S5005172

liśnym zpfisobem.⁷⁸ Stratigrafic ndlezu była asi tato: pod hurausov^m horizontem była tmavd kultumi vrstva s nilezy kcramick^ch zlomkfi, źclezni strusky a zvlfecich kosti, kterd pfckryvala silnćjSl vrstvu popclovitou s tjhniź druhy ndlezu. Za zminku Btoji općt łebka, kterd pry patfila psu nijaki menSi rasy. Touto popelovitou vrstvou był zcela za» sypńn jllovy blok, do nćhoź była vtcsdna nebo lipę fećeno vestavćna tavici pcc. Protoio. vnitfck tavniho prostoru mil tvar duti polokoulc, byvd tato stavba nikdy mylni pova-źovdna za volni stavinou kupolovitou pcc, jaki zkoumal pfed loty O. Krasa v Sieger-landu.⁷⁴ Pri podrobnijSim prostudovdni profilu vSak zjistimc, źe splłłe to był onen typ pece, kter^ był vestavovdn do pahorkfi nebo vsazovdn do pfihodn^ch svahfi (obr. 25: B). Strop dudny był proraźen vdlcovou kychtou (v = 38, 0 = 26 cm), kterd snad była do* końce dilena pfepdźkou, jak ukazuje pfivodni ndćrt. Dno nistije proklesdvalo v cylindric* kou prohłubcń, jakou jsmc pozorovali u peci v Ch^ni II nebo v Podbofanech. Nad ustim prohloubenć nistije była umistina vzduchovd forma v podobi nepfiliS rozmimiho ka-ndlku, ktcry mohl sloużit taki jako pomocni odpich, bylo-li vhodni odstranit z pece nadbytećnou strusku. Strżena stćna nam podle vSeho odhalila podelny fez peci, ale pro* toźe nejsou zprdvy o tom, ze byl proveden aspoń ćdstećny odkry v nad objektem, nezndme źddne dalii podrobnosti.⁷⁶ V nitru pece była źeleznd struska a popelovity zdsyp. Uddvani rozmćry: 0 pece u dna 58 cm, 0 vlastmho tavneho prostoru 44 cm. V popeloviti vrstvi było pr^ taki nalezeno nikolik lrilogramfi natavene krevelove rudy. NcjbliźSi dnes zndmi lożiskoje najiźnim svahu Spićaku (kota 719) u Krasneho lesa, asi i6km na severozdpad od tJsd n. L. Seehars uvadi, źe jiź v dobi sviho prfizkumu (1887-1898) se dozvedil o ni* kolika tavidch pecich, kteri były poruSeny jiź v dnvej§ich letcch. Stopy po pravćkim taveni źeleza se nachdzely ve Vyklicich aż do nejnovejśi doby, jak hldsil by valemu AfV v r. 1942 prof. Tschakerl,⁷⁶

III. Podłe tors ndlezov^ch zprdv podnikal tam y^zkum i R. von Weinzierl, ktcry zfejmi objevił dalii tavid pece. Zbytek jedni z nich je videt na zachovanim snimku: zakłady stin jiloviho pldSti. V timż fasciklu je ułożeń bliźe nepopsany ndćrt vtesane żelezarske pece z Watzkovy cihelny, kladene do doby latinskć. Kresba je velmi primi-tivm a zndzorńuje jakysi dlouhy tunclovity odpich o vyice 55 cm a o diłce pfes 2 m, kter$ usdl v zadni ćasti na povrch kolmo proraźenou Sachtićkou, prekrytou płochom kamenem. Naprosty ncdostatek bliźSich udaj fi k naćrtku, nezvykla podoba objektu a jeho rozmćry vnukaji podezfeni, źe to neni żadni metalurgicki zarizeni, nybrż hrncfrska pec typu Milovice.

Pfesnijii £asovi urćeni vyklick^ch ndlezu je velmi obtizne. Podłe zdznamu Wein-zierlova patrily pece k sidlisti z mladSi doby latinski, kteri v$ak pretrvalo jeSti do doby fimski.⁷⁷ Tento fidaj potvrzuji należy z doby fimski z b^vali cihelny Walterovy. Było

^w P. Seehars, Ein prithutorischcr Eisen-Schmclzofcn in Wicklitz bci Turmitz, ZfE 301898, Vcrhandl., (i8g)-(igo).

' ^N O. Krasa, Vorgcsch. Giscnschtncl/.cn in Sicgcrland, Stahl u. Eitcn 31 1931, 1287—1288; irov. B. A. Kollin, Ccrnajo melallurgiju, 30, obr. 6:3 (obr. 23: C tćto prdcc).

n Cdkovf riz silnfi pfipomini znimć pece s tidoli Engsbachu a Achenbachu u Sicgenu (A. Stieren, Vorgeschi EiienverhQ ttung in Stldwestfalen, Germania 19-1935, 12-20) nebo pec z Aalbuchu u Tauchenwcileru ve Wflrtlem-bersku z doby utad jiź Mmikć (P. Wtimhausen, o. c., 66-70).

