skenování0018

30 Histologicky atlas

Epifyza

Epifyza (corpus pineale) je sloźena z pletenć yybćźkń specializovanych astrocytu - intersticialnich bunek, do niż jsou zavzaty modifikovane fotorecepćni buńky se se-krećni funkci, zvanć pinealocyty. iy maji dlouhe vybćź-ky, ktere konći rozSirenou nożkou na stenach krevnich ylasećnic s nesouvislou yystelkou, a jej ich produktem je hormon melatonina V slti vlaken glioyych interstici-alnich bunek probihąji take nemyelinizovanś nervovd vlakna. Tato seskupeni jsou usporadana do tramcu, jeź jsou od sebe oddćleny vazivovymi septy. K typick^m nilezńm v epifyze ćasto patri vrstvene vapenate kom; krementy (obr. 3.3)_

Śtitna źlaza

Stitna źlaza (glandula thyroidea) se lisi od vsech ostatnich yelkych żlaz s vnitmi sekreci folikulami stavbou. Żlazove lalućky oddelenć interlobulamim vazivem sept, ktera odstupuji od vazivoveho pouzdra, jsou sloźeny z uzavrenych vaćku - folikulu - opredenych sinusoid-nimi kapilśrami (obr. 3.4). Jsou yystlany jednovrstev-nym kubickym aż cylindrickym epitelem, klery jako plosny epitel pokryyś nahromadćny produkt charakteru glykoproteinu - koloid. Velikost folikulu i yyśka żlazo-vćho epitelu zavisi na funkćnim stavu (obr. 3.5). Folikulami bunky produkuji thyroglobulin, jehoź soućasti je i thyronin (tandemove navdzanć dva thyrosiny), jehoź jodovane derivaty (mono-, di-, tri- a tetrajodtyronin = thyroxin) jsou tymiż buńkami po odśtepeni peptidśzou resorbovany a transportovśny do sinusoidruch kapilar. Mezi folikuldrnimi buńkami se yyskytuji endokrinni parafolikulami C-buńky (puvodem z neuroektodermu crista neuralis), ktere mohou tvorit i małe skupinky v intersticidlnim vazivu (obr. 3.5). Tato bunećna popu-lace produkuje kalcitonin.

Priśtitna telfska

Pfiśtitna tśliska (glandulae parathyroideae) jsou v poćtu ćtyf drobnych telisek zanofena do vaziva na zadni strane Stitne żlśzy (obr. 3.4). Tramćite uspofadani żlazovych bunek muże byt nekdy nezretelne, buńky tvori spiSe sou-yislejsi masu bunek (Kohnova epitelova teliska) pro-stoupenou sinusoidnimi kapilarami. Temer pravidelne se v parenchymu żlazek yyskytuji jednotlive nebo i ve skupinśch unilokulami adipocyty (obr. 3.6). Vetsinu źld-zovych bunek tvori buńky hlavni (drive chromofobni), jejichź cytoplazma se Spatnś barvi (obr. 3.7) a obsahuje mnoźstvi glykogenovych granul, kteró jsou producen-ty parathormonu. Mezi hlavnimi buńkami se yyskytuji podstatne vetsi buńky oxyfilnl (acidofilni). Acidofilii jejich cytoplazmy podmińuje velky pocet mitochondrii a nejenźe techto bunek s vekem pribyya, ale mohou byt i zdrojem adenomń teto źlńzy.

Nadledvina

Nadledvina {glandula suprarenalis) se skladń z kury ('cortex) a z drene {medulla), je obalena pouzdrem z kola-genniho vaziva, k nśmuź take pristupuji zasobujici tepny. Jejich vStve prostupuji pouzdro a prechazeji v paralelnś usporadane sinusoidni kapilary v kufę.

Kura (pochazi z coelomoveho epitelu) je sloźena z trdm-cu epiteloyych bunśk s tósnS pfilehajicimi sinusoidnimi kapilarami. Podle prubśhu tramcu se v morfologicke kla-sifikaci rozlisuji tri zony: zona glomerulosa,fasciculata a reticularis (obr. 3.8). V zona glomemlosa jsou trśmce uspofadany v klubićkovite utvary sloźene z drobnej śich bunśk na poćatku cytodiferenciace, v nichź postupnń pfi-byva lipidoyych inkluzi. Podle cytologickeho charakteru bunśk ma tato vrstva (asi 1/6 celć kury) stejnć oznaćeni -zona glomerulosa. V zonafasciculata (4/6 kury) smefuji epitelove tramce kolmo od povrchu, v cytoplazme bunek je velke mnoźstvi kapenek lipidu, także v parafinovych re-zech ma po extrakci lipidń p6novitou strukturu (obr. 3.9). Tato skutećnost plati pro vice neż polovinu rozsahu uve-dene zony a dava podkład pro cytologickou klasifikaci jako zona spongiosa. Zbyyajici ćast zona fasciculata a cist pośledni - zona reticularis (1/6 kury)—se yyznacuji buńkami, v jejichź cytoplazme jiż ubyło tukoyych kapć-nek, zato se vśak yyznaćuje pfitomnosti jemnych granul s afinitou k solim źeleza (barvitelnych napr. źelezitym he-matoxylinem). Tato oblast se oznaćuje jako zona siderofi-lis. Zona reticularis se yyznaćuje siftmtym usporadanim trimcu epiteloyych bunćk, v jejichź cytoplazmć pribyvi zmek lipofuscinu, ktery jako „pigment z opotfebovini“ (age pigment) svćdći o konećne etape bunećneho cyklu (obr. 3.10). Umistćni tćchto diferenciaćne nejstarśich bunćk a jejich cytologicky charakter jsou znaky, kterć divaji tćto ćasti kury oznaćeni zona juxtamedullaris. Rezerva cholesterolu v lipidoyych inkluzich, rozvoj hladkćho en-doplazmatickeho retikula a mitochondrie s tubularnimi kristami jsou hlavnimi atributy procesu steroidogeneze, jeź je pro kum nadledviny ty pieką. Jsou tu produkovany mineralokortikoidy, glukokortikoidy a skupina pohlay-nich steroidu, a to jak androgenu, tak i gestagenu.

Dfeń (neuroektodermoyy pńvod z gangliovć liśty) je sloźena z tramćiteho epitelu, trimce jsou uspofaddny v „hnizda“ ći v prostorovou sif, mezi probihaji sinusoid-ni kapilary (obr. 3.11). Mohou se tu nachazet jednot-live nebo i ve Skupinach multipolami nervovć buńky (obr. 3.13) a sirsi sbćme veny svaloveho typu. Źlazoyć buńky dfeńoye, zvane chromafinni, nebo presnćji para-gangliove, maji v cytoplazmć jemna bazofilni granula (bohatć rozvinute granulimi endoplazmatickć retiku-lum - jako analogie Nisslovy substance neuronń), a to yzhledem k produkci katecholaminu (obr. 3.12). V gra-nulech dfeńovych bunćk je tvoren a do sinusoidnich kapilar uvolńovin adrenalin (epineffin) a noradrenalin (norepinefirin), a to v pomćru 9:1. Paragangliovć buńky jsou od okolniho intersticialniho vaziva oddeleny płochymi obalovymi (plśSfoyymi) buńkami, kterć jsou analogii satelitoyych bunćk perifemi neuroglie.