śe by se i nevinnż płiznal.
Dva Łetn�ci na stanici płizpłsobili se k n�mu a kł�śovż vżslech konal se vśdy za śsm�vu cel�ho Łetnick�ho person�lu.
"Kriminalistika z�leś� na chytrost� a vl�dnosti," ł�kal vśdy Łetnickż str�śmistr svżm podł�zenżm, "łv�t na n�koho, to nem� ś�dnż vżznam. Na delikventy a lidi podezłel� mus� se jemn�, ale płitom db�t na to, aby se utopili v pł�valu ot�zek."
"Tak v�s p�kn� v�t�me, voj�ku," łekl Łetnickż str�śmistr, "sedn�te si p�kn�, beztoho jste se po cest� unavil, a vypravujte n�m, kam jdete."
�vejk opakoval, śe jde do �eskżch Bud�jovic k sv�mu pluku.
"Pak jste si ov�em spletl cestu," usm�vav� łekl str�śmistr, "pon�vadś vy jdete od �eskżch Bud�jovic. O Łemś v�s mohu płesv�dŁit. Nad v�mi vis� mapa �ech. Tak se pod�vejte, voj�ku. Od n�s na jih je Protiv�n. Od Protiv�na na jih je Hlubok� a od n� jiśn� jsou �esk� Bud�jovice. Tak vid�te, śe jdete ne do Bud�jovic, ale z Bud�jovic."
Str�śmistr pod�val se laskav� na �vejka, kterż klidn� a dłstojn� łekl: "A płece jdu do Bud�jovic." Bylo to v�c neś Galileovo "A płece se toŁ�!" Pon�vadś ten to musel ł�ct patrn� asi hodn� vztekle.
"V�te, voj�ku," st�le se stejnou vl�dnost� mluvil k �vejkovi str�śmistr, "j� v�m to vymluv�m, a vy s�m nakonec tak� płijdete k tomu n�zoru, śe kaśd� zap�r�n� jen zt�śuje płizn�n�!"
"To m�te ouplnou pravdu," łekl �vejk, "kaśd� zap�r�n� zt�śuje płizn�n� a navopak."
"Tak vid�te, śe s�m, voj�ku, tak� k tomu płijdete. Odpov�zte mn� dobrosrdeŁn�, odkud jste vy�el, kdyś jste �el do t�ch va�ich Bud�jovic. ��k�m schv�ln� ,va�ich`, pon�vadś mus� bżt patrn� je�t� jin� Bud�jovice, kter� leś� n�kde severn� od Putimi a doposud nejsou zane�eny na ś�dn� map�." "Vy�el jsem z T�bora."
"A co jste d�lal v T�bołe?"
"�ekal jsem na vlak do Bud�jovic."
"ProŁ jste nejel vlakem do Bud�jovic?"
"Pon�vadś jsem nem�l l�stek na dr�hu."
"A proŁ v�m, jako voj�kovi, nedali vojenskż l�stek zadarmo?"
"Pon�vadś jsem płi sob� nem�l ś�dnż dokumenty."
"Tady to je," łekl v�t�zoslavn� Łetnickż str�śmistr k jednomu z Łetn�kł, "nen� tak hloupż, jak se d�l�, zaŁ�n� to p�kn� zamot�vat "
Str�śmistr poŁal znova, jako by płeslechl posledn� odpov�� o dokumentech:
"Vy jste tedy vy�el z T�bora. Kam jste tedy �el?"
"Do �eskżch Bud�jovic."
Vżraz tv�łe str�śmistrovy nabyl trochu pł�snosti a jeho zraky padly na mapu.
"Młśete n�m uk�zat na map�, kudy jste �el do t�ch Bud�jovic?"
"J� si ta m�sta v�echna nepamatuji a jenom na to se pamatuji, śe jsem zde v Putimi byl uś jednou."
Celż person�l Łetnick� stanice pod�val se na sebe p�trav� a str�śmistr pokraŁoval: "V T�bołe jste byl tedy na n�draś�. M�te n�co u sebe? Vyndejte to."
Kdyś �vejka dłkladn� pro�acovali a nena�li niŁeho krom� dżmky a z�palek, ot�zal se str�śmistr �vejka: "�ekn�te mn�, proŁ vłbec nic, ale prachnic u sebe nem�te?"
"Pon�vadś nic nepotłebuju."
"Ach, młj bośe," vzdychl str�śmistr, "je to s v�mi tr�pen�! Vy jste łekl, śe jste byl v Putimi uś jednou. Co jste zde tenkr�t d�lal?"
"�el jsem kolem Putimi do Bud�jovic."
"Tak vid�te, jak se pletete. Vy s�m ł�k�te, śe jste �el do Bud�jovic, a te�, jak jsme v�s jist� płesv�dŁili, jdete od Bud�jovic."
"Patrn� jsem musel ud�lat n�jakż kruh."
Str�śmistr op�t vym�nil s celżm person�lem stanice vżznamnż pohled. "Ty va�e kruhy, to mn� płipad�, śe se potlouk�te po okol�. Zdrśel jste se dlouho v T�bołe na n�draś�?"
"Do odjezdu posledn�ho vlaku do Bud�jovic."
"A co jste tam d�lal?"
"Rozmlouval s voj�ky."
Novż velice vżznamnż pohled Łetnick�ho str�śmistra na person�l.
"A o Łem jste kupł�kladu rozmlouval a na co jste se jich t�zal?"
"Ptal jsem se jich, od jak�ho jsou pluku a kam jedou."
"Vżborn�. A neptal jste se jich, kolik muśstva m� kupł�kladu pluk a jak se rozd�luje?"
"To jsem se neptal, pon�vadś to uś d�vno v�m nazpam�."
"Vy jste tedy dokonale informov�n o slośen� na�eho vojska?"
"Zajist�, pane str�śmistłe."
A posledn� trumf vyhodil str�śmistr, v�t�zoslavn� rozhl�śeje se na sv� Łetn�ky: "Um�te rusky?"
"Neum�m."
Str�śmistr pokynul z�vodŁ�mu, a kdyś oba vy�li do vedlej�� komnaty, str�śmistr s nad�en�m śpln�ho sv�ho v�t�zstv� a jistoty prohl�sil, mna si ruce: "Sly�eli to? Neum� rusky! Chlap v�emi mastmi mazan�! V�echno płiznal, aś to nejdłleśit�j�� nepłiznal. Z�tra ho budeme lifrovat do P�sku, k panu okresn�mu. Kriminalistika z�leś� na chytrost� a vl�dnosti. Vid�li to, jak jsem ho utopil pł�valem ot�zek. Kdo by si to byl o n�m myslel. Vypad� tak pitom� a hloup�, ale na takov� lidi se pr�v� mus� zchytra. Ted ho n�kam usa�te a j� płjdu sepsat o tom protokol."
A je�t� odpłldne kveŁeru Łetnickż str�śmistr sepisoval s l�beznżm śsm�vem protokol, v n�mś v kaśd� v�t� objevovalo se slovo spionageverd�chtig.
�etnick�mu str�śmistrovi Flanderkovi se situace, Ł�m d�le psal tou podivnou śłedn� n�mŁinou, vyjas�ovala, a kdyś skonŁil: "So melde ich gehorsam, wird der feindliche Offizier heutigen Tages, nach Bezirksgendarmeriekommando P�sek, �berliefert," usm�l se na sv� d�lo a zavolal na Łetnick�ho z�vodŁ�ho. "Dali tomu nepł�telsk�mu dłstojn�kovi n�co j�st?"
"Podle va�eho nał�zen�, pane vachmajstr, zaopatłujeme stravou jen ty, kteł� jsou płedvedeni a vyslechnuti do dvan�cti hodin."
"Tohle je velk� vyj�mka," dłstojn� łekl str�śmistr, "to je n�jakż vy��� dłstojn�k, n�jakż �t�bn�. To v�te, śe Rusov� na �pion�ś sem nepo�lou n�jak�ho frajtra. Po�lou mu do hospody Na kocourku pro n�jakż ob�d. Jestli uś nic nen�, a� uvał� n�co. Potom a� uvał� Łaj s rumem a to v�echno a� sem po�lou. Neł�kaj� nic, pro koho to je. Vłbec nezmi�ujou se nikomu, koho u n�s m�me. To je vojensk� tajemstv�. A co te� d�l�?"
"Poprosil o trochu tab�ku, sed� na vachcimłe a tv�ł� se tak spokojen�, jako kdyby sed�l doma. ,M�te tady hezkż teplouŁko,` pov�d�, ,a kamna v�m nekoułej�? Mn� se tady u v�s moc l�b�. A kdyby v�m kamna koułila, tak dejte prot�hnout kom�n. Ale aś odpłldne, ale nikdy ne, kdyś stoj� slunce nad kom�nem.`"
"Je to ale rafinovanost od n�ho," hlasem plnżm nad�en� łekl str�śmistr, "d�l�, jako by se ho to netżkalo. A płece v�, śe bude zastłelen. Takov�ho Łlov�ka si mus�me v�śit, tłeba je n� nepł�tel. Takovż Łlov�k jde na jistou smrt. Nev�m, jestli bychom to dovedli my. Tłebas bychom zakol�sali, popustili. Ale on klidn� sed� a ł�k�: ,M�te tady hezky teplouŁko a kamna v�m nekoułej�: To jsou, pane z�vodŁ�, povahy. K tomu je tłeba ocelovżch nervł u takov�ho Łlov�ka, sebezap�r�n�, tvrdost� a nad�en�. Kdyby bylo v Rakousku takov� nad�en�... ale nechme toho rad�ji. I u n�s jsou nad�enci. �etli v N�rodn� politice o tom obrlajtnantovi Bergrovi od d�lostłelectva, kterż si vylezl na vysokou jedli a zł�dil si tam na v�tvi beobachtungspunkt? Jak na�i ustoupili, a on uś nemohl sl�zt, jinak by byl upadl do zajet�. Tak Łekal, aś na�i zas nepł�tele zaśenou, a celżch Łtrn�ct dn� to trvalo, neś se toho doŁkal. Celżch Łtrn�ct dn� byl nahołe na strom�, a aby nezemłel hlady, ohlodal celż vr�ek a śivil se v�tviŁkami a jehliŁ�m. A kdyś na�i płi�li, byl tak zesl�blż, śe se uś nemohl na strom� udrśet, spadl dolł a zabil se, Byl po smrti vyznamen�n zlatou z�sluśnou medail� za chrabrost."
A str�śmistr v�śn� dodal: "To je ob�tavost, pane z�vodŁ�, to je hrdinstv�. - Vida, jak jsme se zas rozpov�dali, dob�hnou te� objednat ten ob�d a po�lou ho zat�m ke mn�."
Z�vodŁ� płivedl �vejka a str�śmistr mu pł�telsky kynul, aby si sedl, a poŁal se ho zprvu vypt�vat, m�-li rodiŁe.
"Nem�m."
Str�śmistrovi ihned napadlo, śe je to lep��, aspo� nebude toho ne��astn�ka nikdo oplak�vat. Zad�val se płitom do dobr�ck� tv�łe �vejkovy a zaklepal mu n�hle v z�chvatu dobromyslnosti na rameno, naklonil se k n�mu a optal se ho otcovskżm tónem: "Nu, a jak se v�m v �ech�ch l�b�?"
"Mn� se v�ude v �ech�ch l�b�," odpov�d�l �vejk, "na svej cest� na�el jsem v�ude velice dobrż lidi."
Str�śmistr płitakal hlavou: "U n�s je lid velice dobrż a milż. N�jak� ta kr�deś nebo rvaŁka, to nepad� na v�hu. Jsem zde jiś patn�ct let, a kdyś to vypoŁ�t�m, płijde na jeden rok asi tłi Łtvrtiny jedn� vraśdy."
"To mysl�te nedokonalou vraśdu?" ot�zal se �vejk.
"Nikoliv, to j� nemysl�m. Za patn�ct let vy�etłovali jsme jenom jeden�ct vraśd. Loupeśnżch z nich bylo p�t a �est ostatn�ch, takovżch obyŁejnżch, kter� za moc nestoj�."
Str�śmistr se odmlŁel a płe�el op�t ku sv� vyslżchac� metod�: "A co jste cht�l d�lat v Bud�jovic�ch?"
"Nastoupit sluśbu u 91. regimentu."
Str�śmistr vyzval �vejka, aby �el zas na str�śnici, a rychle, aby nezapomn�l, płipsal do sv�ho raportu na okresn� Łetnick� velitelstv� v P�sku: "Ovl�daje dokonale Łeskż jazyk, cht�l se v �eskżch Bud�jovic�ch pokusit vstoupit do 91. p��ho pluku."
Str�śmistr radostn� zamnul si ruce, raduje se z bohatosti sebran�ho materi�lu a z płesnżch vżsledkł sv� vy�etłovac� metody. Vzpomn�l si na sv�ho płedchłdce str�śmistra B�rgra, kterż se zadrśenżm vłbec nemluvil, na nic se ho net�zal a hn�d ho poslal k okresn�mu soudu s kr�tkżm raportem: "Dle ud�n� z�vodŁ�ho byl zadrśen pro potulku a śebrotu." Je to n�jakż vżslech?
A str�śmistr d�vaje se na str�nky sv�ho raportu se usm�l se zadostiuŁin�n�m a vyt�hl ze sv�ho psac�ho stolu tajnż rezerv�t zemsk�ho Łetnick�ho velitelstv� v Praze s obvyklżm "Pł�sn� dłv�rn�" a płeŁetl si je�t� jednou:
"V�em Łetnickżm stanic�m se pł�sn� ukl�d�, aby s nesm�rn� zvż�enou pozornost� sledovaly v�echny osoby proch�zej�c� jich rajónem. Płesunut� na�ich vojsk ve vżchodn� HaliŁi dalo płvod k tomu, śe n�kter� rusk� vojensk� Ł�sti; płekroŁiv�e Karpaty, zaujaly pozice ve vnitrozem� na�� ł�e, Ł�mś fronta byla płesunuta hloub�ji k z�padu mocn�łstv�. Tato nov� situace umośnila ruskżm vyzv�daŁłm, płi pohyblivosti fronty, vniknut� hloub�ji do śzem� na�eho mocn�łstv�, zejm�na do Slezska i Moravy, odkud dle dłv�rnżch zpr�v velk� mnośstv� ruskżch vyzv�daŁł odebralo se do �ech. Je zji�t�no, śe mezi nimi jest mnoho ruskżch �echł, vychovanżch ve vysokżch �t�bn�ch vojenskżch �kol�ch Ruska, kteł� ovl�daj�ce dokonale Łeskż jazyk, jev� se bżti zvl�t� nebezpeŁnżmi vyzv�daŁi, nebo� oni mohou a jist� provedou i mezi Łeskżm obyvatelstvem velezr�dnou propagandu. Zemsk� velitelstvo nałizuje proto zadrśet v�echny podezłel� a zejm�na zvż�iti bedlivost v t�ch m�stech, kde v bl�zkost� nal�zaj� se pos�dky, vojensk� stłediska a stanice s proj�śd�j�c�mi vojenskżmi vlaky. Zadrśen� podrobiti okamśit� prohl�dce a dopraviti k dal�� instanci."
�etnickż str�śmistr Flanderka se op�t spokojen� usm�l a ulośil tajnż rezerv�t, "Sekretreservaten", mezi ostatn� do desek s n�pisem "Tajn� nał�zen�".
Bylo jich mnoho, kter� vypracovalo ministerstvo vnitra za souŁinnosti ministerstva zemsk� obrany, kter�mu podl�halo Łetnictvo.
Na zemsk�m Łetnick�m velitelstv� v Praze nestaŁili je rozmnośovat a rozes�lat.
Byly tu:
Nał�zen� o kontrole smż�len� m�stn�ho obyvatelstva.
N�vod, jak sledovat v rozmluv�ch s m�stn�m obyvatelstvem, jakż vliv maj� na jeho smż�len� zpr�vy z boji�t�.
Dotazn�k o tom, jak se chov� m�stn� obyvatelstvo k vypsanżm v�leŁnżm płjŁk�m a sb�rk�m. Dotazn�k o n�lad� mezi odvedenżmi a t�mi, kteł� maj� bżt odvedeni.
Dotazn�k o n�lad� mezi Łleny m�stn� samospr�vy a inteligenty.
Nał�zen� o bezodkladn�m zji�t�n�, z jakżch politickżch stran se skl�d� m�stn� obyvatelstvo, jak siln� jsou jednotliv� politick� strany.
Nał�zen� o kontrole Łinnosti płed�kł m�stn�ch politickżch stran a zji�t�n� stupn� loajality urŁitżch politickżch stran, zastoupenżch mezi m�stn�m obyvatelstvem.
Dotazn�k o tom, jak� noviny, Łasopisy a brośurky doch�zej� do rajónu Łetnick� stanice. Instrukce tżkaj�c� se zji�t�n�, s kżm stżkaj� se osoby podezłel� z neloaj�lnosti, v Łem jev� se jich neloaj�lnost.
Instrukce tżkaj�c� se toho, jak z�skati z m�stn�ho obyvatelstva placenżch dona�eŁł a inform�torł. Instrukce pro placen� inform�tory z m�stn�ho obyvatelstva, zaŁ�slen� na sluśb� płi Łetnick� stanici.
Kaśdż den płin�el nov� instrukce, n�vody, dotazn�ky a nał�zen�. Zaplaven tou spoustou vyn�lezł rakousk�ho ministerstva vnitra, str�śmistr Flanderka m�l ohromnou spoustu restł a dotazn�ky zodpov�dal stereotypn�, śe je u n�ho v�echno v poł�dku a loajalita śe je mezi m�stn�m obyvatelstvem stupnice Ia.
Rakousk� ministerstvo vnitra vynalezlo pro loajalitu a neochv�jnost k mocn�łstv� tyto stupnice: Ia, Ib, Ic-IIa, IIb, IIc-IIIa, IIIb, IIIc-Na, IVb, IVc. Tahle posledn� ł�msk� Łtverka znamenala ve spojen� s a velezr�dce a provaz, s b internovat, s c pozorovat a zavł�t.
Ve stolku Łetnick�ho str�śmistra nal�zaly se v�emośn� tiskopisy a rejstł�ky. Vl�da cht�la v�d�t o kaśd�m obŁanu, co si o n� mysl�.
Str�śmistr Flanderka kolikr�t zoufale lomil rukama nad t�mi tiskovinami, kter� neuprosn� płibżvaly kaśdou po�tou. Jakmile uvid�l zn�m� ob�lky s raz�tkem "Portofrei - dienstlich", srdce mu vśdy zabu�ilo a v noci, płemż�leje o v�em, płich�zel k płesv�dŁen�, śe se konce v�lky nedoŁk�, a śe zemsk� Łetnick� velitelstv� ho płiprav� o posledn� �petku rozumu a śe se nebude moci t�it z v�t�zstv� rakouskżch zbran�, pon�vadś bude m�t bud o koleŁko v�c, nebo m��. A okresn� Łetnick� velitelstv� bombardovalo ho denn� dotazy, proŁ nen� zodpov�d�n dotazn�k pod Ł�slem (72 345)/(721 a/5) d, jak vył�zena instrukce pod Ł�slem (88 992)/(822 gfch) z, jak� jsou praktick� vżsledky n�vodu pod Ł�slem (123456)/(1292 b/r) V. atd.
Nejv�ce mu dala starost� instrukce, jak z�skati z m�stn�ho obyvatelstva placen� don�eŁe a inform�tory, nakonec, pon�vadś uznal za nemośn�, aby to mohl bżt n�kdo z m�sta, kde zaŁ�naj� Blata a kde je ten lid takov� tvrd� palice, płipadl na my�lenku vz�t na tu sluśbu obecn�ho pas�ka, kter�mu ł�kali "Pepku, vyskoŁ!" Byl to kret�n, kterż vśdy na tuto vżzvu vyskoŁil. Jedna z t�ch ubohżch, pł�rodou a lidmi zanedbanżch postav, mrz�k, kterż za p�r zlatek roŁn� a za tu n�jakou obśivu p�sl obecn� dobytek.
Toho si dal zavolat a łekl k n�mu: "V�, Pepku, kdo to je starej Proch�zka?"
"M��."
"NemeŁ, a pamatuj si, śe tak ł�kaj� c�sałi p�nu. V�, kdo je to c�sał p�n?"
"To je Ł�a� p�n."
"Dobłe, Pepku. Tak si pamatuj, śe kdyś n�koho usly�� mluvit, kdyś chod� po ob�dech od domu k domu, śe je c�sał p�n dobytek nebo podobn�, hned płij� ke mn� a oznam mn� to. Dostane� �est�k, a kdyś usly�� n�koho vykl�dat, śe to nevyhrajeme, zas płjde�, rozum�, ke mn� a łekne�, kdo to ł�kal, a dostane� zas �est�k. Jestli ale usly��m, śe n�co zatajuje�, tak bude s tebou zle. Seberu t� a odvedu do P�sku. A te� vyskoŁ!" Kdyś vyskoŁil, dal mu dva �est�ky a spokojen� napsal raport na okresn� Łetnick� velitelstv�, śe jiś z�skal inform�tora.
Druhż den płi�el k n�mu pan far�ł a sd�loval mu tajupln�, śe dnes r�no potkal za vs� obecn�ho pas�ka Pepka VyskoŁ a ten śe mu vypravoval: "Mijostpane. Pan vachmajstr vŁera pov�dal, śe je Ł�a� p�n dobytek a śe to nevyhrajeme. M��. Hop!"
Po del��m vysv�tlen� a rozmluv� s panem far�łem dal str�śmistr Flanderka zatknout obecn�ho pas�ka, kterż byl pozd�ji na HradŁanech odsouzen na dvan�ct let pro velezradu. �aloba mu dok�zala nebezpeŁn� a velezr�dn� rejdy, pobułov�n�, ur�śku veliŁenstva a je�t� n�kolik zloŁinł a płeŁinł. Pep�k VyskoŁ choval se u soudu jako na pastv� nebo mezi sousedy. Na v�echny ot�zky meŁel jako koza a po vynesen� rozsudku vyrazil ze sebe "M��, hop!" a vyskoŁil. Byl za to disciplin�rn� potrest�n tvrdżm lłśkem o samovazb� a tłemi posty.
Od t� doby nem�l Łetnickż str�śmistr inform�tora a musel se spokojit t�m, śe si vymyslil jednoho, udav fingovan� jm�no, a zvż�il tak svłj pł�jem o pades�t korun m�s�Łn�, kter� prop�jel v hospod� Na kocourku. Płi des�t� sklenici dost�val z�chvat sv�domitosti a pivo mu hołklo v śstech a vśdy sly�el od sousedł tut�ś v�tu: "Dnes je n� pan str�śmistr n�jak smutnej, jako by nebyl ve svej n�lad�." Tu odch�zel domł a po jeho odchodu vśdy n�kdo łekl: "Na�i to zas n�kde v Srbsku prosrati, śe je vachmajstr takovej nemluva."
A str�śmistr doma alespo� vyplnil op�t jeden dotazn�k: "N�lada mezi obyvatelstvem: Ia."
Byly to Łasto dlouh� bezsenn� noci pro pana str�śmistra. Neust�le oŁek�val inspekci, vy�etłov�n�. V noci zd�lo se mu o provaze, jak ho vedou k �ibenici, a je�t� naposled se ho s�m ministr zemsk� obrany pod �ibenic� t�śe: "Wachmeister, wo ist die Antwort des Zirkul�rs No 1789678/23792 X. Y. Z?"
Aś te�! Celou Łetnickou stanic� jako by ze v�ech koutł zn�lo star� mysliveck� heslo "Lovu zdar!" A Łetnickż str�śmistr Flanderka nepochyboval, jak okresn� velitel mu poklep� na rameno a łekne: "Ich gratuliere Ihnen, Herr Wachmeister."
�etnickż str�śmistr maloval si v duchu i jin� luzn� obrazky, kter� vyrostly v n�jak�m z�hybu jeho śłednick�ho mozku. Vyznamen�n�, rychlż postup ve vy��� hodnostn� tł�du, ocen�n� jeho kriminalistickżch schopnost�, otv�raj�c�ch mu kari�ru. Zavolal z�vodŁ�ho a ot�zal se ho: "Dostali ob�d?"
"Płinesli mu uzen� se zel�m a knedl�kem, pol�vka uś nebyla. Vypil Łaj a chce je�t� jeden."
"M� ho m�t!" velikomysln� svolil str�śmistr, "aś ten Łaj vypije, pak ho płivedou ke mn�."
"Jakpak? Chutnalo v�m?" ot�zal se str�śmistr, kdyś z�vodŁ� za płl hodiny płivedl �vejka, nasycen�ho a spokojen�ho jako vśdy.
"Bylo to je�t� uch�zej�c�, pane vachmajstr, m�lo bejt jen trochu v�c toho zel�. Ale jak�ś pomoc, j� v�m, śe nebyli na to płipraveni. Uzenż maso bylo dobłe vyud�nż, muselo to bejt dom�c� uzenż maso z dom�c�ho prasete. �aj s rumem mn� ud�lal taky dobłe."
Str�śmistr pod�val se na �vejka a zaŁal: "Pravda, śe v Rusku se pije mnoho Łaje? Maj� tam tak� rum?"
"Rum je po celżm sv�t�, pane vachmajstr."
"Jen se nevykroucej," pomyslil si str�śmistr, "m�l jsi si dł�v d�t pozor na to; co pov�d�." A ot�zal se dłv�rn� nakl�n�je se k �vejkovi: "Jsou v Rusku hezk� holky?"
"Hezk� holky jsou po celżm sv�t�, pane vachmajstr."
"I ty chlape," pomyslil si poznovu str�śmistr, "ty bys se cht�l te� n�jak r�d z toho dostat." A str�śmistr vyrazil s dvaaŁtyłic�tkou:
"Co jste cht�l d�lat u 91. regimentu?" "Cht�l jsem j�t s n�m na front "
Str�śmistr se spokojen� zad�val na �vejka a poznamenal: "To je spr�vn�. To je ten nejlep�� zpłsob dostat se do Ruska. - Opravdu velice dobłe vymysleno," z�łil str�śmistr, pozoruje, jakż śŁinek maj� jeho slova na �vejka. Nemohl v�ak z n�ho vyŁ�st nic jin�ho neś naprostż klid.
"Ten Łlov�k nehne ani brvou," hrozil se v duchu str�śmistr, "to je jejich vojensk� vżchova. J� bżt v jeho situaci a mn� tohle n�kdo ł�ct, tak by se mn� rozklepala kolena... - R�no v�s odvezeme do P�sku," prohodil jako mimod�k, "byl jste jiś n�kdy v P�sku?"
"V roce 1910 na c�sałskżch man�vrech."
�sm�v str�śmistrłv byl po t�to odpov�di je�t� pł�jemn�j��m a v�t�zoslavn�j��m. C�til v du�i, śe svżm syst�mem ot�zek płekonal s�m sebe.
"Prod�lal jste cel� man�vry?"
"Zajist�, pane vachmajstr, jako infanterista." A zas se klidn� jako dł�v d�val �vejk na str�śmistra, kterż sebou vrt�l radost� a nemohl se jiś zdrśet, aby to rychle nezanesl do raportu. Zavolal z�vodŁ�ho, aby �vejka odvedl, a doplnil svłj raport: "Jeho pl�n byl tento: Vpl�śiv se v łady 91. p�. pluku, cht�l se ihned płihl�sit na frontu a płi nejbliś�� pł�leśitosti dostat se do Ruska, nebo� postłehl, śe zp�teŁn� cesta płi bd�losti org�nł jest jinak nemośnou, �e by u 91. p�. pluku mohl vżborn� prosperovat, jest pln� pochopiteln�, nebo� dle jeho dozn�n�, płiznal se po del��m kł�śov�m vżslechu, śe prod�lal jiś v roce 1910 cel� c�sałsk� man�vry v okol� P�sku jako infanterista. Z toho jest vid�t, śe jest ve sv�m oboru velice schopnż. Podotżk�m je�t�, śe sebran� obvin�n� jsou vżsledkem m�ho syst�mu kł�śov�ho vżslechu."
Ve dveł�ch objevil se z�vodŁ�: "Pane vachmajstr, on chce j�t na z�chod."
"Bajonett auf!" rozhodl str�śmistr, "ale ne, płive�te ho sem."
"Vy chcete j�t na z�chod?" laskav� łekl str�śmistr, "nen� v tom n�co jin�ho?" A upłel svłj zrak ve �vejkovu tv�ł.
"Je v tom opravdu jenom velk� strana, pane vachmajstr," odpov�d�l �vejk.
"Jen aby v tom nebylo n�co jin�ho," vżznamn� opakoval str�śmistr, płip�naje si sluśebn� revolver, "j� płjdu s v�mi."
"To je velice dobrż revolver," łekl po cest� k �vejkovi, "na sedm ran a stł�l� precizn�."
Neśli v�ak vy�li na dvłr, zavolal z�vodŁ�ho a tajemn� k n�mu łekl: "Oni si vezmou bajonet auf a postav�j� se, aś bude vevnitł, vzadu u z�chodu, aby se n�m neprokopal misgrubnou."
Z�chod byl malż, obyŁejnż domeŁek ze dłeva, stoj�c� zoufale uprostłed dvora nad j�mou s moŁłvkou vyt�kaj�c� z nedalek� kupy hnoje.
Byl to jiś starż veter�n, v n�mś vykon�valy t�lesnou potłebu cel� generace. Nyn� zde sed�l �vejk, płidrśuje jednou rukou za prov�zek dvełe, zat�mco vzadu okżnkem d�val se mu z�vodŁ� na zadnici, aby se neprokopal. A jestł�b� oŁi Łetnick�ho str�śmistra upłeny byly na dvełe a str�śmistr płemż�lel, do kter� nohy by ho m�l stłelit, kdyby se cht�l pokusit o śt�k.
Ale dvełe se klidn� otevłely a vystoupil spokojenż �vejk, poznamen�vaje k str�śmistrovi: "Nebyl jsem tam moc dlouho? Nezdrśel jsem v�s snad?"
"Ó nikoliv, nikoliv," odv�til str�śmistr, pomysliv si v duchu: "Jac� jsou to jemn�, slu�n� lid�. V�, co na n�ho Łek�, ale v�echna Łest. Do posledn� chv�le je slu�nż. Dok�zal by to na�inec na jeho m�st�?"
Str�śmistr złstal sed�t na str�śnici vedle �vejka na kavalci pr�zdn� postele Łetn�ka Rampy, kterż m�l do r�na sluśbu, obchłzku po vesnic�ch, a kterż v tu dobu klidn� sed�l u �ern�ho kon� v Protiv�n� a hr�l s obuvnickżmi mistry mari�, vykl�daje v płest�vk�ch, śe to Rakousko mus� vyhr�t. Str�śmistr zap�lil si dżmku, dal nacpat �vejkovi, z�vodŁ� płilośil do kamen a Łetnick� stanice prom�nila se na nejpł�jemn�j�� m�steŁko na zem�kouli, na klidnż kout, tepl� hn�zdo za bl�ś�c�ho se zimn�ho soumraku, kdy se drś� Łern� hodinka.
MlŁeli v�ak v�ichni. Str�śmistr sledoval urŁitou my�lenku a nakonec se vyj�dłil, obraceje se k z�vodŁ�mu: "Podle m�ho n�zoru nen� spr�vn� �pióny v�et. �lov�k, kterż se ob�tuje pro svou povinnost, za svou, tak łekn�me, vlast, m� bżt odpravenż Łestnżm zpłsobem, prachem a olovem, co mysl�te, pane z�vodŁ�?"
"Rozhodn� ho jen zastłelit a nev�et," souhlasil z�vodŁ�, "łekn�me, śe by i n�s poslali a łekli by n�m: ,Mus�te vyp�trat, kolik maj� Rusov� strojn�ch pu�ek ve sv�m maschinengewehrabteilungu.` Tak bychom se płevl�kli a �li. A za to by mne m�li v�et, jako n�jak�ho loupeśn�ho vraha?"
Z�vodŁ� se tak rozŁ�lil, śe vstal a zvolal: "J� ś�d�m, abych byl zastłelen a pochov�n s vojenskżmi poctami."
"Vono to m� h�Łek," ozval se �vejk, "jestli je Łlov�k chytrej, tak mu nikdy nic nedok�śou."
"A dok�śou," vyj�dłil se dłrazn� str�śmistr, "jestli i oni jsou tak chytł� a maj� svou metodu. Vy se s�m o tom płesv�dŁ�te. - Płesv�dŁ�te se," opakoval jiś m�rnżm tónem, płipojiv k tomu pł�v�tivż śsm�v, "u n�s nikdo s vyt�Łkami nepochod�, pravda, pane z�vodŁ�?"
Z�vodŁ� kżvl souhlasn� a zm�nil se, śe u n�kterżch lid� je v�c jiś prohran� płedem, śe ani maska naprost�ho klidu nepomłśe, śe Ł�m v�c n�kdo vypad� klidn�ji, śe t�m v�c ho to usv�dŁuje.
"Oni maj� mou �kolu, pane z�vodŁ�," prohl�sil hrd� str�śmistr, "klid, to je mżdlov� bublina, um�lż klid je corpus delicti." A płeru�uje vżklad o sv� teorii, obr�til se na z�vodŁ�ho: "Copak si dnes d�me k veŁełi?"
"Vy dnes nepłjdete, pane str�śmistr, do hospody?"
Touto ot�zkou vyvstanul płed str�śmistrem novż t�śkż probl�m, jejś nutno ihned rozlu�tit.
Coś kdyby, pouśiv jeho noŁn� nepł�tomnosti, ten prchl. Z�vodŁ� je sice spolehlivż Łlov�k, opatrnż, ale utekli mu jiś dva vandr�ci. Fakticky bylo tomu tak, śe se s nimi necht�l jednou v zim� tahat ve sn�hu aś do P�sku, tak je u Raśic v pol�ch pustil a vyp�lil r�nu do vzduchu pro forma.
"Po�leme si na�i b�bu pro veŁełi a bude chodit se dśb�nem pro pivo," rozlu�til str�śmistr t�śkż probl�m, "a� se b�ba trochu prob�hne."
A b�ba Pejzlerka, kter� jim posluhovala, se opravdu prob�hla.
Po veŁełi se cesta mezi Łetnickou stanic� a hospodou Na kocourku netrhla. NeobyŁejn� Łetn� stopy t�śkżch velkżch bot b�by Pejzlerky na t� spojovac� linii sv�dŁily o tom, śe str�śmistr si vynahraśuje plnou m�rou svou nepł�tomnost na Kocourku.
A kdyś se koneŁn� objevila b�ba Pejzlerka v �enkovn� s t�m vzkazem, śe se d� pan str�śmistr p�kn� porouŁet a śe chce, aby mu poslali l�hev kontu�ovky, praskla zv�davost hostinsk�ho.
"Koho tam maj�?" odpov�d�la b�ba Pejzlerka, "n�jakżho podezłelżho Łlov�ka. Pr�v� neś jsem ode�la, oba ho drśeli kolem krku a pan str�śmistr ho hladil po hlav� a ł�kal mu: ,Ty młj zlatej kluku slovanskej, ty młj malinkej �piónku!"`
A potom, kdyś bylo dlouho jiś płes płlnoc, z�vodŁ� spal, tvrd� chr�paje, nataśen płes svłj kavalec, v cel� uniform�.
Naproti sed�l str�śmistr se zbytkem kontu�ovky na dn� lahve, drśel �vejka kolem krku, slzy mu tekly po op�len� tv�łi, jeho vousy byly slepeny kontu�ovkou a on jen breptal: "�ekni, śe v Rusku nemaj� tak dobrou kontu�ovku, łekni, a� mohu klidn� j�t sp�t. Płiznej to jako muś."
"Nemaj�."
Str�śmistr płevalil se na �vejka.
"Pot�il jsi mne, płiznal jsi se. Tak to m� bżt płi vżslechu. Jsem-li vinen, naŁ zap�rat "
Zvedl se, a vr�voraje s pr�zdnou lahv� do sv�ho pokoje, mumlal: "Kdyby se byl nedostal na ne-nepravou drrr�hu, tak to mohlo v�echno jinak dó-dopadnout."
Neśli se svalil v uniform� na svou postel, vyt�hl ze psac�ho stolu svłj raport a pokusil se ho doplnit t�mto materi�lem:
"Ich mu� noch dazu beizuf�gen, da� die russische Kontuszówka na z�klad� ż 56..." Ud�lal ka�ku, sl�zl ji, a usm�vaje se pitom�, svalil se na postel a usnul jako �palek.
K r�nu dal se Łetnickż z�vodŁ�, leś�c� na posteli u prot�j�� st�ny, do takov�ho chr�p�n� prov�zen�ho p�sk�n�m v nose, śe to �vejka probudilo. Vstal, zatł�sl z�vodŁ�m a �el si op�t lehnout. To jiś kohouti zaŁali kokrhat, a kdyś potom vy�lo slunce, płi�la b�ba Pejzlerka, kter� tak� vysp�vala to noŁn� b�h�n�, zatopit, tu na�la dvełe otevłen� a v�echno pohł�śen� v hlubokż sp�nek. Petrolejov� lampa na str�śnici je�t� koptila. B�ba Pejzlerka ud�lala alarm, st�hla z�vodŁ�ho i �vejka z postele. Z�vodŁ�mu łekla: "�e se nestyd�j� sp�t vobleŁenej, jako boś� dobytek," a �vejka napomenula, aby si aspo� zapjal poklopec, kdyś vid� śenskou.
Nakonec vyb�dla energicky rozespal�ho z�vodŁ�ho, aby �el vzbudit pana str�śmistra, to śe nen� ś�dnż poł�dek, kdyś se tak dlouho hn�p�.
"To padli do p�knejch rukou," bruŁela b�ba k �vejkovi, kdyś z�vodŁ� budil str�śmistra, "jeden v�t�� kołala neś druhej. Prochlastali by nos mezi oŁima. Mn� jsou dluśni uś tłet� rok za posluhu, a kdyś je upom�n�m, ł�k� vśdycky str�śmistr: ,MlŁej�, b�bo, nebo jich d�m zavł�t, my v�me, śe v� syn je pytl�k a chod� na dł�v� do panskżho.` A tak se s nima tr�p�m uś na Łtvrtej rok." B�ba si hluboce vzdychla a d�l pobruŁovala: "Zejm�na maj� se na pozoru płed str�śmistrem, ten je takovej ślisnej, a zat�m je to neł�d prvn�ho ł�du. Kdekoho zkoupat a zavł�t "
Str�śmistr dal se velice t�śko probudit. Z�vodŁ�mu dalo mnoho obt�ś� płesv�dŁit ho, śe je jiś r�no. KoneŁn� prokoukl, mnul si oŁi a nejasn� se zaŁal upamatov�vat na vŁerej�ek. Najednou mu płi�la na mysl hrozn� my�lenka, kterou vyj�dłil, d�vaje se nejist� na z�vodŁ�ho: "On n�m utek?"
"Ale kdepak, to je poctivż Łlov�k."
Z�vodŁ� poŁal chodit po pokoji, pod�val se z okna, zas se vr�til, utrhl kus pap�ru z novin na stole a śmoulal mezi prsty pap�rovou kuliŁku. Bylo vid�t, śe chce n�co ł�ct.
Str�śmistr se nejist� po n�m d�val a koneŁn�, cht�je nabżt śpln� jistoty toho, co jen tu�il, łekl: "J� jim, pane z�vodŁ�, pomłśu. J� zas musel vŁera ł�dit a prov�d�t?"
Z�vodŁ� vyŁ�tav� pod�val se na sv�ho płedstaven�ho: "Kdybyste v�d�l, pane str�śmistr, co v�echno jste vŁera nepov�dal, jak� łeŁi jste s n�m nevedl."
Nakl�n�je se k uchu str�śmistra, �eptal: "�e jsme v�ichni �e�i a Rusov� jedna slovansk� krev, śe Nikolaj NikolajeviŁ bude pł�t� tżden v Płerov�, śe se Rakousko neudrś�, aby jen, aś bude d�l vy�etłov�n, zap�ral a pletl p�t� płes dev�t�, aby to vydrśel do t� doby, dokud ho koz�ci nevysvobod�, śe uś to mus� co nejdł�v prasknout, śe to bude jako za husitskżch v�lek, śe sedl�ci płjdou s cepy na V�de�, śe je c�sał p�n nemocnż d�dek a śe co nejdł�v nat�hne brka, śe je c�sał Vil�m zv�łe, śe mu budete do v�zen� pos�lat pen�ze na płilep�enou a je�t� v�c takovżch łeŁ� . . ."
Z�vodŁ� odstoupil od str�śmistra: "Na to v�echno se dobłe pamatuji, pon�vadś jsem byl ze zaŁ�tku jen m�lo stł�knutż. Potom jsem se tak� zd�lal a d�l nev�m nic."
Str�śmistr pohled�l na z�vodŁ�ho.
"A j� se zas pamatuji," prohl�sil, "śe oni ł�kali, śe jsme proti Rusku kratinov�, a śe łvali płed tou na�� b�bou ,A� śije Rusko!` "
Z�vodŁ� poŁal nervózn� chodit po pokoji.
"�vali to jako bejk," łekl str�śmistr, "pak se svalili płes postel a zaŁti chr�pat."
Z�vodŁ� se zastavil u okna, a bubnuje na n�, prohl�sil: "Vy jste si tak�, pane str�śmistr, nedal ubrousek na śsta płed na�� b�bou a pamatuji se, śe jste j� łekl: ,Pamatujou, b�bo, śe kaśdż c�sał a kr�l pamatuje jen na svou kapsu, a proto vede v�lku, a� je to tłebas takovż d�dek jako starż Proch�zka, kter�ho nemohou uś pustit z hajzlu, aby jim nepod�lal celż Sch�nbrunn: "
"Tohle śe jsem ł�kal?"
"Ano, pane str�śmistr, tohle jste ł�kal, neś jste �el ven na dvłr zvracet, a je�t� jste kłiŁel: ,B�bo, strŁej� mn� prst do krku!` "
"Oni se tak� p�kn� vyj�dłili," płeru�il ho str�śmistr, "kde jen płi�li na takovou hloupost, śe Nikolaj NikolajeviŁ bude Łeskżm kr�lem?"
"Na to se nepamatuji," nesm�le ozval se z�vodŁ�.
"Bodej� by se na to pamatovali. Byli jako napitż śok, m�li praseŁ� oŁiŁka, a kdyś cht�li j�t ven, tak m�sto do dveł� lezli na kamna."
Oba umlkli, aś dlouh� mlŁen� płeru�il str�śmistr. "J� jsem jim vśdycky ł�kal, śe alkohol je zhouba. Oni mnoho nesnesou a pijou to. Coś kdyby byl jim ten n� utek? Jak bychom to odłvodnili? Bośe, to m� tłe�t� hlava. - Pov�d�m, pane z�vodŁ�," pokraŁoval str�śmistr, "śe pr�v� pon�vadś neutek, je v�c śpln� jasn�, co je to za nebezpeŁn�ho a rafinovan�ho Łlov�ka. Aś ho tam budou vy�etłovat, tak łekne, śe bylo otevł�no celou noc, śe jsme byli opil� a śe moh tis�ckr�t utect, kdyby se c�til vinnżm. Je�t� �t�st�, śe takov�mu Łlov�ku se nev�ł�, a kdyś my pod sluśebn� pł�sahou łekneme, śe je to smy�lenka a drz� leś od toho Łlov�ka, tak mu ani p�nbłh nepomłśe a m� je�t� o jeden paragraf na krku v�c. Płi jeho v�ci to nehraje ov�em ś�dnou roli. - Kdyby mn� jen tak ta hlava nebolela."
Ticho. Za chv�li ozval se str�śmistr: "Zavolaj sem na�i b�bu."
"Poslouchaj�, b�bo," łekl str�śmistr k Pejzlerce, pł�sn� se j� d�vaje do obliŁeje, "seśenou n�kde krucifix na podstavci a płinesou ho sem."
Na t�zavż pohled Pejzlerky załval str�śmistr: "Koukaj�, a� uś jsou tady."
Str�śmistr vyt�hl ze stolku dv� sv�Łky, na kterżch byly stopy od peŁetn�ho vosku, jak peŁetil śłedn� spisy, a kdyś se koneŁn� Pejzlerka płi�trachala s krucifixem, postavil str�śmistr kł�ś mezi ob� sv�ce na okraj stolu, zap�lil sv�Łky a v�śn� łekl: "Posad�j� se, b�bo."
Ustrnul� Pejzlerka zapadla na pohovku a vyjeven� pod�vala se na str�śmistra, sv�Łky i krucifix. Zmocnil se j� strach, a jak m�la ruce na z�st�łe, bylo vid�t, śe se j� tłesou i s koleny.
Str�śmistr płe�el v�śn� kolem n�, a zastaviv se podruh� płed n�, promluvil slavnostn�:
"VŁera veŁer byla jste sv�dkem velk� ud�losti, b�bo. Młśe bżt, śe to v� pitomż rozum nech�pe. Ten voj�k, to je vyzv�daŁ, �pión, b�bo."
"Jeś�marj�," vykłikla Pejzlerka, "Panenko Maria SkoŁick�!"
"Ticho, b�bo! Abychom z n�ho n�co dostali, museli jsme mluvit rłzn� łeŁi. Sly�eli płece, jak� divn� łeŁi jsme mluvili?"
"To jsem pros�m sly�ela," ozvala se tłesouc�m hlasem Pejzlerka.
"Ale ty v�echny łeŁi, b�bo, vedly jenom k tomu, aby se doznal, aby n�m dłv�łoval. Tak se n�m to podałilo. Vyt�hli jsme z n�ho v�echno. Ch�apli jsme ho."
Str�śmistr na okamśik płeru�il łeŁ, aby opravil knoty na sv�Łk�ch, a pak pokraŁoval v�śn�, hled� pł�sn� na Pejzlerku: "Vy jste byla, b�bo, płi tom a jste zasv�cen� do cel�ho tajemstv�. Toto tajemstv� je śłedn�. O tom nesm�te nikomu se ani zm�nit. Ani na smrteln� posteli, to by v�s nesm�li ani pochovat na hłbitov�."
"Jeś�marj�josefe," zab�dovala Pejzlerka, "śe jsem j� ne��astn� kdy sem vkroŁila."
"Nełvete, b�bo, vsta�te, płistupte ke krucifixu, dejte dva prsty u prav� ruky nahoru. Budete pł�sahat. ��kejte za mnou."
Pejzlerka odpot�cela se ke stolu za neust�l�ho b�dov�n�: "Panenko Maria SkoŁick�, śe jsem sem kdy vkroŁila."
A z kł�śe d�val se na ni utr�penż obliŁej Krista, sv�Łky Łoudily a v�echno to płipadalo Pejzlerce n�Ł�m pł�ern� nadpozemskżm. Ztr�cela se v tom cel� a kolena se j� klepala, ruce tł�sly.
Zvedla dva prsty do vż�e a Łetnickż str�śmistr dłrazn� a slavnostn� płedł�k�val: "Pł�sah�m bohu v�emohouc�mu, i v�m, pane str�śmistr, śe o tom, co jsem zde sly�ela a vid�la, nikomu se do sv� smrti nezm�n�m ani slovem, i kdybych snad od n�ho byla t�z�na. K tomu mn� dopom�hej p�nbłh."
"Polibte je�t�, b�bo, krucifix," porouŁel str�śmistr, kdyś Pejzlerka za ukrutn�ho vzlykotu odpł�s�hla a pokłiśovala se zbośn�.
"Tak, a te� zas odnesou krucifix, odkud si ho vypłjŁili, a łeknou, śe jsem ho potłeboval k vżslechu!"
Zdrcen� Pejzlerka po �piŁk�ch vy�la s krucifixem z pokoje a bylo vid�t oknem, śe se neust�le ohl�ś� ze silnice po Łetnick� stanici, jako by se cht�la płesv�dŁit, śe to nebyl jen sen, ale śe skuteŁn� pr�v� płed chv�l� prośila n�co hrozn�ho ve sv�m śivot�.
Str�śmistr zat�m płepisoval svłj raport, kterż v noci dopl�oval ka�kami, kter� rozl�zal i s rukopisem, jako by na pap�łe byla marmel�da.
Nyn� to śpln� płepracoval a vzpomn�l si, śe se neoptal je�t� na jednu v�c. Dal si tedy zavolat �vejka a ot�zal se ho: "Um�te fotografovat?"
"Um�m."
"A proŁ nenos�te s sebou apar�t?"
"Pon�vadś ś�dnej nem�m," zn�la upł�mn� a jasn� odpov��.
"A kdybyste ho m�l, tak byste fotografoval?" ot�zal se str�śmistr.
"Kdyby, to jsou ty chyby," prostodu�n� odv�til �vejk a klidn� snesl t�zavż vżraz v obliŁeji str�śmistrov�, kter�mu tak pr�v� zas rozbolela hlava, śe si nemohl vymyslit ś�dnou jinou ot�zku neś tuto: "Je to t�śk�, fotografovat n�draś�?"
"LehŁ� neś n�co jinżho," odpov�d�l �vejk, "pon�vadś se to nehejb� a poł�d to n�draś� stoj� na jednom m�st� a Łlov�k mu nemus� ł�kat, aby se tv�łilo pł�jemn�."
Str�śmistr mohl tedy svłj raport doplnit: "Zu dem Bericht No 2172, melde ich..."
A str�śmistr se rozepsal: "Mezi jinżm płi m�m kł�śov�m vżslechu udal, śe um� fotografovat, a to nejrad�ji n�draś�. Apar�t fotografickż sice u n�ho nalezen nebyl, ale jest domn�nka, śe ho n�kde skrżv�, a proto s sebou nenos�, aby odvr�til od sebe pozornost, Łemuś nasv�dŁuje i jeho vlastn� dozn�n�, śe by fotografoval, kdyby m�l apar�t u sebe."
Str�śmistr, maje t�śkou hlavu po vŁerej�ku, se st�le v�ce a v�ce zapl�tal do sv� zpr�vy o fotografov�n� a psal d�l: "Jisto je, śe dle jeho vlastn�ho dozn�n� jedin� to, śe nem� apar�t fotografickż s sebou, zabr�nilo tomu, aby nefotografoval n�draśn� budovy a vłbec m�sta strategick� dłleśitosti, a jest nesporn�, śe by byl tak uŁinil, kdyby byl m�l dotyŁnż fotografickż pł�stroj, kterż ukryl, płi sob�. Jedin� t� okolnosti, śe nebyl fotografickż apar�t płi ruce, lze d�kovati tomu, śe u n�ho nebyly nalezeny ś�dn� fotografie."
"To staŁ�," łekl str�śmistr a podepsal se. Str�śmistr byl śpln� spokojen svżm d�lem a płeŁetl to z�vodŁ�mu s velkou pżchou.
"To se povedlo," łekl k z�vodŁ�mu, "tak vid�j�, takhle se p�ou berichty. Tam mus� bżt v�echno. Vżslech, paneŁku, to nen� jen tak n�co jednoduch�ho, a hlavn� v�c� je sestavit to p�kn� do berichtu, aby tam nahołe na to Łum�li jako jeleni. Płivedou sem toho na�eho, a� to s n�m skoncujeme. Tak v�s nyn� odvede pan z�vodŁ�," pronesl v�śn� k �vejkovi, "do P�sku na bezirksgendarmeriekommando. Podle płedpisu m�te dostat śel�zka. Pon�vadś v�ak mysl�m, śe jste slu�nż Łlov�k, tak v�m ty śel�zka ned�me. Jsem płesv�dŁen, śe ani po cest� nebudete d�lat pokus śt�ku."
Str�śmistr, złeteln� pohnut pohledem na dobrodu�nou �vejkovu tv�ł, dodal: "A nevzpom�nejte na mne ve zl�m. Vezmou ho, pane z�vodŁ�, tady maj� bericht."
"Tak sp�nembohem," łekl �vejk m�kce, "d�kuji jim, pane vachmajstr, za v�echno, co pro mne ud�lali, a kdyś bude pł�leśitost, tak jim budu ps�ti, a kdybych m�l n�kdy je�t� cestu kolem, tak se u nich zastav�m."
�vejk vy�el se z�vodŁ�m na silnici, a kdokoliv je potkal, jak byli zabr�ni v pł�telskż rozhovor, povaśoval by je za star� zn�m�, kteł� maj� n�hodou stejnou cestu do m�sta, łekn�me do kostela.
"To byl bych si nikdy nemyslil," vykl�dal �vejk, "śe takov� cesta do Bud�jovic je spojena s takovejma vobt�śema. To mn� płipad� jako ten pł�pad s łezn�kem Chaurou z Kobylis. Ten se jednou v noci dostal na Mor�� k Palackżho pomn�ku a chodil aś do r�na kolem dokola, pon�vadś mu to płipadalo, śe ta ze� nem� konce. Byl z toho celej zoufalej, k r�nu uś nemoh, tak zaŁal kłiŁet ,Patról!`, a kdyś policajti płib�hli, tak se jich ptal, kudy se jde do Kobylis, śe uś chod� pod�l n�jakż zdi p�t hodin a poł�d śe tomu nen� ś�dnż konec. Tak ho vzali s sebou a von jim v�echno v separaci rozbil: ` Z�vodŁ� na to nełekl ani slova a myslel si: "Co mn� to vypravuje�. Zas zaŁ�n� vypravovat n�jakou poh�dku o Bud�jovic�ch."
�li kolem rybn�ka a �vejk se z�jmem ot�zal se z�vodŁ�ho, jestli je hodn� pytl�kł ryb v okol�.
"Zde je to samż pytl�k," odpov�d�l z�vodŁ�, "płede�l�ho str�śmistra cht�li hodit do vody. Porybnż na ba�t� stł�l� jim �t�tiny do zadnice, ale to nen� nic platn�. Nosej� v kalhotech kus plechu."
Z�vodŁ� rozhovołil se o pokroku, jak lidi na v�echno płijdou a jeden jak podv�d� druh�ho, a rozvinul novou teorii, śe tahle v�lka je velik� �t�st� pro lidstvo, pon�vadś v t�ch pat�li�ch vedle hodnżch lid� budou odstłelov�ni tak� lumpov� a dareb�ci.
"Je beztoho moc lid� na sv�t�," pronesl rozv�śn�, "jeden uś se maŁk� na druh�ho a lidstvo se rozplemenilo aś hrłza."
Płibl�śili se z�jezdn� hospod�.
"Setsakramentsky to dnes profukuje," łekl z�vodŁ�, "mysl�m, śe n�m �tamprle nemłśe �kodit. Neł�kejte nikomu nic, śe v�s vedu do P�sku. To je st�tn� tajemstv�."
Płed z�vodŁ�m zatanŁila instrukce centr�ln�ch śładł o lidech podezłelżch a n�padnżch a o povinnosti kaśd� Łetnick� stanice: "VylouŁiti ony ze styku s m�stn�m obyvatelstvem a pł�sn� db�ti, aby nepłich�zelo płi doprav� k dal��m instanc�m k zbyteŁnżm rozhovorłm v okol�."
"To se nesm� prozradit, co jste zaŁ," znova ozval se z�vodŁ�, "do toho nikomu nic nen�, co jste vyved. Panika se nesm� ��łit. - Panika je v t�chhle dob�ch v�leŁnżch zl� v�c," pokraŁoval, "n�co se łekne, a uś to jde jako lavina po cel�m okol�. Rozum�te?"
"J� tedy nebudu ��łit paniku," łekl �vejk a zachoval se tak� podle toho, pon�vadś kdyś hospodskż se rozhovołil s nimi, �vejk zdłraz�oval: "Zde bratr ł�k�, śe budeme v jednu hodinu v P�sku."
"A to m� v� pan bratr orl�b?" ot�zal se zv�davż hostinskż z�vodŁ�ho, kterż ani nemrkaje drze odpov�d�l: "Dnes mu uś konŁ�!"
"To jsme ho dostali;' prohl�sil usm�vaje se k �vejkovi, kdyś hospodskż n�kam odb�hl, "jenom ne ś�dnou paniku. Je v�leŁn� doba."
Jestli z�vodŁ� płed vstupem do z�jezdn� hospody prohl�sil, śe mysl�, śe �tamprle nemłśe �kodit, byl optimistou, pon�vadś zapomn�l na mnośstv�, a kdyś jich vypil dvan�ct, prohl�sil zcela rozhodn�, śe do tł� hodin je velitel okresn� Łetnick� stanice u ob�da, śe to je marn� płij�t tam dł�v, krom� toho śe zaŁ�n� chumelenice. Kdyś budou do Łtył hodin odpłldne v P�sku, je Łasu habad�j. Do �esti je Łasu dost. To uś płjdou ve tm�, jak ukazuje dne�n� poŁas�. Je to vłbec jedno, j�t te� nebo aś potom. P�sek nemłśe ut�ct.
"Bu�me r�di, śe sed�me v teple," bylo jeho rozhodn� slovo, "tam v z�kopech za takov� sloty zkusej� v�c neś my u kamen."
Velik� star� kachlov� kamna s�lala teplem a z�vodŁ� zjistil, śe to vn�j�� teplo lze doplnit vżhodn� vnitłn�m, pomoc� rłznżch kołalek sladkżch i mocnżch, jak ł�kaj� v HaliŁi.
Hospodskż na t�to samot� m�l jich osm druhł, nudil se a pil płi zvuku meluz�ny, kter� hv�zdala za kaśdżm rohem staven�.
Z�vodŁ� neust�le vyb�zel hostinsk�ho, aby s n�m drśel krok, obvi�uje ho, śe m�lo pije, coś byla oŁividn� kłivda, nebot ten st�l jiś sotva na nohou a cht�l neust�le hr�t ferbla a tvrdil, śe v noci sly�el od vżchodu d�lostłelbu, naŁeś z�vodŁ� �kytal: "Jenom ne ś�dnou paniku. Od toho jsou in-instrukce."
A dal se do vżkladu, śe instrukce je souhrn nejbliś��ch nał�zen�. Płitom prozradil n�kolik tajnżch rezerv�tł. Hospodskż jiś niŁeho nech�pal, jenom se vzmohl na prohl�en�, śe instrukcemi se vojna nevyhraje.
Bylo jiś temno, kdyś z�vodŁ� rozhodl, śe se nyn� vydaj� se �vejkem na cestu do P�sku. V chumelenici nebylo vid�t na krok a z�vodŁ� neust�le ł�kal: "Poł�d rovn� za nosem aś do P�sku: `
Kdyś to łekl potłet�, hlas jeho nezn�l jiś ze silnice, ale odn�kud zdola, kam se svezl po str�ni po sn�hu. Pom�haje si ruŁnic�, pracn� vy�kr�bal se nahoru op�t na silnici. �vejk sly�el, śe se płidu�en� sm�je: "Sklouzavka." Za chv�li v�ak jiś ho op�t nebylo sly�et, nebo� sjel poznovu ze str�n�, załvav tak, aś płehlu�il v�tr: "Upadnu, panika!" Z�vodŁ� prom�nil se na piln�ho mravence, kterż kdyś spadne odn�kud, zas houśevnat� leze nahoru. P�tkr�t opakoval z�vodŁ� vżlet ze str�n�, a kdyś op�t byl u �vejka, łekl bezradn� a zoufale: "J� bych v�s mohl velice dobłe ztratit."
"Nemaj� strachu, pane z�vodŁ�," łekl �vejk, "ud�l�me nejlep��, kdyś se k sob� płiv�śem. Tak se nemłśem jeden druhżmu ztratit. Maj� s sebou śel�zka?"
"Kaśdż Łetn�k mus� vśdycky s sebou nosit śel�zka," dłrazn� łekl z�vodŁ�, klopżtaje kolem �vejka, "to je n� vezdej�� chleba."
"Tak se tedy płipnem," vyb�zel �vejk, "jen to zkusej�."
Mistrnżm pohybem płipjal z�vodŁ� śel�zka �vejkovi a druhż konec sob� v z�p�st� prav� ruky a nyn� byli spolu spojeni jako dvojŁata. Klopżtaj�ce po silnici nemohli od sebe a z�vodŁ� t�hl �vejka płes hrom�dky kamenł, a kdyś upadl, strhl �vejka s sebou. Płitom se jim śel�zka załez�vala do ruky, aś koneŁn� prohl�sil z�vodŁ�, śe to takhle d�l nejde, śe je mus� op�t odepjat. Po dlouh� a marn� n�maze zprostit sebe i �vejka śel�zek z�vodŁ� vzdychl: "My jsme spojeni na v�ky v�kłv."
"Amen," dodal �vejk a pokraŁovali v obt�śn� cest�.
Z�vodŁ�ho zmocnila se naprost� deprese, a kdyś po hrozn�m utrpen� pozd� veŁer dorazili do P�sku k Łetnick�mu velitelstv�, na schodech' łekl śpln� zdrcen� z�vodŁ� �vejkovi: "Ted to bude hrozn�. My od sebe nemłśem."
A opravdu bylo to hrozn�, kdyś str�śmistr poslal pro velitele stanice, rytmistra K�niga.
Prvn� slovo rytmistrovo bylo: "Dżchn�te na mne."
"Ted' to ch�pu," łekl rytmistr, zjistiv nesporn� situaci svżm bystrżm, zku�enżm Łichem, "rum, kontu�ovka, Łert, jełabinka, ołechovka, vi��ovka a vanilkov�. - Pane str�śmistr," obr�til se na sv�ho podł�zen�ho, "zde vid�te pł�klad, jak nem� Łetn�k vypadat. Takhle si poŁ�nat je takovż płeŁin, śe o tom bude rozhodovat vojenskż soud. Sv�zat se s delikventem śel�zky. Płij�t ośralż, total besoffen. Płil�zt sem jako zv�łe. Sundejte jim to."
"Co je?" obr�til se na z�vodŁ�ho, kterż volnou rukou obr�cen� salutoval.
"Poslu�n� hl�s�m, pane rytmistr, śe nesu bericht "
"O v�s płjde bericht k soudu," struŁn� łekl rytmistr, "pane str�śmistr, zavłou oba muśe, r�no je płivedou k vżslechu, a ten bericht z Putim� pro�tudujou a po�lou mn� do bytu."
P�seckż rytmistr byl muś velice śłedn�, dłslednż v pron�sledov�n� podł�zenżch, znamenitż v byrokratickżch v�cech.
Po Łetnickżch stanic�ch v jeho okresu nemohli nikdy ł�ci, śe odlet�la boułka. Ona se vracela kaśdżm pł�pisem podepsanżm rytmistrem, kterż celż den vyłizoval rłzn� vżtky, napomenut� a vżstrahy pro celż okres.
Od vypuknut� v�lky visely nad Łetnickżmi stanicemi v p�seck�m okresu t�śk� chmłry.
Byla to prav� stra�ideln�, n�lada. Hromy byrokratismu hłm�ly a bily do Łetnickżch str�śmistrł, z�vodŁ�ch, muśstva, zł�zencł. Pro kaśdou pitomost disciplin�rn� vy�etłov�n�.
"Chceme-li vyhr�t v�lku," ł�kal na svżch inspekc�ch po Łetnickżch stanic�ch, "mus� a bżt a b - b, v�ude mus� bżt teŁka na i."
C�til se obklopen zradou a utvołil si płesnż dojem, śe kaśdż Łetn�k na okrese m� n�jak� hł�chy vyplżvaj�c� z v�lky, śe kaśdż m� za sebou v t� v�śn� dob� n�jak� opomenut� ve sluśb�.
A seshora ho bombardovali pł�pisy, ve kterżch ministerstvo zemsk� obrany poukazovalo, śe z p�seck�ho okresu podle zpr�v ministerstva vojenstv� płech�zej� k nepł�teli.
A honili jej p�trat po loajalit� v okresu. Vypadalo to stra�ideln�. �eny z okol� �ly doprov�zet svoje muśe na vojnu, a on v�d�l, śe ti muśov� urŁit� svżm śen�m slibuj�, śe se, nedaj� zab�t pro c�sałe p�na.
�ernoślut� obzory poŁaly se zatahovat mraky revoluce. Na Srbsku, v Karpatech płech�zely batalióny k nepł�teli. 28. regiment, 11. regiment. V tom posledn�m voj�ci z p�seck�ho kraje a okresu. V tom płedvzpourov�m dusnu płijeli rekruti z Vod�an s karafi�ty z Łern�ho organtżnu. P�seckżm n�draś�m proj�śd�li voj�ci od Prahy a h�zeli nazp�tek cigarety a Łokol�du, kterou jim pod�valy do praseŁ�ch vozł d�my z p�seck� spoleŁnosti.
Pak jel jeden mar�ovż batalión a n�kolik p�seckżch śidł łvalo "Heil, nieder mit den Serben!" a dostalo takovżch p�knżch p�r facek, śe tżden se nemohli uk�zat na ulici.
A mezit�mco se d�ly tyto epizody, kter� jasn� ukazovaly, śe kdyś po kostel�ch na varhany hraj� "Zachovej n�m, Hospodine", śe je to jenom chatrn� pozl�tko a v�eobecn� płetv�łka; z Łetnickżch stanic płich�zely ty zn�m� odpov�di na dotazn�ky � la Putim, śe je v�echno v nejlep��m poł�dku, agitace śe se nikde nevede proti v�lce, smż�len� obyvatelstva ł�msk� jedniŁka a, nad�en� ł�msk� jedniŁka a-b.
"Vy nejste Łetn�ci, ale obecn� policajti," ł�k�val na svżch obchłzk�ch, "m�sto toho, abyste zbystłili svou pozornost o tis�c procent, st�v� se z v�s pomalu dobytek."
UŁiniv tento zoologickż objev, dod�val: "V�l�te se p�kn� doma a mysl�te si: Mit ganzem Krieg kann man uns Arsch lecken."
N�sledoval pak vśdy vżpoŁet v�ech povinnost� ne��astnżch Łetn�kł, płedn�ka o tom, jak� je cel� situace a jak je to tłeba v�echno vz�t do ruky, aby to skuteŁn� bylo tak, jak to m� bżt. Po tom vyl�Łen� z�ł�c�ho obrazu Łetnick� dokonalosti, sm�łuj�c� k pos�len� rakousk�ho mocn�łstv�, n�sledovaly hrozby, disciplin�rn� vy�etłov�n�, płesazen� a nad�vky.
Rytmistr byl pevn� płesv�dŁen, śe stoj� zde na str�śi, śe n�co zachra�uje a śe v�ichni ti Łetn�ci z Łetnickżch stanic, kter� jsou pod n�m, śe je to l�n� sb�ł; egoist�, podlci, podvodn�ci, kteł� vłbec niŁemu jin�mu nerozum� neśli kołalce, pivu a v�nu. A pon�vadś maj� nepatrn� pł�jmy, śe se, aby mohli chlastat, daj� podpl�cet a rozb�jej� pomalu, ale jist� Rakousko. Jedinż Łlov�k, kter�mu dłv�łoval, byl jeho vlastn� str�śmistr na okresn�m velitelstv�, kterż v�ak vśdycky v hospod� ł�kal: "Tak jsem v�m zas m�l dneska srandu z na�eho starżho mr�afy..."

