S5004469

Slnlń f. 39 fcoers

SlntSr i. 41 rrvm

StatSr t. 51 avm

spolehlivćj8f interprelaci. Dochovan<i ć«ist krcsby vSak naznaćuje podobnou konccpci, s nfź se setk£lv;fme na statćrech lufsledujfcfho typu, nazvanćho podle moźnostf dvojflio obrazu typem | pravym i levym profilem.

Rubin obraz nenf u v5ech statćrń typu se zvffecf hlavou naprosto totoźny Relićf skupiny I se vyzna£uje tvarem v nlmci muSlovilych statćrft skutećnć vyji-mećnym - stfedovou jamkou vypInćnou kuźelovilym mUilkcm, klery w.nikl s nejvćtSf pravdćpodobnosti neiimyslnć, a proto je tfeba jej povażovat za raźcb-nf z<lvadu. Neobvykiym zpilsobem je tvarov«łn tćż vnćjSf obvod paprskove ćsisti mincovnfho obrazu ve skupiać 1, kiereje ąsi v polovinć pferuSen małym vyfe-zem, rozdćlujfcfm paprskovou £3st obrazu na hornf a dolni polovinu (ć. 39). Skupina II mS tfó tvar pńlmćsfce i zpracovanf povrchu paprskovć ćósti mincov-nfho obrazu je shodnć, avSak vyffez do obvodu na pravć stranć obrazu cliybf; v tćchto mfstećh se na minci £.41 nalćzd krdtky zifez, zhotoveny patrnć doda-tećnć aż po raźbć (£. 41). Ve stfedovć jamce na statćrech skupiny II nenf żądny nebo jen mały nńlitek. Srovn5nf relićfu obou skupin nasvćd£uje tomu, że k je-jich raźbć było poużito toteż razidlo, avśak mezi vyrobou obou skupin doślo kje-ho opravć. Obć skupiny proto pfedstavujf dva vyvojovć stupnć v użfvanf tehoż rubnfho razidia.

Mechanicka zavada na rubnfm razidle patrnć zpilsobila, że v rómci tohoto typu se ve starokolfnskćm nalezu setkóvdme s mćnć obvyklou kombi naci lfcnfch a rubovych mincovnfch obrazu. Zatfmco tyź rubnf obraz se zpravidla vysky tuje ve spojeni s nćkolika obrazy Ifcnfmi, v tomto prfpadć tyź velmi dobre zachovaly lic se objevuje na statćrech se dvćma ponćkud se liSfcfmi obrazy rubnfmi. Benem raźby tymź Ifcnfm razidlem zfejmć doSlo k opravć razidia rubnfho.

TYP S PRAVVM I LEVYM PROFILEM (slatśry t 45-55)

Pfedchozf dva mincovnf typy nejsou v rdmpi muSlovitych statćrń jedinć, jejichż lfcnf obraz vyjadfuje konkretni predstavu nejen v jednć poloze, ale i po otoće-nf o 180°. ZpOsob kresby, divajfcf obrazu smysl v obou polohóch, se projeMije vyraznć zejmćna u typu, jehoż nńzev je od tohoto zpiisobu a zńrovefi obsahu kresby odvozen. Mincovnf obraz tohoto typu mś nepravidelny tvar; jeho jedna strana je ponćkud obloukovitć prohnutA smćrem dovnitf. Na mincovnfm okra-ji u tćto stranyje umfstćna tećka se stopkou. Jestliźe minci poloźfme tećkou se stopkou pohledoyć vlcvo, obraz na prolilehlć stranć tvoff vybćżek, ktery społu s ovAlnou snfżeninou v jeho hornf polovinć mu dod£v£ vyraz stylizovanć hlavy z pravćln profilu. Tcćku se stopkou je możno povaźovat za ucho a ovalnou sni-źeninu z ■ oko (ć. 51). Po otoćenf obrazu pribliżnć o 180"zmfnćny vybeżek tvo-ff Celo a ivmeno hlavy, ov;ilna sniźenina ma općt funkci oka a tećka se stopkou ucha. V tćto poloze celf' obraz pfipomina stvlizovanou hlavu z levćho profilu (ć. 45). I kdyź Ifcnf obraz na tomto mincovm'm typu Ize povażovat za zcela samo-statny vytvarny projev, v jeho realizaci se projevil vliv nebo somaslost s typem, klery je v nślezu zastoupen nejvćtśiin poćiem kusu, s typem s obloukem. Vytvar-nym prvkem, ktery byl pouźit u obou mincovnfch typń, je tećlca se stopkou umfstćnń v ovólovćm nebo terner kruhovćm zarezu do obvodu vlastnfho obrazu. Tuto tećku je vSak tfeba povaźovat za soućast mincowifho obrazu. K typu s pravym i levym profilem radim i minci, na nfź patrnć puvodnć dolni polovina mincovnfho obrazu se po maić tipraić stała obrazem celym (ć. 54).

Mincovnf obraz typu s pravym i levym profilem vyskytujfcf se ve vfce varian-tich nebyl vżdy spojeń s tymź obrazem na rubu. Skupina v rómci tohoto typu za-fazenś na prwif mfsto se liśf od vetśiny muślovitych stateru u'm, źe piilmesfc na-hore nenf ukonćen obvyklym zpusobem, nybrź pokraćuje ve formć prstence ob-klopujfcfho stfedovou jamku i na pravć stranć a \ytvaff tak zvyśeny 3/4 kruh (ć. 50). Pro identifikaci razidia, jfmż byl rażeń rub skupiny I typu s pravym i lcvvm profilem, je duleźitń neprawdelna pfibliźnć vodorovn<ł (ira v dolni ćisti min-cowifho obrazu, kteró pretfnś nejen celou paprskovou ćist, ale pokraćuje na wićjśf stranć pulmesfce na mincowiim okraji. Zda tato cara vz ni kia jako umysl-nń soućśst obrazu, ći neiimyslnć jako zbytek starsi kresby na pfepracovanćm ra-zidle, nelze bezpećnć rozhodnout.

Dalśf statćry, jejichź avers typologie kv souvisf s Ifcem raźcb skupiny 1, jsou vzhledem kjejich reversum rozdćleny do dvou skupin. Ve skupinć II Ifcnf relief poztistóv& z dolnf poloviny obrazu hlavy zobrazenć ve skupinć I (ć. 54) a rub se liśf tvarem sffedovć jamky, kteri je hlubśi a użśf neź v pfedchozf skupinć a po-strada neprawdelnou vodorovnou ćaru v dolnf ćasu obrazu. Do skupiny III byl zarazęn statćr, jehoź Ifc lze dobie cliapai jako hlawi zprava a po otoćenf o ISO'* jako hlavu zleva, avśak vjednodivostec li se tato raź ba liśf od rażeb pfedchozfch skupin (ć. 53). Pfedevśfm na leve stranć mincowifho obrazu ve velkćm oralnem vyfezu je umfstćna kulata tećka se dvćma stopkami, z nichż jedna smćruje vodo-rovnć k obvodu vlastnfho obrazu a druha doili. Rowieź vyzdoba mincowifho okraje u levć strany hrbolu se neshoduje s kresbou na rażbach pfedchozfch skupin. Do jakć mfryje rubnf obraz, analogii rubu pfedchozfch skupin, nelze dob-fe posoudit, nebot' vćt5ina praw polowny obrazu na stffiku nenf zachycena (ć. 53). V dolnf polovinć obrazu se \Sak tahne podobnńćArajakove skupinć I, piil-

[27]

Statćr i. 45 avers

Statćr /. 54 avm

Statćr i. 50 men

Statćr (.

•Wen