achtick pan ve vzen a na svobod
Andrej tiavnickż
* * *
K, UITEL A KRL
"Mluvte se mnou jako s malżm chlapcem. Ctm to ve vaem hlase a vyprouji si od vs takovto zachzen!"
"Sr z tebe hloup namylenost a nerozvśnost, Pavle. Nen ti jet ani Łtrnct let a vyśaduje od ns, svżch płedstavenżch, zachzen jako zralż muś, disponujc vzdlnm majetky, postavenm a zsluhami!"
Imrich Megyery, dłvrnż rdce Jeho krlovskho VeliŁenstva a vychovatel nejmladho syna Alśbty Bthoryov, rozvśn polośil mohutnou ruku na rameno urostlho mladka. Jako by chtl płtelskżm gestem uklidnit svho svłence a utiit jeho vzrłstajc rozŁilen. Mladk sedl za velkżm vyłezvanżm stolem nad knihami a v ruce drśel ostrż brk. Płeruil psan a pohrdav pohldl na svho uŁitele.
"Jsem płece jedinż muśskż potomek mho mocnho otce Frantika Ndasdyho, kterż ml obrovsk zsluhy v boji proti Turkłm! Ctm v sob jeho slu a udatnost!"
"T m, śe se v tob probouz patriotismus a ścta k nebohmu otci. Nikdo nepochybuje o tv płedŁasn src sle a fyzick zdatnosti.Tvoje prva płsn chrnm, ale mus bżt trplivż. Jsi płli mladż a nezkuenż, mus se dle uŁit, aby duch zvtzil nad tlem. To si vyśaduje jet nkolik let trplivosti a śsil."
"A do t doby m milovan sestry płiprav o vechny podly a majetky, na kter mm prvo! Chci se uś koneŁn postavit na vlastn nohy a vzt na svoje bedra odpovdnost za sebe i za svłen poddan!"
"To je vechno płedŁasn. Odtrhni hrozen nedozrlho vna na jałe a snz ho! Jak by z nho bylo vno? Vinohrad m svłj Łas aś na podzim a ty tś mus vyŁkat do doby, neś skuteŁn dospje. Płprava na śivot mus bżt dokonal a svdomit. Nemłśeme znsilovat zkony płirozenho vżvoje."
"Nechci uś na nic Łekat!" vybuchl mladk a v nvalu hnvu rozlmal ostrż brk na kousky. "Vezmu osud do svżch rukou a vrhnu se do vru śivota. A vy muste respektovat moje svobodn rozhodnut! Vśdy jste m uŁil svobod mylen!"
"Płekvapuje m tv vzdorovitost a naivita!" zvżil hlas Imrich Megyery. Shrnul rukou kousky polmanho brku a vhodil je do koe u stolu. "Vidl jsi to? Takhle by skonŁil tvłj mladż śivot, kdyby ses chtl łdit svżmi rozvnnżmi city. Nem ani nejmen płedstavu o nroŁnosti zodpovdnho śivota. Te vsta, vezmi ze zsuvky novż brk a pokraŁuj v psan!"
Pavel Ndasdy se chtl brnit, ale nekompromisn pohled vychovatele ho śpln odzbrojil. Sklonil pokorn hlavu, postavil se a provinile pohldl na vysokho muśe.
"Promite mi mou samolibost, vzneenż pane. Dal jsem se płemoci hnvem a urazil jsem vs"
"Płt si dvej lep pozor na jazyk i na srdce, Pavle. A zapamatuj si, jenom trplivost a svdomitost z tebe udlaj opravdovho muśe."
Vtom se otevłely dvełe a dovnitł veel krlovskż komornk Hubert. Jeho zamylen tvł byla bled jako vosk. Nepłtomn hledl na Megyeryho i na jeho svłence a po chvli pisklavżm hlasem zvolal: "Promite, pane, Jeho VeliŁenstvo, nejjasnj krl Maty chce s vmi bezodkladn hovołit."
"Uś jdu, Huberte, jenom si płes sebe płehodm pl." Obrtil se k mladkovi a napomenul jej. "Neztrcej ani chvli a dej se do dal latinsk lekce!"
"Doufm, śe se mi to podał, pane magistłe. Budu se snaśit."
"Tak je to sprvn chlapŁe," povzbuzoval ho krlovskż komornk pisklav. "Kdo se snaś, ten urŁit doshne pośehnn. Vaś si svho uŁitele, nebo v Uhersku lepho nenajde!"
Urostlż mldenec płekvapen pohldl na odchzejcho Huberta a nejradji by mu nco jedovatho odsekl. Ovldl se ale, protośe nechtl urazit svho vychovatele. Posadil se za stłl, nahldl do knihy a namoŁil zapiŁatlż brk do inkoustu.
"Co se stalo, Huberte, śe m Jeho VeliŁenstvo tak neŁekan potłebuje?" vyzvdal krlovskż rdce, kdyś krŁeli spletitżmi chodbami a klenutżmi prłchody krlovskho hradu ve Vdni. Bohat vżzdoba płepychovżch salonł, drah koberce a gobelny umocovaly atmosfru panovnickho dvora.
"Nevm nic, byl jsem v kancelłi, kdyś zapisovatel poslal rychlż vzkaz, abyste ihned płiel do płijmac sn."
"Kdo je nyn u Jeho Vżsosti na audienci?"
"To vm nepovm, pane, nebo opravdu nic nevm. Mm jin starosti."
"To se mi nelb, Huberte."
"Jenom klid, pane, vy jste płeci spravedlivż Łlovk."
"Spravedlivż je jenom Błh. My ostatn jsme podvodnci, zhżralci a ubości, Huberte. StaŁ, abys proel od Prepurku k Vinn płes MukaŁevo a Uśhorod aś k Chustu a płesvdŁ se o lidsk podlosti i bd"
"Mte pravdu, ale my to nezmnme. Mme hodn jinżch nepłjemnżch starost i povinnost. J si jdu po svżch. Nebudete m uś potłebovat."
Komornk sklonil hlavu na pozdrav a zamłil do mstnosti, płed kterou stli dva Łlenov krlovsk gardy. Dal stli płed zlatem zdobenżmi dvoukłdlovżmi dvełmi, kter vedly do płijmac sn. Jen co zahldli Megyeryho, ihned odstoupili a otevłeli mu.
Veel do velk impozantn sn a rozhldl se. Na vyletnżch mramorovżch schodech byly nataśeny vyvan koberce, ze kterżch jeden sahal od vstupnch dveł aś k trłnu. Stny palce byly vyzdobeny vzcnżmi malbami od slavnżch italskżch mistrł, freskami, gobelny, ornamenty a monumentln tukaturou. Po stranch krlovskho trłnu stlo nkolik kłesel pro hosty.
Kdyś zahldl hrabte Fbryho a kardinla Fraa Forgche v płtelskm rozhovoru s panovnkem, sevłelo se mu hrdlo. Musel ale zachovat bonton a tvłit se płtelsky. Obładnżm krokem vykroŁil k trłnu a uctiv se uklonil.
"K vaim sluśbm, VeliŁenstvo. RŁil jste m zavolat."
"Nech stranou formality, Imrichu, a płisedni si k naim dłvrnżm spojencłm!" vyzval jej krl blahosklonn a rukou mu ukzal na velk pohodln kłeslo vedle Petera Fbryho. "Nebudeme ztrcet Łas a płejdeme ihned k vci."
"Vtej, Imrichu," promluvil k nmu hrab srdeŁn. "Nevidl jsem t snad sto let! Jak se ti dał?"
"Dkuji, urŁit ne tak dobłe jako tob."
"No tak, pnov!" napomenul je dłstojn kardinl Forgch. "Nechme mluvit naeho panovnka a vnujme se podstat problmł, kter nesnesou odkladu!"
"Jeho Eminence a n dłvrnż spojenec v crkevnch zleśitostech nepłehn, vzneen pnov," ujal se slova Maty II. "Svatż otec mu udlil kardinlskou hodnost, a tak se stal nejvym crkevnm hodnostłem pro nae kraje."
"Blahopłeji, Frao!" zvolal Fbry. "To je Łest pro Uhersko!"
"O tom nelze pochybovat. Pojme ale dle. To, co se stalo v lt, je do nebe volajc zloŁin. Mm na mysli śnos Alśbty Bthoryov z vzen achtickho hradu. Pro tvou informaci, Imrichu, łeme otzku spravedliv odplaty a trestu pro strłjce tohoto odpornho, podlho Łinu."
"Vae VeliŁenstvo zn moje stanovisko k tomuto skandlnmu śnosu," brnil se Imrich Megyery obezłetn a nevraśivżm pohledem provrtal usmvajcho se hrabte Fbryho. "Pokud zjistme płvodce tohoto stranho zloŁinu, jsem jednoznaŁn pro hrdeln trest nejen pro nho, ale i pro neastnou Alśbtu Bthoryovou!"
"To je skuteŁn sprvnż płstup, Vae VeliŁenstvo!" ujal se slova hrab. "N płtel je velmi vzdlanż Łlovk a zastv naprosto stejnż nzor jako my. Pokud se nemżlm, vy sm jste zaujal radikln postoj v tto zleśitosti a pośdal jste vyetłovatele, aby vm co nejdłve płedlośili vżsledky sv prce."
"Ano, takov je m vłle. Nyn je ale łada na tob, Imrichu. Kdo spravoval hrad Fzr, kam unesli Alśbtu Bthoryovou nkolik mscł po jejm zatŁen?!"
"Obvm se, Vae Vżsosti, śe nikdo, respektive povłenż prvoplatnż zstupce, jehoś jmno a płvod mi nejsou znmy."
"Jak je to vłbec mośn? Ty płece nejlpe zn rodinn pomry Bthorył! Kdo zskal ddiŁn prvo na mohutnż Fzr?"
"Vichni potomci Alśbty Bthoryov! Nejen dcery Anna a Katarina, ale i nezletilż syn Pavel Ndasdy, kterż je mżm svłencem."
"Dkuji ti za upłmnost, Imrichu," vstoupil do rozhovoru mlŁenlivż kardinl Forgch. "Otevłenou otzkou złstv, kdo najal, trżznil a prznil uboh dvŁata v podzemnm śalłi na Fzru, kter muŁila Bthoryov po śnosu z achtickho hradu.
Ty jsi płece dłvrnkem Bthorył a mus vdt o diskrtnch zleśitostech toho prokletho rodu!"
"Promi, Frao, ale zachz płli daleko!" ohradil se Imrich Megyery uraśen. "O jakm prokletm rodu tu mluv? Sr z tebe osobn zaujatost, jsi znmż svou averz vłŁi stoupencłm luternistłanizmu!"
"Tak uś dost, pnov!" zvolal panovnk podrśdn a obrtil se ke svmu dłvrnmu rdci. "Nezajmaj m vae osobn ani nbośensk spory, Imrichu. Odpovz na otzku, kterou jsem ti polośil. Kdo ze zmiovanżch ddicł mohl platit a dohlśet na zabijky z Fzru, kteł lkali a znsilovali nejkrsnj dvky z Doln zem?"
"Nechpu, Vae VeliŁenstvo, proŁ kladete tyto choulostiv otzky prv mn," brnil se Megyery. VyŁtav se zamraŁil na Fbryho a vzpt na majesttnho kardinla. "Jsem zsadn proti jejmu śnosu a zvrhlostem, kter napchala. To vte jak vy, tak vzneenż kardinl Forgch i n spojenec Peter Fbry. Pokud na Fzru vldnou vagabundi a zloŁinci, pak je vc tabulrnho soudu, aby rozhodl"
"Nezamlouvej to, Imrichu!" osopil se na nho podrśdnż hrab Fbry. "eknu ti płesn, kdo unesl Bthoryovou a kdo vldne na Fzru! Ten zkełnż milenec Łachtick pan s jizvou pod pravżm okem, koŁ Peter!"
"Jeho jmno mi nic nełk, slym je poprv! To młśu odpłshnout płed papeśskżm zlatżm kłśem v m!"
"Nepłehnj, Imrichu!" obołil se na nho kardinl povżen. "Nepłsahej a zpytuj sv svdom, nebo tv slova t usvdŁuj z śmysln lśi!"
"Protestuji, pnov! Nenechm se urśet!" vyskoŁil krlovskż rdce z kłesla a bezmocn zaal psti. "Mm to snad chpat jako spiknut? Znm rod Bthorył i Ndasdył, ale nejsem jejich obhjcem ani patolzalem, to vte vichni velmi dobłe!"
"Zachovej klid!" utioval ho krl blahosklonn. "Nikdo t z niŁeho nepodezłv, pouze jsme se t ptali na skuteŁnosti, kter mohou znaŁn ovlivnit nejen vyetłovn, ale i moje posledn krlovsk slovo v płpad Alśbty Bthoryov!"
"Opakuji, śdnho koŁho Petera neznm, ani jsem ho v śivot nevidl!"
"Jsi si tm jist?" ohradil se kardinl. "N płtel Fbry zn toho vraha velmi dobłe. Jak je mośn, śe jsi se s nm nesetkal jet za śivota nebośtka Ndasdyho, kterż ho najal do sluśby pro urozenou Łachtickou pan?"
"To m bżt vżslech, nebo m chce zdiskreditovat? Protestuji, VeliŁenstvo! Nemnm odpovdat na zkełn otzky tchto muśł, kteł jsou posedl nenvist vłŁi Łachtick pan!"
"ProŁ propad slepmu hnvu a nedłtklivosti?" obrtil se k nmu krl vyŁtav. "Hledme podstatu belsk ochrann ruky, kterou drś nad Bthoryovou neznm skupina spiklencł! Je ti snad jasn, śe v tomto płpad nese odpovdnost za krvav ohavnosti kaśdż, kdo j płi tom pomhal!"
Imrich Megyery złstal jako opałenż. Hledl nechpav na nekompromisnho panovnka i na cynickho kardinla Forgche. Srdce mu svral bezmocnż hnv a śrlivost na odpornho Petera Fbryho, ale z dan situace nenael śdn vżchodisko.
"Pokud Vae VeliŁenstvo ztratilo dłvru v moje schopnosti, pak mi nezbżv nic jinho, neś se vzdt svho postaven!"
"Nebu dtinskż, Imrichu!" vyzval ho kardinl Forgch ironicky. "Nkdo musel zorganizovat śnos Łachtick pan z podzemnho śalłe. Nikdo t płece nepodezłv, śe jsi to byl prv ty. M ale kontakty s Bthoryovżmi a zn jejich slabiny. Uvdomuje si zvaśnost svżch tvrzen? Pokud ne ty, pak uś pouze palatin Juraj Thurzo mus znt podrobnosti cel kauzy. On je płece zodpovdnż za vżkon dośivotnho trestu, kterż nad n vynesl!"
"Pokud by to byla pravda, Vae Eminence," płeruil ho vśn panovnk, pak jsou Thurzovy dny skuteŁn seŁteny!"
"To je velmi vśn obvinn, Vae VeliŁenstvo!" oponoval krlovskż rdce podrśdn. "Byl jsem płi tom, kdyś Juraj Thurzo odsoudil krvelaŁnou Alśbtu k dośivotnmu śalłi v podzem achtickho hradu. Velmi pochybuji, śe by jednal sm proti sob a riskoval by ztrtu hlavy poruovnm trestnho zkona."
"J ale drśm v rukou płm dłkazy o zkorumpovanosti a podlosti palatina v kauze spravedlivho potrestn Bthoryov!" osopil se na nho hrab Fbry. "Kaśdż z ns, i Jeho krlovsk VeliŁenstvo, dobłe zn nadrśovn a ochranłstv palatina vłŁi Bthoryłm. StaŁ płipomenout hrozby sedmihradskho vvody igmunda Bthoryho, vlivnho płbuznho Łachtick pan!"
"O tchto argumentech jsem podrobn informovn, Imrichu," dodal krl s pro nho typickżm majesttem. "Pokud se prokśe jejich objektivita, celż płpad se ocitne v śpln jin rovin"
"Jsem płesvdŁen o zaujatosti a nenvisti hrabte Fbryho k Łachtick pan, Vae VeliŁenstvo!" oponoval Megyery. "Pokud se opravdu dokśe, śe njakż belskż koŁ jmnem Peter zorganizoval śnos a dal zloŁiny Bthoryov na Fzru, pak mus padnout nejen palatin, ale i jeho spojenci a samozłejm"
"Jet je tu dal zloŁinec, o kterm jsme hovołili s naimi płteli," pokraŁoval panovnk. "Mm na mysli sedmihradskho vvodu igmunda Bthoryho, kterż m ruce poskvrnny krv tolika do nebe volajcch zloŁinł"
"To je vechno v kompetenci palatina, Vae VeliŁenstvo. J s tm Herodesem neudrśuji śdn kontakty a vyhżbm se mu kvłli jeho patn povsti jako Łert svat vod!"
"Ten sedmihradskż akal je pro ns nebezpeŁnj neś tureck hordy, Vae VeliŁenstvo," ozval se hrab Fbry.
Najednou do sn veel rychlż posel z Ostłihomi a s nm dva muśi krlovsk gardy. Uklonili se a zamłili płmo ke krli. Kdyś je uvidl, rozŁilen vstal z trłnu a zeptal se: "Co se dje? Jak si mm vysvtlit v neŁekanż płchod?"
"Odpuste, Vae VeliŁenstvo, śe vs vyruuji, ale płinm nalhavou zprvu z Ostłihomi."
"V tom płpad pojme do vedlejho slu!" rozkzal panovnk.
Vichni tłi magnti nechpav hledli na vldce zem, a kdyś odeel, rozpaŁit na sebe pohldli.
V PODZEMNM ALI
NA ACHTICKM HRAD
Ndvołmi achtickho hradu se prohnl studenż podzimn vtr a narśel do mohutnżch zd hradnho palce. Ostr zadn stna severozpadn vśe, rozrśejc prudk poryvy vtru, se hroziv vypnala nad horami.
Kasteln Michal Horvth stl u vysokho okna v palci a pozoroval z vżky strmou roklinu. Pod skalnatżm śtesem se v hloubce rozprostralo horami vrouben śdol, na jehoś dn zurŁel dravż Viovskż potok. Listnat lesy złily barvami duhy a obepnaly skromnou poddanskou vesniŁku Viov. Byl to okouzlujc pohled, uklidujc jeho dui.
Vtom zaslechl pronikavż zvuk polnice, kterż se opakoval nkolikrt za sebou. Rychle płeel k oknu na opaŁn stran, umośujc vżhled na vżchod, odkud ml vstupn brnu i doln ndvoł jako na dlani. Zahldl jezdce, śenouc se k palci.
Nedłvłiv pohldl na velk kyvadlov hodiny na stn. Bylo nkolik minut płed destou. Kdo młśe v takovto hodin zavtat na achtickż hrad? Snad se nestalo nco zlho na tureckm pomez? Kdyś se lpe podval, poznal v poslednm z uhnjcch jezdcł palatina Juraje Thurza. Kde se tu zemskż soudce bere? Nepłinesl milost krvav hrabnce, jejś jmno s hrłzou eptaj po cel zemi?
