sejmout0054

9.2. Vznik, zmena a zanik pracovnflio pomeru

Zpusoby vzniku pracovnepravmho vztahu jsou uzavfeni pracoyni smlouvy, dale to muzę byt uzawem dohody o provedeni pracoyni ćinnosti nebo konećnć take uzaweni dohody o provedem prace. Asi nejmene obyyklym zpusobem vzniku praco vnepravruho vztahu pak budę volba.

Nejćasteji se v praxi uzavira pracovni smlouya, u niż poźaduje zakonik prace uzayrem v pisemne formę. Ta musi obsahovat nejprve naleźitosti povinne - druh prace, misto yykonu prace a den nastupu do prace. Prilis uzke vymezeni druhu prace muzę v budoucnu byt nevyhodne pro zamćstnayatele, nebof mu muźe zpusobit teźkosti v pripade, źe budę potrebovat prevest zamestnance na jine pracoyni misto (pro to jiste muzę mit objektivni duvody). Neumeme siroke vymezeni druhu prace se muźe naopak stat neyyhodnym pro zamestnance (nebof tomu prakticky muźe umoźnit jistou libovuli v tomto ohledu). Pro druh prace dale plati, źe pokud pracuje zamest-nanec pro tehoż zamćstnayatele v pracovnim pomeru podle pracovni smlouyy a soucasne podle dohod o pracich konanych mimo pracovnl pomer, nemuze podle tćchto dohod vykonavat ty prace, ktere jsou stejne druhoye yymezeny. Zamest-nanci jsou tak zakonem chraneni proti poruśovam prislusnych ustanovem zakoniku prace upravujicich vykon prąci presćas. Misto yykonu prace lze stanovit oznaćenim obce, mista nebo i jinak, v zavislosti na druhu prace to muźe byt i oznaceni libovolnć yelkeho regionu (napr. ćinnosti obchodniho zastupce). Muźe take byt dohodnuto vice neź jedno misto yykonu prace, zamestnanec zde vśak musi jiź pri uzavirani pracovm smlouvy pamatovat na sve popadnę naroky pri pracovnich cestach. Zakonik prace zde poćita s fikci, że pokud neni stanoveno pravidelne misto yykonu prace, je pro ućely cestovnich nahrad pri pracovnich cestach za pravidelne pracoviśte nutno pova-żovat tu obec, kde zamestnanec nejćasteji zaćma pracovm cestu. Den nastupu do prś-ce stanovi zakonik prace jako den vzniku pracovniho pomeru a lze jej oznaćit kon-kretnim datem ale take napr. ćasoyou lhutou. za kterou zamestnanec do prace nastou-pi (, ...ode dnesniho dne za ćtrnact dni... “) nebo se muźe jednat o okamźik poćinajici nejakou predpokladanou udalosti (nastup na matefskou dovolenou). Jako den nastupu do prace nemusi byt stanoven den pracovni. V pripadć, źe zamestnanec ve sjednany den nenastoupi do prace prestoże mu v tom nebrani pfekaźka, nebo do tydne o takove prekaźce zamestnavatele neyyrozumi (napr. pracovni neschopnost), je zamestnavatel opravnen od samotne pracovni smlouyy odstoupit.

Pracoyni pomer, je tento możne sjednat na dobu neurćitou. tak je tomu tefady, pokud ve smlouve neni uyedeno, że pracovni pomer je sjednan na dobu urći-tou. Także pokud smlouya v tomto smyslu mlći, jde o pracoyni pomer na dobu neurćitou. Pracoyni smlouyu lze ale sjednat i na dobu urćitou. Tato doba muźe byt nejdele dva roky. Po dyou letech lze dalśi pracoyni smlouvu na dobu urćitou mezi ssejnym zamestnancem a stejnym zamestnavatelem novć uzayfit teprve po uplynuti śesti mćsicu po ktere strany nebyly v pracovnepravnim pomeru. Pokud neni prave ■pcdene dodrźeno, ma zamestnanec prśyo oznamit zamestnavateli. źe chce setrvat %pacovnepravnim pomeru i po skonćeni doby uvedene ve smlouve. Pak plati, źe pncoyni pomer, ać sjednan puyodne na dobu urćitou, se poyaźuje za uzayfeny na doki neurćitou.

Dale muźe pracoyni smlouya obsahovat nepoyinne naleźitosti, ktere dale p^robneji uprayuji pracovnćpravni vztah - uprava pracoyni doby, rozśifeni pracoy-

Vznik praco vnś prśvnflio vztahu

Pracovni

smlouva

Doba trvśni pracovniho pomćru

55