Maturitní otázka z českého jazyka a literatury č. 10
A) Realismus a naturalismus v české literatuře
Počátky realismu v české literatuře (30. - 50. léta 19. století)
Karel Havlíček Borovský
narodil se v Borové u Přibyslavi; pocházel ze zámožné kupecké rodiny; studoval na gymnáziu v Německém (Havlíčkově) Brodě; ve studiích pokračoval v Praze na filosofické fakultě a dále vstoupil do kněžského semináře (v této volbě viděl možnost, jak nejlépe v budoucnu působit na lid); byl však odpůrcem kasárenského způsobu života; díky protilidskému smýšlení ředitele semináře vyjádřil odpor k církvi, načež byl vyhozen ze semináře; 1842 odešel do Ruska jako vychovatel (na doporučení Šafaříka); zpočátku byl nadchnut tímto slovanským národem, ale po poznání carského absolutismu se stal jeho kritikem; po návratu do Prahy působil jako novinář (Pražské noviny, kde přispíval do přílohy Česká včela do rubriky Žihadlo); 1848 založil Národní noviny; měly bavit, informovat a vychovávat; 1850 Národní noviny vládou zavřeny, načež Borovský založil novou politickou revue Slovan; hájil český národ (mluvčí národa); 1851 po vystupňování kritiky Slovan zakázán; za své názory byl vypovězen do Brixenu (Tyroly); zde nadále literárně tvořil a studoval lidovou slovesnost; zde také psychicky strádal (domov a rodina) a byl pod neustálým dozorem (i prohlížení pošty); 1855 se vrátil do vlasti, kde zjistil, že jeho žena zemřela na souchotiny; málo kdo se k němu hlásil (všichni se báli); když umřel, dala mu B. Němcová na rakev trnovou korunu (symbol mučedníka)
tvůrce politické satiry a politické lyriky
všechny jeho básně otištěny až po jeho smrti
ovlivněn lidovou slovesností, formálně připomínají lidové básně (lidu pochopitelné, blízké, rýmované, rytmické)
Obrazy z Rus
soubor článků o jeho pobytu v Rusku; kritika carské krutovlády
Epigramy
rozdělil epigramy do pěti oddílů, které ironicky věnoval církvi, králi, vlasti, múzám a světu
Tyrolské elegie
básnicky vylíčil své zatčení a deportaci do Brixenu; satirická skladba plná ironie (protiklad toho, co je řečeno), sarkasmů (příliš ostrá ironie) a lidové slovesnosti; zesměšňování deportace a politiky
Dedera - typ českého přisluhovače
Křest svatého Vladimíra
námět převzat z ruské minulosti z Nestorova letopisu; vypráví o zániku pohanství díky pomoci ruského knížete Vladimíra, který přikázal v Dněpru utopit sochu pohanského boha Peruna; Perun zlidštěn, nechce sloužit carovi; je utopen pro lidi, kterým to nevadí; lidé neplatí desátky, což se carovi nelíbí, a tak vyhlašuje konkurz na nového boha; církve se předhánějí až nakonec zvítězí křesťanská
kritika absolutistické moci státu a církve; jazykově přístupný text lidu (i vulgarismy)
Král Lávra
inspiroval se antickou bájí o uších krále Mídy; myslel na české poměry, i když je Lávra králem irským; Lávra má oslí uši, a tak vždy jednou do roka holiči losují, kdo ho bude stříhat a na to bude popraven; když padne los na Kukulína, matka prosí krále, aby jejího syna ušetřil; Kukulín slibuje mlčenlivost, ale své tajemství všeptá do vrby; když se na slavnost sjíždějí muzikanti, uřízne si basista Červíček do basy kolíček z této vrby; když začne hrát, basa vyzradí Lávrovo tajemství; nakonec se ukáže, že to lidu nevadí
satira, kritika neomezené moci panovníka
Božena Němcová (vl. jm. Barbora Panklová)