Rytmistr studoval bericht Łetnick�ho str�śmistra z Putim� o �vejkovi. Płed n�m st�l jeho Łetnickż str�śmistr Mat�jka a myslel si, aby mu rytmistr vlezl na z�da i se v�emi berichty, pon�vadś dole u Otavy Łekaj� na n�ho s parti� �nopsa.
"Posledn� jsem v�m ł�kal, Mat�jko," ozval se rytmistr, "śe nejv�t�� blbec, kter�ho jsem poznal, je Łetnickż str�śmistr z Protiv�na, ale podle tohohle berichtu płetrumfnul ho str�śmistr z Putimi. Ten voj�k, kter�ho płivedl ten lotr kołala z�vodŁ�, s kterżm byli sv�zan� jako dva psi, płece nen� ś�dnż �pión. Je to jist� praobyŁejnż dezertżr. Zde p�e takov� nesmysly, śe kaśd� mal� d�t� pozn� na prvn� pohled, śe ten chlap byl ośralż jako papeśskż prel�t. - Płivedte sem ihned toho voj�ka," poruŁil, kdyś je�t� chv�li studoval raport z Putim�. "Nikdy v śivot� jsem nevid�l takovou snł�ku blbost�, a je�t� ke v�emu po�le s t�m podezłelżm chlapem takovż dobytek, jako je jeho z�vodŁ�. M� ty lidi je�t� m�lo znaj�, j� dovedu bżt prev�t. Dokud se tłikr�t denn� płede mnou strachy nepod�laj�, tak jsou płesv�dŁeni, śe si d�m na sob� dł�v� �t�pat "
Rytmistr se rozpov�dal o tom, jak se Łetnictvo dnes chov� odm�tav� ke v�em rozkazłm a jak sestavuje berichty, śe ihned je vid�t, śe ze v�eho si d�l� kaśdż takovż str�śmistr legraci, jen aby je�t� n�co v�c zapletl.
Kdyś seshora se upozorn�, śe nen� vylouŁena mośnost, aby se nepotloukali vyzv�daŁi po krajin�ch, ŁetniŁt� str�śmistłi je zaŁ�naj� vyr�b�t ve velk�m, a jestli bude v�lka je�t� n�jakż Łas trvat, bude z toho velkż bl�zinec. A� v kancel�łi daj� telegram do Putim�, aby z�tra płi�el str�śmistr do P�sku. On uś mu tu "ohromnou ud�lost", o kter� p�e na poŁ�tku sv�ho raportu, vytluŁe z hlavy.
"Od kter�ho regimentu jste utekl?" uv�tal rytmistr �vejka.
"Od ś�dnżho regimentu."
Rytmistr pohl�dl na �vejka a uvid�l v jeho klidn� tv�łi tolik bezstarostnosti, śe se ot�zal: "Jak jste płi�el k uniform�?"
"Kaśdej voj�k, kdyś narukuje, dostane uniformu," odpov�d�l �vejk s m�rnżm śsm�vem, "j� slouś�m u 91. regimentu, a nejenśe jsem od svżho regimentu neutek, nżbrś naopak."
Slovo naopak prov�zel takovżm pł�zvukem, śe se rytmistr zatv�łil śalostn� a ot�zal se: "Jak to naopak?"
"To je v�c n�ramn� jednoduch�," sv�łil se �vejk, "j� jdu k svżmu regimentu, j� ho hled�m, a neut�k�m od n�ho. J� si nic jinżho nepłeju neś se co nejdł�v dostat k svżmu regimentu. J� uś jsem taky z toho celej nervózn�, śe se patrn� vzdaluju od �eskżch Bud�jovic, kdyś si pomysl�m, śe tam na mne Łek� cele] regiment. Pan str�śmistr v Putimi ukazoval mn� na map�, śe Bud�jovice jsou na jih, a on m�sto toho obr�til mne na sever."
Rytmistr m�chl rukou, jako by cht�l ł�ct: Ten vyv�d� je�t� hor�� v�ci neś obracet lidi na sever. "Vy tedy nemłśete svłj regiment naj�t," łekl, "vy jste ho �el hledat?"
�vejk vysv�tlil mu celou situaci. Jmenoval T�bor a v�echna m�sta, kudy �el do Bud�jovic: Milevsko - Kv�tov - Vr�ś - MalŁ�n - ��śov� - Sedlec - Horaś�ovice - Radomy�l - Putim - �t�kno - Strakonice - Voly� - Dub - Vod�any - Protiv�n - a zas Putim.
S ohromnżm nad�en�m vyl�Łil �vejk svłj z�pas s osudem, jak se cht�l śivou moc�, nedbaje płek�śek, dostat k sv�mu 91. regimentu do Bud�jovic a jak v�echno jeho śsil� bylo marn�.
Mluvil ohniv� a rytmistr mechanicky kreslil tuśkou na kus pap�ru mrtvż kruh, ze kter�ho se nemohl dostat dobrż voj�k �vejk, kdyś se vypravil k sv�mu pluku.
"To byla herkulovsk� pr�ce," łekl koneŁn�, kdyś se zal�ben�m naslouchal �vejkovu l�Łen�, jak ho to mrz�, śe se nemohl tak dlouho dostat k pluku, "na v�s musela bżt mohutn� pod�van�, kdyś jste se kroutil kolem Putimi."
"Vono se to mohlo uś tenkr�t rozhodnout," zm�nil se �vejk, "nebejt toho pana str�śmistra v tom ne��astnżm hn�zd�. Von se m� vłbec neptal ani na jm�no, ani na regiment a bylo mu to v�echno n�jak tłze moc divnż. Von m� m�l d�t vodv�st do Bud�jovic a v kas�rn�ch uś by mu łekli, jestli jsem ten �vejk, kerej hled� svłj regiment, nebo n�jakej podezłelej Łlov�k. Dneska uś jsem moh bejt druhej den u svżho regimentu a vykon�vat svż vojenskż povinnosti."
"ProŁ jste v Putimi neupozornil, śe se jedn� o omyl?"
"Pon�vadś jsem vid�l, śe je to marnż, s n�m mluvit. To uś ł�kal starej hostinskej Rampa na Vinohradech, kdyś mu cht�l n�kdo złstat dluśen, śe płijde n�kdy na Łlov�ka takovej moment, śe je ke v�emu hluchej jako pałez."
Rytmistr se dlouho nerozmż�lel a pomyslil si jen, śe takov� okruśn� cesta Łlov�ka, kterż chce se dostat k sv�mu regimentu, je zn�mkou nejhlub�� lidsk� degenerace, i dal vyklepat v kancel�łi na stroji, �etłe v�ech pravidel a kr�s śłedn�ho slohu:
Slavn�mu velitelstv� c. k. p��ho pluku Ł. 91 v �eskżch Bud�jovic�ch

V pł�loze płedv�d� se Josef �vejk, dle dotyŁn�ho tvrzen� bżti p��kem t�hoś pluku, zadrśenż na z�klad� sv�ho vyj�dłen� v Putimi, okres P�sek, Łetnickou stanic�, podezłelż ze zb�hnut�. Tżś uv�d�, śe se odeb�r� k sv�mu vż�eoznaŁen�mu pluku. Płedvedenż jest men�� zavalit� postavy, soum�rn�ho obliŁeje a nosu s modrżma oŁima, bez zvl�tn�ho znamen�. V pł�loze B1 zas�l� se śŁet za stravov�n� dotyŁn�ho k laskav�mu płeveden� na śŁet min. zem. obrany s ś�dost� o potvrzen� płijet� płedveden�ho. V pł�loze C1 zas�l� se ku potvrzen� seznam er�rn�ch v�c�, kter� m�l zadrśenż na sob� v dob� sv�ho zachycen�.

Cesta z P�sku do Bud�jovic ve vlaku u�la �vejkovi bystłe a rychle. Jeho spoleŁn�kem byl mladż Łetn�k, nov�Łek, kterż nespou�t�l ze �vejka oŁi a m�l hroznż strach, aby mu �vejk neutekl. Po cel� cest� lu�til t�śkż probl�m: Kdybych te� musel j�t na malou nebo na velkou stranu, jak to ud�l�m?

Rozłe�il to t�m, śe mu musel �vejk d�lat kmotra.
Po cel� cest� se �vejkem od n�draś� do Mari�nskżch kas�ren v Bud�jovic�ch up�ral sv� oŁi kłeŁovit� na �vejka, a kdykoliv płich�zeli k n�jak�mu rohu nebo kłiśovatce ulic, jako mimochodem vypravoval �vejkovi, kolik dost�vaj� ostrżch patron płi kaśd� eskort�, naŁeś �vejk odpov�dal, śe je o tom płesv�dŁen, śe ś�dnż Łetn�k nebude po n�kom stł�let na ulici, aby neud�lal n�jak� ne�t�st�.
�etn�k se s n�m płel a tak dostali se do kas�ren.
Sluśbu v kas�rn�ch m�l jiś druhż den nadporuŁ�k Luk�. Sed�l, niŁeho netu�e, za stolem v kancel�łi, kdyś k n�mu płivedli �vejka s pap�ry.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem op�t zde," zasalutoval �vejk, tv�łe se slavnostn�. U cel� t� sc�ny byl praporŁ�k Ko��tko, kterż pozd�ji vypravoval, śe po tom hl�en� �vejkov� nadporuŁ�k Luk� vyskoŁil, chytil se za hlavu a upadl naznak na Ko��tko, a śe kdyś ho vzkł�sili, �vejk, kterż po celou tu dobu vzd�val Łest, opakoval: "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem op�t zde!" A tu nadporuŁ�k Luk�, celż bledż, tłesouc� se rukou vzal pap�ry tżkaj�c� se �vejka, podepsal, poś�dal v�echny, aby vy�li, Łetn�kovi śe łekl, śe je tak dobłe, a śe se se �vejkem uzavłel v kancel�łi.
T�m skonŁila �vejkova bud�jovick� anabaze. Je jisto, śe kdyby byla popł�na �vejkovi volnost pohybu, śe by byl s�m do�el do Bud�jovic. Jestli śłady se mohly chv�stat, śe ony dopravily �vejka na m�sto sluśby, je to prost� omyl. Płi jeho energii a nezmarn� chuti bojovat zakroŁen� śładł v tom pł�pad� bylo h�zen�m klackł �vejkovi pod nohy.

�vejk a nadporuŁ�k Luk� d�vali se sob� do oŁ�.
NadporuŁ�kovi oŁi sv�tily Ł�msi stra�livżm a hrłznżm a zoufalżm, a �vejk d�val se na nadporuŁ�ka n�śn�, l�skypln� jako na ztracenou a op�t nalezenou milenku.
V kancel�łi bylo ticho jako v kostele. Vedle z chodby bylo sly�et, jak tam n�kdo płech�z�. N�jakż sv�domitż jednoroŁn� dobrovoln�k, kterż pro rżmu złstal doma, coś bylo zn�t na hlase, huh�al to, Łemu se uŁil nazpam�: jak se maj� na pevnostech płij�mat Łlenov� c�sałsk�ho domu. Bylo sly�et jasn�: "Sobald die h�chste Herrschaft in der N�he der Festung anlangt, ist das Gesch�tz auf allen Bastionen und Werken abzufeuern, der Platzmajor empf�ngt dieselbe mit dem Degen in der Hand zu Pferde und reitet sodann vor."
"Drśte tam hubu," załval do chodby nadporuŁ�k, "vzdalte se ke v�em Łertłm. Jestli m�te horeŁku, tak złsta�te doma leśet."
Bylo sly�et, jak se pilnż jednoroŁn� dobrovoln�k vzdaluje, a jako tich� ozv�na zn�lo sem z konce chodby huh��n�: "ln dem Augenblicke, als der Kommandant salutiert, ist das Abfeuern des Gesch�tzes zu wiederholen, welches bei dem Absteigen der h�chsten Herrschaft zum dritten Male zu geschehen ist "
A op�t se d�l nadporuŁ�k se �vejkem mlŁky pozorovali, aś koneŁn� łekl nadporuŁ�k Luk� s drsnou ironi�: "P�kn� v�s v�t�m, �vejku, do Łeskżch Bud�jovic. Kdo m� bżt ob�en, ten se neutop�. Uś na v�s vydali zatykaŁ a z�tra jste u regimentsraportu. J� se s v�mi jiś zlobit nebudu. Natr�pil jsem se s v�mi dost a dost a moje trp�livost praskla. Kdyś si pomysl�m, śe jsem mohl tak dlouho ś�t s takovżm blbem jako vy..."
PoŁal chodit po kancel�łi: "Ne, to je hrozn�. Ted se div�m, śe jsem v�s nezastłelil. Co by se mn� stalo? Nic. Byl bych osvobozen. Ch�pete to?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe to śpln� ch�pu."
"NezaŁ�nejte zas, �vejku, s t�ma va�ima hovadinama, nebo se opravdu n�co stane. KoneŁn� v�m zatneme ś�lu. Vy jste stup�oval svou pitomost donekoneŁna, aś to v�echno katastrof�ln� prasklo."
NadporuŁ�k Luk� zamnul si ruce: "Uś je s v�mi, �vejku, amen." Vr�til se ke sv�mu stolu a napsal na kousek pap�ru n�kolik ł�dkł, zavolal na hl�dku płed kancel�ł� a poruŁil j�, aby odvedli �vejka k profousovi a odevzdali mu ten l�stek.
�vejka odvedli płes n�dvoł� a nadporuŁ�k s netajenou radost� se d�val, jak profous odmyk� dvełe s Łernoślutou tabulkou Regimentsarrest, jak �vejk miz� za t�mi dvełmi a jak za chv�li vych�z� profous s�m z t�ch dveł�.
"Zapla� p�nbłh," pomyslil si hlasit� nadporuŁ�k, "uś je tam."
V tmav�m prostoru lidomorny Mari�nskżch kas�ren �vejka uv�tal srdeŁn� tlustż jednoroŁn� dobrovoln�k, provaluj�c� se na slamn�ku. Byl jedinżm v�zn�m a nudil se s�m jiś druhż den. Na �vejkovu ot�zku, proŁ tam sed�, odpov�d�l, śe pro maliŁkost. Napohlavkoval omylem jednomu poruŁ�kovi od d�lostłelectva v noci na n�m�st� v podloub� v opil�m stavu. Vlastn� ani nenapohlavkoval, srazil mu jenom Łepici s hlavy. Stalo se to tak, śe ten poruŁ�k od d�lostłelectva st�l v noci pod podloub�m a patrn� Łekal na n�jakou prostitutku. Byl obr�cen k n�mu z�dy a jednoroŁn�mu dobrovoln�kovi płipadal, jako by to byl jeho jeden zn�mż jednoroŁ�k, Materna Franti�ek.
"Ten je pr�v� takov� �korn�," vypr�v�l �vejkovi, "a tak jsem se p�kn� zezadu płipl�śil a shodil jsem mu Łepici a łekl jsem: ,Servus, Franci!` A ten chlap blb� hned zaŁal p�skat na patrolu a ta mne odvedla. - Młśe bżt," płipou�t�l jednoroŁn� dobrovoln�k, "śe płi t� tahanici padlo p�r pohlavkł, ale to mysl�m nic na v�ci nem�n�, pon�vadś je to vylośenż omyl. On s�m płizn�v�, śe jsem łekl: ,Servus, Franci,` a jeho kłestn� jm�no je Anton. To je śpln� jasn�. Mn� snad młśe �kodit jenom to, śe jsem utekl z nemocnice, a jestli to praskne s t�m krankenbuchem... - Kdyś jsem totiś narukoval," vypravoval d�l, "tak jsem si płedn� najal pokoj v m�st� a snaśil jsem si zaopatłit revmatismus. Tłikr�t za sebou jsem se namazal a pak jsem si lehl za m�sto do pł�kopu, kdyś pr�elo, a zul si boty. Nepom�halo to. Tak jsem se v zim� v noci koupal v Mal�i celż tżden, a doc�lil jsem pravż opak. Kamar�de, j� jsem se ti tak otuśil, śe jsem vydrśel leśet ve sn�hu na dvołe domu, kde jsem bydlel, celou noc a nohy jsem m�l r�no, kdyś mne dom�c� lidi probudili, tak tepl�, jako kdybych nosil papuŁe. Kdybych byl alespo� dostal ang�nu, ale ono poł�d nic nepłich�zelo. Ba ani tu pitomou kapavku jsem nemohl dostat. Denn� jsem chodil do Port Arthuru, n�kteł� kolegov� uś dostali z�n�t varlat, łezali jim pauchy, a j� jsem byl poł�d imunn�. Smłla, kamar�de, nekłes�ansk�. Aś jsem se ti jednou u Rłśe sezn�mil s jedn�m invalidou z Hlubok�. Ten mn� łekl, abych jednou v ned�li k n�mu płi�el na n�v�t�vu, a na druhż den śe budu m�t nohy jako konve. M�l doma tu jehlu i stł�kaŁku, a j� jsem opravdu sotva do�el z Hlubok� domł. Neoklamala mne ta zlat� du�e. Tak jsem koneŁn� płece m�l svłj svalovż revmatismus. Hned do nemocnice, a uś bylo hej. A potom se na mne je�t� �t�st� usm�lo podruh�. Do Bud�jovic byl płelośen młj po�vagłenec dr. Mas�k ze �iśkova a tomu mohu d�kovat, śe jsem se tak dlouho v nemocnici udrśel. Byl by to se mnou dot�hl aś k supravizit�, kdyś jsem to ale tak zkazil s t�m ne��astnżm krankenbuchem! My�lenka to byla dobr�, znamenit�. Opatłil jsem si velkou knihu, nalepil na ni �t�tek, na kterż jsem namaloval ,Krankenbuch des 91. Reg.` Rubriky a v�echno bylo v poł�dku. Zapisoval jsem tam fingovan� jm�na, stupn� horeŁky, nemoce a kaśdż den odpłldne po vizit� �el jsem drze s knihou pod paśd� do m�sta. Ve vratech drśeli vartu landver�ci, takśe i z t� strany byl jsem śpln� zabezpeŁen. Uk�śu jim knihu a oni mn� je�t� zasalutovali. Pak �el jsem k jednomu zn�m�mu śłedn�kovi od bern�ho śładu, tam jsem se płevl�kl do civilu a �el jsem do hospody, kde jsme vedli ve zn�m� spoleŁnosti rłzn� velezr�dn� łeŁi. Potom uś jsem byl tak drzż, śe jsem se ani do civilu nepłevl�kal a chodil v uniform� po hospod�ch a po m�st�. Vracel jsem se na svou postel do nemocnice aś k r�nu, a kdyś m� v noci zastavila patrola, uk�zal jsem j� na svłj krankenbuch 91. regimentu a v�c se mne nikdo na nic neptal. Ve vratech nemocnice op�t mlŁky uk�zal jsem na knihu a n�jak jsem se vśdy do postele dostal. Tak stoupala moje drzost, śe jsem myslel, śe mn� nikdo nemłśe nic ud�lat, aś do�lo k osudn�mu omylu v noci na n�m�st� pod podloub�m, k omylu, kterż jasn� dok�zal, śe v�echny stromy nerostou do nebe, kamar�de. Pżcha płedch�z� p�d. V�echna sl�va poln� tr�va. Ikarus si sp�lil kł�dla. �lov�k by cht�l bżt gigantem, a je hovno, kamar�de. Nev�łit n�hod� a fackovat se r�no i veŁer s płipomenut�m, śe opatrnosti nikdy nezbżv�, a co je pł�li� moc, śe �kod�. Po bakchan�li�ch a orgi�ch dostav� se vśdy mor�ln� kocovina. To je z�kon pł�rody, milż pł�teli. Kdyś pov�ś�m, śe jsem si zkazil supravizitu, superarbitraci. �e jsem mohl bżt felddienstunf�hig. Takov� ohromn� protekce! Mohl jsem se v�let n�kde v kancel�łi na dopl�ovac�m velitelstv�, ale m� neopatrnost mn� podrazila nohy."
Svou zpov�� zakonŁil jednoroŁn� dobrovoln�k slavnostn�:
"Do�lo i na Kart�go, z Ninive ud�lali zł�ceniny, milż pł�teli, ale hlavu vzhłru! A� si nemysl�, śe kdyś mne po�lou na front, śe d�m jednu r�nu. Regimentsraport! VylouŁen� ze �koly! A� śije c. k. kretenismus! Budu j� jim dłep�t ve �kole a skl�dat zkou�ky. Kadet, f�nrich, lajtnant, obrlajtnant. Naseru jim! Offiziersschule. Behandlung jener Sch�ler derselben, welche einen Jahrgang repetieren m�ssen! Vojensk� paralżza. Nos� se kv�r na lev�m nebo prav�m rameni? Kolik m� kapr�l hv�zdiŁek? Evidenzhaltung Milit�rreservem�nner! - Himlhergot nen� co koułit, kamar�de. Nechcete, abych v�s nauŁil plivat na strop? Pod�vejte se, to se d�l� takhle. Myslete si płitom n�co, a va�e pł�n� se spln�. Jestli r�d pijete pivo, mohu v�m doporuŁiti vżbornou vodu tamhle ve dśb�n�. M�te-li hlad a chcete-li chutn� poj�st, doporuŁuji v�m M욝anskou besedu. Mohu v�m t�ś rekomendovat, abyste psal z dlouh� chv�le b�sn�. J� jiś zde slośil epopej:
Je profous doma? On sp�, hochu, klidn�,
zde arm�dy je t�śi�t�,
neś novż befel płijde op�t z V�dn�,
śe ztraceno je cel� boji�t�.
Tu proti nepł�tele vp�du
on z pryŁen stav� barik�du.
Z śst mu płi t� pr�ci splyne,
kdyś se mu to podał�:
,�� rakousk� nezahyne,
sl�va vlasti, c�sałi!`
Vid�te, kamar�de," pokraŁoval tlustż jednoroŁn� dobrovoln�k, "pak a� n�kdo łekne, śe miz� mezi lidem ścta k na�emu mil�mu mocn�łstv�. Uv�zn�nż muś, kterż nem� co koułit a na kter�ho Łek� regimentsraport, pod�v� nejkr�sn�j�� pł�pad pł�chylnosti k trłnu. Skl�d� ve svżch p�sn�ch hold sv� �ir�� vlasti, ohrośen� ze v�ech stran vżpraskem. Je zbaven svobody, ale z jeho śst plynou ver�e neochv�jn� oddanosti. Morituri te salutant, Caesar! Mrtv� t� pozdravuj�, c�sałi, ale profous je pacholek. M� to p�knou Łel�dku ve svżch sluśb�ch. PłedevŁ�rem dal jsem mu p�t korun, aby mn� koupil cigarety, a on chlap mizern� dnes r�no łekl, śe se zde nesm� koułit, śe by z toho m�l oplet�n�.a t�ch p�t korun śe mn� vr�t�, aś bude l�nunk. Ano, kamar�de, nev�ł�m dnes niŁemu. Nejlep�� hesla jsou zvr�cena. V�zn� okr�dati! A ten chlap si je�t� ke v�emu celż den zp�v�. ,Wo man singt, da leg' dich sicher nieder, b�se Leute haben keine Lieder!` NiŁema, uliŁn�k, padouch, zr�dce!"
JednoroŁn� dobrovoln�k dal nyn� �vejkovi ot�zku o jeho vin�.
"Hledal regiment?" łekl, "to je p�kn� tśra. T�bor, Milevsko, Kv�tou, Vr�ś, MalŁ�n, ��śov�, Sedlec, Horaś�ovice, Radomy�l, Putim, �t�kno, Strakonice, Voly�, Dub, Vod�any, Protiv�n, Putim, P�sek, Bud�jovice. Trnit� cesta. I vy z�tra k regimentsraportu? Bratłe, na popravi�ti se tedy sejdeme. To zas m� n� obrst Schr�der p�knou radost. Nedovedete si ani płedstavit, jak na n�ho śŁinkuj� plukovn� af�ry. L�t� po dvołe jako pominutż hafan a vysunuje jazyk jako mrcha kobyla. A ty jeho łeŁi, napom�n�n�, a jak płitom pliv� kolem sebe, jako uslintanż velbloud. A ta jeho łeŁ nem� konce a vy Łek�te, śe co nejdł�v mus� spadnout cel� Mari�nsk� kas�rny. J� ho zn�m dobłe, pon�vadś jiś jednou jsem byl u takov�ho regimentsraportu. Narukoval jsem ve vysokżch bot�ch a na hlav� jsem m�l cylindr, a pon�vadś mn� krejŁ� vŁas nedodal uniformu, tak jsem płi�el za �kolou jednoroŁ�kł na cviŁi�t� i ve vysokżch bot�ch a v cylindru a postavil jsem se do łady a ma��roval s nimi na lev�m flangu. Obrst Schr�der płijel na mne pł�mo na koni a div mne nepovalil na zem. ,Donnerwetter,` załval, aś to bylo sly�et jist� na �umav�, ,was machen Sie hier, Sie Zivilist?` Odpov�d�l jsem mu slu�n�, śe jsem jednoroŁn� dobrovoln�k a śe se zśŁast�uji cviŁen�. A to jste m�l vid�t. FLeŁnil płl hodiny a teprve potom si v�iml, śe salutuji v cylindru. To uś zvolal jen, śe z�tra m�m j�t k regimentsraportu, a hnal to na koni ze vzteku aś błhv�kam jako divokż jezdec, a zas płicv�lal, op�t nanovo łval, zułil, bil se v prsa a poruŁil mne okamśit� ze cviŁi�t� odstranit a d�t na hauptvachu. Płi regimentsraportu mn� napałil kas�rn�ka na Łtrn�ct dn�, dal mne obl�ct do nemośnżch hadrł ze skladi�t�, hrozil mn� odp�r�n�m �tr�fkł. - ,JednoroŁn� dobrovoln�k,` blbl ten pitomec obrst nahlas, ,je cosi vzne�en�ho, jsou to embrya sl�vy, vojensk� hodnosti, hrdinov�. JednoroŁn� dobrovoln�k Wohltat, byv po odbyt� zkou�ce povż�en na kapr�la, dobrovoln� płihl�sil se na frontu a zajal patn�ct nepł�tel a płi odevzd�v�n� jich byl roztrśen gran�tem. Za p�t minut do�el pak rozkaz, śe jednoroŁn� dobrovoln�k Wohltat je povż�en na kadeta. I v�s by Łekala takov� skv�l� budoucnost, postup, vyznamen�n�, va�e jm�no bylo by zaneseno do zlat� knihy pluku.`"
JednoroŁn� dobrovoln�k si odplivl: "Vid�te, kamar�de, jak� hovada rod� se pod sluncem. Vyka�lu se jim na jednoroŁ�ck� �tr�fky i na v�echna privilegia: ,Vy, jednoroŁn� dobrovoln�ku, jste dobytek.` Jak to zn� p�kn�: ,Jste dobytek,` a ne to sprost�: ,Jsi dobytek.` A po smrti dostanete signum laudis nebo velkou stł�brnou medalii. C. k. dodavatel� mrtvol s hv�zdiŁkami i bez hv�zdiŁek. OŁ je ��astn�j�� kaśdż vłl. Toho zabijou na por�śce a netahaj� ho płedt�m poł�d na exec�r�k a na feldschie�en."
Tlustż jednoroŁn� dobrovoln�k płevalil se na druhż slamn�k a pokraŁoval: "To je jist�, śe tohle mus� jednou v�echno prasknout a śe to nemłśe trvat v�Łn�. Zkuste pumpovat sl�vu do prasete, tak v�m nakonec płece jen vybouchne. Kdybych jel na frontu, tak bych napsal na e�alon:
Lidskżmi hn�ty zśrodn�me l�n.
Acht Pferde oder achtundvierzig Mann."
Otevłely se dvełe a objevil se profous, płin�eje Łtvrt porce komis�rku pro oba a Łerstvou vodu.
Aniś by vstal ze slamn�ku, oslovil jednoroŁn� dobrovoln�k profousa touto łeŁ�: "Jak jest to vzne�en� a kr�sn�, v�zn� nav�t�vovati, svat� Aneśko 91. regimentu! Bud v�t�n, and�li dobroŁinnosti, jehoś srdce jest napln�no soucitem. Jsi obt�śk�n ko�i j�del a n�pojł, abys zm�rnil na�e hołe. Nikdy ti nezapomeneme prok�zan�ho n�m dobrodin�. Jsi z�ł�c� zjev v temn�m na�em v�zen�."
"U regimentsraportu v�m płejdou śerty," bruŁel profous.
"Jen se ne�t�, kłeŁku," odpov�dal z pryŁny jednoroŁn� dobrovoln�k, "łekni n�m rad�ji, jak bys to ud�lal, kdybys m�l zavł�t deset jednoroŁ�kł? Ned�vej se tak hloup�, kl�Łn�ku Mari�nskżch kas�ren. - Zavłel bys jich dvacet a deset pustil, sysle. Jeś�marj�, j� bżt ministrem vojenstv�, ty bys m�l u m� vojnu! Zn� pouŁku, śe śhel dopadu rovn� se śhlu odrazu? O jedno t� jen pros�m: NaznaŁ a dej mn� pevnż bod ve vesm�ru, a vyzdvihnu celou zem i s tebou, n�divo."
Profous vyvalil oŁi, otł�sl se a pr�skl dvełmi.
"Vz�jemn� podporuj�c� se spolek na odstran�n� profousł," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, rozd�luje spravedliv� porci chleba na dv� Ł�sti, "podle paragrafu 16 v�ze�sk�ho ł�du maj� v�z�ov� v kas�rn�ch aś do rozsudku opatłeni bżti min�ś� vojenskou, ale zde panuje z�kon pr�rie: kdo to v�z�łm dł�v seśere."
Sed�li se �vejkem na pryŁn� a hryzli komis�rek.
"Na profousovi je nejlep�� vid�t," pokraŁoval ve svżch śvah�ch jednoroŁn� dobrovoln�k, "jak vojna zesurov� Łlov�ka. Jist�śe n� profous, neś nastoupil sluśbu vojenskou, byl mladż muś s ide�ly, plavovlasż cherub�n, n�śnż a citlivż ke kaśd�mu, obh�jce ne��astnżch, kterżch se zast�val vśdy płi rvaŁk�ch o holku na posv�cen� v rodn�m kraji. Nen� pochyby, śe si ho v�ichni v�śili, ale dnes... Młj bośe, jak bych mu r�d dal płes hubu, otloukl mu hlavu o pryŁnu, shodil ho po hlav� do latr�ny. I to je, pł�teli, dłkaz naprost�ho zesurov�n� mysli płi vojensk�m łemesle."
Dal se do zp�vu:
Neb�la se ani Łerta,
vtom ji potkal kanonżr...
"Milż pł�teli," vykl�dal d�l, "pozorujeme-li to v�echno v m�ł�tku na�� mil� monarchie, dosp�v�me neodvolateln� k tomu z�v�ru, śe je to s n� pr�v� tak jako se strżcem Pu�kina, o kter�m ten napsal, śe nezbżv� jen, pon�vadś strżc je chc�plotina,
vzdychat i myslet pro sebe,
kdypak Łert vezme tebe!"
Ozvalo se op�t zarachocen� kl�Łe ve dveł�ch a profous na chodb� rozsv�coval petrolejovou lampiŁku.
"Paprsek sv�tla v temnot�," kłiŁel jednoroŁn� dobrovoln�k, "osv�ta vnik� do arm�dy. Dobrou noc, pane profouse, pozdravujte v�echny �arśe a a� se v�m n�co hezk�ho zd�. Tłebas o tom, śe jste mn� uś vr�til t�ch p�t korun, kter� jsem v�m dal na zakoupen� cigaret a kter� jste propil na m� zdrav�. Sp�te sladce, netvore!"
Bylo sly�et, śe profous bruŁ� n�co o z�tłej��m regimentsraportu.
"Op�t sami," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "v�nuji nyn� chv�le płed span�m vżkladu a płedn�ce o tom, jak se kaśdodenn� roz�iłuj� zoologick� v�domosti �arś� i dłstojn�kł: Vytł�skat novż v�leŁnż śivż materi�l a vojensky uv�dom�l� sousta pro j�cny d�l, k tomu je tłeba dłkladnżch studi� pł�rodopisu .nebo knihy Zdroje hospod�łsk�ho blahobytu, vydan� u KoŁ�ho, kde vyskytuje se na kaśd� str�nce slovo dobytek, prase, svin�. Posledn� dobou vid�me v�ak, śe na�e pokroŁil� vojensk� kruhy zav�d�j� nov� pojmenov�n� nov�Łkł. U 11. kompanie kapr�l Althof pouś�v� slova engadinsk� koza. Svobodn�k M�ller, n�meckż uŁitel z Ka�perskżch Hor, nazżv� nov�Łky Łeskżmi smradochy, �ikovatel Sondernummer volskou śabou, yorkshirskżm kancem a slibuje płitom, śe kaśd�ho rekruta vyd�l�. sin� tak płitom s takovou odbornou znalost�, jako by poch�zel z rodiny vycpavaŁł zv�łat. V�ichni vojen�t� płedstaven� snaś� se tak v�t�pit l�sku k vlasti zvl�tn�mi pomłckami, jako je łev a tanec kolem rekrutł, v�leŁnż ryk, płipom�naj�c� divochy v Africe płipravuj�c� se ke staśen� nevinn� antilopy nebo k peŁen� kżty z mision�łe płipraven�ho ke sn�d�n�. N�mcł se to ov�em netżk�. Jestli �ikovatel Sondernummer mluv� cosi o sauband�, płid� vśdy k tomu rychle die tschechische, aby se N�mci neurazili a nevztahovali to na sebe. Płitom v�echny �arśe u 1 i. kompanie koul� oŁima jako ubohż pes, kterż z hltavosti spolkne houbu namoŁenou v oleji a nemłśe ji dostat z krku. Jednou jsem sly�el rozhovor svobodn�ka M�llera s kapr�lem Althofem, tżkaj�c� se dal��ho postupu płi vżcviku domobrancł. V tomto rozhovoru vynikala slova jako ein paar Ohrfeigen. Myslel jsem płvodn�, śe do�lo mezi nimi k n�Łemu, śe se trh� n�meck� vojensk� jednota, ale zmżlil jsem se znamenit�. Jednalo se opravdu jen o voj�ky. ,Kdyś takov� Łesk� prase,` pouŁoval roz�afn� kapr�l Althof, ,nenauŁ� se ani po tłiceti nżdr st�t rovn� jako sv�Łka, nestaŁ� mu jen d�t p�r płes hubu. Rżpni ho p�kn� jednou rukou p�st� do błicha a druhou naraś mu Łepici płes u�i, łekni: Kehrt euch!, a jak se otoŁ�, tak ho kopni do zadnice, a uvid�, jak se bude �trekovat a jak se bude f�nrich Dauerling sm�t: Nyn� v�m, kamar�de, mus�m n�co ł�ct o Dauerlingovi," pokraŁoval jednoroŁn� dobrovoln�k, "o n�m si vypravuj� rekruti u 11. kompanie tak, jako n�jak� opu�t�n� babiŁka na farm� v bl�zkost� mexickżch hranic b�j� o n�jak�m slavn�m mexick�m banditovi. Dauerling m� pov�st lidośrouta, antropof�ga z australskżch kmenł, kteł� poś�raj� pł�slu�n�ky druhżch kmenł pad�� jim do rukou. Jeho śivotn� dr�ha je skv�l�. Zanedlouho po narozen� upadla s n�m chłva a malż Konr�d Dauerling uhodil se do hlaviŁky, takśe je�t� dnes je vid�t na jeho hlav� takovou zplo�t�nost, jako kdyby kometa narazila na severn� toŁnu. V�ichni pochybovali, śe z n�ho n�co młśe bżt, jestli vydrś� to otłesen� mozku, jen jeho otec, plukovn�k, neztr�cel nad�je a tvrdil, śe mu to nemłśe nijak vadit, pon�vadś, jak se samo sebou rozum�, mladż Dauerling, aś povyroste, v�nuje se vojensk�mu povol�n�. Mladż Dauerling, po hrozn�m z�pase s Łtyłmi tł�dami niś�� re�lky, kter� vystudoval soukrom�, płiŁemś płedŁasn� ze�ediv�l a zblbl jeho dom�c� uŁitel a druhż cht�l skoŁit v zoufalstv� ze svato�t�p�nsk� v�śe ve V�dni, płi�el do hambursk� kadetn� �koly. V kadetce se nikdy nedbalo na płedb�śn� vzd�l�n�,, nebo� to v�t�inou nehod� se pro rakousk� aktivn� dłstojn�ky. Vojenskż ide�l spatłoval se jedin� ve hran� na voj�Łky. Vzd�lanost płsob� na zu�lecht�n� du�e, a toho se na vojn� nemłśe potłebovat. ��m hrub�� dłstojnictvo, t�m lep��.
��k kadetky Dauerling nevynikal ani v t�ch płedm�tech, kter� kaśdż jakśtakś ovl�dal. I v kadetce bylo zn�t stopy toho, śe si Dauerling v ml�d� narazil hlaviŁku.
Jeho odpov�di płi zkou�k�ch jasn� hovołily o tom ne�t�st� a vynikaly takovou pitomost�, a byly povaśov�ny pł�mo za klasick� pro svou hlubokou pitomost a popletenost, śe profesołi kadetky jinak ho nenazżvali neś unser braver Trottel. Jeho hloupost byla tak osl�uj�c�, śe byla nejv�t�� nad�je, śe snad po n�kolika desetilet�ch dostane se do terezi�nsk� akademie Łi do ministerstva vojenstv�.
Kdyś vypukla v�lka a v�ecky mladiŁk� kadet�ky ud�lali f�nrichy, dostal se do archu hamburskżch povż�encł i Konr�d Dauerling a tak se dostal k 91. regimentu."
JednoroŁn� dobrovoln�k si oddechl a vypravoval d�l: "Vy�la n�kladem ministerstva vojenstv� kniha Drill oder Erziehung, ze kter� vyŁetl Dauerling, śe rva voj�ky patł� hrłza. Podle stup�ł hrłzy śe m� t�ś vżcvik śsp�ch. A v t�to sv� pr�ci m�l vśdy śsp�ch. Voj�ci, aby nemuseli sly�et jeho łvan�, hl�sili se po celżch cuk�ch k marodvizit�, coś v�ak nebylo korunov�no śsp�chem. Kdo se hl�sil marod, dostal tłi dny versch�rft. Ostatn�, vy v�te, co je to versch�rft. Hon� v�s na cviŁi�ti po celż den a na noc v�s je�t� zavłou. Tak se stalo, śe u kumpanie Dauerlinga nebylo marodł. Kumpaniemarodi sed�li v d�łe. Dauerling st�le zachov�v� na cviŁi�ti onen nenucenż kas�renskż tón, zaŁ�naj�c� slovem svin� a konŁ�c� podivnou zoologickou z�hadou: svinskżm psem. Płitom je velice liber�ln�. Ponech�v� voj�kłm svobodu rozhodnut�. ��k�: ,Co chce�, slone, p�r do nosu nebo tłi dny versch�rft?` Vybral-li si n�kdo versch�rft, dostal k tomu płece jen dv� r�ny do nosu, k Łemuś Dauerling płid�v� toto vysv�tlen�: ,Ty zbab�lŁe, ty se boj� o svłj ryp�k, a co bude� d�lat potom, aś spust� t�śk� artil�rie?`
Jednou, kdyś rozbil oko jednomu rekrutovi, vyj�dłil se: ,Pah, was f�r Geschichte mit einem Kerl, mu� so wie so krepieren: To ł�kal t�ś poln� mar��lek Konr�d z H�tzendorfu: ,Die Soldaten m�ssen so wie so krepieren.`
Obl�benżm a płsobivżm prostłedkem Dauerlingovżm je, śe svol�v� Łesk� muśstvo svou płedn�kou, ve kter� mluv� o vojenskżch śkolech Rakouska, płiŁemś vysv�tluje v�eobecn� z�sady vojensk� vżchovy od �pangl� aś po pov�en� a zastłelen�. Na zaŁ�tku zimy, neś jsem �el do nemocnice, cviŁili jsme na cviŁi�ti vedle 11. kumpanie, a kdyś byl rast, m�l Dauerling łeŁ k svżm Łeskżm rekrutłm:
,J� v�m,` zaŁal, ,śe jste lumpov� a śe je v�m tłeba vytlouct z hlavy v�echno bl�znovstv�. S Łe�tinou se nedostanete ani pod �ibenici. N� nejvy��� vojenskż p�n je taky N�mec. Poslouch�te? Himmellaudon, nieder!`
D�l� v�echno nżdr, a jak tak leś� na zemi, chod� płed nimi Dauerling a łeŁn�:
,Nieder złstane nieder, i kdybyste se, bando, v tom bl�t� rozkr�jeli. Nieder bylo uś ve star�m ��m�, tenkr�t uś museli v�ichni rukovat od sedmn�cti do �edes�ti let a slouśilo se tłicet let v poli a nev�leli se jako prasata v kas�rn�ch. Byla tenkr�t taky jednotn� arm�dn� łeŁ a velen�. To by se na to byli p�ni ł�m�t� dłstojn�ci pod�vali, aby muśstvo mluvilo etrurisch. J� tak� chci, abyste v�ichni odpov�dali n�mecky, a ne tou va�� patlaninou. Vid�te, jak se v�m to p�kn� leś� v bl�t�, a te� si pomyslete, śe by se n�komu z v�s necht�lo d�l leśet a śe by vstal. Co bych ud�lal? Roztrhl bych mu hubu aś po u�i, pon�vadś jest to poru�en� subordinace, vzpoura, zprotiven�, provin�n� proti povinnostem ł�dn�ho voj�ka, poru�en� ł�du a k�zn�, opovrhnut� sluśebn�mi płedpisy vłbec, z Łehoś vyplżv�, śe na takov�ho chlapa Łek� provaz a Verwirkung des Anspruches auf die Achtung der Standesgenossen.`"
JednoroŁn� dobrovoln�k se zamlŁel a pak pokraŁoval, kdyś si patrn� v płest�vce rozvrhl t�ma l�Łen� pom�rł v kas�rn�ch:
"To bylo za hejtmana AdamiŁky, to byl Łlov�k śpln� apatickż. Kdyś sed�l v kancel�łi, tu se obyŁejn� d�val do pr�zdna jako tichż bl�zen a m�l takovż vżraz, jako by cht�l ł�ct: Seśerte si m�, mouchy. Płi batalionsraportu błhv� na co myslel. Jednou se hl�sil k batalionsraportu voj�k od 11. kumpanie se st�śnost�, śe ho nazval f�nrich Dauerling na ulici veŁer Łeskżm prasetem. Byl to v civilu knihał, uv�dom�lż n�rodn� d�ln�k.
,Tak se tedy v�ci maj�,` łekl hejtman AdamiŁka ti�e, nebo� on mluvil vśdy velice ti�e, ,to v�m łekl veŁer na ulici. Tłeba zjistiti, zdali jste m�l dovoleno vyj�t si z kas�ren. Abtreten!`
Za n�jakż Łas dal si hejtman AdamiŁka zavolat podavatele st�śnosti.
,Je zji�t�no,` łekl op�t tak ti�e, ,śe jste m�l povolen� vzd�lit se ten den z kas�ren do deseti hodin veŁer. A proto nebudete potrest�n. Abtreten!`
O tom hejtmanovi AdamiŁkovi se pak ł�kalo, śe m� smysl pro spravedlnost, milż kamar�de, tak ho poslali do pole a nam�st� n�ho płi�el sem major Wenzl. A to byl Łertłv syn, pokud se tżkalo n�rodnostn�ch �tvanic, a ten za�al tipec f�nrichovi Dauerlingovi. Major Wenzl m� za manśelku pe�ku a m� nejv�t�� strach z n�rodnostn�ch sporł. Kdyś płed lety slouśil jako hejtman v Kutn� Hołe, vynadal jednou v opilosti v jednom hotelu vrchn�mu, śe je Łesk� pak�ś. Upozor�uji płitom, śe ve spoleŁnosti mluvil major Wenzl vżhradn� Łesky, stejn� jako ve sv� dom�cnosti, a śe jeho synov� studuj� Łesky. Slovo padlo, a uś to bylo v m�stn�ch novin�ch a n�jakż poslanec interpeloval chov�n� hejtmana Wenzla v hotelu ve v�de�sk�m parlament�. M�l z toho Wenzl velk� nepł�jemnosti, pon�vadś to bylo pr�v� v dob� povolen� parlamentem vojensk� płedlohy, a te� jim do toho vleze takovż ośralż hejtman Wenzl z Kutn� Hory.
Potom hejtman Wenzl dozv�d�l se, śe tohle v�echno mu nadrobil kadet�telfrtr�tr z jednoroŁn�ch dobrovoln�kł Z�tko. Ten to dal o n�m do novin, nebof mezi n�m a hejtmanem Wenzlem panovalo nepł�telstv� od t� doby, kdy Z�tko v jedn� spoleŁnosti u pł�tomnosti hejtmana Wenzla dal se do uvaśov�n�, śe staŁ� poohl�dnouti se po boś� pł�rod�, pozorovat, jak mraŁna zakrżvaj� horizont, jak na obzoru vysoko se tyŁ� hory a jak łve vodop�d v les�ch, jak pt�ci zp�vaj�.
,StaŁ�,` pov�dal kadet�telfrtr�tr Z�tko, ,zamyslit se nad t�m, co je kaśdż hejtman proti velebn� pł�rod�. Stejn� nula jako kaśdż kadet�telfrtr�tr:
Pon�vadś v�ichni vojen�t� p�ni byli tenkr�t namazan�, cht�l hejtman Wenzl ne��astn�ho filosofa Z�tka zml�tit jako kon�, a nepł�telstv� toto se stup�ovalo a hejtman sekżroval Z�tka, kde mohl, t�m v�c, pon�vadś vżrok kadet�telfrtr�tra Z�tka stal se połekadlem.
,Co je hejtman Wenzl proti velebn� pł�rod�?` to znali po cel� Kutn� Hołe.
,J� ho lumpa dośenu k sebevraśd�,` ł�kal hejtman Wenzl, ale Z�tko �el do civilu a studoval d�l filosofii. Od t� doby trv� zb�silost majora Wenzla proti mladżm dłstojn�kłm. Ani poruŁ�k nen� jistżm płed jeho ł�d�n�m a zułen�m. O kadetech a praporŁ�c�ch ani nemluv�.
,RozmaŁk�m je jako �t�nice,` ł�k� major Wenzl, a b�da tomu f�nrichovi, kterż n�koho pro n�jakou malichernost by hnal płed batalionsraport. Pro majora Wenzla je sm�rodatnżm jenom velk� a hrozn� provin�n�, jako kdyś n�kdo usne u prach�rny na vart� nebo kdyś vyvede n�co je�t� hrozn�j��ho, kdyś napł�klad płel�z� voj�k v noci ze� Mari�nskżch kas�ren a usne nahołe na zdi, d� se chytit landver�ckou nebo d�lostłeleckou patrolou v noci, zkr�tka provede tak stra�n� v�ci, śe d�l� hanbu regimentu.
,Prokristap�na,` sly�el jsem ho jednou hul�kat na chodb�, ,tak uś ho potłet� chytla landver�ck� patrola. Hned ho, bestii, dejte do d�ry, a chlap mus� od regimentu pryŁ, n�kam ku tr�nu, aby vozil hnłj. A ani se s nimi nesepral! To nejsou voj�ci, ale metałi. �r�t mu dejte aś poz�tł�, vezm�te mu slamn�k a strŁte ho do ajncl�ku, a ś�dnou deku, drnorysovi!`
Nyn� si płedstavte, pł�teli, śe ihned po jeho pł�chodu sem ten pitomż f�nrich Dauerling hnal płed batalionsraport jednoho muśe, śe prż ho ten zśmysln� nepozdravil, kdyś Dauerling jel płes n�m�st� ve fiakru v ned�li odpłldne s n�jakou sleŁinkou! Tenkr�t płi batalionsraportu, jak vypr�v�ly �arśe, bylo boś� dopu�t�n�. �ikovatel bataliónn� kancel�łe utekl aś k chodb� s lejstrama a major Wenzl łval na Dauerlinga:
,J� si to vypro�uji, himldonrvetr, j� si to zakazuji! V�te, pane f�nrich, co je to batalionsraport? Batalionsraport nen� ś�dnż �vajnfest. Jak mohl v�s vid�t, kdyś jste uj�śd�l po n�m�st�? Nev�te, śe jste s�m uŁil, śe vzd�v� se Łest �arś�m, s kterżmi se setk�v�me, a to neznamen�, jestli m� voj�k se toŁit jako vr�na, aby na�el pana f�nricha proj�śd�j�c�ho se płes n�m�st�. MlŁte, pros�m v�s. Batalionsraport je zł�zen� velice v�śn�. Jestli voj�k v�m jiś tvrdil, śe v�s nevid�l, pon�vadś pr�v� na korze vzd�val Łest mn�, obr�cen ke mn�, rozum�te, k majorovi Wenzlovi, a śe nemohl se d�vat dozadu na fiakr, kterż v�s vezl, mysl�m, śe se tomu mus� v�łit. Pł�t� pros�m neobt�śovat mne s takovżmi maliŁkostmi.`
Od t� doby Dauerling se zm�nil."
JednoroŁn� dobrovoln�k z�vl: "Mus�me se vyspat na regimentsraport. Cht�l jsem v�m jenom Ł�steŁn� ł�ct, jak to asi u regimentu vypad�. Plukovn�k Schr�der nem� r�d majora Wenzla, je to vłbec divnż pavouk. Hejtman S�gner, kterż m� na starosti �kolu jednoroŁn�ch dobrovoln�kł, vid� v Schr�drovi pravż typ voj�ka, aŁkoliv plukovn�k Schr�der neboj� se niŁeho tak jako toho, kdyby m�l j�t do pole. S�gner je chlap v�emi mastmi mazanż a stejn� jako Schr�der nem� r�d rezervn� dłstojn�ky. ��k� o nich, śe jsou to civiln� smrad�. Na jednoroŁ�ky d�v� se jako na divok� zv�łata, ze kterżch je tłeba ud�lat vojensk� stroje, płi��t jim hv�zdiŁky a poslat na frontu,, aby je vybili m�sto u�lechtilżch aktivn�ch dłstojn�kł, kter� tłeba zachovat na plemeno. - Vłbec," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, ukrżvaje se pod deku, "v�echno v arm�d� smrd� hnilobou. Ted' se je�t� vyjeven� masy nevzpamatovaly. S vypoulenżma oŁima jdou se d�t rozsekat na nudle a potom, kdyś ho tref� kuliŁka, za�ept� jen: Maminko... Neexistuj� hrdinov�, ale jateŁnż dobytek a łezn�ci v jener�ln�ch �t�bech. A nakonec se jim to v�echno vzbouł�, a to bude p�kn� mela. A� śije arm�da! Dobrou noc!"
JednoroŁn� dobrovoln�k utichl a pak poŁal sebou vrt�t pod dekou a ot�zal se: "Sp�te, kamar�de?"
"Nesp�m," odpov�d�l �vejk na druh�m kavalci, "płemej�l�m."
"O Łem płemż�l�te, kamar�de?"
"O velkej stł�brnej medalii za udatnost, kterou dostal jeden truhl�ł z V�vrovy ulice na Kr�l. Vinohradech, n�jakej Ml�Łko, pon�vadś byl prvn�, kter�mu u jeho regimentu utrh na zaŁ�tku v�lky gran�t nohu. Dostal um�lou nohu a poŁal se v�ude chv�stat se svou medali� a śe je vłbec prvn� a nejprvn�j�� mrz�k od regimentu za v�lky. Jednou płi�el do Apolla na Vinohradech a tam se dostal do sporu s łezn�ky z por�śky, kteł� mu nakonec utrhli um�lou nohu a pra�tili ho s n� płes hlavu. Ten, co mu ji utrh, nev�d�l, śe je to um�l� noha, tak z toho leknut� omdlel. Na str�śnici zas Ml�Łkovi nohu płid�lali, ale od t� doby dostal Ml�Łko zlost na svou velkou stł�brnou medalii za udatnost a �el ji zastavit do zastav�rny a tam ho zadrśeli i s medali�. M�l z toho oplet�n�, a je n�jakż takovż Łestnż soud pro v�leŁn� invalidy, a ten ho odsoudil k tomu, śe mu vzali tu stł�brnou medaili a pak ho odsoudili je�t� ku ztr�t� nohy..."
"Jak to?"
"N�ramn� prost�. Płi�la jednoho dne k n�mu komise a ozn�mila mu, śe nen� hoden nosit um�lou nohu, tak mu ji vodepnuli a vodnesli. - Anebo," pokraŁoval �vejk, "taky je n�ramn� legrace, kdyś pozłstal� po n�kom, kerej pad ve v�lce, dostanou najednou takovou medalii s pł�pisem, śe se jim ta medalie propłjŁuje, aby ji n�kam pov�sili na vżznaŁn� m�sto. V Bośet�chov� ulici na Vy�ehrad� jeden rozzułenż otec, kterż myslel, śe si z n�ho śłady d�laj� legraci, pov�sil tu medalii na z�chod a jeden policajt, kterż s n�m m�l na pavlaŁi ten z�chod spoleŁnej, udal ho pro velezr�du, a tak si to ten chud�k odsk�kal."
"Z toho vyplżv�," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "śe v�echna sl�va poln� tr�va. Ted vydali ve V�dni Z�pisn�k jednoroŁn�ho dobrovoln�ka a tam je tento śchvatnż ver� v Łesk�m płeklad�:
Byl jednou jednoroŁ�k statnż,
ten za vlast, kr�le sv�ho pad
a pł�klad podal druhłm zdatnż,
jak za vlast tłeba bojovat.
Hle, mrtvolu jiś na lafet� nesou,
na prsa hejtman dal mu ł�d,
modlitby tich� ku nebi se vznesou
za toho, kterż za vlast pad.
Tak mn� płipad�," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k po kr�tk� pomlŁce, "śe duch vojenskż v n�s upad�, navrhuji, milż pł�teli, abychom v noŁn� tm�, v tichu na�eho v�zen� si zazp�vali o kanonżrovi Jabłrkovi. To povznese vojensk�ho ducha. Ale mus�me łv�t, aby to bylo sly�et po celżch Mari�nskżch kas�rn�ch. Navrhuji proto, abychom se postavili ke dveł�m." A z arestu ozval se za chv�li łev, aś se na chodb� okna tł�sla:
...A u kanónu st�l
a poł�d l�lo - l�do...
a u kanónu st�l
a poł�d l�doval.
Płilet�la koule prudce,
utrhla mu ob� ruce,
a von klidn� st�l
a poł�d l�do - l�do...
u kanónu st�l
a poł�d l�doval...
Na n�dvoł� ozvaly se kroky a hlasy.
"To je profous," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "jde s n�m lajtnant Pelik�n, kterż m� dnes sluśbu. Je to rezervn� dłstojn�k, młj zn�mż z �esk� besedy, v civilu je matematikem v jedn� poji��ovn�. Od toho dostaneme cigarety. Rveme jen d�l."
A op�t ozvalo se: A u kanónu st�l...
Kdyś se otevłely dvełe, profous, złejm� rozŁ�lenż pł�tomnost� sluśbu konaj�c�ho dłstojn�ka, spustil ostłe:
"Zde nen� ś�dn� menaś�rie."
"Pardon," odpov�d�l jednoroŁn� dobrovoln�k, "zde je fili�lka Rudolfina, koncert ve prosp�ch uv�zn�nżch. Pr�v� ukonŁeno prvn� Ł�slo programu: V�leŁn� symfonie."
"Nechte toho," łekl poruŁ�k Pelik�n naoko pł�sn�, "mysl�m, śe v�te, śe m�te j�t v dev�t hodin leśet a netropit hluk. Va�e koncertn� Ł�slo je sly�et aś na n�m�st�."
"Poslu�n� hl�s�m; pane lajtnant," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "śe jsme se nepłipravili n�leśit�, a jestli n�jak� disharmonie..."
"Tohle d�l� kaśdż veŁer," snaśil se popichovat na sv�ho nepł�tele profous, "chov� se vłbec stra�n� neinteligentn�."
"Pros�m, pane lajtnant," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "cht�l bych s v�mi mluvit mezi Łtyłma oŁima. At profous poŁk� za dvełmi."
Kdyś to bylo spln�no, jednoroŁn� dobrovoln�k dłv�rn� łekl:
"Tak vysyp cigarety, Franto. - Sportky? A to jako lajtnant nem� nic lep��ho? Prozat�m ti d�kuji. Je�t� sirky. - Sportky," łekl po jeho odchodu jednoroŁn� dobrovoln�k opovrśliv�, "i v nouzi m� bżt Łlov�k povzne�en. Kułte, kamar�de, na dobrou noc. Z�tra n�s Łek� posledn� soud." JednoroŁn� dobrovoln�k neśli usnul, neopomenul zazp�vat "Hory, doly a sk�ly vysok� jsou moji pł�tel�. To n�m nenavr�t�, co jsme m�li r�di, d�vŁ�tka rozmil�..."
Jestli jednoroŁn� dobrovoln�k vyliŁoval plukovn�ka Schr�dra jako netvora, byl na omylu, nebo� plukovn�k Schr�der m�l Ł�steŁnż smysl pro spravedlnost, kterż jasn� vystupoval po t�ch noc�ch, kdy plukovn�k Schr�der byl spokojen se spoleŁnost�, v jej�ś stłedu tr�vil veŁery v hotelu. A nebyl-li spokojen?
Zat�mco jednoroŁn� dobrovoln�k pron�el zdrcuj�c� kritiku pom�rł v kas�rn�ch, plukovn�k Schr�der sed�l v hotelu ve spoleŁnosti dłstojn�kł a poslouchal, jak nadporuŁ�k Kretschmann, kterż se vr�til ze Srbska s bolavou nohou (trkla ho kr�va), vypravoval, jak se d�val od �t�bu, ku kter�mu byl płid�len, na śtok na srbsk� pozice:
"Ano, nyn� vylet�li ze z�kopł. Na cel� d�lce dvou kilometrł lezou nyn� płes dr�t�n� płek�śky a vrhaj� se na nepł�tele. RuŁn� gran�ty za pasem, masky, ruŁnici płes rameno, płipraveni ku stłelb�, płipraveni k śderu. Hv�zdaj� kulky. Padne jeden voj�k, kterż vyskakuje ze z�kopu, druhż padne na vyhozen�m n�spu, tłet� padne po n�kolika kroc�ch, ale t�la kamar�dł śenou se d�le kupłedu s hur�, kupłedu do koułe a prachu. A nepł�tel stł�l� ze v�ech stran, ze z�kopł, z trychtżłł od gran�tł, a m�ł� na n�s kulomety. Zas padaj� voj�ci. �varm chce se dostat na nepł�telskou strojn� pu�ku. Padnou. Ale kamar�di jsou jiś upłedu. Hurr�! Padne jeden dłstojn�k. Uś nen� sly�et ruŁnice p�choty, płipravuje se n�co hrozn�ho. Zas padne jeden celż �varm a je sly�et nepł�telsk� strojn� pu�ky: ratatatata... Padne... J�, odpus�te, uś d�l nemohu, j� jsem opilż..."
A dłstojn�k s bolavou nohou se zamlŁel a złstal sed�t tup� na śidli. Plukovn�k Schr�der se milostiv� usm�v� a poslouch�, jak naproti hejtman Sp�ra, jako kdyby se cht�l h�dat, tluŁe p�st� do stolu a opakuje n�co, co nem� ś�dn�ho vżznamu a Łemuś nen� naprosto rozum�t, co to vlastn� m� znamenat a co chce t�m ł�ct:
"Uvaśte pros�m dobłe. M�me ve zbrani rakousk� zem�braneck� hul�ny, rakousk� zem�brance, bosensk� myslivce, rakousk� myslivce, rakousk� p��ky, uhersk� p��ky, tyrolsk� c�sałsk� stłelce, bosensk� p��ky, uhersk� p�� honv�dy, uhersk� husary, zem�braneck� husary, j�zdn� myslivce, dragouny, hul�ny, d�lostłelce, tr�n, sap�ry, sanitu, n�mołn�ky. Rozum�te? A Belgie? Prvn� a druh� vżzva vojska tvoł� operaŁn� arm�du, tłet� vżzva obstar�v� sluśbu v z�dech arm�dy..."
Hejtman Sp�ro udełil p�st� do stolu. "Zem�brana vykon�v� sluśbu v zemi v Łas m�ru."
Jeden mladż dłstojn�k vedle horliv� se snaśil, aby płesv�dŁil plukovn�ka o sv� vojensk� tvrdost�, a velice hlasit� tvrdil k sv�mu sousedovi: "Tuberkulózn� lidi se mus� pos�lat na frontu, ud�l� jim to dobłe, a pak je lep��, kdyś padnou nemocn� neś zdrav�."
Plukovn�k se usm�val, ale n�hle se zachmułil a obraceje se na majora Wenzla łekl: "Div�m se, śe se n�m nadporuŁ�k Luk� vyhżb�, od t� doby, co płijel, nepłi�el je�t� ani jednou mezi n�s."
"On skl�d� b�sniŁky," posm�n� se ozval hejtman S�gner, "sotva płijel, tak se zamiloval do pan� inśenżrov� Schreiterov�, s kterou se setkal v divadle."
Plukovn�k se zachmułen� pod�val płed sebe: "Prż um� zp�vat kuplety?"
"Uś v kadetce n�s velice bavil kuplety," odpov�d�l hejtman S�gner, "a anekdoty zn�, jedna radost. ProŁ nejde mezi n�s, nev�m."
Plukovn�k smutn� potł�sl hlavou: "Dnes uś nen� mezi n�mi to prav� kamar�dstv�. Dł�v, pamatuji se, śe kaśdż z n�s, dłstojn�kł, snaśil se v kalin� płisp�t n�Ł�m k z�bav�. Jeden, pamatuji se, n�jakż nadporuŁ�k Dankl, ten se svl�kl do naha, lehl si na podlahu, zastrŁil si do zadnice ocas ze slaneŁka a płedstavoval n�m mołskou pannu. Jinż zas, poruŁ�k Schleisner, um�l stłihat u�ima a łiŁet jako hłebec, napodobovat m�ouk�n� koŁek a bzuŁen� Łmel�ka. Pamatuji se tak� na hejtmana Skodayho. Ten vśdy, kdyś jsme cht�li, płivedl do kasina holky, byly to tłi sestry, a m�l je nacviŁen� jako psy. Postavil je na stłl a ony se zaŁaly płed n�mi obnaśovat do taktu. M�l takovou malou taktovku, a v�echna Łest, kapeln�k byl znamenitż. A co s nimi prov�d�l na pohovce! Jednou dal płin�st vanu s teplou vodou doprostłed m�stnosti a my jeden po druh�m museli jsme se s t�ma holkama vykoupat a on n�s fotografoval."
Płi t�to vzpom�nce plukovn�k Schr�der se blaśen� usm�val.
"A jak� s�zky jsme d�lali ve van�," pokraŁoval, mlaskaje hnusn� a vrt� sebou na śidli, "ale dnes? Je to n�jak� z�bava? Ani ten kupletista se neobjev�. Ani p�t dnes mlad�� dłstojn�ci neum�. Nen� je�t� dvan�ct hodin, a uś je za stolem, jak vid�te, p�t opilżch. Byly Łasy, śe jsme sed�li dva dny, a Ł�m v�c pili, t�m byli stł�zliv�j��mi, a lili jsme do sebe nepłetrśit� pivo, v�no, lik�ry. Dnes to nen� jiś ten pravż vojenskż duch. �ertv� co je toho pł�Łinou. ��dnż vtip, jen sam� takov� pov�daŁky bez konce. Poslouchejte jen, jak tam dole u stolu mluv� o Americe."
Od druh�ho konce stolu bylo sly�et Ł�si v�śnż hlas: "Amerika se do v�lky pou�t�t nemłśe. AmeriŁani a AngliŁani jsou na nłś. Amerika nen� na v�lku płipravena."
Plukovn�k Schr�der vzdychl: "To je śvan�n� rezervn�ch dłstojn�kł. Ty n�m byl Łert dluśen. Takovż Łlov�k je�t� vŁera psal n�kde v bance nebo d�lal kornoutky a prod�val kołen�, skołici a le�tidlo na boty nebo vypravoval d�tem ve �kole, śe hlad vyh�n� vlky z lesł, a dnes by se cht�l rovnat k aktivn�m dłstojn�kłm, v�emu rozum�t a do v�eho strkat nos. A kdyś m�me u n�s aktivn� dłstojn�ky, jako je nadporuŁ�k Luk�, tu pan nadporuŁ�k mezi n�s nejde."
Plukovn�k Schr�der v mrzut� n�lad� ode�el domł, a kdyś se r�no probudil, m�l je�t� hor�� n�ladu, pon�vadś v novin�ch, kter� Łetl v posteli, n�kolikr�t na�el v�tu ve zpr�v�ch z boji�t�, śe na�e vojska byla odvedena na płedem jiś płipraven� pozice. Byly to slavn� dny rakousk� arm�dy, podobaj�c� se jako vejce vejci dnłm u �abace.
A pod t�m dojmem płikroŁil v deset hodin r�no plukovn�k Schr�der k tomu vżkonu, kterż snad spr�vn� pojmenoval jednoroŁn� dobrovoln�k posledn�m soudem.
�vejk s jednoroŁn�m dobrovoln�kem st�li na n�dvoł� a oŁek�vali plukovn�ka. Byly zde jiś �arśe, sluśbu konaj�c� dłstojn�k, plukovn� adjutant a �ikovatel z plukovn� kancel�łe se spisy o provinilc�ch, na kter� Łek� sekyra spravedlnosti - regimentsraport.
KoneŁn� se objevil zachmułenż plukovn�k v prłvodu hejtmana S�gnera ze �koly jednoroŁn�ch dobrovoln�kł, nervózn� sekaje biŁ�kem płes holinku svżch vysokżch bot.
Płijav raport, płe�el n�kolikr�t za hrobov�ho mlŁen� kolem �vejka a jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, kteł� d�lali rechts�aut nebo links�aut, podle toho, na kter�m kł�dle se plukovn�k objevil. vinili to s neobyŁejnou dłkladnost�, śe si mohli krky vykroutit, pon�vadś to trvalo hezkou chv�li.
KoneŁn� se plukovn�k zastavil płed jednoroŁn�m dobrovoln�kem, kterż hl�sil: "JednoroŁn� dobrovoln�k..."
"V�m," łekl struŁn� plukovn�k, "vyvrhel jednoroŁn�ch dobrovoln�kł. t�m jste v civilu? Studuj�c� klasick� filosofie? Tedy ośralż inteligent... Pane hejtmane," zvolal na S�gnera, "płive�te sem celou �kolu jednoroŁn�ch dobrovoln�kł. - To se v�," hovołil d�l k jednoroŁn�mu dobrovoln�kovi, "milostp�n student klasick� filosofie, s kterżm se mus� na�inec �pinit. Kehrt euch! To jsem v�d�l. Faldy na mantlu v nepoł�dku. Jako kdyby �el od d�vky nebo se v�lel v bordelu. J� v�s, chlapeŁku, roznesu."
�kola jednoroŁn�ch dobrovoln�kł vstoupila na n�dvoł�.
"Do Łtverce!" rozk�zal plukovn�k. Obklopili souzen� i plukovn�ka śzkżm Łtvercem.
"Pod�vejte se na toho muśe," łiŁel plukovn�k, ukazuje biŁ�kem na jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, "prochlastal va�i Łest jednoroŁn�ch dobrovoln�kł, ze kterżch m� se vychovat k�dr ł�dnżch dłstojn�kł, kteł� by vedli muśstvo k sl�v� na poli bitevn�m. Ale kam by vedl on sv� muśstvo, tento ochlasta? Z hospody do hospody. V�echen vyfasovanż rum by muśstvu propil. Młśete ł�ct n�co na svou omluvu? Nemłśete. Pod�vejte se na n�ho. Ani na svou omluvu nemłśe nic ł�ct, a v civilu studuje klasickou filosofii. Opravdu, klasickż pł�pad."
Plukovn�k pronesl posledn� slova vżznamn� pomalu a odplivl si: "Klasickż filosof, kterż v opilosti sr�ś� dłstojn�kłm v noci Łepice s hlavy. Mensch! Je�t� �t�st�, śe to byl jen takovż dłstojn�k od d�lostłelectva."
V tom posledn�m byla soustłed�na v�echna z᚝ 91. regimentu proti d�lostłelectvu v Bud�jovic�ch. B�da d�lostłelci, kterż padl v noci do rukou patroly od pluku, a naopak. Z᚝ hrozn�, nesmiłiteln�, vendeta, krevn� msta, d�d�c� se z roŁn�ku na roŁn�k, prov�zen� na obou stran�ch tradiŁn�mi historkami, jak bud infanteristi nah�zeli d�lostłelce do Vltavy, nebo opaŁn�. Jak se seprali v Port Arthuru, u Rłśe a v jinżch Łetnżch z�bavn�ch m�stnostech jihoŁesk� metropole.
"Nicm�n�," pokraŁoval plukovn�k, "takov� v�c se mus� bezpł�kladn� potrestat, chlap mus� bżt vylouŁen ze �koly jednoroŁn�ch dobrovoln�kł, mor�ln� zniŁen. M�me uś dost takovżch inteligentł v arm�d�. Regimentskanzlei!"
�ikovatel z plukovn� kancel�łe płistoupil v�śn� se spisy a s tuśkou.
Panovalo ticho jako v soudn� s�ni, kde soud� vraha a płedseda soudu spust�: "Posly�te rozsudek."
A pr�v� takovżm hlasem pronesl plukovn�k: "JednoroŁn� dobrovoln�k Marek odsuzuje se: 21 dn� versch�rft a po odpyk�n� trestu do kuchyn� �kr�bat brambory."
Obraceje se ke �kole jednoroŁn�ch dobrovoln�kł, dal plukovn�k rozkaz k sełazen�. Bylo sly�et, jak rychle se rozd�luj� do Łtyłstupu a odch�zej�, płiŁemś plukovn�k łekl k hejtmanovi S�gnerovi, śe to neklape, aby s nimi na n�dvoł� odpłldne opakoval kroky.
"To mus� hłm�t, pane hejtmane. A je�t� n�co. M�lem bych byl zapomn�l. �ekn�te jim, śe cel� �kola jednoroŁn�ch dobrovoln�kł m� po p�t dn� kas�rn�ka, aby nikdy nezapomn�li pna sv�ho bżval�ho kolegu, toho lumpa Marka."
A lump Marek st�l vedle �vejka a tv�łil se śpln� spokojen�. L�pe to uś s n�m dopadnout nemohlo. Je rozhodn� lep�� �kr�bat v kuchyni brambory, modelovat blbouny a ob�rat śebro neś łv�t s plnżmi ka�aty pod urag�nn�m ohn�m nepł�tele: "Einzeln abfallen! Bajonett auf!"
Vr�tiv se od hejtmana S�gnera, plukovn�k Schr�der zastavil se płed �vejkem a pod�val se na n�ho pozorn�. �vejkovu figuru v ten okamśik reprezentoval jeho plnż, usm�vavż obliŁej, zakrojenż velkżma u�ima vyŁuhuj�c�ma pod naraśenou vojenskou Łepic�. Celek d�lal vżraz naprost�ho bezpeŁ� a neznalosti n�jak�ho provin�n�. Jeho oŁi se ptaly: "Provedl jsem pros�m n�co?" Jeho oŁi mluvily: "Mohu j� pros�m za n�co?"
A plukovn�k shrnul sv� pozorov�n� v ot�zku, kterou dal �ikovateli z plukovn� kancel�łe: "Blb?"
A tu vid�l plukovn�k, jak śsta toho dobr�ck�ho obliŁeje płed n�m se otv�raj�.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrst, blb," odpov�d�l za �ikovatele �vejk.
Plukovn�k Schr�der kżvl adjutantovi a ode�el s n�m stranou. Pak zavolali na �ikovatele a prohl�śeli materi�l o �vejkovi.
"Aha," łekl plukovn�k Schr�der, "to je tedy ten sluha nadporuŁ�ka Luk�e, kterż se mu dle jeho raportu ztratil v T�bołe. Mysl�m, śe p�ni dłstojn�ci maj� si sami vychov�vat sv� sluhy. Kdyś uś si pan nadporuŁ�k Luk� vybral takov�ho notorick�ho blba za sluhu, a� se s n�m tr�p� s�m. M� na to dost voln�ho Łasu, kdyś nikam nechod�. �e jste ho tak� nikdy nevid�l v na�� spoleŁnosti? Nu tak vid�te. M� tedy dost Łasu, aby si mohl sv�ho sluhu vycepovat."
Plukovn�k Schr�der płistoupil k �vejkovi, a d�vaje se na jeho dobr�ckż obliŁej, łekl: "Pitomż dobytku, m�te tłi dny versch�rft, a aś si to odbudete, hlaste se u nadporuŁ�ka Luk�e."
Tak se op�t setkal �vejk s jednoroŁn�m dobrovoln�kem v plukovn�m arest� a nadporuŁ�k Luk� mohl se velice pot�it, kdyś si ho dal plukovn�k Schr�der k sob� zavolat, aby mu łekl: "Pane nadporuŁ�ku. Asi płed tżdnem, po sv�m pł�jezdu k pluku, podal jste mn� raport o płid�len� sluhy, pon�vadś se v�m v� sluha ztratil na n�draś� v T�bołe. Pon�vadś se vr�til..."
"Pane plukovn�ku...," prosebn� ozval se nadporuŁ�k Luk�.
"...rozhodl jsem se," s dłrazem pokraŁoval plukovn�k, "posadit ho na tłi dny a pak ho zas po�lu k v�m..."
NadporuŁ�k Luk� zdrcen� se vypot�cel z plukovn�kovy kancel�łe.

