img004 (52)

Zamek Hluboka

Założeni hradu Hluboka se pripisuje dwrskśmu sudimu Ćećovi z Budćjovic, ktery hrad postoupił Pfemyslu Otakarovi II.. i kdyź ieho dfivćjśi jmeno Fronburg (Pansky hrad) nasvddćuje spiśe puvodu jako zemśddlske usedlosti. V neklidnych dobach po smrti króle Otakara na Moravskem poli se hrad ocitl v drźeni mocneho jihoćeskćho rodu Vitkovcu. Hluboka vstoupila do dćjin aż roku 1285, kdy na panstvi vladl Vitek. bratr Zaviśe z Falkenśtejna. Po obwnćni Zóviśe z velezrady odmill Vitek vydat Hlubokou do kralovskych rukou a opavsky vevoda Mikulaś dal roku 1290 Zśyiśe na lzv Pokutni louce pfed Hlubokou popravit Hlubockś panstvi pak było ćasto zastawano a vzpamatovalo se aż za viady Vilśma z Pernśtejna, ktery dal v letech 1490 aż 1492 zchśtraly hrad opravit a vystavdt u Hluboke nśkolik rybnikii. mezi nimi i Bezdrev. Roku 1534 ziskal zastawi drźeni Ondfej Ungnad ze Suneku, manźel Bohunky z Pernśtejna. Za jeho vtódy byl zaveden od Vltavy na hrad vodowd, zfizena obora a na jiżni stranś u hradu zaloźeny vinice. Nakladny żwot, piny rylifskych dobrodrużstvi a turnaju i śpalne hospoda-feni vedly k tomu, że Ondfejuv syn Adam Hlubokou neudr-żel V roce 1561 odkoupil Jachym z Hradce Hlubokou od królovskś komory. K pfestavbć zchalraleho hradu povolal Jachym Antonia a Vincenza Vogarelli. Stavebnl upravy, pfe-ruśene jeho pfedćasnou smrti, dokonćil aż jeho syn Adam za ućasti italskeho stavitele Baltazara Maggiho, ktery pfestawl goticky hrad v renesanćni zamek kołem dvou nadvofi. Roku 1598 kouptl Hlubokou Bohus!av Malovec z Malovic. Pro ućast Malowu na stawskśm povstani vśak była roku 1619 Hluboka kontiskovana a panstvi było dano śpandlskśmu generalovi donu Baltazaru Marradasovi jako uhrada za vojenske służby. Tenlo kfiźowik radu sv. Jana a valećnik dal vystavśt pfed zdmkem wlkś hospodafskś stawni, ktere nazval Fructus belli (ovoce vaiky) a pro zvy-śeni obranyschopnosti vybudoval moderni barokni opevńo-vaci system Synowe dona Baltazara Bartolomeus Soller prodal hlubocke panstvi roku 1661 Janu Adollovt I, ze Schwarzenbergu, ktery kratce pfedtim ziskal v jiżnich Cechdch i tfebońskś panstvi. Oalśi wlky stawbni zasah prodćlala Hluboka na podatku 18. stoleti. kdy Adam Frantiśek Schwarzenberg dal pfestavćt zśmek od zakładu podle navrhu kniźeciho stavitele Pavla lgnące Bayera Barokni rezidence ziskala wlky reprezentaćni sól. na jehoź stropś vymaloval Jifi Werle apotheosu schwarzenberskeho rodu. Adam Frantiśek se vśak dostavby Hluboke jiż nedoźil. Roku 1732 byl cisafem Karlem VI. na honu neśtastne postrelen. Za nezletileho syna Joseta Adama pak dokonćila stavbu jeho matka, knśźna Eleonora Amalie. Vlada Joseta Adama była poznamenana valkami o dśdictvi rakouske. Roku 1741 obsadilo Irancouzske vojsko Hlubokou, vzóp§ti pak mśstećko i hrad obklićila vojska risafowy Marie Terezie. Armady obou stran na Hlubocku pfezimovaly a hlad a riizne epidemie tśmśf vylidm!y okolni krajinu. Aby se napfiśtś hlubocky zśmek nemohl stat pewosti, dal Josef Adam wśkera opevneni roku 1744 zbofit a na takto ziskanem prostoru zaloźit zahradu. Valećne iitrapy vśak Hlubokou natolik pośkodily, że se v roce 1761 objeviły ve zdech wlke trhliny. Pfi opravach była take dostavena spojovaci budova na nychodni strane, kde było nadvofi uzavfeno jen jednoduchou zdi a zameckś pokoje tak były zcela propojeny.

