č 5 7 9

B: aha

M: nicht deutsch reden. (.)

D.    Informanti vypraveji, że se po 2. sv. v. pod pnmym nebo nepnm^m natlakem museli najednou ućit cesky. Dspesne osvojeni ćestiny vysvetluji tlm, ze byli in-tenzivne vystaveni ćeskemu socialnimu prostredi (pri prąci ve vnitrozemi, v ob-lasti slużeb, v ćeskoslovenske armadę).

Neprimy natlak je ilustrovśn nśsledujici sekvenci:

Pokład 7

Pani H. fika: ... nikdo nas vubcc ncnutil mluvit cesky.

Pan H. pokraćuje: jenże nam nikdo nerozumćl.

E.    Informanti vypraveji, że si vzali nemecke nebo nemecky mluvici partnerky, resp. partnery a s nimi dodnes doma mluvi nemecky, a to nafećim¹⁷.

F.    Informanti vypraveji, że (a jak) doma se svymi detmi mluvili nemecky, a to nafećim, nebo spisovne¹⁸.

G.    Informanti vypraveji, że (a jak) jejich pffstup k vzdćlani byl po 2. sv. v. velmi omezen.

H.    Informanti vypraveji, że (a jak) jejich deti, kdyż zaćaly chodit do skoly, zaća-ly doma mluvit cesky.

Pnklad 8

P: ...dh wenn/in ein dorf, (.) ah wo lauter tschechische familien waren, jetzt eine deutsche kam, (.) und und ah Q: hm,

P: (..) man z- zeigte (ihr-) ihnen immer, wenn solange du deutsch sprechcn wirst, wirst du schwierigkeilen habcn, dann haben d- (..) die eltern selber nicht gewollt dass dic kin-der weiterkpmmcn, und die kinder selber wollten auch nicht. (..) wie zum beispiel ich hab eine frau gehabt, dic hat auch deutsch (.) gekonnt, (.) war aus einer mischehe, wir haben mil den kindern von anfang an deutsch gesprochen. (.) na ja das ging’s eine bestimmte zeit, (.) ah bis zur schule. (.) und dann kamen die kinder hcim und haben gcsagt wir wol-len nicht mehr deutsch reden, (.) weil sie immer sagen wir seien faschisten. ...

¹⁷    Je v§ak tfeba uvćst, źc vznikala i smiScnSi Cesko-nćmeckń maniclslvi. Tato problematika si vy-Zaduje dalSi vyzkum (viz je$iS dńlc).

¹⁸    Spisovny jazyk volili proto, ?.e po rocc 1945 neexistovaly v Ccskoslovcnsku nćmeckć Skoly - spisovnfi nćmCina jakożto ccnćny kullurni statek tak mohla byt predóvdna dalSi gencraci Ccskych Mćmcu jen v rodinnem prostredi. Spisovny jazyk v pojęli informanta nemusi b^l samozrejmć idcn-ticky se spisovnym jazykem v pojeti lingvisty. Podstatnć je to, Ze sami informanti se orientovali na distinkci mczi spisovnou nćmCinou a ndreCim a ćmili ji vychodiskcm rodinnćho jazykovćho pldno-vdhi (srov. Nckvapil 2000a).

I

nf.    I

I.    Informanti vypraveji, że jejich deti si vzaly ćeske partnerky, resp. partnery. Pak uż deti informantfl ve svych rodinach mluvily cesky.

J.    Informanti vypraveji, że (a jak) jejich vnuci si nemćinu jako matersky jazyk neosvojili a że se ji ućili v zasadę jako cizi jazyk ve skole.

Jak je patme, uvedene rysy predstavuji dynamicky ztvamene aspekty jazyko-ve situace v Cechach po 2. sv. v. V sociolingvistickem pojmoslovi lze konstato-vat, że napadnę jsou predevsim tyto promenne: jazykova varieta, generaćnl pri-slusnost a komunikaćni domena. Duleżite je to, że rekonstrukce jazykove situace je umożnena prave jazykovymi biografiemi a obecne biografickou metodou. V tomto smyslu Ize povażovat (jazykove)biografickou metodu za jednu ze socio-lingvistickych metod.

Vyse uvedena ty pieką jazykova biografie nekoresponduje s n&sledujiclm nazo-rem, ktery je dosti rozsffen mezi ćeskou verejnosti. Podle tohoto nazoru se meziva-lećne Ćeskoslovensko vyznaćovalo pomeme rozvinutym ćesko-nemeckym, resp. nemecko-ćeskym bilingvismem. Nas dosavadnI vyzkum vsak ukazuje, że znalost ćestiny a nemćiny była beżnejsi u ćeskeho obyvatelstva neż u nemeckeho oby-vatelstva (viz Nekvapil 2000b). Povejsil (1994, 101 n.) to formułuje jeste ostreji: „Pred rokem 1945 żilo v pohranići jen mało Cechu, ktefi neumeli nemecky. U nemeckeho obyvatelstva były znalosti ćestiny minimalni, pokud vubec jake. Teprve ve 20. letech se v nem rozsiril zvyk, ktery Cesi praktikovali uż drive, posilat deti „na handl“ do ćeskych rodin, aby se naućily ćesky.“ Prave tento poznatek me pri-vedl k tomu, abych zahmul do typicke jazykove biografie ćeskych Nemcu rys B¹.

Nyni se nabizi zajimava otiizka, jak vysvetlit to, że jsem mohl zkonstruovat jen jednu typickou jazykovou biografii. Proc by mela existovat jen jedna typicka biografie ćeskych Nemcu? Vysvetleni vidim predevsim v tom, że żivotni pribehy ćeskych Nemcu były ovlivneny nekterymi totożnymi spolećenskymi a socialni-mi faktory:

1.    Jde o Nemce, kteri zustali v Cechach po 2. sv. v.

2.    Jde o relativne stare lidi, „svedky starych ćasu“; informanti se narodili na konci 20. nebo na zaćatku 30. let 20. stoleti.

1

DalSf vyzkum multilingvniho charakteru meziVcłlećnćho Ceskoslovenska je vSak samozfejmć Zddouci. Obecnd tvrzcnf o bilingvismu byvaji totiź zavddćjici. To, ćemu se rikd bilingvismus. je tFe-ba difcrcncovat minimdlnć gcneraćnć, podle komunikaćmch domón (domov, resp. rodina. Skola. pracoviStć, ufad, vcfcjny prostor obccnć), na ćasovć o se, ddle zfejmć podle specifickych socidlnich statusu, v zdvislosti na teritoriu (centrum, pohranići, vnitrozcmi, konkretni lokality) a patrnć i podle jin^ch faktorO.