skenování0008

2 Imunitm system

Imunitm system zahmuje kostni dfeń, brzlik, slezinu, lymfatickć uzliny a jeho soućasti je i lymfocytova infil-trace a uzliky (folikuly) sliznic (MALT - Mucosa-Associated Lymphoid Tissue) a tonzily.

Kostni dreń

Kostni dfefi (medulla ossium) vyplńuje dutiny uvnitf kosti. Tradićne se rozeznńva „ćervena“ a „żluta“ kostni dfeń podle vzhledu podminćnćho ruzn^m zastoupenim elementń krvetvorby, retikulamich fibroblastu a diferen-covanych unilokulamich adipocytó.

Zakład kostni dfene tvofi retikulami vazivo. Skladś se z retiku larnich fibroblastó s vybćźky (buńky retikulami-ho vaziva) a z retikulamich vlaken. Vybeżky fibroblastu a retikulami vlakna tvofi trojrozmemou sit, v niż jsou uloźeny skupiny vyvijejicich se erytrocytń, vyvojovś stadia leukocytu i trombocytu. Fibroblasty lze rozeznat podle svćtlejśiho ovalneho jśdra s jemne zmitou chro-matinovou strukturou azfetelnymi nukleoly. Cytoplazma nćkterych fibroblastu retikula je vyplnena poćetnymi lipi-dovymi inkluzemi, także pfipomina cytoplazmu funkćnć odliśnych tukovych bunek (multilokulami adipocyty). Jejich poćet zavisi na intenzitć krvetvorby. Z dalsich bunek lze v kostni dreni zachytit plazmocyty, makrofógy i ojedinśle żime buńky (heparinocyty - ,jmast cells“). V cytoplazme makrofagu lze nalezt fagocytovanć zbytky krvinek, fagocytovana pyknotickś jddra normoblastu po extruzi, ba i celć erytrocyty. Vzhledem k odbouravini [erytrocytu vykazuje cytoplazma makrofagu pozitivni reakci na trojmocne żelezo. Soućśsti kostni drenć mo-hou byt i skupiny bunek lymfaticke rady, organizovanć i v lymfaticke folikuly. Kostni dfeń je bohate vaskulari-^fzovana śirokymi krevnimi sinusoidami, jejichż vystelkou jsou endotelove buńky s ćetnymi póry v cytoplazmatic-kem listu a s fenestracemi mezi nimi.

Brzlik

Brzlik (thymus) pfedstavuje centralni nebo też primśmi lymfaticky organ. Je tvofen dvóma nestejne velikymi laloky, obalenymi vazivovym pouzdrem. Na fezu brz-likem lze rozlisit tmavsi kuru a svótlejSi dfeń. Od vazi-vovćho pouzdra odstupuji vazivovś septa, dosahuji vSak jen na rozhrani kury a dfenó, także vlastne rozdśluji thymus na nepravidelnć lalńćky, kterć społu souvise-ji dren! (obr. 2.1). Podkładem thymu je prostorova sif epitelovych bunek (retikulśmi epitel), pochazejicich pfevażne z entodermu 3. żabemi vychlipky. V okach tohoto retikula jsou umistóny potencialnó volne buńky -imunokompetenci ziskavajici T-lymfocyty (thymocyty). Epitelove buńky retikula lze rozliSit od lymfocytu podle rozmemejsiho ovalneho jadra se zmitym chromatinem (obr. 2.2). Buńky retikula tvofi take svymi vybeźky sou-vislou plazmatickou vrstvu pod vazivovym pouzdrem, ktera pokraćuje na vazivova septa a na steny krevnich cev po jejich vstupu do parenchymu brzliku.

V kufę brzliku je zastoupeni T-lymfocytu bohatsi, proto mś kura vyraznń tmavSi vzhled (obr. 2.3). Lze tu nalezt stadia mitóz i apoptoticka teliska po rozpadu (apoptóze) lymfocytu, ktere neprośly selekci, a tóź mak-rofógy s fagocytovanymi fragmenty rozpadlych bunek. Na rozhrani se dreni se vyskytuji veny s vysokym endo-telem (HEV -„high endothelial veins“), kterć jsou spe-cializovany pro prostup T-lymfocytu pri procesu jejich recirkulace (obr. 2.3).

Dfeń je svćtlejSi, T-lymfocytu je tu menć, proto jsou take epitelovć buńky retikula nśpadnejśi. Vyskytuji se tu dale ruzna stadia tvorby Hassalovych telisek jako kon-centricky vrstvene shluky bunćk retikulamiho epitelu (obr. 2.1, 2.2 a 2.4). Tćliska maj i kulovity tvar, stfed vyplńuje ćasto homogenni acidofilni hmota z rozpadlych keratinizovanych bunćk. Na obvodu maj i cibulo-vitou strukturu z pfiklńdajicich se epitelovych bunćk s kondenzovanymi jńdry, jako by si v hloubi dfenć ke-ratinizujici buńky pamatovaly puvodni povrch epitelu embryonalniho zakładu. O tom ostatnć svedci v butikach kołem homogenniho centra tćliska i pfitomnost granul (obr. 2.2) podobnych keratohyalinovym, jaka jsou ve stratum granulosum epidermis. Je vśak tfeba pfipomenout, że epitel ma i celou fadu dalśich fimkci, jako napf. ućast v procesu „edukace“ T-lymfocytu, endo-krinni produkci thymosinu - polypeptidickych hormonó, kterć ovlivńuji maturaci T-lymfocytu, apod.

Velikost brzliku i pomćr kńry a drene se meni v zśvis-losti na veku. Detsky thymus ma rozsśhlou tmavou kuru s hustć nahromadenymi T-lymfocyty, dfeń t^pswi^sLzónu s ojedinćlymi a drobnymi Hassalovyr v pozdnim veku se zmensuje (involuCe thynju), je sł® źen z perzistujicich uzkych provazci