č 3 3 13

nas vyzkum sc soustrcdil na jazykovou dimenzi ekonom i ckćho pusobeni pouzc tri żerni (Nemecka, Rakouska, $vycarska) a toto zńkladni omezeni by mćl mit ćtenar na pameti.⁴

Cflcm projektu było zjistit, ktery jazyk, resp. kterć jazyky jsou v nćmccko-Ccs-kych podnicich pouzfvany, v jake mirę, kym a zajakych okolnosti. Vyznamnou sloż-kou vyzkumu było zjist’ovani toho, jakou jazykovou politiku podniky prov&d£ji, napr. ustanovenfm firemniho jazyka nebo organizovanfm jazykovych kurzu. Stojime ostat-ne na pozicich, źe jazykova politika je soućasti jazykove situace. Na tuto deskriptiv-ni ćast navazuje ćast preskriptivni — chceme zformulovat pokyny pro uspesnou jazy-kovou politiku nadnarodnich podniku. Z yyzkumu majf take vyplynout doporuceni pro statnf instituce, ktere jsou zodpovedne za jazykove vzdelavdnf v pnslusnych zemich.

Prace na projektu probćhla vc dvou fazich. V prvnf fazi był provcdcn dotaznikovy pruzkum, v druhe fazi była pouźita metoda semistrukturovaneho interview. Zatimco yysledky prvnf fazę uź były vyhodnoceny a zćasti publikovany (srov. Nekula — Si-chova, 2004a; Nekula — $ichova, 2004b), detailnf analyza dat ziskanych pomoci in-terview nebyła jeste dokonćena. Dotaznik vyplniło 283 firem, interview jsme zorga-nizovali v deseti firmach (celkem 37 interview).⁵ V każde firmę jsme provedli nćkolik interview; informanti byli jak zastupci ćeskeho managementu, tak pracovnici zahra-nićni. Ćesti informanti byli ć!enove vy§siho managementu, zahranićni informanti byli bud' ve yysokych manażerskych pozicich, nebo byli odbornymi specjalisty. Inter-view była nahravana a pak prepisovana, prumerna delka jednoho intervicw była jedna hodina.⁶

2. Vysledky yyzkumu

Vyzkum v nadnarodnich podnicich pusobicich na uzemi Ćeske republiky prinesl radu poznatku. V tomto clanku postupujeme tak, że prezentujeme, diskutujeme a hlavne shrnujeme nejduleżitejsi yysledky dotaznikoveho pruzkumu, pfićemż vyużivame poznatku, ktere jsme ziskali z interview. V dalsi ćasti clanku se żaby vame jazy kovou si-tuaci v jednom velkem podniku — v tomto pripade se opirame o interview, studium pisemnych dokumentu a zućastnene pozorovani.

Napriklad ustanovcni anglićtiny firemnim jazykem v nćmecko-ćeskćm podniku a v americko-ćeskem podniku ma pro interkultumi komunikaci rozdilne duslcdky. DalSi y^zkum by sc tedy mel nepochybnć vĆ-novat i nadnarodnim podnikum, kterć maji svć „centrdly" v jinych neż nćmecky mluvicich zcmich (v USA, Francii, Nizozemi, ale i Japonsku, Koreji, Slovinsku aj.).

^ Konsirukci yyzkumu, zcjmćna jeho SloŹky dotaznikove, se podrobnć zabyvdme ve studii Nekula - Ne-kvapil - Sichova (2005a); v ni jsou take nejobsahleji prezentovdny a diskutovany yysledky dotaznikovćho pruzkumu.

Po teto druhe fazi jsme staćili zahdjit jeStć fdzi treli, jejimź cilem je pribliźit se co nejvice komunikać-nim procesum v jednotliyych podnicich - v jednom z vclkych podniku se ndm podarilo nahrdt telefonni kon-ferenci mczi zastupci materskć a dcerine spolećnosti. dale jsme zde uzili metodu tzv. nasledneho interview (Neustupny, 1999) a tzv. interakćniho interview (Muraoka, 2000; Ncustupny, 2003) a zućastnenym pozoro-vanim jsme ziskali dala vypovidajici o sćmiolickćm usporadani yyrobnich a adminislrativnich pros toru zmi-nćnćho podniku. Yysledkem tćto fazę yyzkumu je studie Nekvapi! — Nekula (v tisku).

85

Slovo a slovesnost, 67. 2006