71175 S5004481

V)%ledky rentgenfluorescenćnfch rozboró umoźńujf tóź SirSf poliled na otózku vztahu mezi soućasnć obfhajfcfmi statóry a jejich dflćfmi jednotkami. Analw_v pfedevSfm prokazaly urćitó rozdfly v jakosti sta ter u a tfetinek statóru st; okolfn-skeho pokładu. Nejv£t5f poćet mincf obou nomin&Infch hodnot obsal uje sice 98 % zlata, av$ak z celkotóho poćtu śtatórtl mó tuto ryzost 30,46 % a z celko-vćho poćtu tfetinek 36,45 %. Vy§Sf kvalita tfetinek se projevuje jeStć - yrazngjj u raźeb s nejvyśśfm obsahem zlata, pfesahujfcfm 99 %. Toto ńejyySśf ] rocento zlata ve slitine vykazuje v nślezu 20,56 % tfetinek statórfi, avśak pouze 10,66 % stateru. Zatfmco mince s obsahem zlata vySSfm neź 98 % se vyskytujf ve staroko-lmskem nalezn ćastóji mezi tfetinkami, mezi raźbami s niŹSfm obsal i m zlata mąjf v percentuólnim vyjadrem pfevahu statóry. Hodnota 97 % zlata b; la zjiśt6-na u 29,95 % stateru a 23,36 % tfetinek, a hodnotu 96 % zlata 19,: 9 % sta* tćrft a 11,21 % tfetinek. Nśsledujfcf niźśf obsah zlata 95 % mdło sice 6,. >4 % tfetinek a 5,08 % statóru, av$ak jeStó niźSf ryzost, 94 - 82 % zlata ve slitine, se vy-skytuje opet ćastóji mezi statóry, kde na ni pfipad& 4,57 % raźeb, zatfmco nejniźsf hodnotu 94 % zlata vykazuje pouze 1,87 % tfetinek.

Tfetinky statóru obfhajfcf soućasne s muSlovitymi statóry, kterć jso i zastou-peny v starokolfnskem nńlezu, były ve svem uhrnu hodnotnejsf, nebo v jejich kovovćm obsahu melo zlato ponekud yySsf podli. I kdyź obsah jednoh o pokładu nem dostaćujfcf materillovou zakladnou pro posouzenf veSkere mincovnf produkce tohoto obdobf, poskytuje ałespoń urćita vychodiska pro int< rpretaci raiby nekterych typCi. Z rozdflu ve sloźenf mincovnfho kovu je możno usuzovat, ze vyroba tfetinek statórO probfhala oddelene od vyroby statóru a patrn • ani po-użitó surovinove zdroje nebyly totoźne.

RENTGENFLUORESCENĆNf ROZBOR - TABULKY

Rentgenfluorescenćnf rozbor mincf provedl v roce 1979 RNDr. V£clav Macha-ćek, CSc. v ustrednfm ustavu geologickem v Praze na rentgenspektrografu Philips PW 1540.

Pffstrojovć parametry, anoda - W; napetf - 50 kV; proud - 20 mA; detektor -scintilaćnf ćitać; kollim&tor - 0,15; krystal - LiF (2d = 4,028); ćas - 40 sec.

M&fenć	prvky	pozadf (2 Q)	Mćfenć prvky	pozadf (2 Q)
Au - L	1,3	i -	Cu-K 1,2	45,54
Ag-K	1,2	16,52	Fe - K 1,2	58,00
			[114]

Vyhodnoc nf było provedeno upravenou metodou vnitfnfho referent nfho pr\-ku (intern:.l reference method) - (W. K. Jongh, P. H. Muller. 1971: Glasstech-nische Benchte 44, 12, 506-511). Jako vnilfnf referenćnf prvek było pouźito zlało. Jako standardu było pouźito 10 keltskych mincf, kterć były analyzovńny na elektronovem mikroanalyzitoru.

Soućel percentualnfho zastoupenf jednotlivych prvku v każde noveny rentgenfluorescenćnf metodou nedosahuje v nekterych pffpadech 100 % a vyjimećnć je i vyS5f, coź było zpus< >berio moźnou chybou analyzy neho pfftomnostf dalSfch neanalyzovanych prvku.

Mince vńiila Eva Hermova na analytickych vahach zn. Meopta Praha.

Ćfslo | mince	Hmotnost vg	Au %	Rentgenfluorescenćnf rozbor Ag % Cu %		Fe %
1	7,339	99,20	0,73		0,05
2	7,037	98.86	1,10	0,00	0,04
3	7,404	98,57	1.29
4	7,294	L 99,15	0,79
5	7,378	E 98,99	0.97
6	7,237				0,04
7	7,299	i 99,31			0,11
8	7,026	Ą 98,41			0,05
9	7,359	1.98,40
10	7,355	|V OK 42
1 11	7,363	g8 34
12	7,345	Ofi Q9			0,04
i 13	7,310	98,53
| 14	7,264	| 98,43
| 15	7,258	98.84
16	7,263	■, 98.62			0,05
17	7,286	98,41	1,09	0,45	0,05
18	7,362	98,27	1,13	0,56	0,04
1 19	7,302	97,50	1,51	0,94	0,05
20	7,322	96,28	2,41	1,25	0,05
21	7,292	97,76	1,52	0,66	0,06
22 1	7,326	96,35	2,41	1,20	0,03
	7,302	96,00	1,90	1,10	0,00

[ 115]