Vzal kośich, oblkl se a vyel na chodbu palce. Sebhl dolł po schodech, otevłel masivn dubov dvełe a ocitl se na ndvoł. Vtom zaslechl znmż hlas.
"Bu pozdraven, Michale. A ti Błh śehn a chrn t! Nemusel jsi kvłli mn vychzet ven. Divokż vtr t profoukne aś do morku kost a slunce vłbec nehłeje."
"Vtej, Juraji!" objal jej kasteln srdeŁn. "Kde se tu tak neŁekan bere? Jsem moc rd, śe aspo ty si vzpomene na starho bojovnka!"
"M pravdu, do smrti nezapomenu, jak udatn jsi stnal tm tureckżm psłm hlavy a mn si zachrnil śivot. Jak se ti dał?"
"Ani se neptej, vśdy v, jak verbeś se skrżv v podzemnm vzen Odkud płijśd?"
"Z Vel'k BytŁe, płteli. Chci se na chvli ohłt, navtvit Alśbtu Bthoryovou a jet płed polednem vyrazit płes Pieany na Trnavu."
Palatin ml na sob dobłe vypracovanż kośich s kovovżmi sponami, kter hroziv trŁely po obou stranch. Na mohutnżch ramenech ml płehozenu vzcnou pelernu ze lv srsti a na hlav teplou beranici, zdobenou orlmi pery.
"Pojte rychle nahoru, polu pro podkonho, a se vm postar o kon. Dm prostłt v palci, jak se patł pro tak vżznamnho hosta. A kdepak je tv prav ruka Belo RadenoviŁ?"
"Złstal v Prepurku msto m. To je jedinż Łlovk, na kterho se mohu spolehnout."
"Vidm śe obrana hradu ti leś na srdci," promluvil Thurzo ke kastelnovi, kdyś po hodin vyli z loveck sn palce na ndvoł. "Svś materil, abys na jałe zaŁal s opevovacmi pracemi. Pod tvżm dohledem je achtickż hrad skuteŁn v bezpeŁ."
"Nem śpln pravdu. Pokud je na hrad vznna Łachtick pan, klid tady nebude. Tento slavnż hrad je prokletż od chvle, co do nj vstoupila ona, Alśbta Bthoryov!"
"Velmi jsi se zmnil od t doby, co jsem tu bestii uvznil. Stal se z tebe jej śhlavn nepłtel," usml se trpce palatin a orlm zrakem pozoroval mohutn opevnn druhho ndvoł na zpadn stran. "Chpu tvłj postoj, vśdy jsi j slouśil dlouh lta a ona zneuśvala tvoji vrnost. Ml bys k n bżt shovvavj"
"To ode m neśdej!" ohradil se kasteln podrśdn. "Radji płjdu na star kolena stnat hlavy tureckżm psłm, neś brt ohledy na tu krvelaŁnou hrabnku. Podvdla m dlouh lta a j blzen jsem j tak slep dłvłoval. To si budu do smrti vyŁtat!"
"ProŁ se kvłli t neastn śen trp? M dost svżch starost i povinnost. Vśdy po jejm zatŁen podlh m pravomoci. Dej j svatż pokoj, ve vlhkm podzem uś se płtho roku urŁit nedośije"
Kasteln chtl opt oponovat, ale v t chvli kapitn palatinovż gardy otevłel śelezn dvełe, kter vedly do sklepł a podzemnho śalłe pod hradem. Palatin se musel sklonit, aby nenarazil hlavou do nzkżch vełej. Ovanul je vlhkż zatuchlż vzduch, kterż se plazil z podzem jako zkełnż had. Schzeli dolł po strmżch schodech a płed nimi se otvral nepłjemnż pohled na pust vzen, chrnn zpłedu silnżmi młśemi. Juraj Thurzo v matnm svtle zahldl strnulou tvł Łachtick pan. Kdyś ho uvidla, jej vyhasl oŁi zlovstn zasvtily a rozłily se jako oŁi tygłice, kter zavtłila kołist. Stla jako socha, rukama svrala śelezn młśe vzen. Kdyś ji oslepilo svtlo louŁ, v nvalu płekvapen kubla celżm tlem a zlomenżm hlasem vykłikla: "Zrdci! Nevrn, proklet psi! Płili jste m zahubit?!"
Palatin poŁkal, neś kasteln otevłel dvełe cely, a veel dovnitł. Alśbta Bthoryov se odlepila od chladnżch młś a hroziv vykroŁila proti nmu, jako by se na nho chtla vrhnout. Jeho płsnż, nekompromisn pohled ji vak śpln odzbrojil, ale kasteln złstal ve stłehu, odhodln ihned zashnout.
"Vysvtlete mi laskav, proŁ neustle ztrpŁujete kastelnovi śivot svżm hysterickżm vyvdnm a blznivżmi npady? Snad si nemyslte, śe se jet nkdy odtud dostanete na svtlo Boś!"
"Nevyhrośuj mi, ty namylenż, pynż begu!" odsekla mu s neskrżvanou nenvist, hledc mu do oŁ. "ProŁ ses namhal aś sem, na msto mho ponśen, kdyś neum załdit moje proputn na svobodu?!"
"Kdyś jsem vs płed vce neś rokem płistihl płi vaich zloŁinech, milostiv," ovldl vzrłstajc hnv Juraj Thurzo, "płed svdky jsem se zapłsahal, śe na svtlo Boś se nikdy nedostanete! Navzdory mmu rozhodnut jste se opovśila utct na Fzr a tam jste nadle pchala sv ohavn zvrstva!"
"Kdyby ti na mn skuteŁn zleśelo, byla bych dnes dvno na svobod! Ten ślisnż Fbry s krlovskżmi patolzaly m vyŁenichal jako pes. A ty jsi m na jeho nalhn dovlekl znovu sem, do tohoto pekelnho vzen! Jet vm to vem płijde velmi draho!"
"Nevyhrośujte, Alśbto, nebo vs dm ihned sevłt do kldy a budu vs vyslżchat pomoc śhavżch klet, abych z vs dostal pravdu. eknte otevłen, kdo vs unesl na Fzr, proŁ to udlal a kde se skrżv! V opaŁnm płpad"
Płeruil ho jej neŁekanż hysterickż smch. Kasteln s obavou pohldl na palatina, kterż zrudl hnvem jako rak. Ml sto chut vrhnout se na ni a zakroutit j tm svłdnżm dlouhżm krkem, kterż ho vśdy drśdil. Ovldl se ale a se zaatżmi pstmi ji okłikl: "Nezkouejte mou trplivost! Znovu se vs ptm, kdo byl ten zrdce, kterż vs unesl z tohoto podzemnho vzen?"
"Prv tob to budu vet na nos! Tys m spolu s ostatnmi zradil a nyn bys chtl abych ti jet łekl jmno mho udatnho zachrnce! Ty a tvoji vojci mu nesahte ani po kotnky!"
"Tak uś dost, milostiv!" obołil se na ni neŁekan Michal Horvth a popoel k n rznżm krokem. "Jak se opovaśujete urśet naeho zemskho palatina, dky nmuś jste neskonŁila na ibenici?!"
"To si vyprouji, ty nevrnż, nevdŁnż kastelne!" vykłikla jako len. Nathla ruce proti nmu a chtla se mu dlouhżmi kostnatżmi prsty zarżt do tvłe. "Jak se opovaśuje płeruovat n rozhovor s tmhle zbablżm krlovżm patolzalem?"
"MlŁ uś, Alśbto Bthoryov!" załval na ni rozŁilenż Thurzo. "Mm uś po krk tvżch urśek a mra m trplivosti płetekla! Płivaśte ji na młśe!"
"Proklnm vs vechny, vy had plemeno!" vłetla nepłŁetn a kopala nohama. Kasteln ji sevłel jako do klet a kapitn ji płivzal k chladnmu śelezu tak siln, śe se nemohla ani pohnout. Strści podzem vyvalovali oŁi na nechutn divadlo, ale ani jeden z nich ji nelitoval.
"Tak, vzneen pan, doufm, śe jste spokojena," sml se j kasteln do oŁ, "a dostanete koneŁn rozum!"
"Budu si na vs oba stśovat, vy smradlav tchołi!" vykłikla a zaŁala bezmocn vzlykat.
"Kde si bude stśovat, u koho, ty hłnice?!" osopil se na ni Juraj Thurzo. Jeho tvł nevstila nic dobrho. "Jenom mn młśe dkovat, śe jet dżch na tto zemi, protośe jsi uś dvno mla skonŁit v rukou kata! Kdo t unesl na Fzr? Mluv, Alśbto, nebo t dm"
"Nevyhrośuj mi!" skoŁila mu do łeŁi. "Nebżt mho muśe, nikdy bys nebyl palatinem! Moje majetky t płitahuj vc neś vechno ostatn, ty nenasytnż lakomŁe! ProŁ se płetvałuje a vyptv se, kdo m unesl? Vśdy ty nejlpe v"
Nedołekla. Palatin j vrazil facku, aś se j płed oŁima zajiskłilo. Vykłikla bolest a zaŁala bezmocn nałkat. Thurzo ji probodval opovrślivżm pohledem.
"To je uś płli, milostiv Alśbto! Tady płed kastelnem ti slibuji, śe z tohoto podzemnho vzen śiv nikdy vc nevyjde!"
"Satane! Ty jsi płvodce veho mho utrpen, ty sm jsi"
Znovu ji uhodil do tvłe, obrtil se ke kapitnovi a rozkzal: "Nechte ji za trest płivzanou aś do veŁera, pak ji odvaśte a dejte j najst!"
"Aspo vid," nezdrśel se kasteln, "jak tato śena ztrpŁuje śivot mn i tvżm lidem."
"koda slov, Michale, i Łasu! Komu nen rady, tomu nen pomoci. Pojme odtud, nebo se neudrśm a zakrtm ji vlastnma rukama!"
Vyli z cely a kapitn zamkl śelezn dvełe. Thurzo se jet jednou obrtil a płsnżm pohledem płehldl prostor vzen i jeho ozbrojen strśce.
"Nemte to vłbec jednoduch, kapitne. O to vt budou vae zsluhy. Bute k n shovvav, ale kdyś to jinak nepłjde, pouśijte płimłen prostłedky. Pokud by se situace stala neśnosnou, s dłvrou se obrate na naeho stateŁnho kastelna, ten uś v, co m dlat."
"Jak płikazujete, urozenż pane. Vae rozkazy budeme striktn plnit, o to se postarm!"
"To m snad jen klame zrak. Bośe, bu milostivż ke mn, hłnmu," zaeptal nevłcn Juraj Mikula, farł z Vekżch Kostoan.
"Vłbec ne, dłstojnż pane," oponoval mu tefan Revickż, oficil ndasdyovskho zmku v achticch. "Płili jsme v pravou chvli."
Oba muśi stli płikrŁeni za skalnatżm płevisem podzemn chodby u cel. Pozorovali se zatajenżm dechem odchzejcho kastelna s palatinem, płed nimiś krŁel vojk, kterż drśel v ruce hołc pochode.
"To urŁit nen nhoda, ale Boś prozłetelnost, śe jsem mohl na vlastn oŁi vidt, co dokśe blem posedl śena!"
"Kdybych vm to vyprvl, nevłil byste mi ani slovo. Nyn uś vte, śe Łachtick pan se ani po roce od jejho uvznn nezmnila!"
"Mm-li bżt upłmnż, nejsem si jist, zda m Thurzo Łist ruce v souvislosti s jejm zmizenm z podzemnho śalłe"
"Vśdy jste to slyel na vlastn ui, dłstojnż pane farłi! Ta zvrhl śena mu to chtla vykłiŁet na plnou hubu, proto ji tak poniśujcm zpłsobem dvakrt uhodil po tvłi."
"Ty mysl, śe urozenż palatin se skuteŁn podlel na płprav jejho vysvobozen z thle podzemn kobky? To by znamenalo Młj Bośe, jak potom młśe slouśit spravedlnosti a obhajovat prva tch, kterżm ublśili?"
"Vśdy to vidte na vlastn oŁi, dłstojnosti. Płivzal ji na młśe a radji odeel, aby mu nevykłiŁela pravdu do oŁ i płed kastelnem. Kdov, jak zjmy mocnżch sleduje palatin, kdyś si tak pokrytecky poŁn i płed śhlavnmi nepłteli Łachtick pan. Pojme co nejrychleji odtud, neś ns nkdo z tch mamlasł vyŁenich!"
Vydali se na cestu labyrintem, kterż spojoval hrad se zmkem. Oficil Revickż velmi dobłe znal nstrahy chodeb, proto upozoroval kostoanskho farłe: "Opatrn, nebo v tomto podzemnm pekle Łhaj na kaśdm kroku zkełn propadlit. Ukśu vm msto, kde ta uboh śena muŁila sv obti."
"Nechce se mi ani vłit, śe jsem na vlastn oŁi vidl, jak palatin surov zachzel s Łachtickou hrabnkou. Płitom uznvm, śe ho urśela a poniśovala aś do krajnosti."
"Vichni jsme jen lid, dłstojnż pane. Palatin płli pozd pochopil, śe setkn s tou vlŁic ho młśe pouze zkompromitovat."
"I tak ti ze srdce dkuji, tefane, śe jsi m płivedl do podzemnch chodeb, ve kterżch jsem nikdy płedtm nebyl."
Oficil Revickż zvedl hołc louŁ nad hlavu a Juraj Mikula se u nj instinktivn zastavil. V nm hrłze hledl na msto, kter mu ukazoval.
"Toto zrdn propadlit neznal nikdo mimo m a Ficka Ujvryho!"
Nahmatal rukou tajnż mechanizmus ve skaln rozsedlin a padac dvełe se s rachotem rozletly. Kousek płed nimi se rozklebil hlubokż Łernż otvor a tśk śelezn dvełe narazily na tvrdou vpencovou sklu. Juraj Mikula sebou bezdky trhl a duniv ozvna se plaziv thla podzemnmi chodbami. Hnilobnż zpach a zatuchlina vystupovaly z bezednho otvoru jako pekeln vżpary. Zdenż farł se uctiv płeśehnal a polohlasn vykłikl: "Ó, młj Bośe, netrestej m za moje hłchy! Kdo vybudoval tento pekelnż labyrint a kolik nevinnżch du skonŁilo płedŁasn v jeho śtrobch?"
"Mlo vte o tom, kde provdla sv zvrstva hrabnka Bthoryov, dłstojnż pane. Jej moc byla neomezen a rozrostla se do obludnżch rozmrł zejmna po smrti neltostnho manśela."
"Jak jsi vychzel s tm obvanżm Ujvrym, tefane?"
"Velmi dobłe. Ml ve mn tajnho spojence, ale byl tolik namylenż, śe nepostłehl moje dłvrn kontakty s hrabtem Fbrym a Martinem Povaśanem. Vdl jsem o vem, co podnikal ten netvor, a mohl jsem zmrn kazit jeho zrdn plny"
"Tak na tvoje zdrav, Michale!" zvolal palatin Thurzo uvolnn a pozvedl pohr s vnem k śstłm.
"I na tvoje, Juraji! koda jenom, śe nechce złstat na achtickm hrad dle. Rd bych si s tebou popovdal o vśnżch problmech."
"Ani płi nejlep vłli nemohu! Jen co se naobdvme, uś musm vyrazit do Prepurku, nebo tam musm vyłdit hodn neodkladnżch zleśitost. Płenocuji v Trnav a ztra rno pojedu dl."
"Je toho na tebe hodn. Jen m mrz, śe ta bestie neustle unik spravedlivmu trestu. Mohl bys płeci zashnou tak, jak ti ukld zkon, i kdyś"
"Nemohu, Michale, vł mi. Hodn vysokżch hodnostłł trv na proputn Bthoryov a spltaj tolik intrik, śe se proti sv vłli musm podrobit jejich nesnesitelnmu ntlaku. Nezapomnej na hrozbu igmunda Bthoryho, kterż młśe zathnout Sedmihradsko do ozbrojenho konfliktu s Uherskem. Po dnenm vżstupu jsem se ale zapłishl, śe do smrti neopust ten vlhkż podzemn śalł!"
"Mnoz t podezłvaj, śe ty sm jsi zorganizoval tajnż śnos na vzdlenż Fzr. Ml bys bżt v tomto smru opatrnj," odvśil se kasteln prolomit bariry ścty. OŁekval prudkou reakci, ale palatin nehnul ani brvou. Płtelsky polośil ruku na jeho mohutn rameno a po chvli odpovdl:"Ono se to lehce łekne. Płi mm postaven a zodpovdnosti za vci vełejn jsem ale nucen dlat kompromisy i proti vlastnmu svdom. Vyśaduje si to tato tśk doba i neŁekan okolnosti."
"Vdl jsi tedy, co se chystalo v podzem, kdyś ji unesli na Fzr? Nkteł m płtel jsou o tom płesvdŁeni"
"Hloupost!" brnil se Thurzo zneklidnn. "To jsou hloup vżmysly! Vm dobłe, odkud vtr vane. Ten slizkż Fbry s namylenżm kardinlem Forgchem m chtj v oŁch panovnka śpln znemośnit. Nevhaj pouśt nejpodlej intriky a lśi, jenom aby m mohli usvdŁit z poruovn zkona!"
"Nejsi vłŁi nim zaujatż? Postupuj podle zkona a znaj podrobn zkulis zloŁinł, kter Łachtick pan pchala celżch ptadvacet let. A j, kterż jsem neltostn setnul tisce tureckżch hlav, jsem j tak slep dłvłoval!"
"Neobviuj se zbyteŁn, vśdy ty za nic nemłśe. Co se tżŁe Fbryho a jeho spojencł, jdou za svżm clem hlava nehlava. Ignoruj sttn zjmy, ohrośen mru na Tise a katastrofln dłsledky hrdelnho trestu pro Bthoryovou. J musm hjit zjmy obou stran, pokud mi to zkon umośuje."
"Vśdy jsi vidl, jak se k tob Łachtick pan chov! Vm, śe ti zleś na dobrżch vztazch s Bthoryovżmi, i to, śe je to jeden z nejbohatch rodł v Uhersku. Płeci jenom bys ale ml"
"Uś toho nechme !" płeruil ho palatin podrśdn. "as ukśe, kdo z ns dvou ml pravdu. Radikln cesta by mla tragick dłsledky nejen pro ni, ale i pro jej płbuzn, pro m, ba i pro celou zemi!"
"Dlej, jak mysl. J nechci bżt soudcem ani zastncem tch, kteł jsou zapleteni do krvavho dramatu s tou Łachtickou vlŁic. Znm tv stanovisko i postoj hrabte Fbryho a jeho spojencł."