B�hem t�ch tł� dnł, kter�.str�vil �vejk ve spoleŁnosti jednoroŁn�ho dobrovoln�ka Marka, bavil se velice dobłe. Kaśd�ho veŁera oba poł�dali na pryŁn�ch vlastenecky projevy.
VeŁer z arestu ozżvalo se vśdy "Zachovej n�m, Hospodine" a "Prim Eugen, der edle Ritter". Płezp�vali t�ś celou ładu vojenskżch p�sniŁek, a kdyś płich�z�val profous, zn�lo mu na uv�tanou:
Ten n� starej profous,
ten nesm� zemł�ti,
pro toho si mus�
Łert z pekla płij�ti.
Pł�jde pro n�j s vozem
a pra�t� s n�m vo zem,
Łerti si s n�m v pekle
p�kn� zatop�j...
A nad pryŁnu nakreslil jednoroŁn� dobrovoln�k profouse a pod n�ho napsal text star� p�sniŁky:
Kdyś jsem �el do Prahy pro jelita,
potkal jsem na cest� tajtrl�ka.
Nebyl to tajtrl�k, byl to profous,
kdybych byl neutek, byl by mne kous.
A zat�mco oba tak dr�śdili profouse, jako v Seville andalusk�ho bżka dr�śd� Łervenżm ��tkem, nadporuŁ�k Luk� s śzkost� oŁek�val, kdy se objev� �vejk, aby hl�sil, śe nastupuje op�t sluśbu.

*3. kapitola

�vejkovy pł�hody v Kir�lyhid�
Jednadevades�tż pluk se st�hoval do Mostu nad Litavou - Kir�lyhidy.

Pr�v� kdyś po tł�denn�m v�zn�n� m�l bżt za tłi hodiny �vejk propu�t�n na svobodu, byl s jednoroŁn�m dobrovoln�kem odveden na hlavn� str�śnici a s eskortou voj�kł doprovozen na n�draś�.
"To uś se d�vno v�d�lo," łekl k n�mu po cest� jednoroŁn� dobrovoln�k, "śe n�s płeloś� do Uher. Tam budou form�rovat mar�batalióny, voj�ci se vycviŁ� v poln� stłelb�, seperou se s Ma�ary a vesele pojedeme do Karpat. Sem do Bud�jovic płijedou Ma�ałi pos�dkou a budou se m�sit plemena. Je uś takov� teorie, śe zn�sil�ovat d�vky jin� n�rodnosti je nejlep�� prostłedek proti degeneraci. D�lali to �v�dov� a �pan�l� za tłicetilet� v�lky, Francouzi za Napoleona a te� v bud�jovick�m kraji budou to d�lat zase Madałi a nebude to spojeno s hrubżm zn�sil�ov�n�m. Podd� se v�echno b�hem Łasu. Bude to prost� vżm�na. �eskż voj�k vysp� se s ma�arskou d�vkou a uboh� Łesk� d�veŁka płijme k sob� ma�arsk�ho honv�da, a po stalet�ch bude to zaj�mav� płekvapen� pro antropology, proŁ se objevily vysedl� l�cn� kosti u lid� na błez�ch Mal�e."
"S t�m vz�jemnżm p�łen�m," poznamenal �vejk, "je to vłbec zaj�mav� v�c. V Praze je Ł�n�k Łernoch Kristi�n, jehoś otec byl habe�skżm kr�lem a dal se ukazovat v Praze na �tvanici v jednom cirku. Do toho se zamilovala jedna uŁitelka, kter� psala b�sniŁky do Lady vo pastejł�ch a potłŁku v lese, �la s n�m do hotelu a smilnila s n�m, jak se ł�k� v P�smu svatżm, a n�ramn� se divila, śe se j� narodil chlapeŁek śpln� b�lej. Jó, ale za Łtrn�ct dn� zaŁal chlapeŁek hn�dnout. Hn�d a hn�d a za m�s�c zaŁal Łernat. Do płlroku byl Łernej jako jeho tat�nek, habe�skej kr�l. �la s n�m na kliniku pro kośn� nemoce, aby j� ho n�jak vodbarvili, ale tam j� łekli, śe je to vopravdov� Łern� kłśe moułen�nsk� a śe se ned� nic d�lat. Tak se z toho pom�tla, zaŁala se pt�t v Łasopisech o radu, co je proti moułen�nłm, a vodvezli ji do Katełinek a moułen�nka dali do sirotŁince, kde z n�ho m�li n�ramnou legraci. Pak se vyuŁil Ł�n�kem a chod�val tancovat po noŁn�ch kav�rn�ch. Rod� se dnes po n�m Łe�t� mulati s velikżm śsp�chem, kterż uś nejsou tak zabarveni jako von. Jeden medik, kterż chod�val ke Kalichu, n�m jednou vykl�dal, śe to ale nen� tak jednoduchż. Takovej m�enec zas rod� m�ence a ti jsou uś k nerozezn�n� vod b�lejch lid�. Ale najednou v n�jak�m kolenu śe se vobjev� Łernoch. Płedstavte si ten mal�r. Vy se vośen�te s n�jakou sleŁnou. Potvora je śpln� b�l�, a najednou v�m porod� Łernocha. A jestli płed dev�ti m�s�ci se �la pod�vat bez v�s do variet� na atletick� z�pasy, kde vystupoval n�jakej Łernoch, tu mysl�m, śe by v�m to płeci jen trochu vrtalo hlavou."
"Pł�pad va�eho Łernocha Kristi�na," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "tłeba promyslit i ze stanoviska v�leŁn�ho. Dejme tomu, śe toho Łernocha odvedli. Je Praś�k, tak patł� k 28. regimentu. Płece jste sly�el, śe dvac�tż osmż płe�el k Rusłm. Jak by se asi Rusov� divili, kdyby zajali i Łernocha Kristi�na. Rusk� noviny by jist� psaly, śe Rakousko śene do v�lky sv� koloni�ln� vojska, kterżch nem�, śe Rakousko s�hlo uś k Łerno�skżm rezerv�m."
"Vypravovalo se," prohodil �vejk, "śe Rakousko m� płece kolonie, n�kde na severu. N�jakou tu Zem c�sałe Franti�ka Josefa..."
"Nechte si to, ho�i," łekl jeden voj�k z eskorty, "to je moc nevopatrnż, vypravovat dnes vo n�jakej Zemi c�sałe Franti�ka Josefa. Nejmenujte nikoho a ud�l�te lep��..."
"Tak se pod�vejte na mapu," vpadl do toho jednoroŁn� dobrovoln�k, "śe opravdu je zem� na�eho nejmilostiv�j��ho mocn�łe c�sałe Franti�ka Josefa. Podle statistiky je tam samż led a vyv�ś� se odtud na ledoborc�ch patł�c�ch praśskżm led�rn�m. Tento ledovż prłmysl je i cizinci neobyŁejn� cen�n a v�śen, pon�vadś je to podnik vżnosnż, ale nebezpeŁnż. Nejv�t�� nebezpeŁ� panuje płi doprav� ledu ze Zem� c�sałe Franti�ka Josefa płes pol�rn� kruh. Dovedete si to płedstavit?"
Voj�k z eskorty cosi nejasn� zabruŁel a kapr�l prov�zej�c� eskortu płibl�śil se a naslouchal dal��mu vżkladu jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, kterż v�śn� pokraŁoval: "Tato jedin� rakousk� kolonie młśe ledem z�sobit celou Evropu a jest znamenitżm n�rodohospod�łskżm Łinitelem. Kolonizace pokraŁuje ov�em pomalu, pon�vadś kolonisti d�lem se nehl�s�, d�lem zmrznou. Nicm�n� śpravou klimatickżch pom�rł, na kter� m� velkż z�jem ministerstvo obchodu i zahraniŁn� ministerstvo, je nad�je, śe budou n�leśit� vyuśitkov�ny velk� plochy ledovcł. Zał�zen�m n�kolika hotelł płiv�b� se spousty turistł. Bude ov�em tłeba vhodn� upravit turistick� stezky a cesty mezi ledovżmi kry a namalovat na ledovce turistick� znaŁky. Je divou obt�ś� jsou Eskym�ci, kteł� znemoś�uj� na�im m�stn�m org�nłm jich pr�ci... - Chlapi se necht�j� uŁit n�mecky," pokraŁoval jednoroŁn� dobrovoln�k, zat�mco des�tn�k se z�jmem naslouchal. Byl to aktivn� muś, v civilu bżval Łeled�nem, byl pitomec a surovec, hltal v�echno, o Łem nem�l zd�n�, a jeho ide�lem bylo slouśit za supu.
"Ministerstvo vyuŁov�n�, pane kapr�le, zbudovalo pro n� s velkżm n�kladem a ob�tmi, kdy zmrzlo p�t stavitelł..."
"Zedn�ci se zachr�nili," płeru�il ho �vejk, "pon�vadś se vohł�li vod zap�lenż fajfky."
"Ne v�ichni," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "dv�ma stala se nehoda, śe zapomn�li t�hnout a dżmky jim uhasly, tak je museli v ledu zakopat. - Ale nakonec byla płece �kola vystavena z ledovżch cihel a śelezobetonu, coś drś� velice dobłe pohromad�, ale Eskym�ci rozd�lali ohe� kolem dokola z rozebran�ho dł�v� obchodn�ch lod� zamrzlżch v ledu a doc�lili, co cht�li. Led, na kter�m �kola vystav�na, se rozt�l a cel� �kola i s ł�d�c�m uŁitelem a se z�stupcem vl�dy, kterż m�l bżt druh�ho dne pł�tomen slavnostn�mu vysv�cen� �koly, propadla se do mołe. Bylo jen sly�et, śe z�stupce vl�dy, kdyś uś byl po krk ve vod�, vykłikl: Gott strafe England! Ted tam asi po�lou vojsko, aby ud�lalo s Eskym�ky poł�dek. To se v�, śe bude s nimi t�śk� vojna. Nejv�c budou na�emu vojsku �kodit ochoŁen� ledov� medv�di."
"Je�t� to by sch�zelo," moudłe poznamenal des�tn�k, "beztoho uś je rłznejch v�leŁnejch vyn�lezł. Kupł�kladu vezmeme si g�zmasky na votravov�n� plynem. Nat�hne� si to na hlavu a jse� votr�venej, jak n�m vykl�dali v unteroffiziersschule."
"Voni v�s jen tak stra�ej�," ozval se �vejk, "ś�dnej voj�k se nem� niŁeho b�t. I kdyby v boji padl do latr�ny, tak se jen vobl�śe a jde d�l do gefechtu, a na votravnż plyny je kaśdej zvykle] z kas�ren, kdyś je Łerstvej komis�rek a hr�ch s kroupama. Ale ted prej vyna�li Rusov� n�co proti �arś�m..."
"To budou asi zvl�tn� elektrick� proudy," doplnil to jednoroŁn� dobrovoln�k, "ty se slouŁ� s hv�zdiŁkami na l�mci a ty vybuchnou, pon�vadś jsou z celuloidu. To zas bude nov� pohroma."
AŁkoliv byl des�tn�k v civilu od volł, płece snad nakonec pochopil, śe si z n�ho d�laj� legraci, a płe�el od nich v Łelo patroly.
Bl�śili se ostatn� k n�draś�, kde se louŁili Bud�joviŁ�ci se svżm regimentem. Nem�lo to oficieln�ho r�zu, ale n�m�st� płed n�draś�m bylo napln�no obecenstvem, kter� oŁek�valo vojsko.
Z�jem �vejkłv soustłedil se na �pal�r obecenstva. A jak tomu vśdy bżv�, i te� se stalo, śe hodn� voj�ci �li vzadu, a ti pod bajonetem prvn�. Hodn� voj�ci budou pozd�ji namaŁk�ni do dobytŁ�kł, a �vejk s jednoroŁ�kem do zvl�tn�ho arestantsk�ho vozu, kterż byl vśdy płipjat k vojenskżm vlakłm hned za �t�bn� vagóny. V takov�m arestantsk�m voze je m�sta habad�j.
�vejk nemohl se udrśet, aby nevykłikl do �pal�ru "Nazdar!" a nezam�val Łepic�. Płsobilo to tak sugestivn�, śe z�stup to hluŁn� opakoval a "Nazdar!" ��łilo se d�l a zabur�celo płed n�draś�m, kde daleko odtud se zaŁalo ł�kat: "Uś jdou."
Des�tn�k z eskorty byl celż ne��astnż a załval na �vejka, aby drśel hubu. Ale vol�n� ��łilo se jako lavina. �etn�ci zatlaŁovali �pal�r a razili cestu eskort�, a davy d�l łvaly "Nazdar!" a m�valy Łepicemi a klobouky.
Byla to poł�dn� manifestace. Z hotelu naproti n�draś� z oken m�valy n�jak� d�my kapesn�ky a kłiŁely "Heil!" Do "nazdar" m�silo se "heil" i ze �pal�ru a n�jak�mu nad�enci, kterż pouśil t� pł�leśitosti, aby vykłikl "Nieder mit den Serben", podrazili nohy a trochu po n�m �lapali v um�l� tlaŁenici. A jako elektrick� jiskra d�l se neslo: "Uś jdou!"
A �li, płiŁemś pod bajonety pł�v�tiv� kżval �vejk rukou z�stupłm a jednoroŁn� dobrovoln�k v�śn� salutoval.
Tak ve�li na n�draś� a �li k urŁen�mu vojensk�mu vlaku, kdyś m�lem by byla ostrostłeleck� kapela, jej�ś kapeln�k byl v�śn� popleten neŁekanou manifestac�, spustila "Zachovej n�m, Hospodine". Na�t�st� v prav� chv�li objevil se v Łern�m tvrd�m klobouku vrchn� poln� kur�t p�ter Lacina od 7. j�zdeck� divize a poŁal d�lat poł�dek.
Jeho historie byla prostink�. Płijel vŁera do Bud�jovic, on, postrach v�ech dłstojnickżch min�ś�, nenaśran� chlapisko, nedośera, a jakoby n�hodou zśŁastnil se mal�ho banketu dłstojn�kł odj�śd�j�c�ho regimentu. Jed, pil za deset a ve v�cem�n� nestł�zliv�m stavu chodil do dłstojnick� min�śe loudit na kuchał�ch n�jak� zbytky. Pohlcoval m�sy s om�Łkami a knedl�ky, rval jako koŁkovit� �elma maso od kost� a dostal se v kuchyni nakonec na rum, kter�ho kdyś se nalokal, aś krkal, vr�til se k veŁ�rku na rozlouŁenou, kde se proslavil novżm ' chlastem. M�l v tom bohat� zku�enosti a u 7. j�zdeck� divize dopl�celi vśdy dłstojn�ci na n�ho. R�no dostal n�pad, śe mus� d�lat poł�dek płi odjezdu prvn�ch e�alonł regimentu, a proto se potloukal po cel� d�lce �pal�ru, śŁinkoval na n�draś� tak, śe dłstojn�ci ł�d�c� dopravu pluku uzavłeli se płed n�m v kancel�łi płednosty stanice.
Objevil se proto op�t płed n�draś�m v pravż Łas, aby strhl taktovku kapeln�ka ostrostłelcł, kterż uś cht�l dirigovat "Zachovej n�m, Hospodine".
"Halt," łekl, "je�t� ne, aś d�m znamen�. Ted' rśt a j� zas płijdu." Ode�el do n�draś� a pustil se za eskortou, kterou zastavil svżm kłikem: "Halt!"
"Kampak?" ot�zal se pł�sn� des�tn�ka, kterż nev�d�l si rady v nov� situaci.
M�sto n�ho odpov�d�l dobr�cky �vejk: "Do Brucku n�s vezou, jestli cht�j�, pane obrfeldkur�t, młśou ject s n�mi."
"A to taky pojedu," prohl�sil p�ter Lacina, a ot�Łeje se po eskort�, dodal: "Kdo ł�k�, śe nemłśu ject? Vorw�rts! Marsch!"
Kdyś se vrchn� poln� kur�t ocitl v arestantsk�m vagón�, polośil se na lavici a dobrosrdeŁnż �vejk svl�kl si pl᚝ a polośil ho p�terovi Lacinovi pod hlavu, k Łemuś k ud�en�mu des�tn�kovi poznamenal ti�e jednoroŁn� dobrovoln�k: "Obrfeldkur�ty o�etłovati."
P�ter Lacina, pohodln� nataśen na lavici, poŁal vykl�dat: "Ragś s hł�bkami, p�nov�, je t�m lep��, Ł�m je v�c hł�bkł, ale hł�bky se mus� napłed smaśit na cibulce a pak se teprve płid� bobkovż list a cibule..."
"Cibuli uś jste r�Łil d�t płedem," ozval se jednoroŁn� dobrovoln�k, prov�zen zoufalżm pohledem des�tn�ka, kterż vid�l v p�terovi Lacinovi opil�ho sice, ale płece jen sv�ho płedstaven�ho.
Situace des�tn�ka byla opravdu zoufal�.
"Ano," podotkl �vejk, "pan obrfeldkur�t m� ouplnou pravdu. t�m v�c cibule, t�m lep��. V Pakom�łic�ch bejval sl�dek a ten d�val i do piva cibuli, pon�vadś prej cibule t�hne ś�ze�. Cibule je vłbec n�ramn� prosp�n� v�c. PeŁen� cibule se d�v� i na neśidy..."
P�ter Lacina zat�m na lavici mluvil polohlasn�, jako ve sn�n�: "V�echno z�leś� na kołen�, jak� kołen� se do toho d� a v jak�m mnośstv�. Nic se nesm� płepepłit, płepaprikovat..."
Mluvil Ł�m d�l pomaleji a ti�eji: "Płe-hłe-b�Łkovat, płe-citró-novat, płe-novo-oko-łenit, płe-mu�k�..."
Nedopov�d�l a usnul, hv�zdaje chv�lemi nosem, kdyś obŁas płestal chr�pat.
Des�tn�k se strnule na n�ho d�val, zat�mco muśov� z eskorty se ti�e sm�li na svżch lavic�ch.
"Ten se tak brzo neprobud�," prohodil �vejk za chv�li, "je oupln� vośralej. - To je jedno," pokraŁoval �vejk, kdyś mu d�val des�tn�k śzkostliv� znamen�, aby mlŁel, "na tom se ned� nic zm�nit, je vośralej, jak z�kon k�śe. Von je v rangu hejtmana. Kaśdej z t�ch feldkur�tł, niś�� nebo vy���, uś m� takovż nad�n� od boha, śe se ześere płi kaśdż pł�leśitosti pod vobraz boś�. J� jsem slouśil u feldkur�ta Katze a ten by byl propil nos mezi oŁima. Tohle, co vyv�d� tenhle, to je�t� nic nen� proti tomu, co vyv�d�l ten. Propili jsme spolu monstranci a byli bychom snad propili i samżho p�naboha, kdyby byl n�m n�kdo n�co na n�ho płjŁil."
�vejk płistoupil k p�teru Lacinovi, obr�til ho ke st�n� a znalecky łekl: "Ten bude chrn�t aś do Brucku," a vr�til se na sv� m�sto, prov�zen zoufalżm pohledem ne��astn�ho des�tn�ka, kterż poznamenal: "Abych to �el snad ozn�mit"
"To si dejte zaj�t," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "vy jste eskortenkomandant. Vy se nesm�te od n�s vzd�lit. A tak� podle płedpisu nesm�te nikoho z prov�zej�c� str�śe pustit ven, aby to �el ozn�mit, dokud nebudete m�ti n�hradn�ka. Jak vid�te, to je tvrdż oł�ek. Abyste pak stłelbou dal znamen�, aby sem n�kdo płi�el, to tak� nejde. Zde se nic ned�je. Na druh� stran� zas je płedpis, śe krom� arestantł a prov�zej�c� jich eskorty nesm� v arestantsk�m vagón� bżt ciz� osoba. Nezam�stnanżm vstup pł�sn� zapov�zen. Abyste pak cht�l smazat stopy sv�ho płestupku a vrchn�ho feldkur�ta płi j�zd� vlakem cht�l shodit z vlaku nen�padnżm zpłsobem, to tak� nejde, pon�vadś jsou zde sv�dci, kteł� vid�li, śe jste ho pou�t�l do vagónu, kam nepatł�. Je to, pane kapr�l, jist� degradace."
Des�tn�k rozpaŁit� se ozval, śe do vagónu vrchn�ho poln�ho kn�ze nepou�t�l, śe se on s�m k nim płidal a śe je to płece jeho płedstavenż.
"Zde jste płedstavenżm jedin� vy," dłrazn� tvrdil jednoroŁn� dobrovoln�k, jehoś slova doplnil �vejk: "I kdyby se k n�m cht�l płidat c�sał p�n, tak jste to nesm�l dovolit. To je jako na vart�, kdyś płijde k takov�mu rekrutovi inspekŁn� ofic�r a poś�d� ho, aby mu do�el pro cigarety, a ten se ho je�t� zept�, jakej druh mu m� płin�st. Na takovż v�ci je festunk."
Des�tn�k nesm�le nam�tl, śe �vejk płece prvn� łekl obrfeldkur�tovi, śe młśe ject s nimi.
"J� si to młśu, pane kapr�l, dovolit," odpov�d�l �vejk, "pon�vadś jsem blbej, ale od v�s by to ś�dnej neŁekal."
"Slouś�te uś dlouho aktivn�?" ot�zal se des�tn�ka jako mimochodem jednoroŁn� dobrovoln�k. "Tłet� rok. Nyn� m�m bżt povż�enej na cuksf�ru."
"Tak nad t�m ud�lejte kł�śek," cynicky łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "jak v�m ł�k�m, z toho kouk� degradace."
"Vono je to śpln� jedno," ozval se �vejk, "padnout jako �arśe nebo jako sprostej voj�k - ale pravda, degradovanż prej strkaj� do prvn� łady."
Vrchn� poln� kur�t sebou pohnul.
"Chrn�," prohl�sil �vejk, kdyś zjistil, śe je s n�m v�echno v n�leśit�m poł�dku, "te� se mu asi zd� o n�jak� śranici. Jenom se boj�m, aby se n�m zde nevyd�lal. Młj feldkur�t Katz, ten kdyś se vośral, tak se ve span� nec�til. Jednou v�m..."
A �vejk poŁal vypravovat sv� zku�enosti s poln�m kur�tem Otto Katzem tak podrobn� a zaj�mav�, śe ani nepozorovali, śe se vlak hnul.
Teprve łev z vagónł vzadu płeru�il vypravov�n� �vejkovo. Dvan�ct� kumpanie, kde byli sam� N�mci od Krumlovska a Ka�perskżch Hor, hul�kala: Wann ich kumm, wann ich kumm, wann ich wieda, wieda kumm.
A z jin�ho vagónu n�jakż zoufalec łval ke vzdaluj�c�m se Bud�jovicłm: Und du, mein Schatz, bleibst hier Holarjó, holarjó, holo!
Bylo to takov� hrozn� jódlov�n� a jeŁen�, śe ho museli kamar�di odt�hnout od otevłenżch dveł� dobytŁ�ho vozu.
"To se div�m," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k k des�tn�kovi, "śe u n�s se je�t� neobjevila inspekce. Podle płedpisu m�l jste n�s hl�sit u komandanta vlaku hned na n�draś� a nezabżvat se n�jakżm opilżm vrchn�m poln�m kur�tem."
Ne��astnż des�tn�k mlŁel tvrdo��jn� a zarputile se d�val na dozadu ub�haj�c� telegrafn� sloupy. "Kdyś si pomysl�m, śe nejsme hl�eni u nikoho," pokraŁoval j�zlivż jednoroŁn� dobrovoln�k, "a śe na nejbliś�� stanici k n�m jist� vleze komandant vlaku, tu se ve mn� vzepłe vojensk� krev. Vśdy� my jsme jako..."
"...cik�ni," vpadl do toho �vejk, "nebo vandr�ci. Mn� to płipad�, jako bychom se b�li boś�ho sv�tla a nesm�li se nikde hl�sit, aby n�s nezavłeli."
"Krom� toho," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "na z�klad� nał�zen� ze dne 21. listopadu 1879 płi doprav� vojenskżch arestantł vlaky je tłeba zachov�vati tyto płedpisy: Za prv�: Arestantskż vagón mus� bżt opatłen mł�śemi. To je jasn� nad slunce a zde t�ś provedeno dle płedpisu. Nal�z�me se za dokonalżmi mł�śemi. To by bylo tedy v poł�dku. Za druh�: V dopln�n� c. k. nał�zen� ze dne 21. listopadu 1879 m� se nach�zeti v kaśd�m arestantsk�m vagón� z�chod. Nen�-li takov�ho, m� bżt opatłen vagón krytou n�dobou na vykon�v�n� velk� i mal� t�lesn� potłeby arestantł i prov�zej�c� str�śe. Zde vlastn� u n�s se nemłśe mluvit o arestantsk�m vagón�, kde by mohl bżt z�chod. Nal�z�me se prost� v jednom płepaśen�m kup�, izolov�ni od cel�ho sv�ta. A tak� zde nen� on� n�doby..."
"Młśete to ud�lat z okna," prohodil pln zoufalstv� des�tn�k.
"Zapom�n�te," łekl �vejk, "śe ś�dnej arestant nesm� k volenu."
"Potom za tłet�," pokraŁoval jednoroŁn� dobrovoln�k, "m� bżt opatłena n�doba s pitnou vodou. O to jste se tak� nepostaral. A propos! V�te, v kter� stanici bude se rozd�vat men�ś? Nev�te? To jsem v�d�l, śe jste se neinformoval..."
"Tak vid�te, pane kapr�l," poznamenal �vejk, "śe to nen� ś�dn� legrace, vozit arestanty. Vo n�s se mus� peŁovat. My nejsme ś�dnż vobyŁejnż voj�ci, kterż se musej� sami vo sebe starat. N�m se mus� v�echno płin�st aś pod nos, pon�vadś jsou na to nał�zen� a paragrafy, kterejch se mus� kaśdej drśet, pon�vadś by to nebyl ś�dnej poł�dek. ,Zavłenej Łlov�k je jako d�t� v pełince,` ł�k�val jeden zn�me] syŁ�k, ,ten se mus� vopatrovat, aby se nenastudil, aby se nerozŁ�lil, aby byl spokojenej se svżm osudem, śe se mu chud�Łkovi neubliśuje: - Vostatn�," łekl po chv�li �vejk, d�vaje se pł�telsky na des�tn�ka, "aś bude jeden�ct, tak mn� laskav� łekn�te."
Des�tn�k se t�zav� pod�val na �vejka.
"Vy jste se m�, pane kapr�l, patrn� cht�l zeptat, proŁ mn� m�te ł�ct, aś bude jeden�ct. Vod jeden�cti hodin patł�m do dobytŁ�ho vagónu, pane kapr�l," dłrazn� łekl �vejk a pokraŁoval slavnostn�m hlasem: "Byl jsem odsouzen na tłi dny u regimentsraportu. V jeden�ct hodin jsem nastoupil svłj trest a dneska v jeden�ct hodin mus�m bejt propu�t�nej. Vod jeden�cti hodin nem�m tady co d�lat. ��dnej voj�k nesm� bejt dżl zavłenej, neś mu patł�, pon�vadś na vojn� se mus� zachov�vat discipl�na a poł�dek, pane kapr�l."
Zoufalż des�tn�k po t�to r�n� se dlouho nemohl vzpamatovat, aś koneŁn� nam�tl, śe nedostal ś�dnżch pap�rł.
"Milż pane kapr�le," ozval se jednoroŁn� dobrovoln�k, "pap�ry nejdou samy k veliteli eskorty. Kdyś hora nejde k Mahomedovi, mus� j�t velitel eskorty s�m pro pap�ry. Vy jste se nyn� ocitl płed novou situac�. Rozhodn� nesm�te zadrśovat nikoho, kterż m� vyj�t na svobodu. Na druh� stran� nesm� nikdo opustit podle platnżch płedpisł arestantskż vagón. Opravdu nev�m, jak se dostanete z t�to proślukl� situace. t�m d�l je to hor��. Ted' je płl jeden�ct�." JednoroŁn� dobrovoln�k zastrŁil kapesn� hodinky: "Jsem velice zv�dav, pane kapr�le, co budete d�lat za płl hodiny."
"Za płl hodiny patł�m do dobytŁ�ho vagónu," opakoval sniv� �vejk, naŁeś des�tn�k śpln� popletenż a zniŁenż obr�til se k n�mu:
"Jestli v�m to nebude nevhod, j� mysl�m, śe je to zde mnohem pohodln�j�� neś v dobytŁ�ku. J� mysl�m..."
Byl płeru�en vżkłikem ze span� vrchn�ho poln�ho kur�ta: "V�ce om�Łky!"
"Spi, spi," łekl dobr�cky �vejk, podkl�daje mu pod hlavu c�p pl�t�, kterż padal z lavice, "a� se ti zd� zas p�kn� d�l o śr�dle."
A jednoroŁn� dobrovoln�k poŁal zp�vat: Spi, d��tko, spi, zavłi oŁka svż, p�nbłh bude s tebou sp�ti, and�l�Łek kol�bati, spi d��tko, spi.
Zoufalż des�tn�k nereagoval jiś na nic. D�val se tup� do kraje a dal plnż prłb�h naprost� dezorganizaci v arestantsk�m kup�.
U paśen� hr�li voj�ci z eskorty maso a na zadn� tv�łe dopadaly sviśn� a poctiv� r�ny. Kdyś se t�m sm�rem ohl�dl, d�vala se pr�v� na n�ho vyzżvav� zadnice jednoho p��ka. Des�tn�k si vzdychl a odvr�til se op�t k oknu.
JednoroŁn� dobrovoln�k chv�li o n�Łem płemż�lel a pak se obr�til na zdrcen�ho des�tn�ka: "Jestlipak zn�te Łasopis Sv�t zv�łat?"
"Ten Łasopis," odpov�d�l des�tn�k se złejmżm vżrazem radosti, śe hovor płev�d� se na jin� pole, "odb�ral hospodskż u n�s ve vsi, pon�vadś m�l d�sn� r�d B�nsk� kozy a v�echny mu chc�ply. Proto ś�dal v tom Łasopise o radu."
"Milż kamar�de," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "młj rozhovor, kterż bude nyn� n�sledovat, dok�śe v�m neobyŁejn� jasn�, śe chyb nen� nikdo u�etłen! Jsem płesv�dŁen, p�nov�, śe vy tam vzadu płestanete hr�t maso, nebo� to, co v�m nyn� pov�m, bude velice zaj�mav� uś t�m, śe mnohżm odbornżm vżrazłm neporozum�te. Budu v�m vypravovat pov�dku o Sv�t� zv�łat, abychom zapomn�li na na�e dne�n� v�leŁn� trampoty:
Jak jsem se vlastn� stal kdysi redaktorem Sv�ta zv�łat, onoho velice zaj�mav�ho Łasopisu, bylo pro mne n�jakż Łas h�dankou dosti slośitou do t� doby, kdy jsem s�m płi�el k tomu n�zoru, śe jsem to mohl prov�st jen ve stavu naprosto nepł�Łetn�m, ve kter�m jsem byl sveden pł�telskou l�skou ku star�mu kamar�dovi H�jkovi, kterż redigoval do t� doby poctiv� Łasopis, ale zamiloval se płitom do dceru�ky majitele Łasopisu pana Fuchse, kterż ho vyhnal na hodinu pod tou podm�nkou, śe mu zaopatł� redaktora poł�dn�ho.
Jak vid�te, byly tenkr�t podivuhodn� n�mezdn� pom�ry.
Majitel listu, kdyś jsem mu byl płedstaven svżm kamar�dem H�jkem, płijal mne velice vl�dn� a ot�zal se mne, zdali m�m vłbec n�jak� pon�t� o zv�łatech, a byl velice spokojen mou odpov�d�, śe jsem si vśdy velice zv�łat v�śil a vid�l v nich płechod ke Łlov�ku a śe zejm�na ze stanoviska ochrany zv�łat respektoval jsem vśdy jejich tuśby a pł�n�. Kaśd� zv�łe si nic jin�ho nepłeje, neś aby bylo płed t�m, neś je m�d�no, usmrceno pokud mośno bezbolestn�.
Kapr od sam�ho sv�ho narozen� chov� utkv�lou płedstavu, śe nen� hezk� od kuchałky, kdyś mu p�r� błicho zaśiva, a zvyk st�n�n� kohouta śe je n�b�hem spolku pro ochranu zv�łat nepodłez�vat drłbeś rukou neum�lou.
Zkroucen� postavy smaśenżch mł�nkł sv�dŁ� o tom, śe um�raj�ce protestuj� proti tomu, aby byli v Podole smaśeni zaśiva na margar�nu. Hn�t krocana...
Vtom mne płeru�il a optal se, zdali zn�m drłbeśnictv�: psy, kr�l�ky, vŁelałstv�, rozmanitosti ze sv�ta zv�łat, vystłihovat z ciz�ch śurn�lł obr�zky k reprodukci, płekl�dat z cizozemskżch śurn�lł odborn� Łl�nky o zv�łatech, um�m-li listovat v Brehmovi a mohl-li bych s n�m ps�t śvodn�ky ze śivota zv�łat se zabarven�m katolickżch sv�tkł, zm�ny roŁn�ch poŁas�, dostih, honł, vżchovy policejn�ch psł, n�rodn�ch i c�rkevn�ch sv�tkł, zkr�tka m�t situaŁn� novin�łskż płehled a vyuśitkovat ho v kr�tk�m obsaśn�m śvodn�Łku.
Prohl�sil jsem, śe jsem jiś velice mnoho płemż�lel o spr�vn�m veden� takov�hoto Łasopisu, jako je Sv�t zv�łat, a śe v�echny ty rubriky a body dovedu pln� reprezentovat, ovl�daje zm�n�n� n�m�ty. Mou snahou v�ak śe bude vy�inout Łasopis na nezvyklou vż�i. Reorganizovat obsahov� i v�cn�.
Zav�sti nov� rubriky, napł�klad ,Veselż koutek zv�łat`, ,Zv�łata o zv�łatech`, v��maje si płitom bedliv� politick� situace.
Poskytnout Łten�łłm płekvapen� za płekvapen�m, aby se od zv�łete ku zv�łeti nemohli vzpamatovat. Rubrika ,Ze dne zv�łat` śe se mus� stł�dat s ,Novżm programem łe�en� ot�zky dom�c�ho skotu` a ,Hnut�m mezi dobytkem`.
Op�t mne płeru�il a łekl, śe mu to śpln� staŁ�, a jestli jen poloviŁku toho podał� se mn� splnit, śe mn� daruje p�rek trpasliŁ�ch wyandotek z posledn� berl�nsk� vżstavy drłbeśe, kter� obdrśely prvn� cenu a majitel zlatou medaili za vżborn� sp�łen�.
Mohu ł�ci, śe jsem se vynasnaśil a svłj vl�dn� program v Łasopise dodrśoval, pokud m� schopnosti staŁily, ba dokonce płi�el jsem k objevu, śe m� Łl�nky płevy�uj� m� schopnosti.
Cht�je obecenstvu poskytnouti n�co śpln� nov�ho, vymż�lel jsem si zv�łata.
Vych�zel jsem z toho principu, śe napł�klad slon, tygr, lev, opice, krtek, kł�, Łun� atd. jsou d�vno jiś kaśd�mu Łten�łi Sv�ta zv�łat śpln� zn�mżmi tvory. �e tłeba Łten�łe rozru�it n�Ł�m novżm. Novżmi objevy, a proto jsem to zkusil s velrybou s�robłichou. Tento novż druh m� velryby byl velikost� tresky a opatłen m�chżłem napln�nżm mravenŁ� kyselinou a zvl�tn� kloakou, kterou m� velryba s�robłich� s vżbuchy vypou�t�la na mal� rybky, kter� cht�la pozł�t, omamnou jedovatou kyselinu, kter� pozd�ji dal anglickż uŁenec... te� se jiś nepamatuji, jak jsem ho nazval, pojmenov�n� kyseliny velryb�. Velryb� tuk byl jiś v�em zn�mż, ale nov� kyselina vzbudila pozornost n�kolika Łten�łł, kteł� se ptali na firmu vyr�b�j�c� tuto kyselinu.
Mohu v�s ubezpeŁit, śe jsou vłbec Łten�łi Sv�ta zv�łat velice zv�dav�.
Kr�tce za sebou objevil jsem po velryb� s�robłich� celou ładu jinżch zv�łat. Jmenuji mezi nimi blahn�ka prohnan�ho, savce z rodu klokanł, vola jedl�ho, pratypa to kr�vy, n�levn�ka s�piov�ho, kter�ho jsem oznaŁil za druh potkana.
Płibżvala mn� nov� zv�łata kaśdżm dnem. S�m byl jsem velice płekvapen mżmi śsp�chy v t�chto oborech. Nikdy jsem si nepomyslil, śe je tłeba zv�łenu tak siln� doplnit a śe Brehm tolik zv�łat mohl vynechat ve sv�m spise �ivot zv�łat. V�d�l Brehm a v�ichni ti, kteł� �li po n�m, o m�m netopżrovi z ostrova Islandu, ,netopżru vzd�len�m`, o m� koŁce dom�c� z vrcholku hory Kilimandś�ro pod n�zvem ,paŁucha jelen� dr�śdiv�`?
M�li do t� doby pł�rodozpytci zd�n� o n�jak� ble�e inśenżra Khśna, kterou jsem na�el v jantaru a kter� byla śpln� slep�, pon�vadś śila na podzemn�m prachhistorick�m krtkovi, kterż tak� byl slepż, pon�vadś jeho prababiŁka se sp�łila, jak jsem psal, s podzemn�m slepżm macar�tem jeskynn�m z Postojensk� jeskyn�, kter� v t� dob� zasahovala aś na nyn�j�� Baltickż oce�n?
Z t�to nepatrn� ud�losti vyvinula se velik� polemika mezi �asem a �echem, pon�vadś �ech v rozmanitostech ve sv�m fejetonu, cituje Łl�nek o ble�e mnou objeven�, prohl�sil: ,Co Błh Łin�, dobłe Łin�: �as płirozen� Łist� realisticky rozbil celou mou blechu i s velebnżm �echem, a od t� doby zd�lo se, śe mne opou�t� ��astn� hv�zda vyn�lezcova a objevitele novżch stvołen�. Abonenti Sv�ta zv�łat zaŁali se znepokojovat.
Płvod k tomu daly m� rłzn� drobn� zpr�vy o vŁelałstv�, drłbeśnictv�, kde jsem rozvinul sv� nov� teorie, kter� zpłsobily prav� zd�en�, pon�vadś po mżch jednoduchżch rad�ch ranila zn�m�ho vŁelałe pana Pazourka mrtvice a vyhynulo vŁelałen� na �umav� i v Podkrkono��. Na drłbeś płi�el mor a zkr�tka chc�palo to v�echno. Abonenti psali vżhruśn� dopisy a odm�tali Łasopis.
Vrhl jsem se na pt�ky śij�c� na svobod� a je�t� dnes se pamatuji na svou af�ru s redaktorem Selsk�ho obzoru, klerik�ln�m poslancem łeditelem Jos. M. KadlŁ�kem!
Vystłihl jsem z anglick�ho Łasopisu Country Life obr�zek n�jak�ho pt�Łka, kterż sed�l na ołechu. Dal jsem mu n�zev ołe�n�k, stejn� jako bych se nijak logicky nerozpakoval napsat, śe pt�k sed�c� na jalovci je jalovn�k, pł�padn� jalovice.
I co se nestalo. Na obyŁejn�m korespondenŁn�m l�stku napadl mne pan KadlŁ�k, śe prż je to sojka a ś�dnż ołe�n�k, a śe prż je to płeklad Eichelh�her.
Poslal jsem dopis, ve kter�m jsem celou svou teorii vylośil o ołe�n�ku, propletaje dopis Łetnżmi nad�vkami a vymy�lenżmi cit�ty z Brehma.
Poslanec KadlŁ�k odpov�d�l v Selsk�m obzoru śvodn�m Łl�nkem.
Młj ��f, pan Fuchs, sed�l jako vśdy v kav�rn� a Łetl krajinsk� noviny, pon�vadś posledn� dobou n�ramn� Łasto hledal zm�nky o mżch poutavżch Łl�nc�ch ve Sv�t� zv�łat, a kdyś jsem płi�el, uk�zal na leś�c� na stole Selskż obzor a łekl ti�e, d�vaje se na mne svżma smutnżma oŁima, kterż vżraz m�ly jeho oŁi st�le posledn� dobou.
�etl jsem hlasit� płed celou kav�renskou publikou:
,Ct�n� redakce! Upozornil jsem, śe v� Łasopis zav�d� n�zvoslov� nezvykl� a neodłvodn�n�, śe pł�li� m�lo db� Łistoty jazyka Łesk�ho, vymż�l� si rłzn� zv�łata. Uvedl jsem doklad, śe m�sto v�eobecn� uś�van�ho starod�vn�ho n�zvu sojka zav�d� v� redaktor śaludn�k, coś m� podklad v płeklad� n�meck�ho n�zvu Eichelh�her - sojka.`
,Sojka,` opakoval po mn� zoufale majitel Łasopisu.
�etl jsem klidn� d�l: ,Nato jsem od va�eho redaktora Sv�ta zv�łat obdrśel dopis nesm�rn� hrub�ho, osobn�ho a neomalen�ho r�zu, kde jsem byl nazv�n trestuhodn� ignorantskżm hovadem, coś zasluhuje pok�r�n� dłrazn�ho. Tak se neodpov�d� na~ v�cn� v�deck� vżtky mezi slu�nżmi lidmi. R�d bych v�d�l, kdo je z n�s obou v�t�� hovado. Snad, pravda, nem�l jsem Łiniti vżtky dopisnic� a dopsati listem, ale pro n�val pr�ce nev�iml jsem si t� malichernosti, ale nyn� po sprost�m vżpadu va�eho redaktora Sv�t zv�łat vedu na vełejnż pranżł.
V� pan redaktor se n�ramn� mżl�, domn�vaje se, śe jsem nedouŁen� hovado, kter� nem� ani pon�t�, jak se ten kterż pt�k jmenuje. Zabżv�m se ornitologi� po l�ta, a nikoliv z knih, nżbrś studiemi v pł�rod�, maje v klec�ch v�c pt�kł, neś vid�l v� redaktor ve sv�m śivot�, zejm�na Łlov�k uzavłenż v praśskżch kołaln�ch a hospod�ch.
Neś to jsou v�ci vedlej��, aŁ by zajist� nebylo na �kodu, kdyby se v� redaktor Sv�ta zv�łat dł�ve płesv�dŁil, komu vytżk� hovadinu, neśli n�jezd vyjde z pera, tłeba je urŁen na Moravu do Frżdlandu u M�stku, kde byl do tohoto Łl�nku t�ś odb�r�n v� Łasopis.
Nejde ostatn� o osobn� polemiku bl�zniv�ho chlapa, nżbrś o v�c, a proto opakuji znova, śe vymż�let si z płekladł n�zvy jest nepł�pustn�, kdyś m�me v�eobecn� zn�mż dom�c� n�zev sojka.`
,Ano, sojka,` je�t� zoufalej��m hlasem pronesl młj ��f.
�tu spokojen� d�l nedaje se płeru�ovat. ,Je to dareb�ctv�, kdyś se to d�je od neodborn�kł a surovcł. Kdo kdy ł�kal sojce ołe�n�k? V d�le Na�i pt�ci na str. 148 jest latinskż n�zev: Garrulus glandarius B. A., je ten młj pt�k - sojka.
Redaktor va�eho listu zajist� uzn�, śe zn�m l�pe sv�ho pt�ka, neś ho młśe zn�t neodborn�k. Ołe�n�k se nazżv� podle dr. Bayera Mucifraga carycatectes B, a to B neznamen�, jak mn� psal v� redaktor, śe je to zaŁ�teŁn� p�smeno slova blb. �e�t� ptakopisci znaj� vłbec jenom sojku obecnou, nikoliv va�eho śaludn�ka, kter�ho vyna�el pr�v� ten p�n, na kter�ho patł� zaŁ�teŁn� p�smeno B podle jeho teorie. To jest neurvalż osobn� n�jezd, kterż na v�ci nic nezm�n�.
Sojka złstane sojkou, i kdyby se redaktor Sv�ta zv�łat z toho pod�..1, a złstane to jen dokladem, jak lehkomysln� a nev�cn� se leckdys p�e, byt by se i on dovol�val Brehma n�padn� neurvale. Ten spros��k p�e, śe sojka patł� podle Brehma do Łeledi krokodżlovitżch, str. 452, kde se mluv� o �uhżku Łili strako�i obecn�m (Lanius minor L.). Pak se tento ignorant, sm�m-li to jeho jm�no zdrobnit, dovol�v� op�t Brehma, śe sojka patł� do Łeledi patn�ct�, a Brehm havranovit� poŁ�t� do Łeledi sedmn�ct�, k nimś druś� se havrani, rod kavek, a jest tak sprostż, śe i mne nazval kavkou (Colaeus) a rodem strak, vran modrżch, podŁeled� blbounł nejapnżch, aŁkoliv na t�śe str�nce jedn� se o sojk�ch h�jn�ch a strak�ch pestrżch...`
,Sojky h�jn�,` vzdychl młj vydavatel Łasopisu, chytaje se za hlavu, ,dejte to sem, a� to doŁtu:
Lekl jsem se, śe mu ochrapt�l hlas, kterżm Łetl: ,Kolohł�bek neboli kos tureckż złstane stejn� v Łesk�m płeklad� kolohł�bkem, jako złstane kv�Łala kv�Łalou.`
,Kv�Łale se m� ł�kat jaloveŁn�k nebo jalovice, pane ��f,` podotkl jsem, ,pon�vadś se śiv� jalovcem.` Pan Fuchs uhodil novinami o stłl a vlezl pod kuleŁn�k, chropt� ze sebe posledn� slova, kter� płeŁetl: ,Turdus, kolohł�bek. - ��dn� sojka,` łval pod kuleŁn�kem, ,ołe�n�k, kou�u, p�nov�!`
Byl koneŁn� vytaśen a na tłet� den skonal v rodinn�m kruhu na mozkovou chłipku.
Posledn� slovo jeho bylo, v jeho posledn� jasn� chvilce: ,Nejedn� se mn� o osobn� z�jem, ale o dobro celku. Z toho stanoviska raŁte płijati młj posudek, tak v�cn�, jak...` - a �kytl."
JednoroŁn� dobrovoln�k se zamlŁel a łekl j�zliv� k des�tn�kovi:
"T�m jsem jen cht�l ł�ct, śe kaśdż Łlov�k se octne n�kdy v choulostiv� situaci a chybuje!"
Celkem vzato, des�tn�k z toho pochopil jedin� tolik, śe je chybuj�c�m; proto odvr�til se op�t k oknu a zasmu�ile se d�val, jak ub�h� cesta.
O n�co v�t�� z�jem zpłsobilo vypravov�n� na �vejka. Muśov� z eskorty d�vali se pitom� na sebe.
�vejk zaŁal: "Na sv�t� nezłstane nic utajeno. V�echno vyjde najevo, jak jste sly�eli, śe i takov� blb� sojka nen� ś�dnej vołe�n�k. Je to vopravdu velice zaj�mavż, śe se n�kdo d� na takovou v�c chytit. Vymej�let si zv�łata je pravda v�c t�śk�, ale ukazovat takov� vymej�len� zv�łata je vopravdu je�t� t�ś��. Jednou płed lety byl v Praze n�jakej Mestek a ten vobjevil mołskou pannu a ukazoval ji na Havl�Łkov� tł�d� na Vinohradech za plentou. Ve plent� byl otvor a kaśdej moh vid�t v takovej polotm� prachvobyŁejnż kanape a na n�m se v�lela jedna śensk� ze �iśkova. Nohy m�la zabalenż do zelenżho g�zu, co m�lo płedstavovat vohon, vlasy m�la natłenż nazeleno a na ruk�ch rukavice a na nich płid�lanż ploutve z papenteklu, taky zelenż, na hłbet� m�la prov�zkem upevn�nż n�jakż kormidlo. Ml�deś do �estn�cti let tam nem�la pł�stupu a v�ichni, kterżm bylo płes �estn�ct let a zaplatili si vstupnż, moc si libovali, śe ta mołsk� panna m� velikou zadnici, na kterż byl n�pis ,Na shledanou!` Co se tżk� ��der, to nebylo nic. H�zely se j� aś na pupek jako utahanej flundłe. V sedum hodin veŁer pak Mestek zavłel panor�mu a łek: ,Mołsk� panno, młśete j�t domł,` vona se płevl�kla a v deset veŁer uś ji bylo vid�t chodit po T�borskej ulici a zcela nen�padn� kaśdżmu p�novi, kterżho potkala, ł�kat: ,Hezoune, �el si to zafilip�nkovat.` Pon�vadś nem�la kn�śku, tak ji płi ���łe s druhejma podobnejma my�ema pan Dra�ner zavłel, a Mestek m�l po k�eft�."
Vrchn� poln� kur�t vtom spadl z lavice a spal na zemi d�l. Des�tn�k se na to hloup� d�val a pak za v�eobecn�ho ticha zvedal ho beze v�eho płisp�n� druhżch na lavici s�m. Bylo vid�t, śe ztratil v�echnu autoritu, a kdyś łekl slabżm beznad�jnżm hlasem: "Mohli byste mn� tak� pomoct," tu v�ichni z eskorty d�vali se strnule a nehla se ani śiv� noha.
"M�l jste ho nechat chrn�t, kde byl," pravil �vejk, "j� jsem to se svżm poln�m kur�tem jinak ned�lal. Jednou jsem ho nechal sp�t na z�chod�, jednou se mn� vyspal nahołe na almałe, v neck�ch v ciz�m dom� a błhv� kde se v�ude vychrn�l."
Na des�tn�ka płi�el n�hle n�val odhodlanosti. Cht�l uk�zat, śe je zde p�nem, a proto łekl hrub�: "Drśte hubu a nekecejte! Kaśdej pucflek se toho zbyteŁn� naśvan�. Jste jako �t�nice."
"Ano, zajist�, a vy jste błh, pane kapr�l," odpov�d�l �vejk s rovnov�hou filosofa, kterż chce na cel�m sv�t� uskuteŁnit zemskż m�r a pou�t� se płitom do hrozn� polemiky, "vy jste matka sedmibolestn�."
"Panebośe," zvolal jednoroŁn� dobrovoln�k, sp�naje ruce, "napl� na�e srdce l�skou ke v�em �arś�m, abychom se na n� ned�vali s odporem. Pośehnej na�emu sjezdu v t�to arestantsk� d�łe na kolej�ch."
Des�tn�k zrudl a vyskoŁil: "J� si zakazuji v�echny pozn�mky, von� jednoroŁ�ku."
"Vy za nic nemłśete," chl�cholivżm tónem mluvil d�l jednoroŁn� dobrovoln�k, "płi mnohżch rodech a druz�ch odepłela pł�roda śivoŁichłm v�echnu inteligenci, sly�el jste n�kdy vypravovat o lidsk� hlouposti? Nebylo by rozhodn� lep��, kdybyste se byl zrodil jako jinż druh savce a nenosil to blb� jm�no Łlov�k a kapr�l? Je velik� mżlka, śe si o sob� mysl�te, śe jste nejdokonalej��m a nejvyvinut�j��m tvorem. Kdyś v&m odp�łou hv�zdiŁky, tak jste nula, kter� se odstłeluje beze v�eho z�jmu po v�ech z�kopech na v�ech front�ch. Kdyś v�m je�t� jednu frŁku płidaj� a ud�laj� z v�s śivoŁicha, kter�mu se ł�k� sup�k, pak je�t� to nebude s v�mi v poł�dku. V� du�evn� obzor se v�m je�t� v�c zouś�, a kdyś sloś�te n�kde na boji�ti sv� kulturn� zakrn�l� kosti, po v�s v cel� Evrop� nikdo nezapl�Łe."
"J� v�s d�m zavł�t," vykłikl zoufale des�tn�k. JednoroŁn� dobrovoln�k se usm�l: "Vy patrn� byste m� cht�l d�t zavł�t proto, śe jsem v�m nad�val. To byste lhal, pon�vadś v� du�evn� majetek nemłśe vłbec vystihnout n�jakżch ur�śek, a krom� toho vsadil bych se s v�mi, o co byste cht�l, śe si nepamatujete vłbec niŁeho z cel� na�� rozmluvy. Kdybych v�m łekl, śe jste embryo, tak to zapomenete dł�v, ne snad neś płijedeme na nejbliś�� stanici, ale dł�v, neś se kolem n�s mihne nejbliś�� telegrafn� tyŁ. Jste odumłelż mozkovż z�vin. Nedovedu si vłbec płedstavit, śe byste mohl n�kde souvisle vylośit v�echno, co jste m� sly�el mluvit. Krom� toho młśete se kohokoliv zde optat, zdali v mżch slovech byla jen sebenepatrn�j�� nar�śka na v� du�evn� obzor a zdali jsem v�s v n�Łem urazil."
"Zajist�," potvrdil �vejk, "v�m zde nikdo nełek ani slłvka, kterż byste si mohl n�jak kłiv� vykl�dat. Vono to vśdycky �patn� vypad�, kdyś se n�kdo c�t� uraśenej. Jednou jsem sed�l v noŁn� kav�rn� v Tunelu a bavili jsme se vo orangutanech. Sed�l tam s n�mi jeden mari��k a ten vypr�v�l, śe orangutana Łasto nerozeznaj� od n�jakżho vousatżho vobŁana, śe takovej orangutan m� bradu porostlou chlupy jako...,jako,` pov�d�, ,łekn�me tłebas tamhleten p�n u vedlej��ho stolu.` Vohl�dli jsme se v�ichni, a ten p�n s tou bradou �el k mari��kovi a dal mu facku a mari��k mu rozbil hlavu fla�kou od piva a ten bradatej p�n se svalil a złstal leśet bez sebe a s mari��kem jsme se rozlouŁili, pon�vadś hned vode�el, kdyś vid�l, śe ho płizabil. Potom jsme vzkł�sili toho p�na, a to jsme rozhodn� nem�li d�lat, pon�vadś hned po svżm vzkł�en� na n�s v�echny, kteł� jsme płece s t�m nem�li prachnic co d�lat, zavolal patrolu, kter� n�s vodvedla na komisałstv�. Tam von poł�d ved svou, śe jsme ho povaśovali za orangutana, śe jsme vo niŁem jinżm nemluvili neś vo n�m. A on poł�d svou. My, śe ne, śe nen� ś�dnej orangutan. A von, śe je, śe to sly�el. Prosil jsem pana komisałe, aby mu to vysv�tlil. A ten mu to zcela dobr�cky vysv�tloval, ale ani pak si nedal ł�ct a łekl panu komisałovi, śe tomu on nerozum�, śe je s n�mi spolŁenej. Tak ho pan komisał dal zavł�t, aby vystł�zliv�l, a my jsme se zas cht�li vr�tit do Tunelu, ale uś jsme nemohli, pon�vadś n�s taky posadili za katr. Tak vid�te, pane kapr�l, co młśe bejt z maliŁkżho a nepatrnżho nedorozum�n�, kter� nestoj� ani za łeŁ. V Okrouhlic�ch byl zas jeden obŁan a ten se urazil, kdyś mu łekli v N�meck�m Brod�, śe je krajta tygrovit�. Vono je v�c takovejch slov, kterż nejsou naprosto trestnż. Napł�klad jestli bychom v�m łekli, śe jste ondatra. Mohl byste se za to na n�s zlobit?"
Des�tn�k załiŁel. Nebylo mośn� ł�ci, śe załval. Hn�v, vztek, zoufalstv�, v�e se slilo v ładu silnżch zvukł a toto koncertn� Ł�slo dopl�ovalo p�sk�n�, kter� nosem prov�d�l chr�paj�c� vrchn� poln� kur�t.
Po tom załiŁen� nastoupila śpln� deprese. Des�tn�k posadil se na lavici a jeho vodov�, bezvżrazn� oŁi utkv�ly v d�lce na lesy a hory.
"Pane des�tn�ku," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "vy mn� płipom�n�te nyn�, jak sledujete �umn� hory a vonn� lesy, postavu Dante. Tyś u�lechtilż obliŁej b�sn�ka, muśe srdce a ducha jemn�ho, pł�stupn�ho �lechetn�mu hnut�. Złsta�te, pros�m v�s, tak sed�t, tak p�kn� v�m to slu��. S jakżm odu�evn�n�m, beze v�� strojenosti a �krobenosti vypulujete oŁi na krajinu. Jist�śe si mysl�te, jak to bude kr�sn�, aś na jałe m�sto t�ch pustżch m�st nyn� rozloś� se tu koberec luŁn�ch pestrżch kv�tin..."
"...kerej koberec vobj�m� potłŁek," poznamenal �vejk, "a von pan des�tn�k slin� tuśku, sed� na n�jakżm pałezu a p�e b�sniŁku do Malżho Łten�łe."
Des�tn�k stal se śpln� apatickżm, zat�mco jednoroŁn� dobrovoln�k tvrdil, śe rozhodn� vid�l hlavu des�tn�ka vymodelovanou na jedn� vżstav� sochałł:
"Dovolte, pane des�tn�ku, nest�l jste snad modelem sochałi �tursovi?"
Des�tn�k pod�val se na jednoroŁn�ho dobrovoln�ka a łekl smutn�: "Nest�l."
JednoroŁn� dobrovoln�k umlkl a nat�hl se na lavici.
Muśov� z eskorty hr�li karty se �vejkem, des�tn�k ze zoufalstv� kibicoval a dovolil si dokonce poznamenat, śe �vejk vynesl zelen� eso a to śe je chyba. Nem�l si trumfovat a m�l by sedmu na posledn� hod.
"Bejvaly v hospod�ch," łekl �vejk, "takovż p�knż n�pisy proti kibicłm. Pamatuji se na jeden: Kibic, drś tlamajznu, neś t� płes n� �majznu."
Vojenskż vlak vj�śd�l do stanice, kde inspekce prohl�śela vagóny. Vlak se zastavil.
"To se v�," łekl neśprosnż jednoroŁn� dobrovoln�k, d�vaje se vżznamn� na des�tn�ka, "inspekce je jiś tady..."
Do vagónu vstoupila inspekce.

