zavodit a fozkośi skakat pres prekażky. Nevim, opravdu ne-vun, co si inysli kuń, co chce a ćeho se boji. Vefim, że potre-buje pohyb a miłuje beh. Verim, że veden ćlovekem si zamiłuje i ty zavody a że i on ma cosi jako pocit viteze. Kdyż vyhraje.
Snad kdysi były doby, kdy ćłovek na koni odnekud nękam jel. Był ća.$- A było kudy. Stal jsem jednou ve stajich slavkov-skych a videl tam krasne kone. A kdyż pak mladićky syn ve-douciho stoji projiżdel jednoho z nich, kdyż jsem spatril tu souhru teł a svalu, chapał jsem, że kuń jaksi k ćloveku patri. Tak nejak - i kdyż zase jinak - jako patri k ćloveku pes. Je to praveke spojenectvi, 51ovek vyradil kone i psa z należitosti k prirode, ochocił si je, ale tim nad nimi neziskal nadvladu -tim na sebe za ne vzal odpovednost.
To znamena: nezrazovat. Neopouśtet. Protoże v pripade zra-dy to budevźdycky ćlovek, kdo selhal.
A prece - i kdyż tu fikam, że kuń se nestal mym oblibenym dopravnim prostfedkem, i kdyż dokonce tvrdim, że kone za dopravni prostfedek nepovażuji, protoże v mem pripade zależi vżdycky na nem, kam dopravi mne, prece bych zase jednou rad zasedl aa kozlik bryćky nebo lehkeho koćaru - vedle koći-ho, ktery by sprężeni ridil - a jel. Kamkoli. Jen pro ten mlaskot oprati na końskych hrbetech, jen pro ten lytmus kopyt, jen pro tu chvejici se a vonici silu końskych słabin, jen pro to ro-zevlani hriv.
B. A co jinak?
Co v prąci,do deti, co chałupa, co zdravi...? Kdyż se vyćerpaji v§echny tyto obvykle okruhy v hovoru a zbyva jeśte ćas, padnę obyykle otazka: „ A co jinak?“
Je to okaniżik pravdy. Dotazany musi sam zvolit tema sve odpovedi prśve takto zdanlive nekonkretni otazka byva na po-
ćatku tech nejzajimavejśich sdeleni. Treba o ziskanem dedictvi z Australie. O uviznuti ve vytahu. O poutavem novem filmu. O klfćich spadłych do kanału. O ceste podmorskym tunelem do Anglie nebo o se tkani s kartarkou.
1. Simulujte - nejlepe ve dvojici - kratkę rećove jednani a objasnete na svem prikladu vztah mezi konmnikaćnim zamerem a komunikaćni situaci.
2. a) Proneste nasledujici vypovedi nahlas a urćete jejich komunikaćni
funkci. Pokuste se strućne charakterizovat komunikaćni situaci, v niż mohla byt takova vypoved’ pronesena. b) Zapiśte schematicky komunikaćni vypovedni formy techto vypovedi.
1. Jenźe my jsme ho tam neposlali. 2. Co bych mu to nefekl. 3. Zarućuji vam, źe se priśte uź nic takoveho nestane. 4. Kavu, pro-sim! 5. Jak jste mu to jen mohla rict! 6. Co kdybych tam nejel? 7. Posacfte se. 8. At si tu źadost poda co nejdrive. 9. S tim nemohu souhlasit. 10. Klidne se posacfte. 11. Nepujdete s nami zitra do kina? 12. Nevite, zdali budę pani Souhradova zitra pritomna? 13. Copak se mu stało? 14. Że by nas nevideł? 15. At to nerozbijes!
16. Kam vede tahle cesta? 17. Jako bych to była tuśila. 18. Spad-ne§! 19. Copak neumiś sluśne pozdravit? 20. A kdy jsme mu ne-pomohli? 21. Pani si budę prat? 22. Preslechla jsem vaśe datum narożem, mohla byste mi ho zopakovat? 23. Luźna nadraźi - vy-stupovat! 24. Jen at prijde!
11