ⁿ O Celnych nźlezech strusky v cikcln&ch u Vyklic viz zprivy v archivu AtJ v Prazc, ij. 3998/46,4003/46.

" R. v. Wiincurl, Die La Tinę Kultur im nordflatlichen BOhmcn, TTB 1903/1904, 36.

tam nalćzdno mnoźstvi łelcznć strusky ruznćho druhu - kompaktni struskovć slitky, ztuhlć pramćnky z odpichov^ch kanilu a j. Nślezy trubkovitych keramickych dyzcn by «v6dćily o pecich s umćtym pHvodem vzduchu. Strepovf materiil representuji zlomky lełtćnć keramiky, svi>le r^hovanć nebo ozdobenć pisem krokvicovitć usporudanych trojkach r^h, pripadnć i zlomky misek se zataźen^m okrajem (lab. IU: 2, 7-8).™ Fragment nidoby s krokvicovitou vyzdobou je snad ze strcdni nebo z mladSi doby rimske.

V^hodni poloha pfi potoku, v tcrćnu obraccnćm k jihu, a patrnć blizky vyskyt ieleznć rudy były zfcjmć prićinami, źe na zipadnim okraji dncśnich Vyklic se soustavnS zpracovivalo źelezo po dlouhou dobu od latćnu (a snad od dob jeśtć starSich) ai do ob-dobi fimskćho. Tavici pece, kterć były tam zjiitćny, patri rfiznjrm typum a nebyly sou-ćasnfi v provozu (II = lateński, I = fimski ?). Velkć ćasove rozpćti jednotlivych ob-jcvń, z&chrann^ rdz a nesoustavnost vyzkum£i zabrańuji, abychom se dozvćdeli bliźśi podrobnosti jak o konstrukci vyklick^ch peci a jejich pfcsnem datovini, tak o rizu a in-tcnsitć provozu hutnickych di len. Podle stavu, v jakim jsou b^vale vyklickć cihelny dnes, jest obava, źe pras tarć sidliitć jest jiź znićeno a źe jenom nihodn^ objev by doplnil nebo opravil naSe poznatky o zpusobu v^roby źeleza v severaim cipu Kraśnych hor a źe nov^m yyzkumem by była zv$>ena taki vćdecka hodnota starach vykopu proslaven^ch vyklic-k^ch peci.

STOPY HUTNICTVf NA KELTSKtCH OPPIDECH

Neźli shmeme vysledky pfehledu latenskeho źelezarstvi, jest nutno zaujmout stano-visko k żelezarske vyrobć v opcvnenych keltskych mćstech. Jest znamo, źe na jednom z nejznimćjSich oppid francouzsk^ch, na Bibracte (Mont Beuvray), nałezl J. G. Bulliot ćetne doklady zpracovani żeleznć rudy, af uź tim minime nil czy żclczne strusky, hut-nickćho naradi, dyznovych ciheł a zbytki tavicich peci.⁷⁹ Podobnć należy odjinud ukazały, źe klasicka galska mćsta była nejen stredisky umeleckeho prumyslu, nybrź take mis ty, kde se vyrabćlo mnoźstvi źelezneho tovaru v3eho druhu, zejmena praco vnich pro-stredku (rozvinute kovarstvi nas trój arske). S podobnym zjevem se setkavime i na oppt-dech jihonemeck^ch, a to nejen na povćstne Alkimoenis (Kelheim) s obrovskymi kudźti a zbytky taviren,⁸⁰ nybrź i na Walberle a Staffelsbergu, Grabenstattenu,⁸¹ Manchingu⁸* a Steinburgu u Romhildu⁸³ a jinde. Vyvstavd zde zavaźny problćm, zasahujici ekono-miku pozdni keltskć spolećnosti, ktcry' se nemuzeme odvazit resit bez dokonalćho a dlouho-letćho vyzkumu keltskych mćst, ktcry jest mćnć neź v poćdtcich. Stojime totiź pfed si-tuaci, kdy dole, v keltskych osadach pracuji żelezne hutę, kdy vSak zaroveft mćstski sidliSte, centra obchodu a prace, zavidćji żelezafskou vyrobu v rozsahu dosud nczvyklćm.

" Al3 Praha, ćj. 2563/53.

" J. G. Bulliot, Fouilles du Mont Bcuvrmy (Ancienne Bibracte) de 1867-1895,1, Autun 1899, 76,82-92,93“9ł» F. ctN. Thiollier, Fouilles de Mont Bcuvray (ancienne Bibracte), Album, Sł. Ćticnnc, 1899, lab. LV11I, 1 -4, LLX, LX. *° P. Reinccke, Bodcndcnkmfllcr, 24-25. BRGK 1934/35.

“ A. JRUth, Eiscntcclinik, 79.

■ P. Weicrshausen, Vorgcsch. Eisenhutten, 86; srov. Bayeriiche Vnrgr«rhioliKh!s tter 1931/1932, Heft io, 16. " P. Weicrshausen, o. c., 144-145; mus. Steinsburg (Thiir.).

123