Velitelem vojensk�ho vlaku byl �t�bem naznaŁen rezervn� dłstojn�k doktor Mr�z.
Na takov� hloup� sluśby vśdy h�zeli rezervn� dłstojn�ky. Doktor Mr�z byl z toho jelen. Nemohl se dopoŁ�tat poł�d jednoho vagónu, aŁkoliv byl v civilu profesorem matematiky na re�ln�m gymnasiu. Krom� toho na posledn� stanici hl�enż stav muśstva z jednotlivżch vagónł kol�sal s Ł�slem udanżm po skonŁen�m n�stupu do vagónł na bud�jovick�m n�draś�. Zd�lo se mu, kdyś se d�val do pap�rł, śe kde se vzalo tu se vzalo o dv� poln� kuchyn� v�c. NeobyŁejn� nepł�jemn� �imr�n� v z�dech płsobilo mu konstatov�n�, śe se mu rozmnośili kon� nezn�mżm zpłsobem. V seznamu dłstojn�kł nemohl se dop�trat dvou kadetł, kteł� mu sch�zeli. V kancel�łi pluku v płedn�m vagón� hledali neust�le jeden psac� stroj. Z toho chaosu rozbolela ho hlava, sn�dl jiś tłi aspirinov� pr�ky a nyn� revidoval vlak s bolestnżm vżrazem v obliŁeji.
Kdyś vstoupil do arestantsk�ho kup� se svżm prłvodcem, nahl�dl do pap�rł, a płijav raport zniŁen�ho des�tn�ka, śe veze dva arestanty a m� tolik a tolik muśstva, porovnal je�t� jednou ve spisech pravost ud�n� a rozhl�dl se kolem.
"Kohopak to vezete s sebou?" ot�zal se pł�sn�, ukazuje na vrchn�ho poln�ho kur�ta, kterż spal na błi�e a jehoś zadn� tv�łe vyzżvav� se d�valy na inspekci.
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," zakoktal des�tn�k, "śe my tentononc..."
"Jak�pak tentononc," zabruŁel doktor Mr�z, "vyj�dłete se pł�mo."
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant," ozval se m�sto des�tn�ka �vejk, "tento p�n, kterż sp� na błi�e, je n�jakej vopilej pan obrfeldkur�t. Von se k n�m płidal a vlez n�m sem do vagónu, a pon�vadś je to n� płedstavenej, tak jsme ho nemohli vyhodit, aby to nebylo poru�en� superordinace. Von si patrn� spletl �t�bn� vagón s arestantskżm."
Doktor Mr�z si vzdychl a pod�val se do svżch pap�rł. O n�jak�m vrchn�m poln�m kur�tovi, kterż m� jeti s vlakem do Brucku, nebylo v seznamu zm�nky. Cukl nervózn� okem. Na posledn� stanici mu najednou płibżvali kon�, a nyn� se mu dokonce rod� zŁistajasna vrchn� poln� kur�ti v kup� pro arestanty.
Nevzmohl se na nic jin�ho, neś śe vyzval des�tn�ka, aby sp�c�ho na błi�e obr�til, pon�vadś z t�to polohy nebylo mośno urŁit jeho identitu.
Des�tn�k obr�til po del�� n�maze vrchn�ho poln�ho kur�ta naznak, płiŁemś se ten probudil, a vida dłstojn�ka płed sebou, łekl: "Eh, servus, Fredy, was gibt's Neues? Abendessen schon fertig?", zamhoułil op�t oŁi a obr�til se k st�n�.
Doktor Mr�z poznal ihned, śe je to tżś śrout od vŁerej�ka z dłstojnick�ho kasina, pov�stnż vyśiraŁ v�ech dłstojnickżch min�ś�, a ti�e si vzdychl.
"Za to," łekl k des�tn�kovi, "płjdete k raportu." Odch�zel, kdyś ho vtom �vejk zadrśel:
"Poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant, śe sem nepatł�m. M�m bżt zavłenej jen do jeden�ctż, pon�vadś pr�v� dnes vy�la moje lhłta. Byl jsem zavłenej na tłi dny a te� uś m�m sed�t s vostatn�ma v dobytŁ�m voze. Pon�vadś uś je d�vno jeden�ct pryŁ, pros�m v�s, pane lajtnant, abych byl bu� vysazenej na tra�, nebo płevedenej do dobytŁ�ho vagónu, kam patł�m, nebo k panu obrlajtnantovi Luk�ovi."
"Jak se jmenujete?" ot�zal se doktor Mr�z, d�vaje se op�t do svżch pap�rł.
"�vejk Josef, poslu�n� hl�s�m, pane lajtnant " "Ehm, vy jste tedy ten zn�mż �vejk," łekl doktor Mr�z, "vy jste m�l opravdu vyj�t o jeden�ct�. Ale pan nadporuŁ�k Luk� mne ś�dal, abych v�s nepou�t�l aś v Brucku, je prż to bezpeŁn�j��, alespo� na cest� nic nevyvedete."
Po odchodu inspekce nemohl des�tn�k udrśet se j�zliv� pozn�mky:
"Tak vid�te, �vejku, śe v�m to hovno pomohlo, obracet se k vy��� instanci. Kdybych byl cht�l, mohl jsem v�m ob�ma zatopit."
"Pane des�tn�ku," ozval se jednoroŁn� dobrovoln�k, "h�zet hovny je v�cem�n� v�rohodn� argumentace, ale inteligentn� Łlov�k nem� uś�vat takovżch slov, je-li rozŁilen nebo chce-li d�lat vżpady na n�koho. Potom to va�e sm�n� vyhrośov�n�, śe jste n�m mohl ob�ma zatopit. ProŁ jste to u v�ech Łertł neud�lal, kdyś jste m�l k tomu pł�leśitost? Jev� se v tom jist� va�e velik� du�evn� vysp�lost a neobyŁejn� delik�tnost."
"Uś toho m�m dost," vyskoŁil des�tn�k, "j� mohu v�s oba płiv�st do krimin�lu."
"A kvłli Łemu, holoubku?" ot�zal se nevinn� jednoroŁn� dobrovoln�k.
"To je moje v�c," dod�val sob� odvahy des�tn�k. "Va�e v�c," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k s śsm�vem, "va�e i na�e. Jako v kart�ch: moje teta va�e teta. Sp� bych łekl, śe na v�s płsobila zm�nka o tom, śe płjdete k raportu, a proto zaŁ�n�te na n�s hul�kat, ov�em śe nesluśebn� cestou."
"Vy jste spros��ci," ozval se des�tn�k, nab�raje posledn� odvahu tv�łit se stra�n�.
"J� v�m n�co pov�m, pane kapr�l," poznamenal �vejk, "j� uś jsem starej voj�k, slouśil jsem płed v�lkou, a vono se to vśdycky s t�ma nad�vkama nevypl�c�. Kdyś jsem tenkr�t slouśil płed l�ty, pamatuju se, śe u n�s byl u kumpanie n�jakej sup�k Schreiter. Von slouśil za supu, moh j�t uś jako kapr�l d�vno domł, ale byl, jak se ł�k�, uhozenej. Tak ten Łlov�k na n�s voj�c�ch sed�l, lepil se n�m jako hovno na ko�ili, to mu nebylo recht, to zas bylo proti v�em for�riftłm, sekżroval n�s, jak jen moh, a ł�kal n�m: ,Vy nejste voj�ci, ale vechtłi: M� to jednoho dne dośralo a �el jsem ke kumpanieraportu. ,Co chce�?` pov�d� hejtman. ,M�m, poslu�n� hl�s�m, pane hejtmane, st�śnost na na�eho pana feldv�bla Schreitra, my jsme płece c�sał�t� voj�ci, a ne ś�dn� vechtłi. My slouś�me c�sałi p�nu, ale nejsme ś�dn� hl�daŁi ovoce: ,Koukej, hmyze,` vodpov�d�l mn� hejtman, ,a� uś t� nevid�m: A j� na to, śe pros�m poslu�n� płelośit m� k batalionsraportu. U batalionsraportu, kdyś jsem to vysv�tlil obrstlajtnantovi, śe nejsme ś�dn� vechtłi, ale c�sał�t� voj�ci, dal mne zavł�t na dva dny, ale j� jsem ś�dal, aby mne płelośili k regimentsraportu. U regimentsraportu pan obr�t po mżm vysv�tlov�n� na m� załval, śe jsem pitomec, abych t�h ke v�em Łertłm. J� zas na to: ,Poslu�n� hl�s�m, pane obr�t, abych byl płedveden k brigaderaportu.` Toho se lek a hned dal do kancel�łe zavolat na�eho sup�ka Schreitra a ten m� musel vodprosit płede v�ema ofic�rama za to slovo vechtr. Potom mne dohonil na dvołe a vozn�mil mn�, śe vole dne�ka mn� nad�vat nebude, ale śe m� płivede na garnizón. J� jsem si vod tż doby d�val na sebe nejv�t�� pozor, ale neuhl�dal jsem se. St�l jsem post u magac�nu a na st�n� kaśdej post na zel vśdycky n�co napsal. Bud tam vykreslil śenskż płirozen�, nebo tam napsal n�jakej ver��Łek. J� jsem si na nic nemohl vzpomenout, a tak jsem se z dlouhż chv�le podepsal na st�nu pod n�zev ,Sup�k Schreiter je hn�t`. A ten pacholek sup�k hned to udal, pon�vadś za mnou sl�dil jak Łervenej pes. Ne��astnou n�hodou je�t� nad t�m n�pisem byl jinej: ,My na vojnu nepłjdeme, my se na ni vys�reme,` a to bylo v roce 1912, kdyś jsme m�li j�t do Srbska kvłli tomu konzulovi Proch�zkov�. Tak m� hned poslali do Terez�na k landgerichtu. Asi patn�ctkr�t tu zel od magac�nu s t�ma n�pisama i s mżm podpisem p�ni od vojenskżho soudu fotografovali, desetkr�t mn� dali napsat, aby zkoumali młj rukopis, ,My na vojnu nepłjdeme, my se na ni vys�reme`, patn�ctkr�t musel jsem ps�t płed nimi ,Sup�k Schreiter je hn�t`, a nakonec płijel jeden znalec p�sma a dal mn� napsat: Bylo 29. Łervence 1897, kdy Kr�lovż Dvłr nad Labem poznal hrłzy prudk�ho a rozvodn�n�ho Labe. ,To je�t� nestaŁ�,` pov�dal auditor, ,n�m se jedn� o to vysr�n�. Nadiktujte mu n�co, kde je hodn� s a r.` Tak mn� diktoval: Srb, srub, svrab, srabałina, cherub�n, rub�n, holota. Von uś byl z toho ten soudn� znalec p�sma tumpachovej a poł�d se vohl�śel dozadu, kde st�l voj�k s bajonetem, a nakonec łekl, śe to mus� do V�dn�, abych napsal tłikr�t za sebou: Tak� zaŁ�n� uś slunko p�lit, horko je znamenit�. Vodpravili celej materi�l do V�dn� a nakonec vy�lo to tak, śe pokud se tżk� t�ch n�pisł, śe to nen� moje ruka, podpis śe je młj, na kterej jsem se płiznal, a śe za to jsem vodsouzenej na �est ned�l, pon�vadś jsem se podepsal, kdyś jsem st�l na vart�, a nemoh jsem prej hl�dat po tu dobu, co jsem se podpisoval na zdi."
"To je vid�t," łekl des�tn�k s uspokojen�m, "śe płece jen nezłstalo to bez trestu, śe jste poł�dnej krimin�ln�k. J� bejt na m�st� toho landgerichtu, napałil bych v�m ne �est ned�l, ale �est let "
"Nebu�te tak stra�nżm," ujal se slova jednoroŁn� dobrovoln�k, "a pomż�lejte rad�ji na svłj konec. Pr�v� ned�vno v�m łekla inspekce, śe płjdete k raportu. Na takovou v�c m�l byste se płipravovat velice v�śn� a rozj�mat o posledn�ch v�cech des�tn�ka. Co jste vlastn� proti vesm�ru, kdyś pov�ś�te, śe nejbliś�� n�m st�lice je od tohoto vojensk�ho vlaku vzd�lena 275 000kr�t, neś je Slunce, aby jej� paralaxa tvołila jednu obloukovou vtełinu. Kdyby vy jste se nach�zel ve vesm�ru jako st�lice, byl byste rozhodn� pł�li� nepatrnżm, aby v�s mohly postłehnout nejlep�� hv�zd�łsk� pł�stroje. Pro va�i nepatrnost ve vesm�ru nen� pojmu. Za płl roku ud�lal byste na obloze takovż maliŁkż oblouŁek, za rok maliŁkou elipsu, pro vyj�dłen� kter�ś Ł�slicemi nen� vłbec pojmu, jak je nepatrn�. Va�e paralaxa byla by nem�łitelnou."
"V takovżm pł�pad�," poznamenal �vejk, "moh by bżt pan kapr�l hrdej na to, śe ho ś�dnej nemłśe zm�łit, a a� to s n�m u raportu dopadne jak chce, mus� bejt klidnej a nesm� se rozŁilovat, pon�vadś kaśdż rozŁ�len� �kod� na zdrav�, a. tel ve vojn� si mus� kaśdej zdrav� �etłit, pon�vadś ty v�leŁnż outrapy vyśadujou vod kaśdżho jednotlivce, aby nebyl ś�dnej chc�p�k. - Jestli v�s, pane kapr�l, zavłou," pokraŁoval �vejk ,s milżm śsm�vem, "jestli se v�m stane n�jakż to pł�koł�, tak nesm�te ztr�cet ducha, a jestli von� si budou myslet svoje, vy si taky myslete svoje. Jako jsem znal jednoho uhl�łe, kerej byl se mnou zavłenej na zaŁ�tku v�lky na policejn�m łeditelstv� v Praze, n�jakej Franti�ek �kvor, pro velezr�du, a pozd�ji snad taky vodpravenej kvłli n�jakej pragmatickej sankci. Ten Łlov�k, kdyś se ho u vejslechu ptali, jestli m� n�jakż n�mitky proti protokolu, łek: A� si bylo, jak si bylo, płece jaksi bylo, je�t� nikdy nebylo, aby jaksi nebylo.
Potom ho za to dali do temnż komłrky a nedali mu nic j�st a p�t po dva dny a zas ho vyvedli k vejslechu, a on st�l na svżm, śe a� si bylo, jak si bylo, płece jaksi bylo, je�t� nikdy nebylo, aby jaksi nebylo. Młśe bejt, śe �el s t�m i pod �ibenici, kdyś ho potom dali k vojenskżmu soudu."
"Ted' prej toho hodn� v�ej� a stł�lej�," łekl jeden z muśł eskorty, "ned�vno n�m Łetli na exec�rplace bef�l, śe v Motole vodstłelili z�lośn�ka Kudrnu, pon�vadś hejtman sekl �avl� jeho chlapeŁka, kerej byl na ruce u jeho śeny, kdyś se s n�m v Bene�ov� cht�la louŁit, a von se rozŁ�lil. A politickż lidi vłbec zav�raj�. Taky uś vodstłelili jednoho redaktora na Morav�. A n� hejtman pov�dal, śe to na vostatn� je�t� Łek�."
"V�echno m� sv� meze," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k dvojsmysln�.
"To m�te pravdu," ozval se des�tn�k, "na takovż redaktory to patł�. Voni jen lid pobułujou. Jako płedloni, kdyś jsem byl je�t� jenom frajtrem, tak byl pode mnou jeden redaktor a ten mne jinak nenazżval neś zk�zou arm�dy, ale kdyś jsem ho uŁil klenkiibungy, aś se potil, tak vśdycky ł�kal: ,Pros�m, abyste ve mn� ctil Łlov�ka.` J� mu ale toho Łlov�ka uk�zal, kdyś bylo nżdr a hodn� louś� na dvołe v kas�rn�ch. Zaved jsem ho płed takovou louśi a musel chlap do n� padat, aś voda stł�kala jako na plov�rn�. A vodpłldne uś zas muselo se v�echno na n�m blejskat, mundśr musel bejt Łistej jako sklo, a von pucoval a hekal a d�lal pozn�mky, a druhej den zas byl jako svin� vyv�len� v bl�t� a j� st�l nad n�m a ł�kal jsem mu: ,Tak, pane redaktore, co je v�c, zk�za arm�dy, nebo ten v� Łlov�k?` To byl pravej inteligent."
Des�tn�k pod�val se v�t�zoslavn� na jednoroŁn�ho dobrovoln�ka a pokraŁoval: "Von ztratil jednoroŁn� p�sky pr�v� pro svou inteligenci, pon�vadś psal do novin o tejr�n� voj�kł. Ale jak ho netejrat, kdyś takovej uŁenej Łlov�k neum� u kv�ru rozebrat fr�lus, ani kdyś mu to uś podes�tż ukazujou, a kdyś se łekne links�aut, von krout� jako naschv�l svou palici napravo a kouk� płitom jako vr�na a płi kv�rgrifech nev�, zaŁ m� dł�v chytit, jestli za łemen nebo za patronta�ku, a Łum� na v�s jako tele na novż vrata, kdyś mu ukazujete, jak m� sjed ruka po łemenu dolł. Von ani nev�d�l, na kterżm rameni se nos� kv�r, a salutoval jako vopice, a płi t�ch vobratech, pomoz p�nbłh, kdyś se ma��rovalo a uŁil se chodit. Kdyś se m�l votoŁit, to mu bylo jedno, jakou haxnou to ud�lal, c�p, c�p, c�p, tłebas �est �ritł je�t� �el kupłedu a pak se teprve toŁil jako kohout na vobrtl�ku a płi mar�i drśel krok jako podagrista nebo tancoval jako star� d�vka vo posv�cen�."
Des�tn�k si odplivl: "Vyfasoval schv�ln� hodn� rezavej kv�r, aby se nauŁil pucovat, dłel ho jako pes Łubku, ale kdyby si byl koupil je�t� vo dv� kila koudele v�c, tak nepropucoval nic. t�m v�c ho pucoval, t�m to bylo hor�� a rezav�j��, a u raportu �el kv�r z ruky do ruky a kaśdej se divil, jak je to mośnż, śe to je sam� rez. N� hejtman, ten mu vśdycky ł�kal, śe z n�ho nebude ś�dnej voj�k, aby se �el rad�ji vob�sit, śe śere zadarmo komis�rek. A von pod svejma brejliŁkama jen tak mrkal. To byl pro n�ho vetkej sv�tek, kdyś nem�l versch�rft nebo kas�rn�ka. V ten den vobyŁejn� ps�val ty svoje Łl�neŁky do novin vo tejr�n� voj�kł, aś jednou mu ud�lali prohl�dku v kufł�ku. Ten tam m�l knih, paneŁku! Samż knihy vo odzbrojen�, o m�ru mezi n�rody. Za to putoval na garnizónu a vod tż doby jsme m�li vod n�ho pokoj, aś se n�m zas vobjevil najednou v kancel�łi a vypisoval fasu�ky, aby se s n�m man�aft nestżkal. To byl smutnej konec toho inteligenta. Von moh bejt jinżm p�nem, kdyby byl neztratil pro svou pitomost jednoroŁn� pr�vo. Moh bejt lajtnantem."
Des�tn�k vzdychl: "Ani ty faldy na mantlu neum�l si ud�lat, aś z Prahy si vobjedn�val vodiŁky a rłznż mast� na Łist�n� knofl�kł, a płece takovej jeho knofl�k vypadal zrzavej jako Ezau. Ale ku�nu um�l, a kdyś byl v kancel�łi, tu nic jinżho ned�lal, neś śe se d�val do samżho filosofov�n�. Von uś m�l v tom z�libu dł�v. Byl poł�d, jak uś jsem ł�kal, samej ,Łlov�k`. Jednou, kdyś tak uvaśoval nad louś�, do kterż musel płi nżdr kecnout, tak jsem mu łekl: ,Kdyś tak poł�d mluv�j� o Łlov�ku a vo bl�t�, tak si vzpomenou na to, śe Łlov�k byl stvołenej z bl�ta a muselo mu to bejt recht.`"
Nyn�, vypov�dav se, byl des�tn�k s�m sebou spokojen a Łekal, co na to łekne jednoroŁn� dobrovoln�k. Ozval se v�ak �vejk:
"Pro tyhle samż v�ci, pro takovż sekżrov�n�, zap�ch płed l�ty u p�tatłic�tżho regimentu n�jakej Kon�Łek sebe i kapr�la. Bylo to v Kurżru. Kapr�l m�l v t�le asi tłicet bodnejch ran, z kterejch bylo płes tucet smrtelnejch. Ten voj�k se potom je�t� posadil na mrtvżho kapr�la a na n�m se vsed� probod. Jinej pł�pad byl płed l�ty v Dalm�cii, tam kapr�la podłezali a dodnes se nev�, kdo to ud�lal. Złstalo to zahalenż v tajnosti, jen se v� tolik, śe ten podłezanej kapr�l se jmenoval Fiala a byl z Dr�bovny u Turnova. Potom je�t� v�m o jednom kapr�lovi od p�tasedmdes�tejch, Rejm�nkovi..."
Pł�jemn� vypravov�n� bylo vtom płeru�eno velkżm hek�n�m na lavici, kde spal vrchn� poln� kur�t Lacina.
P�ter se probouzel v cel� sv� kr�se a dłstojnosti. Jeho probouzen� bylo prov�zeno t�mit�ś zjevy jako rann� probuzen� mlad�ho obra Gargantuy, jak to popisoval starż veselż Rabelais.
Vrchn� poln� kur�t prd�l a krkal na lavici a hłmotn� z�val na cel� kolo. KoneŁn� se posadil a udiven� se t�zal:
"Krucilaudon, kde to jsem?"
Des�tn�k, vida probuzen� vojensk�ho p�na, velice devótn� odpov�d�l:
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrfeldkur�t, śe se r�Ł�te nal�zat v arestantenvagónu."
Z�blesk śdivu płel�tl po tv�łi p�terov�. Sed�l chv�li mlŁky a śsilovn� płemż�lel. Marn�. Mezi t�m, co prośil płes noc a r�no, a probuzen�m se ve vagón�, jehoś okna byla opatłena mł�śemi, bylo mołe nejasnosti.
KoneŁn� se optal des�tn�ka, st�le je�t� devótn� płed n�m stoj�c�ho: "A na Ł� rozkaz, j�, jako..."
"Poslu�n� hl�s�m, bez rozkazu, pane obrfeldkur�t."
P�ter vstal a poŁal chodit mezi lavicemi, pobruŁuje si, śe je mu to nejasn�.
Posadil se op�t se slovy: "Kam to vlastn� jedeme?"
"Do Brucku, poslu�n� hl�s�m."
"A proŁ jedeme do Brucku?"
"Poslu�n� hl�s�m, śe je tam płelośenej n� celej jednadevades�tej regiment "
P�ter poŁal op�t śsilovn� płemż�let, co se to vlastn� s n�m stalo, jak se dostal do vagónu a proŁ vlastn� jede do Brucku a pr�v� s jednadevades�tżm regimentem v prłvodu n�jak� eskorty.
Rozkoukal se jiś tak dalece ze sv� opice, śe rozeznal i jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, a proto se obr�til na n�ho s dotazem: "Vy jste inteligentn� Łlov�k, młśete mn� vysv�tlit beze v�eho, nezamlŁujte niŁeho, jak jsem se dostal k v�m?"
"Miler�d," kamar�dskżm tónem łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "vy jste se prost� r�no na n�draś� płi nastupov�n� do vlaku k n�m płidal, pon�vadś jste m�l v hlav�."
Des�tn�k se pł�sn� na n�ho pod�val.
"Vlezl jste k n�m do vagónu," pokraŁoval jednoroŁn� dobrovoln�k, "a uś to bylo hotovou ud�lost�. Lehl jste si na lavici a to zde �vejk v�m dal pod hlavu svłj pl᚝. Płi kontrole vlaku na płede�l� stanici byl jste zaps�n do seznamu dłstojn�kł nal�zaj�c�ch se ve vlaku. Byl jste, abych tak łekl, śłedn� objeven a n� kapr�l płjde kvłli tomu k raportu."
"Tak, tak," vzdychl p�ter, "to abych na nejbliś�� stanici płe�el do �t�bn�ch vagónł. Nev�te, jestli se pod�val uś ob�d?"
"Ob�d bude aś ve V�dni, pane feldkur�t," płihl�sil se ke slovu des�tn�k.
"Tedy vy jste mn� dal pod hlavu mantl?" obr�til se p�ter na �vejka. "D�kuji v�m srdeŁn�."
"J� si ś�dnżho vd�ku nezasluhuju," odpov�d�l �vejk, "j� jsem jednal tak, jak m� kaśdej voj�k jednat, kdyś vid� svżho płedstavenżho, śe nem� nic pod hlavou a śe je tentononc. Kaśdej voj�k si m� svżho płedstavenżho v�śit, tłebas by ten byl i v jinżm stavu. J� m�m velkż zku�enosti s feldkur�ty, pon�vadś jsem byl bur�em u pana feldkur�ta Otty Katze. Je to vesele] n�rod a dobrosrdeŁnej."
Vrchn� poln� kar�t dostal z�chvat demokratismu z t� koŁky po vŁerej�ku a vyt�hl cigaretu a pod�val ji �vejkovi: "Kuł a bafej! - Ty," obr�til se na des�tn�ka, "płjde� prż kvłli mn� k raportu. Nic se neboj, j� uś t� z toho vysek�m, nic se ti nestane. - A tebe," łekl k �vejkovi, "vezmu s sebou. Bude� ś�t u mne jako v pełince."
Dostal nyn� novż z�chvat velkodu�nosti a tvrdil, śe v�em ud�l� dobłe, jednoroŁn�mu dobrovoln�kovi śe koup� Łokol�du, muśłm z eskorty rum, des�tn�ka śe d� płelośit do fotografick�ho odd�len� płi �t�bu 7. j�zdn� divize, śe v�echny osvobod� a śe na n� nikdy nezapomene.
PoŁal rozd�vat cigarety ze sv� ta�ky v�em, nejen �vejkovi, a prohla�oval, śe dovoluje v�em arestantłm koułit, śe se płiŁin�, aby v�em byl zm�rn�n trest a oni op�t vr�ceni do norm�ln�ho vojensk�ho śivota.
"Nechci," łekl, "abyste na mne vzpom�nali ve zl�m. M�m mnoho zn�most� a se mnou se neztrat�te. D�l�te vłbec na mne dojem slu�nżch lid�, kter� m� p�nbłh r�d. Jestli jste zhłe�ili, pyk�te za svłj trest, a vid�m, śe r�di a ochotn� sn��te, co błh na v�s seslal. - Na z�klad� Łeho," obr�til se k �vejkovi, "jste byl potrest�n?"
"Błh na mne seslal trest," odpov�d�l zbośn� �vejk, "prostłednictv�m regimentsraportu, pane obrfeldkur�t, kvłli nezavin�nżmu vopośd�n� k regimentu."
"Błh je nanejvż� milosrdnż a spravedlivż," łekl slavnostn� vrchn� poln� kur�t, "on v�, koho m� trestat, nebo� t�m ukazuje jenom svou proz�ravost a v�emohoucnost. A proŁ vy sed�te, vy jednoroŁn� dobrovoln�ku?"
"Kvłli tomu," odpov�d�l jednoroŁn� dobrovoln�k, "śe milosrdnż błh r�Łil na mne seslat revmatismus a j� zpy�n�l. Po odpyk�n� trestu budu posl�n na kuchyni." "Co błh ł�d�, dobłe ł�d�," prohodil p�ter nad�en�, sly�e o kuchyni, "i tam młśe ł�dnż Łlov�k ud�lat kari�ru. Pr�v� na kuchyni by m�li d�vat inteligentn� lidi, kvłli kombinac�m, nebo� nez�leś� na tom, jak se vał�, ale s jakou l�skou se to d�v� dohromady, śprava a jin�. Vezm�te si om�Łky. Inteligentn� Łlov�k, kdyś d�l� cibulkovou om�Łku, tak vezme v�echny druhy zeleniny a dus� je na m�sle, pak płid� kołen�, pepł, nov� kołen�, trochu kv�tu, z�zvoru, ale obyŁejnż sprostż kuchał d� vałit cibuli a hod� do toho Łernou j�ku z loje. V�s bych opravdu vid�l nejrad�i n�kde v dłstojnick� men�śi. Bez inteligence młśe Łlov�k ś�t v obyŁejn�m n�jak�m zam�stn�n� a v śivot�, ale płi kuchyni je to zn�t. VŁera veŁer v Bud�jovic�ch v dłstojnick�m kasin� podali n�m mezi jinżm ledvinky � la madeira. Kdo je d�lal, tomu odpus� błh v�echny hł�chy, to byl pravż inteligent, a tak� opravdu je v kuchyni tam�j�� dłstojnick� men�śe n�jakż uŁitel ze SkutŁe. A tyt�ś ledvinky � la madeira jedl jsem v dłstojnick� min�śi 64. landv�rregimentu. Dali do nich km�n, jako kdyś se d�laj� v obyŁejn� hospod� na pepłi. A kdo je d�lal, Ł�m byl ten kuchał v civilu? KrmiŁ dobytka na jednom velkostatku."
Vrchn� poln� kur�t se odmlŁel a potom płev�d�l rozhovor na kuchałskż probl�m ve Star�m i Nov�m z�kon�, kde pr�v� v t�ch dob�ch dbali velice na śpravu chutnżch krm� po bohosluśb�ch a jinżch c�rkevn�ch slavnostech. Potom vyzval v�echny, aby n�co zazp�vali, naŁeś �vejk spustil jako vśdycky ne��astn�: "Ide Mar�na od Hodon�na, za n� pan far�ł s beŁicś v�na."
Ale vrchn� poln� kur�t se nerozhn�val.
"Kdyby zde alespo� bylo trochu rumu, nemusela by bżt beŁka v�na," łekl usm�vaje se v naprost� pł�telsk� n�lad�, "a tu Mar�nu bychom si taky odpustili, beztoho to jen sv�d� ke hł�chu."
Des�tn�k opatrn� s�hl do pl�t� a vyt�hl odtud placatou l�hev s rumem.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrfeldkur�t," ozval se ti�e, śe bylo zn�t, jakou ob�t d�l� s�m sob�, "jestli byste se snad neurazil."
"Neuraz�m se, hochu," odpov�d�l rozjasn�nżm hlasem a radostn� p�ter, "napiji se na na�e ��astn� cestov�n�."
"Jeś�marj�," vzdychl pro sebe des�tn�k, vida, śe po dłkladn�m loku zmizelo płl l�hve.
"I vy jeden chlape," łekl poln� kur�t usm�vaje se a mrkaje vżznamn� na jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, "je�t� ke v�emu sakrujete. To v�s p�nbłh mus� potrestat."
P�ter si poznovu płihnul z placat� l�hve, a pod�vaje ji �vejkovi, velitelsky rozk�zal: "Doraś to."
"Vojna je vojna," pravil �vejk dobrosrdeŁn� k des�tn�kovi, vraceje mu pr�zdnou l�hev, coś ten potvrdil tak podivnżm z�bleskem v oŁ�ch, jakż se młśe objevit jen u choromysln�ho Łlov�ka.
"A te� si do V�dn� je�t� drob�tko schrupnu," łekl vrchn� poln� kur�t, "a płeji si, abyste mne probudili, jakmile płijedeme do V�dn�. - A vy," obr�til se na �vejka, "vy płjdete do kuchyn� na�� min�śe, vezmete pł�bor a płinesete mn� ob�d. �eknete, śe to je pro pana obrfeldkur�ta Lacinu. Hle�te, abyste dostal dvojn�sobnou porci. Jestli budou knedl�ky, tak neberte od �piŁky, na tom se jenom prod�l�. Potom płinesete mn� z kuchyn� l�hev v�na a vezmete s sebou es��lek, aby v�m do n�ho nalili rumu."
P�ter Lacina hrabal se v kaps�ch.
"Posly�te," łekl des�tn�kovi, "nem�m drobn�, płjŁte mn� zlatku. - Tak, tady m�te! Jak se jmenujete? - �vejk? - Tady m�te, �vejku, zlatku od cesty! Pane des�tn�ku, płjŁte mn� je�t� zlatku. Vid�te, �vejku, tu druhou zlatku dostanete, kdyś v�echno obstar�te v poł�dku. - Potom je�t�, aby v�m dali cigarety a doutn�ky pro mne. Jestli se bude fasovat Łokol�da, tak tam sbalte dvojn�sobnou porci, a jestli konzervy, tak hled'te, aby v�m dali uzenż jazyk nebo hus� j�tra. Bude-li se fasovat ement�lskż sżr, tak se postarejte, aby v�m nedali z kraje, a uherskż sal�m, tak ś�dnou �piŁku, p�kn� ze stłedu, aby byl vl�Łnż."
Vrchn� poln� kur�t se nat�hl na lavici a za chv�li usnul.
"Mysl�m," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k k des�tn�kovi do chr�p�n� p�terova, "śe jste śpln� spokojen s na��m nalezencem. M� se jak n�leśit� k sv�tu. "Uś je, jak se ł�k�," ozval se �vejk, "vodstavenej, pane kapr�l, uś cuc� z fla�ky."
Des�tn�k chv�li z�pasil s�m s sebou a najednou ztratil v�echnu pon�śenost a łekl tvrd�: "Je n�ramn� krotkej."
"Von mn� płipom�n� s t�ma drobnejma, kterż nem�," prohodil �vejk, "śe je jako n�jakż Ml�Łko, zedn�k z Dejvic, ten taky nem�l tak dlouho drobnż, aś se zasekal po krk a byl zavłenej pro podvod. Prośral velkż a nem�l drobnż."
"U p�tasedmdes�tżho regimentu," ozval se jeden muś z eskorty, "prochlastal hejtman celou plukovn� kasu płed v�lkou a musel kvitovat z vojny, a te� je zas hejtmanem, a jeden fel�k, kterej vokrad er�r vo sukno na vejlośky, bylo ho płes dvacet bal�kł, je dneska �t�bsfeldv�blem, a jeden infanterista byl ned�vno v Srbsku zastłelenej, pon�vadś sn�d najednou svou konzervu, kterou m�l si nechat na tłi dny."
"To sem nepatł�," prohl�sil des�tn�k, "ale to je pravda, śe vypłjŁovat si vod chudżho kapr�la dv� zlatky na di�kereci..."
"Tu m�te tu zlatku," łekl �vejk, "j� se nechci vobohatit na va�e konto. A kdyś mn� d� je�t� tu druhou zlatku, tak v�m ji taky vr�t�m, abyste nebreŁel. V�s m� to t�it, kdyś si n�jakej v� vojenskej płedstavenej vod v�s vypłjŁ� pen�ze na outratu. Vy jste n�ramn� sobeckej. Tady se jedn� vo mizernż dv� zlatky, a j� bych v�s r�d vid�l, kdybyste m�l vob�tovat śivot za svżho vojenskżho płedstavenżho, kdyby von leśel ran�nej n�kde na nepł�telskej linii a vy jste ho m�l zachr�nit a vodnest na svejch ruk�ch a voni by stł�leli po v�s �rapnely a v��m mośnżm."
"Vy byste se pod�lal," br�nil se des�tn�k, "vy jedna fajfko."
"Je jich pod�lanejch v�c v kaśdżm gefechtu," ozval se op�t jeden muś z eskorty, "ned�vno n�m vypravoval jeden ran�nej kamar�d v Bud�jovic�ch, śe kdyś forykovali, śe se pod�lal tłikr�t za sebou. Napłed, kdyś lezli nahoru z dekungł na plac płed dr�thindrnisy, potom, kdyś je zaŁali stł�hat, a potłet� śe to pustil do kalhot, kdyś se proti nim hnali Rusov� s bajonety a łvali ur�. Pak zaŁali ut�kat zas nazp�tek do dekungł a z jejich �varmu nebylo ani jednoho, aby nebyl pod�lanej. A jeden mrtvej, kerej leśel nahołe na dekungu nohama dolł, kerżmu płi forykungu �rap�k utrhl płl hlavy, jako by ji seł�z, ten se v tom posledn�m okamśiku tak pod�lal, śe to z jeho kalhot teklo płes baganŁata dolł do dekungł i s krv�. A ta płlka jeho lebky i s mozkem leśela zrovna pod t�m. Vo tom Łlov�k ani nev�, jak se mu to stane."
"N�kdy," łekl �vejk, "se zas v gefechtu Łlov�ku ud�l� �patn�, Łlov�k si n�co zvo�kliv�. Vypravoval v Praze na Pohołelci na Vyhl�dce jeden nemocnej rekonvalescent od Płemy�lu, śe tam n�kde pod festungem płi�lo k śtoku na bajonety a proti n�mu se vobjevil jeden Rus, chlap jako hora, a mazal si to na n�ho s bajonetem a m�l poł�dnou kapiŁku u nosu. Jak se mu von pod�val na tu kapiŁku, na ten vozdr, śe se mu hned ud�lalo �patn� a musel j�t na hilfsplac, kde ho uznali zamołenżho cholerou a odpravili do cholerovejch bar�kł do Pe�ti, kde se taky vopravdu nakazil cholerou."
"Byl to obyŁejnż infanterista, nebo kapr�l?" ot�zal se jednoroŁn� dobrovoln�k.
"Kapr�l to byl," odpov�d�l �vejk klidn�.
"To by se mohlo st�t i kaśd�mu jednoroŁ�kovi," łekl pitom� des�tn�k, ale płitom pod�val se v�t�zoslavn� na jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, jako by cht�l ł�ct: To jsem ti dal, co na to łekne�.
Ten v�ak mlŁel a lehl si na lavici.
Bl�śili se k V�dni. Ti, kteł� nespali, pozorovali z okna dr�t�n� płek�śky a opevn�n� u V�dn�, coś vyvolalo patrn� v cel�m vlaku pocit jist� st�sn�nosti.
Jestli ozżval se je�t� neust�le z vagónł łev skopŁ�kł od Ka�perskżch Hor: "Wann ich kumm, wann ich kumm, wann ich wieda, wieda kumm," nyn� umlkl pod nepł�jemnżm dojmem ostnatżch dr�tł, kterżmi byla V�de� zadr�tov�na.
"V�echno je v poł�dku," łekl �vejk, d�vaje se na z�kopy, "v�echno je v ouplnżm poł�dku, jenomśe si tady V�de��ci na vejletech'mohou roztrhnout kalhoty. Tady mus� bejt Łlov�k vopatrnej. - V�de� je vłbec dłleśit� m�sto," pokraŁoval, "jenom co maj� divokejch zv�łat v tej schtinbrunnskej menaś�rii. Kdyś jsem byl płed lety ve V�dni, tak jsem se nejrad�i chodil d�vat na vopice, ale kdyś jede n�jak� osobnost z c�sałskżho hradu, tak tam nikoho nepou�t�j płes kordón. Byl se mnou jeden krejŁ� z des�tżho okresu a toho zavłeli, pon�vadś cht�l mermoc� ty vopice vid�t."
"A byl jste taky ve hrad�?" ot�zal se des�tn�k. "Je tam moc kr�sn�," odpov�d�l �vejk, "j� tam nebyl, ale vypravoval mn� jeden, kerej tam byl. NejhezŁ� je z toho burgwache. Kaśdej z nich prej mus� bejt na dva metry vysokej a potom dostane trafiku. A princezen je tam jako smet�."
Płejeli n�jak� n�draś�, kde za nimi dozn�valy zvuky rakousk� hymny kapely, kter� sem płi�la snad omylem, pon�vadś teprve za hezkou dobu se dostali s vlakem na n�draś�, kde se zastavili, byla min�ś a bylo slavnostn� uv�t�n�.
Ale uś to nebylo to jako na zaŁ�tku v�lky, kdy se voj�ci cestou na front płejedli na kaśd�m n�draś� a kdy je v�taly druśiŁky v pitomżch b�lżch �atech a je�t� blb�j��mi obliŁeji a zatracen� hloupżmi kyticemi a je�t� hloup�j��m proslovem n�jak� t� d�my, jej�ś manśel te� d�l� n�ramn�ho vlastence a republik�na.
Uv�t�n� ve V�dni sest�valo ze tł� Łlenky� spolku Rakousk�ho Łerven�ho kł�śe a ze dvou Łlenky� n�jak�ho v�leŁn�ho spolku v�de�skżch pan� a d�vek, jednoho oficieln�ho z�stupce v�de�sk�ho magistr�tu a vojensk�ho z�stupce.
Na v�ech t�ch tv�ł�ch bylo vid�t śnavu. Vlaky s vojskem jezdily dnem i noc�, sanitn� vozy proj�śd�ly s ran�nżmi kaśdou hodinu, na n�draś�ch płehazovali z koleje na druhou kolej kaśdou chv�li vozy se zajatci a płi v�em tom museli bżt Łlenov� t�ch v�ech rłznżch korporac� a spolkł. �lo to ze dne na den a płvodn� nad�en� m�nilo se v z�v�n�. Stł�dali se v t� sluśb�, kaśdż z nich, kterż se objevil na n�kter�m v�de�sk�m n�draś�, m�l tżś unavenż vżraz jako ti, kteł� oŁek�vali dnes vlak s bud�jovickżm plukem.

Z dobytŁ�ch vagónł vykukovali voj�ci s vżrazem beznad�jnosti, jako u t�ch, kteł� jdou na �ibenici.
K nim płistupovaly d�my a rozd�valy jim pern�k s cukrovżmi n�pisy "Sieg und Rache", "Gott strafe England", "Der �sterreicher hat ein Vaterland. Er liebt's und hat such Ursach f�rs Vaterland zu k�mpfen."
Bylo vid�t, jak hor�ci od Ka�perskżch Hor cpou se pern�kem, płiŁemś je neopou�t�l vżraz beznad�jnosti.
Potom byl rozkaz j�t si pro min�ś po rot�ch k poln�m kuchyn�m, kter� st�ly za n�draś�m.
Tam byla tak� dłstojnick� kuchyn�, kam �el �vejk vył�dit poruŁen� vrchn�ho poln�ho kur�ta, zat�mco jednoroŁn� dobrovoln�k Łekal, aś ho nakrm�, pon�vadś dva z eskorty �li pro celż arestantskż vłz za min�ś�.
�vejk vył�dil spr�vn� poruŁen� a płech�zeje koleje uvid�l nadporuŁ�ka Luk�e, kterż se proch�zel mezi kolejnicemi a Łekal, jestli v dłstojnick� min�śi na n�ho n�co zbude.
Jeho situace byla velice nepł�jemnou, pon�vadś m�li prozat�m s nadporuŁ�kem Kirschnerem jednoho bur�e. Chlap�k se staral vlastn� vżhradn� jen o sv�ho p�na a provozoval śplnou sabot�ś, kdyś �lo o nadporuŁ�ka Luk�e.
"Komu to nesete, �vejku?" ot�zal se ne��astnż nadporuŁ�k, kdyś �vejk polośil na zem hromadu v�c�, kter� vyl�kal v dłstojnick� min�śi a kter� m�l zabaleny do pl�t�.
�vejk se chv�li zarazil, ale okamśit� se vzpamatoval. Jeho obliŁej byl plnż jasu a klidu, kdyś odpov�d�l:
"To je pro v�s, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant. Jenom nev�m, kde m�te svoje kup�, a potom taky nev�m, jestli proti tomu, abych �el s v�mi, nebude m�t nic pan komandant vlaku. Von je n�jak� svin�."
NadporuŁ�k Luk� pod�val se t�zav� na �vejka, kterż v�ak dobr�cky dłv�rn� pokraŁoval: "Je to opravdu svin�, pane obrlajtnant. Kdyś byl na inspekci ve vlaku, j� jsem mu hned hl�sil, śe uś je jeden�ct hodin a śe m�m vodbytej celej trest a śe patł�m bud do dobytŁ�ho vagónu, nebo k v�m, a von m� vodbyl docela surov�, abych prej jen złstal, kde jsem, alespo� śe v�m, pane obrlajtnant, neud�l�m po cest� zas n�jakou vostudu."
�vejk se zatv�łil muŁednicky: "Jako bych j� v�m, pane obrlajtnant, ud�lal vłbec n�kdy vostudu."
NadporuŁ�k Luk� si vzdychl.
"Vostudu," pokraŁoval �vejk, "jsem v�m jist� nikdy neud�lal, jestli se n�co stalo, to byla n�hoda, pouhż ł�zen� boś�, jako ł�kal starej VaniŁek z Pelhłimova, kdyś si vodbejval �estatłic�tej trest. Nikdy jsem nic neud�lal naschv�l, p�ne obrlajtnant, vśdycky jsem cht�l ud�lat n�co vobratnżho, dobrżho, a j� za to nemłśu, jestli jsme voba z toho nem�li ś�dnej profit a jenom samż pouhż tr�pen� a muŁen�."
"Jen tolik neplaŁte, �vejku," łekl nadporuŁ�k Luk� m�kkżm hlasem, kdyś se płibliśovali k �t�bn�mu vagónu, "j� v�echno zał�d�m, abyste uś zas byl se mnou."
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe nepl�Łu. Mn� to płi�lo jen tolik l�to, śe jsme voba nejne��astn�j�� lidi v tżhle vojn� i pod sluncem a voba śe za nic nemłśem. Je to hroznej vosud, kdyś si pomysl�m, śe jsem takovej starostlivej vodjakśiva!"
"Uklidn�te se, �vejku!"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe kdyby to nebylo proti subordinaci, śe bych łek, śe se vłbec uklidnit nemłśu, ale takhle mus�m ł�ct, śe podle va�eho rozkazu jsem uś śpln� klidnej."
"Tak jen lezte, �vejku, do vagónu."
"Poslu�n� hl�s�m, śe uś lezu, pane obrlajtnant."

Nad vojenskżm t�borem v Most� panovalo noŁn� ticho. V bar�c�ch pro muśstvo tł�sli se voj�ci zimou a v dłstojnickżch bar�c�ch otv�rali okna, pon�vadś bylo płetopeno.
Od jednotlivżch objektł, płed kterżmi st�ly str�śe, ozżvaly se obŁas kroky hl�dky, kter� si pla�ila chłz� sp�nek.
Dole v Most� nad Litavou z�łily sv�tla z c. k. tov�rny na masit� konzervy, kde se pracovalo dnem i noc� a zpracov�valy se rłzn� odpadky. Pon�vadś �el odtud v�tr do alej� ve vojensk�m t�bołe, �el sem smrad z hnij�c�ch �lach, kopyt, paznehtł a kost�, kter� vałili do pol�vkovżch konzerv.
Od opu�t�n�ho pavilónku, kde dł�v za Łasu m�ru fotografoval n�jakż fotograf voj�ky tr�v�c� zde ml�d� na vojensk� stłelnici, bylo vid�t dole v śdol� u Litavy Łerven� elektrick� sv�tlo v bordelu U kukułiŁn�ho klasu, kterż poctil svou n�v�t�vou arciv�voda �t�p�n płi velkżch man�vrech u �opron� v roce 1908 a kde se sch�zela denn� dłstojnick� spoleŁnost.
To byla nejlep�� vykłiŁen� m�stnost, kam nesm�li chodit prost� voj�ci a jednoroŁn� dobrovoln�ci.
Ti chodili do Rłśov�ho domu, jehoś zelen� sv�tla byla t�ś vid�t od opu�t�n�ho fotografick�ho ateli�ru. Bylo to roztł�d�n� jako pozd�ji na front�, kdy mocn�łstv� nemohlo uś sv�mu vojsku niŁ�m jinżm pomoct neś płenosnżmi bordely u �t�bł brig�d, takzvanżmi "pufy". Byly tedy k. k. Offizierspuff, k. k. Unteroffizierspuff a k. k. Mannschaftspuff.
Most nad Litavou z�łil, stejn� jako na druh� stran� za mostem sv�tila Kir�lyhida, Cislajt�nie i Translajt�nie. V obou m�stech, uhersk�m i rakousk�m, hr�ly cik�nsk� kapely, z�łily okna kav�ren a restaurac�, zp�valo se, pilo. M�stn� m욝�ci i śłednictvo vodilo sem do kav�ren a restaurac� sv� paniŁky a dosp�l� dcery a Most nad Litavou, Bruck an der Leitha, a Kir�lyhida nebyly nic jin�ho neś jeden velkż bordel.
V jednom z dłstojnickżch bar�kł v t�bołe Łekal v noci �vejk na sv�ho nadporuŁ�ka Luk�e, kterż �el veŁer do m�sta do divadla a doposud se nevr�til. �vejk sed�l na odestlan� posteli nadporuŁ�kov� a naproti n�mu sed�l na stole sluha majora Wenzla.
Major se op�t vr�til k regimentu, kdyś byla v Srbsku konstatov�na jeho śpln� neschopnost na Drin�. Mluvilo se o tom, śe dal rozebrat a zniŁit pontonovż most, kdyś m�l je�t� płl sv�ho bataliónu na druh� stran�. Nyn� byl płid�len k vojensk� stłelnici v Kir�lyhid� jako velitel a m�l tak� co d�lat s hospod�łstv�m v t�bołe. Mezi dłstojn�ky se vypravovalo, śe si major Wenzl nyn� pomłśe na nohy. Pokoje Luk�e i Wenzla byly na t�śe chodb�.
Sluha majora Wenzla Mikul�ek, malinkż chlap�k od ne�tovic, kl�til nohama a nad�val: "J� se div�m tomu mżmu starżmu pacholkovi, śe je�t� nejde. To bych r�d v�d�l, kde se ten młj d�dek celou noc fl�k�. Kdyby mn� alespo� dal kl�Ł od pokoje, leh bych si a Łułil. M� tam v�na bezpoŁtu." "Von prej krade," prohodil �vejk, pohodln� koułe cigarety sv�ho nadporuŁ�ka, pon�vadś ten mu zak�zal v pokoji bafat z dżmky, "ty płece mus� vo tom n�co v�d�t, odkud m�te v�no."
"J� chod�m tam, kam mn� płik�śe," tenkżm hlasem łekl Mikul�ek, "dostanu l�stek vod n�ho a uś jdu fasovat pro nemocnici, a nesu to domł."
"A kdyby ti poruŁil," ot�zal se �vejk, "abys ukrad plukovn� kasu, ud�lal bys to? Ty zde za st�nou nad�v�, ale tłese� se płed n�m jako osika."
Mikul�ek zamrkal malżma oŁima: "To bych si rozmyslil."
"Nic si nesm� rozmej�let, ty jedno upocenż ml�d�," rozkłikl se na n�ho �vejk, ale umlk, pon�vadś se otevłely dvełe a vstoupil nadporuŁ�k Luk�. Byl, jak se ihned mohlo pozorovat, ve velice dobr� n�lad�, pon�vadś m�l Łepici obr�cen�.
Mikul�ek se tak lekl, śe zapomn�l seskoŁit se stolu, ale salutoval vsed�, zapomenuv je�t� ke v�emu, śe nem� na hlav� Łepici.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe je v�echno v poł�dku," hl�sil �vejk, zaujav pevn� vojensk� vzezłen� dle v�ech płedpisł, płiŁemś cigareta mu złstala v śstech.
NadporuŁ�k Luk� si toho v�ak nev�iml a �el pł�mo na Mikul�ka, kterż vyvalenżma oŁima pozoroval kaśdż pohyb nadporuŁ�ka a płitom d�l salutoval a st�le je�t� sed�l płitom na stole.
"NadporuŁ�k Luk�," łekl płistupuje k Mikul�kovi nepł�li� pevnżm krokem, "a jak vy se jmenujete?"
Mikul�ek mlŁel. Luk� płit�hl si śidli płed Mikul�ka na stole, sedl si, d�vaje se na n�ho nahoru, łekl: "�vejku, płineste mn� z kufru sluśebn� revolver."
Mikul�ek po celou dobu, co �vejk hledal v kufru, mlŁel a jen se vyd�en� d�val na nadporuŁ�ka. Jestli v t� chv�li pochopil, śe sed� na stole, byl jist� je�t� zoufalej��, pon�vadś jeho nohy dotżkaly se kolen sed�c�ho nadporuŁ�ka.
"J�łku, jak se jmenujete, Łlov�Łe?" volal nahoru na Mikul�ka nadporuŁ�k. Ten ale mlŁel d�l. Jak pozd�ji vysv�tloval, dostal jakżsi druh strnut� płi nenad�l�m pł�chodu nadporuŁ�ka. Cht�l seskoŁit, a nemohl, cht�l odpov�d�t, a nemohl, cht�l płestat salutovat, ale ne�lo to.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," ozval se �vejk, "śe revolver nen� nal�dovanej."
"Tak ho nal�dujte, �vejku!"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe nem�me ś�dnż patrony a śe ho płjde t�śko sestłelit se stolu. J� si dovol�m podotknout, pane obrlajtnant, śe je to Mikul�ek, bur� od pana majora Wenzla. Ten vśdycky ztrat� łeŁ, kdyś vid� n�koho z p�nł ofic�rł. Von se vłbec styd� mluvit. Vono je to vłbec takovż, jak ł�k�m, upocenż ml�d�, utahanż. Pan major Wenzl nech� ho vśdy st�t na chodb�, kdyś jde n�kam do m�sta, a ono se to śalostiv� potlouk� po bur��ch v bar�ku. Kdyby m�lo pł�Łinu se leknout, ale vśdy� vlastn� nic nevyvedlo."
�vejk si odplivl a v jeho hlase a v tom, śe mluvil o Mikul�kovi ve stłedn�m rod�, bylo sly�et śpln� opovrśen� nad zbab�lost� sluhy majora Wenzla a nad jeho nevojenskżm chov�n�m.
"Dovolte," pokraŁov�l �vejk, "abych si k n�mu Łichl."
�vejk st�hl Mikul�ka, neust�le pitom� hled�c�ho na nadporuŁ�ka, se stolu, a postaviv ho na zem, Łichl mu ke kalhot�m.
"Je�t� ne," prohl�sil, "ale zaŁ�n� to. M�m ho vyhodit?"
"Vyholte ho, �vejku."
�vejk vyvedl tłesouc�ho se Mikul�ka na chodbu, zavłel za sebou dvełe a na chodb� k n�mu łekl: "Tak jsem ti, pitomż chlape, zachr�nil śivot. Aś se vr�t� pan major Wenzl, at mn� za to potichounku płinese� l�hev v�na. Bez legrace. Zachr�nil jsem ti opravdu śivot. Kdyś je młj obrlajtnant vośralej, tak je zle. S t�m to um�m jen j� a nikdo jinż."
"J� jsem..."
"Prd jse�," opovrśliv� vyj�dłil se �vejk, "sed' na prahu a Łekej, aś płijde tvłj major Wenzl."
"To je dost," uv�tal �vejka nadporuŁ�k Luk�, "śe jdete, j� chci s v�mi mluvit. Nemus�te zas tak pitom� st�t hapt�k. Sedn�te si, �vejku, a nechte si to ,dle rozkazu`. Drśte hubu a d�vejte dobrż pozor. V�te, kde je v Kir�lyhid� Sopronyi utca? Nechte si poł�d to va�e: Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe nev�m. Nev�te, tak łekn�te nev�m, a basta. Napi�te si na kousek pap�ru: Sopronyi utca Ł�slo 16. V tom dom� je śelez�łskż kr�m. V�te, co je to śelez�łskż kr�m? Hergot, neł�kejte poslu�n� hl�s�m. �ekn�te v�m nebo nev�m. Tedy v�te, co je to śelez�łskż kr�m? V�te, dobłe. Ten kr�m patł� n�jak�mu Malarovi K�konyimu. V�te, co je to Malar? Tak himlhergot, v�te nebo nev�te? V�te, dobłe. Nahołe nad kr�mem je prvn� patro a tam on bydl�. V�te o tom? �e nev�te, krucifix, tak j� v�m pov�d�m, śe tam bydl�. StaŁ� v�m to? StaŁ�, dobłe. Kdyby v�m to nestaŁilo, tak v�s d�m zavł�t. M�te poznamen�no, śe se ten chlap jmenuje K�konyi? Dobr�, tak vy, z�tra r�no asi tak v deset hodin, płjdete dolł do m�sta, najdete ten dłm a płjdete nahoru do prvn�ho patra a odevzd�te pan� K�konyiov� toto psan�."
NadporuŁ�k Luk� otevłel n�prsn� ta�ku a dal z�vaje �vejkovi do ruky b�lou ob�lku se psan�m bez adresy.
"Je to v�c n�ramn� dłleśit�, �vejku," pouŁoval ho d�l, "opatrnosti nikdy nezbżv�, a proto, jak vid�te, nen� tam adresa. J� se na v�s śpln� spol�h�m, śe odevzd�te to psan� v poł�dku. Poznamenejte si je�t�, śe ta d�ma se jmenuje Etelka, tedy zapi�te si ,pan� Etelka K�konyiov�`. Je�t� v�m ł�k�m, śe mus�te to psan� diskr�tn� doruŁit za v�ech okolnost� a Łekat na odpov��. �e m�te Łekat na odpov��, o tom je uś naps�no v dopise. Co je�t� chcete?"
"Kdyby mn�, pane obrlajtnant, nedali odpov��, co m�m d�lat?"
"Tak płipomenete, śe mus�te dostat stłj co stłj odpov��," odpov�d�l nadporuŁ�k z�vaje poznovu na cel� kolo, "te� ale płjdu uś spat, jsem dnes doopravdy unaven. Co jsme jen toho vypili. Mysl�m, śe kaśdż by byl stejn� unaven po cel�m tom veŁeru a noci."
NadporuŁ�k Luk� nem�l płvodn� v śmyslu n�kde se zdrśet. �el kveŁeru z t�bora do m�sta jen do ma�arsk�ho divadla v Kir�lyhid�, kde hr�li n�jakou ma�arskou operetku s macatżmi śidovkami hereŁkami v płedn�ch śloh�ch, jejichś b�jeŁnou płednost� bylo to, śe vyhazovaly płi tanci nohy do vż�e a nenosily ani trikot, ani kalhoty a kvłli v�t�� płitaślivosti p�nł dłstojn�kł holily se dole jako Tatarky, z Łehoś ov�em nem�la ś�dnż pośitek gal�rie, a zato t�m v�t�� dłstojn�ci od d�lostłelectva sed�c� dole v parteru, kteł� si na tu kr�su brali s sebou do divadla d�lostłeleck� triedry.
NadporuŁ�ka Luk�e nezaj�malo v�ak to zaj�mav� svinstvo, pon�vadś vypłjŁen� divadeln� kuk�tko nebylo achromatick� a m�sto stehen vid�l jen v pohybu n�jak� fialov� plochy.
V płest�vce po prv�m jedn�n� zaujala ho sp�e jedna d�ma, kter� prov�zena p�nem v prostłedn�ch letech, t�hla ho ke garderob� a vykl�dala mu, śe ihned płjdou domł, śe se na takov� v�ci d�vat nebude. Pron�ela to dosti hlasit� n�mecky, naŁeś jej� prłvodce odpov�dal ma�arsky: "Ano, and�li, płjdeme, souhlas�m. Je to opravdu nechutn� v�c."
"Es ist ekelhaft," odpov�dala rozhorlen� d�ma, kdyś j� p�n navl�kal divadeln� pl᚝. OŁi j� płitom pl�ly rozŁilen�m nad tou nestoudnost�, velk� Łern� oŁi, hod�c� se tak dobłe k jej� p�kn� postav�. Pod�vala se płitom na nadporuŁ�ka Luk�e a pronesla je�t� jednou rozhodn�: "Ekelhaft, wirklich ekelhaft." To rozhodlo o kr�tk�m rom�nku.
Obdrśel informace od garderobi�rky, śe jsou to manśel� K�konyiovi, p�n śe m� na Sopronyi utca Ł�slo 16 śelez�łskż z�vod.
"A bydl� s pan� Etelkou v prvn�m patłe; ` łekla garderobi�rka s podrobnost� star� kupl�łky, "ona je N�mkyn� ze �opron� a on je Ma�ar, zde je to v�echno pom�chan�."
NadporuŁ�k Luk� vzal si t�ś z garderoby pl᚝ a �el do m�sta, kde setkal se ve velk� vin�rn� a kav�rn� U arciv�vody Albrechta s n�kolika dłstojn�ky od 9i. pluku.
Nemluvil mnoho a pil zato v�c, kombinuje, co m� vlastn� napsat t� pł�sn�, mravn�, hezk� d�m�, kter� ho rozhodn� v�c l�kala neś v�echny ty opice na jevi�ti, jak se o nich vyjadłovali druz� dłstojn�ci.
Ve velice dobr� n�lad� ode�el do mal� kav�rny U kł�śe sv. �t�p�na, kde za�el do mal�ho chambre s�par�e, vyhnal odtamtud n�jakou Rumunku, kter� se nab�zela, śe se svl�kne do naha a śe si s n� młśe d�lat, co chce, poruŁil si inkoust, p�ro a dopisn� pap�r, l�hev ko�aku a napsal po bedliv� śvaze toto psan�, kter� se mu zd�lo bżt vłbec nejhezŁ�m, kter� kdy napsal: Milostiv� pan�! Byl jsem vŁera pł�tomen v m�stsk�m divadle hłe, kter� V�s rozhołŁila. Sledoval jsem V�s jiś płi cel�m prvn�m jedn�n�, V�s i Va�eho pana manśela. Jak jsem pozoroval...
"Jen do n�ho," łekl si nadporuŁ�k Luk�, "jak� m� pr�vo ten chlap m�t takovou roztomilou śenu. Vśdy� vypad� jako oholenż pavi�n."
Psal d�l: V� pan manśel s nejlep��m porozum�n�m d�val se na oplzlosti prov�d�n� na jevi�ti ve hłe, kter� ve V�s, milostiv� pan�, płsobila odpor, pon�vadś to nebylo um�n�, ale hnusn� płsoben� na nejintimn�j�� city Łlov�ka.
"Ta śensk� m� poprs�," pomyslil si nadporuŁ�k Luk�, "jen pł�mo do toho!" Odpus�te, milostiv� pan� śe mne nezn�te, ale płesto śe jsem k V�m upł�mnż. Vid�l jsem v śivot� mnoho śen, ale ś�dn� na mne neuŁinila takovż dojem jako Vy, nebo� V� śsudek a śivotn� n�zor shoduje se śpln� s mżm n�zorem. Jsem płesv�dŁen, śe V� pan manśel je Łistż sobec, kterż V�s tah� s sebou...
"To nejde," łekl k sob� nadporuŁ�k Luk� a płe�krtl "schleppt mit" a m�sto toho psal: ...kterż v z�jmu sv�m vod� V�s, milostiv�, s sebou na divadeln� płedstaven� odpov�daj�c� jedin� jeho vkusu. M�m r�d upł�mnost, nevt�r�m se nijak ve V� soukromż śivot, a pł�l bych si pohovołit s V�mi soukrom� o Łist�m um�n�...
"Zde v hotel�ch to nepłjde, budu ji muset zat�hnout do V�dn�," pomyslil si je�t� nadporuŁ�k, "vezmu si komandżrovku." Proto osm�luji se, milostiv� pan�, poprositi V�s o setk�n�, abychom se bl�śe Łestn� sezn�mili, coś jist� neodłeknete tomu, jehoś v nejkrat�� dob� oŁek�vaj� sv�zeln� v�leŁn� pochody a kterż, v pł�pad� Va�eho laskav�ho svolen�, zachov� si v bitevn� vłav� nejkr�sn�j�� vzpom�nku na du�i, kter� ho stejn� pochopila, jako ji on s�m ch�pal. Va�e rozhodnut� bude mi pokynem, Va�e odpov�� rozhoduj�c�m okamśikem v śivot�.
Podepsal se, vypil ko�ak a poruŁil si je�t� jednu l�hev, a pije Ł�ku za Ł�kou, takłka po kaśd� v�t� doopravdy zaslzel, kdyś płeŁetl sv� posledn� ł�dky.