"Jsem tvżm vŁnżm dluśnkem, Michale, nebo jsi mi zachrnil śivot. Navzdory tomu t chci optovn varovat, śe pokud by Peter Fbry by jen płekroŁil prh achtickho hradu, budu t brt k zodpovdnosti za poruen mho nałzen!"
"Młśe se na m ve vem spolehnout. Zn m zsady a v, śe jsem nikdy nejednal ani proti Ndasdymu, ani proti tob, ba ani proti t hyen, za kterou jsem zde pln zodpovdnż"
"Jak si mm pak vysvtlit, śe ten vydłiduch Fbry se jet v den śnosu dozvdl, co se stalo? Obhl vechny moje spojence, a kdyś u nich nepochodil, obrtil se bez vhn na Jeho krlovsk VeliŁenstvo! Odkud se dozvdl, śe Bthoryov nesed ve vzen?!"
Kasteln hned neodpovdl. Hledl na palatina, jehoś dobr nlada postupn mizela. Byl si jist, śe palatin vdl o płprav i uskuteŁnn tajnho śnosu. Do tto chvle jej pouze podezłval, ale posledn vżŁitky v nm utvrdily płesvdŁen, śe se ve dlo s jeho tichżm souhlasem.
"To se mus zeptat hrabte Fbryho, ne m," odpovdl klidn. "Je mośn, śe tady m njakho picla, nebo nkdo z tvżch lid pracuje pro nho"
"Ty ses snad zblznil!" rozesml se palatin. "Kdybys nebyl młj starż płtel, myslel bych si, śe m chce rozŁlit!"
"Jet to by mi chyblo," chlcholil ho kasteln smłliv, nebo vidl, śe al do śivho. "Mm-li bżt upłmnż, na tomhle prokletm hrad, kterż poskvrnila krv, nebude nikdy klid, dokud tu bude ona. I kdyś trŁ v podzemnm vzen, nen jedinho dne, aby nevyvdla. Aś chcpne a vlastn rukou j vdŁn zatlaŁm oŁi, teprve potom tady bude klid!"
"Jsi tvrdż chlap, Michale, ale płmż! A to se mi na tob nejvc lb. Proto ti skuteŁn dłvłuju a spolhm se na tebe. K Alśbt Bthoryov nesm nikdo mimo jejch płbuznżch, tebe a mżch vojkł!"
"Nikdy jsem t nezradil a vśdy jsem si t vśil jako vynikajcho muśe na zem. Kdo by za n chodil?"
"Abych nezapomnl, za tłi dny ti kasteln z Beckova pole tłinct zajatcł, kter z Fzru jet v lt odvlekl hrab Fbry. Zde, v podzemnm śalłi, budou bezpeŁnj a ty je hldej jako oko v hlav!"
"Co si tady s nimi poŁnu?" zalomil rukama kasteln a płitom zavadil o pohr. Ten se płevrhl a vno se rozlilo po stole. "Tak, a nalili jsme si Łistho vna! Aspo je ti jasn, jak jsi m potil, kdyś mi sem dolifrujou takov lotry!"
"Ty si uś s nimi porad. Dopłedu t ale upozoruji, abys je etłil. Nedej se strhnout hnvem płi jejich vyslżchn a bu k nim shovvanż. dn nsil ani muŁen! Chci je mt śiv a zdrav!"
"Aspo hrabnce nebude dlouh chvle," sml se kasteln. "Jsem sice na ty dobrodruhy zvdavż, ale radji bych je nechal na Beckov."
"Uś jsem rozhodl, Michale, a vm, proŁ jsem zvolil tento postup. Beckovskmu kastelnovi jsem poslal spnż dopis, a aś se budu vracet do Vek BytŁe, osobn se płesvdŁm, jak se s nimi zachz!"
NOSTALGIE A ROZPORY
"Promite, pnov, ale vae zaujatost a nehorzn drzost vłŁi mn płekraŁuj vechny meze!"
"NeŁerti se, Imrichu, a nefrkej jako splaenż kł!" sml se mu ironicky do oŁ hrab Fbry. "Nebudete i s Thurzem donekoneŁna zakrżvat svoje farizejsk spojenectv s tmi, kteł chtj Bthoryovou za kaśdou cenu vysvobodit!"
"Jsi obyŁejnż mizera, Petere!" vmetl mu do tvłe urśliv krlovskż rdce a vzdorn vstal z kłesla, na kterm uś nemohl vydrśet sedt. "Povaśoval jsem t za rozvśnho Łlovka, ale po dnenm vżstupu m uś nikdo nepłesvdŁ o tvm"
"Zadrś, Imrichu Megyery!" okłikl ho kardinl Frao Forgch. "Bu si tak naivn a neinformovanż, nebo mn i naemu panovnkovi tak skvle hraje divadlo! Vzpamatuj se, płteli, dokud je jet Łas. Jinak bude na posmch celmu svtu a ztrat svou vynikajc povst!"
"Tak uś dost, pnov! Vyprouji si vai aroganci a pohrdn! Odchzm za svżmi povinnostmi a na vae intriky budu reagovat tak, jak se patł!"
VykroŁil ke dvełm, ale ty se neŁekan rozletly. Krl Maty veel do sn a vzpt jimi tak prudce tłskl, aś se uraśenż Megyery zarazil. Okamśit zpozoroval śe je rozŁilenż a jeho pohled nevstil nic dobrho. Kdyś se jejich oŁi setkaly, panovnk na nho vychrlil: "Neodchzej, Imrichu! Jet jsem nełekl posledn krlovsk slovo!"
"Promite, VeliŁenstvo, ale povaśoval jsem n rozhovor za skonŁenż."
"Sedni si na sv msto a dobłe m poslouchej!" vybuchl krl nhle a jeho tvł se zmnila. "Chci mt koneŁn jasno v płpad Alśbty Bthoryov. Pokud ji palatin Turzo dodnes nepostavil płed soudn tribunl, budu ho brt k zodpovdnosti. Ty ale upozorni ddice, śe pokud neumj spravovat rozshl majetky a panstv, kter mly propadnout ve prospch krlovsk koruny, budu nucen postupovat podle zkona!"
"Nikdo z nich nemohl ani v nejmenm tuit, co se za jejich zdy dlo na Fzru, Vae krlovsk Jasnosti. Obvm se, śe je płedŁasn dlat takovto zvry, kdyś vyetłovn jet neskonŁilo."
RozŁilenż panovnk neodpovdl. PłŁinou jeho spravedlivho hnvu, byly patn zprvy z Ostłihomi o tureck expanzi a neupłmnost dłvrnho rdce. Snaśil se ovldnout emoce a płivłel unaven oŁi.
"Nevłm ti ani slovo, Imrichu!" płeruil napjat ticho hrab Fbry. "Na vlastn kłśi jsem zaśil bezcitnost a brutalitu toho odpornho niŁemy. Byl nejen koŁm a milencem Łachtick pan, ale i belskżm vłdcem na Fzru. On a jeho kumpni lkali dvŁata do sluśby a pak je trżznili v podzemnm śalłi. Pro koho załdili harm na tom odlehlm hrad, kdyś ne pro zvrhlou Bthoryovou?"
"Nemme dłkazy, kter by potvrzovaly tvoje fantazie! Jsi slep zaujatż proti n a jejmu płbuzenstvu."
"Mżl se, pane krlovskż rdŁe! Płistihli jsme Alśbtu Bthoryovou płi muŁen neastnice, kter zanedlouho skonala na mst Łinu. Zatkli jsme tłinct lotrł z Fzru a vechna dvŁata vypovdala proti nim. Znsilovali je, tżrali a prznili uś tłet rok, jak vyplżv z vżpovd. Ty jsi nevdl nic o tchto skuteŁnostech?"
"Vyprouji si tenhle arogantn tón!" ohradil se Megyery. "Chce m zesmnit płed naim nejjasnjm vldcem a obvinit ze spojenectv s Bthoryovżma. Nejsem zasvcen do intrik toho rodu!"
"Prosm vs, pnov, nehdejte se tak zaujat v płtomnosti Jeho krlovskho VeliŁenstva!" uklidoval je hlubokżm hlasem kardinl. "Vśdy jsme vichni svobodn lid,a pokud mme Łist svdom, nen tłeba podlhat emocm. Ty ns vśdy jenom rozdluj."
"Sklnm se płed va inteligenc, Eminence," ujal se slova panovnk. Jeho hlas byl opt klidnż a rozvśnż. "Musm se s vmi proti sv vłli rozlouŁit, pnov. Nepłedvdateln udlosti m nut opustit Vde a vojenskou silou hjit śzemn prva monarchie."
"Navrhuji, Vae VeliŁenstvo," ozval se kardinl, "abychom se setkali za tłi msce tak jako dnes a uzavłeli celż płpad podle zkona a spravedlnosti. Pokud zaslepenż palatin Turzo projev ochotu uznat pravdu a nst zodpovdnost za odkodnn tiscł ukłivdnżch obt neltostn Łachtick pan, pak se hladina veobecnho poboułen vłŁi nejvym płedstavitelłm zem uklidn. S mżm płtelem Peterem udlme ve pro to, aby spravedlnost zvtzila nad intrikami. Doufm, śe s boś pomoc se nm to podał."
"SrdeŁnż dk za vai ochotu, Eminence," śasl krl uznale. "Aby se to podałilo, udlte nm pośehnn, kter nm dod vce odvahy."
ZaskoŁenż Frao Forgch proti krlovsk vłli nic nenamtal. Pohldl na uraśenho Megyeryho a dłstojn vstal z kłesla. Fbry i krlovskż rdce vedle sebe poklekli na vzcnż koberec.
"A vs pośehn a chrn od veho zlho vemohouc Błh Otec, Syn i Duch svatż. Amen."
Krl Maty objal vysokho kardinla kolem ramen. "Dkuji vm za vai rozvśnost a prozravost, Eminence. V tchto neklidnżch dobch potłebujeme vce takovżch rozumnżch a vzdlanżch osobnost. Odevzdvm se vaim modlitbm."
Fbry a krlovskż rdce se panovnkovi uctiv poklonili a spoleŁn s kardinlem vyli z honosn sn.
Ześloutl list strhan prudkżm podzimnm vtrem prosvcen sluneŁnmi paprsky poletovalo za velkżmi okny vdeskho krlovskho hradu. Studen listopadov dopoledne vyvolvalo v dui mladho lechtice, sedcho za masivnm stolem a sklnjcho se nad knihami, neodolatelnou touhou po volnosti, svobod a bezstarostnosti.
Zasnn hledl na vysok stromy za okny,,jejichś vtve se sklnly a zmtaly pod nporem vtru. Na chvli odlośil brk do kalamłe a v mylenkch zaletl na achtickż hrad, kde płed nkolika lety prośil ta nejkrsnj chlapeck lta. Opt vidl ndhern zbarven hory, zalit ostrżmi sluneŁnmi paprsky, ve kterżch se tak rd potuloval. Jeho płsn matka se rda projśdla na koni po hradnm kopci aś k achticm, kde ho Łasto vodila do opevnnho zmku.
Ach, jak se to ve neŁekan zmnilo. Vidl opt jej utrpenou tvł, kdyś se s n setkal v podzemnm śalłi krtce po tom, co ji tajn płivlekli z Fzru na achtickż hrad. Byla jeho matka opravdu tak zvrhl a neltostn, jak se o n vude łk? Co nyn dl, na co mysl, trp se? Utkal by za n stovky mil, hladovż i śznivż, v mrazu i parnu, jen aby se s n mohl setkat a polośit si hlavu do jejho klna
Ze snn ho vyruil nhlż płchod dvŁete se zlatavżmi kadełemi, kter se svłdn vlnily na jejch hebkżch ramenech. V prvn chvli sebou trhl, ale kdyś se setkal s jejma hlubokżma pomnnkovżma oŁima, vyskoŁil ze śidle, popoel k n a polbil j ruku.
"Jsi dnes njak zasnnż, Pavle," vyŁtala mu s śsmvem, ale jej nśn tvł płekypovala radost. V rłśovżch, zlatem vyvanżch atech vypadala kouzeln. Obepnaly jej krsn tlo jako mołsk lastura. Pokud bys ji nsiln otevłel, zahyne
"Vtm vs v m muŁrn, urozen Danielo?" płivtal ji. "Ani jsem si neviml, śe Łas tak pokroŁil. Młj poruŁnk mi rozkzal vypracovat novou lekci z latiny, a tak jsem
"Nemus se omlouvat, Pavle," odpovdla mu płjemnżm hlasem a nśnou dlan ho pohladila po vlasech. "Jak pokraŁuje ve studich?"
Silou a vitalitou kypc mladk se oŁima vpjel do jejho rozkonho zjevu a nemohl odolat armu, kterż z n płmo Łiel. Byla nejen krsn, ale i svłdn jako mołsk nymfa. Lkavż hlubokż vżstłih a pln poprs płitahovaly jeho zvdavost, ale cudnost a cit pro krsu mu nedovolily, aby se opjel jej vyzżvavou śenskost.
"To młśe posoudit pouze młj uŁitel, ne vy, Danielo. J jsem jet płli nerozvśnż a mladż, jak m pouŁil młj vychovatel."
"Jsi opravdu jet mladż na ve, co souvis s kaśdodennm śivotem a s lskou, kter je jeho naplnnm."
"Ó, jak moudr a vzneen śvahy!" zvolal sarkasticky a zrudl. "Vce neś nov slova z latiny by m zajmalo, jak poznatky, ba łekl bych zkuenosti v lsce mte vy, krsn Danielo!"
"Młj ty bośe, tak mladż a tak odvśnż!" usmla se. Vyzałoval z n teplż śenskż cit a jistota, jakou nepoznal ani u sv odmłen matky.
Ctil, jak se mu rozbuilo srdce a jeho blznivż tlukot se mu ozżval aś v uch. Celżm tlem vnmal slu jejho ndhernho zjevu, ale neodvśil se popustit uzdu vnm, kter v nm vzbuzovala. Pohled na jej dokonalou tvł ho vzruoval. Byla hrav a płitaśliv jako horskż pramen v nejvtm parnu, ale zrove nedostupn a nedotknuteln
"Tak uś dost, młj drahż Pavle! Nejsem lehk holka z ulice, ale dcera krlovskho soudce! Jestli mi nepłestane lichotit a klst nevhodn otzky, budu si stśovat Imrichu Megyerymu, rozuml jsi?!"
Neastnż mladk złstal jako opałenż. Hanbou a vzruenm zrudl a ctil se velmi trapn. Uvdomil si smyslnost tto ndhern dvky, kter ho spalovala jako plpolajc pochode. Citov vzplanut a zklamn po jejch ostrżch slovech ho śpln odzbrojily. Vrhl se płed n na kolena a odprooval ji: "Odpuste, vzneen komteso! Nechtl jsem vs urazit ani zarmoutit. Vśm si vaeho zjmu o m a len vs miluji!"
Płekvapen Daniela ho v nvalu nśnosti zvedla a zaŁala lbat. Tulila se k nmu a siln si ho płivinula na prsa.
"Netrap se a neobviuj, Pavle," eptala vroucnżm, zastłenżm hlasem. "Dobłe vm, śe ti chyb matełsk lska a śenskż cit. Jsi jet mladż na svdn a na skuteŁnou lsku"
Polośil si hlavu na jej hru a rozplakal se. Na adra a na krsn drah aty se j łinuly hork slzy. Ctila jejich vlhkost, ale nebrnila se. Laskala ho po vlasech a nśn lbala.
SluneŁn paprsky pronikly silnżm sklem a hladily jej dlouh vlasy. Uctila dotyky slunce a płla si, aby toto śśasn opojen trvalo vŁn.
"Zali jste płli daleko, vzneen pnov, a to vm nikdy nezapomenu!" łekl rozŁilen Imrich Megyery.
"Nebu smnż!" zarazil ho hrab Peter Fbry v dobr nlad. "ProŁ vyhrośuje a utvrzuje se v zatrpklosti? Nikdo z ns t z niŁeho neobviuje!"
"pln jste m v oŁch naeho nejjasnjho panovnka zdiskreditovali!" obvinil ho krlovskż rdce. "Udlali jste ze m mizeru, obhjce Łachtick pan a zrdce vaich zjmł!"
"Ned se s tebou rozumn mluvit, Imrichu!" vyŁtal mu kardinl Forgch. "My jsme diskutovali s krlem velmi diskrtn o śnosu Alśbty Bthoryov, ale tvoje jmno nikdo z ns vłbec nevyslovil!"
"Tak proŁ m tedy panovnk tak nalhav zavolal? Copak jsem snad j zodpovdnż za prozrazenż śnos Łachtick pan?!"
Sedli u vna v honosn sni krlovskho hradu. Mimo n tam bylo jet nkolik krlovskżch śłednkł a magntł, kteł vesele diskutovali.
"To se laskav zeptej Jeho krlovskho VeliŁenstva!" odsekl mu hrab Fbry a zvedl pohr k śstłm. "Ml jsem mośnost se nkolikrt setkat s poskokem Łachtick pan a vm, śe je to neltostnż vrah. Jenom zzrakem a s boś pomoc jsem vyvzl z jeho pazourł tady v Prepurku, v podzemn krypt v achticch i na prokletm Fzru! Zajm m jenom jedno - kdo stoj za tm brutlnm zabijkem a pro koho pracuje."
"Pokud se dozvme odpov na tyto otzky, vyłe se zhada śnosu a intrik kolem Alśbty Bthoryov!" prohlsil kardinl Forgch neoblomn.
"Odpus, Frao, ale tvoje vżpady vłŁi mn v panovnkov płtomnosti byly płli radikln a osobn. Ponołili jste m do bahna zvrhlosti, ve kterm se brod Łachtick pan spoleŁn se svżmi spojenci. Co si nyn o mn n nejjasnj krl bude myslet?"
"Na to, jak mnn m o tob, se młśu akort v co," sml se hrab ironicky. "Dłleśitj je, abys nazval vci pravżm jmnem, tak jako płed uvznnm Bthoryov. ProŁ se boj palatina a chrn neŁestn zjmy jeho patolzalł?"
"Neurśej m, Petere, nebo okamśit odejdu a vckrt s tebou nepromluvm ani slovo! Ty jsi zapłishlż nepłtel Łachtick pan a chce ji za kaśdou cenu dostat na ibenici!"
"Klid, pnov, ovldejte sv zl sklony!" napomenul je kardinl smłliv. "Obvm se, milż płteli, śe krl je o celm płpadu informovn i z jinżch zdrojł. Dostal ses do patnho svtla, ale nepłipisuj to laskav nm. Vśme si t a respektujeme tvoje nzory, mus ale złstat sm sebou a nepodlhat dravmu Turzovi, kterż poruuje zkon a zneuśv svoje kompetence!"
"To m bżt z tv strany vydrn, nebo kzn o dobrżch mravech, Frao? Jsi zaujatż vłŁi Turzovi, protośe se płikln k luternosti anizmu a nejradji bys ho vidl na popraviti jako kacłe!"
