35777 scanG (3)

b) Sledujte, jakymi jazykovymi prostredky se realizuje v textu navaznost raezi jednotiivymi vypovecfrui.

A. Jen ve Velke Britanii se każdy den pripravi na 150 milionu śalku ćaje z ćajovych saćku. Tyto saćkyjsou vyrobeny ze sitio-viteho filtraćnlho papiru. Jeho otvory jsou dostatećne velke na to, aby vpustily vrouci vodu, a naopak dostatećne małe, aby ćajove listky nevypadaly. Papir musi byt take dostatećne pevny, aby se pri manipulaci v balicim stroji nebo pri poużiti nepotrhal - at uż suchy nebo mokry.

Obyćejny papir tyto naroćne pożadavky nemuźe splnit. Spe-cialni papir ćajoyych saćku se vyrabi ze dvou druhu silnych vlaken - z manilskeho konopi a z vlakna termoplastickeho. Manilske konopi dodava saćkum odolnost a vlaknem termo-plastickym se saćky uzaviraji. Obe vlakna se netkaji dohro-mady, pouze se namoćene ve vode polożi ve dvou vrstvach na sebe, voda se necha odteci a vysledna vlhka tkanina se lisuje dosucha mezi valci. Tim se vytvori nepravidelna struktura, pripominajici pavućinu s póiy ruzne velikosti. Papir pak ve dvou pasech umistenych nad sebou prochazi plnicim strojem. Ten na dolni pruh umisti odpovidajici mnożstvi ćaje, oba pru-hy po okrajich tepelne spoji a saćek ćaje je na svete

B. Mnoho velkych rek konći svou pout vejirovitym rozćlenenim toku ve svych vłastnich nanosech vybxhajicich do morę. To-muto pfirodnimu jevu se fika delta. S timto yyrazem priśel v 5. stoleti pred naśim letopoćtem recky historik Herodotos. Vśiml si podoby usti Nilu se stejnojmennym reckym pisme-nem. Delta je v podstate pouhe nahromadeni usazenin v ust! reky. Vodni tok se pri styku s morem nebo jezerem prudce zpomaluje a zanechava ve svem usti materiał, ktery prinesl s sebou. Tak vznikaji nizko poloźene bażiny a ty se ćasem rozśi-ruji dale od pobreźi.

Usazeniny ucpavaji koryto, voda se vyleva z brehu, vyryva si nove cesty a po nich pak pronika k mori. Pozdeji se zanesou i tato druhotna koryta a vznikajf opet dalsi a dalsi. Tak se po-stupne utvari deltovity tvar usti.

C. Oblast „D.D.“ se ve tricatych letech stała predmetem zajmu povestne United Fruit Company. Severoamericka spolećnost se tehdy rozhodla zridit zde nove velke plantaie, a tak se z ne-pfistupneho pralesa stały bananovnikove sady. To znamenalo kacet a vypalovat lesy a zurodńovat pudu. A pn teto ćinnosti było nalezeno mnożstvi kulovitych kamennych teles, z nichź vetśina mela tvar dokonale koule. Jejich vełikost se pohybuje od nekolika centimetru v prumeru aź po obfi objekty s prume-rem temer dva a pul metru. Ty nejmenśi se daji nosit, obfi vaźi i pres 16 tun.

Megaliticke koule zustavaji zahadou i nadale. Neni zodpove-zena otazka, proc jsou specificke pouze pro tuto oblast, neco podobneho totiź jinde na nasi planete nenajdeme.

2. a) Seradte jednotlive syntakticke celky tak, aby vznikl souvisly, smysluplny text. Vysledky navzajem porovnejte

b)    Stanovte typy tematickych posloupnosti.

c)    Pokuste se text źanrove a ćasove zafadit.

1. Hlavne v jednom ze svych vyznamu, jako oznaćeni plośneho stavebniho dilce. 2. Neni ani v Małe ćs. encyklopedii, neni v Ilu-strovanem encyklopedickem slovniku, nevyskytuje se ve Slovni-ku cudzich slov (SPN 1979), ani v kniżce Cizi slova (MF 1978), ani ve Slovnxku spisovne ćeśtiny pro śkolu a verejnost... 3. O cizi slovo v§ak jde, my jsme ho prejali z nemćiny, ta z italśtiny a

91