Stavba slova
Jan Vlachý
morfologie - obor lingvistiky zabývající se vnitřní stavbou slov
lexém - slovo včetně všech jeho tvarů (pes-psi-psama...)
morfém - minimální jazyková jednotka s vlastním smyslem
allomorfy - různé zvukové varianty jednoho morfému (např. v kořenu se můžou udat různé změny - třeba při tvoření plurálu - ale stále je to týž morfém) (zeď -> zdi)
volný morfém - může stát samostatně, je zároveň lexémem
vázaný morfém - může stát pouze ve spojení s jinými morfémy; odpovídá afixu
derivační - tvoří nový lexém
inflexní - mění gramatický význam lexému
nulový morfém - nic na nějakém místě, např. žádná koncovka
V češtině
kořenový morfém (radix, kořen) - základ slova; příbuzná slova ho mají společný; pozor, nemusí to nutně být volný morfém! (kniha)
kmen - celý lexém, ale bez inflexních morfémů
derivační morfémy
prefix (předpona)
sufix (přípona)
inflexní morfémy
prefix (v indoevropských jazycích zpravidla prefixy nemají inflexní funkci) - pojede, povane (ale dalo by se považovat i za předponu)
sufix
finální (koncovka) - kup-uj-í
nefinální (taky předpona) - kup-uj-í
zvláštní morfémy
postfix - dává se až za ohybatelnou koncovku (kdosi)
konektém - spojovací prvek složeniny (kamen-o-lom)
izolovaný morfém - píše se s jiným slovem, než ke kterému patří, případně úplně samostatně (tys tam nebyl; on by na to byl úplně zapomněl)
prefixoid, sufixoid - původně samostatné slovo, které začlo přebírat význam afixu (mimoběžka)
Morfologická typologie jazyků
typologie je dost zjednodušující, má smysl ve srovnání s jinými jazyky
jednotlivé typy mezi sebou dost volně přecházejí
analytické (vietnamština, čínština; z indoevropských jazyků nejvíc angličtina) - používají povětšinou volné morfémy; gramatický význam řeší slovosledem a funkčními slovy
syntetické - ve velké míře používají vázané morfémy
aglutinační (většina současných jazyků - např. finština, maďarština, baskičtina, turečtina) - používají afixy s jasně definovanými funkcemi
flektivní (většina indoevropských jazyků) - používají afixy, ale ty nemusí mít jasně definované funkce, víc funkcí se může spojit do jediného apod.
todo