Bylo dev�t hodin r�no, kdyś �vejk probudil nadporuŁ�ka Luk�e: "Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jste zaspal na sluśbu a j� uś mus�m j�t s va��m psan�m do tż Kir�lyhidy. J� uś v�s budil v sedm hodin, potom v płl osmż, pak v osm, kdyś uś �li kolem na cviŁen�, a vy jste se jen obr�til na druhou stranu. Pane obrlajtnant... J�łku, pane obrlajtnant..."
NadporuŁ�k Luk� totiś cht�l se, zabruŁev cosi, obr�tit op�t na bok, coś se mu nepodałilo, pon�vadś �vejk s n�m nemilosrdn� tł�sl a hul�kal: "Pane obrlajtnant, j� jdu tedy s t�m psan�m do Kir�lyhidy."
NadporuŁ�k z�vl: "S psan�m? Ja, s mżm psan�m je to diskr�tnost, rozum�te, tajemstv� mezi n�mi. Abtreten..."
NadporuŁ�k zabalil se op�t do deky, ze kter� ho �vejk vyt�hl, a spal d�l, zat�mco �vejk putoval d�l do Kir�lyhidy.
Naj�t Sopronyi utczu Ł�slo 16 nebylo by bżvalo tak t�śk�, kdyby ho n�hodou nebyl potkal starż sap�r VodiŁka, kterż byl płid�len k "�tajer�kłm", jejichś kas�rna byla dole v l�gru. VodiŁka bydl�val płed l�ty v Praze na Boji�ti, a proto płi takov�m setk�n� nezbylo nic jin�ho, neś śe oba za�li do hospody U Łern�ho ber�nka v Brucku, kde byla zn�m� Ł�nice Rłśenka, �e�ka, kter� byli v�ichni Łe�t� jednoroŁ�ci, kteł� kdy byli v l�gru, n�jakż obnos dluśni.
Posledn� dobou sap�r VodiŁka, starż partyka, d�lal j� kaval�ra a m�l v seznamu v�echny mar�ky, kter� odj�śd�ly z t�bora, a chodil v pravż Łas �echy jednoroŁ�ky upom�nat, aby se neztratili bez zaplacen� śtraty ve v�leŁn� vłav�.
"Kam vlastn� m� zam�ł�no?" ot�zal se VodiŁka, kdyś se ponejprv napili dobr�ho v�na.
"Je to tajemstv�," odpov�d�l �vejk, "ale tob�, jako starżmu kamar�dovi, to sv�ł�m."
Vysv�tlil mu v�echno dopodrobna a VodiŁka prohl�sil, śe je starej sap�r a śe ho nemłśe opustit, a śe płjdou psan� odevzdat spolu.
Bavili se znamenit� o minulżch dob�ch a v�echno se jim zd�lo, kdyś po dvan�ct� hodin� vy�li od �ern�ho ber�nka, płirozenżm a snadnżm.
Krom� toho m�li v du�i pevnż dojem, śe se nikoho neboj�. VodiŁka po cel� cest� do Sopronyi utca Ł�slo 16 projevoval ohromnou nen�vist vłŁi Ma�arłm a vypravoval neust�le, jak se v�ude s nimi pere, kde se v�ude a kdy s nimi sepral a co mu kdy a kde zabr�nilo, aby se s nimi nepopral.
"Jednou ti uś takovżho kluka ma�arskżho drś�m za chłt�n v Pausdorf�, kam jsme �li my saper�ci na v�no, a chci mu d�t jednu �ber�vunkem płes kokos v tż tm�, pon�vadś jsme hned, jak to zaŁlo, pra�tili l�hv� do visac� lampy, a von najednou zaŁne kłiŁet: ,Tondo, dy� to jsem j�, Purkr�bek, vod 16. landv�r!` M�lem by to byla bejvala mejlka. Zato jsme jim to tam, tajtrl�kłm ma�arskżm, vodplatili poł�dn� u Neziderskżho jezera, na kterż jsme se �li płed tłemi tejdny pod�vat. Leś� tam ve vedlej�� vsi n�jakż odd�len� strojn�ch pu�ek n�jakejch honv�dł, a my jsme n�hodou v�ichni za�li do jednż hospody, kde voni tanŁili ten svłj Łard� jako pominutż a roztahovali si drśku na celż kolo se svżm ,Uram, uram, biró uram` nebo ,L��ok, l��ok, l��ok a faluba.` My si sedneme naproti nim, jen jsme si �ber�vunky polośili płed sebe na stłl, a pov�d�me si: ,Vy pacholci, my v�m d�me l��ok,` a n�jakej Mejstł�k, kerej m�l ploutev jako B�l� hora, se hned nab�d, śe si płjde zatanŁit a śe n�jakżmu syŁ�kovi vezme holku z kola. Holky byly setsakra fe�andy, takovż lejtkavż a prdelatż, stehnatż a vokatż, a jak se na n� ti ma�ar�t� pacholci maŁkali, bylo vid�t, śe ty holky maj� plnż, tvrdż prsa jako płlm�Łe a śe jim to d�l� moc dobłe a śe se vyznaj� v tlaŁenici. Tak ten n� Mejstł�k skoŁ� do kola a tu nejv�t�� fe�andu chce br�t jednomu honv�dovi, kerej zaŁal n�co brebentit, a Mejstł�k mu hned jednu hodil, ten se svalil, my uś hned chytli �ber�vunky, votoŁili jsme si je kolem ruky, aby n�m bajonety neul�tly, skoŁili mezi n�, j� jsem vykłik: ,Vinnej nevinnej, berte to po ład�!` a uś to �lo jako na m�sle. ZaŁli vyskakovat oknem, my je chytali ve voknech za nohy a zas stahovali do s�lu. Kdo nebyl n�, ten dostal. Zaplet se tam do toho jejich starosta s Łetn�kem, a uś dostali na chr�m p�n�. Hostinskej byl taky bit, pon�vadś zaŁal n�mecky nad�vat, śe prej kaz�me z�bavu. Je�t� jsme potom chytali po vesnici ty, kteł� se cht�li płed n�mi schovat. Jako jednoho jejich cuksf�ru, toho jsme na�li zahrabanżho v sen� na płd� v jednom statku aś dole pod vs�. Prozradila n�m ho jeho holka, pon�vadś von tam tancoval s jinou. Byla ud�lan� do na�eho Mejstł�ka a �la s n�m potom nahoru po cest� na Kir�lyhidu, kde jsou pod lesem su��rny na seno. Zat�hla ho do jednż takovż su��rny a cht�la potom na n�m p�t korun a von j� dal płes hubu. Potom n�s dohonil aś nahołe u samżho l�gru a pov�dal, śe vśdycky myslel, śe jsou Ma�arky vohniv�j��, ale ta svin� śe leśela jako pałez a poł�d jen n�co brebentila. - Ma�ałi jsou, zkr�tka łeŁeno, holota," zakonŁil starż sap�r VodiŁka, naŁeś �vejk poznamenal: "N�kerej Ma�ar taky za to nemłśe, śe je Ma�ar."
"Jakpak by nemoh," rozŁiloval se VodiŁka, "kaśdej za to młśe, to je hloupost. To bych ti pł�l, aby dostali jednou tebe tak do p�r�dy, jako se mn� stalo, kdyś jsem prvn� den sem płijel na kursy. Je�t� to samż vodpłldne uś n�s sehnali jako st�do dobytka do �koly a jeden takovej pitomec n�m zaŁal kreslit a vysv�tlovat, co jsou to blind�śe, jak se d�laj� z�klady, jak se to m�ł�, a r�no prej, kdo to nebude m�t nakreslenż, jak von to vykl�d�, śe bude zavłenej a uv�zanej. ,Krucifix,` mysl�m si, ,proto jsi se na front� płihl�sil do t�ch kursł, aby ses ulil z fronty, nebo abys veŁer maloval do n�jakżch se�itkł tuśtiŁkou jako �kol�Łek?` Takovej vztek mne vzal, ś�dnż st�n� jsem nem�l, ani jsem se nemoh na toho blbouna, co n�m to vykl�dal, pod�vat. Nejrad�ji byl bych v�echno rozml�til, jak jsem byl vzteklej. Ani jsem neŁekal na kafe a hned jsem �el z bar�ku do Kir�lyhidy, a z toho vzteku jsem na nic jinżho nemyslel neś naj�t si v m�st� n�jakou tichou putyku, vośrat se tam a ud�lat tam krav�l, d�t n�komu płes drśku a j�t vyboułenej domł. �lov�k m�n�, ale p�nbłh m�n�. Tam u łeky aś mezi zahradami na�el jsem vopravdu takovej lok�l, tichej jako kaple, jako stvołenej pro krav�l. Sed�li tam jen dva hosti a bavili se mezi sebou ma�arsky, coś mne je�t� v�c nam�chalo, a taky jsem byl je�t� dł�v a v�c vośralej, neś jsem si myslel, takśe jsem v tż vopici ani nepozoroval, śe vedle je je�t� jeden lok�l, kam mezi tou dobou, co jsem se Łinil, płi�lo asi vosum husarł, kteł� se do mne pustili, kdyś jsem t�m dv�ma prvn�m hostłm dal płes drśku. Ti prev�ti husałi tak ti mne zmordovali a honili mezi zahradama, śe jsem vłbec netrefil domł, aś k r�nu, a hned jsem musel na marodcimru, kde jsem se vymluvil, śe jsem spad do cihelny, a celej tejden mne balili do mokrżho prost�radla, aby se mn� z�da nepodb�rala. To si płej, paneŁku, dostat se mezi takovż lotry. To nejsou lidi, to je dobytek."
"Kdo Ł�m zach�z�, t�m sch�z�," łekl �vejk, "taky se jim nesm� divit, śe jsou rozŁ�len�, kdyś musej� tam nechat st�t v�echno v�no na stole a maj� t� honit po zahrad�ch ve tm�. Voni si to m�li s tebou vodbejt hned na m�st� v lok�le, pak t� vyhodit. Pro n� by to bejvalo bylo lep�� a pro tebe taky, kdyby to s tebou skoncovali u stolu. J� jsem znal n�jakżho kołaleŁn�ka Paroubka v Libni. Jednou se mu tam opil n�jakej dr�ten�k jalovcovou a zaŁal nad�vat, śe je to slabż, śe do toho leje vodu, śe kdyby dr�toval sto let a za celej vejd�lek si koupil samou jalovcovou a vypil ji najednou, śe by moh je�t� chodit po provaze a nosit ho, Paroubka, v n�ruŁ�. Potom je�t� łekl Paroubkovi, śe je huncśt a �a�Ł�nsk� bestie, tak ho m�lej Paroubek chyt, votlouk mu jeho past� na my�i a dr�ty vo hlavu a vyhodil ho ven a ml�til ho po ulici tyŁ� na stahov�n� rolety aś dolł na Invalidovnu a hnal ho, jak byl zdivoŁelej, płes Invalidovnu v Karl�n� aś nahoru na �iśkov, vodtud płes �idovskż pece do Male�ic, kde vo n�j koneŁn� tyŁ płerazil, takśe se moh vr�tit nazp�tek do Libn�. Jó, ale v tom rozŁ�len� zapomn�l na to, śe m� je�t� asi to v�echno obecenstvo v kołaln�, śe si tam asi budou ti syŁani sami hospodałit. A taky se vo tom płesv�dŁil, kdyś koneŁn� se zas dostal do svż kołalny. U kołalny bylo napolovic staśenż roló, u kterżho st�li dva policajti, taky siln� nabranż, kdyś d�lali vevnitł poł�dek. Dopolovic v�echno vypitż, na ulici pr�zdnej soudek vod rumu, a pod pultama na�el Paroubek dva vośralż chlapy,, kteł� byli płehl�dnutż policajty a kteł�, kdyś je vyt�hl, cht�li mu platit po dvou krejcał�ch, v�c prej śitnż nevypili. Tak se trest� płen�hlenost. To m� jako na vojn�. Napłed nepł�tele poraz�me a potom poł�d a poł�d za n�m, a nakonec nestaŁ�me sami ut�kat "
"J� jsem si ty chlapy dobłe zapamatoval," ozval se VodiŁka, "kdyby mn� tak n�kterej z t�ch husarł padl do cesty, j� bych si to s n�m vyrovnal. My saper�ci jsme, kdyś to do n�s vjede, potvory. My nejsme jako ty śeleznż mouchy. Kdyś jsme byli na front� u Płemy�lu, tak tam byl s n�mi hejtman Jetzbacher, svin�, kter� nebylo rovno pod sluncem. Ten n�s um�l tak sekżrovat, śe n�jakej Bitterlich od na�� kumpaŁky, N�mec, ale moc takovej hodnej Łlov�k, se kvłli n�mu zastłelil. Tak jsme si łekli, śe aś to zaŁne z ruskż strany hv�zdat, śe taky n� hejtman Jetzbacher ś�t nebude. A hned taky, jak zaŁali Rusov� po n�s stł�let, dali jsme do n�ho płi płestłelce p�t �u�ł. Potvora byl je�t� śiv jako koŁka, tak jsme ho museli dv�ma ranama dorazit, aby z toho nic nebylo; jenom zamrn�l, ale tak n�jak sm�n�, moc legraŁn�."
VodiŁka se zasm�l: "To m� na front� na denn�m poł�dku. Vypravoval mn� młj jeden kamar�d, je te� taky u n�s, śe kdyś byl jako infanter�k pod B�lehradem, jejich kumpaŁka v gefechtu vodstłelila si svżho obrlajtnanta, taky takovżho psa, kterż zastłelil s�m dva voj�ky na pochodu, pon�vadś uś d�l nemohli. Ten kdyś dod�l�val, najednou zaŁal hv�zdat sign�l k vodstoupen�. Mohli se prej v�ichni kolem ułehtat "
Za tohoto poutav�ho a pouŁn�ho rozhovoru na�el �vejk s VodiŁkou koneŁn� śelez�łskż kr�m pana K�konyie na Sopronyi utca Ł�slo 16.
"M�l bys płece jen rad�i zde poŁkat," łekl �vejk k VodiŁkov� płed prłjezdem domu, "j� jen seb�hnu do prvn�ho patra a odevzd�m psan�, poŁk�m si na odpov�� a hned jsem zas dole."
"J� t� m�m vopustit?" podivil se VodiŁka, "ty nezn� Ma�ary, ł�k�m ti to poł�d. Tady mus�me bejt na n� vopatrn�. J� ho pl�cnu."
"Poslouchej, VodiŁko," łekl �vejk v�śn�, "zde se nejedn� vo Ma�ara, zde se jedn� vo jeho pan�. Vśdy� jsem ti to v�ecko, kdyś jsme sed�li s tou Łeskou kelnerkou, vykl�dal, śe nesu psan� vod svżho obrlajtnanta, śe je to naprost� tajemstv�. Von mn� płece młj obrlajtnant klad na srdce, śe vo tom nesm� v�d�t ś�dn� śiv� du�e, a ta tvoje kelnerka sama płece pov�dala, śe je to śpln� spr�vnż, śe je to diskr�tn� v�c. Vo tom, śe se nesm� nikdo dov�d�t, śe si pan obrlajtnant dopisuje se vdanou śenskou. A ty s�m jsi taky to chv�lil a płikyvoval na to hlavou. Vysv�tlil jsem v�m to płece, jak n�leś� a patł�, śe vykon�m płesn� rozkaz svżho obrlajtnanta, a ty najednou mermoc� chce� j�t s sebou nahoru."
"Ty m� je�t� nezn�, �vejku," odpov�d�l t�ś velice v�śn� starż sap�r VodiŁka, "kdyś jsem uś jednou łek, śe t� nevopust�m, tak si pamatuj, śe moje slovo plat� za sto. Kdyś jdou dva, je to vśdycky bezpeŁn�j��."
"Z toho t�, VodiŁko, vyvedu. V�, kde je na Vy�ehrad� Neklanova ulice? Tam m�l d�lnu z�meŁn�k Voborn�k. Byl to Łlov�k spravedlivej a jednoho dne, kdyś se vr�til domł z fl�mu, tak si s sebou płived je�t� jednoho flamendra sp�t. Potom leśel dlouho a dlouho a kaśdej den, kdyś mu jeho śena płevazovala r�nu na hlav�, tak mu ł�kala: ,Vid�, Ton�Łku, kdybyste byli nepłi�li dva, tak jsem ti jenom zahr�la a nehodila ti na hlavu decim�lku.` A von potom, kdyś uś moh mluvit, ł�kal: ,M� pravdu, matko, podruhż aś n�kam pudu, tak s sebou nikoho nepłit�hnu.` "
"To by tak je�t� sch�zelo," rozdurdil se VodiŁka, "aby n�m je�t� ten Ma�ar cht�l hodit n�co na hlavu. J� ho chytnu za krk a shod�m ho z prvn�ho poschod� dolł po schodech, śe polet� jako �rapnel. Na ty kluky ma�arskż se mus� j�t vostłe. Jakżpak s nimi cavyky."
"VodiŁko, vśdy� ty jsi płece tolik nevypil. J� m�l vo dv� Łtvrtky v�c neś ty. Rozvaś si jenom to, śe nesm�me ud�lat ś�dnej �kand�l. J� jsem za to zodpov�dnej. Jedn� se płece vo śenskou."
"Pl�cnu taky śenskou, �vejku, mn� je to jedno, to je�t� nezn� starżho VodiŁku. Jednou v Z�b�hlic�ch na Rłśovżm ostrov� necht�la se mnou j�t jedna takov� ma�kara tanŁit, śe prej m�m voteklou hubu. M�l jsem pravda hubu vopuchlou, pon�vadś jsem pr�v� płi�el z jednż taneŁn� z�bavy v Hostivałi, ale povaś si tu ur�śku vod tż b�hny. ,Tak tu m�te taky jednu, velect�n� sleŁno,` łek jsem, ,aby v�m to nebylo l�to: Jak jsem j� tu jednu utrh, povalila celej stłl na zahrad� i se sklenicema, za kterżm sed�la s tat�nkem a s maminkou a s dv�ma bratry. Ale neb�l jsem se celżho Rłśovżho ostrova. Byli tam zn�m� z Vr�ovic a ty mn� pomohli. Ztł�skali jsme asi p�t rodin i s d�tma. Muselo to bejt sly�et aś do Michle a potom to taky bylo v novin�ch o tej zahradn� z�bav� toho dobroŁinnżho spolku n�jakejch rod�kł ��kżho m�sta. A proto jak ł�k�m, jak mn� jin� pomohli. tak i j� vśdycky kaśdżmu kamar�dovi pomłśu, kdyś m� k n�Łemu doj�t. Za śivżho boha se vod tebe nehnu. Ty Ma�ary nezn�... To mn� płece nemłśe� ud�lat, abys m� vod sebe vodstrkoval, kdyś se vid�me po tolika l�tech, a je�t� za jakejch vokolnost�."
"Tak tedy poj� s sebou," rozhodl se �vejk, "ale vopatrn� jednat, abychom nem�li n�jakż nepł�jemnosti."
"Nestarej se, kamar�de," potichu łekl VodiŁka, kdyś �li ke schodłm, "j� ho pl�cnu..."
A je�t� ti�eji dodal: "Uvid�, śe n�m ned� ten kluk Ma�arsk� ś�dnou pr�ci."
A kdyby byl n�kdo v prłjezd� a rozum�l Łesky, byl by zaslechl jiś śe schodł hlasit�ji pronesen� VodiŁkovo heslo "Ty Ma�ary nezn�...", heslo, ku kter�mu on do�el v tich�m lok�le nad łekou Litavou, mezi zahradami slavn� Kir�lyhidy, obklopen� vrchy, na kter� budou voj�ci vzpom�nat vśdy s prokl�n�n�m płi vzpom�nk�ch na ty v�echny �bunky do sv�tov� v�lky i za sv�tov� v�lky, na kterżch se cviŁili teoreticky k praktickżm masakrłm a łeś�m.

�vejk s VodiŁkou st�li płed dvełmi bytu pana K�konyiho. Neś płitlaŁil na knofl�k zvonku, poznamenal �vejk: "Sly�el jsi n�kdy, VodiŁko, śe vopatrnost je matkou moudrost�?"
"J� se vo to nestar�m," odpov�d�l VodiŁka, "von nesm� m�t ani Łas votevł�t hubu..."
"J� s n�m taky nem�m co jednat, VodiŁko." �vejk zazvonil a VodiŁka łekl hlasit�: "Ajncvaj, a bude ze schodnu."
Dvełe se otevłely, objevila se sluśka a t�zala se ma�arsky, Łeho si płej�. "Nem tudom," łekl opovrśliv� VodiŁka, "uŁ se, holka, Łesky."
"Verstehen Sie deusch?" ot�zal se �vejk. "A pischen."
"Also sagen Sie der Frau, ich will die Frau sprechen, sagen Sie, da� ein Brief ist von einem Herr drau�en in Kong."
"J� se ti div�m," łekl VodiŁka, vstupuje za �vejkem do płeds�n�, "śe s takovżm smradem mluv�." St�li v płeds�ni, zavłeli dvełe na chodbu a �vejk jen poznamenal:
"Maj� to tady p�kn� zał�zenż, dokonce dva de�tn�ky na v��ku, a ten vobraz toho P�na Krista taky nen� �patnej."
Z jednoho pokoje, odkud ozżvalo se klep�n� lśic a zvon�n� tal�łł, vy�la op�t sluśka a łekla k �vejkovi:
"Frau ist gesagt, da� sie hat ka' Zeit, wenn was ist, das mir geben und sagen."
"Also," łekl slavnostn� �vejk, "der Frau ein Brief, aber halten Kuschen."
Vyt�hl psan� nadporuŁ�ka Luk�e.
"Ich," łekl, ukazuje prstem na sebe, "Antwort warten hier in die Vorzimmer."
"Co si nesedne�?" ptal se VodiŁka, kterż jiś sed�l na śidli u zdi, "tamhle m� śidli. Bude� st�t tady jako śebr�k. Neponiśuj se płed t�m Ma�arem. Uvid�, śe s n�m budeme m�t tahanici, ale j� ho pl�cnu. - Posly�," łekl po chv�li, "kde jsi se nauŁil n�mecky?"
"S�m vod sebe," odpov�d�l �vejk. Op�t bylo chv�li ticho. Pak bylo sly�et z pokoje, kam odnesla sluśka psan�, velkż kłik a hluk. N�kdo uhodil n�Ł�m t�śkżm o zem, pak se dalo rozeznat jasn�, śe tam l�taj� sklenice a tł�t� se tal�łe, do Łehoś zn�lo hul�k�n�: "Baszom az any�t, baszom az istenet, baszom a Krizstus M�rj�t, baszom az aty�dot, baszom a vil�got!"
Dvełe se rozlet�ly a do płeds�n� vb�hl p�n v nejlep��ch letech s ubrouskem kolem krku, m�vaje płed chvilkou odevzdanżm dopisem.
Nejbl�śe dveł� sed�l starż saper�k VodiŁka a rozŁilenż p�n se tak� prvn� na n�ho obr�til. "Was soll das hei�en, wo ist der verfluchte Kerl, welcher dieses Brief gebracht hat?" "Pomalu," łekl VodiŁka vst�vaje, "ty n�m zde moc nełvi, abys nevyl�t, a kdyś chce� v�d�t, kdo ten dopis płines, tak se zeptej tamhle kamar�da. Ale mluv s n�m slu�n�, nebo bude� za dvełma natotata."
Nyn� bylo na �vejkovi, aby se płesv�dŁil o bohat� vżłeŁnosti rozŁilen�ho p�na s ubrouskem kolem krku, kterż m�chal p�t� płes dev�t�, śe pr�v� ob�dvali.
"My jsme sly�eli, śe ob�dv�te," l�manou n�mŁinou souhlasil s n�m �vejk, dod�vaje Łesky: "Mohlo n�s to taky napadnout, śe v�s asi zbyteŁn� vytrhnem vod ob�da."
Neponiśuj se," ozval se VodiŁka.
RozŁilenż p�n, kter�mu po jeho śiv� gestikulaci drśel ubrousek jiś jen za jeden c�p, pokraŁoval d�l, śe napłed myslel, śe se ve psan� jedn� o vyk�z�n� n�jakżch m�stnost� pro vojsko v tomto dom�, kterż patł� jeho pan�.
"Sem by se je�t� ve�lo hodn� vojska," łekl �vejk, "ale vo to se v tom psan� nejednalo, jak jste se asi płesv�dŁil."
P�n se chytil za hlavu, płiŁemś spustil celou ładu vżŁitek, śe byl taky rezervn�m lajtnantem, te� śe by r�d slouśil, ale śe m� ledvinovou nemoc. Za jeho Łasł śe nebylo tak dłstojnictvo rozpustil�, aby ru�ilo klid dom�cnosti. �e psan� po�le na velitelstv� pluku, do ministerstva vojenstv�, uvełejn� je v novin�ch.
"Pane," łekl dłstojn� �vejk, "to psan� jsem psal j�. Ich geschrieben, kein Oberleutnant. Podpis jen tak, fale�nż, Unterschrift, Name, falsch. Mn� se va�e pan� velice l�b�. Ich liebe Ihre Frau. J� jsem do va�� pan� zamilovanej aś po u�i, jak ł�kal Vrchlickż. Kapitales Frau."
RozŁilenż p�n se cht�l vrhnout na �vejka, kterż st�l klidn� a spokojen� płed n�m, ale starż sap�r VodiŁka, sleduj�c� kaśdż jeho pohyb, podrazil mu nohu, vytrhl mu psan� z ruky, kterżm st�le m�val, strŁil do kapsy, a kdyś se pan K�konyi vzchopil, chytil ho VodiŁka, odnesl ke dveł�m, otevłel si dvełe jednou rukou, a uś bylo sly�et, jak na schodech se n�co v�l�.
�lo to tak rychle jako v poh�dk�ch, kdyś si Łert płijde pro Łlov�ka.
Po rozŁilen�m p�novi złstal jen ubrousek. �vejk ho zvedl, zaklepal slu�n� na dvełe pokoje, odkud płed p�ti minutami vy�el pan K�konyi a odkud bylo sly�et śenskż pl�Ł.
"Płin��m v�m ubrousek," łekl �vejk m�kce k pan�, kter� breŁela na pohovce, "moh by se po�lapat. Moje ścta."
Srazil paty dohromady, zasalutoval a vy�el na chodbu. Na schodech nebylo zn�t tak dalece nijakżch stop z�pasu, zde dle płedpokladł VodiŁkovżch odehr�valo se v�e śpln� lehce. Jedin� potom u vrat v prłjezd� na�el �vejk utrśenż n�krŁn� L�meŁek. Tam se patrn�, kdyś pan K�konyi zoufale se zachytil domovn�ch vrat, aby nebyl vyvleŁen na ulici, odehr�val posledn� akt t�to trag�die.
Zato na ulici bylo ru�no. Pana K�konyiho odt�hli do prot�j��ho prłjezdu, kde ho pot�vali vodou, a uprostłed ulice bil se starż sap�r VodiŁka jako lev proti n�kolika honv�dłm a hondv�dhusarłm, kteł� se zastali sv�ho krajana. Oh�n�l se mistrn� bodlem na łemenu jako cepem. A nebyl s�m. Jemu po boku bojovalo n�kolik Łeskżch voj�kł od rłznżch regimentł, kteł� pr�v� �li ulic�.
�vejk, jak pozd�ji tvrdil, ani s�m nev�d�l, jak se taky do toho dostal, a pon�vadś nem�l ś�dn� bodlo, jak se mu do rukou dostala hłl n�jak�ho ud�en�ho div�ka.
Trvalo to hezkou chv�li, ale v�echno p�kn� m� taky sv� konce. Płi�el berajt�aft a sebral to v�echno.
�vejk �el s hol�, kter� byla komandantem berajt�aftu uzn�na jako corpus delicti, vedle VodiŁky.
�vejk �el spokojen�, maje hłl jako flintu na rameni.
Starż sap�r VodiŁka po celou cestu tvrdo��jn� mlŁel. Aś teprve kdyś vch�zeli na hauptvachu, łekl zasmu�ile k �vejkovi: "Nepov�dal jsem ti to, śe Ma�ary nezn�?"

*4. kapitola

Nov� utrpen�
Plukovn�k Schr�der se zal�ben�m pozoroval bledż obliŁej nadporuŁ�ka Luk�e, s velkżmi kruhy pod oŁima, kterż v rozpac�ch ned�val se na plukovn�ka, ale śkradkem, jako by n�co studoval, d�val se na pl�n dislokace muśstev ve vojensk�m t�bołe, kterż byl tak� jedinou ozdobou v cel� kancel�łi plukovn�ka.

Płed plukovn�kem Schr�drem bylo na stole n�kolik novin s Łl�nky zatrśenżmi modrou tuśkou, kter� je�t� jednou płel�tl plukovn�k zb�śn�, a łekl, d�vaje se na nadporuŁ�ka Luk�e:
"Vy tedy jiś o tom v�te, śe v� sluha �vejk nal�z� se ve vazb� a bude pravd�podobn� dod�n k divizijn�mu soudu?"
"Ano, pane plukovn�ku."
"T�m ov�em," dłrazn� łekl plukovn�k, pase se nad bledou tv�ł� nadporuŁ�ka Luk�e, "nen� cel� z�leśitost ukonŁena. Jest jist�, śe m�stn� vełejnost byla poboułena celżm pł�padem va�eho sluhy �vejka, a ona af�ra uv�d� se v souvislosti i s va��m jm�nem, pane nadporuŁ�ku. Z velitelstv� divize byl n�m dod�n jiś jistż materi�l. M�me zde n�kter� Łasopisy, kter� se zabżvaly t�mto pł�padem. Młśete mn� to płeŁ�st nahlas."
Podal nadporuŁ�kovi Luk�ovi noviny se zatrśenżmi Łl�nky, kterż poŁal Ł�st monotónn�m hlasem, jako by Łetl v Ł�tance pro d�ti v�tu ,Med jest mnohem vżśivn�j�� a snadn�ji straviteln�j�� neś cukr`: "Kde je z�ruka na�� budoucnosti?"
"To je v Pester Lloydu?" ot�zal se plukovn�k.
"Ano, pane plukovn�ku," odpov�d�l nadporuŁ�k Luk� a pokraŁoval ve Łten�: "Veden� v�lky vyśaduje souŁinnost v�ech vrstev obyvatelstva rakouskouhersk�ho mocn�łstv�. Chceme-li m�ti pod stłechou bezpeŁ� st�tu, v�echny n�rody mus� podporovati se navz�jem a z�ruka na�� budoucnosti je pr�v� v t� spont�nn� śct�, kterou jeden n�rod m� płed druhżm. Nejv�t�� ob�ti na�ich Łackżch voj�nł na front�ch, kde oni neust�le postupuj� kupłedu, nebyly by mośny, kdyby tżl, ona z�sobovac� i politick� tepna na�ich slavnżch arm�d, nebyl sjednocenżm, kdyby vyskytovaly se v z�dech na�� arm�dy śivly rozb�jej�c� jednolitost st�tu a svou agitac� a zlomyslnost� podrżvaly autoritu st�tn�ho celku a zav�d�ly v souruŁenstv� n�rodł na�� ł�e zmatky. Nemłśeme se v t�to d�jinn� chv�li mlŁky d�vati na hrstku lid�, kteł� by cht�li se pokou�et z nacion�ln�ch m�stn�ch dłvodł ru�it sjednocenou pr�ci a z�pas v�ech n�rodł t�to ł�e o spravedliv� potrest�n� t�ch b�d�kł, kteł� na ł�i na�i bez pł�Łiny napadli, aby ji zbavili ve�kerżch kulturn�ch i civilizaŁn�ch statkł. Nemłśeme mlŁky opominout tyto hnusn� zjevy vżbuchł chorobn� du�e, kter� touś� jen po rozraśen� jednomyslnosti v srdc�ch n�rodł. M�li jsme jiś n�kolikr�t pł�leśitost upozornit v na�em Łasopise na ten zjev, jak vojensk� śłady jsou nuceny se v�� pł�snost� zakroŁiti proti t�m jednotlivcłm od Łeskżch plukł, kteł� nedbaj�ce slavn� tradice plukovn�, rozs�vaj� svżm nesmyslnżm ł�d�n�m v na�ich ma�arskżch m�stech zlobu proti cel�mu Łesk�mu n�rodu, kterż jako celek nen� niŁ�m vinen a kterż vśdy pevn� st�l za z�jmy t�to ł�e, o Łemś sv�dŁ� cel� łada vynikaj�c�ch Łeskżch vojevłdcł, z nichś vzpom�n�me slavn� postavy mar��lka Radeck�ho a jinżch obrancł rakousko-uhersk�ho mocn�łstv�. Proti t�mto sv�tlżm zjevłm stoj� n�kolik dareb�kł zpustl� Łesk� lłzy, kteł� pouśili sv�tov� v�lky, aby se dobrovoln� płihl�sili do vojska a mohli uv�sti zmatek v jednomyslnost n�rodł monarchie, nezapom�naj�ce płitom na sv� nejniś�� pudy. Upozornili jsme jiś jednou na ł�d�n� pluku No... v Debrec�n�, jehoś vżtrśnosti byly płetł�s�ny i odsouzeny pe�tskou sn�movnou a jehoś plukovn� prapor pozd�ji na front� byl - Konfiskov�no - Kdo m� na sv�dom� ten ohavnż hł�ch? - Konfiskov�no - Kdo hnal Łesk� voj�ky Konfiskov�no - Co si trouf� cizota v na�� ma�arsk� vlasti, o tom sv�dŁ� nejl�pe pł�pad v Kir�lyhid�, ma�arsk� vżsp� nad Litavou. K jak� n�rodnosti patłili voj�ci z nedalek�ho vojensk�ho t�bora v Brucku nad Litavou, kteł� płepadli a ztrżznili tam�j��ho obchodn�ka pana Gyulu K�konyie? Jest rozhodn� povinnost� śładł vy�etłiti tento zloŁin a optati se vojensk�ho velitelstv�, kter� jist� jiś se touto af�rou zabżv�, jakou ślohu v tom bezpł�kladn�m �tvan� proti pł�slu�n�kłm Uhersk�ho kr�lovstv� hraje nadporuŁ�k Lukasch, jehoś jm�no uv�d� se po m�st� ve spojitosti s ud�lostmi posledn�ch dnł, jak n�m bylo sd�leno na��m m�stn�m dopisovatelem, kterż sebral jiś bohatż materi�l o cel� af�łe, kter� v dne�n� v�śn� dob� pł�mo kłiŁ�. �ten�łi Pester Lloydu jist� se z�jmem budou sledovati vżvin vy�etłov�n� a neopomeneme je ujistit, śe je bl�śe sezn�m�me s touto ud�lost� eminentn� dłleśitosti. SouŁasn� v�ak oŁek�v�me śłedn� zpr�vu o kir�lyhidsk�m zloŁinu, sp�chan�m na ma�arsk�m obyvatelstvu. �e se v�c� bude zabżvat pe�tsk� sn�movna, je nab�ledni, aby nakonec se uk�zalo jasn�, śe Łe�t� voj�ci, proj�śd�j�c� Uherskżm kr�lovstv�m na front, nesm� povaśovat zemi koruny svat�ho �t�p�na, jako by ji m�li v pachtu. Jestli pak n�kteł� pł�slu�n�ci toho n�roda, kterż v Kir�lyhid� tak p�kn� reprezentoval souruŁenstv� v�ech n�rodł tohoto mocn�łstv�, je�t� dnes nech�pou situaci, a� złstanou hezky zticha, nebo� ve v�lce takov� lidi kulka, provaz, krimin�l a bajonet nauŁ� jiś poslouchat a podł�dit se nejvy���m z�jmłm na�� spoleŁn� vlasti."
"Kdo je podeps�n pod Łl�nkem, pane nadporuŁ�ku?"
"B�la Barab�s, redaktor a poslanec, pane plukovn�ku."
"To je zn�m� bestie, pane nadporuŁ�ku; ale dł�v, neśli se to dostalo do Pester Lloydu, byl jiś tento Łl�nek uvełejn�n v Pesti Hirlap. Nyn� mn� płeŁt�te śłedn� płeklad z ma�ar�tiny Łl�nku v �opro�sk�m Łasopise Sopronyi Napló."
NadporuŁ�k Luk� Łetl nahlas Łl�nek, ve kter�m redaktor dal si neobyŁejn� z�leśet na tom, aby uplatnil sm�s v�t: "pł�kaz st�tn� moudrost�", "st�tn� poł�dek", "lidsk� zvrhlost", "za�lapan� lidsk� dłstojnost a cit", "kanibalsk� hody", "zmasakrovan� lidsk� spoleŁnost", "smeŁka mamelukł", "za kulisami je pozn�te". A d�l to �lo, jako by Ma�ałi na vlastn� płd� byli nejpron�sledovan�j��m śivlem. Jako by byli płi�li Łe�t� voj�ci, porazili redaktora a �lapali mu baganŁatama po błi�e a ten by łval bolest� a n�kdo si to stenografoval.
"O n�kterżch nejdłleśit�j��ch v�cech," pl�Łe Sopronyi Napló, �opro�skż den�k, "se pov�śliv� mlŁ� a niŁeho se nep�e. Kaśdż z n�s v�, co to je Łeskż voj�k v Uhr�ch i na front�. My v�ichni v�me, jak� v�ci �e�i prov�d�, co je tu v Łinnosti a jak to u �echł vypad� a kdo to zpłsobuje. Bd�lost śładł je ov�em upout�na jinżmi dłleśitżmi v�cmi, kter� v�ak mus� bżt v n�leśit� spojitosti s dozorem nad celkem, aby se nemohlo st�t to, co se stalo v t�chto dnech v Kir�lyhid�. VŁerej�� n� Łl�nek byl na patn�cti m�stech konfiskov�n. Proto nezbżv� n�m nic jin�ho neś prohl�sit, śe ani dnes nem�me pł�li� pł�Łiny z technickżch dłvodł se �iroce zabżvati s ud�lostmi v Kir�lyhid�. N�mi vyslanż zpravodaj zjistil na m�st�, śe śłady jev� opravdovou horlivost v cel� af�łe, vy�etłuj�ce plnou parou. Zd� se n�m jedin� podivnżm, śe n�kteł� śŁastn�ci cel�ho masakru nal�zaj� se dosud na svobod�. Toto se tżk� zejm�na jednoho p�na, kterż se dle doslechu zdrśuje doposud beztrestn� ve vojensk�m t�bołe a st�le je�t� nos� odznaky sv�ho papageiregimentu a jehoś jm�no bylo t�ś uvełejn�no płedevŁ�rem v Pester Lloydu a Pesti Napló. Jest to zn�mż Łeslo �ovinista L�k�, o jehoś ł�d�n� bude pod�na interpelace na��m poslancem G�zou Savanyś, kterż zastupuje okres kir�lyhidskż."
"Stejn� l�bezn�, pane nadporuŁ�ku," ozval se plukovn�k Schr�der, "p�e o v�s t�ś tżden�k v Kir�lyhid� a potom pre�bursk� listy. To v�s ale uś nebude zaj�mat, pon�vadś je to na jedno kopyto. Politicky d� se to odłvodnit, pon�vadś my Raku�an�, a� jsme N�mci, nebo �e�i, jsme proti Ma�arłm płece jen je�t� hodn�... Rozum�te mn�, pane nadporuŁ�ku. Je v tom jist� tendence. Sp� by snad v�s zaj�mal Łl�nek v Kom�rensk�m veŁern�ku, kde se o v�s tvrd�, śe jste se pokou�el zn�silnit pan� K�konyiovou pł�mo v j�deln� płi ob�d� u pł�tomnosti jej�ho manśela, kter�ho jste ohrośoval �avl� a nutil ho, aby zacpal ruŁn�kem śsta sv� manśelky, aby nekłiŁela. To je posledn� zpr�va o v�s, pane nadporuŁ�ku."
Plukovn�k se usm�l a pokraŁoval: "�łady nevykonaly svou povinnost. Preventivn� cenzura ve zdej��ch listech nal�z� se t�ś v rukou Ma�arł. D�laj� si s n�mi, co cht�. N� dłstojn�k nen� chr�n�n płed ur�śkami takov� civiln� ma�arsk� redaktorsk� svin�, a teprve na z�klad� na�eho ostr�ho vystoupen�, respektive telegramu na�eho divizijn�ho soudu, uŁinilo st�tn� n�vladnictv� v Pe�ti kroky, aby byla provedena n�jak� zatŁen� ve v�ech zm�n�nżch redakc�ch. Nejv�c si to odka�le redaktor Kom�rensk�ho veŁern�ku, ten na svłj veŁern�k nezapomene do smrti. M� pov�łil divizijn� soud, jako va�eho płedstaven�ho, vyslechnouti v�s a zas�l� mn� souŁasn� cel� spisy tżkaj�c� se vy�etłov�n�. V�echno by bylo dopadlo dobłe, kdyby nebylo toho va�eho ne��astn�ho �vejka. Je s n�m n�jakż sap�r VodiŁka, u kter�ho po rvaŁce na�li, kdyś je płivedli na hauptvachu, v� dopis, kterż jste poslal pan� K�konyiov�. Ten v� �vejk tvrdil płi vy�etłov�n�, śe prż to nen� va�e psan�, śe psal to s�m, a kdyś mu bylo płedlośeno a on usv�dŁen, aby je opsal a byl porovn�n jeho rukopis, seśral va�e psan�. Z kancel�łe pluku byly potom posl�ny k divizijn�mu soudu va�e raporty k porovn�n� rukopisu �vejkova a zde m�te vżsledek."
Plukovn�k płelistoval se ve spisech a uk�zal nadporuŁ�kovi Luk�ovi na tento pasus: "Obśalovanż �vejk odepłel napsat diktovan� v�ty, prov�zeje to tvrzen�m, śe zapomn�l płes noc ps�t."
"Vłbec j� tomu, pane nadporuŁ�ku, nepłikl�d�m ś�dn�ho vżznamu, co u divizijn�ho soudu pov�d� ten v� �vejk nebo ten sap�r. �vejk i sap�r tvrd�, śe �lo jen o n�jakż malż śert�Łek, kter�mu nebylo porozum�no, a śe byli sami płepadeni civilisty a śe se br�nili, aby z�chr�nili vojenskou Łest. Vy�etłov�n�m bylo zji�t�no, śe ten v� �vejk je vłbec p�kn� kv�tko. Tak napł�klad na ot�zku, proŁ se nepłizn�, odpov�d�l dle protokolu: "1� jsem zrovna v takovż situaci, jako se voctnul jednou kvłli n�jakejm obrazłm Panny Marie sluha akademick�ho mal�łe Panu�ky. Ten taky, kdyś se jednalo o n�jakż vobrazy, kterż m�l zpronev�łit, nemoh na to nic jinżho vodpov�d�t neś: M�m blit krev?` Płirozen�, śe jsem se jm�nem velitelstv� pluku o to postaral, aby byla d�na do v�ech novin jm�nem divizijn�ho soudu oprava na v�echny ty niŁemn� Łl�nky zdej��ch novin. Dnes se to roze�le a douf�m, śe jsem uŁinil v�e, abych napravil, co se stalo dareb�ckżm chov�n�m t�ch śurnalistickżch ma�arskżch civiln�ch potvor.
Mysl�m, śe jsem to dobłe stylizoval:
Divizijn� soud Ł�s. Na velitelstv� pluku Ł�s. N
prohla�uje, śe Łl�nek uvełejn�nż ve zdej��m
Łasopise o domn�lżch vżtrśnostech muśstva
pluku Ł�s. N nezakl�d� se v niŁem na pravd� a od
prvn� aś do posledn� ł�dky vymy�len a śe
vy�etłov�n� zaveden� proti on�m Łasopisłm
płivod� pł�sn� potrest�n� vin�kł.
Divizijn� soud ve sv�m pł�pise na velitelstv� na�eho pluku," pokraŁoval plukovn�k, "płich�z� k tomu m�n�n�, śe se vlastn� o nic jin�ho nejedn� neś o soustavn� �tvan� proti vojenskżm Ł�stem płich�zej�c�m z Cislajt�nie do Translajt�nie. A porovnejte płitom, kolik vojska ode�lo na frontu od n�s a kolik od nich. To v�m łeknu, śe mn� je Łeskż voj�k milej�� neś takov� ma�arsk� sb�ł. Kdyś si vzpomenu, śe pod B�lehradem stł�leli Ma�ałi po na�em druh�m mar�bataliónu, kterż nev�d�l, śe jsou to Ma�ałi, kteł� po nich stł�l�, a poŁal p�lit do deutschmajstrł na prav�m kł�dle, a deutschmajstłi zas si to tak� spletli a pustili ohe� po bosensk�m regimentu, kterż st�l vedle. To byla tenkr�t situace! J� byl pr�v� u �t�bu brig�dy na ob�d�, den płedt�m museli jsme se odbżt �unkou a pol�vkou z konzerv, a ten den jsme m�li poł�dnou pol�vku ze slepice, fil� s rżś� a buchtiŁky se �odó, veŁer płedt�m jsme pov�sili jednoho srbsk�ho vin�rn�ka v m�steŁku a na�i kuchałi na�li u n�ho ve sklep� tłicet let star� v�no. Dovedete si płedstavit, jak jsme se v�ichni t�ili na ob�d. Pol�vku jsme sn�dli a pou�t�me se pr�v� do slepice, kdyś najednou płestłelka, pak stłelba, a na�e artil�rie, kter� ani nem�la zd�n�, śe to na�e Ł�sti stł�lej� po sob�, poŁala p�lit po na�� linii a jeden gran�t padl t�sn� vedle na�eho �t�bu brig�dy. Srbov� snad mysleli, śe u n�s vypukla vzpoura, tak zaŁti ze v�ech stran do n�s łezat a płepravovat se proti n�m płes łeku. Brig�dn�ho gener�la volaj� k telefonu a divizion�r spustil r�mus, co je to za hovadinu v brig�dn�m śseku, śe pr�v� dostal rozkaz od �t�bu arm�dy zaŁ�t śtok na srbsk� pozice ve 2 hodiny 35 minut v noci na lev�m kł�dle. My śe jsme rezerva a śe se ihned m� ohe� zastavit. Ale kdepak v takov� situaci cht�t ,Feuer einstellen`. Brig�dn� telefonn� centr�la hl�s�, śe se nikam nemłśe dozvonit, jenom śe hl�s� �t�b 75. regimentu, śe pr�v� dostali od vedlej�� divize rozkaz ,ausharren`, śe se nemłśe smluvit s na�� diviz�, śe Srbov� obsadili kótu 212, 226 a 327, ś�d� se o zasl�n� jednoho bataliónu jako svaz a spojen� po telefonu s na�� diviz�. Płehod�me linku na divizi, ale spojen� uś bylo płeru�eno, pon�vadś Srbov� se n�m dostali mezit�m do tżla na obou kł�dlech a płesek�vali n� stłed do trojśheln�ku, ve kter�m złstalo potom v�echno, regimenty, artil�rie i tr�n s celou autokolonou, skladi�t� i poln� nemocnice. Dva dny jsem byl v sedle a divizion�r padl do zajet� i s na��m brig�dn�kem. A to v�echno zavinili Ma�ałi t�m, śe stł�leli po na�em druh�m mar�bataliónu. Rozum� se samo sebou, śe to sv�d�li na n� regiment."
Plukovn�k si odplivl:
"S�m jste se te�, pane nadporuŁ�ku, płesv�dŁil, jak vyuśitkovali znamenit� va�� pł�hody v Kir�lyhid�."
NadporuŁ�k Luk� rozpaŁit� zaka�lal.
"Pane nadporuŁ�ku," obr�til se na n�ho dłv�rn� plukovn�k, "ruku na srdce. Kolikr�t jste se vyspal s pan� K�konyiovou?"
Plukovn�k Schr�der byl dnes ve velmi dobr� n�lad�.
"Neł�kejte, pane nadporuŁ�ku, śe jste teprve zaŁal korespondovat. J�, kdyś jsem byl ve va�ich letech, sed�l jsem v J�gru na m�łickżch kursech tłi ned�le, a m�l jste vid�t, jak jsem ty cel� tłi ned�le nic jin�ho ned�lal neś spal s Ma�arkami. Kaśdż den s jinou. Mlad�, svobodn�, star��, vdan�, jak to pr�v� płi�lo, śehlil jsem tak dłkladn�, śe kdyś jsem se vr�til k regimentu, sotva jsem pletl nohama. Nejv�c mne strhala pan� jednoho advok�ta. Ta uk�zala, co dovedou Ma�arky. Kousla mne płitom do nosu, celou noc mn� nedala oka zamhoułit. - ZaŁal korespondovat...," dłv�rn� pl�cl plukovn�k nadporuŁ�ka na rameno, "zn�me to. Neł�kejte niŁeho, j� m�m svłj śsudek o cel� v�ci. Zapletl jste se s n�, jej� manśel na to płi�el, ten v� pitomż �vejk... - Ale v�te, pane nadporuŁ�ku, ten v� �vejk je płece jen charakter, kdyś to tak proved s va��m dopisem. Takov�ho Łlov�ka je opravdu �koda. J� ł�k�m, śe to je vżchova. Mn� se to velice l�b� od toho chlapa. Rozhodn� mus� bżt v tomto ohledu vy�etłov�n� zastaveno. V�s, pane nadporuŁ�ku, ostouzeli v novin�ch. Va�e pł�tomnost zde je śpln� zbyteŁnou. B�hem tżdne bude vypravena mar�ka na ruskż front. Jste nejstar��m dłstojn�kem u 11. kompanie, pojedete s n� jako kompaniekomandant. Uś je v�echno zał�zeno u brig�dy. �ekn�te śŁetn�mu feldv�blovi, aby v�m na�el n�jak�ho jin�ho sluhu m�sto toho �vejka."
NadporuŁ�k Luk� vd�Łn� pohl�dl na plukovn�ka, kterż pokraŁoval: "�vejka płid�luji k v�m jako kumpanieordonanc."
Plukovn�k vstal, a pod�vaje zbledl�mu nadporuŁ�kovi ruku, łekl:
"T�m je tedy v�echno vył�zeno. Płeji v�m mnoho �t�st�, abyste se vyznamenal na vżchodn�m boji�ti. A jestli se snad je�t� n�kdy uvid�me, tak płij�te mezi n�s. Ne abyste se n�m vyhżbal jako v Bud�jovic�ch..."
NadporuŁ�k Luk� po cel� cest� domł si opakoval: "Kompaniekomandant, kompanieordonanc." A jasn� płed n�m vyvst�vala postava �vejka. �Łetn� �ikovatel Van�k, kdyś mu poruŁil nad poruŁ�k Luk�, aby mu vyhledal n�jak�ho nov�ho sluhu m�sto �vejka, łekl: "J� myslel, śe jsou, pane obrlajtnant, spokojenej s t�m �vejkem."
Usly�ev, śe �vejka naznaŁil plukovn�k ordonanc� u 11. kumpanie, zvolal: "Pomoz n�m p�nbłh."

U divizijn�ho soudu, v bar�ku opatłen�m mł�śemi, vst�vali podle płedpisu v sedm hodin r�no a d�vali do poł�dku kavalce v�lej�c� se v prachu po zemi. PryŁen nebylo. V jednom płepaśen� v dlouh� m�stnosti skl�dali podle płedpisu deky na slamn�k, a kteł� byli s prac� hotovi, sed�li na lavic�ch podle st�ny a bud' si hledali v�i, ti, kteł� płi�li z fronty, nebo se bavili vypravov�n�m rłznżch pł�hod.
�vejk se starżm sap�rem VodiŁkou sed�li na lavici u dveł� je�t� s n�kolika voj�ky od rłznżch regimentł a formac�.
"Pod�vejte se, ho�i," ozval se VodiŁka, "na tamhletoho kluka ma�arskżho u okna, jak se pacholek modl�, aby to s n�m dobłe dopadlo. Neroztrhli byste mu drśku od ucha k uchu?"
"Ale to je hodnej Łlov�k," łekl �vejk, "ten je zde proto, pon�vadś necht�l narukovat. Von je proti vojn�, vod n�jakż sekty, a je zavłenej proto, śe nechce nikoho zab�t, von se drś� boś�ho płik�z�n�, ale voni mu to boś� płik�z�n� voslad�j�. Płed vojnou śil na Morav� n�jakej pan Nemrava, a ten dokonce necht�l vz�ti ani flintu na rameno, kdyś byl odvedenej, śe prej je to proti jeho z�sad�, nosit n�jakż flinty. Byl za to zavłenej, aś byl Łernej, a zas ho nanovo vedli k pł�saze. A von, śe pł�sahat nebude, śe je to proti jeho z�sad�, a vydrśel to.
"To byl hloupż Łlov�k," łekl starż sap�r VodiŁka, "von moh pł�sahat a płitom se taky na v�echno vysrat, i na celou pł�sahu."
"J� uś tłikr�t pł�sahal," ozn�mil jeden infanter�k, "a tłikr�t uś jsem tady pro dezerci, a kdybych nem�l to l�kałskż vysv�dŁen�, śe jsem płed patn�cti l�ty v choromyslnosti utlouk svou tetu, byl bych snad uś potłet� na front� vodstłelenej. Ale takhle mn� moje nebośka teta vśdycky pomłśe z nouze a nakonec se płeci snad z tż vojny dostanu v poł�dku."
"A proŁ jsi, kamar�de," ot�zal se �vejk, "utloukl svou tetiŁku?"
"Kvłli Łemu se lidi utloukaj�," odpov�d�l pł�jemnż muś, "kaśdej si to młśe pomyslit, śe kvłli pen�złm. M�la ta baba p�t społiteln�ch kn�śek a zrovna j� poslali śroky, kdyś jsem k n� płi�el celej rozbitej a votrhanej na n�v�t�vu. Krom� n� jsem nem�l jinż du�e na tom boś�m sv�t�. Tak jsem ji �el poprosit, aby se mne ujala, a vona, mrcha, abych prej �el d�lat, śe prej takovej mladej, silnej a zdravej Łlov�k. Slovo dalo slovo a j� jsem ji uhodil jen tak n�kolikr�t płes hlavu pohrab�Łem a tak jsem j� zł�dil celej ksicht, śe jsem nev�d�l, je to tetiŁka, nebo to nen� tetiŁka. Tak jsem tam u n� sed�l na zemi a poł�d si ł�k�m: ,Je to tetiŁka, nebo to nen� tetiŁka?` A tak m� na�li u n� sed�t druhż den sousedi. Potom jsem byl v bl�zinci ve Slupech, a kdyś n�s potom płed v�lkou v Bohnic�ch postavili płed komisi, byl jsem uzn�n za vyl�Łenżho a hned jsem musel j�t dosluhovat na vojnu za ty l�ta, co jsem prome�kal."
Kolem pro�el hubenż, vyt�hlż voj�k, utr�pen�ho vzezłen�, s ko�t�tem.
"To je jeden uŁitel od posledn� na�� mar�ky," płedstavil ho myslivec sed�c� vedle �vejka, "te� jde si vymect pod sebou. Je to n�ramn� poł�dnej Łlov�k. Je tady kvłli jedn� b�sniŁce, kterou slośil. - Poj� sem, uŁitelskej," zavolal na muśe s ko�t�tem, kterż płibl�śil se v�śn� k lavici. "Pov�z n�m to o t�ch v��ch."
Voj�k s ko�t�tem odka�lal a spustil:
V�e zav�iveno, front se drbe celż,
ve� po n�s leze velik�.
Pan gener�l se v�l� na posteli
a kaśdej den se płevl�k�.
V��m u vojska se velmi dobłe dał�,

