S5005175

mili, że zestruskovatiiy vnitfni jilovy povlalc lze sndze vylimati a obnoviti po kaźdi tavbi, aniŹ tim ylastni pecni stavba toILk trpila; nadto zabrańoval taki jilov^ plbit ne-źadoucim tepelnym ztrdtdm. Tvar kychtovych idsti byl nćkdy fcScn vc tvaru zvonu ncbo kupolc (Vyklice, Kostomlaty, Podbofany), jak mńźeme slcdovat i v jinych oblas* tech keltskiho źelezdfstvi (Aalbuch-Tauchenwciler ve Wurttembcrsku, Engsbach, Achen-bach, Gosenbach v Siegcrlandu). Kupolovity tvar rovniź napomdhal lcpSimu udrżeni tepelneho reżimu, mil viak ietni nevyhody. Nchodil se k pohodlnimu zfizovdn1 vnitfni isolacc, patrni se iasto probofoval a zpńsoboval krdtkou źivotnost pec£. Proto se vyvinul bihem doby typ Sachtovi pece v podobi prostiho komoliho kuźele nebo vdlce. Takovd pec se dobie stavila a hotovy produkt se dal vytdhnout i kychtovym otvorem. Vśechny latinski pece, zndmi dosud z naśeho uzemi, miły prohloubenou popelnikovitou nistfijl ktera zvit£ovaIa vy5ku Jachty na 70-90 cm. V sousednich oblastech tento typ pece ne-zndm - velmi pravdipodobni jde o specifikum, omezeni jen na uźSf stredoevropskf prostor.^M Bihem procesu była tato nistij stdle vyplnina mnożstvim paliva nebo palivo-viho mouru, do nihoź klesala roztavend struska a ćdstećky żeleza, kteri se snad taki lipę nauhlićovaly. Pri tom se źelezo shromaźdbvalo dosti hluboko pod ustim vzduchovych forem a nebylo zasahovdno proudem vitru (obr. 26). Zatim nejsme dobre pouieni o systemu struskoviho odpichu u naśich latenskyeh peci. Zda se v§ak, że nćkdy nebyl odvod strusky vflbec zrizovan. Weiershausen nepripousti moźnost, że by struska mohla zustavat v peci,⁹⁷ zkusenost z v^zkumu jdmov^ch peci, kteri jsou ostatni dolożeny i v ethnogra-fickim materidlu, vSak dokazuje, że vypouśtini strusky nebylo u primitivni dymaćky podnunkou. Struska chrdnila redukovane żelezo pfed sekundami oxydaci, neboć jeji lehii hmota była vźdy zdyihdna nad żelezo. Otdzkou vsak je, do jaki miry mużeme vubec poćitat se vznikem svarene żelezne lupy v lateńskich pecich a jakych teplot se v nich mohlo dosici. Privod vzduchu byl u vitSiny z nich (nikoli u vśech) zajisfoyan dmychadlm, o cemź nas presvidćuji należy dyznoyych cihel (Podborany, Trupbach, Alchen, Ober-dielfen, Engsbach 25, Bibracte) s jednim uzkym otvorem, także mużeme oćekavat dobre tepelni efekty v redukćnim pros tor u (obr. 27). Dvi zkouśky nas pak presvidćily, że k uplnemu roztaveni latinski strusky dostaćil aż żdr 1300-1350 °C. Protoźe vsak hmota zkoumanych vzorku nemusela byt uplni roztekla, n^brż polotekuta (Kostomlaty, Msecke Źehrovice), sniżme o neco prómime tepelni ovzdu5i. Pfesto v§ak dojdeme k zdveru, źe za pfiznivych podminek mohli keltśti hutnici vyrobit v nistijich svych peci vice mini svarenou łupu dobriho żeleza. Pracovali ovsem se znaćnymi ztratami, nebof do kom-paktni hmoty strusky jim prechdzela znaćna ćast żeleza - pres 50 % FeO a kołem 20 % Fe_t0₃, coź nasvidćuje tomu, źe redukce rudy była velmi śpatna. Neni vsak yyloućena możnost, że nikdy vznikala hmota, podobni dnesni źelezni houbi, kterd musela byt rozdrcena a s vsdzkou ćerstve rudy znovu redukovana, anebo musely byt z roztlućene prvotni lupy źelezni hrudky vysekdvdny, jako v africkim teritoriu Banyeri.⁹⁸ Takovi

" Urćiti srovnint by dovolovala pec z Wyciąźe na Krakovsku, kteri je kladena podle kcramiky do latinski doby (S. Boratyński, Tereny N. Huty, 33-34). Jeji profil se hodni bliłl nćktcr^m pcclm z doby Hmski.

" P. Weiershausen, Vorgesch. Eisenhuttcn, 158.

^N B. Neumann je naklonin mlninl, źe skutcćni lupa była vidy vykovina mimo pec, nebof koneiny produkt obsahoval źelezo v rflznim stadiu aglomerace (H. B. Ntumann-H. Klemm, Gcfilgeaufbau etc., Archiv filr Mctallkunde III 1949, 9-10).

Obr. aj. Dyznovć cihly z doby latćnskć a Hmskć. i Obcrdielfen, zdpadnf Nimecko, a Trupbach, ripadnf NJmecko, 3 Alchcn, zipadnf Nćmecko, 4-5 Bibracte, Mont Beuvray, Francie. - Abb. aj. Dflsenzicgd auł der ROmcr- und Lar Tćne-Zeit. 1 Obcrdielfen, Westdeutschland, a Trupbach, Westdeutschland, 3 Alchcn, Wendeutłchland, 4-5 Bibracte,

Mont Beuvray, Frankrdch.

żcleznć kousky se pak musely svafovat v małych kelimcich z tuhovć hliny, jake znamc ze Stradonic, N. Smokovce na Slovensku, Manchingu v BavoHch a odjinud. 1 pro tcnto pracovnx postup nalezneme analogie u soućasnych primitivu sudanskych nebo zdpado-africkych a pod." Ziskanć źelezo było ovSem nutno tyhfiooł a mechanicky rafinovat. N&-lezova situace v Ch^ni II nebo v Kostomlatech div& podnet k uvahi.m, źe k tomu ućelu

** P. Weurshaustn dospćl jii dfive k podobać interpretaci latćnskych kclimkCi (o. c., 74; trov. R. Pltirur, Problćm druhotnćho zpraco vini vytavcnćho łeleta v pravćku, AR IV1953,517-319), anii u vedl soućasnć nirodopisnć obdoby, jrf jsou ai nipadnć shodnć (trov. citovanA dila lunlmtad, Klustma/uwa, CtauAaUooa; t& R. J. Forbes, Metallurgy in Antiąuity, 409, 438).

129