"Nepoznvm t, Imrichu. Od t doby, co jsme se naposledy setkali, jsi se śpln zmnil. Tvoje płesvdŁen a zdeformovan postoje m jen utvrzuj v płesvdŁen, śe jsi ztratil stłzlivż nadhled nad realitou. Podlh Turzovu tlaku vc neś jeho spojenci, i kdyś vełejn vystupuje proti Alśbt Bthoryov!"
"To je płli tvrd a nehorzn obvinn!" vybuchl krlovskż rdce podrśdn a vstal od stolu. "Nechpu, jak młśe bżt ty, vysokż crkevn hodnostł, tak arogantn a zaujatż proti svżm oponentłm. Vyprouji si takovto chovn a dvojnsobn od tebe, Petere! Neumme najt spoleŁnou łeŁ, pnov, a uś ji ani nenajdeme! PorouŁm se."
Chtl odejt, ale hrab Fbry ho chytil a strhl zpt na śidli.
"PoŁkej chvli, jet jsem ti nełekl to nejdłleśitj! Pokud jsem dobłe informovn, po Fzru pokukoval nenasytnż Juraj Drugeth, ze Bthoryov. I ty jsi vdl o dlen jejho majetku v zł minulho roku, i to, proŁ chamtivż Turzo tolik chvtal. ProŁ jsi o tom neinformoval panovnka?!"
"Ty ses śpln zblznil! Copak si mysl, śe Drugeth m nco spoleŁnho s tmi lotry na Fzru? Zachz płli daleko a młśe na to połdn doplatit!"
"Mośn s tmi lotry ne," nedal se hrab vyvst z rovnovhy, "ale s śnosem z Łachtickho śalłe na Fzr urŁit! Kdo, mimo palatina a jeho chrnncł, by uskuteŁnil tak nroŁnou a nebezpeŁnou akci a kdo by ji platil? Nemohlo płeci jt o nhodu!"
"ProŁ jsi souhlasil s rozdlenm majetku Bthoryov nkolik mscł płed jejm zatŁenm, Imrichu?" nalhal na nho kardinl klidn. "Pohoren a poboułen z krvavżch zloŁinł donutily palatina k jejmu formlnmu uvznn, ale płedtm zabezpeŁil jej rozshlż majetek płed konfiskac ve prospch krlovsk koruny. Mli jste ve vżborn płipraveno a ty ses v tom podlm dramatu taky angaśoval!"
"Jsi odpornż pokrytec!" obvinil ho hrab Fbry ostłe. "Vechno jste si farizejsky rozdlili a zajistili, aby se do krlovsk pokladny nedostal ani krejcar. Jen jedno nechpu. Kdyś jsi tak spravedlivż a zaujatż vłŁi Bthoryov, proŁ nepłesvdŁ palatina, aby ji pohnal płed soud? Vśdy z jejho obrovskho majetku se neztrat ani chlup, a ona se aspo nebude muset tolik trpit v podzemnm vzen"
"To je zkełn spiknut proti mn i proti palatinovi, pnov!" protestoval krlovskż rdce dotŁen a byl by nejradji utekl. "Nedm se donekoneŁna urśet a pinit, a vłbec ne od vs dvou! Budu o vem informovat"
"Koho? Palatina, nebo krle, ty vydłiduchu?!" vybuchl kardinl neŁekan a s pohrdnm hledl na Megyeryho, kterż jenom tśko ovldal bezmocnż hnv. "Jsi bezptełnż, nakrobenż patolzal! Jsem pevn płesvdŁen, śe celż śnos z achtic na Fzr płipravil Turzo s Drugethem a s va nesmrtelnou Alśbtou Bthoryovou!"
"Jak se opovaśuje, Frao? Jsi crkevn hodnostł, kardinl a duchovn osoba! Jsi śpln stejnż"
Nedołekl. Vyruil je zmocnnec krlovsk kancelłe, kterż se naklonil k Fbrymu se slovy: "Promi, Petere, i vy, vzneen pnov, ale krlovskż kanclł m poslal za vmi, abych vs zadrśel dłve, neś opustte krlovskż palc. Dobłe, śe jsem vs zastihl v tak płtelsk shod."
"No, to urŁit v płtelsk shod!" sml se hrab Fbry a posmn hledl na Megyeryho, jehoś skoro ranila mrtvice. "Co mme nyn podle tebe udlat, płteli?"
"Co nejdłve se dostavit osobn i s Jeho Eminenc do krlovsk kancelłe. Pokud by se to dalo, neodvśil bych si, kazit vm płjemn posezen"
"Jdeme hned te!" prohlsil kardinl Forgch rozhodn a vstal. "Tady s nam vzcnżm płtelem jsme si uś śŁty vyrovnali a nebudeme dle zdrśovat ani jeho, ani krlovsk śłednky."
"Sbohem, Imrichu, a nenafukuj se jako krocan!" louŁil se hrab, podvaje mu pravici. Krlłv dłvrnż rdce ale uraśen odmtl jeho gesto a vztekle procedil mezi zuby: "Amen, vy proklet lotłi. Zmizte odtud co nejdłv, j si v klidu dopiju vno!"
"Uś je zaplaceno, nebude mt śdn vżdaje," popichoval ho Peter Fbry. "Radji a ti jde k duhu, neś bys ml vzteky prasknout!"
Płekvapenż śłednk nechpav zakroutil hlavou a vyel spoleŁn s hrabtem a kardinlem ze sn.
RozŁilenż Pavel Ndasdy stl u okna a hledl na mladho muśe v parku, kterż objmal thlou śenu. Hladil ji po tvłi a roztouśen ji lbal. Vłbec se nebrnila, i kdyś slunost a dobr mravy nepłipoutly intimn projevy na vełejnosti. Tulila se k nmu a oddan płijmala vżbuchy jeho citł. Zastavili se pod mohutnżmi duby a seschl ślut list, rvan vtrem, jim poletovalo nad hlavami. Copak je hłch touśit po krsn dvce a projevit city a vnivou nklonnost? Nejdłve je płijmala, pak ho ale zarazila a vzpt si ho płivinula na hru jako milence! Płi vzpomnce na jej smysln rty a polibky, kterżmi ho zasypvala, ctil, jak mu srdce divoce bu a mladick krev se bouł v śilch.
Płemżlel, zda jej vztah k nmu nen pouze krcenm si dlouh chvle a zda jeho mladick srdce nespaluje pouze nespoutan śdostivost Kdyś zahldl, śe milenci v parku za oknem odchzej, jeho rozboułen city opadly a dui mu zaplavila nostalgie.
Płedstava matky zastłela lbeznż zjev svłdn dvky a nalhav ukala na dvełe jeho srdce. Co nyn dl, na co mysl, jak city napluj jej srdce? Płedstavil si jej tvł, hlubok oŁi a vysok Łelo. Ctil, jak se mu srdce pln vroucmi city k t, kter ho płivedla na svt. Kdyby si s n mohl aspo chvli popovdat, obejmout ji a odprosit za to, śe neudlal nic pro jej vysvobozen z podzemnho vzen
Najednou se otevłely dvełe a dovnitł veel jeho vychovatel. Zaraśen se k nmu obrtil, ale uŁitelłv planouc pohled ho vylekal. Okamśit vdl, śe je rozzlobenż a v takovm stavu ho nesm drśdit.
"Jak to, śe nesed nad knihami a nestuduje?" osopil se na nho Megyery a posadil sedo pohodlnho kłesla. "Vypracoval jsi vechna zadn z latiny?"
"Samozłejm, urozenż pane, uś jsem dvno hotov. Byl jste velmi dlouho pryŁ, proto jsem se dval ven oknem. Mezitm jsem jiś ml i hodinu nmŁiny, ale vy jste płiel aś nyn."
"Ukaś mi svou prci, jsem zvdav, jak jsi zvldl nroŁn konjugace!"
Mladk mu podal śhledn popsanż list a nepłtomn hledl do oken, płesycenżch blżskavżm jasem slunce.
"Musm t pochvlit, Pavle, dnes jsi pracoval skuteŁn usilovn. Dl velik pokroky v latin i nmŁin, jak jsem slyel od ptera Damina. Te m nech o samot a vżjimeŁn młśe vyjt ven do krlovskho parku. Setkme se za hodinu, rozuml jsi?"
"Dkuji vm, pane. Venku je ndhernż den a padajc list mi płipomn hlubok lesy u achtickho hradu"
"Nełkej mi, śe touś po tom pynm hrad, kde v podzem vzn tvoji matku!"
"Opravdu ano, pane, touśm, a jak! Hned bych sedl na kon a letl bez oddychu aś na Pleivec. Odtud po horskm hłebeni na achtickż hrad a rovnou do podzemnho śalłe! Objal bych matku a"
"Ubohż chlapŁe, co se to s tebou dje? Nepoutj svho ducha do hlubin nostalgie, nebo si poran dui a ztrat nadhled nad svżmi city. Bś uś, chci bżt chvli sm."
"Chtl jsem se ale zeptat, zda jsou skuteŁn pravdiv vechny ty łeŁi o krvavżch zloŁinech m matky, vzneenż pane."
"Co t to napad? Jestli chce vdt celou pravdu, zeptej se palatina Juraje Turza. J ti musm upłmn łci, śe łeŁem o tv matce nevłm. Nco je vak tak pravda. SkuteŁn pchala ohavn zloŁiny proti lidskosti a Turzo spoleŁn s tvżm vagrem Zrnskżm, se mnou a ostatnmi ji płistihli płmo płi nelidskm muŁen"
"ProŁ to moje matka dlala?"
"Kdybych to vdl, urŁit bych nebyl płi jejm zatŁen. To by ses musel zeptat j. Pokud to dlala płi zdravm rozumu, mla uś dvno skonŁit na ibenici. Pokud je nemocn a soud to potvrd, pak by nenesla za sv zloŁiny śdnou zodpovdnost."
"ProŁ ji pak unesli z vzen a płevezli na Fzr? Dokzala se jej nevina? Prż ji tam opt płistihli płi muŁen dvŁat"
"Bohuśel ano. Tv matka je płmo posedl mladżmi dvŁaty a jejich płtomnost ji strhv do belsk zvrcenosti."
"To jsou neuvłiteln slova a velmi tśko se poslouchaj, urozenż pane. Vm, śe kdyś to łkte vy, pravda je jet bolestnj"
"Netrap se zbyteŁn, chlapŁe. Bude lep, pokud se za svou matku bude hodn modlit, aby j byl Błh milostivż. Vc se uś pro jej zchranu udlat ned. hlavn nepłtel ji chtj za kaśdou cenu vidt v rukou kata a majetek zkonfiskovat ve prospch krlovsk koruny. Tm se ty ale netrap, to płenech kompetentnm."
"Touśm vidt svoji matku a popovdat si s n! Pomozte mi, pane, prosm vs, abych se k n dostal a potil ji v tśkm duevnm rozpolośen"
"To je naprosto vylouŁen. J nemm prvo mnit palatinovo rozhodnut. Nezapomnej, śe achtickż hrad je pod płsnżm dohledem nejen jeho lid, ale i nepłtel tv matky."
"J jsem ale jej jedinż a posledn syn!" vybuchl plnż hnvu a zatnul vzdorovit psti. "Mm płeci prvo se s n setkat, nebo ne?!"
"Uklidni se a nepoddvej se slepmu hnvu! Prvo na to m, ale skuteŁnost je takov, śe mus poŁkat na rozhodnut palatina. Budu za tebe intervenovat, ale nic ti nemohu slbit."
"Co kdyś si moje matka v zoufalstv shne na śivot? Kdo bude nst odpovdnost za takovou tragdii? Nemohu płipustit, aby"
"Ty nemłśe za nic, chlapŁe, netrap se pro svou ubohou matku. UbezpeŁuji t, śe kdyby palatin nezashl v jej prospch, uś by dvno byla na vŁnosti!"
"Je to hrozn kletba pro n rod, pane! A jej poniśujc stn pad i na mou hlavu! Jsem poznamenn zloŁiny sv matky jako Kain!"
"Nevymżlej si a netrap se zoufalżmi mylenkami," povzbuzoval ho krlovskż rdce a vstal z kłesla. Objal ho pevn kolem ramen, pohldl mu do neklidnżch oŁ, a dodal: "Bś klidn ven a uś se dl netrap pro matŁiny hłchy. Aś budu mluvit s palatinem, zprostłedkuji ti vytouśen setkn s n."
Urostlż mladk,smutn sklonil hlavu, stiskl uŁiteli ruku a beze slova vyel ven.
Z BECKOVA NA ACHTICKŻ HRAD
"Mte z pekla tst, vy zlosynov, śe mi urozenż palatin Juraj Turzo vysloven płikzal, abych vs vyetłoval takłkajc v rukaviŁkch!" vykłikoval kasteln Beckovskho hradu. "Kdybych dostal plnou moc płinutit vs płiznat pravdu, nejmn polovina by vs skonŁila na ibenici!"
Urostl dobrodruzi s dlouhżmi vousy se hlasit rozłehtali. V tomto pchnoucm vzen na povstnm Beckov byli na płkaz palatina Turza internovni jiś Łtyłi msce. Jejich arogantn chovn śpln vyvedlo z mry rozŁilenho beckovskho kastelna. Tm tłincti płivandrovalcłm by nejradji sal hlavy vlastnma rukama, ale vy moc nad nimi drśela ochrannou ruku.
"To uś staŁilo, vy odporn svin!" okłikl je kasteln rozzloben a vytrhl hołc pochode z kovovho drśku. "Vy se mi budete smt płmo do tvłe? Zavolm drby a nathnu vs vechny na skłipec! Pak vs ten smch płejde!"
Rznżm krokem popoel ke młśm vzen, zpoza nichś se na nho klebili sebevdom niŁemnci a prudkżm pohybem vihl pochodn podl nich. Złc plamen poplil prsty tm, kteł kłeŁovit svrali śelezn młśe. Załvali bolest a uskoŁili dozadu. Drśeli si poplen ruce a kleli.
"Draze zaplat za svou drzost, kastelne!" obołil se na nho vłdce zabijkł, kterho płezdvali Goli. "Nem ani nejmen prvo se ns dotknout, natoś jet plit ohnm, ty prokletż"
"Jenom dopovz, ty lumpe!" załval na nho kasteln a naznaŁil ve vzduchu velkż ohnivż oblouk. "Jen to smle dopovz a dm ti zaśiva vyłezat jazyk!"
"Nevyhrośuj," varoval ho na smrt uraśenż vłdce tlupy, "Vśdy ani nev, s kżm m tu Łest! Jsme svobodn obŁan, chrnni zkonem!"
"StrŁ si ten zkon do zadku, ty vagabunde! Prż svobodn obŁan! J bych vs nauŁil móresłm! A nechci uś slyet ani slovo!"
"Dobłe tedy, pane kastelne, a je po tvm!" zaŁal se smt obrovitż Goli a ukazovkem młil płmo na nho. "Beru t i s moj druśinou za slovo. Płi nejbliśm vżslechu z ns nedostane ani slovo!"
Kdyś to zaslechli ostatn, opt se rozłehtali, aś se młśe vzen otłsaly. ZaskoŁenż kasteln onml zlost a bezmocn civl na odvśn dobrodruhy. Byl by se nejradji do zem propadl, nebo ctil, śe si z nho nic nedlaj. Aś za chvli se otoŁil na podpatku a zamłil ke dvełm jako blesk. Chytil kliku, vztekle se k nim obrtil a pohrozil: "Jet stle jste v mżch rukou, vy lotłi! Kdo se smje naposled, ten se smje nejlp!"
Otevłel dvełe, vybhl do tmav chodby a chvtal nahoru po strmżch schodech. Kdyś se za chvli ocitl na dolnm ndvoł mohutnho Beckovskho hradu, zhluboka vdechl do plic ostrż podzimn vzduch. Prudkż vtr ho lehl po tvłi, aś na chvli musel płivłt oŁi. Teprve kdyś si zrak płivykl dennmu svtlu, uvidl naproti panskho afłe Melichara, kterż k nmu płibhl, stiskl mu srdeŁn ruku a s śsmvem k nmu promluvil.
"Uś jsem si myslel, śe se po tob slehla zem, Barnabi! Hledm t po celm hrad a nikdo nev, kam jsi zmizel. Mm pro tebe dobrou zprvu, śe j ani vłit nebude."
"Nikdo ti nełekl, śe jsem odeel do śalłe za tmi zbojnky?"
"To tedy ne!"
"A co mi nese dobrho, Melichare? Vśdy v tchto pohnutżch dobch uś ani nevłm na dobr zvsti! Ve je płevrcen naruby!"
"Posel urozenho palatina Turza płinesl dopis, ve kterm stoj, śe ty holobrdky z Fzru"
" je nutn propustit podle dopłedu płipraven dohody!" płeruil jej skeptickż kasteln a aś nyn si uvdomil, śe v ruce drś hołc pochode. "A si pnov dlaj, co chtj, aspo budu mt koneŁn klid."
"No tak, Barnabi, nebu tak skeptickż! Na, tady m a Łti! ern na blm tam stoj, śe jet dnes odpoledne je nutn płevst ty zbojnky v poutech na achtickż hrad a uvznit je tam v podzemnm śalłi!"
Kasteln nechtl vłit vlastnm oŁm. etl krtkż dopis tłikrt za sebou, aś pak nevłcn pohldl na afłe, zavżskl radost a objal jej.
"To je skuteŁnż zzrak, Melichare! Nco takovho m ani ve snu nenapadlo! V sm nejlpe, śe jsem ml płi vyetłovn svzan ruce."
"Tak se uś dl netrap a nelam si nad tmi vrahy hlavu! Ty si vydechne a s nimi bude amen, na to dm krk!"
"S tmi zbojnky si, myslm, uś nikdo neporad. Kdov, proŁ je palatin nedal lmat v kole, kdyś"
"To nen tvoje vc! Pni maj sv zmry a tajn dohody. Zn kastelna achtickho hradu? Bu si jist, śe ten si s nimi hrt nebude! Zkrotnou jako bernci a nkteł złejm ani nepłeśij."
"To je ve moc pkn, Melichare, ale Łachtickż kasteln proti t smeŁce tak nic nezmłśe. J bych jim płipravil krun chvle v muŁrn, ale Turzo m vżslovn varoval płed pouśitm jakhokoliv nsil płi vyetłovn!"
"A m to tady! Za Łtyłi msce jsi z nich nedostal vłbec nic, ani jedin płiznn, ba ani nejmen nznak"
"Te ale dostanu! Płiskłpnu je a budu vyslżchat, jak se patł! Bś nahoru do palce a płive zapisovatele, dva płseśn svdky a płl tuctu drbł! Jet se ukśe, kdo m pravdu."