i na �arśe uś płivyk�,
s v�� pruskou uś se hbit� p�ł�
ten starż v�iv�k rakouskż.
Ztr�penż voj�k uŁitel si płisedl na lavici a povzdechl: "To je v�echno, a kvłli tomu jsem jiś poŁtvrt� vyslżchanej u pana auditora."
"Vono to skuteŁn� nestoj� ani za łeŁ," roz�afn� łekl �vejk, "vono jen płijde na to, koho voni u soudu budou myslet t�m starżm v�iv�kem rakouskżm. Je�t� dobłe, śe jste tam dal vo tom p�łen�, to je spletete, śe budou z toho janci. Jen jim vysv�tlete, śe v�iv�k je sameŁek od v�i a śe na samiŁku ve� młśe lezt zase jenom sameŁek v�iv�k. Jinak se z toho nevymot�te. Nepsal jste to jist�, abyste cht�l n�koho urazit, to je jasnż. �ekn�te jen panu auditorovi, śe jste si to psal pro svoje pot�en�, a jako se ł�k� sameŁkovi od svin� kanec, tak se ł�k� v�ude sameŁkovi od v�i - v�iv�k."
UŁitel si povzdechl: "Kdyś ten pan auditor neum� dobłe Łesky. J� uś jsem mu to tak� podobnżm zpłsobem vysv�tloval, ale on na mne spustil, śe sameŁek od v�i se jmenuje Łesky ve��k. ,��dnż f�iv�k,` pov�dal pan auditor, ,ve��k. Femininum, Sie gebildeter Kerl, ist ten fe�, also masculinum ist ta fe�ak. Wir kennen unsre Pappenheimer.`"
"Zkr�tka a dobłe," łekl �vejk, "je to s v�mi vachrlatż, ale nesm�te ztr�cet nad�ji, jako ł�kal Cik�n JaneŁek v Plzni, śe se to je�t� młśe vobr�tit k lep��mu, kdyś mu v roce 1879 d�vali kvłli tż dvojn�sobnż loupeśnż vraśd� vopr�tku na krk. A taky to uh�d, pon�vadś ho vodvedli v posledn� okamśik vod �ibenice, pon�vadś ho nemohli pov�sit kvłli narozenin�m c�sałe p�na, kterż płipadly pr�v� na ten samej den, kdy m�l viset. Tak ho vob�sili aś druhej den, aś bylo po narozenin�ch, a chlap m�l je�t� takovż �t�st�, śe tłet� den nato dostal milost a m�lo bejt s n�m obnovenż l�Łen�, pon�vadś v�echno ukazovalo na to, śe to vlastn� ud�lal jinej JaneŁek. Tak ho museli vykopat z trestaneckżho hłbitova a rehabilitovati ho na plze�skej katolickej hłbitov, a potom se teprve płi�lo na to, śe je evangel�k, tak ho płevezli na evangelickej hłbitov a potom..."
"...potom dostane� p�r facek," ozval se starż sap�r VodiŁka, "co si ten chlap v�echno nevymysl�. �lov�k m� starosti s divizn�m soudem, a von chlap mizern� mn� vŁera, kdyś n�s vedli k vejslechu, vykl�dal, co je to rłśe z Jericha."
"To ale nebyla moje slova, to vykl�dal sluha mal�łe Panu�ky Mat�j jedn� star� b�b�, kdyś se ho ptala, jak vypad� rłśe z Jericha. Tak j� pov�dal: ,Vemte suchż kravskż hovno, dejte ho na tal�ł, polejte vodou a vono se v�m kr�sn� zazelen�, a to je rłśe z Jericha,` " br�nil se �vejk, "j� jsem si tu blbost nevymyslil a płeci jsme si vo n�Łem museli pov�dat, kdyś jdeme k vejslechu. J� jsem t� cht�l, VodiŁko, jen pot�it..."
"Ty n�koho pot��," odplivl si opovrśliv� VodiŁka, "Łlov�k m� tu plnou hlavu starost�, aby se dostal z tż �lamastiky a vy�el ven, aby si to s t�ma klukama ma�arskejma vyrovnal, a von chce Łlov�ka pot�it s n�jakżm kravskżm hovnem.
A jak to młśu splatit t�m ma�arskejm klukłm, kdyś sed�m zavłenej, a je�t� ke v�emu se Łlov�k mus� płetvałovat a vykl�dat auditorovi, śe nem� proti Ma�arłm ś�dnou z�t. To je, paneŁku, ps� śivot. Ale aś j� jednou takovżho kluka dostanu do pazourł, tak ho u�krt�m jako �t�n�, j� jim d�m ,Isten �ld meg a Magyart`, j� se s nima porovn�m, vo mn� se je�t� bude mluvit "
"Nem�jme ś�dnej vo nic starost," łekl �vejk, "v�echno se urovn�, hlavn� v�c� je vśdycky u soudu mluvit nepravdu. Kerej Łlov�k se d� vom�mit, aby se płiznal, ten je vśdycky ztracenej. Z toho nikdy nic poł�dnżho nebude. Kdyś jsem jednou pracoval v Mor. Ostrav�, tak tam byl takovejhle pł�pad: Jeden horn�k ztł�skal tam inśenżra mezi Łtyłma voŁima, takśe to nikdo nevid�l. A advok�t, kerej ho h�jil, poł�d mu ł�kal, aby zap�ral, śe se mu nemłśe nic st�t, ale płedseda sen�tu mu poł�d klad na srdce, śe płizn�n� je polehŁuj�c� okolnost�, ale ten ved neust�le svou, śe se płiznat nemłśe, tak byl osvobozenej, pon�vadś dok�zal svoje alibi. V ten samej den byl v Brn�..."
"Jeś�marj�," rozŁ�lil se VodiŁka, "j� uś to nevydrś�m. ProŁ tohle v�echno pov�d�, to nepochopuju. To byl vŁera s n�ma u vejslechu zrovna takovej Łlov�k. Kdyś se ho auditor ptal, Ł�m je v civilu, tak ł�kal: ,Dejm�m u Kł�śe.` A trvalo to płes płl hodiny, neś auditorovi vysv�tlil, śe tah� m�ch u kov�łe Kł�śe, a kdyś se ho potom zeptali: ,Vy jste tedy v civilu pomocnej d�ln�k,` tak jim odpov�d�l: ,Kdepak ponocnej, ten je Franta Hyb�ł.`"
Na chodb� se ozvaly kroky a vol�n� str�śe "Zuwachs". "Zas n�s bude v�c," radostn� łekl �vejk, "snad si schovali n�jak� to b�Łko."
Dvełe se otevłely a dovnitł v�oupli jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, kterż sed�l se �vejkem v Bud�jovic�ch v arest� a byl płedurŁen ke kuchyni n�jak� mar�ov� roty. "Pochv�len P�n Jeś� Kristus," łekl vstupuje, naŁeś �vejk za v�echny odpov�d�l: "Aś na v�ky amen."
JednoroŁn� dobrovoln�k spokojen� pod�val se na �vejka, polośil na zem deku, kterou s sebou płinesl, a posadil se na lavici k Łesk� kolonii, roztoŁil si kama�e a vy�al um�le v z�hybech stoŁen� cigarety, kter� rozdal, pak vyt�hl z boty kousek tłec� plochy od krabiŁky z�palek a n�kolik sirek um�le rozłezanżch v płli hlaviŁky.
Roz�krtl, opatrn� zap�lil si cigaretu, dal v�em płip�lit a lhostejn� łekl: "J� jsem obśalovanej pro vzpouru."
"To nic nen�," chl�choliv� ,ozval se �vejk, "to je legrace."
"To se rozum�," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "jestli takovżm zpłsobem to chceme vyhr�t, pomoc� rłznżch soudł. Kdyś s� cht�j� se mnou mermomoc� soudit, a� se soud�. Celkem vzato, jeden proces nic nem�n� na cel� situaci."
"A jak jsi se vzboułil?" ot�zal se sap�r VodiŁka, d�vaje se sympaticky na jednoroŁn�ho dobrovoln�ka.
"Necht�l jsem pucovat hajzly na hauptva�e," odpov�d�l, "tak m� vedli aś k obr�tovi. A to je p�kn� svin�. ZaŁal na mne kłiŁet, śe prż jsem zavłen na z�klad� regimentsraportu a śe jsem obyŁejnż arestant, śe se vłbec div�, śe mne zem� nos� a nepłestane se toŁit nad tou hanbou, śe v arm�d� se vyskytl Łlov�k s pr�vem jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, maj�c�ho n�rok na dłstojnickou hodnost, kterż v�ak svżm chov�n�m młśe vzbudit jedin� hnus a opovrśen� u svżch płedstavenżch. Odpov�d�l jsem, śe rotace zem�koule nemłśe bżt płeru�ena objeven�m se na n� takov�ho jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, jako jsem j�, śe z�kony pł�rodn� jsou siln�j�� neś �tr�fky jednoroŁn�ch dobrovoln�kł a śe bych si pł�l v�d�t, kdo mne młśe płinutit, abych pucoval n�jakej hajzl, kterż jsem nepod�lal, aŁkoliv i na to bych m�l pr�vo po t� svinsk� kuchyni u regimentu, po tom shnil�m zel� a moŁen�m skopov�m mase. Potom jsem je�t� obrstovi łekl, śe je t�ś jeho n�zor, proŁ mne zem nos�, trochu podivnż, pon�vadś kvłli mn� płece nevypukne zem�tłesen�. Pan obrst po celou mou łeŁ nic ned�lal neś cvakal zuby jako kobyla, kdyś ji stud� zmrzl� łepa na jazyk, a potom na mne załval:
,Tak budete pucovat hajzl, nebo nebudete?` ,Poslu�n� hl�s�m, śe ś�dn�ho hajzlu pucovati nebudu:
,Vy budete pucovat, Sie Einj�hriger.` ,Poslu�n� hl�s�m, śe nebudu.`
,Krucityrkn, vy budete pucovat, ne jeden, ale sto hajzlł!`
,Poslu�n� hl�s�m, śe nebudu pucovat ani sto, ani jeden hajzl!`
A tak to �lo poł�d: ,Budete pucovat?` ,Nebudu pucovat ` Hajzly l�taly sem a tam, jako by to bylo n�jak� d�tsk� ł�kadlo od Pavly Moudr�. Obr�t b�hal po kancel�łi jako pominutż, nakonec si sedl a łekl: ,Rozvaśte si to dobłe, j� v�s płed�m divizijn�mu soudu pro vzpouru. Nemyslete si, śe budete prvn� jednoroŁn� dobrovoln�k, kterż byl za t�to v�lky zastłelen. V Srbsku jsme pov�sili dva jednoroŁn� dobrovoln�ky od 10. kompanie a jednoho od 9. jsme zastłelili jako jehn�. A proŁ? Pro jejich paliŁatost. Ty dva, kteł� byli pov�eni, zdr�hali se prop�chnout śenu a chlapce jednoho Łśś�ka pod �abacem a jednoroŁ�k od 9. kumpaŁky byl zastłelen, pon�vadś necht�l j�t kupłedu a vymlouval se, śe m� otekl� nohy a śe je platfus. Tak budete pucovat hajzl, nebo nebudete?`
,Poslu�n� hl�s�m, śe nebudu:
Obr�t se na mne pod�val a łekl: ,Posly�te, nejste vy slavjanofil?`
,Poslu�n� hl�s�m, śe nejsem.`
Potom mne odvedli a ozn�mili mn�, śe jsem śalov�n pro vzpouru."
"Nejlep�� ud�l�," łekl �vejk, "kdyś se bude� te� vyd�vat za blba. Kdyś jsem sed�l na garnizón�, tak tam s n�mi byt takovej chytrej Łlov�k vzd�lanej, profesor na obchodn� �kole. Ten dezentżroval z boji�t� a m�l bejt s n�m n�ramn� slavnej proces, aby byl pro postrach odsouzenej a ob�enej, a ten se z toho n�ramn� jednodu�e vyvl�k. ZaŁal d�lat d�diŁn� zat�śenżho, a kdyś ho �t�bn� l�kał prohl�śel, tak prohl�sil, śe von nedezentżroval, śe uś vod ml�d� r�d cestuje, śe m� vśdycky touhu n�kam daleko zmizet. �e jednou se probudil v Hamburku a podruhż zas v Londżn�, a śe nev�d�l, jak se tam dostal. Otec śe byl alkoholik a zemłel sebevraśdou płed jeho narozen�m, matka śe byla prostitutkou a op�jela se a zemłela na delirium. Mlad�� sestra śe se utopila, star�� śe se vrhla pod vlak, bratr śe skoŁ�) z śelezniŁn�ho mostu na Vy�ehrad�, d�deŁek śe zavraśdil svou śenu a polil se petrolejem a zap�lil se, druh� babiŁka śe se toulala s Cik�ny a otr�vila se ve v�zen� sirkami, jeden bratranec śe byl n�kolikr�t souzen pro śh�łstv� a podłezal si v Kartouz�ch ś�ly na krku kouskem skla, sestłenice z otcovy strany śe se vrhla ve V�dni z �estżho patra, von s�m śe je stra�n� zanedbanżho vychov�n� a do deseti let śe neum�l mluvit, pon�vadś ve v�ku �esti m�s�cł, kdyś ho płevazovali na stole a n�kam vodb�hli, koŁka ho st�hla se stolu a p�dem śe se uhodil do hlavy. M�v� t�ś obŁasn� siln� bolen� hlavy a v takovżch okamśic�ch śe nev�, co d�l�, a v takovżm stavu śe taky vode�el z fronty do Prahy, a teprve kdyś ho zatkla u Flekł vojensk� policie, śe płi�el k sob�. PaneŁku, m�li jste vid�t, jak ho je�t� r�di pustili z vojny, a asi p�t man�kł, kteł� sed�li s n�m v cimłe, v�ichni si to pro v�echen pł�pad napsali na pap�rek asi takhle:
Otec alkoholik. Matka prostitutka.
I. sestra (utopila)
II. sestra (vlak)
Bratr (z mostu)
D�deŁek ą śenu, petrolej, zap�lil.
II. babiŁka (cik�ni, sirky) ą atd.
A jeden, kdyś to zaŁal taky płedn�et �t�bn�mu l�kałovi, uś se nedostal ani płes bratrance a �t�bn� l�kał, pon�vadś uś to byl tłet� pł�pad, mu łekl: ,Ty chlape, a tvoje sestłenice z otcovy strany se vrhla ve V�dni z �estżho patra, ty jse� stra�n� zanedban�ho vychov�n�, a tak t� sprav� korekce: Tak ho odvedli do korekce, sv�zali do kozelce, a hned ho płe�lo stra�n� zanedbanż vychov�n�, i otec alkoholik, i matka prostitutka a rad�ji se płihl�sil dobrovoln� na front."
"Dnes," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "uś na vojn� nikdo nev�ł� v d�diŁn� zat�śen�, pon�vadś by to dopadlo tak, śe by museli v�echny jener�ln� �t�by zavł�t do bl�zince."
V okovanżch dveł�ch zarachotil kl�Ł a vstoupil profous:
"Infanterist �vejk a sap�r VodiŁka k panu auditorovi."
Zvedli se a VodiŁka łekl k �vejkovi: "Vid� je, lotry, kaśdej den vejslech, a poł�d ś�dnej vejsledek. Kdyby uś n�s rad�i, himlhergot, vodsoudili a netahali se s n�ma. Takhle se celż boś� den v�l�me a t�ch ma�arskejch klukł b�h� vokolo..."
PokraŁuj�ce na cest� k vżslechu do kancel�ł� divizijn�ho soudu, kter� byly um�st�ny na druh� stran� v jin�m bar�ku, sap�r VodiŁka uvaśoval se �vejkem, kdy vlastn� płijdou płed ł�dnż soud.
"Poł�d jenom samej vejslech," dopaloval se VodiŁka, "a kdyby z toho n�co alespo� vylezlo. Spotłebujou haldy pap�ru a Łlov�k ani ten soud neuvid�. Shnije za mł�śema. �ekni upł�mn�, je ta supa k śr�dlu? A to zel� se zmrzlejma bramborama? Krucifix, takovou blbou sv�tovou vojnu jsem je�t� nikdy neśral. J� jsem si to płedstavoval docela jinak."
"J� jsem zas docela spokojenej," łekl �vejk, "to je�t� płed lety, kdyś jsem slouśil aktivn�, tak n� sup�k Solpera ł�kal, śe na vojn� mus� bejt si kaśdej v�dom svejch povinnost�, a dal ti płitom takovou płes hubu, śes na to nikdy nezapomn�l. Nebo nebośt�k obrlajtnant Kvajser, kdyś płi�el prohl�śet kv�ry, tak vśdycky n�m płedn�el, śe kaśdej voj�k m� jevit nejv�t�� du�evn� votrlost, pon�vadś voj�ci jsou jenom dobytek, kerej st�t krm�, d� jim naśrat, nap�t kafe, tab�k do fajfky a za to mus� tahat jako volov�."
Sap�r VodiŁka se zamyslil a po chv�li se ozval: "Aś tam bude�, �vejku, u toho auditora, tak se nesplet, a co jsi płede�le płi vżslechu mluvil, tak to vopakuj, a� nejsem v n�jakż brynd�. Tedy hlavn�, śe jsi vid�l, śe m� napadli ty kluci ma�ar�t�. Płece jsme to v�echno podnikli na spoleŁnej śŁet."
"Nic se neboj, VodiŁko," konej�il ho �vejk, "jen klid, ś�dnż rozŁilov�n�, copak je to n�co, bejt płed n�jakżm takovżm divizijn�m soudem. Tos m�l vid�t, jak płed lety se takovż vojenskż soud vodbejval zkr�tka. Slouśil ti u n�s v aktivu uŁitel Her�l a ten n�m jednou na kavalci vykl�dal, kdyś jsme v�ichni v cimłe dostali kas�rn�ka, śe je v praśskżm muzeu jedna kniha z�pisł takovżho vojenskżho soudu za Marie Terezie. Kaśdej regiment m�l svżho kata, kterż popravoval voj�ky svżho regimentu, kus po kusu, za jeden terezi�nskej tolar. A ten kat podle t�ch z�pisł vyd�lal si n�kerej den aś p�t tolarł. - To se rozum�," dodal �vejk rozv�śn�, "tenkr�t byly silnż regimenty a poł�d je po vesnic�ch dopl�ovali."
"Kdyś jsem byl v Srbsku," łekl VodiŁka, "tak u na�� brig�dy v�eli, kteł� se płihl�sili, Łśś�ky za cigarety. Kerej voj�k pov�sil chlapa, ten dostal deset �portek, za śenskou a za d�t� p�t. Potom zaŁlo intendantstvo społit a vodstłelovalo se to hromadn�. Se mnou slouśil jeden Cik�n a vo tom jsme to dlouho nev�d�li. Bylo n�m to jenom n�padnż, śe ho vśdycky na noc n�kam volali do kancel�łe. To jsme st�li na Drin�. A jednou v noci, kdyś byl pryŁ, tak n�komu napadlo �tourat se v jeho v�cech, a pacholek m�l v ruksaku celż tłi krabiŁky po stovce �portek. Potom se vr�til k r�nu do na�� stodoly a my jsme s n�m ud�lali kr�tkej soud. Povalili jsme ho a n�jakej B�loun ho u�krtil łemenem. M�l ten pacholek tuhej śivot jako koŁka."
Starż sap�r VodiŁka si odplivl: "Ne a ne ho u�krtit, uś se n�m pod�lal, voŁi mu vylezly, a poł�d je�t� byl ś�vej jako nedoł�znutej kohout. Tak ho trhli jako koŁku. Dva za hlavu, dva za nohy a zakroutili mu vaz. Potom jsme na n�ho navl�kli jeho ruksak i s cigaretama a hodili ho p�kn� do Driny. Kdopak by takovż cigarety koułil. R�no byla po n�m sh��ka."
"To jste m�li hl�sit, śe dezentżroval," roz�afn� podotkl �vejk, "śe uś se na to płipravoval a śe kaśdej den ł�kal, śe se ztrat�."
"Ale kdo by na takovż v�ci myslel," odpov�d�l VodiŁka, "my jsme svż ud�lali a vo v�ci ostatn� jsme nem�li ś�dnou starost. Tam to bylo śpln� lehkż. Kaśdej den n�kdo zmizel, a ani uś to z Driny nelovili. Plaval tam nadmutej Łśś�k vedle na�eho rozfl�kanżho landver�ka hezky po Drin� do Dunaje. N�kteł� nezku�en�, kdyś to vid�li ponejprv, tak dostali malinkou horeŁku."
"T�m m�li d�t chinin," łekl �vejk.
Vstoupili pr�v� do bar�ku s kancel�łemi divizijn�ho soudu a patrola je ihned odvedla do kancel�łe Ł�slo 8, kde za dlouhżm stolem s haldami spisł sed�l auditor Ruller.
Płed n�m leśel n�jakż d�l z�kon�ku, na kter�m st�la nedopit� sklenice Łaje. Po prav� stran� na stole st�l krucifix z napodoben� slonoviny, se zapr�enżm Kristem, kterż se zoufale d�val na podstavec sv�ho kł�śe, na kter�m byl popel a oharky z cigaret.
Auditor Ruller oklep�val si pr�v� k nov� l�tosti ukłiśovan�ho boha novou cigaretu o podstavec krucifixu a druhou rukou nadzvedal sklenici s Łajem, kter� se płilepila na z�kon�k.
Vyprostiv sklenici z objet� z�kon�ku, listoval se d�l v knize vypłjŁen� z dłstojnick�ho kasina. Byla to kniha Fr. S. Krause s mnohoslibnżm n�zvem Forschungen zur Entwicklungsgeschichte der geschlechtlichen Moral.
Zad�val se na reprodukci naivn�ch kreseb muśsk�ho i śensk�ho pohlavn�ho śstroje s płil�haj�c�mi ver�i, kter� objevil uŁenec Fr. S. Krause na z�chodc�ch berl�nsk�ho Z�padn�ho n�draś�, takśe neobr�til pozornost na ty, kteł� vstoupili.
Vytrhl se z pozorov�n� reprodukc� teprve zaka�l�n�m VodiŁky.
"Was geht los?" ot�zal se, listuje d�l a hledaje pokraŁov�n� naivn�ch kresbiŁek, skic a n�Łrtł. "Poslu�n� hl�s�m, pane auditor," odpov�d�l �vejk, "kamar�d VodiŁka se nastyd a te� ka�le." Auditor Ruller teprve te� se pod�val na �vejka a na VodiŁku.
Snaśil se dodati sv� tv�łi pł�sn�ho vżrazu. "KoneŁn� śe lezete, chlapi," łekl, �touraje se v hald� spisł na stole, "dal jsem v�s płedvolat na dev�tou hodinu a te� je pomalu jeden�ct "
"Jak to stoj�, ty vole?" ot�zal se VodiŁky, kterż si dovolil ud�lat pohov. "Aś łeknu rśt, tak si młśe� d�lat s haksnama, co chce�."
"Poslu�n� hl�s�m, pane auditor," ozval se �vejk, "śe von m� revma."
"Ty drś rad�i hubu," łekl auditor Ruller, "aś se t� na n�co zept�m, tak teprv bude� odpov�dat. Tłikr�t jsi byl u mne u vżslechu a lezlo to z tebe jako z chlupatż deky. Tak najdu to nebo nenajdu? M�m j� s v�mi, vy chlapi mizern�, pr�ci. Ale ono se v�m to nevyplatilo, obt�śovat zbyteŁn� soud. Tak se pod�vejte, parchanti," łekl, kdyś vyt�hl z haldy aktł obs�hlż spis s n�pisem ,Schwejk & Woditschka`. "Nemyslete si, śe se budete u divisionsgerichtu v�let d�l kvłli n�jak� hloup� rvaŁce a vyhnete se na n�jakż Łas front�. Kvłli v�m jsem musel telefonovat aś s arm�dn�m gerichtem, vy h�upi."
Vzdychl si.
"Netvał se tak v�śn�, �vejku, ono ti to na front� płejde, pr�t se s n�jakżmi honv�dy," pokraŁoval, "l�Łen� se s v�mi ob�ma zastavuje a kaśdż z v�s jde k sv� Ł�sti, kde budete potrest�ni u raportu, a pak płjdete s mar�kou na frontu. Jestli v�s je�t� jednou dostanu do ruky, vy holomci, tak s v�mi zatoŁ�m, śe budete na to koukat. Zde m�te propou�t�c� blanket a chovejte se ł�dn�. Odve�te je do Ł�sla 2."
"Poslu�n� hl�s�m, pane auditor," łekl �vejk, "śe si va�e slova vezmeme oba k srdci a śe v�m mockr�t d�kujeme za va�i dobrotu. Kdyby to bylo v civilu, tak bych si dovolil ł�ct, śe jste zlatej Łlov�k. A z�rove� v�s mus�me voba mockr�t prosit za vodpu�t�n�, śe jste se s n�mi tolik musel abg�bovat. My si toho vopravdu nezaslouś�me."'
"Tak uś t�hn�te ke v�em Łertłm," rozkłikl se auditor na �vejka, "nebżt toho, śe se za v�s oba płimluvil pan obrst Schr�der, tak nev�m, jak by to s v�ma bylo dopadlo."
VodiŁka c�til se teprve starżm VodiŁkou aś na chodb�, kdyś �li s patrolou do kancel�łe Ł�slo 2.
Voj�k, kterż je vedl, b�l se, śe płijde pozd� na ob�d, a proto se vyj�dłil:
"Tak to trochu nat�hn�te, ho�i, t�hnete se jako v�i."
Tu VodiŁka prohl�sil, aby si moc neroztahoval ku�nu a śe młśe mluvit o �t�st�, śe je �ech. Kdyby byl Ma�ar, śe by ho roztrhl jako slaneŁka.
Pon�vadś v kancel�łi �li si vojen�t� p�sałi pro min�ś, byl nucen voj�k, kterż je vedl, płiv�st je prozat�m nazp�tek do v�zen� divizijn�ho soudu, coś se neobe�lo bez prokl�n�n� z jeho strany, kter� adresoval na nen�vid�nou rasu vojenskżch p�sałł.
"Kamar�di, mn� zas seberou v�echno mastnż ze supy," zahołekoval tragicky, "a m�sto masa nechaj� mn� �lachu. VŁera jsem eskortoval taky dva do l�gru a n�kdo mn� seśral płl veky, kterou pro mne vyfasovali."
"Vy holt tady u divizijn�ho soudu nemysl�te neś na śr�dlo," łekl VodiŁka, kterż jiś śpln� okł�l.
Kdyś jednoroŁn�mu dobrovoln�kovi ozn�mili, jak to s nimi dopadlo, zvolal: "Tedy mar�ka, pł�tel�! Je to jako v Łasopise Łeskżch turistł: ,Dobrż v�tr!` Pł�pravn� pr�ce na cestu jsou jiś hotovy, v�e slavnou vojenskou spr�vou obstar�no a vykon�no. I vy jste objedn�ni płipojiti se k vżletu do HaliŁe. Nastupte cestu s mysl� veselou a lehkżm, radostnżm srdcem. Chovejte neobyŁejnou l�sku pro ty krajiny, kde budou v�m płedstavovat z�kopy. Je to tam kr�sn� a nanejvż� zaj�mav�. Budete se v d�ln� cizin� c�titi jako doma, jako v pł�buzn�m kraji, ba skoro jako v mil� domovin�. S city povznesenżmi nastoup�te pout do krajin, o kterżch jiś starż Humboldt pravil: ,V cel�m sv�t� nevid�l jsem n�co velkolep�j��ho nad tu blbou HaliŁ: Hojn� a vz�cn� zku�enosti, jichś nabyla na�e slavn� arm�da na śstupu z HaliŁe płi prv� cest�, budou na�im novżm v�leŁnżm vżprav�m jist� v�tanżm vod�tkem płi sestavov�n� programu druh� cesty. Jen poł�d rovn� za nosem do Ruska a z radosti vypalte do vzduchu v�echny patrony."
Płed odchodem �vejka a VodiŁky po ob�d� do kancel�łe płistoupil k nim ne�tastnż uŁitel, kterż slośil b�se� o v��ch, a łekl tajemn�, odv�d�je oba stranou: "Nezapome�te, aś budete na rusk� stran�, ł�ct hned k Rusłm: Zdr�vstvujt�, ruskije bratja, my bra�ja Łechi, my n�t avstrijci."
Kdyś vych�zeli z bar�ku, tu VodiŁka, cht�je manifestaŁn� vyj�dłit svou nen�vist k Ma�arłm a to, śe ho nezdolala a nezviklala vazba v jeho płesv�dŁen�, �l�pl Ma�arovi, kterż necht�l slouśit na vojn�, na nohu a załval na n�ho: "Vobuj se, pahejle!"
"M�l mn� n�co ł�ct," s nelibost� prohl�sil potom sap�r VodiŁka k �vejkovi, "m�l se ozvat, tak bych mu jeho ma�arskej �makov�k roztrh vod ucha k uchu. A von, kluk blb�, mlŁ� a d� si �lapat po botech. Hergot, �vejku, j� m�m takovej vztek, śe nejsem vodsouzenej. Dyt to vypad�, jako kdyby se n�m vysm�vali, śe to s t�ma Mad'arama nestoj� ani za łeŁ. A płece jsme se bili jako lvi. To jsi zkazil ty, śe n�s nevodsoudili a śe n�m dali takovż vysv�dŁen�, jako bychom se ani neum�li poł�dn� pr�t. Co si vlastn� vo n�s mysl�. Dy� to byl docela slu�nej konflikt."
"Milej hochu," łekl �vejk dobr�cky, "j� dobłe nech�pu, jak t� to nemłśe t�it, śe n�s divisionsgericht oułedn� uznal za docela slu�nż lidi, proti kerżm nic nemłśe m�t. J� jsem se u vejslechu, to je pravda, vymlouval v�elijak, to se mus� d�lat, to je povinnost� lh�t, jako ł�k� advok�t Bass svżm klientłm. Kdyś se m� pan audior zeptal, proŁ jsme vtrhli do bytu toho pana K�konyiho, tak jsem mu prost� łek: ,J� myslel, śe se nejl�pe s panem K�konyim pozn�me, kdyś ho budem nav�t�vovat: Pan auditor se m� pak uś na nic neptal a m�l uś toho dost. - To si pamatuj," pokraŁoval �vejk v śvaze, "śe se płed vojenskejma soudy ś�dnej nesm� płizn�vat. Kdyś jsem sed�l u garnisonsgerichtu, tak se ve vedlej�� cimłe jeden voj�k płiznal, a jak se to vostatn� dozv�d�li, tak mu dali deku a poruŁili mu, śe mus� svż płizn�n� vodvolat."
"Kdybych ud�lal n�co neŁestnżho, tak bych se nepłiznal," łekl sap�r VodiŁka, "ale kdyś se mne ten kluk auditorsk� pł�mo zeptal: Pral jste se?, tak jsem łekl: Ano, pral jsem se. Ztżral jste n�koho? Zajist�, pane auditore. Poranil jste płi tom n�koho? Ov�emśe, pane auditore. A� v�, s kżm mluv�. A to je pr�v� ta vostuda, śe n�s vosvobodili. To je, jako kdyby necht�l v�łit tomu, śe jsem płerazil vo ty kluky ma�arskż �ber�vunk, śe jsem z nich ud�lal nudle, boule a modłiny. Tys byl płece płi tom, jak v jeden moment jsem m�l tłi kluky madarskż na sob�, a jak za chvilku v�lelo se to v�echno na zemi a j� �lapal po nich. A po tom po v�em zastav� takovej usmrkanej auditorskej kluk s n�ma vy�etłov�n�. To je, jako by mn� łek: Kam se serete, vy a pr�t se. Aś bude po vojn� a budu v civilu, j� ho voŁumu n�kde najdu a pak mu uk�śu, jestli se nedovedu pr�t. Potom płijedu sem do Kir�lyhidy a ud�l�m tady takovż binec, śe to sv�t nevid�l a śe se budou lidi schov�vat do sklepa, aś se dozv�d�, śe jsem se płi�el pod�vat na ty ro���ky v Kir�lyhid�, na ty lumpy, na ty pacholky."

V kancel�łi bylo v�echno odbyto velice rychle. N�jakż fel�k s hubou je�t� zama�t�nou od ob�da, pod�vaje �vejkovi a VodiŁkov� pap�ry s n�ramn� v�śnou tv�ł�, nedal si uj�t t� pł�leśitosti, aby nepronesl k ob�ma łeŁ, ve kter� apeloval na jich vojensk�ho ducha, propl�taje to, pon�vadś byl Vasrpol�k, rłznżmi p�knżmi vżrazy sv�ho n�łeŁ�, jako "marekvium", "glupi rolmopsie", "krajcov� sedmina", "svi�a porżpan�" a "dum v�m ban� na mjesjnuckovy va�i gzichty".
Kdyś se �vejk s VodiŁkou louŁil, pon�vadś kaśd�ho odv�d�li k jejich Ł�sti, łekl �vejk: "Aś bude po tż vojn�, tak m� płijel nav�t�vit. Najde� m� kaśdej veŁer od �esti hodin u Kalicha na Boji�ti."
"To se v�, śe tam płijdu," odpov�d�l VodiŁka, "bude tam n�jak� sranda?"
"Kaśdej den se tam n�co strhne," sliboval �vejk, "a kdyby to bylo moc tichż, tak uś to n�jak zał�d�me."
Roze�li se, a kdyś byli od sebe jiś hodn� krokł, volal starż sap�r VodiŁka za �vejkem: "Tak se ale jist� postarej vo n�jakou z�bavu, aś tam płijdu."
NaŁeś �vejk volal nazp�t: "Płijel ale urŁit�, aś bude konec tżhle v�lce."
Potom se vzd�lili a bylo sly�et zas za hodnou chv�li za rohem z druh� łady bar�kł hlas VodiŁky: "�vejku, �vejku, jakż maj� pivo u Kalicha?"
A jako ozv�na ozvala se �vejkova odpov��: "Velkopopovickż."
"J� myslel, śe sm�chovskż," volal z d�lky sap�r VodiŁka.
"Maj� tam taky holky," kłiŁel �vejk.
"Tedy po v�lce v �est hodin veŁer," kłiŁel zezdola VodiŁka.
"Płijel' rad�j vo płl sedmż, kdybych se n�kde vopozdil," odpov�dal �vejk.
Potom ozval se je�t�, jiś z velk� d�lky, VodiŁka: "V �est hodin nemłśe� płij�t?"
"Tak płijdu tedy v �est," sly�el VodiŁka odpov�� vzdaluj�c�ho se kamar�da.
A tak se roze�el dobrż voj�k �vejk se starżm sap�rem VodiŁkou. "Wenn die Leute auseinander gehen, da sagen sie Auf Wiedersehen."

Jaroslav Ha�ek
Osudy dobr�ho voj�ka �vejka za sv�tov� v�lky
II. kniha
NA FRONT�

4. kapitola

Nov� utrpen�
Plukovn�k Schr�der se zal�ben�m pozoroval bledż obliŁej nadporuŁ�ka Luk�e, s velkżmi kruhy pod oŁima, kterż v rozpac�ch ned�val se na plukovn�ka, ale śkradkem, jako by n�co studoval, d�val se na pl�n dislokace muśstev ve vojensk�m t�bołe, kterż byl tak� jedinou ozdobou v cel� kancel�łi plukovn�ka.

Płed plukovn�kem Schr�drem bylo na stole n�kolik novin s Łl�nky zatrśenżmi modrou tuśkou, kter� je�t� jednou płel�tl plukovn�k zb�śn�, a łekl, d�vaje se na nadporuŁ�ka Luk�e:
"Vy tedy jiś o tom v�te, śe v� sluha �vejk nal�z� se ve vazb� a bude pravd�podobn� dod�n k divizijn�mu soudu?"
"Ano, pane plukovn�ku."
"T�m ov�em," dłrazn� łekl plukovn�k, pase se nad bledou tv�ł� nadporuŁ�ka Luk�e, "nen� cel� z�leśitost ukonŁena. Jest jist�, śe m�stn� vełejnost byla poboułena celżm pł�padem va�eho sluhy �vejka, a ona af�ra uv�d� se v souvislosti i s va��m jm�nem, pane nadporuŁ�ku. Z velitelstv� divize byl n�m dod�n jiś jistż materi�l. M�me zde n�kter� Łasopisy, kter� se zabżvaly t�mto pł�padem. Młśete mn� to płeŁ�st nahlas."
Podal nadporuŁ�kovi Luk�ovi noviny se zatrśenżmi Łl�nky, kterż poŁal Ł�st monotónn�m hlasem, jako by Łetl v Ł�tance pro d�ti v�tu ,Med jest mnohem vżśivn�j�� a snadn�ji straviteln�j�� neś cukr`: "Kde je z�ruka na�� budoucnosti?"
"To je v Pester Lloydu?" ot�zal se plukovn�k.
"Ano, pane plukovn�ku," odpov�d�l nadporuŁ�k Luk� a pokraŁoval ve Łten�: "Veden� v�lky vyśaduje souŁinnost v�ech vrstev obyvatelstva rakouskouhersk�ho mocn�łstv�. Chceme-li m�ti pod stłechou bezpeŁ� st�tu, v�echny n�rody mus� podporovati se navz�jem a z�ruka na�� budoucnosti je pr�v� v t� spont�nn� śct�, kterou jeden n�rod m� płed druhżm. Nejv�t�� ob�ti na�ich Łackżch voj�nł na front�ch, kde oni neust�le postupuj� kupłedu, nebyly by mośny, kdyby tżl, ona z�sobovac� i politick� tepna na�ich slavnżch arm�d, nebyl sjednocenżm, kdyby vyskytovaly se v z�dech na�� arm�dy śivly rozb�jej�c� jednolitost st�tu a svou agitac� a zlomyslnost� podrżvaly autoritu st�tn�ho celku a zav�d�ly v souruŁenstv� n�rodł na�� ł�e zmatky. Nemłśeme se v t�to d�jinn� chv�li mlŁky d�vati na hrstku lid�, kteł� by cht�li se pokou�et z nacion�ln�ch m�stn�ch dłvodł ru�it sjednocenou pr�ci a z�pas v�ech n�rodł t�to ł�e o spravedliv� potrest�n� t�ch b�d�kł, kteł� na ł�i na�i bez pł�Łiny napadli, aby ji zbavili ve�kerżch kulturn�ch i civilizaŁn�ch statkł. Nemłśeme mlŁky opominout tyto hnusn� zjevy vżbuchł chorobn� du�e, kter� touś� jen po rozraśen� jednomyslnosti v srdc�ch n�rodł. M�li jsme jiś n�kolikr�t pł�leśitost upozornit v na�em Łasopise na ten zjev, jak vojensk� śłady jsou nuceny se v�� pł�snost� zakroŁiti proti t�m jednotlivcłm od Łeskżch plukł, kteł� nedbaj�ce slavn� tradice plukovn�, rozs�vaj� svżm nesmyslnżm ł�d�n�m v na�ich ma�arskżch m�stech zlobu proti cel�mu Łesk�mu n�rodu, kterż jako celek nen� niŁ�m vinen a kterż vśdy pevn� st�l za z�jmy t�to ł�e, o Łemś sv�dŁ� cel� łada vynikaj�c�ch Łeskżch vojevłdcł, z nichś vzpom�n�me slavn� postavy mar��lka Radeck�ho a jinżch obrancł rakousko-uhersk�ho mocn�łstv�. Proti t�mto sv�tlżm zjevłm stoj� n�kolik dareb�kł zpustl� Łesk� lłzy, kteł� pouśili sv�tov� v�lky, aby se dobrovoln� płihl�sili do vojska a mohli uv�sti zmatek v jednomyslnost n�rodł monarchie, nezapom�naj�ce płitom na sv� nejniś�� pudy. Upozornili jsme jiś jednou na ł�d�n� pluku No... v Debrec�n�, jehoś vżtrśnosti byly płetł�s�ny i odsouzeny pe�tskou sn�movnou a jehoś plukovn� prapor pozd�ji na front� byl - Konfiskov�no - Kdo m� na sv�dom� ten ohavnż hł�ch? - Konfiskov�no - Kdo hnal Łesk� voj�ky Konfiskov�no - Co si trouf� cizota v na�� ma�arsk� vlasti, o tom sv�dŁ� nejl�pe pł�pad v Kir�lyhid�, ma�arsk� vżsp� nad Litavou. K jak� n�rodnosti patłili voj�ci z nedalek�ho vojensk�ho t�bora v Brucku nad Litavou, kteł� płepadli a ztrżznili tam�j��ho obchodn�ka pana Gyulu K�konyie? Jest rozhodn� povinnost� śładł vy�etłiti tento zloŁin a optati se vojensk�ho velitelstv�, kter� jist� jiś se touto af�rou zabżv�, jakou ślohu v tom bezpł�kladn�m �tvan� proti pł�slu�n�kłm Uhersk�ho kr�lovstv� hraje nadporuŁ�k Lukasch, jehoś jm�no uv�d� se po m�st� ve spojitosti s ud�lostmi posledn�ch dnł, jak n�m bylo sd�leno na��m m�stn�m dopisovatelem, kterż sebral jiś bohatż materi�l o cel� af�łe, kter� v dne�n� v�śn� dob� pł�mo kłiŁ�. �ten�łi Pester Lloydu jist� se z�jmem budou sledovati vżvin vy�etłov�n� a neopomeneme je ujistit, śe je bl�śe sezn�m�me s touto ud�lost� eminentn� dłleśitosti. SouŁasn� v�ak oŁek�v�me śłedn� zpr�vu o kir�lyhidsk�m zloŁinu, sp�chan�m na ma�arsk�m obyvatelstvu. �e se v�c� bude zabżvat pe�tsk� sn�movna, je nab�ledni, aby nakonec se uk�zalo jasn�, śe Łe�t� voj�ci, proj�śd�j�c� Uherskżm kr�lovstv�m na front, nesm� povaśovat zemi koruny svat�ho �t�p�na, jako by ji m�li v pachtu. Jestli pak n�kteł� pł�slu�n�ci toho n�roda, kterż v Kir�lyhid� tak p�kn� reprezentoval souruŁenstv� v�ech n�rodł tohoto mocn�łstv�, je�t� dnes nech�pou situaci, a� złstanou hezky zticha, nebo� ve v�lce takov� lidi kulka, provaz, krimin�l a bajonet nauŁ� jiś poslouchat a podł�dit se nejvy���m z�jmłm na�� spoleŁn� vlasti."
"Kdo je podeps�n pod Łl�nkem, pane nadporuŁ�ku?"
"B�la Barab�s, redaktor a poslanec, pane plukovn�ku."
"To je zn�m� bestie, pane nadporuŁ�ku; ale dł�v, neśli se to dostalo do Pester Lloydu, byl jiś tento Łl�nek uvełejn�n v Pesti Hirlap. Nyn� mn� płeŁt�te śłedn� płeklad z ma�ar�tiny Łl�nku v �opro�sk�m Łasopise Sopronyi Napló."
NadporuŁ�k Luk� Łetl nahlas Łl�nek, ve kter�m redaktor dal si neobyŁejn� z�leśet na tom, aby uplatnil sm�s v�t: "pł�kaz st�tn� moudrost�", "st�tn� poł�dek", "lidsk� zvrhlost", "za�lapan� lidsk� dłstojnost a cit", "kanibalsk� hody", "zmasakrovan� lidsk� spoleŁnost", "smeŁka mamelukł", "za kulisami je pozn�te". A d�l to �lo, jako by Ma�ałi na vlastn� płd� byli nejpron�sledovan�j��m śivlem. Jako by byli płi�li Łe�t� voj�ci, porazili redaktora a �lapali mu baganŁatama po błi�e a ten by łval bolest� a n�kdo si to stenografoval.
"O n�kterżch nejdłleśit�j��ch v�cech," pl�Łe Sopronyi Napló, �opro�skż den�k, "se pov�śliv� mlŁ� a niŁeho se nep�e. Kaśdż z n�s v�, co to je Łeskż voj�k v Uhr�ch i na front�. My v�ichni v�me, jak� v�ci �e�i prov�d�, co je tu v Łinnosti a jak to u �echł vypad� a kdo to zpłsobuje. Bd�lost śładł je ov�em upout�na jinżmi dłleśitżmi v�cmi, kter� v�ak mus� bżt v n�leśit� spojitosti s dozorem nad celkem, aby se nemohlo st�t to, co se stalo v t�chto dnech v Kir�lyhid�. VŁerej�� n� Łl�nek byl na patn�cti m�stech konfiskov�n. Proto nezbżv� n�m nic jin�ho neś prohl�sit, śe ani dnes nem�me pł�li� pł�Łiny z technickżch dłvodł se �iroce zabżvati s ud�lostmi v Kir�lyhid�. N�mi vyslanż zpravodaj zjistil na m�st�, śe śłady jev� opravdovou horlivost v cel� af�łe, vy�etłuj�ce plnou parou. Zd� se n�m jedin� podivnżm, śe n�kteł� śŁastn�ci cel�ho masakru nal�zaj� se dosud na svobod�. Toto se tżk� zejm�na jednoho p�na, kterż se dle doslechu zdrśuje doposud beztrestn� ve vojensk�m t�bołe a st�le je�t� nos� odznaky sv�ho papageiregimentu a jehoś jm�no bylo t�ś uvełejn�no płedevŁ�rem v Pester Lloydu a Pesti Napló. Jest to zn�mż Łeslo �ovinista L�k�, o jehoś ł�d�n� bude pod�na interpelace na��m poslancem G�zou Savanyś, kterż zastupuje okres kir�lyhidskż."
"Stejn� l�bezn�, pane nadporuŁ�ku," ozval se plukovn�k Schr�der, "p�e o v�s t�ś tżden�k v Kir�lyhid� a potom pre�bursk� listy. To v�s ale uś nebude zaj�mat, pon�vadś je to na jedno kopyto. Politicky d� se to odłvodnit, pon�vadś my Raku�an�, a� jsme N�mci, nebo �e�i, jsme proti Ma�arłm płece jen je�t� hodn�... Rozum�te mn�, pane nadporuŁ�ku. Je v tom jist� tendence. Sp� by snad v�s zaj�mal Łl�nek v Kom�rensk�m veŁern�ku, kde se o v�s tvrd�, śe jste se pokou�el zn�silnit pan� K�konyiovou pł�mo v j�deln� płi ob�d� u pł�tomnosti jej�ho manśela, kter�ho jste ohrośoval �avl� a nutil ho, aby zacpal ruŁn�kem śsta sv� manśelky, aby nekłiŁela. To je posledn� zpr�va o v�s, pane nadporuŁ�ku."
Plukovn�k se usm�l a pokraŁoval: "�łady nevykonaly svou povinnost. Preventivn� cenzura ve zdej��ch listech nal�z� se t�ś v rukou Ma�arł. D�laj� si s n�mi, co cht�. N� dłstojn�k nen� chr�n�n płed ur�śkami takov� civiln� ma�arsk� redaktorsk� svin�, a teprve na z�klad� na�eho ostr�ho vystoupen�, respektive telegramu na�eho divizijn�ho soudu, uŁinilo st�tn� n�vladnictv� v Pe�ti kroky, aby byla provedena n�jak� zatŁen� ve v�ech zm�n�nżch redakc�ch. Nejv�c si to odka�le redaktor Kom�rensk�ho veŁern�ku, ten na svłj veŁern�k nezapomene do smrti. M� pov�łil divizijn� soud, jako va�eho płedstaven�ho, vyslechnouti v�s a zas�l� mn� souŁasn� cel� spisy tżkaj�c� se vy�etłov�n�. V�echno by bylo dopadlo dobłe, kdyby nebylo toho va�eho ne��astn�ho �vejka. Je s n�m n�jakż sap�r VodiŁka, u kter�ho po rvaŁce na�li, kdyś je płivedli na hauptvachu, v� dopis, kterż jste poslal pan� K�konyiov�. Ten v� �vejk tvrdil płi vy�etłov�n�, śe prż to nen� va�e psan�, śe psal to s�m, a kdyś mu bylo płedlośeno a on usv�dŁen, aby je opsal a byl porovn�n jeho rukopis, seśral va�e psan�. Z kancel�łe pluku byly potom posl�ny k divizijn�mu soudu va�e raporty k porovn�n� rukopisu �vejkova a zde m�te vżsledek."
Plukovn�k płelistoval se ve spisech a uk�zal nadporuŁ�kovi Luk�ovi na tento pasus: "Obśalovanż �vejk odepłel napsat diktovan� v�ty, prov�zeje to tvrzen�m, śe zapomn�l płes noc ps�t."
"Vłbec j� tomu, pane nadporuŁ�ku, nepłikl�d�m ś�dn�ho vżznamu, co u divizijn�ho soudu pov�d� ten v� �vejk nebo ten sap�r. �vejk i sap�r tvrd�, śe �lo jen o n�jakż malż śert�Łek, kter�mu nebylo porozum�no, a śe byli sami płepadeni civilisty a śe se br�nili, aby z�chr�nili vojenskou Łest. Vy�etłov�n�m bylo zji�t�no, śe ten v� �vejk je vłbec p�kn� kv�tko. Tak napł�klad na ot�zku, proŁ se nepłizn�, odpov�d�l dle protokolu: "1� jsem zrovna v takovż situaci, jako se voctnul jednou kvłli n�jakejm obrazłm Panny Marie sluha akademick�ho mal�łe Panu�ky. Ten taky, kdyś se jednalo o n�jakż vobrazy, kterż m�l zpronev�łit, nemoh na to nic jinżho vodpov�d�t neś: M�m blit krev?` Płirozen�, śe jsem se jm�nem velitelstv� pluku o to postaral, aby byla d�na do v�ech novin jm�nem divizijn�ho soudu oprava na v�echny ty niŁemn� Łl�nky zdej��ch novin. Dnes se to roze�le a douf�m, śe jsem uŁinil v�e, abych napravil, co se stalo dareb�ckżm chov�n�m t�ch śurnalistickżch ma�arskżch civiln�ch potvor.
Mysl�m, śe jsem to dobłe stylizoval:
Divizijn� soud Ł�s. Na velitelstv� pluku Ł�s. N
prohla�uje, śe Łl�nek uvełejn�nż ve zdej��m
Łasopise o domn�lżch vżtrśnostech muśstva
pluku Ł�s. N nezakl�d� se v niŁem na pravd� a od
prvn� aś do posledn� ł�dky vymy�len a śe
vy�etłov�n� zaveden� proti on�m Łasopisłm
płivod� pł�sn� potrest�n� vin�kł.
Divizijn� soud ve sv�m pł�pise na velitelstv� na�eho pluku," pokraŁoval plukovn�k, "płich�z� k tomu m�n�n�, śe se vlastn� o nic jin�ho nejedn� neś o soustavn� �tvan� proti vojenskżm Ł�stem płich�zej�c�m z Cislajt�nie do Translajt�nie. A porovnejte płitom, kolik vojska ode�lo na frontu od n�s a kolik od nich. To v�m łeknu, śe mn� je Łeskż voj�k milej�� neś takov� ma�arsk� sb�ł. Kdyś si vzpomenu, śe pod B�lehradem stł�leli Ma�ałi po na�em druh�m mar�bataliónu, kterż nev�d�l, śe jsou to Ma�ałi, kteł� po nich stł�l�, a poŁal p�lit do deutschmajstrł na prav�m kł�dle, a deutschmajstłi zas si to tak� spletli a pustili ohe� po bosensk�m regimentu, kterż st�l vedle. To byla tenkr�t situace! J� byl pr�v� u �t�bu brig�dy na ob�d�, den płedt�m museli jsme se odbżt �unkou a pol�vkou z konzerv, a ten den jsme m�li poł�dnou pol�vku ze slepice, fil� s rżś� a buchtiŁky se �odó, veŁer płedt�m jsme pov�sili jednoho srbsk�ho vin�rn�ka v m�steŁku a na�i kuchałi na�li u n�ho ve sklep� tłicet let star� v�no. Dovedete si płedstavit, jak jsme se v�ichni t�ili na ob�d. Pol�vku jsme sn�dli a pou�t�me se pr�v� do slepice, kdyś najednou płestłelka, pak stłelba, a na�e artil�rie, kter� ani nem�la zd�n�, śe to na�e Ł�sti stł�lej� po sob�, poŁala p�lit po na�� linii a jeden gran�t padl t�sn� vedle na�eho �t�bu brig�dy. Srbov� snad mysleli, śe u n�s vypukla vzpoura, tak zaŁti ze v�ech stran do n�s łezat a płepravovat se proti n�m płes łeku. Brig�dn�ho gener�la volaj� k telefonu a divizion�r spustil r�mus, co je to za hovadinu v brig�dn�m śseku, śe pr�v� dostal rozkaz od �t�bu arm�dy zaŁ�t śtok na srbsk� pozice ve 2 hodiny 35 minut v noci na lev�m kł�dle. My śe jsme rezerva a śe se ihned m� ohe� zastavit. Ale kdepak v takov� situaci cht�t ,Feuer einstellen`. Brig�dn� telefonn� centr�la hl�s�, śe se nikam nemłśe dozvonit, jenom śe hl�s� �t�b 75. regimentu, śe pr�v� dostali od vedlej�� divize rozkaz ,ausharren`, śe se nemłśe smluvit s na�� diviz�, śe Srbov� obsadili kótu 212, 226 a 327, ś�d� se o zasl�n� jednoho bataliónu jako svaz a spojen� po telefonu s na�� diviz�. Płehod�me linku na divizi, ale spojen� uś bylo płeru�eno, pon�vadś Srbov� se n�m dostali mezit�m do tżla na obou kł�dlech a płesek�vali n� stłed do trojśheln�ku, ve kter�m złstalo potom v�echno, regimenty, artil�rie i tr�n s celou autokolonou, skladi�t� i poln� nemocnice. Dva dny jsem byl v sedle a divizion�r padl do zajet� i s na��m brig�dn�kem. A to v�echno zavinili Ma�ałi t�m, śe stł�leli po na�em druh�m mar�bataliónu. Rozum� se samo sebou, śe to sv�d�li na n� regiment."
Plukovn�k si odplivl:
"S�m jste se te�, pane nadporuŁ�ku, płesv�dŁil, jak vyuśitkovali znamenit� va�� pł�hody v Kir�lyhid�."
NadporuŁ�k Luk� rozpaŁit� zaka�lal.
"Pane nadporuŁ�ku," obr�til se na n�ho dłv�rn� plukovn�k, "ruku na srdce. Kolikr�t jste se vyspal s pan� K�konyiovou?"
Plukovn�k Schr�der byl dnes ve velmi dobr� n�lad�.
"Neł�kejte, pane nadporuŁ�ku, śe jste teprve zaŁal korespondovat. J�, kdyś jsem byl ve va�ich letech, sed�l jsem v J�gru na m�łickżch kursech tłi ned�le, a m�l jste vid�t, jak jsem ty cel� tłi ned�le nic jin�ho ned�lal neś spal s Ma�arkami. Kaśdż den s jinou. Mlad�, svobodn�, star��, vdan�, jak to pr�v� płi�lo, śehlil jsem tak dłkladn�, śe kdyś jsem se vr�til k regimentu, sotva jsem pletl nohama. Nejv�c mne strhala pan� jednoho advok�ta. Ta uk�zala, co dovedou Ma�arky. Kousla mne płitom do nosu, celou noc mn� nedala oka zamhoułit. - ZaŁal korespondovat...," dłv�rn� pl�cl plukovn�k nadporuŁ�ka na rameno, "zn�me to. Neł�kejte niŁeho, j� m�m svłj śsudek o cel� v�ci. Zapletl jste se s n�, jej� manśel na to płi�el, ten v� pitomż �vejk... - Ale v�te, pane nadporuŁ�ku, ten v� �vejk je płece jen charakter, kdyś to tak proved s va��m dopisem. Takov�ho Łlov�ka je opravdu �koda. J� ł�k�m, śe to je vżchova. Mn� se to velice l�b� od toho chlapa. Rozhodn� mus� bżt v tomto ohledu vy�etłov�n� zastaveno. V�s, pane nadporuŁ�ku, ostouzeli v novin�ch. Va�e pł�tomnost zde je śpln� zbyteŁnou. B�hem tżdne bude vypravena mar�ka na ruskż front. Jste nejstar��m dłstojn�kem u 11. kompanie, pojedete s n� jako kompaniekomandant. Uś je v�echno zał�zeno u brig�dy. �ekn�te śŁetn�mu feldv�blovi, aby v�m na�el n�jak�ho jin�ho sluhu m�sto toho �vejka."
NadporuŁ�k Luk� vd�Łn� pohl�dl na plukovn�ka, kterż pokraŁoval: "�vejka płid�luji k v�m jako kumpanieordonanc."
Plukovn�k vstal, a pod�vaje zbledl�mu nadporuŁ�kovi ruku, łekl:
"T�m je tedy v�echno vył�zeno. Płeji v�m mnoho �t�st�, abyste se vyznamenal na vżchodn�m boji�ti. A jestli se snad je�t� n�kdy uvid�me, tak płij�te mezi n�s. Ne abyste se n�m vyhżbal jako v Bud�jovic�ch..."
NadporuŁ�k Luk� po cel� cest� domł si opakoval: "Kompaniekomandant, kompanieordonanc." A jasn� płed n�m vyvst�vala postava �vejka. �Łetn� �ikovatel Van�k, kdyś mu poruŁil nad poruŁ�k Luk�, aby mu vyhledal n�jak�ho nov�ho sluhu m�sto �vejka, łekl: "J� myslel, śe jsou, pane obrlajtnant, spokojenej s t�m �vejkem."
Usly�ev, śe �vejka naznaŁil plukovn�k ordonanc� u 11. kumpanie, zvolal: "Pomoz n�m p�nbłh."

U divizijn�ho soudu, v bar�ku opatłen�m mł�śemi, vst�vali podle płedpisu v sedm hodin r�no a d�vali do poł�dku kavalce v�lej�c� se v prachu po zemi. PryŁen nebylo. V jednom płepaśen� v dlouh� m�stnosti skl�dali podle płedpisu deky na slamn�k, a kteł� byli s prac� hotovi, sed�li na lavic�ch podle st�ny a bud' si hledali v�i, ti, kteł� płi�li z fronty, nebo se bavili vypravov�n�m rłznżch pł�hod.
�vejk se starżm sap�rem VodiŁkou sed�li na lavici u dveł� je�t� s n�kolika voj�ky od rłznżch regimentł a formac�.
"Pod�vejte se, ho�i," ozval se VodiŁka, "na tamhletoho kluka ma�arskżho u okna, jak se pacholek modl�, aby to s n�m dobłe dopadlo. Neroztrhli byste mu drśku od ucha k uchu?"
"Ale to je hodnej Łlov�k," łekl �vejk, "ten je zde proto, pon�vadś necht�l narukovat. Von je proti vojn�, vod n�jakż sekty, a je zavłenej proto, śe nechce nikoho zab�t, von se drś� boś�ho płik�z�n�, ale voni mu to boś� płik�z�n� voslad�j�. Płed vojnou śil na Morav� n�jakej pan Nemrava, a ten dokonce necht�l vz�ti ani flintu na rameno, kdyś byl odvedenej, śe prej je to proti jeho z�sad�, nosit n�jakż flinty. Byl za to zavłenej, aś byl Łernej, a zas ho nanovo vedli k pł�saze. A von, śe pł�sahat nebude, śe je to proti jeho z�sad�, a vydrśel to.
"To byl hloupż Łlov�k," łekl starż sap�r VodiŁka, "von moh pł�sahat a płitom se taky na v�echno vysrat, i na celou pł�sahu."
"J� uś tłikr�t pł�sahal," ozn�mil jeden infanter�k, "a tłikr�t uś jsem tady pro dezerci, a kdybych nem�l to l�kałskż vysv�dŁen�, śe jsem płed patn�cti l�ty v choromyslnosti utlouk svou tetu, byl bych snad uś potłet� na front� vodstłelenej. Ale takhle mn� moje nebośka teta vśdycky pomłśe z nouze a nakonec se płeci snad z tż vojny dostanu v poł�dku."
"A proŁ jsi, kamar�de," ot�zal se �vejk, "utloukl svou tetiŁku?"
"Kvłli Łemu se lidi utloukaj�," odpov�d�l pł�jemnż muś, "kaśdej si to młśe pomyslit, śe kvłli pen�złm. M�la ta baba p�t społiteln�ch kn�śek a zrovna j� poslali śroky, kdyś jsem k n� płi�el celej rozbitej a votrhanej na n�v�t�vu. Krom� n� jsem nem�l jinż du�e na tom boś�m sv�t�. Tak jsem ji �el poprosit, aby se mne ujala, a vona, mrcha, abych prej �el d�lat, śe prej takovej mladej, silnej a zdravej Łlov�k. Slovo dalo slovo a j� jsem ji uhodil jen tak n�kolikr�t płes hlavu pohrab�Łem a tak jsem j� zł�dil celej ksicht, śe jsem nev�d�l, je to tetiŁka, nebo to nen� tetiŁka. Tak jsem tam u n� sed�l na zemi a poł�d si ł�k�m: ,Je to tetiŁka, nebo to nen� tetiŁka?` A tak m� na�li u n� sed�t druhż den sousedi. Potom jsem byl v bl�zinci ve Slupech, a kdyś n�s potom płed v�lkou v Bohnic�ch postavili płed komisi, byl jsem uzn�n za vyl�Łenżho a hned jsem musel j�t dosluhovat na vojnu za ty l�ta, co jsem prome�kal."
Kolem pro�el hubenż, vyt�hlż voj�k, utr�pen�ho vzezłen�, s ko�t�tem.
"To je jeden uŁitel od posledn� na�� mar�ky," płedstavil ho myslivec sed�c� vedle �vejka, "te� jde si vymect pod sebou. Je to n�ramn� poł�dnej Łlov�k. Je tady kvłli jedn� b�sniŁce, kterou slośil. - Poj� sem, uŁitelskej," zavolal na muśe s ko�t�tem, kterż płibl�śil se v�śn� k lavici. "Pov�z n�m to o t�ch v��ch."
Voj�k s ko�t�tem odka�lal a spustil:
V�e zav�iveno, front se drbe celż,
ve� po n�s leze velik�.
Pan gener�l se v�l� na posteli
a kaśdej den se płevl�k�.
V��m u vojska se velmi dobłe dał�,