Dneśni podobu vśak ziskala Hluboka za vlady Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho choti Eleonory. Kniżeci manżele se na cestżch po Anglii seznamili

s tudorovskou a alżbśtinskou architekturou. ZvlóStó knćżna była uchvścena kralovskym zamkem Windsorem natolik. że po nśvratu byl pov6ren videhsky architekt Frantiśek Beer prestavbou Hluboke podle jeho vzoru Pfestavba zamku zapodała na zadni, jihovychodni strand. kde vznikla z newlkdho tretiho nadvofi monumentalni vstupni hala. Vzhledem k planovanemu zbourani predzamći byl pro potfeby ufadu schwarzenberske sprśvy zbudovan v Podhradi wlky ufedmcky dum a rozmśrny farni kostel. Oba projekty dodał Frantiśek Beer

Stavby były dokondeny jiż roku 1846, także dalśi prace na zamku mohly rychle pokradovat. Svornik v klenbe prujezdu vstupni vdźe osadil roku 1847 samotny arcivevoda. pozdćjśi cisaf Frantiśek Josef I V roce 1855 była vystavba zśmku v podstatd dokondena a kniże Adolf tu s rodinou poprve pobyval. Prace na Hluboke vśak dóle pokradovaly, a to aż do zadatku roku 1871, kdy korunni princ Rudolf osadil do chodby, nesouci jeho jmeno, zavdredny kamen. Zatimco exterier zamku je distym projevem neogotiky. było vybaveni interieru neobydejnś eklekticke. Na jeho utvóreni se primo podileli oba stawbnici, zviaśtd pak kndżna Eleonora. Z pfedlohovych knih anglicke prownience (Nash, Richardson, Owen, Morris a dalśi), ktere jsou dosud v zdmecke knihovnś, były vybirany dekory sloźitych parketovych vzoru, motivy rezeb na dfevdnś obłożeni a nabytek. Na konednem vysledku se podileli lakę Damasius Deworetzky a absolwnt videńske Akademie Kareł Zenker, ktery byl roku 1857 ustawn kustodem hlubockych zśmeckych sbirek. Pro vdtśi vdrohodnost interiśru vśak były pouźity i starć historicke pfedmśty. jako napfiklad renesanćni strop. vybourany z domu v Ćeskych Buddjovicich, renesanćni zlacene dlażdice z Kratochv(le nebo velitelsky mustek z valećne (regaty “Schwarzenberg". vlajkovś lodi admirśla Tegetthotfa. Na mistś hospodafskeho predhradi vznikla parkovd upravena plośina. zpewćnb na okrajlch mohutnou zdśnou terasou zakonćenou cimburim. Na pro-tilehle strane była vybudovana jizdórna se sślem s ote-vrenym krovem, Do jiżniho dela tohoto ohromnśho sdlu była vlożena fezbafsky bohatć zdobena tribuna (dnes jsou v tomto prostoru instalovany sbirky Alśovy jihoćeskś galerie). Jizdórnu se zamkem spojil sklenik zimni zahrady, jehoź konstrukce była prowdena z litiny Nedaleko vstupn! brśny pfi cestś ze zamku do Podhradi była postawna budova zv. Stóckel, kde bydleli schwarzenberśti ufednici a zamecky lekaf Mimofadna pozornost była vdnovana upravd okolni krajiny. Podle pokynu kniźeciho paru vedl tyto prśce zahradnik Gervasius Immelin, s nimź spolupra-coval i chynovsky rodak R. wacha, jehoź kniże vyslal na studijnl cesty po ćeskych zemich I do zahranidi. Kniżeci ućty vykózaly jen v roce 1851 vysadbu 11.597 stromij a 2.180 kefu. Vlastni zamecky park i pfilehle iizemi było rozćlendno jezdeckymi cestami a alejemi. prostfidanymi loukami s ojedindlymi mohutnymi solitśry, jejichż vybdr byl podfizen zabarwni listi v podzimnim obdobi. Soućasti tohoto krajinneho souboru były i obory Starć, Nova a Ponśśicka. Citlivś komponovana krajina zahrnovala asi 200 etwrećnich kilometru, Mezi zśmeckymi areśly obdobi romantismu patfi zamek Hluboka se souborem staveb a cltlivć komponovanou krajinou v rómci stfedni Evropy na nejpfednćjśi misto.