"Nevytahuj se, Barnabi, nic s nima nepołd!" zastavil ho afł a vykroŁil ke zbrojnici. Jet jednou se k nmu obrtil a zvolal: "Bude to posledn pokus kdo s koho. ert, nebo bel, jak se łk!"
"Znova se t ptm, ty prokletż lotłe, kdo unesl urozenou Alśbtu Bthoryovou letos v zim z podzemnho śalłe na achtickm hrad?"
Kasteln Beckovskho hradu nehybn stl płed vysoknskżm chlapem, jehoś drbov vyvedli z vzen k nzkmu dubovmu stolu. Za nm se krŁil nakrobenż zapisovatel, płepraven zaznamenat kaśd slovo vyslżchanho.
"Uś jsem vm stokrt łkal, urozenż pane kastelne, śe o Alśbt Bthoryov nevm nic a nikdy płedtm jsem ji nevidl. Setkal jsem se s n, kdyś zavtala na Fzr"."Neodpovdl jsi mi na otzku!" okłikl ho kasteln jedovat a zaal psti. "Zapłsahm t płed płtomnżmi svdky, abys mluvil pravdu a jen svatou pravdu! Kdo je tvżm pnem na Fzru?"
"Na Fzru nen hradn pn. Hrad spravuje kasteln Konrd. I to jsem vm uś mockrt łekl, jestli si rŁte vzpomenout"
"Ale nikdy jsi nełkal pravdu, ty mizero!" załval kasteln na hromotluka. "Vśdy jsi lhal a vodil m za nos, spoleŁn s tmi darmośrouty!"
"NerozŁiluj se, Barnabi, jenom klidn!" promluvil k nmu afł a polośil mu ruku na rameno. "Vyslechni postupn vechny a do zpisu dme jejich vyhżbav odpovdi."
est drbł pozorovalo trapn divadlo a tajn obdivovalo obra Golie, kterż vechny o hlavu płevyoval . Spokojen se usmval a zalośil si ruce v bok. Kdyś to uvidl kasteln, skoro ho trefil lak. Pohldl na dva płseśn svdky v rohu vzen, ale ti jen bezmocn pokrŁili rameny.
Ponur płtm śalłe, płedlenho masivnmi młśemi po cel dlce skaln stny, naploval tiplavż dżm z hołcch pochodn. Na vlhkżch stnch se objevil jeho zkroucenż, hrozivż stn, mnc se v matnm svtle praskajcch plamenł. Kasteln za chvli płeruil napjat ticho: "Kdo tedy płivedl urozenou Bthoryovou na Fzr, kdyś jsi to nebyl ty se svżmi spoleŁnky? Chce mi łci, śe to byl ten tvłj vzneenż kasteln Konrd?"
"Nevm, kdo ji unesl, ani kdo ji płivedl. N kasteln neopustil Fzr po cel dlouh lta. koda śe tu nen, mohl byste se zeptat jeho"
"Nezahrvej si se mnou, nebo t dm plit ohnm do boku!" obołil se na nho kasteln a hroziv płiblśil pochode k jeho tvłi. "Mluv pravdu, tak jak ti płikazuje płsaha, jinak za sebe neruŁm!"
"Nevyhrośujte mi laskav a nezastraujte m!" ohradil se Goli varovn a jedinżm pohybem vytrhnul kastelnovi pochode z ruky. "Nejsem zloŁinec ani vrah, takov urśky si od vs vyprouji. Co chcete vyetłovat, kdyś jste v śivot na Fzru nebyl?! Nevte ani to, śe kasteln Konrd padl płi jeho obran, kdyś ns napadly krlovsk gardy!"
"Okamśit mi vra ten ohe, ty odporn zrłdo, nebo t dm nathnout na skłipec i s celou tvoj smradlavou smeŁkou!" ltełil Barnab, ale neodvśil se na nj vzthnout ruku. Jak se opovaśuje pouŁovat kastelna Beckovskho hradu? Kdybych t mohl vyslżchat v muŁrn, to bys zpval jinak, ty"
"ekl jsem vm, abyste m koneŁn płestal urśet! Jsem svobodnż obŁan a ani mn, ani mżm spoleŁnkłm jste nic nedokzal. Tady mte svoje koułc dłevo a nechte m laskav na pokoji!"
"Tak to tedy ne, ty lamśelezo! Jet jsme neskonŁili!" vztekal se kasteln a chytil pochode. "ekni mi, kdo spravoval Fzr jet płed smrt toho tvho povstnho kastelna! Kdo z urozenżch pnł navtvil hrad naposledy?"
"Jestli m pam neklame, na podzim, asi płed rokem, se na hrad krtce zdrśoval urozenż pn Juraj Drugeth s rodinou. On povłil kastelna Konrda, aby"
"A tys tam tehdy dlal co?!" płeruil ho kasteln rozzloben. "Odkud młśe vdt, co se dlo na Fzru płed rokem?"
"Byl jsem velitelem vojensk posdky a jsem jm dodnes, urozenż pane. A tito uvznn chlapi jsou m podłzen!"
Vichni płtomn ztuhli. Drbov s śctou pohlśeli na kapitna z Fzru, kterż se nedal zastrait ani zkełnżmi vyhrłśkami rozŁilenho kastelna. I afł obdivoval stateŁnho dobrodruha, kterż se kvłli intrikm mocnżch magntł dostal za młśe povstnho beckovskho vzen. Kdo mu ale uvł, kdyś skuteŁn śnosci zmizeli beze stop?
"Ach, ty urozenż pane kapitne! Jet bych ti snad i uvłil! Kdyś jsi byl tak velkż vłdce, kdo dovlekl milostivou Alśbtu Bthoryovou na Fzr? Musel jsi vdt o kaśdm pohybu na hrad! A nełkej mi, śe ne, nebo ti rozbiju palici!"
"Zachzejte se mnou jako s Łlovkem, urozenż pane! A kdyś se neumte ovldat, vyslżchejte m alespo jako vojka, ne jako hovado z matale! Uvdomte si, śe se to vechno nakonec młśe obrtit proti vm!"
"Jet mi bude vyhrośovat?! Odpovdej na moje otzky! Kdo płivedl Bthoryovou na Fzr?"
"Nevm a ani m to nezajm, jak uś jsem vm łekl! Zeptejte se urozenho pana Drugetha, jemuś se na Fzru moc zalbilo."
Kastelna skoro trefil lak, kdyś si uvdomil souvislosti, o kterżch mluvil Goli. Litoval, śe m tolik neśdoucch svdkł, v opaŁnm płpad by se s nm uś nepral a vydal by ho napospas katovi. Ten by mu uś otevłel tu jeho hloupou, nevymchanou hubu!
"Nezapisuj to, Augustine!" varoval psałe, krŁcho se za nzkżm stolem u plamnku svce. "Trouf si płli, ty lumpe! Urozenho pana Drugetha chce obviovat z rafinovanho śnosu Łachtick pan? To je urśka na cti a bude za to velmi"
"Nepłekrucujte to, pane kastelne! Nic takovho jsem nełekl!" obołil se na nho Goli a popoel k nmu. "UsvdŁil jste sm sebe ze lśi!"
Kasteln strachy rychle couval, aś narazil do psałova stolu. Vykłikl hrłzou, ale uś bylo pozd. Ztratil rovnovhu a płepadl na stłl. Płekvapenż psał ho chtl zachraovat, ale kasteln do nho vrazil, aś mu velkżm obloukem vyletla hołc pochode. Dłevo stolu zapratlo a oba se rozthli na vlhk zemi.
Goli se zastavil a rozesml se. VousŁi za młśemi smchy burceli, kdyś vidli, jak se pni vlej po zemi. . Jeden z drbł obratn zachytil pochode a hledl na jeŁc pny. Dva płseśn svdkov se afłem płiskoŁili na pomoc a zvedali je ze zem. Kasteln se opraoval a ohmatval si potluŁen zda.
"Tohle mi draze zaplat, ty nevychovanż svin! Jet uvid, kdo je kasteln Beckovskho hradu!"
"Copak jsem vm nełekl, śe vechno se młśe obrtit proti vm? Jste obyŁejnż zbablec a neumte ani stt na vlastnch!"
Kasteln se chtl vrhnout na drzho Golie, ale obezłetnż afł ho chytil za vysokż lmec kabtu a varovn mu poeptal: "Neblzni, Barnabi, a co nejdłv odsud vypadnme! Ty s nimi nic nezmłśe!"
Kasteln na nho vytłetil oŁi a chtl ho okłiknout, nebo hanba a ponśen ho trpily vc neś potluŁen tlo. Kdyś vidl roztłesenho psałe, kterż sbral po zemi nŁin a utral rozlitż inkoust z kalamłe, dal si nakonec łci. Obrtil se k jednomu z drbł a rozkzal mu: "Odvete ho tam, kam patł, a pojte vichni za mnou!"
Goli pokorn krŁel do cely mezi sv spoleŁnky, ale v posledn chvli se obrtil k uraśenmu kastelnovi.
"Vdl jsem, śe jste rozumnż Łlovk. Rozumn lid se płeci vśdycky dohodnou. Aspo jsme se trochu pobavili"
"Zavłi hubu, nebo po n dostane, ty hovado!" okłikl ho kasteln a Łekal, dokud drb nezamkne dvełe śalłe. "Jet si popovdme a ruŁm ti za to, śe płijde o tu svou przdnou makovici!"
Masivn skla, na kter se vypnal hrad Beckov, zastiovala stłechy svobodnho krlovskho msteŁka. Jenom opevnnż frantiknskż klter osvtlovaly prłzraŁn sluneŁn paprsky. Nrazy vtru strhvaly z korun starżch bukł ślutoŁerven list, kter zasypvalo kameny vydlśdnou hradn cestu. Klikatila se z jihozpadn strany hradu a prochzela celżm msteŁkem aś k dravmu Vhu uprostłed pol. Na jeho stłbrn hladin se odrśel hradn skaln vżŁnlek i okoln hory.
"Uś je vezou, Adame, poj sem rychle!" volal novice starż mnich v odłen kutn. "Kdov, co s nimi bude."
"Kdyś je nepopravili tady na Beckov, otŁe, pak maj to nejhor za sebou," odpovdl novic, kdyś vyel na sluncem zalitż ochoz zvonice kltera. "UrŁit je muŁili a hodn si vytrpli."
"A jim je Błh milostiv. k se, śe jsou to zloŁinci aś z dalekho Fzru a maj toho hodn na svdom. Jenom Błh v, jak je cel pravda. Mośn jsou nevinn a plnili jenom płkazy"
"Nevypadaj na krotk bernky, otŁe. Vimnte si toho obra vepłedu. Tomu bych se nechtl dostat do pazourł."
"Jsou to ostłlen chlapi, urŁit naverbovan za penze. Kdov, v jakm stavu jsou jejich uboh, hłn due."
Provincil frantiknskho kltera hledl płimhoułenżma oŁima na podivnż prłvod a rukou si chrnil zrak płed ostrżm sluncem. Vedle nho stl mladż novic, jehoś bujn kuŁery povvaly ve studenm podzimnm vtru. Na ochoz vśe vylo jet nkolik mnichł, kteł mlŁky pozorovali neŁekan divadlo.
Vpłedu se na Łernżch konch hrd nesli Łtyłi drbov a za nimi na velkm śebłiku sedli zajatci. Byli zarostl, vousat a neupraven jako starci, ale jejich neklidn, płimhoułen oŁi prozrazovaly nezkrotnou slu. Kaśdż z nich ml ruce za zdy, spoutan v okovech. Na nohou mli siln śelezn łetzy s tśkżmi koulemi, vzjemn spojen, aby nemohli utct. Sldili oŁima na vechny strany, jako by hledali spsu ve zvdavm davu, kterż se thl jako zkełnż had po obou stranch cesty.
Na tśkm voze s nimi sedli mimo pohłnka jet Łtyłi drbov, dva vpłedu a dva vzadu. Za povozem klusali na groovanżch konch dal a za nimi uzavral prłvod kasteln Beckovskho hradu. Nesl se v sedle, a kdyś zahldl starho provincila a jeho spolubratry na vśi zvonice, uctiv pozvedl pravici na pozdrav a obładn sklonil hlavu. Vtr Łechral jeho ediv vlasy a hroziv povval stłapci dlouhho plt z tmav vlny.
Provincil mu tak śklonem hlavy pozdrav optoval, ale vzpt śehnal ubohżm trestancłmna voze. Kdyś to zahldl mohutnż Goli, pozvedl hlavu k provincilovi a hlubokżm hlasem płehluil rachot vozu i dupot kon.
"Dky Bohu, ptere, modlete se za ns za vechny!"
"Ani slovo, Golii!" okłikl ho kasteln stroze a bodl kon do slabin. Płicvlal k vozu a znovu se na spoutanho obra obołil: "Tob a tvżm kumpnłm uś nikdo nepomłśe! Uś vm odzvonili!"
Sotva to dołekl, z kltern vśe se ozvaly jasn, zvoniv śdery zvonu. ZamraŁil se na provincila, ale ten se jenom blahosklonn usml a pośehnal i jemu. Kasteln nemohl tuit, śe płed chvl płikzal mladmu novicovi, aby vybhl na zvonici a zaŁal vyzvnt.
"I tob odzvon, bezcitnż satane!" załval Goli nebojcn a kasteln zlost skoro spadl z kon. Byl by opravdu nejradji vytrhl z pochvy meŁ a probodnul drzho vagabunda. Jen s velkou nmahou ovldl svłj hnv.
"Vem nm jednou odzvon na posledn cest, pnov!" dolehl k nim provincilłv hlas z vśe. "Nepodlhejme slep nenvisti, ale płiznejme svoje hłchy!"
Spoutan vzni s śctou pohlśeli ke vzdalujcmu se klteru, ale natvanż kasteln pozvedl jezdeckż biŁk a chtl jm uhodit jednoho z m욝anł, kteł na nho hzeli shnil jablka.
Odvśnż muś v dlouhm kabt zachytil jeho śder a chytil kośenż biŁ. Kasteln ztratil rovnovhu a v posledn chvli ho pustil z ruky. Ten prokletż chlap by ho byl strhl z kon do prachu cesty a dobłe by se jeho potupnżm pdem bavil, spoleŁn s ostatnmi. Vyrazil cvalem kupłedu a zvdavż dav se s vżkłiky rozestoupil.
"Tak se mi zd, ctihodnż otŁe, śe ten je uś śpln zaslepen nenvist," odvśil se kastelna obvinit novic Adam, pozoruje jeho chovn z vśe kltera. "Kdyby mohl, urŁit by toho obra probodl meŁem!"
"Vynikajc postłeh, Adame," płikżvl provincil kltera uznale. "Ten namylenż Barnab je posedlż touhou po pomst. Dmon nenvisti ho śpln płemohl a on se stal jeho poslunżm nstrojem."
Jet dlouhou chvli hledli na vzdalujc se prłvod. Hulkajc dav msteŁka Beckova vyprovzel neastn odsouzence, kteł se neŁekan stali hrdiny dne. Svobodn obŁan a jejich manśelky, łemeslnc, śidovt obchodnci a nkolik studentł, ale i povaleŁi a spodina msta se shodli v nzoru, śe v okovech spoutan trestanci jsou jenom obmi intrik a vych mocenskżch zjmł.
"Poslouchej, Adame, mm pro tebe neobvykle nroŁnż a tśkż śkol, kterżm t chci jet dnes povłit," oslovil mladho novice provincil kltera. "Jsem płesvdŁen, śe ho młśe splnit jenom ty, nebo jsi odvśnż a inteligentn. Zleś ale na tvm svobodnm rozhodnut."
"Je-li to vłle Boś, jsem ochoten poslechnout vs ve vem, co mi płikśete!"
"Jsi bystrż a to mi dv jistotu, śe dokśe vykonat ve, co se od tebe oŁekv, milż chlapŁe."
"Dkuji vm za dłvru, ctihodnż provincile. Mou pokornou touhou je, abych ve splnil dokonale. Ostatn ponechm na vs."
Sedli v nevelk, skromn załzen mstnosti, ve kter provincil płijmal nvtvy a setkval se se svżmi spolubratry. Mimo nkolika skłn, vyłezvanho stolu a dvancti pohodlnżch kłesel v n nic jinho nebylo, pouze ukłiśovanż Jeś Kristus na vyblen stn.
"Młj starż płtel Juraj Mikula, farł ve Vekżch Kostoanoch, m psemn poprosil, abych do achtic co nejdłve poslal spolehlivho Łlovka, jehoś chce zasvtit do jistżch diskrtnch zleśitost. M bżt mladż a odvśnż. Prv takovż, jako jsi ty."
"Dokśu ale splnit nroŁn śkoly, jimiś m chce ctihodnż pan farł povłit?"
"Nebu najednou tak skromnż, milż synu. S Boś pomoc dokśe ve. Jet dnes t vypravm na Łachtickou faru, kde se setk s Jurajem Mikulou. On ti ve vysvtl a postar se o tebe."
"Do achtic łkte?" zarazil se mladk a jeho tvł neŁekan zrudla. "Vśdy to je to krvav msto, kde se pchalo tolik ohavnost rukama Alśbty Bthoryov!"
"Jen klid a śdn obavy. Kostoanskż farł se v tyto dny zdrśuje v achticch na fałe a Łek na m rozhodnut. Chce vyuśt ikovnost mld v zjmu svtsk spravedlnosti a ty jsi nejvhodnj kandidt. Lepho nemm, i kdyś jsi mladż a v łeholnm śivot mlo zkuenż."
Rozruenż novic sklonil hlavu a płemżlel. Jeho vhn a obavy strnoucho provincila płekvapily a płece byl nadmru spokojen. Lbilo se mu, śe Adam nejedn unhlen a bezhlav. Płemżl a pochybuje, coś je jasnżm dłkazem moudrosti, opatrnosti a prozravosti.
"Dobłe tedy, ctihodnż otŁe. Podrobuji se va vłli, i kdyś sm nevm, Łm m chce n duchovn spolubratr povłit."
"Płipravm ti ve potłebn na cestu, a jakmile se naobdvme, vyraz. tyłikrt zabouch na brnu fary a otevłou ti. Zbytek se dozv od nich."
"Souhlasm, jenom vs prosm, myslete na m v modlitb a pośehnejte mi na cestu, abych obstl"
Mladk se postavil a chtl pokorn pokleknout płed dojatżm provincilem. Ten jej ale zadrśel a otcovsky objal. OŁi mu zvlhly slzami upłmnosti a stałeck srdce se prudce rozbuilo. RozpaŁitż novic nevdl, jak m płijmout projevy jeho płzn, proto se vymanil z laskavho sevłen a klekl si na chladnou zem.
"A t pośehn, provz a ochrauje vemohouc Błh Otec, Syn a Duch svatż. A ti d slu i odvahu, abys dobłe splnil posln, kter ti svł."
VNOCE V PTM ALE
"Takhle jsem na star kolena skonŁila, draz moji," stśovala si Łachtick pan nejstar dcełi a zeovi. "Ani pes po mn netkne!"
