87167 S5004470

Stalrr i. 63 avers

Statśr f. 100 avm

mćslcje zde zakonćen tymż zptisobem a slabć znatdnć paprsky lze pov.tżovat za I obdobu drsnćho povrchu dolni ćźsti obrazu ve skupinfi 1. Nelze pro to \yloućit, I że revers skupiny III pfedstamje pouze jin>’ \yvojovy stupeń razidla, uźitćho I k rażbć skupiny I.

TYP S OBŁO U KEM (slal/ry f. 56-108)

Mu5lovitć statary, kterć maj! na lici na vnćjSI stranć obrazu obloukovitou ćiru, I jsou ve starokollnskćm nilezu zastoupeny nejvćl§Im poćlem kusfi. Jęjich ćasty I vyskyt tćź v jin^ch nślezech a fada variant, kterć v rimci tohoto typu v/nikly, I svćdćl o tom, że rażba typu s obloukem była v soustavć keltskych mu51ovity<:h sta- I tćrń patrnć nejbohatśl.

Lfcnf kresba tohoto typu mincf se sklidi z nćkolika vytvarnych prvkii, kte- I rć se v rozlićnem provedenI opakuj! na v5ech raźbich. Zakładem mincovn!ho I obrazuje vżdy hladky hrbol okrouhlćho, aż rftznć nepravidelnćho tvaru a ob- I Iouk podćljeho jednć strany. Podjednlm ukonćenlm oblouku je z hrbolu vynz- I nut mały ptilkruh, v nćmź je zasazena vćtśl 5i mens! plasticki tećka, z niż u nć- I kterych variant vychśzi kratki stopka. Na protilehlć stranć hrbol tvon vybeźek ke kraji mince a jeho obvod mezi vyfezem a vybćźkem na protejśl strane oblouku svfrż vice nebo mene zaobleny Uhel, ktery lze povażovat za rozliSovaci znak jednotlivych variant tohoto typu. Tećka se stopkou a vybćźek jsou kresebnć prv-ky, kterć jednak zasadnlm zpfisobem pomlhajl k identifikaci razidel, z nichż pn-sluśnć mincown obrazy pochizejl a jednak celć kresbć doddvąjf wraz, na jęhoż zikladć je możno obraz spojovat s urćitou konkrćtnf pfedstavou.

Jako u vćt5iny muślovitych statórći lze i u typu s obloukem v lfcnlm obrazu spatfovat hlavu. Terno vyklad je reilny zejmćna v pfipadech, kdy vybćżek mi nar malćho obdćlniku; smćfuje-li dołu, lze jej dobfe ch&pat jako krk, tećku se stopkou jako oko a oblouk jako pfflbu, pfikryvku hlavy nebo jen vlasy (ć. 56).

V nćkterych ph'padech je obraz ve svćm zikladnlm tvaru velmi zaobleny, jindy protahly, nebo se tćmćf podoba ćtyfuhelnfku, avsak i tehdy pfipomlni stylizo-vanou hlavu zleva, zejmćna jestliże vedle tećky ve vykroji je na hrbolu zakresle-na druhi tećka (ć. 63). U tćto varianty dolni a levy obvod hrbolu svfrajf tómćf pravy uhel, i kdyż vżdy ćistećnć zaobleny. Jednotlivć prvky, z nichż se sklidi Heni kresba na statćrech s obloukem, jsou vśak zpracoviny tóź jinym zpfisobem a celkoyi kresba mflże byt chipina na nćkterych variantich tóż jako hlava zpra-va, jestliże uhel hrbolu povażujeme za zikladnu (ć. 100). Podobnć tvarovany ob-

raz sc vyskytnjc v ruznych velikostech a zejmena prodluźovitmm vybćż.ku zistay* podobu fanuistickć nebo aź ptaći hlavy zprava.

MuSlovilć Btalćry s obloukem se vy_skyn,jf nejen v rade ruznych licnich va-riant, ale i o razovf daleko stalcjśi rui, neni u vSech mina idenucky. Podle ur-Ćenćho schematu jsou proto staufry tohoto typu rozdćleny celkem na sedm sku-pin, z. nichż każdń obsahuje raźby s lymź ml,nim obrazem, a skupiny dśle podle variant Ifcniho obrazu na podskupiny, jejichż poćet je v nim ci jednodiyych sku-pin ruzny. Skupina I ma na rui,u pravidelnć tvarovany hladky a pomćrnć vyso-ky piilmćsic, ktery pokrjwń mćnć ricź pc,lovinu z celkove płochy prstence uzavf-rajfcfho stfedovou jamku. Jednim z nejpfcsvćdćivej§ich dukazu o identite pou-źilćho razidla jsou paprsky na prave pi,lovinć prstence, ktere jsou pomernć hustć a pokryvajf celou płoch u paprskovć ćżsti prstence. Spccifickym znakem rażeb tćto skupiny je zalomena ćarka mezi pulmćsfcem a doi nim okrajem papr-skovć ćasti obrazu (£. 57). Na staierech te to skupiny muźeme dobre pozorosat postupujici opotfebovini razidla, ktere se projevuje pfedesiim \ymizenim słabe vykreslenych paprsku na minci, zesflenim a zhrubnuum silnejSich, rozśifenim stfedove jamky a ruznymi raźebnńni zavadami (ć. 75). Zalomena ćarka v dolni ćźsti obrazu se jiź nevyskytuje ve skupine II. Pokud lze z rubu pochazejiciho z velmi opotfebovanćho razidla soudit, ostatni kresba se shoduje s kresbou ve skupine I. Nelze proto vyloućit, źe v obou skupinśch było pouźito toteż razidlo, kterć po jistych iipravach se mohlo uplatnit i dale. Mince siarokolinskeho nśle-zu tak dovoluji sledovat i postupnć opotfeborżni urćiteho razidla (£. 85, 96).

Z typologickeho hlediska u treba venovat zslaśtni pozornost dvema raż-b<un, kterć jsou vzhledem k stan ovenem u schematu trideni minci zarazenyjako Skupina pfibuznś typu s obloukem. Jedna z nich, stater ć. 107, raa na lid v ob-vyklć poloze oblouk a pravou snami hrbolu tvarovanou podobne jako statery skupiny IV. Pro vykroj a zejmćna tećku se stopkami smefujfeimi \zhuru, \pravo a dolii nalezneme analogii mezi rażbami typu s prasym i levyra profilem (srv. I 53). Nejde tu vsak o naprosto presnou podobu vznikajici pouiium tćhoż razidla pfi raibć. Z celkovć koncepce licniho obrazu na sta ter u ć. 107 lze naopak soudit, ze pres urćitó podobni kresebne prvky tato mince s rażbami typu s obloukem ani typu s pravym i levym profilem nema pnmou somislosl.Jestliże minci otoćime tak, aby oblouk leźel dole (ć. 107), je możno obraz \yklidat jako sty-lizovanou hlavu zprava, prićemż tećka se stopkami znżzorńuje oko, oblouk vous a mały vybćźek nos. Hypotćzu o jinetn typologickem puvodu mince ć. 107, byt by se vjeji lfcni kresbć objevoval oblouk, podporuje mimo jine i jeji prime spojeni s minci ć. 108 na zśklade puvodu obou minci z tćhoż rubniho razidla.

Stater i 57 rmers

Stater ć. 75 mm

Stater c. 85 mm

Slatń t. 96 mm

SlaUr i. 107 avm

[29]