nejasnosti okolo data narození, původu (pravděpodobně dcerou nevlastní sestry Kateřiny Vilemíny Zaháňské Dorothae Korunské); oficiální otec Němec, štolba u Vilemíny Zaháňské, Jan Pankl a matka Češka Terezie Novotná; mládí strávila v ratibořickém údolí u České Skalice; největší vliv na ní měla její babička Magdaléna Novotná; byla dána na výchovu na zámek ve Chvalkovicích (zde se poprvé setkala s romantismem); na nátlak matky se provdala za úředníka finanční stráže Josefa Němce (vlastenec, který nebyl oblíben u nadřízených, a proto byl často překládán); jejich manželství nebylo šťastné; v letech 1842 - 1845 pobývala v Praze, kde se seznámila s vlastenci; další vliv Chodska (zabývala se lidovou slovesností); zde prožila revoluční rok 1848; po přeložení jejího manžela na krátký čas na Slovensko byl Němec odvolán z úřadu; v padesátých letech se ocitla v tísni (zemřel jí syn Hynek) a sama onemocněla (napsala Babičku) + finanční problémy; roku 1861 odjela do Litomyšle, aby dohlédla na tisk Babičky; odtud byla manželem odvezena a v Praze zemřela
Sběratelská činnost
Národní báchorky a pověsti
Slovenské pohádky a pověsti
Místopisy
Obrazy z okolí domažlického
Články o Slovensku a ze Slovenska
Povídky
Babička
námět z dětství; studuje lidovou slovesnost; Němcová chce ukázat harmonický život prostých lidí; prvky realismu (zvyky, chudoba), přesto idealizace hlavních postav; zachycuje pouze krátkou část babiččina života, ale častá retrospektiva; důležitý však není samotný život jak postoj babičky k lidem; dvě dějové linie (život na Starém bělidle a přírodní dění během roku); kontrast venkovského a zámeckého života; epizodická postava Viktorky
Dobrý člověk
dobrosrdečném Hájkovi, který vozil lidi do Vídně
Divá Bára
neohrožená, krásná a hodná dívka; díky předsudkům jí lidé opovrhují
Karla
názor na brannou povinnost; matka převlékne svého syna za dívku, aby nemusel narukovat; on si ale nemůže vzít svou milou, jinak by byl prozrazen; nakonec vše dobře dopadne
V zámku a v podzámčí
pan Skočdopole zbohatne podnikáním a jeho žena bohatstvím zpychne; manžel jí dokonce koupí šlechtický titul a zámek (chce žít jako šlechta); paní Skočdopolová není zlá, ale zlo v ní podněcuje její služebná Sára; jelikož je manželství bezdětné, oblíbí si paní Skočdopolová malého psa Joliho; tento život kontrastuje s podzámčím stíhaném hladem a cholerou (rodina vdovy Karáskové: s mladším dítětem umírá Karásková na choleru a staršího syna Vojtěcha se ujímá krejčí Sýkora); Vojtěch nalezne ztraceného psa Joliho a za odměnu je zaměstnán na zámku; paní Skočdopolová onemocní cholerou; díky této nemoci a pomoci u chudiny oblíbeného doktora si paní Skočdopolová uvědomí své chyby a nakonec se uzdraví na těle i na duchu; Vojtěcha nechávají Skočdopolovi vystudovat na doktora a ujmou se nemanželského dítěte pana Skočdopole
Realismus v tvorbě májovců (50. - 70. léta 19. stol.)
Jan Neruda
Arabesky
prozaická tvorba 50. - 60. let; zachycuje prosté postavy z Malé Strany, ale i některé postavy z vyšších společenských kruhů
Byl darebákem - zachycuje vlastní dětství; vadila mu povýšenost bohatých
Trhani
volné obrazy ze života dělníků pracujících na stavbě železnice
Malostranské povídky
popisují prostředí a život Nerudova mládí na Malé Straně; mistrná charakteristika postav
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku - tragický osud přistěhovalce, který byl díky pomluvám dohnán k sebevraždě
Hastrman - postava pana Rybáře; motiv opravdové mezigenerační lásky
U tří lilií - kritika charakteru
Týden v tichém domě - více postav a dějových linek
Figurky
arabeska = prozaický žánr nevelkého rozsahu; jednoduchá stavba, nekomplikovaný děj; ironizující pohled na drobné události nebo na svérázné postavy všedního prostředí
Vítězslav Hálek
povídky řešící vztahy mladých lidí, majetkové neshody; dějištěm je venkov; častá idealizace postav; myšlenka všemocné lásky
Muzikantská Liduška
má si vzít boháče, ale miluje chudého muzikanta; matce svolí, že půjde k oltáři, ale je rozhodnuta ženichovu ruku odmítnout, o čemž se její milý nedoví, a tak nadobro odchází z vesnice, načež se Liduška zblázní
Na statku a v chaloupce
Pod dutým stromem
Pod pustým kopcem
Na vejminku
povídky řeší vztahy rodičů a dětí a rozdíly mezi chudými a bohatými
Poldík rumař