i na �arśe uś płivyk�,
s v�� pruskou uś se hbit� p�ł�
ten starż v�iv�k rakouskż.
Ztr�penż voj�k uŁitel si płisedl na lavici a povzdechl: "To je v�echno, a kvłli tomu jsem jiś poŁtvrt� vyslżchanej u pana auditora."
"Vono to skuteŁn� nestoj� ani za łeŁ," roz�afn� łekl �vejk, "vono jen płijde na to, koho voni u soudu budou myslet t�m starżm v�iv�kem rakouskżm. Je�t� dobłe, śe jste tam dal vo tom p�łen�, to je spletete, śe budou z toho janci. Jen jim vysv�tlete, śe v�iv�k je sameŁek od v�i a śe na samiŁku ve� młśe lezt zase jenom sameŁek v�iv�k. Jinak se z toho nevymot�te. Nepsal jste to jist�, abyste cht�l n�koho urazit, to je jasnż. �ekn�te jen panu auditorovi, śe jste si to psal pro svoje pot�en�, a jako se ł�k� sameŁkovi od svin� kanec, tak se ł�k� v�ude sameŁkovi od v�i - v�iv�k."
UŁitel si povzdechl: "Kdyś ten pan auditor neum� dobłe Łesky. J� uś jsem mu to tak� podobnżm zpłsobem vysv�tloval, ale on na mne spustil, śe sameŁek od v�i se jmenuje Łesky ve��k. ,��dnż f�iv�k,` pov�dal pan auditor, ,ve��k. Femininum, Sie gebildeter Kerl, ist ten fe�, also masculinum ist ta fe�ak. Wir kennen unsre Pappenheimer.`"
"Zkr�tka a dobłe," łekl �vejk, "je to s v�mi vachrlatż, ale nesm�te ztr�cet nad�ji, jako ł�kal Cik�n JaneŁek v Plzni, śe se to je�t� młśe vobr�tit k lep��mu, kdyś mu v roce 1879 d�vali kvłli tż dvojn�sobnż loupeśnż vraśd� vopr�tku na krk. A taky to uh�d, pon�vadś ho vodvedli v posledn� okamśik vod �ibenice, pon�vadś ho nemohli pov�sit kvłli narozenin�m c�sałe p�na, kterż płipadly pr�v� na ten samej den, kdy m�l viset. Tak ho vob�sili aś druhej den, aś bylo po narozenin�ch, a chlap m�l je�t� takovż �t�st�, śe tłet� den nato dostal milost a m�lo bejt s n�m obnovenż l�Łen�, pon�vadś v�echno ukazovalo na to, śe to vlastn� ud�lal jinej JaneŁek. Tak ho museli vykopat z trestaneckżho hłbitova a rehabilitovati ho na plze�skej katolickej hłbitov, a potom se teprve płi�lo na to, śe je evangel�k, tak ho płevezli na evangelickej hłbitov a potom..."
"...potom dostane� p�r facek," ozval se starż sap�r VodiŁka, "co si ten chlap v�echno nevymysl�. �lov�k m� starosti s divizn�m soudem, a von chlap mizern� mn� vŁera, kdyś n�s vedli k vejslechu, vykl�dal, co je to rłśe z Jericha."
"To ale nebyla moje slova, to vykl�dal sluha mal�łe Panu�ky Mat�j jedn� star� b�b�, kdyś se ho ptala, jak vypad� rłśe z Jericha. Tak j� pov�dal: ,Vemte suchż kravskż hovno, dejte ho na tal�ł, polejte vodou a vono se v�m kr�sn� zazelen�, a to je rłśe z Jericha,` " br�nil se �vejk, "j� jsem si tu blbost nevymyslil a płeci jsme si vo n�Łem museli pov�dat, kdyś jdeme k vejslechu. J� jsem t� cht�l, VodiŁko, jen pot�it..."
"Ty n�koho pot��," odplivl si opovrśliv� VodiŁka, "Łlov�k m� tu plnou hlavu starost�, aby se dostal z tż �lamastiky a vy�el ven, aby si to s t�ma klukama ma�arskejma vyrovnal, a von chce Łlov�ka pot�it s n�jakżm kravskżm hovnem.
A jak to młśu splatit t�m ma�arskejm klukłm, kdyś sed�m zavłenej, a je�t� ke v�emu se Łlov�k mus� płetvałovat a vykl�dat auditorovi, śe nem� proti Ma�arłm ś�dnou z�t. To je, paneŁku, ps� śivot. Ale aś j� jednou takovżho kluka dostanu do pazourł, tak ho u�krt�m jako �t�n�, j� jim d�m ,Isten �ld meg a Magyart`, j� se s nima porovn�m, vo mn� se je�t� bude mluvit "
"Nem�jme ś�dnej vo nic starost," łekl �vejk, "v�echno se urovn�, hlavn� v�c� je vśdycky u soudu mluvit nepravdu. Kerej Łlov�k se d� vom�mit, aby se płiznal, ten je vśdycky ztracenej. Z toho nikdy nic poł�dnżho nebude. Kdyś jsem jednou pracoval v Mor. Ostrav�, tak tam byl takovejhle pł�pad: Jeden horn�k ztł�skal tam inśenżra mezi Łtyłma voŁima, takśe to nikdo nevid�l. A advok�t, kerej ho h�jil, poł�d mu ł�kal, aby zap�ral, śe se mu nemłśe nic st�t, ale płedseda sen�tu mu poł�d klad na srdce, śe płizn�n� je polehŁuj�c� okolnost�, ale ten ved neust�le svou, śe se płiznat nemłśe, tak byl osvobozenej, pon�vadś dok�zal svoje alibi. V ten samej den byl v Brn�..."
"Jeś�marj�," rozŁ�lil se VodiŁka, "j� uś to nevydrś�m. ProŁ tohle v�echno pov�d�, to nepochopuju. To byl vŁera s n�ma u vejslechu zrovna takovej Łlov�k. Kdyś se ho auditor ptal, Ł�m je v civilu, tak ł�kal: ,Dejm�m u Kł�śe.` A trvalo to płes płl hodiny, neś auditorovi vysv�tlil, śe tah� m�ch u kov�łe Kł�śe, a kdyś se ho potom zeptali: ,Vy jste tedy v civilu pomocnej d�ln�k,` tak jim odpov�d�l: ,Kdepak ponocnej, ten je Franta Hyb�ł.`"
Na chodb� se ozvaly kroky a vol�n� str�śe "Zuwachs". "Zas n�s bude v�c," radostn� łekl �vejk, "snad si schovali n�jak� to b�Łko."
Dvełe se otevłely a dovnitł v�oupli jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, kterż sed�l se �vejkem v Bud�jovic�ch v arest� a byl płedurŁen ke kuchyni n�jak� mar�ov� roty. "Pochv�len P�n Jeś� Kristus," łekl vstupuje, naŁeś �vejk za v�echny odpov�d�l: "Aś na v�ky amen."
JednoroŁn� dobrovoln�k spokojen� pod�val se na �vejka, polośil na zem deku, kterou s sebou płinesl, a posadil se na lavici k Łesk� kolonii, roztoŁil si kama�e a vy�al um�le v z�hybech stoŁen� cigarety, kter� rozdal, pak vyt�hl z boty kousek tłec� plochy od krabiŁky z�palek a n�kolik sirek um�le rozłezanżch v płli hlaviŁky.
Roz�krtl, opatrn� zap�lil si cigaretu, dal v�em płip�lit a lhostejn� łekl: "J� jsem obśalovanej pro vzpouru."
"To nic nen�," chl�choliv� ,ozval se �vejk, "to je legrace."
"To se rozum�," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "jestli takovżm zpłsobem to chceme vyhr�t, pomoc� rłznżch soudł. Kdyś s� cht�j� se mnou mermomoc� soudit, a� se soud�. Celkem vzato, jeden proces nic nem�n� na cel� situaci."
"A jak jsi se vzboułil?" ot�zal se sap�r VodiŁka, d�vaje se sympaticky na jednoroŁn�ho dobrovoln�ka.
"Necht�l jsem pucovat hajzly na hauptva�e," odpov�d�l, "tak m� vedli aś k obr�tovi. A to je p�kn� svin�. ZaŁal na mne kłiŁet, śe prż jsem zavłen na z�klad� regimentsraportu a śe jsem obyŁejnż arestant, śe se vłbec div�, śe mne zem� nos� a nepłestane se toŁit nad tou hanbou, śe v arm�d� se vyskytl Łlov�k s pr�vem jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, maj�c�ho n�rok na dłstojnickou hodnost, kterż v�ak svżm chov�n�m młśe vzbudit jedin� hnus a opovrśen� u svżch płedstavenżch. Odpov�d�l jsem, śe rotace zem�koule nemłśe bżt płeru�ena objeven�m se na n� takov�ho jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, jako jsem j�, śe z�kony pł�rodn� jsou siln�j�� neś �tr�fky jednoroŁn�ch dobrovoln�kł a śe bych si pł�l v�d�t, kdo mne młśe płinutit, abych pucoval n�jakej hajzl, kterż jsem nepod�lal, aŁkoliv i na to bych m�l pr�vo po t� svinsk� kuchyni u regimentu, po tom shnil�m zel� a moŁen�m skopov�m mase. Potom jsem je�t� obrstovi łekl, śe je t�ś jeho n�zor, proŁ mne zem nos�, trochu podivnż, pon�vadś kvłli mn� płece nevypukne zem�tłesen�. Pan obrst po celou mou łeŁ nic ned�lal neś cvakal zuby jako kobyla, kdyś ji stud� zmrzl� łepa na jazyk, a potom na mne załval:
,Tak budete pucovat hajzl, nebo nebudete?` ,Poslu�n� hl�s�m, śe ś�dn�ho hajzlu pucovati nebudu:
,Vy budete pucovat, Sie Einj�hriger.` ,Poslu�n� hl�s�m, śe nebudu.`
,Krucityrkn, vy budete pucovat, ne jeden, ale sto hajzlł!`
,Poslu�n� hl�s�m, śe nebudu pucovat ani sto, ani jeden hajzl!`
A tak to �lo poł�d: ,Budete pucovat?` ,Nebudu pucovat ` Hajzly l�taly sem a tam, jako by to bylo n�jak� d�tsk� ł�kadlo od Pavly Moudr�. Obr�t b�hal po kancel�łi jako pominutż, nakonec si sedl a łekl: ,Rozvaśte si to dobłe, j� v�s płed�m divizijn�mu soudu pro vzpouru. Nemyslete si, śe budete prvn� jednoroŁn� dobrovoln�k, kterż byl za t�to v�lky zastłelen. V Srbsku jsme pov�sili dva jednoroŁn� dobrovoln�ky od 10. kompanie a jednoho od 9. jsme zastłelili jako jehn�. A proŁ? Pro jejich paliŁatost. Ty dva, kteł� byli pov�eni, zdr�hali se prop�chnout śenu a chlapce jednoho Łśś�ka pod �abacem a jednoroŁ�k od 9. kumpaŁky byl zastłelen, pon�vadś necht�l j�t kupłedu a vymlouval se, śe m� otekl� nohy a śe je platfus. Tak budete pucovat hajzl, nebo nebudete?`
,Poslu�n� hl�s�m, śe nebudu:
Obr�t se na mne pod�val a łekl: ,Posly�te, nejste vy slavjanofil?`
,Poslu�n� hl�s�m, śe nejsem.`
Potom mne odvedli a ozn�mili mn�, śe jsem śalov�n pro vzpouru."
"Nejlep�� ud�l�," łekl �vejk, "kdyś se bude� te� vyd�vat za blba. Kdyś jsem sed�l na garnizón�, tak tam s n�mi byt takovej chytrej Łlov�k vzd�lanej, profesor na obchodn� �kole. Ten dezentżroval z boji�t� a m�l bejt s n�m n�ramn� slavnej proces, aby byl pro postrach odsouzenej a ob�enej, a ten se z toho n�ramn� jednodu�e vyvl�k. ZaŁal d�lat d�diŁn� zat�śenżho, a kdyś ho �t�bn� l�kał prohl�śel, tak prohl�sil, śe von nedezentżroval, śe uś vod ml�d� r�d cestuje, śe m� vśdycky touhu n�kam daleko zmizet. �e jednou se probudil v Hamburku a podruhż zas v Londżn�, a śe nev�d�l, jak se tam dostal. Otec śe byl alkoholik a zemłel sebevraśdou płed jeho narozen�m, matka śe byla prostitutkou a op�jela se a zemłela na delirium. Mlad�� sestra śe se utopila, star�� śe se vrhla pod vlak, bratr śe skoŁ�) z śelezniŁn�ho mostu na Vy�ehrad�, d�deŁek śe zavraśdil svou śenu a polil se petrolejem a zap�lil se, druh� babiŁka śe se toulala s Cik�ny a otr�vila se ve v�zen� sirkami, jeden bratranec śe byl n�kolikr�t souzen pro śh�łstv� a podłezal si v Kartouz�ch ś�ly na krku kouskem skla, sestłenice z otcovy strany śe se vrhla ve V�dni z �estżho patra, von s�m śe je stra�n� zanedbanżho vychov�n� a do deseti let śe neum�l mluvit, pon�vadś ve v�ku �esti m�s�cł, kdyś ho płevazovali na stole a n�kam vodb�hli, koŁka ho st�hla se stolu a p�dem śe se uhodil do hlavy. M�v� t�ś obŁasn� siln� bolen� hlavy a v takovżch okamśic�ch śe nev�, co d�l�, a v takovżm stavu śe taky vode�el z fronty do Prahy, a teprve kdyś ho zatkla u Flekł vojensk� policie, śe płi�el k sob�. PaneŁku, m�li jste vid�t, jak ho je�t� r�di pustili z vojny, a asi p�t man�kł, kteł� sed�li s n�m v cimłe, v�ichni si to pro v�echen pł�pad napsali na pap�rek asi takhle:
Otec alkoholik. Matka prostitutka.
I. sestra (utopila)
II. sestra (vlak)
Bratr (z mostu)
D�deŁek ą śenu, petrolej, zap�lil.
II. babiŁka (cik�ni, sirky) ą atd.
A jeden, kdyś to zaŁal taky płedn�et �t�bn�mu l�kałovi, uś se nedostal ani płes bratrance a �t�bn� l�kał, pon�vadś uś to byl tłet� pł�pad, mu łekl: ,Ty chlape, a tvoje sestłenice z otcovy strany se vrhla ve V�dni z �estżho patra, ty jse� stra�n� zanedban�ho vychov�n�, a tak t� sprav� korekce: Tak ho odvedli do korekce, sv�zali do kozelce, a hned ho płe�lo stra�n� zanedbanż vychov�n�, i otec alkoholik, i matka prostitutka a rad�ji se płihl�sil dobrovoln� na front."
"Dnes," łekl jednoroŁn� dobrovoln�k, "uś na vojn� nikdo nev�ł� v d�diŁn� zat�śen�, pon�vadś by to dopadlo tak, śe by museli v�echny jener�ln� �t�by zavł�t do bl�zince."
V okovanżch dveł�ch zarachotil kl�Ł a vstoupil profous:
"Infanterist �vejk a sap�r VodiŁka k panu auditorovi."
Zvedli se a VodiŁka łekl k �vejkovi: "Vid� je, lotry, kaśdej den vejslech, a poł�d ś�dnej vejsledek. Kdyby uś n�s rad�i, himlhergot, vodsoudili a netahali se s n�ma. Takhle se celż boś� den v�l�me a t�ch ma�arskejch klukł b�h� vokolo..."
PokraŁuj�ce na cest� k vżslechu do kancel�ł� divizijn�ho soudu, kter� byly um�st�ny na druh� stran� v jin�m bar�ku, sap�r VodiŁka uvaśoval se �vejkem, kdy vlastn� płijdou płed ł�dnż soud.
"Poł�d jenom samej vejslech," dopaloval se VodiŁka, "a kdyby z toho n�co alespo� vylezlo. Spotłebujou haldy pap�ru a Łlov�k ani ten soud neuvid�. Shnije za mł�śema. �ekni upł�mn�, je ta supa k śr�dlu? A to zel� se zmrzlejma bramborama? Krucifix, takovou blbou sv�tovou vojnu jsem je�t� nikdy neśral. J� jsem si to płedstavoval docela jinak."
"J� jsem zas docela spokojenej," łekl �vejk, "to je�t� płed lety, kdyś jsem slouśil aktivn�, tak n� sup�k Solpera ł�kal, śe na vojn� mus� bejt si kaśdej v�dom svejch povinnost�, a dal ti płitom takovou płes hubu, śes na to nikdy nezapomn�l. Nebo nebośt�k obrlajtnant Kvajser, kdyś płi�el prohl�śet kv�ry, tak vśdycky n�m płedn�el, śe kaśdej voj�k m� jevit nejv�t�� du�evn� votrlost, pon�vadś voj�ci jsou jenom dobytek, kerej st�t krm�, d� jim naśrat, nap�t kafe, tab�k do fajfky a za to mus� tahat jako volov�."
Sap�r VodiŁka se zamyslil a po chv�li se ozval: "Aś tam bude�, �vejku, u toho auditora, tak se nesplet, a co jsi płede�le płi vżslechu mluvil, tak to vopakuj, a� nejsem v n�jakż brynd�. Tedy hlavn�, śe jsi vid�l, śe m� napadli ty kluci ma�ar�t�. Płece jsme to v�echno podnikli na spoleŁnej śŁet."
"Nic se neboj, VodiŁko," konej�il ho �vejk, "jen klid, ś�dnż rozŁilov�n�, copak je to n�co, bejt płed n�jakżm takovżm divizijn�m soudem. Tos m�l vid�t, jak płed lety se takovż vojenskż soud vodbejval zkr�tka. Slouśil ti u n�s v aktivu uŁitel Her�l a ten n�m jednou na kavalci vykl�dal, kdyś jsme v�ichni v cimłe dostali kas�rn�ka, śe je v praśskżm muzeu jedna kniha z�pisł takovżho vojenskżho soudu za Marie Terezie. Kaśdej regiment m�l svżho kata, kterż popravoval voj�ky svżho regimentu, kus po kusu, za jeden terezi�nskej tolar. A ten kat podle t�ch z�pisł vyd�lal si n�kerej den aś p�t tolarł. - To se rozum�," dodal �vejk rozv�śn�, "tenkr�t byly silnż regimenty a poł�d je po vesnic�ch dopl�ovali."
"Kdyś jsem byl v Srbsku," łekl VodiŁka, "tak u na�� brig�dy v�eli, kteł� se płihl�sili, Łśś�ky za cigarety. Kerej voj�k pov�sil chlapa, ten dostal deset �portek, za śenskou a za d�t� p�t. Potom zaŁlo intendantstvo społit a vodstłelovalo se to hromadn�. Se mnou slouśil jeden Cik�n a vo tom jsme to dlouho nev�d�li. Bylo n�m to jenom n�padnż, śe ho vśdycky na noc n�kam volali do kancel�łe. To jsme st�li na Drin�. A jednou v noci, kdyś byl pryŁ, tak n�komu napadlo �tourat se v jeho v�cech, a pacholek m�l v ruksaku celż tłi krabiŁky po stovce �portek. Potom se vr�til k r�nu do na�� stodoly a my jsme s n�m ud�lali kr�tkej soud. Povalili jsme ho a n�jakej B�loun ho u�krtil łemenem. M�l ten pacholek tuhej śivot jako koŁka."
Starż sap�r VodiŁka si odplivl: "Ne a ne ho u�krtit, uś se n�m pod�lal, voŁi mu vylezly, a poł�d je�t� byl ś�vej jako nedoł�znutej kohout. Tak ho trhli jako koŁku. Dva za hlavu, dva za nohy a zakroutili mu vaz. Potom jsme na n�ho navl�kli jeho ruksak i s cigaretama a hodili ho p�kn� do Driny. Kdopak by takovż cigarety koułil. R�no byla po n�m sh��ka."
"To jste m�li hl�sit, śe dezentżroval," roz�afn� podotkl �vejk, "śe uś se na to płipravoval a śe kaśdej den ł�kal, śe se ztrat�."
"Ale kdo by na takovż v�ci myslel," odpov�d�l VodiŁka, "my jsme svż ud�lali a vo v�ci ostatn� jsme nem�li ś�dnou starost. Tam to bylo śpln� lehkż. Kaśdej den n�kdo zmizel, a ani uś to z Driny nelovili. Plaval tam nadmutej Łśś�k vedle na�eho rozfl�kanżho landver�ka hezky po Drin� do Dunaje. N�kteł� nezku�en�, kdyś to vid�li ponejprv, tak dostali malinkou horeŁku."
"T�m m�li d�t chinin," łekl �vejk.
Vstoupili pr�v� do bar�ku s kancel�łemi divizijn�ho soudu a patrola je ihned odvedla do kancel�łe Ł�slo 8, kde za dlouhżm stolem s haldami spisł sed�l auditor Ruller.
Płed n�m leśel n�jakż d�l z�kon�ku, na kter�m st�la nedopit� sklenice Łaje. Po prav� stran� na stole st�l krucifix z napodoben� slonoviny, se zapr�enżm Kristem, kterż se zoufale d�val na podstavec sv�ho kł�śe, na kter�m byl popel a oharky z cigaret.
Auditor Ruller oklep�val si pr�v� k nov� l�tosti ukłiśovan�ho boha novou cigaretu o podstavec krucifixu a druhou rukou nadzvedal sklenici s Łajem, kter� se płilepila na z�kon�k.
Vyprostiv sklenici z objet� z�kon�ku, listoval se d�l v knize vypłjŁen� z dłstojnick�ho kasina. Byla to kniha Fr. S. Krause s mnohoslibnżm n�zvem Forschungen zur Entwicklungsgeschichte der geschlechtlichen Moral.
Zad�val se na reprodukci naivn�ch kreseb muśsk�ho i śensk�ho pohlavn�ho śstroje s płil�haj�c�mi ver�i, kter� objevil uŁenec Fr. S. Krause na z�chodc�ch berl�nsk�ho Z�padn�ho n�draś�, takśe neobr�til pozornost na ty, kteł� vstoupili.
Vytrhl se z pozorov�n� reprodukc� teprve zaka�l�n�m VodiŁky.
"Was geht los?" ot�zal se, listuje d�l a hledaje pokraŁov�n� naivn�ch kresbiŁek, skic a n�Łrtł. "Poslu�n� hl�s�m, pane auditor," odpov�d�l �vejk, "kamar�d VodiŁka se nastyd a te� ka�le." Auditor Ruller teprve te� se pod�val na �vejka a na VodiŁku.
Snaśil se dodati sv� tv�łi pł�sn�ho vżrazu. "KoneŁn� śe lezete, chlapi," łekl, �touraje se v hald� spisł na stole, "dal jsem v�s płedvolat na dev�tou hodinu a te� je pomalu jeden�ct "
"Jak to stoj�, ty vole?" ot�zal se VodiŁky, kterż si dovolil ud�lat pohov. "Aś łeknu rśt, tak si młśe� d�lat s haksnama, co chce�."
"Poslu�n� hl�s�m, pane auditor," ozval se �vejk, "śe von m� revma."
"Ty drś rad�i hubu," łekl auditor Ruller, "aś se t� na n�co zept�m, tak teprv bude� odpov�dat. Tłikr�t jsi byl u mne u vżslechu a lezlo to z tebe jako z chlupatż deky. Tak najdu to nebo nenajdu? M�m j� s v�mi, vy chlapi mizern�, pr�ci. Ale ono se v�m to nevyplatilo, obt�śovat zbyteŁn� soud. Tak se pod�vejte, parchanti," łekl, kdyś vyt�hl z haldy aktł obs�hlż spis s n�pisem ,Schwejk & Woditschka`. "Nemyslete si, śe se budete u divisionsgerichtu v�let d�l kvłli n�jak� hloup� rvaŁce a vyhnete se na n�jakż Łas front�. Kvłli v�m jsem musel telefonovat aś s arm�dn�m gerichtem, vy h�upi."
Vzdychl si.
"Netvał se tak v�śn�, �vejku, ono ti to na front� płejde, pr�t se s n�jakżmi honv�dy," pokraŁoval, "l�Łen� se s v�mi ob�ma zastavuje a kaśdż z v�s jde k sv� Ł�sti, kde budete potrest�ni u raportu, a pak płjdete s mar�kou na frontu. Jestli v�s je�t� jednou dostanu do ruky, vy holomci, tak s v�mi zatoŁ�m, śe budete na to koukat. Zde m�te propou�t�c� blanket a chovejte se ł�dn�. Odve�te je do Ł�sla 2."
"Poslu�n� hl�s�m, pane auditor," łekl �vejk, "śe si va�e slova vezmeme oba k srdci a śe v�m mockr�t d�kujeme za va�i dobrotu. Kdyby to bylo v civilu, tak bych si dovolil ł�ct, śe jste zlatej Łlov�k. A z�rove� v�s mus�me voba mockr�t prosit za vodpu�t�n�, śe jste se s n�mi tolik musel abg�bovat. My si toho vopravdu nezaslouś�me."'
"Tak uś t�hn�te ke v�em Łertłm," rozkłikl se auditor na �vejka, "nebżt toho, śe se za v�s oba płimluvil pan obrst Schr�der, tak nev�m, jak by to s v�ma bylo dopadlo."
VodiŁka c�til se teprve starżm VodiŁkou aś na chodb�, kdyś �li s patrolou do kancel�łe Ł�slo 2.
Voj�k, kterż je vedl, b�l se, śe płijde pozd� na ob�d, a proto se vyj�dłil:
"Tak to trochu nat�hn�te, ho�i, t�hnete se jako v�i."
Tu VodiŁka prohl�sil, aby si moc neroztahoval ku�nu a śe młśe mluvit o �t�st�, śe je �ech. Kdyby byl Ma�ar, śe by ho roztrhl jako slaneŁka.
Pon�vadś v kancel�łi �li si vojen�t� p�sałi pro min�ś, byl nucen voj�k, kterż je vedl, płiv�st je prozat�m nazp�tek do v�zen� divizijn�ho soudu, coś se neobe�lo bez prokl�n�n� z jeho strany, kter� adresoval na nen�vid�nou rasu vojenskżch p�sałł.
"Kamar�di, mn� zas seberou v�echno mastnż ze supy," zahołekoval tragicky, "a m�sto masa nechaj� mn� �lachu. VŁera jsem eskortoval taky dva do l�gru a n�kdo mn� seśral płl veky, kterou pro mne vyfasovali."
"Vy holt tady u divizijn�ho soudu nemysl�te neś na śr�dlo," łekl VodiŁka, kterż jiś śpln� okł�l.
Kdyś jednoroŁn�mu dobrovoln�kovi ozn�mili, jak to s nimi dopadlo, zvolal: "Tedy mar�ka, pł�tel�! Je to jako v Łasopise Łeskżch turistł: ,Dobrż v�tr!` Pł�pravn� pr�ce na cestu jsou jiś hotovy, v�e slavnou vojenskou spr�vou obstar�no a vykon�no. I vy jste objedn�ni płipojiti se k vżletu do HaliŁe. Nastupte cestu s mysl� veselou a lehkżm, radostnżm srdcem. Chovejte neobyŁejnou l�sku pro ty krajiny, kde budou v�m płedstavovat z�kopy. Je to tam kr�sn� a nanejvż� zaj�mav�. Budete se v d�ln� cizin� c�titi jako doma, jako v pł�buzn�m kraji, ba skoro jako v mil� domovin�. S city povznesenżmi nastoup�te pout do krajin, o kterżch jiś starż Humboldt pravil: ,V cel�m sv�t� nevid�l jsem n�co velkolep�j��ho nad tu blbou HaliŁ: Hojn� a vz�cn� zku�enosti, jichś nabyla na�e slavn� arm�da na śstupu z HaliŁe płi prv� cest�, budou na�im novżm v�leŁnżm vżprav�m jist� v�tanżm vod�tkem płi sestavov�n� programu druh� cesty. Jen poł�d rovn� za nosem do Ruska a z radosti vypalte do vzduchu v�echny patrony."
Płed odchodem �vejka a VodiŁky po ob�d� do kancel�łe płistoupil k nim ne�tastnż uŁitel, kterż slośil b�se� o v��ch, a łekl tajemn�, odv�d�je oba stranou: "Nezapome�te, aś budete na rusk� stran�, ł�ct hned k Rusłm: Zdr�vstvujt�, ruskije bratja, my bra�ja Łechi, my n�t avstrijci."
Kdyś vych�zeli z bar�ku, tu VodiŁka, cht�je manifestaŁn� vyj�dłit svou nen�vist k Ma�arłm a to, śe ho nezdolala a nezviklala vazba v jeho płesv�dŁen�, �l�pl Ma�arovi, kterż necht�l slouśit na vojn�, na nohu a załval na n�ho: "Vobuj se, pahejle!"
"M�l mn� n�co ł�ct," s nelibost� prohl�sil potom sap�r VodiŁka k �vejkovi, "m�l se ozvat, tak bych mu jeho ma�arskej �makov�k roztrh vod ucha k uchu. A von, kluk blb�, mlŁ� a d� si �lapat po botech. Hergot, �vejku, j� m�m takovej vztek, śe nejsem vodsouzenej. Dyt to vypad�, jako kdyby se n�m vysm�vali, śe to s t�ma Mad'arama nestoj� ani za łeŁ. A płece jsme se bili jako lvi. To jsi zkazil ty, śe n�s nevodsoudili a śe n�m dali takovż vysv�dŁen�, jako bychom se ani neum�li poł�dn� pr�t. Co si vlastn� vo n�s mysl�. Dy� to byl docela slu�nej konflikt."
"Milej hochu," łekl �vejk dobr�cky, "j� dobłe nech�pu, jak t� to nemłśe t�it, śe n�s divisionsgericht oułedn� uznal za docela slu�nż lidi, proti kerżm nic nemłśe m�t. J� jsem se u vejslechu, to je pravda, vymlouval v�elijak, to se mus� d�lat, to je povinnost� lh�t, jako ł�k� advok�t Bass svżm klientłm. Kdyś se m� pan audior zeptal, proŁ jsme vtrhli do bytu toho pana K�konyiho, tak jsem mu prost� łek: ,J� myslel, śe se nejl�pe s panem K�konyim pozn�me, kdyś ho budem nav�t�vovat: Pan auditor se m� pak uś na nic neptal a m�l uś toho dost. - To si pamatuj," pokraŁoval �vejk v śvaze, "śe se płed vojenskejma soudy ś�dnej nesm� płizn�vat. Kdyś jsem sed�l u garnisonsgerichtu, tak se ve vedlej�� cimłe jeden voj�k płiznal, a jak se to vostatn� dozv�d�li, tak mu dali deku a poruŁili mu, śe mus� svż płizn�n� vodvolat."
"Kdybych ud�lal n�co neŁestnżho, tak bych se nepłiznal," łekl sap�r VodiŁka, "ale kdyś se mne ten kluk auditorsk� pł�mo zeptal: Pral jste se?, tak jsem łekl: Ano, pral jsem se. Ztżral jste n�koho? Zajist�, pane auditore. Poranil jste płi tom n�koho? Ov�emśe, pane auditore. A� v�, s kżm mluv�. A to je pr�v� ta vostuda, śe n�s vosvobodili. To je, jako kdyby necht�l v�łit tomu, śe jsem płerazil vo ty kluky ma�arskż �ber�vunk, śe jsem z nich ud�lal nudle, boule a modłiny. Tys byl płece płi tom, jak v jeden moment jsem m�l tłi kluky madarskż na sob�, a jak za chvilku v�lelo se to v�echno na zemi a j� �lapal po nich. A po tom po v�em zastav� takovej usmrkanej auditorskej kluk s n�ma vy�etłov�n�. To je, jako by mn� łek: Kam se serete, vy a pr�t se. Aś bude po vojn� a budu v civilu, j� ho voŁumu n�kde najdu a pak mu uk�śu, jestli se nedovedu pr�t. Potom płijedu sem do Kir�lyhidy a ud�l�m tady takovż binec, śe to sv�t nevid�l a śe se budou lidi schov�vat do sklepa, aś se dozv�d�, śe jsem se płi�el pod�vat na ty ro���ky v Kir�lyhid�, na ty lumpy, na ty pacholky."

V kancel�łi bylo v�echno odbyto velice rychle. N�jakż fel�k s hubou je�t� zama�t�nou od ob�da, pod�vaje �vejkovi a VodiŁkov� pap�ry s n�ramn� v�śnou tv�ł�, nedal si uj�t t� pł�leśitosti, aby nepronesl k ob�ma łeŁ, ve kter� apeloval na jich vojensk�ho ducha, propl�taje to, pon�vadś byl Vasrpol�k, rłznżmi p�knżmi vżrazy sv�ho n�łeŁ�, jako "marekvium", "glupi rolmopsie", "krajcov� sedmina", "svi�a porżpan�" a "dum v�m ban� na mjesjnuckovy va�i gzichty".
Kdyś se �vejk s VodiŁkou louŁil, pon�vadś kaśd�ho odv�d�li k jejich Ł�sti, łekl �vejk: "Aś bude po tż vojn�, tak m� płijel nav�t�vit. Najde� m� kaśdej veŁer od �esti hodin u Kalicha na Boji�ti."
"To se v�, śe tam płijdu," odpov�d�l VodiŁka, "bude tam n�jak� sranda?"
"Kaśdej den se tam n�co strhne," sliboval �vejk, "a kdyby to bylo moc tichż, tak uś to n�jak zał�d�me."
Roze�li se, a kdyś byli od sebe jiś hodn� krokł, volal starż sap�r VodiŁka za �vejkem: "Tak se ale jist� postarej vo n�jakou z�bavu, aś tam płijdu."
NaŁeś �vejk volal nazp�t: "Płijel ale urŁit�, aś bude konec tżhle v�lce."
Potom se vzd�lili a bylo sly�et zas za hodnou chv�li za rohem z druh� łady bar�kł hlas VodiŁky: "�vejku, �vejku, jakż maj� pivo u Kalicha?"
A jako ozv�na ozvala se �vejkova odpov��: "Velkopopovickż."
"J� myslel, śe sm�chovskż," volal z d�lky sap�r VodiŁka.
"Maj� tam taky holky," kłiŁel �vejk.
"Tedy po v�lce v �est hodin veŁer," kłiŁel zezdola VodiŁka.
"Płijel' rad�j vo płl sedmż, kdybych se n�kde vopozdil," odpov�dal �vejk.
Potom ozval se je�t�, jiś z velk� d�lky, VodiŁka: "V �est hodin nemłśe� płij�t?"
"Tak płijdu tedy v �est," sly�el VodiŁka odpov�� vzdaluj�c�ho se kamar�da.
A tak se roze�el dobrż voj�k �vejk se starżm sap�rem VodiŁkou. "Wenn die Leute auseinander gehen, da sagen sie Auf Wiedersehen."

*5. kapitola

Z Mostu nad Litavou k Sokalu
NadporuŁ�k Luk� chodil rozŁilen� po kancel�łi 11. mar�ov� roty. Byla to tmav� d�ra v bar�ku roty, płepaśen� z chodby prkny. Stłl, dv� śidle, ba�ka s petrolejem a kavalec.

Płed n�m st�l śŁetn� �ikovatel Van�k, kterż zde sestavoval listiny k vżplat� śoldu, vedl śŁty kuchyn� pro muśstvo, byl finanŁn�m ministrem cel� roty a tr�vil tu celż boś� den, zde t�ś spal.
U dveł� st�l tlustż p��k, zarostlż vousy jako Krakono�. To byl Baloun, novż sluha nadporuŁ�ka, v civilu mlyn�ł n�kde u �esk�ho Krumlova.
"Vybral jste mn� opravdu znamenit�ho pucfleka," mluvil nadporuŁ�k Luk� k śŁetn�mu �ikovateli, "d�kuji v�m srdeŁn� za to mil� płekvapen�. Prvn� den si ho po�lu pro ob�d do ofic�rsmin�śe, a on mn� ho płl seśere."
"Rozlil jsem pros�m," łekl tlustż obr.
"Dobłe, rozlils. Tos moh rozl�t jedin� pol�vku nebo om�Łku, ale ne frankfurtskou peŁeni. Vśdy� jsi mn� płinesl jen takovż kousek, co by se za nehet ve�lo. A kams dal �trłdl?"
"J� jsem..."
"Ale nezap�rej, tys ho seśral."
NadporuŁ�k Luk� pronesl posledn� slova s takovou v�śnost� a tak pł�snżm hlasem, śe Baloun mimod�k ustoupil o dva kroky.
"J� jsem se informoval v kuchyni, co jsme dnes m�li k ob�du. A byla pol�vka s j�trovżmi knedl�Łky. Kam jsi dal ty knedl�Łky? Vytahal jsi je po cest�, to je jist� pravda. Potom bylo hov�z� maso s okurkou. Cos s t�m ud�lal? Taky jsi seśral. Dva pl�tky frankfurtsk� peŁen�. A płines jsi jen płl pl�tku, he? Dva kousky �trłdlu! Kams ho dal? Nacpal jsi se, prase mizernż, ohavnż. Mluv, kam jsi dal �trłdl? �e ti upad do bl�ta? Ty prev�te jeden. Młśe� mn� uk�zat to m�sto, kde leś� v bl�t�? �e hned n�jakej pes pł�b�h jako na zavolanou, popad ho a odnes? Jeś�ikriste, j� ti tak nafackuju hubu, śe bude� m�t hlavu jako �tandl�k! Je�t� mn�, ta svin�, zap�r�. V�, kdo t� vid�l? Zde rechnungsfeldv�bl Van�k. Ten płi�el ke mn� a pov�d�: ,Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe to va�e prase, Baloun, v�m śere ob�d. D�v�m se z okna a on se cpe, jako by nejedl celż tżden.` Posly�te, Sie Rechnungsfeldwebel, nemohli jste opravdu vybrat jinż dobytek pro m� neś tohoto chlapa?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe se zd�l Baloun z cel� na�� mar�kumpaŁky nejpoł�dn�j��m muśem. Je takovż nemehlo, śe si nepamatuje ani jeden kv�rgrif, a d�t mu flintu do ruky, je�t� by ud�lal n�jak� ne�t�st�. Płi posledn�m cviŁen� blindpatronama byl by m�lem vystłelil oko sousedovi. Myslel jsem, śe młśe alespo� takovouhle sluśbu zast�vat."
"A seśrat vśdy celż ob�d sv�mu p�novi," łekl Luk�, "jako by mu nestaŁila jeho porce. Nem� snad hlad?"
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe m�m poł�de hlad. Kdyś n�komu zbude chleba, tak ho odkoup�m od n�ho za cigarety, a je�t� to je v�echno m�lo. J� uś jsem takovej od pł�rody. Mysl�m vśdycky, śe uś jsem sytej, a vono nic. Za chvilku zas, jako płed j�dlem, zaŁne mn� kruŁet v śaludku, a vida ho, von se uś mrcha płihla�uje. N�kdy si mysl�m, śe uś m�m opravdu dost, śe se uś do m� nic nemłśe vej�t, ale toto. Vid�m n�koho, śe j�, nebo ucejt�m jen tu vłni, a hned je mn� v śaludku jako po vymeten�. ZaŁne se śaludek hned zas hl�sit o svoje pr�va a j� bych potżkal hłeb�ky. Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe uś jsem prosil, abych mohl dost�vat dvojn�sobnou porci; byl jsem kvłli tomu v Bud�jovic�ch u regimentsarcta a ten m� m�sto toho dal na tłi dny na marodku a płedepsal mn� na den jen hrn�Łek Łistż pol�vky. J� prej t�, ty kan�lie, nauŁ�m m�t hlad. Płijd' sem je�t� jednou, tak uvid�, jak odtud vodejde� jako chmelov� tyŁka! J� nemus�m, pane obrlajtnant, vid�t jen dobrż v�ci, i vobyŁejnż m� zaŁnou dr�śdit a hned se mn� d�laj� sliny. Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe uctiv� pros�m, aby mn� byla povolena dvojit� porce. Jestli uś masa nebude, tak alespo� ten pł�krm, brambory, knedl�ci, trochu vom�Łky, toho vśdycky złstane..."
"Dobłe, j� jsem vyslech ty drzosti, Baloune," odpov�d�l nadporuŁ�k Luk�. "Sly�el jste n�kdy, Sie Rechnungsfeldwebel, śe dł�v by byl voj�k tak drze] je�t� ke v�emu jako tento chlap? Seśere mn� ob�d a je�t� chce, aby se mu povolila dvojit� porce. J� ti ale uk�śu, Baloune, śe vytr�v�. - Sie Rechnungsfeldwebel," obr�til se na Va�ka, "odve�te ho ke kapr�lovi Weidenhofrovi, a� ho p�kn� uv�śe na dvołe u kuchyn� na dv� hodiny, aś budou dnes veŁer rozd�vat gul�. A� ho uv�śe p�kn� vysoko, aby jen tak se drśel na �piŁk�ch a vid�l, jak se v kotli ten gul� vał�. A załi�te to tak, a� je je�t� uv�z�na ta potvora, aś se bude u kuchyn� rozd�vat gul�, aby mu sliny tekly jako hladov� Łub�, kdyś Łich� u uzen�łsk�ho kr�mu. �ekn�te kuchałovi, a� jeho porci rozd�!"
"K sluśb�m, pane obrlajtnant. Poj�te, Baloune!"
Kdyś odch�zeli, zadrśel je ve dveł�ch nadporuŁ�k, a d�vaje se do ud�en� tv�łe Balounovy, zvolal v�t�zoslavn�: "To sis pomoh, Baloune. Dobrou chu� płeji! A jestli mi to je�t� jednou provede�, po�lu t� bez milosti płed poln� soud." Kdyś se vr�til Van�k a ozn�mil, śe Baloun je jiś uv�z�n, łekl nadporuŁ�k Luk�: "Vy mne zn�te, Va�ku, śe takov� v�ci nerad d�l�m, ale nemohu si pomoct. Za prv� uzn�te, śe kdyś psovi berete kost, tak urŁ�. Nechci m�t kolem sebe podl�ho chlapa, a za druh� jiś ta okolnost, śe je Baloun uv�z�n, m� velkż mor�ln� a psychologickż vżznam pro celż man�aft. Ti chlapi si posledn� dobou, kdyś jsou u mar�ky a v�d�, śe z�tra nebo poz�tł� pojedou do pole, d�laj�, co cht�j�."
NadporuŁ�k Luk� vypadal velice utr�pen� a pokraŁoval tichżm hlasem: "PłedevŁ�rem płi nachtiibungu m�li jsme, jak v�te, man�vrovat proti einj�hrigfreiwilligenschule za cukrovarem. Prvn� �varm, vorhut, ten �el je�t� ti�e po silnici, pon�vadś ten jsem vedl s�m, ale druhż, kterż m�l j�t nalevo a rozeslat vorpatroly pod cukrovar, ten si poŁ�nal, jako kdyby �el z vżletu. Zp�vali a dupali, śe to muselo bżt sly�et aś v l�gru. Potom na prav�m flangu �el rekognosc�rovat ter�n tłet� �varm pod les, to bylo vzd�leno od n�s dobrżch deset minut, a je�t� na tu vzd�lenost bylo vid�t, jak chlapi kouł�, sam� ohniv� body ve tm�. A Łtvrtż �varm, ten m�l d�lat nachhut, a Łertv� jak se to stalo, śe se objevil najednou płed na��m vorhutem, takśe byl povaśov�n za nepł�tele, a j� jsem musel ustupovat płed vlastn�m nachhutem, kterż proti mn� forykoval. To je jeden�ct� mar�kumpanie, kterou jsem zd�dil. Co z nich mohu ud�lat? Jak si budou poŁ�nat v opravdov�m gefechtu?"
NadporuŁ�k Luk� m�l płitom ruce sepjaty a tv�łil se muŁednicky a �piŁka jeho nosu se prot�hla.
"To si z toho, pane nadporuŁ�ku, nic ned�lejte," snaśil se ho upokojit śŁetn� �ikovatel Van�k, "nelamte si s t�m hlavu. J� uś byl u tłech mar�ek, kaśdou n�m s celżm bataliónem rozfl�kali a �li jsme se form�rovat znova. A v�echny mar�kumpaŁky byla jedna jako druh�, ś�dn� nebyla o chlup lep�� neś va�e, pane obrlajtnant. Nejhor�� byla dev�t�. Ta s sebou odt�hla do zajet� v�echny �arśe i s kompaniekomandantem. M� jenom to zachr�nilo, śe jsem �el k regimentstr�nu fasovat pro kumpaŁku rum a v�no a oni to odbyli beze mne. - A to nev�te, pane obrlajtnant, śe płi tom posledn�m nachtiibungu, o kter�m jste vypravoval, einj�hrigfreiwilligenschule, kter� m�la na�i kumpaŁku obej�t, dostala se aś k Nezidersk�mu jezeru? Ma��rovala poł�d pryŁ, aś do r�na, a vorposty se dostaly aś do bahna. A vedl je s�m pan hejtman S�gner. Byly by snad płi�ly aś do �opron�, kdyby se nebylo rozednilo," pokraŁoval tajemnżm hlasem śŁetn� �ikovatel, kterż si liboval v takovżch pł�padech a m�l v evidenci v�echny podobn� ud�losti.
"A v�te, pane obrlajtnant," łekl, dłv�rn� mrkaje, "śe se m� st�t pan hejtman S�gner batalionskomandantem na�eho mar�bataliónu? Napłed, jak ł�kal �t�bsfeldv�bl Hegner, se myslelo, śe vy budete, pon�vadś jste nejstar�� dłstojn�k u n�s, batalionskomandantem, a potom prż płi�lo od divize na brig�du, śe je jmenov�n pan hejtman S�gner."
NadporuŁ�k Luk� zahryzl se do pyskł a zap�lil si cigaretu. V�d�l o tom a byl płesv�dŁen, śe se mu d�je kłivda. Hejtman S�gner ho jiś dvakr�t płeskoŁil v postupu, ale nełekl nic jin�ho neś: "Copak hejtman S�gner..."
"J� z toho nem�m moc velkou radost," dłv�rn� se ozval śŁetn� �ikovatel, "vypravoval �t�bsfeldv�bl Hegner, śe pan hejtman S�gner v Srbsku na poŁ�tku v�lky cht�l n�kde u �ern� Hory v hor�ch se vyznamenat a hnal jednu kumpaŁku sv�ho ba��Łku za druhou na ma��ngev�ry do srbskżch �telungł, aŁkoliv to byla śpln� zbyteŁn� v�c a infant�rie tam byla starżho kozla co platn�, pon�vadś Srby odtamtud z t�ch skal mohla dostat jen artil�rie. Z cel�ho bataliónu zbylo jen 80 muśł, pan hejtman S�gner s�m dostal hand�śs, potom v nemocnici je�t� śplavici, a zase se objevil v Bud�jovic�ch u regimentu a vŁera prż veŁer vypravoval v kasin�, jak se t�� na front, śe tam nech� celż mar�batalión, ale śe n�co dok�śe a dostane signum laudis, za Srbsko śe dostal nos, ale te� śe bud padne s celżm mar�bataliónem, nebo bude jmenov�n obrstlajtnantem, ale mar�bat�k śe mus� załvat. J� mysl�m, pane obrlajtnant, śe se takov� riziko tżk� i n�s. Vypravoval ned�vno �t�bsfeldv�bl Hegner, śe pł�li� nelad�te s panem hejtmanem S�gnerem a śe on pr�v� po�le na�i 11. kumpaŁku prvn� do gefechtu na ta nejhrozn�j�� m�sta."
�Łetn� �ikovatel si vzdychl: "J� bych byl toho n�hledu, śe v takov� v�lce, jako je tahle, kdy je tolik vojska a takov� dlouh� fronta, śe by se sp� mohlo doc�lit v�c jenom poł�dnżm man�vrov�n�m neśli n�jakżmi zoufalżmi ataky. J� to vid�l pod Duklou płi 10. mar�kumpaŁce. Tenkr�t se to v�echno odbylo śpln� hladce, płi�el rozkaz ,Nicht schie�en`, a tak se nestł�lelo a Łekalo, aś se Rusov� płibl�śili aś k n�m. Byli bychom je zajali bez vżstłelu, jenomśe tenkr�t m�li jsme vedle sebe na lev�m flanku śelezn� mouchy, a ti pitom� landver�ci tak se lekli, śe se k n�m Rusov� bl�ś�, śe se zaŁali spou�t�t dolł ze str�n� po sn�hu jako na klouzaŁce, a my jsme dostali rozkaz, śe Rusov� protrhli levż flank, abychom se hled�li dostat k brig�d�. J� byl tenkr�t pr�v� u brig�dy, abych si dal potvrdit kompanieverpflegungsbuch, pon�vadś jsem nemohl naj�t n� regimentstr�n, kdyś vtom zaŁnou k brig�d� chodit prvn� z 10. mar�ky. Do veŁera jich płi�lo sto dvacet, ostatn� prż po sn�hu sjeli, jak płi śstupu zabloudili, n�kde do ruskżch �telungł, jako by to byl tobogan. Tam to bylo hrozn�, pane obrlajtnant, Rusov� m�li v Karpatech �telungy nahołe i dole. A potom, pane obrlajtnant, pan hejtman S�gner..."
"Dejte mn� uś pokoj s panem hejtmanem S�gnerem," łekl nadporuŁ�k Luk�, "j� to v�echno zn�m a nemyslete si, śe kdyś bude n�jakż �turm a gefecht, śe vy op�t n�hodou budete n�kde u regimentstr�nu fasovat rum a v�no. Byl jsem upozorn�n, śe vy stra�n� chlast�te, a kdo se pod�v� na v� Łervenż nos, ten hned vid�, koho m� płed sebou."
"To je z Karpat, pane obrlajtnant, tam jsme to museli d�lat, min�ś k n�m płich�zela nahoru studen�, z�kopy jsme m�li ve sn�hu, ohe� se nesm�l d�lat, tak n�s drśel jen ten rum. A nebżt m�, bylo by to dopadalo jako u jinżch kumpaŁek, śe ani ten rum nebyl a lidi mrzli. Zato u n�s jsme m�li v�ichni Łerven� nosy od rumu, ale to m�lo zas tu nevżhodu, śe od bataliónu płi�el rozkaz, aby na patroly chodil jen ten man�aft, kterż m� Łerven� nosy."
"Nyn� m�me zimu jiś za sebou," prohodil vżznamn� nadporuŁ�k.
"Rum je, pane obrlajtnant, v poli nezbytnou v�c� v jak�koliv roŁn� dob�, stejn� jako v�no. Płsob�, abych tak łekl, dobrou n�ladu. Za płl es��lku v�na a Łtvrt litru rumu budou se v�m lidi pr�t s kaśdżm... Kterż dobytek to zas klep� na dvełe, cośpak neŁte na dveł�ch ,Nicht klopfen!`? Herein!"
NadporuŁ�k Luk� otoŁil se na śidli ke dveł�m a zpozoroval, śe se dvełe pomalu a ti�e otv�raj�. A stejn� tak ti�e vstoupil do kancel�łe 11. mar�kumpanie dobrż voj�k �vejk, salutuje jiś ve dveł�ch a patrn� jiś tenkr�t, kdyś klepal na dvełe, d�vaje se na n�pis "N�cht klopfen!"
Jeho salutov�n� bylo plnozvuŁnżm doprovodem k jeho neskonale spokojen�, bezstarostn� tv�łi. Vypadal jako łeckż błh zlod�jstv� ve stł�zliv� uniform� rakousk�ho infanter�ka.
NadporuŁ�k Luk� na okamśik płivłel oŁi płed t�m pohledem dobr�ho voj�ka �vejka, kterż ho svżm pohledem obj�mal a l�bal.
Asi s takovżm zal�ben�m se d�val marnotratnż, ztracenż a op�t nalezenż syn, na sv�ho otce, kdyś ten k jeho poct� ot�Łel na rośni berana.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem op�t zde," ozval se ode dveł� �vejk s takovou upł�mnou nenucenost�, śe r�zem se nadporuŁ�k Luk� vzpamatoval. Od t� doby, kdy mu ozn�mil plukovn�k Schr�der, śe mu op�t po�le �vejka na krk, nadporuŁ�k Luk� si v duchu kaśdż den oddaloval ono setk�n�. Kaśd�ho r�na si ł�kal: "On je�t� dnes nepłijde, on tam snad n�co provedl a oni si ho tam je�t� nechaj�."
A ty v�echny kombinace �vejk uvedl na pravou m�ru svżm vstupem, provedenżm tak mile a prost�.
�vejk pod�val se nyn� na śŁetn�ho �ikovatele Va�ka, a obraceje se k n�mu, podal mu s pł�jemnżm śsm�vem pap�ry, kter� vyt�hl z kapsy pl�t�: "Poslu�n� hl�s�m, pane rechnugsfeldv�bl, śe m�m tyhle pap�ry, kterż mn� napsali v regimentskancel�łi, vodevzdat v�m. Je to kvłli l�nungu a zaps�n� m� na frpfl�gung."
�vejk pohyboval se tak voln� spoleŁensky v kancel�łi i 1. mar�kumpanie, jako by byl s Va�kem nejlep��m kamar�dem, na coś śŁetn� �ikovatel reagoval prost� slovy: "Polośte to na stłl."
"Ud�l�te velice dobłe, Sie Rechnungsfeldwebel, kdyś n�s nech�te o samot� se �vejkem," s povzdechem łekl nadporuŁ�k Luk�.
Van�k ode�el a złstal st�t za dvełmi, aby poslouchal, co ti dva si budou pov�dat.
Napłed nesly�el niŁeho, nebo� �vejk i nadporuŁ�k Luk� mlŁeli. Oba se dlouho na sebe d�vali a pozorovali se. Luk� se d�val na �vejka, jako by cht�l ho hypnotizovat, jako kohoutek stoj�c� proti kułeti a chystaj�c� se na n� vrhnout.
�vejk, jako vśdy, d�val se svżm vlahżm, n�śnżm pohledem na nadporuŁ�ka Luk�e, jako by cht�l mu ł�ct: Op�t pohromad�, m� sladk� du�e, te� uś n�s nic nerozdvoj�, młj holoubku.
A kdyś dlouho se nadporuŁ�k neozżval, vżraz oŁ� �vejkovżch promluvil s l�tostivou n�hou: Tak łekni n�co, młj zlatż, vyj�dłi se!
NadporuŁ�k Luk� płeru�il toto trapn� ticho slovy, do kterżch snaśil se vlośit notnou porci ironie: "P�kn� v�s v�t�m, �vejku. D�kuji v�m za n�v�t�vu. Vida, to jsou k n�m hosti."
Nezdrśel se v�ak a zlost minulżch dnł vybila se hroznou ranou p�st� do stolu, kde poskoŁil kalam�ł a vypryskl inkoust na l�nungslistu.
SouŁasn� vyskoŁil nadporuŁ�k Luk�, postavil se t�sn� k �vejkovi a załval na n�ho: "Vy dobytku," a poŁal chodit v śzk� prostołe kancel�łe, płiŁemś si vśdy płed �vejkem odplivl.
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant," łekl �vejk, kdyś nadporuŁ�k Luk� nepłest�val chodit a zułiv� odhazovat do kouta zmaŁkan� chuchvalce pap�ru, pro kterż si vśdy do�el ke stolu, "śe jsem psan� ł�dn� odevzdal. Na�el jsem ��astn� pan� K�konyiovou a mohu ł�ct, śe je to velice hezk� śensk�, j� ji sice vid�l jenom, kdyś plakala..."
NadporuŁ�k Luk� si sedl na kavalec śŁetn�ho poddłstojn�ka a chraplavżm hlasem zvolal: "Kdy bude tomu konec, �vejku."
�vejk odpov�d�l, jako by byl płeslechl: "Potom jsem tam m�l malinkou nepł�jemnost, ale vzal jsem v�echno na sebe. Voni mn� sice nev�łili, śe si dopisuju s tou pan�, tak jsem psan� rad�ji spolkl płi vejslechu, abych jim spletl kaśdou stopu. Potom jsem se n�jak Łirou n�hodou, jinak si to nemłśu vysv�tlit, zapletl do n�jakż malinkż a velice nepatrnż rvaŁiŁky. I z toho jsem se dostal a uznali mou nevinnost a poslali m� k regimentsraportu a zastavili u divizijn�ho soudu celż vy�etłov�n�. V regimentskancel�łi byl jsem p�r minut, aś płi�el pan obrst a ten mn� trochu vynadal a łekl, śe se m�m ihned u v�s, pane obrlajtnant, hl�sit jako ordonanc, a poruŁil mn�, abych v�m ozn�mil, śe v�s ś�d�, abyste hned płi�el k n�mu kvłli mar�kumpaŁce. Je uś tomu v�c neś płl hodiny, ale von pan obrst nev�d�l, śe mne je�t� pot�hnou do regimentskancel�łe a tam śe budu sed�t je�t� płes Łtvrt hodiny, pon�vadś m�m za tu celou dobu zadrśenej l�nunk a m�l mn� bżt vyplacen od regimentu, a ne od kumpaŁky, pon�vadś jsem byl vedenej jako regimentsarestant. Vłbec maj� to tam v�echno pom�chanż a spletenż, śe by se Łlov�k z toho zjanŁil..."
NadporuŁ�k Luk� łekl, obl�kaje se rychle, kdyś sly�el, śe m�l bżt jiś płed płlhodinou u plukovn�ka Schr�dra: "Vy jste mn�, �vejku, zas pomohl na nohy." �ekl to tak zoufalżm hlasem, plnżm beznad�jnosti, śe �vejk pokusil se ho uchl�cholit pł�telskżm slovem, kter� volal, kdyś nadporuŁ�k Luk� ł�til se ze dveł�: "Ale von pan obrst poŁk�, von nem� beztoho co d�lat "
Za chv�li po odchodu nadporuŁ�kov� vstoupil do kancel�łe śŁetn� �ikovatel Van�k.
�vejk sed�l na śidli a płikl�dal t�m zpłsobem do malżch śeleznżch kam�nek, śe h�zel kousky uhl� otevłenżmi dv�łky dovnitł. Kam�nka Łoudila a smrd�la a �vejk pokraŁoval d�l v z�bav�, nev��maje si Va�ka, kterż chv�li pozoroval �vejka, pak ale kopl do dv�łek kamen a łekl �vejkovi, aby se odtud klidil.
"Pane rechnungsfeldv�bl," pravil dłstojn� �vejk, "dovoluji si v�m prohl�sit, śe va�emu rozkazu nemłśu vyhov�t płi nejlep�� vłli klidit se tłebas z celżho l�gru, nebot j� podl�h�m vy���mu nał�zen�. - J� jsem totiś zde ordonanc," łekl hrd� dodatkem, "pan obr�t Schr�der m� sem płid�lil k 11. mar�kumpaŁce k panu obrlajtnantovi Luk�ovi, u kter�ho jsem byl pucflekem, ale svou płirozenou inteligenc� jsem byl povż�enej na ordonanc. My jsme s panem obrlajtnantem uś starż zn�mż. ��mpak vy jste v civilu, pane rechnungsfeldv�bl?"
�Łetn� �ikovatel Van�k byl tak płekvapen t�m famili�rn�m sousedskżm tónem dobr�ho voj�ka �vejka, śe nedbaje sv� dłstojnosti, kterou velice r�d ukazoval płed voj�ky kumpanie, odpov�d�l, jako by byl �vejkłv podł�zenż:
"J� jsem takto drogista Van�k z Kralup."
"J� jsem se taky uŁil materialistou," łekl �vejk, "u n�jakżho pana Koko�ky na Per�tżn� v Praze. To byl n�ramnej podiv�n, a kdyś jsem mu jednou vomylem ve sklep� zap�lil sud benz�nu a von vyhołel, tak mne vyhnal a gr�mium mne uś nikde nepłijalo, takśe jsem se kvłli pitomżmu sudu benz�nu nemoh douŁit. Vyr�b�te tak� kołen� pro kr�vy?"
Van�k zavrt�l hlavou.
"U n�s se vyr�b�lo kołen� pro kr�vy se sv�cenżmi obr�zky. Von byl n� pan ��f Koko�ka n�ramn� n�bośnej Łlov�k a doŁetl se jednou, śe svatej Pelegrinus pom�hal płi nafouknut� dobytka. Tak si dal natisknout n�kde na Sm�chov� obr�zky sv. Pelegrinusa a dal je posv�tit v Emauz�ch za 200 zl. A potom jsme je płikl�dali do bal�Łkł toho na�eho kołen� pro kr�vy. Kr�v� se to kołen� nam�chalo do teplż vody, dalo se j� nap�t z dłezu a płitom se dobytku płedŁ�tala modlitbiŁka k sv. Pelegrinovi, kterou slośil pan Tauchen, n� pł�ruŁ�. To kdyś byly ty obr�zky sv. Pelegrina vyti�t�ny, tak je�t� na druhou stranu bylo potłeba natisknout n�jakou modlitbiŁku. Tak si veŁer zavolal n� starej Koko�ka pana Tauchena a łek mu, aby do r�na sestavil n�jakou modlitbiŁku na ten obr�zek a na to kołen�, aś płijde v deset hodin do kr�mu, śe uś to mus� bejt hotovż, aby to �lo do tisk�rny, śe uś kr�vy Łekaj� na tu modlitbiŁku. Bud', anebo. Slośit ji p�kn� a m� zlatku na prkn�, nebo młśe za Łtrn�ct dn� j�t. Pan Tauchen se celou noc potil a płi�el r�no celż nevyspalż votv�rat kr�m a nem�l nic sepsanżho. Dokonce zapomn�l, jak se ten svatej do toho kołen� pro kr�vy jmenuje. Tak ho vytrh z b�dy n� sluha Ferdinand. Ten um�l v�echno. Kdyś jsme su�ili na płd� hełm�nkovż th�, tak si tam vśdycky vlez, zul si boty a nauŁil n�s, śe se płestanou nohy potit. Chytal holuby na płd�, um�l votv�rat pult s pen�zma a je�t� n�s uŁil jinejm melouchłm se zboś�m. J� jako kluk jsem m�l doma takovou l�k�rnu, kterou jsem si płines z kr�mu domł, śe ji nem�li ani u milosrdnejch. A ten pomoh panu Tauchenovi, jen łek: ,Tak to sem daj�, pane Tauchen, at se na to kouknu,` hned mu poslal pan Tauchen pro pivo. A neś jsem pivo płines, tak uś n� sluha Ferdinand byl s t�m napolovic hotov a uś płedŁ�tal:
Z nebes ł�e płich�z�m,
blahou pov�st płin��m.
Kr�va, tele, kaśdż vłl
potłebuje jako słl
Koko�kovo kołen�,
jeś ho zbav� tr�pen�...
Potom, kdyś vypil pivo a poł�dn� si l�zl tinktury am�ry, �lo mu to rychle a dokonŁil to ve vokamśiku moc hezky:
Vyna�el to Pelegrinus svatż,
jeden bal�k za dva zlatż.
Svatż Pelegrine, chra� n�m na�e st�do,
kter� tv� kołen� vśdycky pije r�do.
Vd�Łnż hospod�ł t� chvalozp�vem slav�,
svatż Pelegrine, chra� n�m na�e kr�vy...
Potom, kdyś płi�el pan Koko�ka, pan Tauchen �el s n�m do kompto�ru, a kdyś vy�el ven, ukazoval n�m dva zlatn�ky, ne jeden, jak m�l sl�beno, a cht�l se s panem Ferdinandem rozd�lit napolovic. Ale sluhu Ferdinanda, kdyś vid�l ty dva zlatn�ky, chyt najednou mamon. �e prej ne, bu� v�echno, anebo nic. Tak tedy pan Tauchen mu nedal nic a nechal si ty dv� zlatky pro sebe, vzal m� vedle do magac�nu, dal mn� pohlavek a łek, śe dostanu takovżch pohlavkł sto, kdyś se n�kde vopov�ś�m ł�ct, śe on to nesestavoval a nespisoval, i kdyby si �el Ferdinand st�śovat k na�emu starżmu, śe mus�m ł�ct, śe sluha Ferdinand je lh�ł. Musel jsem mu to vodpł�s�hnout płed n�jakżm plucarem s estragonovżm voctem. A ten n� sluha se zaŁal mst�t na tom kołen� pro kr�vy. M�chali jsme to ve velkżch bedn�ch na płd�, a tu von, kde moh smect my�� hov�nka, tak je płin�el a m�chal je do toho kołen�. Potom sb�ral po ulici ko�skż kobliśky, su�il si to doma, roztloukal v hmośdżłi na kołen� a h�zel to taky do kołen� pro kr�vy s obrazem sv. Pelegrina. A na tom je�t� nem�l dost. dural do t�ch beden, vyd�lal se do nich a rozm�chal to, śe to bylo jako ka�e s otrubami."
Ozvalo se zvon�n� telefonu. �Łetn� �ikovatel skoŁil k nasluch�tku a mrzut� je odhodil: "Mus�m j�t do regimentskancel�łe. Tak najednou, to se mn� nel�b�."
�vejk byl op�t s�m.
Za chv�li ozval se op�t telefon.
�vejk se poŁal dorozum�vat: "Van�k? Ten �el do regimentskancel�łe. Kdo je u telefonu? Ordonanc od i 1. mar�kumpanie. Kdo je tam? Ordonanc od 12. mar�ky? Servus, kolego. Jak se jmenuji? �vejk. A ty? Braun. Nem� pł�buznżho n�jakżho Brauna v Pobłeśn� tł�d� v Karl�n�, klobouŁn�ka? �e nem�, śe ho nezn�... J� ho taky nezn�m, j� jsem jen jednou jel kolem elektrikou, tak mn� ta firma padla do voka. Co je novżho? - J� nic nev�m. - Kdy pojedem? - J� jsem je�t� s nikżm vo odjezdu nemluvil. Kam m�me ject?"
"Ty h�upe, s mar�kou na front."
"Vo tom jsem je�t� nesly�el."
"To jse� p�knej ordonanc, Nev�, jestli tvłj lajtnant...
"Młj je obrlajtnant...
"To m� jedno, tedy tvłj obrlajtnant �el na be�prechunk k obrstovi?"
"Von si ho tam pozval."
"Tak vid�, n� tam �el taky a vod 13. mar�ky taky, pr�v� jsem mluvil s ordonancem vod n� po telefonu. Mn� se ten kvalt nel�b�. A nev� nic, jestli se pakuje u muziky?"
"J� vo niŁem nev�m."
"Ned�lej ze sebe vola. Vid, śe v� rechnungsfeldv�bl dostal uś wagonenav�zo? Kolik m�te man�aftu?
"J� nev�m."
"Ty pitomŁe, copak t� seśeru. (Je sly�et, jak muś u telefonu mluv� vedle: "Vem si, Franto, druhż sluch�tko, abys vid�l, jakou tam maj� u 11. mar�ky blbou ordonanc.") - Haló, sp� tam nebo co? Tak vodpov�dej, kdyś se t� kolega pt�. Ty tedy je�t� nic nev�? Nezap�rej. Neł�kal nic v� rechnungsfeldv�bl, śe budete fasovat konzervy? �e jsi s n�m vo takovżch v�cech nemluvil? Ty blboune jeden. �e ti do toho nic nen�? (Je sly�et sm�ch.) Jse� n�jak pra�t�nej pytlem. Aś bude� tedy n�co v�d�t, tak n�m to k 12. mar�kumpaŁce zatelefonuj, ty zlatej syn�Łku blbej. Vodku� jse�?"
"Z Prahy."
"To bys m�l bejt chytłej��... A je�t� n�co. Kdy �el v� rechnungsfeldv�bl do kancel�łe?"
"Płed chvilkou ho zavolali."
"Vida, a napłed jsi to nemoh ł�ct. N� �el taky płed chvilkou, to se n�co peŁe. Nemluvil jsi s tr�nem?"
"Nemluvil."
"Pro Jeś�e Krista, a to ł�k�, śe jse� z Prahy. Ty se vo nic nestar�. Kde l�t� celż dni?"
"J� jsem teprve płi�el płed hodinou vod divizijn�ho soudu."
"To je jinż śr�dlo, kamar�de, to se je�t� dnes płijdu na tebe pod�vat. Vodzvo� dvakr�t "
�vejk si cht�l zap�lit fajfku, kdyś se op�t ozval telefon. "Vlezte mn� na z�da s va��m telefonem," pomyslil si �vejk, "budu se s v�mi bavit."
Telefon drnŁel v�ak neśprosn� d�l, takśe �vejka koneŁn� płe�la trp�livost, on vzal sluch�tko a załval do telefonu:
"Haló, kdo tam? Zde ordonanc �vejk od 11. mar�kumpanie."
V odpov�di poznal �vejk hlas sv�ho nadporuŁ�ka Luk�e: "Co tam d�l�te v�ichni, kde je Van�k, zavolejte ihned Va�ka k telefonu."
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, ned�vno zazn�l telefon."
"Posly�te, �vejku, j� nem�m Łasu se s v�mi bavit. Telefonn� rozhovory na vojn�, to nen� ś�dn� tlach�n� po telefonu, kdyś n�koho zveme, aby n�s �el nav�t�vit k ob�du. Telefonn� rozhovory mus� bżt jasn� a kr�tk�. Płi telefonn�ch rozhovorech odpad� i to ,poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant`. Pt�m se v�s tedy, �vejku, m�te płi ruce Va�ka? A� jde hned k telefonu."
"Nem�m ho płi ruce, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, byl płed chv�li vodvolanej vodtud z kancel�łe, młśe bżt tomu ani ne Łtvrt hodiny, do regimentskancel�łe."
"Aś płijdu, tak si to s v�mi, �vejku, sprav�m. Nemłśete se vyjadłovat struŁn�? Dejte si te� dobrż pozor na to, co v�m pov�d�m. Rozum�te jasn�, abyste se potom nevymlouval, śe to v telefonu chrapt�lo? Okamśit�, jakmile pov�s�te sluch�tko..."
Pauza. Nov� zvon�n�, �vejk bere sluch�tko a je zasyp�n spoustou nad�vek: "Vy dobytku, uliŁn�ku, lotłe jeden. Co to d�l�te, proŁ płeru�ujete rozhovor?"
"Vy jste pros�m łekl, abych pov�sil sluch�tko."
"J� jsem za hodinu doma, �vejku, a pak se t�te... Vy tedy hned se seberte, jd�te do bar�ku a najd�te n�jak�ho cuksf�ru, tłebas Fuchse, a łekn�te mu, śe m� ihned vz�t deset muśł a j�t s nimi do magac�nu fasovat konzervy. Opakujte to, co m� j�t d�lat?"
"J�t s deseti muśi do magac�nu fasovat konzervy pro kumpanii."
"KoneŁn� jednou neblbnete. J� zat�m budu telefonovat Va�kovi do regimentskanclaje, aby �el tak� do magac�nu a płevzal je. Jestli płijde zat�m do bar�ku, a� nech� v�eho a b�ś� lauf�rit do magac�nu. A te� zav�ste sluch�tko."
�vejk hezkou chv�li hledal marn� nejen cuksf�ru Fuchse, ale i ostatn� �arśe. Byli u kuchyn�, ob�rali maso z kost� a t�ili se pohledem na uv�zan�ho Balouna, kterż st�l sice pevn� opłen nohama na zemi, pon�vadś se nad n�m slitovali, ale zato poskytoval zaj�mavż pohled. Jeden z kuchałł płinesl mu maso na śebru a strŁil mu ho do huby a uv�zanż vousatż obr Baloun, nemaje mośnosti manipulovat rukama, opatrn� posunoval kost v śstech, balancuje ji pomoc� zubł a d�sn�, płiŁemś ohlod�val maso s vżrazem lesn�ho muśe.
"Kdopak je tady z v�s cuksf�ra Fuchs?" ot�zal se �vejk, kdyś koneŁn� je zastihl.
�etał Fuchs neuznal ani za vhodn� se płihl�sit, kdyś vid�l, śe se po n�m pt� n�jakż obyŁejnż p��k.
"J�łku," łekl �vejk, "jak dlouho se je�t� budu pt�t? Kdepak je cuksf�ra Fuchs?"
�etał Fuchs vystoupil a pln dłstojnosti zaŁal nad�vat v�emośnżm zpłsobem, śe on nen� ś�dnż cuksf�ra, śe je pan cuksf�ra, śe se nem� ł�kat "Kde je cuksf�ra?", ale "Poslu�n� hl�s�m, kde je pan cuksf�ra?" U jeho cuku, kdyś n�kdo nełekne "Ich melde gehorsam", śe dostane hned płes drśku.
"Pomalu," łekl rozv�śn� �vejk, "hned se seberou, jdou do bar�ku, vezmou tam deset muśł a lauf�rit s nimi k magac�nu, budete fasovat konzervy."
�etał Fuchs byl tak płekvapen, śe vypravil ze sebe jen: "Cośe?"
"��dnż cośe," odpov�d�l �vejk, "j� jsem ordonanc jeden�ctż mar�kumpanie a pr�v� płed chv�l� jsem mluvil po telefonu s panem obrlajtnantem Luk�em. A ten łek: ,Lauf�rit s deseti muśi k magac�nu.` Jestli nepłjdete, pane cuksf�ra Fuchse, tak ihned jdu nazp�tek k telefonu. Pan obrlajtnant si vżhradn� płeje, aby vy jste �el. Je to zbyteŁnż vłbec vo tom mluvit. ,Telefonn� rozhovor,` ł�k� pan nadporuŁ�k Luk�, ,mus� bejt kr�tkż, jasnż. Kdyś se łekne ,cuksf�ra Fuchs jde`, tak von pude. Takovż rozkaz, to nen� ś�dnż tlach�n� po telefonu, jako kdybychom n�koho zvali na ob�d. Na vojn�, zejm�na ve v�lce, je kaśdż vopośd�n� zloŁin. Kdyś ten cuksf�ra Fuchs hned nepude, aś mu to vohl�s�te, tak mn� to hned zatelefonujte a j� uś si to s n�m sprav�m. Z cuksf�ry Fuchse nezbyde ani pam�tka.` PaneŁku, vy pana obrlajtnanta nezn�te."
�vejk pod�val se v�t�zoslavn� po �arś�ch, kteł� jeho vystoupen�m byli opravdu płekvapeni i deprimov�ni.
�etał Fuchs zabruŁel cosi nesrozumiteln� a rychlżm krokem odch�zel, płiŁemś �vejk za n�m volal: "Mohu tedy telefonovat panu obrlajtnantovi, śe je to v�echno v poł�dku?"
"Hned budu s deseti man�kama u magac�nu," ozval se od bar�ku Łetał Fuchs, a �vejk nepromluviv jiś ani slova odch�zel ze skupiny �arś�, kter� byly stejn� płekvapeny jako Łetał Fuchs.
"Uś to zaŁ�n�," łekl malż des�tn�k Blaśek, "budeme pakovat."