"Nezoufejte, maminko," utovala ji krsn Anna a sevłela jej huben ruce. "Vśdy je tu o vs postarno a nikdo vm nesm ani vlas na hlav zkłivit"
"Ach, dvŁe moje, jak hrozn se mżl!" vykłikla vztekle. "Jen se dobłe podvej, jak je tu o mn postarno! iju tu jako potkan ve vlhk dłe a nemohu se odtud ani pohnout!"
"Palatin vm zachrnil śivot, urozen pan matko," promluvil k n Mikul Zrnskż nalhav. "Krlovsk VeliŁenstvo a jeho spojenci pro vs śdaj hrdeln trest, na to nezapomnejte. Turzo uś nemohl pro vs vce udlat. Mimoto"
"Toho odpornho bytŁianskho draka mi ani nepłipomnej!" vytkla a vytrhla studen ruce z dcełina sevłen. "To on je płŁinou mho dośivotnho ponśen a potupen! On spoleŁn s Megyerym a Fbrym m vyŁenichali jako psi, odhalili moje slabosti płed celżm svtem a uvrhli m do śalłe!"
Svalila se na zda na velikou postel, na kter sedla i dcera Anna a z druh strany ze Mikul. Ten by se byl nejradji pod zem propadl, nebo nehostinn prostłed vzen, osvtlenho pouze svŁkami a nkolika smolnżmi louŁemi v śeleznżch drścch, ho zcela deprimovalo. Vlhk skaln stny a dżm z praskajcho ohn ho plnily odporem, ale kvłli sv manśelce se musel ovldnout. Trapn ticho se plazilo v ponurm płtm śalłe a tżralo citliv srdce nejstar dcery, kter souctila s neastnou matkou.
"Kdyby nemli vśn dłvody," ujal se slova Zrnskż, "urŁit by vs neuvznili. Ani palatin Turzo uś neml jin vżchodisko. Krl pro vs dodnes śd vełejnż soud a nejpłsnj trest."
"I ty jsi byl płi nm?!" vyŁtala mu Łachtick pan zlomenżm hlasem, znovu se posadila a opłela hlavu o dcełino rameno. "ProŁ m tak nehorzn płepadl na mm vlastnm hrad a uvrhl do śalłe jako nejposlednj pobhlici?!"
"UrŁit to neudlal z dlouh chvle, drah pan matko," zvżil hlas Zrnskż a vyŁtav pohldl na Annu, kterou zcela płemohl smutek. Nechci vm sahat do svdom, Bośe chra, ale vechno jste si zavinila sama! Nevdla jste, kdy płestat a vae krvav ruce"
"MlŁ, Mikuli, uś ani slovo!" okłikla ho Bthoryov a z oŁ j vylehly zlovstn plamnky. "ProŁ jsi sem płiel? Chce m rozzlobit a tżrat vżŁitkami?! Vśdy uś rok hniju v tomhle pekelnm brlohu!"
"Uklidnte se," tiila ji Anna smłliv, "młj muś to tak nemyslel a vłbec vs nechtl rozzlobit. Nen vam nepłtelem, ale spojencem, to mi vłte. Udlme ve pro to, abyste se dostala z tohoto temnho śalłe na svtlo Boś!"
Vymnila si oddanż pohled s manśelem a objala matku. Ta si j polośila hlavu na prsa a bolestn vzdychla.
"Vśdy jsem tam uś byla, dcero moje, a bylo mi tam dobłe . Na Fzru jsem chtla dośt svłj pohnutż śivot, ale nenvistnż Fbry m płivlekl zpt. Ten kdyby se mi dostal do rukou"
"Nevyhrośujte nikomu," płeruil ji znechucenż Zrnskż a vstal z mkk postele, "nebo mnoz zaplatili śivotem nejen za v śnos na Fzr, ale i za vai krvelaŁnost!"
"Jak se opovaśuje, Mikuli?!" zajeŁela Łachtick pan a sevłela ho v silnm objet. "Vśdy jsem se spolhala na tebe i na Drugetha a vy jste m nechali napospas osudu! Nem v sob ani kousek citu k neastn matce tv manśelky?"
"Netrapte se a nesuśujte, maminko!" uklidovala ji Anna. "Manśel udl vechno pro vae vysvobozen, jenom muste bżt trpliv a vyŁkat na vhodnou płleśitost. I Katarna s rodinou podaj pomocnou ruku, neobvejte se, ve se Łasem v dobr obrt."
"Nebude to tak jednoduch, Anno," namtal Zrnskż a dlouhżmi kroky płechzel celu vzen, "zejmna nyn, kdyś Fbry s krlem zmałili prvn pokus. Musme bżt velmi obezłetn, protośe Juraj Turzo, n spojenec a ochrnce, se kvłli Fzru dostal do velmi obtśn situace."
"Jakż spojenec, jakż ochrnce?! Zrdce to je, prokletż, hnusnż potkan! Płed pr tżdny m płiel vyslżchat v płtomnosti toho nevdŁnho kastelna a płikzal m do veŁera płivzat na tyto młśe, abys vdl!"
"Co jen od vs chtl vdt?" nechpav se ptal zneklidnnż ze.
"Prż kdo m unesl a kdo to vechno płipravil. Tvłil se, jako by o niŁem nevdl, a choval se ke mn velmi povżen"
"Nevdl o niŁem, neastn pan matko! Ani j sm jsem netuil nic, dokud mi Drugeth neoznmil, śe jste na Fzru. vagr se dopustil osudn chyby, śe neinformoval o svm plnu palatina ani m."
"NevdŁn, bezcitn dti jsem vychovala!" vybuchla zlomenżm hlasem a zaŁala kvlet. "Nic jste pro svou ubohou matku neudlali! Vłila jsem, śe ti na mn zleś Anno, i tob, Mikuli, ale nepohnuli jste pro moji zchranu ani prstem! Nebżt vaeho vagra, nikdy bych se na Fzr nedostala!"
"Uklidnte se, maminko," chlcholila ji s dojetm Anna a polośila si jej hlavu na kln. "Nikdo na vs nezapomnl, ale nenastala jet płhodn doba. Jenom si neubliśujte a netrapte se pro svou pohnutou minulost."
Zrnskż vybhl z vzen jako lev. Uś nemohl snst kvlen a nepłŁetnż nłek hysterick tchyn. Nejradji by vzal Annu a zmizel odtud navśdy. Aby płiel na jin mylenky, vzal do ruky pochode a vykroŁil irokou chodbou k dalm celm, kde uś nkolik tżdnł vznili zajatce z Fzru. Kasteln Michal Horvth je dal odvst do muŁrny k vżslechu, aby si on s manśelkou mohli neruen popovdat s Alśbtou Bthoryovou.
"Zklamala jsi m, Anno, dcero moje prvorozen," vzlykala Łachtick pan, "za celż rok za mnou nikdo z vs nepłiel. Vdla jsi, jak se trpm, a nikdo se po mn ani neohldl!"
"NerozŁilujte se a nevysilujte se. Slibuji vm, śe udlme s Mikulem i s ostatnmi ve pro vai zchranu. Palatin je nm naklonn a mho manśela si velmi vś. Dnes budeme slavit tdrż veŁer spoleŁn s nm ve Vel'k BytŁi"
"Copak je dnes tdrż den? A j tu budu płes Vnoce sama v thle podzemn dłe! Jet minulż rok jsem slavila Boś hod se svżmi nejvrnjmi sluśebnicemi"
"Na ty radji ani nevzpomnejte, jen kvłli nim jste se dostala na scest Dkujte Bohu, śe vs zachoval płi śivot a nic se vm nestalo. Je tolik nepłtel kteł śdaj vai hlavu"
"To se jim nikdy nepodał!" zasyŁela a vymanila se prudce z dcełina objet. V jejch uslzenżch oŁch vzplanuly plameny vzdoru a nenvisti. "Ani tomu podlmu Turzovi! ProŁ jdete k nmu na Vnoce?!"
"Pozval ns, maminko. Copak młśeme odmtnout takov vzcn pozvn? Mikul s nm velmi dobłe vychz a maj spoleŁn zjmy. Mośn se naskytne płleśitost"
"Nevłm mu ani slovo, dcero moje, je falenż a baś po bohatstv! Vm, śe mu jde jen o to, aby se zmocnil aspo Łsti mho majetku! Budu ho proklnat aś do smrti!"
eholnk v tmav kutn pozorn naslouchal, o Łem si Alśbta Bthoryov povd se svou dcerou a zetm. Pozoroval je zpoza skalnho płevisu tajn podzemn chodby, kter śstila k celm. V ruce drśel lampu, bez kter by se ve zrdnżch chodbch neobeel. Oficil ndasdyovskho zmku tefan Revickż ho hned prvn den, jakmile zavtal na Łachtickou faru, zasvtil do tajł podzem a ukzal mu vechna zrdn propadlit a mechanismy, jimiś by mohl v płpad potłeby znekodnit nepłtele.
Najednou sebou trhl a na bled tvłi se mu objevil stn strachu. Ze Łachtick pan vyel neŁekan z pootevłen cely, vzal pochode a vykroŁil płmo k nmu. Rozbuilo se mu srdce a do spnkł se nahrnula krev. Snad ho Mikul Zrnskż nezahldl, kdyś se na chvli vyklonil zpoza vpencov skly? Nebo ho vede pouh zvdavost a chce se na vlastn oŁi płesvdŁit o povstnżch Łachtickżch labyrintech?
Chtl se dt na śtk, aby nedolo k nejhormu, proto jet jednou opatrn vyhldl zpoza płevisu. Kdyś uvidl, jak se Zrnskż zastavil płed jednou celou a veel dovnitł, vydechl si. Srdce se mu uklidnilo a jeho mysl pracovala naplno.
Ze Łachtick pan se za chvli vrtil zpt do jej cely. Prv tehdy łeholnk zaslechl neobvyklż rmus a bouchn, jako by venku burcel hrom. Vyklonil se jet vc zpoza skly a zahldl na schodech, vedoucch z hradu, sestupujc palatinovy vojky a za nimi zlosyny z Fzru.
KrŁeli s nmahou, spoutan tśkżmi łetzy na rukou i na nohou. Kasteln achtickho hradu je opravdu neetłil. Adam byl v poslednch dnech svdkem nejednoho płsnho vyetłovn płmo zde v podzemnch celch, ktermu dokonce podlehli jiś dva z drzżch zajatcł. Kasteln k nim byl nemilosrdnż, aŁkoliv palatin Turzo vżslovn zakzal, aby se proti nim pouśvaly tvrd donucovac prostłedky.
"A te hezky do pelechu, vy troubov!"pohnl jedenct vzł energickż kasteln. "Kaśdż z vs dostal to, co si zaslouśil. Jet vs Łek ohniv tortura, jestli nebudete mluvit pravdu! Dneska je tdrż den, młśete chrpat, jak se vm rŁ!"
"Zachzte płli daleko, urozenż pane!" ohradil se Goli, kterż krŁel vpłedu, v pase sehnutż. "Budu si na vs stśovat płmo u urozenho palatina!"
"Stśuj si tłeba u nebohho Ficka Ujvryho, ty hlupku!" okłikl ho kasteln zezadu a ironicky se usml na Alśbtu Bthoryovou v cele, kolem nś prv prochzeli. "Po Vnocch si t vezmu na pakl a zapamatuj si jedno, płijde o hlavu stejn tak, jako ten bel Ficko!"
"Marn mi i mżm płtelłm vyhrośujete!" odsekl vzdorn Goli a hrd se ohldl. "Od t doby, co nemte nad sebou pevnou ruku milostiv Łachtick pan, vyrostly vm na va moudr hlav rohy!"
Kastelna zlost skoro trefil lak. Chtl se vrhnout na spoutanho obra a probodnout ho dlouhżm meŁem, kterż nosil v kośen pochv u boku. Vżbuch smchu a nespoutanż smch vousŁł z Fzru ho ale śpln odzbrojily. Jet hor bylo, śe sama Łachtick pan vyskoŁila z pohodln postele a vybhla z otevłen cely płmo proti nmu. Probodvala ho pohledem propadlżch oŁ, aś se otłsl.
"Dostals to i s śroky, ty podlej, nevdŁnej jidi!" obołila se na nho a hledla na nj pohledem plnżm pohrdn. "Jet m bude na kolenou prosit o milost! Dm t zaśiva sthnout z kłśe!"
Michal Horvth onml płekvapenm. Bezmocnż hnv lomcoval jeho svalnatżm tlem, ale nemohl otevłt śsta. Jako by ho kdosi krtil, proto złstal nehybn stt a rukou naznaŁil kapitnovi, aby odvedl vzn za młśe. ZamraŁil se na ni a sevłel chladnou rukov meŁe, nebo ho śpln paralyzoval jej sebevdomż postoj. Aś kdyś se u n zastavil Mikul Zrnskż a on se setkal s jeho vyŁtavżm pohledem, napt povolilo.
"Tak to si od vs vyprouji!" zmohl se koneŁn na slovo, lapaje po dechu, jako kdyby se topil. "Vy sama zpytujte svdom a proste Boha za odputn za vechny ohavnosti, jichś jste se dopustila!"
"Ty praivż potkane! Jak se opovaśuje," vyłtila se na nho, ale jej statnż ze ji v posledn chvli chytil za vysokż lmec a płsn napomnal.
"Ovldejte se, vzneen pan matko! Zvaśte, co łkte, proboha! Je tu hodn svdkł, kteł mohou ve pouśt proti vm!"
"Nedotżkej se m, Mikuli!" osopila se na Zrnskho, kterż jen s nmahou potlaŁoval rozhołŁen. "Nem ani nejmen prvo"
"Vy nemte śdn prvo, milostiv, abyste m bohapust urśela!" skoŁil j do łeŁi kasteln. "Okamśit płjdete za młśe a rozlouŁte se s płbuznżmi! To vm płikazuji j, kasteln achtickho hradu! Kdyby vs takhle nael palatin, płiel bych o hlavu!"
"Nic jinho si ani nezaslouś, ty namylenż farizeji! Stihne t krutż trest za tvoji drzost!"
"Nevyhrośujte mu, pan matko, a pojte dovnitł!" płikazoval j Mikul Zrnskż a nsilm ji thl do cely. "Neurśejte svho vrnho kastelna, kterż płed palatinem nese odpovdnost za vae bezpeŁ!"
Krsn Anna płibhla k rozzułen matce a vroucn ji objala. Aby zabrnila jejmu vyhrośovn, posadila ji na postel a zaeptala: "Jenom klid, neoddvejte se slep zułivosti, maminko! Sbohem, uś musme jt, nebo Łas uś pokroŁil!"
Anna naposledy objala zoufalou matku a vybhla jako splaen srna z cely. Jej manśel płibouchl śelezn dvełe a zamkl je. Podal klŁ kastelnovi, kterż oŁekval boułliv reakce Alśbty Bthoryov. K jeho velkmu płekvapen zaŁala ale hlasit nałkat a jej kvlen drsalo srdce citliv Anny. Zavsila se do manśelova rm a rychle krŁela vzhłru po schodech. Mikul Zrnskż ji nśn polbil a naposledy se ohldl na ubohou tchyni. Leśela na posteli jako zrann vlŁice, kter ztratila nadji na płeśit
Z VDN DO PREPURKU
"To je nehorzn! Krl si m d zavolat prv dnes, na tdrż den," rozŁiloval se Juraj Thurzo, stoje płed velkżm bentskżm zrcadlem, "kdy kaśdż połdnż Łlovk złstv v kruhu svżch nejbliśch!"
"Uklidni se a nepodlhej hnvu, neś t śpln ovldne!" napomenul ho Belo RadenoviŁ, dłvrnż płtel a rdce. "Te uś nic nezmłśe, Juraji, krlova vłle mus bżt pro tebe, zemskho palatina, svat."
"To je neuvłiteln, Belo! Jet jsem nezaśil, aby si m panovnk płedvolal na krlovskż hrad na Vnoce! V, kde jsem ml dnes a płes vnoŁn svtky bżt?"
"Ve Vel'k BytŁi s manśelkou a rodinou. Radm ti znovu, neber si to tak a zachovej jasnou a klidnou mysl. V, śe Łlovk mn a Pn Błh mn. Jakmile skonŁ audienci u vladałe, vyrazme do Prepurku a Vnoce oslavme ve tvm palci."
"To jsou vechno hezk łeŁi, ale j jsem ml bżt dnes ve Vel'k BytŁi!" vybuchl Turzo podrśdn a pratil velkżm hłebenem, kterżm se Łesal, o zem. "Pozval jsem i Mikule Zrnskho s jeho manśelkou a mli jsme spoleŁn dohodnout dłleśit zleśitosti. Co si o mn pomysl?"
"Vechno zl je k nŁemu dobr, Juraji. Nesuśuj se uś pro to, co nemłśe zmnit. Płili jsme tak, jak płikzal nejjasnj panovnk, płespali jsme zde, v zasnśen Vdni, a co nevidt se vrtme zpt do Prepurku. Radji płemżlej, proŁ t tak nalhav a bezodkladn povolal, abys płi audienci nebyl zaskoŁen!"
"Nechpu, co to m znamenat! Doufm, śe se nejjasnj krl Maty obv hrozc vojensk expanzi ze Sedmihradska, nic vc"
Płeruilo je hlasit klepn na dvełe a dovnitł veel krlovskż komornk. Pozdravil urozen pny a oznmil: "Jeho VeliŁenstvo vs netrpliv oŁekv, pane. Laskav pojte se mnou, abychom neztrceli ani okamśik!"
"Jsem płichystn," odvtil zdvołile a płehodil si na sebe pl, kterż mu podval sekretł. "Belo, zajdi k Esterhzymu a informuj ho o vem tak, jak jsme se dohodli."
Pavel Ndasdy se prohnl na Łernm koni po zasnśen krlovsk zahrad. Rozprostrala se na zpadn stran hlavnho traktu starho vdeskho hradu. Stolet duby majesttn natahovaly mohutn vtve za divokżm jezdcem, kterż bezstarostn uhnl aś na okraj zahrady. Ctil se volnż jako ptk, nebo nekoneŁn hodiny nad knihami a płsn napomenut uŁitele vystłdala volnost a neopakovateln atmosfra blścch se Vnoc.
Pohladil poslun zvłe po bujn hłv a s pośitkem vdechl mrazivż vzduch, prosycenż briliantovżmi zblesky sluneŁnho jasu. Zledovatlż snh se tłpytil v ostrżch paprscch slunce, kter oslepovalo mladkłv zrak. Zastavil kon, zastnil si rukou oŁi, a rozhlśel se kolem, zda nezahldne nkoho znmho. Nikde nebylo ani śiv due, jako by krlovskż hrad a jeho okol vymłely
Kdyś se ale lpe zahledl do dlky, płes pootevłenou brnu zahrady zahldl vchzet mlad dvŁe v kośichu, s vlnnou pelernou na ramenou. Nebyl si jist, zda je to ona, ale navzdory tomu bodl kon do slabin a vyrazil k brn.
