S5004475

i

wisy a ryliy na mincowiun o kraji

hladky hrbol

vrisy a r)1iy na mincóynfni okraji

hrbol s kresbou

miskovit£* zvednut a tdmćf ccii jęjf prawi polovinaje pokryta paprsky, kicie sinf. fujf od jęjfho okraje do stfedu. Vyplfloval-li lcvou polovinu obrazu pólmćsfc u,., bo hrbol jinćho tvaru nebo dalSf kresba, nemóżeine /jistit, nebot cely tento utvar je nisledkem raźebnf /«1vady zploStćly.

Tenkć ćśry, smćfiijfrf od kraje do stfedu stffźku, ktert? pokryvaji temef po. lovinu rubnfho mincovnfho obrazu na statćru ć. 195, jsou v ponekud hi ubSf óprav£ charakteristickyni znakem Ifce i rubli mince ć. 197. Na lici teto mince drobni nepravidelnć soustfednd ćiry se vyskytujf pouze ve vnÓjSf rażebnf zónć a za vlastnf mincovnf obraz Ize povaźovat Siroky a ohnuiy plasticky pis sahajfef najednć stranć aź na kraj stffźku. Dominantou rubnfho obrazu je mały, temef ledvinovity hrbol, k jehoź. vnitfnf stranć je pfipojen nepravidelny plasticky pis, smdfujfcf ke kraji stffźku.

[BJ Tretinky stateru

Soućasti kresby na lici a rubu - Utrideni tretinek stateru - Analyza obrazu najed-notlwych typech tretinek

Obrazy na lici a rubu tfetinek stateru jsou pouze ve svć zakładu i koncepci ob-dobou obrazu na statórech: na lici majf hrbol różnych tvaru a velikostf, v nemź v nf kterych pnpadech móźeme spatfovat lidskou hlavu a na rubu obrazy, v nichź se opakujf v różnych provedenfch stile tytóź vytvarnć prvky. U typu, klery je zastoupen nejvetsfm poćtem mincf, se mincovnf obraz na rubu sklidi ze dvou hrboló pfibliźnć ovilndho aź kónickćho tvaru, z nichź pohledovd pravy je pod-tr/en vodorovnou, nebo u nekterych variant ponekud śikmou carkou, od nfź vy-chazejf bud primo, nebo śikmo ke kraji stffźku paprsky. Vyraznym kresebnćm prvkem je klikatka, probfhajfcf po obvodu obrazu, kteri zpravidla dole navazu-je na paprsky. Tfetinky stateru s u'mto obrazem proto nazyvame typem s preru-śenou klikatkou. Na nćkterych variantich jsou hrboly ózke, neleźf tósne u sebe a jsou spojenć spojovacfmi firkami; vodorovni firka leżf dole mezi nimi a od nf a od dolnfho ukonćem hrboló vychizejf paprsky, kterć nebyvajf primo spoje-ny | klikatkou obklopujfcf v£tóinu obrazu. Mince, kterć majf hrboly tfsnf u sebe a postridaji vodorovnou firku a paprsky, nazyeime vzhledem k tomu, źe kii- I katka probfhi po celdm obvodu obrazu bez preruSenf, typem s uzavfenou kii- I

[38]

katkou. Soućasnć s tfelinkaini s klikatkou obfhal i ponekud odliśny typ, kde klikatka zcela < hyb(; jeho zakładem jsou vśuk, stejne jako u iypu s klikatkou, dva pfibliżnć ov:dnć hrboly. Misio ryhy me/.i hrboly /aujal sloźity ki esebny utvar, ktc-ry pfipomńia hlavu a Ićlo hmyzu. Hrboly pak inohou byt chapiiny jako kndla hmyzu. Tfetinky stateru s i finto obrazem nazwami- binv/im typem. Pouze jed-nou mincf (ifetinka stateru i. 1) je v nalezu zastoupen typ. jchoż rubovv obraz, vyvojovć souvisejfct s antickou Atbćnou Alkis, se do znacne miry podoba stylizo-vanćmu ćtyrnohćmu zvffeti; składa se z hrbolu nejasnych obrysu, ktery ve svem celku ćdstećnć pfipomfnś hlavu, krk, trup a ćtyfi nohy zvffete podobnćho koni z lev<5 strany. Obraz poeba/f ze znaćnć opotrei>ovaneho razidla a jeho skutećny vyznam nelze bez.pećnć stamnit. Tretinka statóru s obrazem ćtyrnohćho zvnfete społu s ćetneji v nalezu zastoupenym brnyzfin typem pfedstavujf v souboru tfe-tinek starokolmskćho nźlezu d\a typy. v jejichź kre-sbć- se neuplatnily geometric-kć tvary a pfedevSfm klikatka.

Tfetinky statćru starokolinskeho nalezu jsou lypologicky roztndeny tym?, zpusobem jako statćry, av.śal nazv\ jednotlivych typu jsou r/.hledem k jasnejsi a vyrazove konkretnejśf kresbe na rubu odvozeny od rubovćho obrazu.

Zśkladnf typy tretinek stateru:

1)    Typ s obrazem ćtyrnoheho zvfrete (1 kus)

2)    Typ s preruśenou klikatkou (70 kusu)

3)    Typ s uzavfenou klikatkou (15 kusu)

4)    Hmyzf typ (21 kusu)

Tvar a zpracovanf jednodivych kresebnych prvku każdeho typu nejsou na vśech raźblch totożnć. Podobne jako u stateru zmćny v mincovnim obrazu ne-vznikaly vźdy pouze v dusledku zhotovenf novvch razidel, ale ćasto souvisel\ s opotrebovamm nebo opra\(m razidla. Bez obłędu na puvod odchyłek v ztvar-nćnf jednotlivych soućasti ruboveho obrazu jsou tfetinky stateru v ramci ka?de-ho typu rozdćleny na skupiny, ktere obsahujf rażby s identickym obrazem na rubu a skupiny jsou ćleneny na podskupiny, zahrnujfcf mince s identickym licnfm obrazem. Nektere oddelene registrovane skupiny nebo podskupiny pochazejf z tćhoz razidla, av5ak dokumentuj! rozlićne stupne ve vyvoji jeho uźó-Anf.

klikatka

nayazujicf na paprsky

vodorovna ćirka

spojovaci ćarky

vodorovni ćirka

uzatfena klikatka

dva hrboly

obraz pfipomfnajfcf ićlo a kndla hmyzu