povídka z městského prostředí; Poldík vozí kámen a písek; je ušlechtilý, hodný; jeho dívka si vezme jiného muže, s kterým má syna; muž však umírá a Poldík se ujímá vdovy i s dítětem
Karolina Světlá (vl. jm. Johanna Rottová)
pocházela z pražské poloněmecké měšťanské rodiny; měla se stát ženou v domácnosti; rodiče jí najali domácího učitele Petra Mužáka, který Světlou seznamoval s českou literaturou; nakonec si Světlá Mužáka vzala; přátelila se s Němcovou (byla kmotrou její dceři, která záhy zemřela); po smrti dítěte se uchýlila do Světlé v Podještědí (rodiště jejího muže), kde nalezla útěchu; ke konci života těžce stonala
její sestra Sofie Podlipská se též proslavila jako spisovatelka
Pražské prózy
čerpala z pražského měšťanského prostředí; kritika jednostranné výchovy dívek; zdůrazňuje mravní poslaní ženy
Dvojí probuzení
první dílo publikované v almanachu Máj
První Češka
vlastenecká povídka; hlavní hrdinka Jitka se nechce smířit s osudem ženy v domácnosti, a proto odchází z domova; stává se vlastenkou - vliv i na rodinu; v roce 1848 se oba její synové účastní bojů na barikádách
Poslední paní Hlohovská
Zvonečková královna
oba romány z josefínské doby, nejedná se však o historické romány
Černý Petříček
nejzdařilejší povídka; důkladná prokreslenost hlavního hrdiny; Petříček je drobný, nehezký, u lidí oblíbený prodejce drobného zboží na Koňském trhu; odmala se stará o svého mladšího bratra; ten od něj odchází se svou milou; mají spolu dítě; oba umírají; o dítě se stará Petříček
Ještědské prózy
domněnka větší mravní čistoty venkovského lidu - idealizace; zvyky, tradice, nářeční prvky; důležitá psychologie ženských postav (obětování se ve prospěch a dobro ostatních)
Vesnický román
hlavní postavou románu je Antoš Jírovec, čeledín na rychtářově statku; po smrti rychtáře si Antoš bere rychtářku za ženu; i přes velký věkový rozdíl je manželství šťastné, ale až do doby, kdy začne rychtářka bezdůvodně žárlit; stává se nesnesitelnou, a tak se Antoš opravdu zamiluje do jiné dívky, pomocnice na statku, Sylvy; Antoš si chce Sylvu vzít, ale okolí je proti; Sylva slíbí rychtářce na smrtelném loži, že si Antoše nevezme, a proto odchází do kláštera sloužit nemocným
Kříž u potoka
román s rozvětvenějším dějem a složitější kompozicí; osudy několika generací na vesnici; hlavní hrdinkou je mlynářská schovanka Evička, která se chce provdat na statek Potockých, na který byla uvalena kletba (kletbu na statek uvalila Eviččina babička, protože chlapec z tohoto statku, kterého si měla brát, utekl; kletba spočívala v nešťastném životě všech žen, které se na statek dostanou); Evička chce tuto kletbu svou velikou láskou zlomit; starším Ambrožem (podivín) je odmítnuta, a tak si bere za muže mladšího Štěpána; zpočátku vše klape, ale Štěpán začíná pít a chovat se hrubě; Evička se zamiluje do Ambrože, ale zůstává se Štěpánem; Ambrož odchází ze statku; nakonec si Štěpán vše uvědomí
Kantůrčice
hlavní hrdinkou románu je dívka od přírody moudrá, která je všemi nazývána Kantůrčice; přivede na pravou cestu jednoho synka ze statku, Otíka, který se ve městě na studiích zkazil
Frantina
námět převzat z lidového vyprávění; Frantina byla rychtářkou, která zjistí o svém milém, že je vůdcem lesních lupičů, a tak ho zabije pro dobro všech lidí
Nemodlenec
zachycuje lidové a náboženské proudy v severních Čechách
Kresby z Ještědí
výbor povídek - Hubička, Cikánka (děvče si volí své životní poslání i za cenu strádání; mohla se dobře i z lásky vdát, ale odešla raději k divadlu), Skalák (hlavními hrdiny jsou Jáchym a Rózička, jimž majetková nerovnost zabrání ve sňatku, načež se Jáchym oběsí)
Vzpomínkové prózy
Upomínky
Z literárního soukromí
Gustav Pfleger - Moravský
narodil se na Moravě; poté se s rodinou odstěhoval do Prahy; v Praze vystudoval gymnázium; potom pracoval jako finanční úředník; jako mladý podlehl tuberkulóze