Opravdu! Byla to ona, jeho krsn Daniela! Jiś rozeznval jej nśnou tvł, bośsk drśen tla a bohat vlasy, kter neposlun vykukovaly zpod kośeinov Łepky. Kde se tu jenom bere? Naoko płsn a nedostupn, ale pro nho nejnśnj nymfa.
Płihnal se k n jako vichr, obratn seskoŁil z kon a roztouśen ji objal.
"To je vnoŁn zzrak, urozen Danielo!" zvolal roztouśen a plae ji polbil. "Ani si neumte płedstavit, jak jsem asten, śe jsem s vmi!"
"Okamśit m pus, Pavle!" brnila se s okouzlujcm śsmvem. "Copak ses śpln pomtl? Objmat a lbat komtesu na vełejnosti?! Co kdyś ns nkdo uvid?!"
"Vłbec nic se nestane!" vybuchl Ndasdy zastłenżm hlasem a jet vnivji ji zaŁal objmat. "Odpuste mi, ale musm vs vroucn obejmout, nebo m srdce po vs touś jako jelen po prameni! Takovż ndhernż zimn den a takov neŁekan setkn!"
"No tak uś dost!" snaśila se mu vymanit z objet. "Chce mi dlat nepłjemnosti? Mus ovldat sv city, nebo se stane jejich otrokem! Kdyby ns uvidl krlovskż rdce Megyery nebo nkdo jinż z nejvych magntł, byl by z toho skandl!"
"dn obavy, bośsk Danielo! Uś jsem vm chtl dvno łci a vy to urŁit i vte Miluji vs a touśm po va krse od t doby, co jsem vs poprv potkal! Chci shołet ve vaem objet!"
ZaŁal ji nruśiv lbat a ona se vłbec nebrnila. ZpoŁtku płijmala jeho citov vżbuchy jenom pasivn, ale za chvli i ona optovala jeho polibky. Płivinula se na jeho hru a najednou uctila, jak mu divoce bije srdce.
"Płila jsem se s tebou rozlouŁit," eptala roztouśen a pohladila ho po vlasech. "Copak jsi zapomnl, śe płedevŁrem jsi m o to sm pośdal?"
"Nezapomnl, drah," eptal mladk a hledl do jejch prłzraŁnżch, svłdnżch oŁ. "Ani ve snu m ale nenapadlo, śe byste opravdu za mnou płila."
"Uklidni se, neastnż młj obdivovateli a svłdŁe! Ani nev, co łk, natolik t płemohla nespoutan mladick nklonnost. Jsem astn, śe młśu bżt jet naposledy v tomhle roce s tebou. Slib mi ale, śe bude rozumnż, pust m a doprovod k hlavn brn, protośe si musm pospit!"
"Jet neodchzejte! Je mi s vmi tak ndhern! Jako bych ani nestl na zemi, ale vznel se v oblacch va nhy a śenskho płvabu"
"Vm, młj nezkrotnż milovnku," eptala zastłenżm hlasem, "ale nemłśe jenom snt a blznit. Nejsi princ na blm koni. Mus se postavit nohama pevn na zem, jinak shoł na popel v ohni svżch probouzejcch se vn!"
"A vy se mnou, nadpozemsk Afrodito!" odpovdl zlomenżm hlasem a z oŁ se mu skutlely slzy dojet. "Unesu vs na tomto koni na osaml msto a tam vs budu milovat aś do smrti"
Kdyś palatin Thurzo veel do płijmac sn a uvidl kardinla Fraa Forgche v dłvrnm rozhovoru s panovnkem, skoro ho samou zlost ranila mrtvice . Musel ale zachovat klid a płedepsanż ceremonil.
Aś nyn si viml, śe poblś krlovskho trłnu stoj i Imrich Megyery, krlovskż rdce. Byl płekvapen, ale uklidnilo ho, śe proti neoblomnmu kardinlovi bude mt aspo jednoho spojence. Rznżm krokem vykroŁil k trłnu a poklonil se.
"Vtej ve Vdni, Juraji," zastavil ho krl rozhodn, "nech formality stranou a płistup blśe, nebo Łas je neśprosnż."
"Dkuji vm, VeliŁenstvo," odvtil palatin, ale tvł ml zachmułenou. "Jsem vm k dispozici."
"Nebżv zvykem, abych na tdrż den dval audience, nebo Vnoce jsou v naem habsburskm rod posvtnżm Łasem, ale dnes si to vżjimeŁn situace vyśaduje," łekl panovnk blahosklonn. "Probrme s naimi dłvrnky do dnenho dne nevyjasnnż płpad Alśbty Bthoryov. Jsem płesvdŁen, śe ve vzen achtickho hradu Łek na svłj spravedlivż soud, Juraji!"
"Promite mi mou otevłenost, Vae krlovsk Jasnosti, ale snad jste m nepłedvolal na audienci v takovto nezvykl dob kvłli t krvav hrabnce!"
"Prv kvłli Łachtick pan a prv dnes, milż palatine!" zvżil hlas panovnk a usml se. Viml si bleskł, kter lehly Thurzovi z oŁ. "Jak je mośn, śe do dnenho dne nevypovdala płed krlovskżmi soudci a nezodpovdala se za sv do nebe volajc zloŁiny?"
Thurzovi se sevłelo hrdlo a krev mu buila ve spncch. ZamraŁil se na kardinla a ten se chladn usml. Pohldl na Imricha Megyeryho, ale ten zbable sklopil zrak.
"Nemjte mi to za zl," odpovdl podrśdn, "ale vyetłovn jejch zloŁinł jet nen ukonŁeno! Bthoryovou jsem zatkl tmł płed rokem a rłzn nepłedvdateln okolnosti zpłsobily, śe płpad złstv dodnes otevłenż. Mimoto, musm z vaeho povłen łeit i jin, mnohem zvaśnj zleśitosti."
"Chpu tvoji zaneprzdnnost, milż płteli, ale płeci jenom, ty jsi zodpovdnż za ve, co se na achtickm hrad stalo! Kdo unesl tu ubohou magntku z podzemnho vzen, kter hldali tvoji lid?!"
"Na to neumm odpovdt, Vae Vżsosti, nebo vyetłovn v tomto smru pokraŁuje. Zajali jsme tłinct obrncł z Fzru, ale musm płiznat, śe jejich vłdce, kterż złejm zorganizoval celou akci, zmizel beze stopy. Doufm ale, śe ho"
"Jak se mohlo stt, śe Alśbta Bthoryov jednodue zmizela z achtickho hradu, kde jsi ji ty sm do t doby uvznil? Uvdomuje si dłsledky tohoto nechutnho skandlu?"
"Udlal jsem vechna potłebn opatłen, aby se zabrnilo podobnmu nedopatłen, a oŁekvm vżsledky vyetłovn, o nichś vs budu vŁas informovat, Vae VeliŁenstvo. Nemm co dodat k tto nepłjemn zleśitosti"
"Ne, ne, drahż palatine!" płeruil ho krl vyŁtav. "To sam jsem slyel z tvżch śst uś vcekrt. A młj rdce Imrich Megyery mi pokaśd odpovd to sam, kdyś se ho zeptm, jak jsi pokroŁil v cel kauze. Kdo spravoval Fzr płed rokem, v dob śnosu Łachtick pan?"
"Pokud vm, tak ze Alśbty Bthoryov Juraj Drugeth tam na podzim minulho roku strvil nkolik tżdnł. Po odchodu povłil svho kastelna, aby spravoval hrad i płilehl statky. To ale neznamen"
"Vm, kam mł, Juraji!" opt mu skoŁil do łeŁi panovnk a nhle vstal z krlovskho trłnu.
Seel po mramorovżch,vzcnżmi koberci pokrytżch schodech a dlouhżmi kroky płechzel sem a tam rozlehlou sn. Thurzo s obavami sledoval jeho neŁekanou reakci a s nm i płekvapenż krlovskż rdce, stejn tak jako kardinl. Aś kdyś se krl uklidnil a lehkżm krokem se vrtil k trłnu, dokonŁil stroze: "Płikazuji ti, vzneenż palatine, zde płed svdky, abys uś koneŁn płedvolal Alśbtu Bthoryovou płed soudn tribunl a nechal stranou vechny vżmluvy! Vśdy si najde objektivn płekśky k odkldn procesu, kdyś bude chtt obhajovat nikoliv pravdu a spravedlnost, ale płzemn zjmy Bthorył!"
"To nen pravda, Vae krlovsk Jasnosti!" brnil se Juraj Thurzo, ale jen s vyptm vech sil dokzal ovldnout kypc vztek. "Udlal jsem ve pro obhajobu spravedlnosti a prva, ale hrabti Fbrymu a jeho spojencłm se to stle zd płli mlo! Dal jsem popravit vechny belsk płisluhovaŁe Łachtick pan a ji jsem odstranil z povrchu zemskho"
"ProŁ jsi ale nepostavil płed krlovskż tribunl prv Alśbtu Bthoryovou?!" skoŁil mu do łeŁi panovnk a vżstraśn zvedl ruku. "Plat pro ni stejnż trestn zkon jako pro ostatn magnty v Uhersku! Nebo od tebe dostala zvltn vżjimky a privilegia? Uvdomuje si, Juraji, śe tvoje jednn je v rozporu se zkonem?"
"Copak se proti mn chyst spiknut, Vae VeliŁenstvo? Snad m nkdo z płtomnżch nechce obvinit z rodinkałen a śplatkł?! Vm, odkud vtr fouk a komu zleś na moj diskreditaci! Płiznm se vm, zatm nemm v rukou płm dłkazy, kter by svdŁily o krvavżch orgich Alśbty Bhoryov."
"O tom se v tvm płpad ned pochybovat!" vlośil se do rozhovoru kardinl Forgch. "S Peterem Fbrym jsme informovali naeho panovnka o nezvratnżch dłkazech, kter usvdŁuj Łachtickou pan z ohavnżch zloŁinł. A tvł se, śe o niŁem nev! Tabulrn soudci vdom, ba na tvłj płmż płkaz zahlazuj stopy po jejch zloŁinech a odstrauj ze svdeckżch vżpovd vechny detaily, svdŁc o jejm sadizmu!"
"Tak to uś płesahuje vechny meze, Vae Eminence!" vybuchl Turzo neŁekan a vyskoŁil z velkho kłesla jako rozzułenż bżk. "To si vyprouji od Petera Fbryho i od tebe, Frao! Jakżm prvem m tu obviuje płed nam nejjasnjm panovnkem, aŁkoliv nem v rukou ani jedinż dłkaz? Vae VeliŁenstvo, protestuji! dm vs, abyste okamśit"
"Neprotestuj a zbyteŁn se nerozŁiluj milż palatine!" płeruil jej krl hlubokżm hlasem a majesttn se zvedl z trłnu. "Uklidni se a dobłe poslouchej posledn krlovsk slovo! Nejpozdji do Velk noci mi osobn płedloś vżsledky vyetłovn zloŁinł Alśbty Bthoryov. Psemn mi oznm termn zasedn soudnho tribunlu v Prepurku, kde se bude vełejn obhajovat a zodpovdat Łachtick pan. Tohoto jednn se chci i s ostatnmi naimi płteli osobn zśŁastnit!"
Juraj Thurzo bezmocn polkl a zdlo se mu, śe se propad do nejhlubch pekel. Zcela ho ovldl skliŁujc pocit przdnoty a jeho cholerickou vżbunost płemohla rezignace a otuplost. Kdyś pohldl na zaujatho panovnka, s hrłzou si uvdomil, śe vechny jeho zmry, ba i tajn dohody se igmundem Bthorym a ostatnmi płbuznżmi Łachtick pan, jsou odhaleny
"Obvm se, Vae VeliŁenstvo," płeruil trapn ticho Imrich Megyery panovaŁn, "śe naemu płteli Juraji kłivdte! J jako krlovskż rdce jsem vs nejednou upozornil, śe zde nepłtomnż hrab Fbry je zaslepen nenvist k Alśbt Bthoryov a zaujatost vłŁi palatinovi. Nejsem si śpln jist, zda tłi msce postaŁ na nelehk śkony, jimiś jste zatśil ramena Juraje Thurza"
"Nepłehnj, Imrichu, a nebu naivn!" zastavil ho kardinl Forgch klidn. "Jsi palatinovżm spojencem, coś ti nikdo z ns nevyŁt. V płpad Łachtick pan ale jde o tak zvaśn souvislosti, kterżm, nehnvej se, ani zdaleka nerozum! Hrab Peter Fbry informoval krle o stranżch dłkazech jejch zloŁinł osobn a kdykoliv je młśe płedlośit. Ty s palatinem se ale jenom vymlouvte, intrikujete a mte przdn ruce i srdce!"
"Gratuluji, Eminence!" zvolal krl poten a obładn zatleskal na znamen souhlasu. "pln se ztotośuji s tm, co bylo prv łeŁeno, vzneen pnov. Jsem o vem informovn a tob, palatine, płtelsky radm, vzpamatuj se! A śpln na zvr jet jedna zsadn vc! Upozorni laskav ddice a płbuzn Łachtick pan, zejmna śupana Drugetha, śe pokud nedokśou spravovat rozshl majetky Alśbty Bthoryov, budu je nucen zkonfiskovat!"
"To se mlo stt uś płed rokem, Vae Jasnosti," vzal si opt slovo kardinl. "Vśdy podle platnho zkona, kterż reprezentuje zde płtomnż palatin Thurzo, mly vechny nemovitosti propadnout ve prospch krlovsk koruny."
"Protestuji, Vae VeliŁenstvo!" boułil se krlovskż rdce. "N płtel Frao śpln podlehl konfesn zaslepenosti a mluv z nho neskrżvan nenvist k palatinovi. Crkevn hodnostł, jako je on"
"StaŁ, urozen pnov!" płeruil ho krl nekompromisnm gestem ruky. Na dnen svteŁnż den to uś staŁilo! A ty, milż Imrichu, neobvej se niŁeho, pokud je Błh nad nmi. Poprosm Jeho Eminenci, aby nm laskav udlila pośehnn."
"Nestojm o pośehnn zaujatho hodnostłe, Vae krlovsk Jasnosti!" pokusil se o odpor palatin zlomenżm hlasem. "Jsem zastncem luteranizmu a nesouhlasm s postoji sebevdomho Fraa Forgche!"
Kardinl uraśen vstal a chtl se płimłen brnit. Krl ale prozrav zakroŁil v jeho prospch.
"Jenom śdn nenvist a śrlivost, Juraji Thurzo! J a m spojenci jsme stoupenci łmskokatolick crkve, proto ti nałizuji, aby ses nejdłve omluvil vzdlanmu, vynikajcmu muśi na zem, naemu płteli Fraovi Forgchovi! Potom spoleŁn płijmeme z jeho rukou apotolsk pośehnn. Nic hodnotnjho si v tento svteŁnż den ani nepłeji!"
"Ach, Pavle, proŁ jsi tak roztouśenż a dravż? Vm, śe trp duevnmi mukami pro svou neastnou matku, ale nemłśe zamovat touhu po ztracenm matełskm citu s probouzejcmi se vnmi. J nejsem tv matka!"
"Pochopil jsem to jiś dvno, vzneen Danielo!" eptal vroucn Pavel a zaŁal ji objmat jet vnivji. "Jak bych mohl takto roztouśen milovat vlastn matku? Vśdy by to byla hłn zvrcenost!"
"M pravdu, ty młj neastnż rozervanż npadnku," płisvdŁila a zaŁala jej oddan lbat. "Płijmm ze srdce tv vżbuchy lsky, ale vystavuji se riziku opovrśen a nenvisti ze strany mżch płbuznżch. Kdyby se dozvdli, jakż vztah mezi nmi vznikl "
"Neobviujte m, drah nymfo, vśdy jsem si vdom sv mladick nerozvśnosti. Płece m ale nco neviditelnho płitahuje k vaemu bośskmu zjevu a j nemm dost sil, abych se brnil"
"Ó, Bośe! Takovż mladż a tak odvśnż!" vzdychla a okouzlujcm śsmvem ho śpln vyvedla z rovnovhy. Vymanila se z jeho silnho sevłen a chytila ho nśn za ruku. "Poj m doprovodit, nebo je nejvy Łas, abych se vrtila domł!"
Jako ve snu optoval stisk jej ruky a popoel ke klidnmu koni, jemuś z nozder vystupovala sraśen pra. LehouŁce ji vysadil do sedla a vyskoŁil za n. Jednou rukou uchopil uzdu a druhou ji objal kolem thlho pasu. Mlaskl na kon a pomalu se rozjeli. Polbil ji na Łelo a płl si, aby tyto ndhern chvle trvaly vŁn. SluneŁn paprsky hladily jej zlat vlasy, ze kterżch vyvrala rajsk nśnost a krsa.
Kdyś Pavel Ndasdy projśdl na koni pod mohutnou vstupn brnou krlovskho hradu, Łtyłi vojci zvdav pohlśeli na płvabnou komtesu, kter jenom plae sklopila zrak. Mladż lechtic zvedl ruku na pozdrav a ctil se jako zempn, kterż vyprovz svoji milenku.
"ProŁ jste se na n neusmla?" promluvil k n, kdyś vyjeli z brny. "Snad se nebojte, śe by vs nkterż z nich"
"Ano, ty młj zamilovanż studente," płeruila ho s podmanivżm śsmvem, "mohou m lehce poznat a v, co by to znamenalo. Jakmile vjedeme do msta, budu se s tebou muset rozlouŁit. Lidsk hloupost a zvist Łhaj na kaśdm kroku."
Jen to dołekla, z hradn brny k nim dolehla duniv ozvna, jako by zahłmlo. Pavel Ndasdy se ostraśit ohldl a vzpt popohnal kon ke kraji irok zasnśen cesty. Za nimi se hnali urostl jezdci a on na prvn pohled poznal palatinovu gardu. Chtl strhnou kon na stranu, aby se vyhnul zvdavżm pohledłm, ale uś bylo pozd.
Dvanct zdatnżch jezdcł procvlalo kolem nich jako boułka, ale ti dva v huatżch kośich, kteł jeli za nimi, neŁekan zarazili kon a jeden z nich se płiblśil k dvojici v sedle.
"Co to je za astn lidi!" zvolal a Pavel Ndasdy ihned poznal palatinłv hlas. "Dej vm Błh zdrav, mladż muśi!" oslovil ho płtelsky a orlm zrakem płejel po milencch.
Mladż lechtic by se byl nejradji pod zem propadl, nebo ctil, śe nkdo odhalil jeho nejvt tajemstv. A byl to zrovna palatin, kterż se objevil jako blesk z jasnho nebe! Posbral vechny sly a upłel na nho plachż zrak.
"Pn Błh ho dej i vm, urozenż pane Thurzo!"
