\T.tsy a ryhy na mincovnfm
hladky hrbol
excentricky unmićny hrbol
uhcl hrbolu
Soućasti kresby na lin a rtibu - UlHdłnislatórii -Anatyza obrazi2 na jcdnollinych typech slatrró
ZyjSen^reMna lici statćró, na/yvany /|>ravidln hrbolem, byvl tćź oznaćovln za vnitfnf raźebnf zónu a mincovnf okraj, ktery pfi raźbć jcśtć pokryvalo razidlo, za vnćjSf raźebnf zónu9. Povrch vnitfnf raźebnf zóny mu51ovitych statćrA je cas-to hladky, nćkdy vSak Ize zde pozorovat jednu nebo vfce vrls nebo ruznć plas-lickć ulvary i dalsi kresbu. Pudorys tohoto utvaru je ruzny: vejcovity, trojuhclnf-kovity, ćtyfuhelnfkovity, md podobu kruhovć u seCc nebo ovl]u nebo je nap rosło ncpravidelny. Rozlićnl je tćź velikost vnitrnf zóny: v nćkterych pffpadech hrbol pokryvd tćmćr celou plochu mince, vjinych jejf polovinu nebo je§te mć-nć. Rovnćź umfstćnf hrbolu na strfźku nenf na vSech raźbach totoźne. Tato za-kladnf Cist mincovnflio obrazu nebyvd situovdna vźdy presne doprostfed strfź-ku; ćasto byvd posunuta blfźe k nćkteremu kraji strfźku a vyskytujf se i pffpady, kdy netu na minci zachycena celi. VnćjSf raźebni zóna, obklopujfcf hrbol, je tć-mćf vźdy zbrśzdćna nebo zvrlsnćna formou ruznć hlubokych nepravidelnych ryh nebo je pokryta nepravidelnymi carami. Vrlsyjsou ruznć hlubokć a śirokć, vźdy vSak nepravidelnć a v jejich rozmfstenf nelze nalćzt urćity ród. Zpravidla pouze kontrastuj! s hladkym povrchem hrbolu.
Rub mu5lovitych statćru je ve svćm zakladnfm reliefu jednotny: tvoh' jej stredovd jamka, kterou na jedne stranć obklopuje pulmesfc a na strane protile-hlć ponćkud ploSśf Cist prstence. Stredovl jamka byva uzka, trychtyfovitl, nebo naopak velmi Sirokl, ve tvaru velkć okrouhlć płochy. Mezi tćmito dvema kraj nimi zpusobyjejfho utvófenf je rada pfechodnych tvaru. Dno jamky je hladke nebo pokrytć drobnymi ćlrkami a vrlsami. Ćasto nlsledkem excentricky poloźe-neho razidla na strfźek pfi raźbć stredova jamka neleźf ve stredu, nybrź blfźe k jednomu kraji mince. Nejvfce zvy§enl Cist prstence, ktery obklopuje stfedo-vou jamku, na mnohych rażblch velmi realisticky pfipomfnl srpek mesfce, a proto jiź starśf numismatickl literatura uźfvala pro tuto soućlst relićfu nl/vu pulmćsfc10. Jeho povrch je zpravidla hladky; vzhledem k tomu, źe pulmesfc je ncjvySSf soućasif relićfu, vyskytujf se na nćm Casto ruznć raźebnf zlvady, napr. maić nebo vćtśf zplośtele ploSky apod. Zbyvajfcf Cist prstence, ktery obklopuje stfedovou jamku, nazyvlm paprskovou ćlstf obrazu, nebof velmi ćasto byvl pokryta drobnymi tcnkymi Carami vychlzejfcfmi ze strcdovć jamky, kterć pfipomf-najf paprsky. V nćkterych pffpadech se paprskova ćast obrazu trychtyroyitć sva-źuj'<$od okraje aż na <lno stfedovć jamky. v jinych ma tvar poloviny pomćrnć uz-kgho prstence, nebo jejf borni polovina je zyyścna a pod. Na rubu nćkterych typu muślovitych statćru se kromę obvyklych soućasu kresby setkavame se znakom, ktery celćmu obrazu dodava specificky charakter: je to mały, avśak velmi vyrazny plasticky utvar ve fonnć hladke kulićky nebo ovalu se zaśpićatćlymi vr-choły, ktery se podoba obilnfmu zrnu. Hladka kulićka byvi zpravidla umfstćna pribliżnć do slfcdu dolni poloviny paprskovć ć&sti mincovnfho obrazu, obilnf zrno tćsnć k dolnfmu okraji paprskovć ćśsti rubovćho relićfu. Pribliżne v tćch-?.e mfstech jako obilnf zrno se u jinych variant muślovitych statćru vyskvtuje vy-razna kratki zalomena ćarka, pokraćujfcf z paprskovć ćasti obrazu pfes patu pulmćsfce, ktera se v mfstć pfechodu mezi pulmesfcem a paprskovou ćastf obrazu v tupćm uhlu lomf. Mincovnfm okrajem na rubu mu.ślovitych statćru nazyea-me okrajovou plochu stffźku, leźfcf na vnejśf stranć pulmćsfce a paprskovć ćas-ti obrazu. Na vćtśine dosud znźmych mincf tohoto typu se mincovnf okraj na rubu omezuje pouze na tizky proużek neraźenćho strfźku obkiopujfcf mincovnf obraz. Sfre okraje zavisf pfedev.śfm na velikosti strfźku a prumćru vlastnfho min-covnfho obrazu. Pffpady, kdy obraz je tak śiroky, źe zabfra celou plochu strfźku a na minci tak prakticky żądny mincovnf okraj nenf, jsou pomćrnć vzacnć. )est-liźe razidlo było na strfźek umfstćno pffliś excentricky, mincovnf okraj niuże byt naopak velmi śiroky a lemuje obraz pouze podćl jednć strany. Na nćkterych wariantach muślovitych statćru od ukonćenf pulmćsfce \ybfha do mincovnfho okraje kratka silnejśf ćarka nebo na vnćjśfm okraji paprskove ćasti obrazu je drobni kresba, coź svćdćf o tom, że mincovnf okraj mćl v tćchto pffpadech svou funkci.
V dosavadnfch publikacfch je rub muślovitych statćru kladen ruznć, tzn. pulmesfcem dołu, vlevo, śikmo a pod. Pn popisu a pro dalsi piąci s mincovnfmi obrazy je vśak nezbytnć, aby była zachov£vana urćita poloha tohoto obrazu. Podle dosud znamych vyvojovych souvislostf je treba povażovat za spravnć, tvorf-li pulmćsfc pohledove levou polovinu prstence uzavfrajfcfho stfedovou jamku. Tuto polohu zduvodhuje predevSfm tzv. maskovity typ muśloyitych statćru, ktery byl dosud zn&m pouze v nćkolika kusech. Starokolfnsky należ pfinesl neko-lik statćru tohoto typu, na nichź je v tćto poloze mezi pulmesfcem a prodlehlou paprskovou ćastf obrazu viditeln^ stojfcf postava.
Pfi posuzov<inf mincovnfch obrazuje treba brźt v uvahu, żejejich yysledny tvar nezavisel pouze na villi, ev. umćnf fezaće żelez, ktery podle urćitych pfed-stav vyryl do razidla negativ obrazu. Nedostatek razidel v nalezech i samy min-
sLrcdovfi jamka
pulmćsfc
mincovni okraj
excentrick> polożeny rubovy obraz
pulmćsfc paprsky
zalomena ćarka (accentricky pololeny rubiny obraz)
[21 ]