první z autorů českého sociálního románu
Z malého světa
román o vzbouření dělníků proti zavádění strojů do výroby
Jakub Arbes
narodil se na Smíchově; vystudoval reálku a dal se zapsat na techniku, kterou nedokončil; přešel na žurnalistiku; stal se redaktorem Národních listů; byl často za své postoje vyšetřován a vězněn; z Národních listů odešel a živil se jen psaním
Sociální romány
Kandidáti existence
pokus uskutečnit myšlenky utopického socialismu v praxi
Štrajchpudlíci
dělnících ze smíchovských tiskáren
Romaneta
Newtonův mozek
fantastické prvky; vypravěč se ocitne na shromáždění, před kterým jeho přítel (Eskamotér) nabízí dobrodružnou cestu do minulosti pomocí zázračného přístroje; tento přítel byl nedávno zabit, ale vyměnil svůj mozek za Newtonův, díky čemuž mohl sestrojit přístroj k cestování časem; vypravěč se svým přítelem podnikne tuto výpravu a spatří dějiny jako nekonečný boj; nakonec se dovídáme, že se vše vypravěči jen zdálo
Svatý Xaverius
vypravěč je obdivovatelem českého malířství, který se v chrámu sv. Mikuláše seznámí s Xaveriem, který je podobný muži na obraze umírajícího sv. Xaveria, kterého namaloval Balko, u něhož sloužila Xaveriova babička; té se Balko před smrtí svěřil, že obraz skrývá cestu k pokladu; Xaveriovi se podařilo tuto cestu najít; spolu s vypravěčem poklad vykopali, ale nic cenného to nebylo; z dopisu nalezeného Xaveriem se nakonec dovídají, že si záhadu Balko jen vymyslel, aby dal druhým jakousi víru v něco
Zázračná madona
Ďábel na skřipci
romaneto = základem je fantastický nebo dobrodružný příběh, na jehož počátku stojí záhada, která je postupně odhalována rozumovým způsobem
Realismus v tvorbě ruchovců a lumírovců (70. - 80. léta 19. století)
Svatopluk Čech
Pravý výlet pana Broučka do Měsíce
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století
pan Brouček je klasickým nevlasteneckým a nekulturním měšťákem konce 19. století; jednou spadne opilý do sudu a zdá se mu sen, že se dostal do husitské Prahy obléhané Zikmundovými vojsky; zcela bez zásad se přiklání na stranu, z niž vidí prospěch; má být upálen v sudu, ale nakonec se vzbudí
Julius Zeyer
Ondřej Černyšev
děj se odehrává na dvoře carského Ruska; hlavním hrdinou je šlechtic prožívající velkou lásku a velké zklamání; nakonec umírá
Román o věrném přátelství Amise a Amila
román o dvou rytířích podle staré francouzské skladby
Jan Maria Plojhar
autobiografický román (jen vnitřní život a názory); hlavní hrdina pochází z bohaté rodiny; trpí národní malostí; je zklamán v lásce
Dům U tonoucí hvězdy
hlavním hrdinou je Slovák žijící v Paříži, kde trpí nesvobodou svého národa; cítí odpovědnost, ale propadá nihilismu
Tři legendy o krucifixu
patří mezi závěrečnou prózu poznamenanou náboženskými motivy
Samko pták - na slovenské lidové motivy; Samko je prosťáček, který umí pískat jako ptáci; příbuzné mu zabili, a tak šel do kláštera, kde jím všichni mnichové opovrhovali, ale on se zde spřátelil s Kristem; při návštěvě vyšších hodnostářů je Samko spatřen při rozmluvě s Kristem, načež se stane velmi vážným, navíc je mu Kristem nabídnuto odejít do nebe, a tak Samko umírá
Josef Václav Sládek
Próza
Americké obrázky
Realismus v české literatuře (80. léta 19. stol. - počátek 1. světové války)
Vyvíjí se současně s lumírovským básnictvím, navazuje na ruchovské tendence a upřednostňuje povídku, román a drama.
Vědecký realismus
Mladá generace realistických vědců přehodnocuje dosavadní stav některých vědních oborů. V 80. letech jsou rozpoutány boje o pravost rukopisů (RKZ). Snahy encyklopedické vyvrcholily vydáním Ottova slovníku naučného (1888). Zesílení sociální kritiky, prozkoumávání národního ideálu. Vědečtí realisté se postavili proti romantismu - literatura má prý řešit závažné životní otázky.
