Ve vyuce francouzśtiny jsou realie chapany predevśim ve vztahu k Francii. Autori ućebnic predkladaji souhrnny obraz francouzske kultury z ruznych oblasti Francie, ale ćasto opomijl ostatni frankofonni zeme. K dołożeni techto poznatku jsem si vybrala dve rady ućebnic „On y va“ a „Panorama44.
Nejprve jsem si stanovila kriteria hodnoceni tykajici se realii, potom sledovala zpusob jejich zpracovani v jednotlivych dilech ućebnice a cvićebnice. Autori doporućuji ućebnice pro studenty ve vćku 14-181et, ale take pro vśechny dalśi studujici francouzśtiny, tedy i pro dospćle.
Prvni jsem zvolila ćeskou metodu „On y va“, kterou vydalo nakladatelstvi LEDA v roce 1999 a jejiż autorkou je Jitka Taiślova. Metoda je rozdelena do ćtyf celku podle stupnć znalosti francouzśtiny. Każdy dii obsahuje ućebnici a pracovni seśit pro individualni procvićeni.
Autorka „On y va“ nezapomnela na fakt, że soućasti vyuky ciziho jazyka je i vyuka realii. V jednotlivych dilech se v śirokem zaberu seznamujeme s realiemi francouzsky mluvicich zemi. V 10. lekci 2. dilu se objevuji informace o Belgii. Autorka poskytuje zakladni fakta o teto zemi z oblasti zemepisu, umeni, udaje o politicke situaci, historickych pamatkach, nejvetśich mestech, nechybi ani mapa Belgie. V pracovnim seśite najdeme soubor zajimavosti a poslechovych cvićeni. Jazykove jsou texty zjednoduśene pro danou jazykovou uroveń.
Druhou metodou, kterou jsem si vybrala, je francouzska ućebnice „Panorama44. Była vydana v nakladatelstvi Cle International v roce 2002 a jeji autorkou je Jacky Girardet. Jde o ćtyrdilnou ućebnici, ktera je urćena pro adolescenty a dospele. V prvnich trech dilech ućebnice nenajdeme żadne konkretni zminky o Belgii, pouze na mapę sveta je Belgie zvyraznena jako jeden ze statu Frankofonie.
Ve 4. dilu v zaveru 3. lekce je otiśten ćlanek z „Le Monde44, ktery otevira tema hledani belgicke identity a popisuje politickou organizaci statu. Jde o novinovy ćlanek, autenticky a nezjednoduśeny, a proto je doporućen pro pokroćile studenty s hlubśi znalosti gramatiky a s bohatou slovni zasobou.
115