Kdyś se �vejk vr�til do kancel�łe 11. mar�kumpaŁky, nem�l op�t Łasu zap�lit si dżmku, nebo� ozval se op�t telefon. Se �vejkem mluvil poznovu nadporuŁ�k Luk�:
"Kde b�h�te, �vejku? Zvon�m uś potłet� a nikdo se mn� neozve."
"Sh�n�l jsem to, pane obrlajtnant."
"Uś tedy �li?"
"To se v�, śe �li, ale je�t� nev�m, jestli tam budou. M�m tam snad dob�hnout je�t� jednou?"
"Na�el jste tedy cuksf�ru Fuchse?"
"Na�el, pane obrlajtnant. Napłed na m� łek ,Cośe?`, a teprve kdyś jsem mu vysv�tlil, śe telefonn� rozhovory musej� bejt kr�tkż a jasnż..."
"Nebavte se, �vejku...Van�k se je�t� nevr�til?"
"Nevr�til, pane obrlajtnant."
"Nełvete tak do telefonu. Nev�te, kde by moh bejt ten zatracenż Van�k?"
"Nev�m, pane obrlajtnant, kde by moh bejt ten zatracenej Van�k."
"V kancel�łi u regimentu byl a n�kam ode�el. Mysl�m, śe bude asi v kantżn�. Jd�te tedy, �vejku, za n�m a łekn�te mu, aby hned �el do magac�nu. Potom je�t� n�co. Najd�te hned kapr�la Blaśka a łekn�te mu, aby hned odv�zal toho Balouna, a Balouna po�lete ke mn�. Pov�ste sluch�tko!"
�vejk se opravdu zaŁal starat. Kdyś na�el des�tn�ka Blaśka a sd�lil mu rozkaz nadporuŁ�kłv tżkaj�c� se odv�z�n� Balouna, zabruŁel kapr�l Blaśek: "Maj� strach, kdyś jim teŁe do bot."
�vejk �el se pod�vat na odv�z�n� a doprov�zel Balouna po cest�, pon�vadś se �lo t�m sm�rem souŁasn� ke kantżn�, kde m�l naj�t śŁetn�ho �ikovatele Va�ka.
Baloun se d�val na �vejka jako na sv�ho spasitele a sliboval mu, śe se s n�m rozd�l� o kaśdou z�silku, kterou dostane z domova.
"U n�s te� budou zab�jet," mluvil Baloun melancholicky, "m� r�d �pekbułt s krv� nebo bez krve? Jen si łekni, j� dneska veŁer p�u domł. Moje prase bude m�t tak asi sto pades�t kilo. M� hlavu jako buldok a takovż prase je nejlep��. Z takovejch prasat nejsou ś�dnż uhejb�ci. To je moc dobr� rasa, kter� uś n�co vydrś�. Bude m�t s�dla na vosum prstł. Kdyś jsem byl doma, tak jsem si d�lal jitrnice s�m a vśdycky jsem se tak nal�doval prejtu, śe jsem moh prasknout. Lo�skż prase m�lo sto �edes�t kilo. - Ale to bylo prase," łekl nad�en�, tiskna siln� ruku �vejkovi, kdyś se rozch�zeli, "vychoval jsem ho jen na samżch bramborech a s�m jsem se divil, jak mu p�kn� płibżv�. �unky jsem dal do slanżho l�ku, a takovej p�knej peŁenej kousek z l�ku s bramborovejma knedl�kama, posypanejma �kvarkama, a se zel�m, to je po�u���n�Łko. Po tom se pije piviŁko. �lov�k je takovej spokojenej. A to n�m v�echno vojna vzala."
Vousatż Baloun t�śce vzdychl a odch�zel k plukovn� kancel�łi, zat�mco �vejk zam�łil do kantżny starou alej� vysokżch lip.
�Łetn� �ikovatel Van�k sed�l mezit�m spokojen� v kantżn� a vypr�v�l n�jak�mu zn�m�mu �t�bn�mu �ikovateli, kolik se mohlo vyd�lat płed v�lkou na emailovżch barv�ch a cementovżch n�t�rech.
�t�bn� �ikovatel byl jiś nemośnż. Dopoledne płijel jeden statk�ł od Pardubic, kterż m�l syna v l�gru, a dal mu slu�nż śplatek a cel� dopoledne ho hostil dole ve m�st�.
Nyn� sed�l zoufale, śe uś mu nic nechutn�, nev�d�l ani, o Łem mluv�, a na rozhovor o emailovżch barv�ch vłbec nereagoval.
Ob�ral se svżmi vlastn�mi płedstavami a bl�bolil cosi, śe by m�la v�st lok�lka z Tłebon� do Pelhłimova a zas nazp�tek.
Kdyś �vejk vstoupil, Van�k je�t� jednou snaśil se �t�bn�mu �ikovateli vysv�tlit v Ł�slic�ch, co se vyd�lalo na jednom kilogramu cementov�ho n�t�ru na stavby, naŁeś �t�bn� �ikovatel odpov�d�l śpln� z cesty: "Na zp�teŁn� cest� zemłel, zanechal pouze dopisy."
Spatłiv �vejka, spletl si ho patrn� s n�jakżm. jemu nemilżm Łlov�kem a poŁal mu nad�vat, śe je błichomluvec.
�vejk płistoupil k Va�kovi, kterż byl t�ś v kur�śi, ale byl płitom velice pł�jemnż a milż.
"Pane rechnungsfeldv�bl," hl�sil mu �vejk, "maj� hned j�t k magac�nu, tam uś Łek� cuksf�ra Fuchs s 10 man�ky, budou se fasovat konzervy. Maj� b�śet lauf�rit. Pan obrlajtnant dvakr�t uś telefonoval."
Van�k se dal do sm�chu: "A to bych byl bl�zen, mil�Łku. To bych s�m sob� musel vynadat, młj and�li. V�echno m� dost Łasu, nehoł�, d�t� zlatż. Aś pan obrlajtnant Luk� bude tolikr�t vypravovat mar�kumpaŁky jako j�, pak teprve młśe o n�Łem mluvit a zbyteŁn� nebude nikoho obt�śovat se svżm lauf�ritem.
To j� uś dostal v regimentskancel�łi takovż rozkaz, śe z�tra pojedem, aby se pakovalo a �lo hned fasovat na cestu. A co jsem ud�lal, �el jsem p�kn� sem na Łtvrtku v�na, sed� se mn� tu p�kn� a nech�m to v�echno b�śet. Konzervy złstanou konzervama, fasu�k fasu�kem. J� zn�m magac�n lep�� neś pan obrlajtnant a v�m, co se na takovżm be�prechunku p�nł ofic�rł u pana obr�ta mluv�. To si pan obr�t jen płedstavuje ve sv� fantazii, śe jsou v magac�n� konzervy. Magac�n na�eho regimentu nikdy ś�dnż konzervy nem�l v z�sob� a dost�val je od pł�padu k pł�padu od brig�dy nebo si je vypłjŁoval od jinżch regimentł, s kterżmi se dostal do styku. Jenom bene�ovsk�mu regimentu jsme dluśni płes tłi sta konzerv. Cheche. A� si ł�kaj� płi be�prechunku, co cht�j�, ś�dnż kvalt. V�ak on jim magacin�r, aś tam na�i płijdou, s�m łekne, śe se zbl�znili. Ani jedna mar�ka nedostala na cestu konzervy. - Vi�, ty star� bramboro," obr�til se na �t�bn�ho �ikovatele. Ten v�ak bud' us�nal, nebo dost�val n�jak� mal� delirium, pon�vadś odpov�d�l:
"Kdyś kr�Łela, drśela nad sebou otevłenż de�tn�k."
"Nejl�pe ud�l�te," pokraŁoval śŁetn� �ikovatel Van�k, "kdyś nech�te v�echno plavat. Jestli se dnes łeklo v regimentskanclaji, śe se z�tra pojede, tak tomu nesm� v�łit ani mal� d�t�. Młśeme ject bez vagónł? Płi mn� se je�t� telefonovalo na n�draś�. Nemaj� tam ani jeden volnż vagón. To bylo zrovna tak s posledn� mar�kou. St�li jsme tenkr�t dva dny na n�draś� a Łekali, aś se nad n�mi n�kdo smiluje a po�le pro n�s vlak. A potom jsme nev�d�li, kam pojedeme. Ani obr�t to nev�d�l, uś jsme projeli potom celou Ma��rii, a poł�d nikdo nic nev�d�l, jestli pojedeme na Srbsko nebo na Rusko. Na kaśd� stanici se mluvilo pł�mo se �t�bem divize. A my byli jen takov� z�plata. Płi�ili n�s koneŁn� pod Duklu, tam n�s rozfl�kali a my se jeli znovu zform�rovat. Jen ś�dnej kvap. V�echno se b�hem Łasu vyjasn� a na nic se nemus� sp�chat. Jawohl, nochamol. - V�no maj� zde dnes neobyŁejn� dobr�," mluvil d�l Van�k, neposlouchaje ani, jak si brept� pro sebe �t�bn� �ikovatel:
"Glauben Sie mir, ich habe bisher wenig von meinem Leben gehabt. Ich wundere mich �ber diese Frage."
"Co bych si d�lal zbyteŁn� starosti s odjezdem mar�bataliónu. To s prvn� mar�kou, s kterou jsem jel, bylo to v�echno v śpln�m poł�dku za dv� hodiny. U druhżch mar�ek na�eho tehdej��ho mar�bataliónu chystali se na to uś cel� dva dny. Ale u n�s byl kumpaniekomandantem lajtnant Płenosil, velkż fe��k, a ten n�m łek: ,Nesp�chejte, ho�i,` a �lo to jako na m�sle. Dv� hodiny płed odjezdem vlaku jsme teprve zaŁti pakovat. Ud�l�te dobłe, kdyś se taky posad�te..."
"Nemohu," łekl s hroznżm sebezapłen�m dobrż voj�k �vejk, "mus�m do kancel�łe, coś kdyby n�kdo telefonoval."
"Tak tedy jd�te, moje zlato, ale pamatujte si pro śivot, śe to nen� od v�s hezk� a śe pravż ordonanc nesm� bżt nikdy tam, kde je ho tłeba. Nesm�te tak pł�li� horliv� se hn�t do sluśby. Nen� opravdu nic o�kliv�j��ho nad spla�en�ho ordonance, kterż by cht�l celou vojnu seśrat, du�inko mil�."
Ale �vejk byl jiś za dvełma a sp�chal do kancel�łe sv� mar�kumpanie.
Van�k złstal opu�t�n, pon�vadś se rozhodn� nemohlo ł�ct, śe by mu �t�bn� �ikovatel poskytoval spoleŁnost.
Ten se ud�lal śpln� pro sebe a bl�bolil, hlad� Łtvrtku v�na, prapodivn� v�ci beze v�� souvislosti Łesky i n�mecky:
"Mnohokr�t pro�el jsem touto vesnic� a nem�l jsem ani potuchy o tom, śe je na sv�t�. In einem halben Jahre habe ich meine Staatspr�fung hinter mir und meinen Doktor gemacht. Stal se ze mne starż mrz�k, d�kuji v�m, Lucie. Erscheinen sie in sch�n ausgestatteten B�nden - snad je tu n�kdo mezi v�mi, jenś se na to pamatuje."
�Łetn� �ikovatel z dlouh� chv�le bubnoval si n�jakż pochod, ale nemusel se dlouho nudit, nebo� otevłely se dvełe a vstoupil kuchał z dłstojnick� min�śe Jurajda a płilepil se na jednu śidli.
"My jsme dnes," zabreptal, "dostali rozkaz j�t fasovat na cestu ko�ak. Pon�vadś jsme nem�li prout�nou l�hev od rumu pr�zdnou, museli jsme ji vypr�zdnit. To n�m to dalo. S man�aftem u kuchyn� to śpln� seklo. PłepoŁ�tal jsem se o n�kolik porc�, pan obr�t płi�el pozd� a na n�ho se nedostalo. Tak mu tam d�laj� te� omeletku. To je v�m legrace."
"Je to p�kn� dobrodruśstv�," poznamenal Van�k, kter�mu se płi v�n� vśdy velice l�bila hezk� slova.
Kuchał Jurajda se dal do filosofov�n�, coś fakticky odpov�dalo jeho bżval�mu zam�stn�n�. Vyd�val totiś do vojny okultistickż Łasopis a knihovnu Z�hady śivota a smrti.
Na vojn� ulil se k dłstojnick� kuchyni regimentu a velice Łasto płip�lil n�jakou peŁeni, kdyś se zabral do Łten� płekladu staroindickżch sśter Pragn�-Paramit� (Zjeven� moudrost).
Plukovn�k Schr�der m�l ho r�d jako zvl�tnost u regimentu, nebo� kter� dłstojnick� kuchyn� mohla se pochlubit kuchałem okultistou, kterż naz�raje do z�had śivota a smrti, płekvapil v�echny takovou dobrou sv�Łkovou nebo s takovżm ragś, śe pod Kom�rovem smrteln� ran�nż poruŁ�k Dufek volal st�le po Jurajdovi.
"Ano," łekl zŁistajasna Jurajda, kterż se drśel sotva na śidli a Łp�l na deset honł rumem, "kdyś se nedostalo dnes na pana obr�ta a kdyś vid�l jen du�en� brambory, tu upadl do stavu gaki. V�te, co je to gaki? To je stav hladovżch duchł. I łekl jsem: ,M�te, pase obr�t, dosti s�ly k płekon�n� osudov�ho urŁen�, śe s~ na v�s nedostala telec� ledvina? V karm� je urŁeno, abyste, pane obr�t, dostal dnes k veŁełi b�jeŁnou omeletu se sekanżmi a du�enżmi telec�mi j�try.` - Milż pł�teli," łekl po chv�li ti�e k śŁetn�mu �ikovateli, płiŁemś ud�lal mimovoln� n�jakż posun�k rukou, kterżm płevrhl v�echny sklenice, kter� byly płed n�m na stole.
"Je nebytelnost v�ech zjevł, tvarł a v�c�," łekl po tomto Łinu zasmu�ile kuchał okultista. "�tvar je nebytelnost a nebytelnost je śtvar. Nebytelnost nen� rozd�lna od śtvaru, śtvar nen� rozd�lnż od nebytelnosti. Co je nebytelnost, to je śtvar, co je śtvar, to je nebytelnost."
Kuchał okultista zahalil se v roucho mlŁen�, podepłel si hlavu o ruku a d�val se na mokrż, politż stłl.
�t�bn� �ikovatel bl�bolil d�le n�co, co nem�lo ani hlavy, ani paty:
"Obil� zmizelo z pol�, zmizelo - in dieser Stimmung erhielt er Einladung und ging zu ihr - svatodu�n� sv�tky jsou na jałe."
�Łetn� �ikovatel Van�k bubnoval zas d�l na stłl, pil a obŁas vzpomn�l, śe na n�ho Łek� deset muśł s Łetałem u skladi�t�.
Płi t�to vzpom�nce se vśdy usm�l pro sebe a m�chl rukou.
Kdyś se pozd� vr�til do kancel�łe 11. mar�kumpanie, na�el �vejka u telefonu.
"�tvar je nebytelnost a nebytelnost je śtvar," vypravil ze sebe a vlezl si obleŁenż na kavalec a ihned usnul.
A �vejk sed�l poł�d u telefonu, pon�vadś płed dv�ma hodinami s n�m hovołil nadporuŁ�k Luk�, śe je st�le je�t� u be�prechungu u pana plukovn�ka, a zapomn�l mu ł�ct, śe młśe od telefonu odej�t.
Potom s n�m mluvil po telefonu Łetał Fuchs, kterż po celou tu dobu Łekal s deseti muśi nejen marn� na śŁetn�ho �ikovatele, ale dokonce shledal, śe je skladi�t� zavłeno.
Nakonec n�kam ode�el a deset muśł jeden po druh�m vr�tilo se do sv�ho bar�ku.
ObŁas bavil se �vejk t�m, śe vzal sluch�tko a naslouchal. Byl to telefon n�jak�ho nov�ho syst�mu, kterż se zav�d�l pr�v� u arm�dy, a m�l tu vżhodu, śe bylo sly�et dosti jasn� a złeteln� ciz� telefonn� rozhovory po cel� lince.
Tr�n si nad�val s d�lostłeleckżmi kas�rnami, saper�ci vyhrośovali vojensk� po�t�, vojensk� stłelnice vrŁela na odd�leni strojn�ch pu�ek.
A �vejk sed�l st�le u telefonu...
Porada u plukovn�ka se prodluśovala.
Plukovn�k Schr�der rozv�jel nejnon�j�� teorie poln� sluśby a zejm�na kladl dłraz na vrhaŁe min.
Mluvil p�t� płes dev�t�, o tom, jak st�la fronta płed dv�ma m�s�ci dole i na vżchod�, o dłleśitosti płesn�ho spojen� mezi jednotlivżmi Ł�stmi, o otravnżch plynech, o stłelb� na nepł�telsk� aeropl�ny, o z�sobov�n� muśstva v poli, a pak płe�el na vnitłn� pom�ry ve vojsku.
Rozhovołil se o pom�ru dłstojn�kł k muśstvu, muśstva k �arś�m, o płeb�h�n� na front�ch k nepł�teli a o politickżch ud�lostech a o tom, śe pades�t procent Łeskżch voj�kł je ,politisch verd�chtig`.
"Jawohl, meine Herren, der Kramarsch, Scheiner und Klófatsch." V�t�ina dłstojn�kł si płitom myslela, kdy uś płestane d�dek cancat, ale plukovn�k Schr�der śvanil d�l o novżch śkolech novżch mar�bataliónł, o padlżch dłstojn�c�ch pluku, o zepel�nech, �pan�lskżch jezdc�ch, o pł�saze.
Płi tom posledn�m si vzpomn�l nadporuŁ�k Luk�, śe kdyś celż mar�batalión pł�sahal, śe se pł�sahy nezśŁastnil dobrż voj�k �vejk, pon�vadś v t� dob� sed�l u divizijn�ho soudu.
A płi�lo mu to najednou k sm�chu. Bylo to jako hysterickż sm�ch, kterżm nakazil n�kolik dłstojn�kł, mezi kterżmi sed�l, Ł�mś vzbudil pozornost plukovn�kovu, kterż pr�v� płe�el na zku�enosti z�skan� płi śstupu n�meckżch arm�d v Arden�ch. Popletl si to v�echno a skonŁil: "P�nov�, to nen� k sm�chu."
Potom se v�ichni odebrali do dłstojnick�ho kasina, pon�vadś plukovn�ka Schr�dra volal �t�b brig�dy k telefonu.
�vejk kl�mal u telefonu d�l, kdyś ho vtom probudilo zvon�n�.
"Haló," sly�el, "zde regimentskanclaj."
"Haló," odpov�d�l, "zde kanclaj 11. mar�kumpanie."
"Nezdrśuj," sly�el hlas, "vezmi si tuśku a pi�. Płijmi telefonogram: 11. Marschkumpanie..." Nyn� n�sledovaly za sebou n�jak� v�ty v podivn�m chaosu, pon�vadś do toho mluvila 12. i 13. mar�kumpanie souŁasn�, a telefonogram śpln� se ztratil v t� panice zvukł. �vejk nerozum�l ani slova. Nakonec se to uti�ilo a �vejk porozum�l: "Haló, haló, tak tel' to płeŁti a nezdrśuj."
"Co m�m płeŁ�st?"
"Co m� płeŁ�st, vole? Telefonogram!"
"takej telefonogram?"
"Krucihiml, copak jse� hluchej? Telefonogram, co jsem ti diktoval, blboune."
"J� nic nesly�el, n�kdo zde do toho mluvil."
"Ty vopice jedna, copak mysl�, śe se budu jen s tebou bavit? Tak płijme� telefonogram, nebo ne? M� tuśku a pap�r? �e nem�, ty hovado, śe m�m poŁkat, aś to najde�? To jsou voj�ci. Tak co, bude to? �e uś jse� płipravenej? KoneŁn�, śe jsi se vyhrabal. Snad jsi se na to nepłevl�k, Łlov�Łe, tak poslouchej: 11. Marschkumpanie. Opakuj to!"
"11. Marschkumpanie..."
"Kumpaniekommandant, m� to? Opakuj to!"
"Kumpaniekommandant!..."
"Zur Besprechung morgen... Jse� hotov? Opakuj to!"
"Zur Besprechung morgen..."
"Um neun Uhr. - Unterschrift. V�, co je to Unterschrift, vopice, to je podpis. Opakuj to!"
"Um neun Uhr. - Unterschrift. V� - co - je to Unterschrift, vopice - to - je - podpis."
"Ty pitomŁe jeden. Tedy podpis: Oberst Schr�der, hovado. M� to? Opakuj to!"
"Oberst Schr�der, hovado."
"Dobłe, ty vole. Kdo płijmul telefonogram?" "
"J�.
"Himlhergot, kdo je to ten j�?"
"�vejk. Je�t� n�co?"
"Zapla� p�nbłh, uś nic. Ale m� se jmenovat Kr�va. - Co je u v�s novżho?"
"Nic. V�echno płi starżm."
"To jse� r�d, vi�? U v�s prej dneska n�koho uv�zali."
"Jenom pucfleka pana obrlajtnanta, seśral mu min�ś. Nev�, kdy se jede?"
"�lov�Łe, to je ot�zka, to nev� ani d�dek. Dobrou noc! M�te tam blechy?"
�vejk polośil sluch�tko a poŁal budit śŁetn�ho �ikovatele Va�ka, kterż se zułiv� br�nil, a kdyś s n�m zaŁal �vejk tł�st, uhodil ho do nosu. Pak si lehl na błicho a kopal kolem do kavalce.
�vejkovi se v�ak płece podałilo Va�ka tak dalece probudit, śe ten prot�raje si oŁi, obr�til se naznak a ud�en� se optal, co se stalo.
"Tak dalece nic," odpov�d�l �vejk, "j� bych se jen r�d s v�mi poradil. Ted' pr�v� jsme dostali telefonogram, śe m� zas z�tra o 9. hodin� płij�t pan obrlajtnant Luk� k be�prechungu k panu obrstovi. J� tel nev�m, na Łem jsem. M�m mu to j�t vył�dit hned, nebo aś r�no? J� jsem dlouho v�hal, jestli v�s m�m probudit, kdyś jste tak p�kn� chr�pal, ale pak jsem si myslel, nev�d�no, rad�i se porad�..."
"Proboha v�s pros�m, nechte mne sp�t," zaśp�l Van�k, z�vaje na cel� kolo, "jd�te tam aś r�no a nebulte mne!" Płevalil se na bok a okamśit� op�t usnul. �vejk �el op�t k telefonu, posadil se a poŁal kl�mat na stole. Probudilo ho zvon�n�.
"Haló, 11. mar�kumpanie."
"Ano, 11. mar�kumpanie, kdo tam?"
"13. mar�ka. Haló. Kolik m� hodin? J� se nemłśu dovolat centr�ly. M� nejdou n�jak dlouho abl�zovat."
"N�m to stoj�."
"Tak jste na tom jako my. Nev�, kdy se pojede? Nemluvil jsi s regimentskanclaj?"
"Tam v�d� hovno, jako my."
"Nebulte sprost�, sleŁno. Uś jste fasovali konzervy? Vod n�s tam �li a nepłinesli nic. Magac�n byl zavłenej."
"Na�i taky płi�li s pr�zdnem."
"To je vłbec zbyteŁn� panika. Kam mysl� śe pojedem?"
"Do Ruska."
"J� mysl�m, śe sp� do Srbska. To uvid�me, aś budem v Pe�ti. Jestli n�s povezou napravo, tak z toho kouk� Srbsko, a nalevo Rusko. M�te uś brotsaky? Prej te� bude zvż�enej l�nunk? Hraje� frische viere? Hraje�? Tak płijel zejtra. My to v�l�me kaśdej veŁ�r. Kolik je v�s tam u telefonu? S�m? Tak se na to vyfl�kni a jdi leśet. To m�te u v�s divnż poł�dky. �es k tomu płi�el jako slepej k housl�m? Nu, koneŁn� m� płi�li abl�zovat. Hn�pej sladce."
A �vejk tak� u telefonu sladce usnul, zapomenuv zav�sit sluch�tko, takśe ho nikdo neru�il ze sp�nku na stole a telefonista v plukovn� kancel�łi l�tełil, śe se nemłśe dozvonit k 11. mar�kumpanii s novżm telefonogramem, aby do z�tłka do dvan�cti hodin se sd�lil do plukovn� kancel�łe poŁet t�ch, kteł� nebyli oŁkov�ni proti tyfu.
NadporuŁ�k Luk� sed�l je�t� zat�m v dłstojnick�m kasin� s vojenskżm l�kałem �anclerem, kterż sed� obkroŁmo na śidli, t�gem bil v pravidelnżch płest�vk�ch o podlahu a płitom pron�el tyto v�ty za sebou: "Sarac�nskż sult�n Salah-Edin poprv� uznal neutralitu sanitn�ho sboru.
M� se peŁovat o ran�n� na obou stran�ch.
Maj� se jim zaplatiti l�ky a o�etłov�n� za n�hradu vżloh z druh� strany.
M� bżt dovoleno poslat jim l�kałe a jejich pomocn�ky s pasy gener�lł.
Tak� maj� zajat� ran�n� bżt posl�ni zp�t pod ochranou a z�rukou gener�lł nebo vym�n�ni. Ale slouśit mohou potom d�l.
Nemocn� na obou stran�ch nemaj� bżt zaj�m�ni a utraceni, nżbrś dopraveni do bezpeŁ� do �pit�lł a m� bżt dovoleno ponechati jim str�ś, kter� jako nemocn� m� se vr�tit s pasy gener�lł. To plat� i pro poln� duchovn�, l�kałe, chirurgy, l�k�rn�ky, o�etłovatele nemocnżch, pomocn�ky a pro jin� osoby urŁen� k obsluze nemocnżch, kter� nesm�j� bżt zajaty, nżbrś tżmś zpłsobem mus� bżt posl�ny zp�t."
Doktor �ancler zlomil płitom jiś dv� t�ga a st�le je�t� nebyl hotov se svżm podivnżm vżkladem o p�Łi o ran�n� ve v�lce, vpl�taje do vżkladu neust�le cosi o n�jakżch gener�lskżch pasech.
NadporuŁ�k Luk� dopil Łernou k�vu a �el domł, kde na�el vousat�ho obra Balouna, zam�stnan�ho t�m, śe si v kofl�ku smaśil na lihov�m pł�stroji nadporuŁ�ka Luk�e n�jakż sal�m.
"Osm�luju se," zakoktal Baloun, "dovoluji si, poslu�n� hl�s�m..."
Luk� pod�val se na n�ho. V tom okamśiku mu płipadal jako velk� d�t�, naivn� tvor a nadporuŁ�kovi Luk�ovi bylo najednou l�to, śe ho dal uv�zat kvłli jeho velk�mu hladu.
"Jen si vał, Baloune," łekl, odp�naje si �avli, "z�tra ti d�m płipsat je�t� jednu porci chleba."
NadporuŁ�k Luk� sedl si ke stolu a byl v takov� n�lad�, śe zaŁal ps�t sentiment�ln� psan� sv� tetiŁce.
Mil� tetiŁko!
Pr�v� jsem dostal rozkaz, abych byl płipraven se
svou mar�kumpani� k odjezdu na front. Młśe bżt,
śe toto psan� jest posledn�, kter� ode mne
dostane�, nebo� jsou v�ude krut� boje a na�e
ztr�ty jsou velik�. Proto jest mn� t�śk� ukonŁit
tento dopis slovem "Na shledanou!" Sp�e se hod�
poslat Ti posledn� sbohem!
"To ostatn� dop�u aś r�no," pomyslil si nadporuŁ�k Luk� a �el si lehnout.
Kdyś Baloun vid�l, śe nadporuŁ�k tvrd� usnul, poŁal op�t �mejdit a sl�dit po byt� jako �v�bi v noci. Otevłel kufł�k nadporuŁ�kłv a nakousl jednu tabulku Łokol�dy, lekl se v�ak, kdyś nadporuŁ�k sebou ze span� trhl. Ulośil sp�n� nakousnutou Łokol�du do kufł�ku a zti�il se.
Pak �el se pod�vat potichounku, co to psal nadporuŁ�k.
PłeŁetl a byl pohnut, zejm�na t�m "posledn�m sbohem!"
Lehl si na svłj slamn�k u dveł� a vzpom�nal na domov a na zab�jaŁky.
Nemohl se zbavit śiv� płedstavy, jak propichuje tlaŁenku, aby dostal z n� vzduchu, jinak śe płi vałen� praskne.
A płi vzpom�nce na to, jak u sousedł jednou praskl celż �pekbułt a rozvałil se, usnul nepokojnżm sp�nkem.
Zd�lo se mu, śe si pozval n�jak�ho ne�iku łezn�ka a tomu śe płi nab�jen� jitrnic praskaj� jitrnicov� stł�vka. Potom zas, śe łezn�k zapomn�l ud�lat 269 jelita, śe se ztratil ovar a śe se nedost�v� �pejlł na jitrnice. Potom se mu zd�lo n�co o poln�m soudu, pon�vadś ho chytli, kdyś tahal z poln� kuchyn� kus masa. Nakonec vid�l s�m sebe, śe vis� na jedn� l�p� v aleji vojensk�ho t�bora v Brucku nad Litavou.

Kdyś se �vejk probudil s probouzej�c�m se jitrem, kter� płi�lo ve vłni vałenżch k�vovżch konzerv ze v�ech rotnżch kuchyn�, mechanicky, jako by pr�v� skonŁil telefonn� rozhovor, pov�sil sluch�tko a podnikl po kancel�łi malou rann� proch�zku, płiŁemś si zp�val.
ZaŁal hned zprostłedka textu p�sn�, jak voj�k se płevleŁe za holku a jde za svou milou do mlżna, kde ho poloś� mlyn�ł k dcełi, ale płedt�m vol� na mlyn�łku:
Pan�m�mo, dej veŁełi,
a� ta holka poveŁeł�.
Mlyn�łka nakrm� podl�ho chlapa. A potom rodinn� trag�die:
Mlyn�łovic r�no vstali,
na dveł�ch naps�no m�li:
"Va�e dcera Anna N�na
uś nen� poctiv� panna."
�vejk vlośil do konce p�sn� tolik hlasu, śe kancel�ł ośila, nebo� se probudil śŁetn� �ikovatel Van�k a t�zal se, kolik je hodin.
"Pr�v� płed chvilkou odtroubili bud�Łka."
"To vstanu aś po kafi," rozhodl se Van�k, kterż m�l vśdy na v�echno dost Łasu, "beztoho tak jako tak zas n�s budou dnes sekżrovat s n�jakżm kvaltem a budou Łlov�ka honit zbyteŁn�, jako vŁera s t�mi konzervami..." Van�k z�vl a optal se, zdali kdyś płi�el domł, dlouho nełeŁnil.
"Jen tak trochu z cesty," łekl �vejk, "poł�d jste n�co ze sebe vyr�śel o n�jakejch outvarech, śe outvar nen� outvar a to, co nen� outvar, śe je outvar a ten outvar śe zas nen� outvar. Ale płemohlo v�s to brzo a zaŁal jste brzo chr�pat, jako kdyś łeśe pilou."
�vejk se zamlŁel, pro�el se ke dveł�m a zp�t ke kavalci śŁetn�ho �ikovatele, płed kterżm se zastavil a prohodil:
"Co se mż osoby tżk�, pane rechnungsfeldv�bl, kdyś jsem to sly�el, co vy jste vo t�ch outvarech pov�dal, tak jsem si vzpomn�l na n�jakżho Z�tku, plyn�rn�ka; von byl na plyn�rn� stanici na Letnż a rozsv�coval a zas zhas�nal lampy. Byl to osv�tovej muś a chod�val po v�ech mośnejch putyk�ch na Letnż, pon�vadś mezi rozsv�cov�n�m a zhas�n�n�m lamp je dlouh� chv�le, a potom k r�nu na plyn�rensk� stanici vedl zrovna takovż hovory jako vy, jenśe ten zas ł�kal: ,Kostka je hrana, proto je kostka hranat�.` J� to sly�el na vlastn� voŁi, kdyś m� jeden vośralej policajt płedved pro zneŁi�t�n� ulice vomylem m�sto na policejn� str�śnici na plyn�renskou str�śnici. - A potom," łekl �vejk ti�e, "to s t�m Z�tkou po Łase skonŁilo moc �patn�. Dal se do mari�nskż kongregace, chodil s nebeskżma kozama na k�z�n� p�tera Jemelky k Svatżmu Ign�ci na Karlovo n�m�st� a zapomenul jednou zhasnout, kdyś byli mision�łi na Karl�ku u Svatżho Ign�ce, plynovż sv�tilny ve svżm rajón�, takśe tam hołel po ulic�ch plyn nepłetrśit� po tłi dny a noci. - To je velmi �patnż," pokraŁoval �vejk, "kdyś se najednou Łlov�k zaŁne pl�st do n�jakżho filosofov�n�, to vśdycky smrd� delirium tremens. Płed l�ty k n�m płelośili od p�tasedmdes�tejch n�jakżho majora Bl�hera. Ten vśdy jednou za m�s�c dal si n�s zavolat a postavit do Łtverce a rozj�mal s n�mi, co je to vojensk� vrchnost. Ten nepil nic jin�ho neś slivovici. ,Kaśdej ofic�r, voj�ci,` vykl�dal n�m na dvołe v kas�rn�ch, ,je s�m vod sebe nejdokonalej�� bytost, kter� m� stokr�t tolik rozumu jako vy v�ichni dohromady. Nad ofic�ra si vłbec, voj�ci, nic dokonalej��ho nemłśete płedstavit, i kdyś byste na to mysleli po celej svłj śivot. Kaśdej ofic�r je bytost nutn�, kdeśto vy jste, voj�ci, jen bytosti pouze nahodilż, vy młśete existovat, ale nemus�te. Kdyby płi�lo, voj�ci, k vojn� a vy jste padli za c�sałe p�na, dobr�, t�m by se moc nezm�nilo, ale kdyby napłed pad v� ofic�r, teprve pak byste vid�li, jak jste na n�m z�visl� a jak� je to ztr�ta. Ofic�r mus� existovat, a vy vlastn� m�te svou existenci jen vod p�nł ofic�rł, vy od nich poch�z�te, vy se bez ofic�rł neobejdete, vy se bez svż vojenskż vrchnosti ani neuprdnete. Pro v�s je ofic�r, voj�ci, mravn� z�kon, at tomu rozum�te nebo ne, a pon�vadś kaśdej z�kon musel m�t svżho z�konod�rce, voj�ci, je to jen ofic�r, ke kter�mu se c�t�te a mus�te c�tit bżt v��m povinni a beze v�� vyj�mky plnit kaśdż jeho nał�zen�, byt i se v�m to nezamlouvalo:
Potom jednou, kdyś ukonŁil, chodil kolem Łtverce a ptal se jednoho po druhżm:
,Co pocituje�, kdyś to płet�hne�?`
D�vali takovż zmatenż vodpov�di, jako śe to je�t� nepłet�hli nebo śe je jim po kaśdżm płet�hnut� �patn� vod śaludku, jeden pochoval kas�rn�ka a tak d�le. Ty v�echny hned porouŁel major . Bl�her vodv�d�t stranou, śe potom vodpłldne budou d�lat klenkiibunky na dvołe za trest, śe nedovedou se vyj�dłit, co pocitujou. Neś płi�la łada na m�, vzpomn�l jsem si, o Łem on posledn� s n�mi rozj�mal, a kdyś płi�el ke mn�, docela klidn� jsem mu łek:
,Poslu�n� hl�s�m, pane major, śe kdyś płet�hnu, pocituju v sob� vśdy jakejsi nepokoj, strach ' a vżŁitky sv�dom�. Jestli v�ak, kdyś dostanu płes Łas, vr�t�m se v poł�dku vŁas do kas�ren, tu se m� zmoc�uje n�jakej blaśivej pokoj, leze na mne vnitłn� spokojenost.`
V�echno se kolem sm�lo a major Bl�her se na mne rozkłik: ,Po tob� leda, chlape, lezou �t�nice, kdyś chrn� na kavalci. Von si, chlap mizern�, je�t� d�l� legraci.`
A dostal jsem za to takovż �pangle, aś jedna radost."
"Na vojn� to jinak nejde," łekl śŁetn� �ikovatel, protahuje se l�n� na sv� posteli, "to uś je tak vśitż, a� odpov� jak chce�, a� d�l� co d�l�, vśdy nad tebou mus� viset mraŁno a hromy zaŁnou b�t. Bez toho nen� mośn� discipl�na."
"Docela dobłe łeŁeno," pravil �vejk. "Na to nikdy nezapomenu, jak zavłeli rekruta Pecha. Lajtnant od kumpanie byl n�jakej Moc a ten si shrom�śdil rekruty a ptal se kaśdżho, vodkud je.
,Vy rekruti zelen�, zatracen�,` pov�d� k nim, ,vy se mus�te nauŁit vodpov�dat jasn�, płesn� a jako kdyś biŁem mrsk�. Tak to zaŁnem. Odkud jste, Pechu?` Pech byl inteligentn� Łlov�k a vodpov�d�l: ,Doln� Bousov, Unter Bautzen, 267 domł, 1936 obyvatelł Łeskżch, hejtmanstv� JiŁ�n, okres Sobotka, bżval� panstv� Kost, farn� chr�m svat� Katełiny ze 14. stolet�, obnovenż hrab�tem V�clavem Vratislavem Netolickżm, �kola, po�ta, telegraf, stanice Łesk� obchodn� dr�hy, cukrovar, mlżn s pilou, samota Valcha, �est vżroŁn�ch trhł.` A tu uś po n�m skoŁil lajtnant Moc a poŁal mu s�zet jednu po druhż płes hubu a kłiŁel: ,Tu m� jeden vżroŁn� trh, tu m� druhej, tłet�, Łtvrtej, p�tej, �estej: A Pech, tłebas byl rekrut, hl�sil se k batalionsraportu. V kancel�ł�ch byla tenkr�t takov� vesel� pak�ś, tak napsala, śe jde k batalionsraportu kvłli vżroŁn�m trhłm v Doln�m Bousov�. Batalionskomandantem byl major Rohell. ,Also, was gibt's?` ot�zal se Pecha a ten spustil: ,Poslu�n� hl�s�m, pane majore, śe v Doln�m Bousov� je �est vżroŁn�ch trhł: Jak na n�ho major Rohell załval, zadupal a hned ho dal odv�st na magorku do vojenskżho �pit�lu, vod tż doby byl z Pecha nejhor�� voj�k, samej trest "
"Voj�ky je t�śko vychov�vat," łekl śŁetn� �ikovatel Van�k z�vaje. "Voj�k, kterż nebyl na vojn� potrest�n, nen� voj�k. To snad platilo v m�ru, śe voj�k, kterż si odbyl bez trestu svou sluśbu, m�l potom płednost v civiln� sluśb�. Dnes pr�v� ti nejhor�� voj�ci, kteł� jindy v m�ru nevylezli z arestu, jsou ve v�lce nejlep��mi voj�ky. Pamatuji se u osm� mar�ky na infanteristu Sylvanusa. Ten m�l dł�v trest za trestem, a jak� tresty. Neostżchal se ukr�st kamar�dovi posledn� krejcar, a kdyś płi�el do gefechtu, tak prvn� prostł�hal dr�thindrnisy, zajmul tłi chlapy a jednoho hned po cest� odstłelil, śe prż mu nedłv�łoval. Dostal velkou stł�brnou medalii, płi�ili mu dv� hv�zdiŁky, a kdyby ho byli pozd�ji nepov�sili pod Duklou, byl by uś d�vno cuksf�rou. Ale pov�sit ho museli, pon�vadś po jednom gefechtu płihl�sil se na rekognosc�runk a n�jak� druh� patrola od jin�ho regimentu ho na�la, jak �acoval mrtvoly. Na�li u n�ho asi osm hodinek a mnoho prstenł. Tak ho pov�sili u �t�bu brig�dy."
"Z toho je vid�t," poznamenal moudłe �vejk, "śe kaśdej voj�k si mus� s�m vydobejt svżho postaven�."
Ozval se telefon. �Łetn� �ikovatel �el k telefonu a bylo rozeznat hlas nadporuŁ�ka Luk�e, kterż se ptal, co je s konzervami. Potom bylo sly�et n�jak� vżŁitky.
"Doopravdy nejsou, pane obrlajtnant," kłiŁel do telefonu Van�k, "kdepak by byly, to je jen fantazie seshora od intendantstva. To bylo śpln� zbyteŁn�, ty lidi tam pos�lat. J� v�m cht�l telefonovat. - �e jsem byl v kantżn�? Kdośe to pov�dal? Ten okultista kuchał z ofic�rmin�śe? Dovolil jsem si tam zaj�t. V�te, pane obrlajtnant, jak nazżval ten okultista tu paniku s t�mi konzervami? ,Hrłzy nezrozen�ho`. Nikoliv, pane obrlajtnant, jsem śpln� stł�zliv. Co d�l� ~vejk? Je zde. M�m ho zavolat? - ~vejku, k telefonu," łekl śŁetn� �ikovatel a dodal ti�e: "A kdyby se v�s ptal, jak jsem płi�el, tak łekn�te, śe v poł�dku."
�vejk u telefonu: "�vejk, poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant "
"Posly�te, �vejku, jak je to s t�mi konzervami? Je to v poł�dku?"
"Nejsou, pane obrlajtnant, ani potuchy po nich nen�."
"Pł�l bych si, �vejku, abyste se vśdy u mne r�no hl�sil, dokud jsme v l�gru. Jinak budete st�le u mne, aś pojedeme. Co jste d�lal v noci?"
"Byl jsem u telefonu po celou noc." "Bylo n�co nov�ho?"
"Bylo, pane obrlajtnant "
"�vejku, nezaŁ�nejte zas blbnout. Hl�sil n�kdo odn�kud n�co dłleśit�ho?"
"Hl�sili, pane obrlajtnant, ale aś na dev�tou hodinu. Necht�l jsem znepokojovat, pane obrlajtnant, byl jsem toho dalek."
"Tak mn� ksakru uś łekn�te, co je tak dłleśit�ho na dev�tou hodinu?"
"Telefonogram, pane obrlajtnant."
"J� v�m nerozum�m, �vejku."
"J� to m�m naps�no, pane obrlajtnant: Płijm�te telefonogram. Kdo je u telefonu? M� to? �ti, nebo n�jak podobn�."
"Krucifix, �vejku, s v�mi je kł�ś. �ekn�te mn� obsah, nebo na v�s skoŁ�m a d�m v�m takovou jednu. Tak co je?"
"Zas n�jakej be�prechunk, pane obrlajtnant, dnes r�no v dev�t hodin u pana obr�ta. Cht�l jsem v�s vzbudit v noci, ale pak jsem si to rozmyslel."
"To byste se byl moh tak� opov�śit, burcovat mne kvłli kaśdej hlouposti, kdyś je na to dost Łasu aś r�no. Wieder eine Besprechung, der Teufel soli das alles buserieren! Pov�ste sluch�tko, zavolejte mn� k telefonu Va�ka."
�Łetn� �ikovatel Van�k u telefonu: "Rechnungsfeldwebel Van�k, Herr Oberleutnant."
"Va�ku, najd�te mn� okamśit� jin�ho pucfleka. Ten lotr Baloun mn� do r�na seśral v�echnu Łokol�du. Uv�zat ho? Ne, d�me ho k saniter�kłm. Chlap je jako hora, tak młśe tahat ran�n� z gefechtu. Po�lu ho hned k v�m. Vyłi�te to v regimentskanclaj a vra�te se hned ke kumpanii. Mysl�te, śe brzy pojedem?"
"Nen� ś�dnż sp�ch, pane obrlajtnant. Kdyś jsme m�li ject s dev�tou mar�kumpani�, tak n�s tahali cel� Łtyry dny za nos. S osmou jakbysmet. Jen s des�tou to bylo lep��. To jsme byli felddienstfleck, v poledne jsme dostali rozkaz a veŁer jsme jeli, ale zato potom n�s honili po celżch Uhr�ch a nev�d�li, jakou d�ru na kter�m boji�ti maj� s n�mi ucpat."
B�hem cel� t� doby, kdy nadporuŁ�k Luk� stal se velitelem jeden�ct� mar�kumpaŁky, ocitl se ve stavu zvan�m synkretismus, to jest ve filosofii, śe usiloval rozpory pojmov� vyrovn�vati pomoc� śstupkł aś k sm�en� n�zorł.
Proto tak� odpov�d�l: "Ano, młśe bżt, to uś je tak. Nemysl�te tedy, śe se dnes pojede? V dev�t hodin m�me be�prechunk s panem obr�tem. - A propos, v�te o tom, śe jste dienstf�hrender? J� jen tak. Zjist�te mn�...PoŁkejte, co byste mn� m�l zjistit...? Seznam �arś� s ud�n�m, odkdy slouś�...Potom z�soby kumpanie. Nacion�lnost? Ano, ano, to taky...Ale hlavn� po�lete toho nov�ho pucfleka...Co m� dnes s man�aftem d�lat f�nrich Pleschner? Vorbereitung zum Abmarsch. �Łty? Płijdu podepsat po min�śi. Nikoho nepou�t�jte do m�sta. Do kantżny v l�gru? Po min�śi na hodinu...Zavolejte sem �vejka!...�vejku, vy złstanete zat�m u telefonu."
"Poslu�n� hl�s�m, pane obrlajtnant, śe jsem je�t� nepil kaf�."
"Tak si płinesete kaf� a złstanete tam v kancel�łi u telefonu, dokud v�s nezavol�m. V�te, co je to ordonanc?"
"B�h� to, pane obrlajtnant."
"Abyste tedy byl na m�st�, kdyś v�s zavol�m. �ekn�te je�t� jednou Va�kovi, a� pro mne vyhled� n�jak�ho pucfleka. �vejku, haló, kde jste?"
"Zde, pane obrlajtnant, pr�v� płinesli kaf�." "�vejku, haló!"
"Sly��m, pane obrlajtnant, kaf� je śpln� studenż."
"Vy uś zn�te dobłe, co je to pucflek, �vejku. Prohl�dn�te si ho a potom mn� to sd�lte, co je to zaŁ. Pov�ste sluch�tko."
Van�k, srkaje Łernou k�vu, do kter� si płilil rum z l�hve s n�pisem ,Tinte` (kvłli v�� opatrnosti), pod�val se na �vejka a łekl: "Ten n� obrlajtnant n�jak kłiŁ� do toho telefonu, rozum�l jsem kaśd�mu slovu. Vy mus�te, �vejku, bżt velmi dobłe zn�mż s panem obrlajtnantem."
"My jsme jedna ruka," odpov�d�l �vejk. "Jedna ruka druhou myje. My uś jsme spolu moc toho prod�lali. Kolikr�t uś n�s cht�li vod sebe roztrhnout, ale zas jsme se se�li. Von se vśdy na m� spoleh se v��m, aś se tomu kolikr�t s�m div�m. Taky jste ted jist� sly�el, abych v�m płipomn�l je�t� jednou, śe mu m�te naj�t n�jakżho novżho pucfleka a j� śe si ho mus�m prohl�dnout a d�t vo n�m dobrozd�n�. Von pan obrlajtnant s kaśdżm pucflekem nen� spokojenej."

Plukovn�k Schr�der, kdyś si na konferenci zavolal v�echny dłstojn�ky pochodov�ho praporu, uŁinil tak op�t s velkou l�skou, aby se mohl vymluvit. Krom� toho bylo nutno uŁinit n�jak� rozhodnut� v af�łe jednoroŁn�ho dobrovoln�ka Marka, kterż necht�l Łistit z�chody a byl pro vzpouru posl�n plukovn�kem Schr�drem k divizijn�mu soudu.
Od divizijn�ho soudu płibyl pr�v� vŁera v noci na hauptvachu, kde byl drś�n pod str�ś�. SouŁasn� s n�m dod�n byl do plukovn� kancel�łe pł�pis divizijn�ho soudu, nesm�rn� zmatenż, ve kter�m se poukazuje na to, śe v tomto pł�pad� nejde o vzpouru, pon�vadś jednoroŁn� dobrovoln�ci nemaj� Łistit z�chody, nicm�n� śe v�ak jde o superordinationsverletzung, kterżśto delikt młśe bżt prominut ł�dnżm chov�n�m v poli. Z t�chto dłvodł śe se obśalovanż jednoroŁn� dobrovoln�k Marek pos�l� zp�t k sv�mu pluku a vy�etłov�n� o poru�en� k�zn� zastavuje se aś do konce v�lky a śe bude obnoveno płi nejbliś��m płestupku, kterż sp�ch� jednoroŁn� dobrovoln�k Marek.
Potom byl je�t� druhż pł�pad. S jednoroŁn�m dobrovoln�kem Markem dod�n byl souŁasn� na hauptvachu od divizijn�ho soudu fale�nż Łetał Teveles, kterż se ned�vno objevil u regimentu, kam byl posl�n z nemocnice v Z�hłeb�. M�l velkou stł�brnou medalii, odznaky jednoroŁn�ho dobrovoln�ka a tłi hv�zdiŁky. Vypr�v�l o hrdinskżch Łinech 6. mar�ov� roty na Srbsku a śe zbyl z n� jen s�m. Vy�etłov�n�m bylo zji�t�no, śe s 6. mar�kou na zaŁ�tku v�lky ode�el skuteŁn� n�jakż Teveles, kterż v�ak nem�l pr�va jednoroŁn�ho dobrovoln�ka. Vyś�d�na byla zpr�va od brig�dy, ku kter� byla 6. mar�ka płikomandżrov�na, kdyś 2. prosince 1914 se ut�kalo z B�lehradu, a zji�t�no, śe v seznamu navrśenżch nebo vyznamenanżch stł�brnżmi medaliemi nen� ś�dnż Teveles. Byl-li v�ak p��k Televes povż�en v b�lehradsk� v�leŁn� kampani za Łetałe, nedalo se naprosto zjistit, pon�vadś cel� 6. mar�kumpanie se ztratila u cerkve sv. S�vy v B�l�hrad� i se svżmi dłstojn�ky. U divizijn�ho soudu h�jil se Teveles t�m, śe opravdu mu byla sl�bena velk� stł�brn� medalie a śe si ji proto v nemocnici koupil od jednoho Bos��ka. Co se tżk� prżmkł jednoroŁn�ho dobrovoln�ka, ty śe si płi�il v opilstv� a śe je nosil d�l proto, pon�vadś byl st�le opilż, maje śplavic� zeslabenż organismus.
Kdyś tedy zaŁal be�prechunk płed projedn�n�m t�chto dvou pł�padł, sd�lil plukovn�k Schr�der, śe je nutn� Łast�ji se stżkat płed odjezdem, kterż ned� na sebe dlouho Łekat. Bylo mu sd�leno z brig�dy, śe oŁek�vaj� se rozkazy z divize. Muśstvo a� je pohotov� a kumpaniekomandanti a� bedliv� se staraj� o to, aby nikdo nesch�zel. Opakoval potom je�t� jednou v�echno to, co płedn�el vŁera. Podal op�t płehled v�leŁnżch ud�lost� a śe nic nesm� potlaŁit ve vojsku bojovnou povahu a v�leŁnou podnikavost.
Na stole byla płipevn�na płed n�m mapa boji�t� s praporky na �pendl�k�ch, ale praporky byly 281 płeh�zeny a fronty posunuty. Vytaśen� �pendl�ky s praporky v�lely se pod stolem.
Cel� boji�t� hrozn� zł�dil v noci kocour, kter�ho si chovali p�sałi v plukovn� kancel�łi a kterż, kdyś se v noci vyd�lal na rakousko-uhersk� boji�t�, cht�l lejno zahrabat, vytahal praporky a rozmazal lejno po v�ech pozic�ch, nac�kal na fronty a br�ckenkopfy a zaneł�dil v�echny arm�dn� sbory.
Plukovn�k Schr�der byl velice kr�tkozrakż.
Dłstojn�ci pochodov�ho praporu se z�jmem se d�vali, jak prst plukovn�ka Schr�dra bl�ś� se k t�m hrom�dk�m.
"Odtud, p�nov�, k Sokalu na Bug," łekl plukovn�k Schr�der v�tecky a posunul ukazov�Łek po pam�ti ke Karpatłm, płiŁemś zabołil jej do jedn� z t�ch hrom�dek, jak se kocour staral ud�lat mapu boji�t� plastickou.
"Was ist das, meine Herren?" ot�zal se s śdivem, kdyś se mu cosi nalepilo na prst. "Wahrscheinlich Katzendreck, Herr Oberst," odpov�d�l za v�echny velice zdvołile hejtman S�gner.
Plukovn�k Schr�der vyrazil do kancel�łe vedle, odkud bylo sly�et hrozn� hłm�n� a hromov�n� s pł�ernou hrozbou, śe jim to d� v�echno vyl�zat po kocourovi.
Vżslech byl kr�tkż. Zjistilo se, śe kocoura płed Łtrn�cti dny płit�hl do kancel�łe nejmlad�� p�sał Zwiebelfisch. Po tomto zji�t�n� sebral Zwiebelfisch svżch p�t �vestek a star�� p�sał ho odvedl na hauptvachu, kde bude tak dlouho sed�t, aś do dal��ho rozkazu pana plukovn�ka.
T�m byla vlastn� ukonŁena cel� konference. Kdyś se vr�til plukovn�k Schr�der celż rudż v obliŁeji k dłstojnick�mu sboru, zapomn�l, śe m� je�t� porokovat o osudu jednoroŁn�ho dobrovoln�ka Marka a lśiŁetałe Tevelesa.
�ekl zcela kr�tce: "Pros�m p�ny dłstojn�ky, aby byli pohotov� a vyŁk�vali dal�� m� rozkazy a instrukce."
A tak złstali d�l jednoroŁn� dobrovoln�k i Teveles pod str�ś� na hauptva�e, a kdyś pozd�ji k nim płibyl Zwiebelfisch, mohli si zahr�t mari� a po mari�i obt�śovat sv� str�śce ś�dost�, aby jim vychytali blechy na slamn�ku.
Potom tam je�t� k nim strŁili frajtra Peroutku od 13. mar�kumpanie, kterż, kdyś se vŁera roz��łila pov�st po l�gru, śe se jede na pozici, se ztratil a byl r�no patrolou objeven u B�l� rłśe v Brucku. Vymlouval se, śe cht�l płed odjezdem prohl�dnout zn�mż sklen�k hrab�te Harracha u Brucku a na zp�teŁn� cest� śe zabloudil, a teprve r�no celż unavenż śe dorazil k B�l� rłśi. (Zat�m spal s Rłśenkou od B�l� rłśe.)

Situace byla st�le nevyjasn�nou. Pojede se, nebo se nepojede. �vejk u telefonu v kancel�łi 11. mar�ky vyslechl nejrłzn�j�� n�zory, pesimistick� i optimistick�. 12. mar�kumpanie telefonovala, śe prż n�kdo z kancel�łe sly�el, śe se bude Łekat aś na cviŁen� ve stłelb� s pohyblivżmi figurami a śe se pojede aś po feldm��igschie��bung�ch. Tento optimistickż n�zor nesd�lela 13. mar�kumpaŁka, kter� telefonovala, śe pr�v� se vr�til kapr�l Havl�k z m�sta a sly�el od jednoho śelezniŁn�ho zł�zence, śe uś vozy jsou na stanici.
Van�k vytrhl �vejkovi sluch�tko z ruky a kłiŁel rozŁilen�, śe ajznbo��ci v�d� star�ho kozla, te� śe byl pr�v� v plukovn� kancel�łi.
�vejk setrv�val u telefonu s opravdovou l�skou a na v�echny ot�zky, co je nov�ho, odpov�dal, śe se je�t� nic urŁit�ho nev�.
Takovżm zpłsobem odpov�d�l t�ś na ot�zku nadporuŁ�ka Luk�e:
"Co je u v�s nov�ho?"
"Je�t� se nic urŁit�ho nev�, pane obrlajtnant," stereotypn� odv�til �vejk.
"Vy vole, pov�ste sluch�tko."
Potom płi�la łada telefonogramł, kter� �vejk płijal po del��m nedorozum�n�. Płedn� ten, kterż mu nemohl bżt diktov�n v noci, kdyś nezav�sil sluch�tko a spal, tżkaj�c� se oŁkovanżch a neoŁkovanżch.
Potom zas zpośd�nż telefonogram o konzerv�ch, coś bylo jiś vŁera veŁer vyjasn�no.
Pak telefonogram po v�ech bataliónech, kumpani�ch a Ł�stech pluku:
Kopie telefonogramu brig�dy No 75692
Pł�kaz po brig�d� Łis. 172
Płi vżkazech o hospod�łstv� poln�ch kuchyn�
sleduje tento poł�dek płi vyjmenov�n� produktł
spotłebovanżch: 1. maso, 2. konzervy 3. Zelenina
Łerstv�, 4. su�en� zelenina, 5. rżśe, 6. makaróny,
7. kroupy a krupice, 8. Brambory,
m�sto dł�v�j��ho:
4. su�en� zelenina, 5. Łerstv� zelenina.
Kdyś to płeŁetl �vejk śŁetn�mu �ikovateli, prohl�sil Van�k slavnostn�, śe takov� telefonogramy se h�zej� do latr�ny:
"To si vymyslil n�jakż blbec u �t�bu arm�dy, a uś to jde na v�echny divize a brig�dy a pluky." Potom płijal �vejk je�t� jeden telefonogram, kterż byl tak rychle diktov�n, śe �vejk z toho zachytil na blok jen to, co vypadalo jako �ifra:
In der Folge genauer erlaubt gewesen oder das
selbst einem hingegen immerhin eingeholet
werden.
"To jsou v�echno zbyteŁnosti," łekl Van�k, kdyś se �vejk nehor�zn� divil, co napsal, a tłikr�t za sebou si to hlasit� płedŁ�tal, "sam� hlouposti, aŁkoliv Łertv�, młśe to bżt tak� �ifrov�no, ale na to nejsme u n�s u kumpanie zał�zeni. To se młśe tak� zahodit."
"J� si to taky mysl�m," łekl �vejk, "kdybych vozn�mil panu obrlajtnantovi śe m� ,in der Folge genauer erlaubt gewesen oder das selbt einem hingegen immerhin eingeholet werden`, je�t� by se urazil. - N�kdo je v�m nedłtklivż aś hrłza," pokraŁoval �vejk, zabołuje se op�t ve vzpom�nky. "Jednou jsem jel z VysoŁan elektrikou do Prahy a v Libni k n�m płised n�jakej pan Novotnż. Jakmile jsem ho poznal, �el jsem k n�mu na plo�inu a dal jsem se s n�m do hovoru, śe jsme oba z Draśova. On se ale na mne rozkłik, abych ho neobt�śoval, śe prż mne nezn�. J� jsem mu to zaŁal vysv�tlovat, aby se jen upamatoval, śe jsem jako malej hoch k n�mu chodil s matkou, kter� se jmenovala Antonie, otec śe se jmenoval Prokop a byl �af�łem. Ani potom necht�l nic v�d�t o tom, śe se zn�me. Tak jsem mu je�t� łekl, bliś�� podrobnosti, śe v Draśov� byli dva Novotn�, Tonda a Josef. On śe je ten Josef, śe mn� psali o n�m z Draśova, śe postłelil svou śenu, kdyś ho k�rala z pit�. A tu se v�m von rozpł�h, j� jsem se uhnul a on rozbil tabuli na płedn� plo�in�, tu velkou płed łidiŁem. Tak n�s vysadili, vodvedli a na komisałstv� se uk�zalo, śe byl proto tak nedłtklivż, pon�vadś vłbec se nejmenoval Josef Novotnż, ale Eduard Doubrava, a byl z Montgomery v Americe a zde byl nav�t�vit pł�buznż, ze kterżch poch�zela jeho rodina."
Telefon płeru�il jeho vypravov�n� a n�jakż chraplavż hlas z odd�lu strojn�ch pu�ek se op�t t�zal, zdali se pojede. Je prż r�no be�prechunk u pana obr�ta.
Ve dveł�ch se objevil celż bledż kadet Biegler, nejv�t�� blbec u kumpanie, pon�vadś v jednoroŁ�ck� �kole se snaśil vyniknout svżmi v�domostmi. Kżvl Va�kovi, aby za n�m vy�el na chodbu, kde s n�m m�l dlouhou rozmluvu.
Kdyś se Van�k vr�til, usm�val se pohrdliv�.
"Je to kus vola," łekl k �vejkovi, "tady u na�� mar�ky m�me ale exempl�łe. Byl taky u be�prechungu, a kdyś se rozch�zeli, tak nał�dil pan obrlajtnant, aby v�ichni cukskomandanti ud�lali kv�rvizitu a aby byli pł�sn�. A te� se mne płijde zeptat, jestli m� d�t uv�zat �l�bka, pon�vadś ten si vypucoval kv�r petrolejem."
Van�k se rozŁ�lil. "Na takovou blbost se mne pt�, kdyś v�, śe se jede do pole. V�ak si to pan obrlajtnant vŁera dobłe rozmyslil s t�m uv�z�n�m sv�ho pucfleka. Taky jsem ale tomu ml�d�ti łek, aby si dobłe rozmyslil d�lat z man�aftu zv�łata."
"Kdyś uś mluv�te o tom pucflekovi," łekl �vejk, "nev�te snad, jestli jste uś n�jak�ho sehnal pro pana obrlajtnanta?"
"M�jte fi�trón," odpov�d�l Van�k, "na v�echno je dost Łasu, ostatn� j� mysl�m, śe si pan obrlajtnant na Balouna zvykne, tu a tam mu n�co je�t� seśere a pak ho to taky pust�, aś budem v poli. Tam Łasto nebudou m�t co śr�t oba. Kdyś łeknu, śe Baloun złstane, tak se ned� nic d�lat. To je moje starost a do toho nem� pan obrlajtnant co mluvit. Jen ś�dnż sp�ch."
Van�k lehl si op�t na svou postel a łekl: "�vejku, vypravujte mn� n�jakou anekdotu z vojensk�ho śivota."
"To by �lo," odpov�d�l �vejk, "ale boj�m se, śe zas bude n�kdo na n�s zvonit "
"Tak to vypn�te, �vejku, od�roubujte veden� nebo sejm�te sluch�tko."
"Dobr�," łekl �vejk, sn�maje sluch�tko, "j� v�m pov�m n�co, co se hod� do tżhle situace, jenśe tenkr�t m�sto vopravdovż vojny byly jen man�vry a byla taky takov� panika jako dnes, pon�vadś se nev�d�lo, kdy vyraz�me z kas�ren. Slouśil se mnou n�jakej poł�ckej �ic, hodnej Łlov�k, ale n�bośnej a boj�cnej. Ten si płedstavoval, śe man�vry jsou n�co hroznżho, śe lidi na nich padaj� ś�zn� a saniter�ci śe to sb�raj� jako padavky na mar�i. Proto pil do z�soby, a kdyś jsme vyrazili na man�vry z kas�ren a płi�li k Mn�ku, tak ł�kal: ,J� to, ho�i, nevydrś�m, m� młśe zachr�nit jen s�m p�nbłh: Potom jsme płi�li k Hołovicłm a tam jsme m�li dva dny rast, pon�vadś to byla n�jak� mejlka a my jsme �li tak rychle kupłedu, śe bychom byli s ostatn�ma regimentama, kterż �ly s n�mi po fl�glech, zajali celej nepł�telskej �t�b, coś by byla bejvala vostuda, pon�vadś n� arm�dn� sbor m�l to prosrat a nepł�tel vyhr�t, pon�vadś u nepł�tel bylo jedno utahanż arcikn�ś�tko. Tak ten �ic proved tohle: Kdyś jsme l�grovali, sebral se a �el si n�co koupit do n�jakż vesnice za Hołovicema a vracel se k poledn�mu do l�gru. Horko bylo, napałenej byl taky akor�t, a tu uvid�l na cest� sloup, na sloupu byla skł�nka a v n� pod sklem docela mal� so�ka sv. Jana Nepomuckżho. Pomodlil se płed sv. Janem a pov�d� mu: ,To je ti horko, kdybys m�l alespo� trochu se nap�t. Jse� tady na slunci, furt se asi pot�: Tak zatłepal feldfla�kou, napil se a pov�d�: ,Nechal jsem ti taky lok, svatej Jene z Nepomuku.` Ale lek se, vyśunk to v�echno a na svatżho J�na nezbylo nic. ,Jeś�marj�,` pov�d�, ,svatej Jene z Nepomuku, tohle mn� mus� prominout, j� ti to vynahrad�m, j� t� vezmu s sebou do l�gru a napoj�m t� tak slavn�, śe nebude� st�t na nohou.` A milej �ic z l�tosti nad sv. Janem z Nepomuku rozbil sklo, vyt�hl so�ku svatżho a strŁil si ji pod blłzu a vodnes do l�gru. Potom 's n�m sv. Jan Nepomuckej spal na sl�m�, nosil ho s sebou na mar��ch v teleti a m�l velkż �t�st� v kart�ch. Kde jsme l�grovali, tam vyhr�val, aś jsme płi�li na Pr�chensko, leśeli jsme v Drahenic�ch a von v�echno sakumpak prohr�l. Kdyś jsme r�no vyrukovali, tak na hru�ce u cesty visel svatej Jan Nepomuckej ob�enej. Tak, to je ta anekdota, a te� zas zav�s�m sluch�tko."
A telefon op�t odn�el si z�chv�vy nov�ho nervov�ho śivota, kdy star� harmonie klidu v l�gru byla poru�ena.
V tu dobu nadporuŁ�k Luk� studoval ve sv� komnat� pr�v� doruŁen� jemu od �t�bu pluku �ifry s pouŁen�m, jak je lu�tit, a souŁasn� sekr�tn� �ifrovanż rozkaz o sm�ru, kterżm se bude ub�rat mar�batalión na haliŁsk� hranice (prvn� etapa).
7217 - 1238 - 457 - 2121 - 35 = Mo�on
8922 - 375 - 7282 = R�b
4432 - 1238 - 7217 - 35 - 8922 - 35 = Komarn
7282 - 9299 - 310 - 375 - 7881 - 298 - 475 7979 = Budape��.
Lu�t� tyto �ifry povzdechl si nadporuŁ�k Luk�: "Der Teufel soll das buserieren."

(c) Jaroslav Ha�ek 1923
<*>