Tomáš Garrigue Masaryk
byl profesorem filosofie; za 1. světové války se stal vůdcem našeho zahraničního odboje; 28. října 1918 se stal prvním československým prezidentem
založil kritickou revue Athenaeum, která seznamovala se současnou západoevropskou vědou a stala se ohniskem rukopisných bojů
vedoucí ideu českých dějin spatřoval v uskutečňování zásad humanity, kterou nacházel u Husa a českých bratří a kterou národní obrození prohloubilo zřetelem sociálním
tvrdil, že je potřeba přizpůsobit národní program modernímu světovému názoru
literární díla hodnotil po ideové stránce; neměl pochopení pro estetické formy
Próza
Česká otázka
Jan Hus
Karel Havlíček
Otázka sociální
kritika marxismu a poměrů v carském Rusku; zabývá se dílem Dostojevského
Rusko a Evropa
vyjadřuje své názory a zkušenosti (několikrát navštívil Tolstého) z carského Ruska, které odsuzuje, ale zároveň nesouhlasí s říjnovou revolucí
O studiu děl básnických
kritika romantismu, jehož některé prvky se mu zdály rozervané, a naturalismu
Otakar Hostinský
hudební estetik (věnoval se dílu B. Smetany)
O realismu uměleckém
v polemice mezi krásou a pravdou prezentuje realismus jako pravdu
Jan Gebauer
spolupracovník Masaryka
Historická mluvnice
Staročeský slovník
obě díla nedokončena
Josef Zubatý
jazykovědec, porovnával nám příbuzné jazyky
Jaroslav Vlček
Dějiny české literatury
Dejiny literatúry slovenskej
František Drtina
ve filosofii navazoval na Masaryka
František Krejčí
ve filosofii navazoval na Masaryka
Realismus v historické próze
U nás, narozdíl od ostatní Evropy, má výchovný ráz sloužící národnímu zápasu. Volena přitažlivá (často z husitských dob) a napínavá témata. Důraz na realistický detail.
Josef Svátek
žurnalista a kulturní historik; psal dobrodružné a napínavé příhody z rudolfínských a pobělohorských Čech
Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
příběh ze 17. století vypráví o katu Mydláři, který pocházel z Chrudimi, vystudoval medicínu a díky nešťastné lásce se stal katovským pacholkem; lidé dříve opovrhovali katy, kteří nesměli v hostinci sedět s ostatními; Mydlář pozvedl své řemeslo, směl mezi lid a mohl procházet hlavní branou; stal se bohatým; byl při popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí (1621); kati dodávali dr. Jeseniovi mrtvoly (1. pitva); katovská živnost se předávala z otce na syna; kati zapisovali dějiny (rozsáhlé)
Václav Beneš Třebízský
líčí nejčastěji husitství, selské vzpoury nebo dobu josefínskou; vlastenecké tendence; oblíben u lidových vrstev
V červáncích kalicha
V záři kalicha
Bludné duše
román o selském povstání v rodném kraji (18. stol.)
Alois Jirásek
narodil se v Hronově jako syn tkalce a pekaře; v 11 letech se dostal do Německa na výměnu; studoval gymnázium v Broumově, pak v Hradci Králové; na vysoké škole studoval historii na filosofické fakultě v Praze; poté odjel do Litomyšle, kde začal učit; později se přestěhoval do Prahy; byl dobrým přítelem Mikuláše Aleše a J. V. Sládka; r. 1917 jako jeden z prvních podepsal květnový Manifest (čeští spisovatelé se přihlásili k boji za svobodu a samostatnost Československa)
tvořil nejen literárně (začínal jako básník, ale nakonec nalezl zalíbení v próze), ale i výtvarně
jeho dílo stále čeká na zhodnocení (díky zprofanovanosti některými režimy nebo naopak díky striktnímu potírání jeho děl v některých dobách)
vrchol českých dějin viděl v husitství a úpadek v době pobělohorské; oblíbeným námětem bylo i Národní obrození; popularizoval české dějiny; lidové masy viděl jako nositele historie; v jeho dílech můžeme najít více hlavních postav, děj románů je bohatý a větví se na několik proudů; díla zachycují dobovou atmosféru; jedinou výtkou jeho děl je malá prokreslenost psychologie postav a složitost užitého jazyka
Díla z husitského období
romány na sebe volně navazovaly
Mezi proudy
trilogie; zachycuje vznik českého reformačního hnutí v době vlády Václava IV.
Proti všem
trilogie; román zachycuje rozmach a vrchol husitského hnutí (bitva na Vítkově)
Bratrstvo
román zachycuje doznívání husitského hnutí
Husitský král
nedokončený román pojednává o Jiřím z Poděbrad
Díla z pobělohorského období
Skály
líčí útlak poddanského lidu a selskou vzpouru
Psohlavci
román se odehrává v 17. století na Chodsku ve vesnici, kde dojde k protifeudálnímu odboji pod vedením Jana Sladkého Koziny, které usiluje o uznání práv Psohlavců (hlídají hranice, a proto nemusejí do roboty atd.); nejprve dochází k jednáním, nakonec je ale Kozina zatčen, načež se Chodové vzbouří, ale jsou zatlačeni; rok po Kozinově popravě umírá jeho největší protivník Lomikar (skutečná předloha u Lammingera)
Skaláci
líčí selskou vzpouru na Náchodsku v 18. století
Temno
zachycuje dobu pobělohorskou v Čechách - úpadek kultury
Díla z období NO
F. L. Věk
pětidílný román zachycuje osudy Františka Věka (1888 - 1906; F. Hek - skutečná osoba), který žil v Dobrušce; zachyceny i některé další osobnosti (Kramerius, Thám)
U nás
čtyřdílná kronika zachycující Jiráskův rodný kraj v době NO
Filosofská historie
děj se odehrává v Litomyšli v letech 1847 - 1848; hlavními hrdiny jsou studenti (Vavřina, Frýbort, Zelenka, Špína)
Literatura pro mládež
Staré pověsti české
Z Čech až na konec světa
převyprávěl Deník Václava Šaška z Bířkova
Dramata historická
Jan Hus
Jan Žižka
Jan Roháč
Dramata pohádková
Lucerna
Dramata současná
Vojnarka
Otec
Zikmund Winter
mistr krátkých próz, uzavíraných tragicky, vyniká jako psycholog, jeho postavy jsou dokonalé studie rozvrácených duší mužů a žen osudově určených povahou a společností; zabýval se 16. a 17. stoletím; působil jako profesor dějepisu; psal i odborné publikace z českých dějin, kterých si sám o sobě vážil víc
Vědecká činnost
Kulturní obraz českých měst
Dějiny řemesel a obchodu v Čechách ve XIV. a XV. století
Povídky
Rakovnické obrázky
Pražské obrázky
Proti pánům - povídka z poč. 17. stol. o Dupákovi, který chce v Praze vstoupit do českého vojska a bojovat v něm za náboženskou svobodu; poštve však na sebe venkovany, žebráky i měšťany a jako buřič je popraven; Dupák je nejen odvážný, dobrosrdečný a zábavný, ale i naivní, což se mu stane osudným
Rozina sebranec - Rozina je sirotek, který vyrostl v klášteře na přelomu 16. a 17. stol.; když dospěje, zamiluje se do krásného Itala, s kterým odjíždí do Itálie; Ital si ale Rozinu nechce vzít; Rozina odchází a zatrpkne na muže; nakonec se provdá bez lásky za staršího muže, kterého podvádí s kdekým; manžel si najde vraha, který Rozinu zabije; na útěku je vrah zastřelen; muž zůstává sám s jejich malou dcerkou
Román
Mistr Kampanus
hlavní postavou románu je mistr Kampanus Vodňanský - rektor UK, básník a dramatik, který líčí události okolo univerzity ve 20. letech 17. stol.; je svědkem popravy 27 českých pánů; po bitvě na Bílé hoře smí na univerzitě přednášet jen katolíci, a tak pro záchranu univerzity přistupuje i Kampanus na katolictví; nakonec zjistí, že jeho krok byl stejně marný, a tak spáchá sebevraždu
Realismus ve venkovské próze
Vesnice není již tak ideálním prostředím a není ani protikladem „zkaženého“ města, ale stále přetrvává určitá idealizace. Jako forma se užívá povídka a román. Bohaté užití nářečí a zakotvení děje do určitého regionu.
Karel Václav Rais
narodil se v Lázních Bělohrad; působil jako učitel a věnoval se i literární tvorbě; začínal s poezií (satirická lyrika), ale nakonec podle svých největších vzorů (Neruda, Čech) skončil u prózy
dějištěm jeho próz jsou převážně východní Čechy; řeší vztahy mezi lidmi (rodina); idealizace venkova; kritika touhy po penězích a panském životě; pozvedl lidovou četbu; užíval více dialog
Povídky
Výminkáři
Horské kořeny
Rodiče a děti
ve všech třech povídkách řeší vztahy mezi rodiči a dětmi
Paničkou
Na lepším
v obou povídkách kritizuje touhu po panském životě
Pantáta Bezoušek
idealizace venkovského člověka; touha po dobrém a nezkaženém člověku; Bezoušek je hodný, veselý a přímý člověk; vydává se za synem (advokátem) do Prahy; zde si Bezoušku někteří zamilují a někteří jím opovrhují
Romány
Zapadlí vlastenci
učitelský mládenec Čermák přichází do krkonošské podhorské vsi, kde se sbližuje s místními vlastenci a získává si ruku Albínky z fary (40. léta 19. stol.)
Západ
hlavní postavou je venkovský farář Kalous; na konci Kalous umírá
Teréza Nováková
narodila se v Praze, ale většinu života strávila v Litomyšli; měla tři syny (Arne - literární kritik a historik a Theodor - botanik) a dvě dcery; zachytila lidové prostředí východních Čech, prováděla národopisný průzkum, zabývala se ženskými hnutí (vážila si Světlé)
ve svém díle navázala na bolestný a problémový svět Karolíny Světlé v duchu máchovském a zároveň těžce moderním se silně naturalistickými prvky
Povídky
Úlomky žuly
hlavní postavy se většinou na něco těší a připravují, ale nakonec dojdou zklamání; Drobová polévka
Romány
často monografické (děj soustředěn okolo jedné postavy); Nováková se zaměřuje na náboženské cítění lidí a sociální proudy
Jan Jílek
román z 18. stol. líčící osudy evangelíka, který je nucen opustit vlast
Jiří Šmatlán
román ze současnosti; hlavní postava hledá boží pravdu; nejprve vstupuje mezi katolíky, poté mezi evangelíky a nakonec je upoután myšlenkami utopického socialismu
Na Librově gruntě
děj se odehrává v revolučních letech 1847 - 1848; děj nás seznamuje s „uvědomělým“ sedlákem, který se zapojuje do revolučního hnutí
Drašar - Román kněze buditele
román dle skutečné předlohy; hlavní postava se chce stát národním buditelem, a tak vstupuje do kněžského semináře; později se střetávají jeho církevní plány s touhou po založení rodiny; nakonec se Drašarovi žádný cíl nevyplní a umírá v zapadlé vesnici v bídě
řeč autorská proložena dialektismy, řeč postav celá v nářečí
Děti čistého živého
román o životě a zániku náboženské sekty v 2. pol. 19. stol.
Karel Klostermann
spisovatel Šumavy; autor povídek i románů; ve svých dílech zachycuje život prostých lidí
Antal Stašek (vl. jm. Antonín Zeman)
byl advokátem v Semilách; otec Ivana Olbrachta; s Masarykem se účastnil bojů proti rukopisům; ve svých dílech zachycuje Podkrkonoší
Blouznivci našich hor
cyklus povídek, který spojuje jen několik postav; silný motiv duchověrství
O ševci Matoušovi a jeho přátelích
děj se odehrává ve 40. - 50. letech 19. stol.; dílo zaměřeno na sociální smýšlení
V temných vírech
3 díly; dílo se zabývá sociálním a národnostním útlakem českých dělníků v německých továrnách na severu Čech
Josef Holeček
děj svých děl zasazuje do jižních Čech, svého rodiště
Naši
dílo bylo zpracováváno 20 let; děj této rozsáhlé epopeje (románové kroniky) se odehrává v 1. pol. 19. stol.
románová kronika = zachycuje v chronologickém sledu životní osudy rodu v několika generacích; uvolněná kompozice se rozbíhá do četných popisů, líčení a epizod
Jindřich Šimon Baar
věnoval pozornost rodnému Chodsku
Paní komisarka
životě Boženy Němcové při pobytu v chodském kraji
Osmačtyřicátníci
popisuje události revolučního roku 1848 na Chodsku
Lůsy
spor mezi sedláky a chalupníky o královské lesy, které jim byly přiděleny
Jan Cimbura
idealizace jihočeského sedláka
Jan Herben
čerpal z rodného moravského Slovácka
Do třetího a čtvrtého pokolení
jedná se o generační románovou kroniku; neidealizuje svůj rodný kraj jako Holeček
Alois a Vilém Mrštíkové
Rok na vsi
románová kronika zachycující dění v jednom roce na typické vesnici
Realismus v dramatu
Ladislav Stroupežnický
v 80. letech byl dramaturgem ND; psal veselohry s historickým námětem
Zvíkovský rarášek
Paní mincmistrová
Naši furianti
ve své době se dočkala jen šesti repríz; veselohra řeší malicherný spor o místo ponocného v jedné jihočeské vesnici; vysloužilý voják Bláha se po letech vrací do rodné vsi ucházet se o místo ponocného; o to samé místo jeví zájem krejčí Fiala; za Bláhou stojí starosta vesnice Dubský a za Fialou sedlák Bušek; Bušek a Dubský jsou dlouhou dobu ve sporu o věno svých dětí; nakonec nejde o spravedlivé přidělení úřadu, ale ukázku výhry; nakonec se ponocným stává Bláha a dochází ke smíru znesvářených stran
autor poukazuje na furiantskou náturu českých sedláků; dílo psáno lidovým jazykem a nářečím
furiant = člověk, který si myslí, že všechno zná a všechno umí, je sebevědomý, ale i pyšný a umíněný
Gabriela Preissová
její díla inspirována moravským Slováckem
Gazdina roba
příběh inspiroval B. Foerstera k napsání opery Eva
jde o příběh venkovské švadleny Evy, která se zamiluje do bohatého mládence; jelikož je jejich majetkový stav nevyrovnaný, bere si bohatý mládenec bohatou dívku; Eva se natruc vdá za staršího muže; svého manžela podvádí s jiným mužem, který je náhodou ženatý a nechce se rozvést; Eva tuto situaci řeší sebevraždou (i s vědomím své gravidity)
Její pastorkyňa
povídka inspirovala L. Janáčka
Jenůfa je schovankou u vdovy Kostelničky; zamiluje se do Števy a ten předstírá zájem; do Jenůfy se ale zamiluje Laco, který Jenůfě v záchvatu žárlivosti zjizví tvář, načež Števo Jenůfu opouští, přestože ví, že s Jenůfou čeká dítě; když se dítě narodí, utopí ho Kostelnička pod ledem, aby se Jenůfa nedostala do hanby; nakonec je Kostelnička potrestána, Jenůfa se provdává za Laca, ale je si vědoma, že už nebude nikoho milovat tak, jako Števu
Alois a Vilém Mrštíkové
Maryša
děj se odehrává na slovácké vesnici; sedlák Lízal chce provdat svou dceru Maryšu za ovdovělého mlynáře Vávru, s kterým se na sňatku dohodne; Maryša ale miluje chudého Francka, který je zrovna na vojně; nakonec se Maryša otcovu nátlaku podvolí a Vávru si vezme; když se Francek vrátí z vojny, přemlouvá Maryšu, aby s ním uprchla; Maryša nechce odejít od muže, aby nebyla špatná, když ale Vávra vystřelí po Franckovi, rozhodne se jej otrávit; svého činu nakonec nelituje, ale prosí o smilování boží
užití lidového jazyka, napadají nesmyslné dobové konvence a předsudky, poukazují na sociální život
Naturalismus
Vzorem se stalo dílo E. Zoly. Hrdinové jsou determinováni přírodními a mravními podmínkami okolí, prostředí je ubíjí (dokument lidské bídy). Spisovatel chce zaujmout drastickými scénami. Od světového naturalismu se český naturalismus liší lidským soucitem.
Vilém Mrštík
obhájce, teoretik a hlasatel naturalismu
Josef Karel Šlejhar
pesimistický pohled na svět = svět surovosti, podlosti
Kuře melancholik
nejslavnější román; paralela mezi umírajícím dítětem a kuřetem
Dojmy z přírody a společnosti
v chudé rodině umírá dítě, které těší jen malé ptáče, které uletělo kupci; ten chce své ptáče zpět, ale otec svému dítěti za velké peníze ptáče koupí; po smrti dítěte umírají na jeho zasněženém hrobě i otec a matka
Peklo
sociální román z cukrovarnického prostředí; autor obžalovává společnost za špatné životní podmínky dělníků
Karel Matěj Čapek - Chod
původem z Chodska; když pracoval s K. Čapkem v Národních listech, musel přijmout další příjmení pro odlišení; časté prózy z pražského prostředí, které dobře znal
Kašpar Lén mstitel
autor popisuje prvotní motivy zločinu, které se formují v lidské duši; hlavním hrdinou je zedník Lén, který se chce pomstít kupci Konopníkovi, který zničil rodinu Lénových přátel; otec rodiny chce nějaké jídlo, a tak nějaké Konopníkovi z krámu ukradne; Konopník mu za to znásilní dceru, načež se její matka pomátne a její otec se utopí; dívka po soudu odchází do veřejného domu; Lén dívku miluje a je rozhodnutý Konopníka zabít; zločin je dobře promyšlen (cihla se stává vrahem); druhá část knihy líčí soudní proces, v kterém se soud nezabývá příčinami; Lén čeká ve vězení na smrt
Turbina
román o úpadku jedné pražské měšťanské rodiny
Antonín Vondrejc
Vondrejc je neúspěšný básník; básník žije bohémským životem po hospodách; jazyk přizpůsoben pražskému prostředí; dílo obsahuje peripetii
Realismus mezi světovými válkami
V linii kritického realismu pokračují díla Karla Nového, Anny Marie Tilschové, Karla Poláčka a dalších. Druhou linii tvoří díla socialistického realismu (např. Ivan Olbracht.).