"Odkud m zn?" divil se palatin, nebo neml ani tuen, na koho narazil. Najednou mu ale svitlo v hlav: "A sakra, chlapŁe! Vśdy ty jsi nejmlad syn Alśbty Bthoryov, pokud m zrak neklame!"
"Płesn jak łkte, urozenż pane," sklopil zrak Pavel Ndasdy a jet silnji objal nśnż pas krsn Daniely. Ta rozpaŁit pohldla na zaraśenho palatina a svłdn se usmla. Prv v t chvli se k nim płiblśil i palatinłv sekretł a tucet uhnjcch jezdcł se zastavilo opodl.
"No, vśdy se nemus Łervenat, Pavle!" usml se Thurzo a obrtil se k sekretłi. "Płedstav si, Belo, jak ten mladż Ndasdy vyrostl! A jak se podob svmu nebohmu otci!"
"To tedy ano, i dvenku m jak se patł na takovho chlapa!" płikżvl RadenoviŁ uznale a hledl na rozpaŁitż pr. "Kdyby t vidl tvłj vychovatel, Pavle, urŁit by t nepochvlil"
"To je pravda!" napomnal ho palatin dobrosrdeŁn. "Imrich Megyery se jiś chyst na cestu a urŁit t bude shnt!"
"Vśdy dote jsem na nho Łekal j, urozenż pane," osmlil se mladk a odvśn mu podal ruku. "Płeji vm vechno nejlep, pośehnan Vnoce, zdrav a klid!"
"Ale, płesn stejn pohotovż, jako jeho nebohż otec!" usml se Turzo, nebo se mu ten urostlż lechtic lbil. "I tob, Pavle, a tv rozkon dm!"
Podala mu ruku a on j ji galantn polbil. Sekretł nsledoval jeho płklad, pohlśejc do jej zapżłen tvłe. Potom sevłel pravici mladmu Ndasdymu se slovy: "Drś se, chlapŁe, a bu velmi opatrnż. Jet jsi płli mladż!"
"Musme jet, abychom dorazili za svtla," płeruil ho palatin a naposledy pohldl na mladou dvojici.
"Tak astnou cestu, urozen pnov!" osmlila se płvabn komtesa a zamvala na pozdrav.
Palatin se sekretłem vyrazili cvalem za postvajc gardou a kopyta kon rozvłila snh.
"Ta płitaśliv dvka v jeho sedle nebyla k zahozen!" svłil se Belo RadenoviŁ palatinovi, kdyś dojeli gardu. "eknu ti upłmn, Juraji, nachytali jsme je!"
"Bżt na mst mladho Ndasdyho, udlal bych to sam! A by m Imro Megyery tłeba hledal i pod zem! Nedostal lsku od vlastn matky, tak ji hled v objet dvŁete!"
"Ani jsi mi nełekl, jak jsi dopadl u krle! Vyletl jsi ze sn jako namydlenż blesk a ihned jsme sedali na kon!"
"To mi ani nepłipomnej, jet te mi kyp śluŁ! Ten namylenż kardinl ho proti mn tval jako psa! Płipravili mi takov Vnoce, śe na n budu do smrti vzpomnat! Jet ale poznaj, kdo je palatin Juraj Thurzo!"
LTOST, POKN A KLETBA
Novic v mnisk kutn proel tajnżmi dvełmi, kter spojovaly podzemn labyrint se sklepenm pod ndasdyovskżm zmkem. Skromn svtlo lampy blikalo a osvtlovalo śeleznżmi obruŁemi zpevnn sudy vna. Proel śzkou uliŁkou mezi nimi a stoupal vzhłru po strmżch schodech. Najednou se śelezem pobit dvełe s vrznm otevłely, aś se polekal.
"Poj, Admku, uś t oŁekvm!" oslovil jej znmż hlas. "Mli jsme o tebe strach, zda se ti v podzemnch chodbch nco zlho nestalo."
"Jsem v bośch rukou, urozenż pane, nemuste se o m obvat."
"Jsi jet mladż a plnż idelł!" usml se oficil tefan Revickż a srdeŁn ho objal. "Kdybys tu byl płed pr lety, mośn bys smżlel jinak. No tedy, ty jsi studenż jako kus ledu!"
"V podzem nen zrovna nejtepleji, pane, a kdyś je tam Łlovk dle, promrzne."
"Poj honem nahoru, ohłeje se u krbu a posl. Dłstojn panov t uś netrpliv oŁekvaj. Kdyś jsi byl dole, płiel i kostol'anskż pan farł. Cel dny na tebe mysl."
Vyli na snhem zasypan ndvoł a za chvli veli do honosn loveck sn zmku.
"Bu zdrv, Admku!" objal ho Juraj Mikula, farł z Vekżch Kostol'an. "Kahan uś nepotłebuje, tady je svtla dostatek. Co m pro ns novho?"
"patn zprvy, dłstojnż pane. Kdybych ve neslyel na vlastn ui, sotva bych tomu uvłil."
"Poj si sednout mezi ns a odpoŁi si troku."
"SrdeŁn vm dkuji, jste ke mn velmi laskavż. Musm vm łci, śe v podzemnm śalłi bylo dnes velmi runo. Pan kasteln vyhnal zajatce z Fzru do muŁrny, aby se s Łachtickou pan mohla setkat jej nejstar dcera Anna spolu s manśelem."
"S Mikulem Zrnskżm?" vyhrkl płekvapen tefan Revickż. "No spnembohem, uś jenom to nm chyblo!"
"Nevyslovujte jmno boś nadarmo, pane oficile," napomenul ho Łachtickż farł klidn. "Vśdy Vnoce jsou płede dvełmi, tak tedy płili navtvit ubohou matku."
"To nebude samo sebou, pnov!" namtal oficil a zakroutil nevłcn hlavou. "Tu hrabnku nikdo z płbuznżch za celou dobu nenavtvil a najednou se płiłt prv na tdrż den?"
"M pravdu, tefane," souhlasil Juraj Mikula, "Nco se chyst, vśdy i ns si dala ta neastnice zavolat prv dnes. Kdov, co od ns młśe chtt"
"Duchovn posilu a povzbuzen," płidal se Łachtickż farł, "co jinho by zoufal, vżŁitkami svdom suśovan hrabnka potłebovala?"
"Tomu nevłm, dłstojn pnov!" namtal Revickż. "Ta se nikdy nestarala ani o Boha, ani o svdom. V tom vz nco jinho!"
"Musm dt za pravdu urozenmu pnovi Revickmu," łekl Adam. "Zaslechl jsem, jak Mikul Zrnskż płiznal płed Łachtickou pan, śe o jejm śnosu na Fzr nevdl do posledn chvle ani on, ani palatin Juraj Thurzo."
"Kdo jinż mimo n mohl narafiŁit tak pekelnż pln?" ptal se oficil nedoŁkav. "Komu zleśelo na tom, aby Łachtick pan zmizela beze stopy z vzen, kdyś ne chamtivmu Thurzovi?"
"Mikul Zrnskż łekl, śe pan Drugeth udlal osudnou chybu, kdyś je o niŁem neinformoval a jednal na vlastn pst. Mimoto"
"No sakra!" zaklel oficil a vyskoŁil ze śidle jako struna. "Ti uvznn lotłi z Fzru pracovali pro Juraje Drugetha, kterż si velmi dobłe rozum s palatinem!"
"Tak jsem ml pravdu," povzdechl si Juraj Mikula. "Ve bylo napłed dłkladn promylen. belsk plny se vydałily, i kdyś se pak dostala do vzen opt."
Vtom kdosi zaklepal na dvełe sn a vzpt veel kapitn hajdukł. Srazil podpatky holnek k sob a zvolal: "Dłstojn pnov, urozenż pane oficile, raŁte odpustit, śe rum, ale kon se sanmi jsou płipraveny! Urozenż pan kasteln vs jiś oŁekv."
"Ned se nic dlat," obrtil se na oficila kostol'anskż farł, vstal od stolu a vykroŁil ke dvełm. "Musme jt, starż płtel ns oŁekv."
"Jet hor je," usml se oficil vychytrale, "śe na vs zoufale Łek nae milostiv pan Alśbta."
"Nebu bezcitnż, pane oficile!" napomenul jej Łachtickż farł a zvedal se k odchodu. "Radji se postarej o naeho Adamka a nenech ho zemłt hladem!"
"Dłstojn pnov, varuji vs, bute velmi opatrn a obezłetn!" napomnal kasteln oba duchovn, kdyś krŁeli dolnm ndvołm achtickho hradu. "Mte s sebou palatinovy vojky, ti se postaraj o vai bezpeŁnost."
Snh jim vrzal pod nohama, dokud nedojeli do zastłeenżch hospodłskżch staveb patłcch k hradu. Za nimi krŁela estice vojkł s kapitnem. Projeli nzkżmi śeleznżmi vraty a ostr svtlo vystłdala ponur tma podzemnho śalłe. Kasteln, kterż krŁel płed nimi, pozvedl hołc pochode nad hlavu a opatrn schzel po strmżch schodech k vzen.
Kdyś je uvidla Alśbta Bthoryov, kter stla u młś, oŁi j zasvtily jako elm a celżm zkłehlżm tlem j projela zlost.
"Kdo t sem zval, ty prokletż zrdŁe?" obołila se na kastelna, kterż mezitm doel k jej cele. Odmłen na ni pohldl, ovldaje svoji vżbunost, odsekl: "Neurśejte m, nebo vs dm svzat a zacpat vm śsta! Zde vedu dłstojn pny, jak jste chtla. Chovejte se k nim uctiv, jsou to duchovn osoby, kter vs mohou smłit s Bohem."
"Nemus m pouŁovat, nevdŁnż mizero!" okłikla ho Łachtick pan. "Zmiz odtud co nejdłv a uśvej si svobody, protośe zanedlouho t stihne spravedlivż trest!"
"Nem to smysl, Michale," poeptal Łachtickż farł kastelnovi, "hrabnka t ani ctit nemłśe. Radji bś, my si uś s Boś pomoc poradme."
Jen co kasteln odeel, Alśbta Bthoryov najednou sv chovn zmnila. Prosebnżm hlasem se obrtila k veliteli palatinovżch vojkł.
"Nechte ns laskav o samot, pane kapitne. Chci mluvit s dłstojnżmi pny v klidu, beze svdkł."
"Urozen pan m pravdu," płisvdŁil Juraj Mikula, "bśte se i se svżmi muśi, podvat na ty neastnky z Fzru, abychom mohli zaŁt."
"Nic se nemłśe stt," płidal se Łachtickż farł, "vśdy cela je zamŁena a ve mte pod kontrolou."
"Jak płikazujete, velebn pnov, zajdeme hloubji do podzemnch chodeb, abychom na vlastn oŁi"
"To vm neradm, pane kapitne!" varovala ho Łachtick pan odmłen. "Pokud narazte na propadlit, śiv se zpt nevrtte!"
"Dky za upozornn, milostiv pan. My uś vme, co mme dlat!" odsekl a odeel spoleŁn s ostatnmi. Oba duchovn je sledovali pohledem, dokud se neztratili v ponur tm.
"Dkuji vm, dłstojn pnov, śe jste si nali Łas na ubohou, hłnou śenu," promlouvala k nim kajcnżm hlasem. "Vm, śe prv dnes, v płedveŁer Vnoc, mte nejvce povinnost, ale musela jsem se s vmi setkat"
"Nedlejte si s tm starosti, vzneen pan Alśbto," płeruil ji Łachtickż farł shovvav, "je na svatou povinnost setkat se s vmi a potit vs v tśkm rozpolośen."
"Ach, Bośe! Mluvte mi ze srdce, dłstojnż pane! Vśdy vidte, v jakżch neltostnżch podmnkch zde trvm sv posledn dni, a odpykvm si zaslouśenż trest za sv poklesky"
Kostoanskż farł na ni udiven pohldl, nevłc vlastnm um. Nehraje hrabnka divadlo jenom proto, aby je obalamutila? Copak se śpln zmnila a dala se na pokn?
"Je nm to upłmn lto," łekl a rozpaŁit si zkłśil ruce na mohutn hrudi. "Urozenż palatin Thurzo urŁit vdl, proŁ vs dośivotn uvznil prv zde, na achtickm hrad"
"Ten prokletż bel?!" vykłikla a vżstraśn zvedla ukazovk. "Ten by m nejradji vidl na ibenici! Je zodpovdnż za vechno m nynj utrpen!"
"Jenom klid, urozen pan Alśbto!" napomenul ji Łachtickż farł pevnżm hlasem. "Nenechte se strhnout slepżm hnvem a nenvist. Pokud vm, palatin Thurzo m nejvt zsluhy na tom, śe jste se nedostala płed vełejnż krlovskż soud. Jenom jemu młśete dkovat"
"Tomu namylenmu praivci? Nikdy! Radji nic nełkejte, dłstojn pnov, nebo m to płivd k zułivosti. I vy mte nemalż podl na mm zatŁen, ale proto jsem vs dnes nezavolala"
"Promite," płeruil ji Łachtickż farł a popoel blś ke młśm, kter kłeŁovit svrala, "museli jsme jednat podle svdom a boś pravdy. Vaimi zloŁiny jste płekroŁila veker meze a"
"Nemuste pokraŁovat, duchovn otŁe!" skoŁila mu do łeŁi vyŁtav. "Vm, co si o mn spoleŁn s palatinem, Fbrym, Megyerym a ostatnmi myslte. Nic vm nevyŁtm, nebo jsem si vdoma svżch poblouznn."
Juraj Mikula nevychzel z śdivu. OŁekval, śe po ostrżch slovech Łachtickho farłe je Bthoryov zaŁne proklnat a vyśene ven. Ona ale pokorn płiznv sv hłchy!
"To je velmi dobr znamen upłmnho a skuteŁnho pokn, urozen pan!" płitakal ji beze strachu. "Pokorn uznn vlastnch hłchł je prvnm krokem k ltosti a k nprav."
"Prv proto jsem chtla bżt s vmi. Jet płed rokem jsem byla v moci satana, ale dnes lituji veho, co jsem napchala. Povraśdila jsem a krutżm muŁenm sprovodila ze svta stovky nevinnżch obt. Jenom j vm, jak nelidsky musely trpt pro mou zvrcenost"
" a vemohouc a spravedlivż Błh nad nmi," dodal Juraj Mikula klidn a hledl do jej kamenn tvłe.
"Mimo nho a vs, duchovnch, se to ale nikdo nesm dozvdt! Zapłsahm vs płed Nejvym, abyste o tomto mm vyznn mlŁeli aś do smrti!"
"Nezapłsahvejte ns, a uś vłbec ne płed Bohem!" napomnal ji Łachtickż farł pohoren. "Byla by to jet vt urśka Bośho majesttu. My jsme si vdomi sv povinnosti mlŁet o vyznnch hłchł kaśdho Łlovka. Pokud bychom poruili slib mlŁenlivosti, budeme zatraceni!"
"V tom płpad vm mohu pln dłvłovat, dłstojn pnov! Chci se zbavit tśe viny a vżŁitek svdom za zloŁiny, kter m suśuj uś dlouh lta. asto m pronsleduj straideln sny a pekeln płedstavy, takśe se budm ze spnku, proklnm se, kłiŁm a jsem śpln zoufal! Pomozte mi, je-li to aspo troku mośn, a vyśete z mho srdce dmony zkzy!"
Oba muśi v reverendch a vlnnżch pltch na sebe nechpav pohldli. Ani jeden z nich neŁekal takovouto lavinu pokornho vyznn. Stli płed celou jako płikovan a bezradn hledli na donedvna vemocnou, neomezenou vldkyni achtickho hradu. Juraj Mikula ale nevłil jejmu nhlmu obrcen. UrŁit osnuje njakż pekelnż pln, pomyslel si.
"Kladete na nae ramena velmi tśk błemeno, urozen pan!" ujal se slova Łachtickż farł a na chvli si zakryl tvł dlanmi. "Muste nejdłve vdom płiznat aspo płibliśnż poŁet zavraśdnżch dvŁat a potom młśeme płistoupit k exorcismu."
"Ani sama nevm, kolik jsem jich zavraśdila, dłstojnż pane!" brnila se Łachtick pan a prosebn pozvedla ruce k nebi. "To v jenom sm Błh, kterż m bude soudit pro jejich nevinn prolitou krev"
"Vidl jsem na vlastn oŁi seznam esti set padesti dvŁat, kterż se nael ve va vzcn truhlici na zmku!" obvinil ji Łachtickż farł nekompromisn. "Jsou to vechny obti, nebo jich bylo vce? Byl to v rukopis, vae psmo poznm"
"Ó, Bośe, kdo nael tu krv psanou listinu?" vykłikla nepłŁetn a zalomila rukama. "Jak je mośn, śe ji Ficko nesplil? Vżslovn jsem mu to płikzala!"
"Uklidnte se, urozen pan," napomenul ji Juraj Mikula. "Pokud se chcete zbavit vżŁitek svdom, doshnout odputn a klidu due, muste płiznat prv ty nejvt zloŁiny! Kolik nevinnżch dvŁat jste skuteŁn povraśdila?"
"dte ode m nemośn!" vykłikla zoufale a klesla na kolena jako podat. "Chcete ode m płesnż poŁet obt, ale j ani płi nejlep vłli nevm, kolik jich bylo!"
"Odpuste," snaśil se ji zskat Łachtickż farł na svou stranu, "ale nikdo vs do niŁeho nenut."
"Zapłsahm vs, nemuŁte m, pnov!" vykłikla zoufale. "Ten seznam jsem psala j, vlastn rukou, ale śdaje v nm se tżkaj jenom tch dvŁat, kter jsem umuŁila na achtickm hrad a v zmku! Ty ostatn"
"Mte na mysli ty," dokonŁil za ni kostoanskż farł, "kter jste zavraśdila mimo achtice, na svżch panstvch, na cestch a na statcch svżch płbuznżch Kolik jich bylo? Dv st, tłi sta, nebo jet vc?"
"Jenom Błh je m płesn spoŁtan, dłstojnż pane! J jsem je nepoŁtala. Duevn muka a hrłzy, kter musm snet pro jejich nevinnou krev uś tolik let, bych nepłla ani jednomu z vs!"
"Kolik bylo dvŁat umuŁenżch mimo achtice, milostiv?" trval na svm Juraj Mikula neodbytn. "Jenom vae pokorn płiznn a płimłen skutky pokn vm płinesou vytouśenż klid srdce a vysvobozen va hłn due od brzkżch a vŁnżch muk!"
"Tłi sta jich bylo urŁit, mośn i vce! Jsem proklet a zatracen hłnice, to si uvdomuji kaśdż den i noc v tomto pekelnm vzen!"
"Jak jste jenom mohla povraśdit tolik nevinnżch, Łistżch bośch stvołen?!" zhrozil se Łachtickż farł a sepjal ruce k modlitb. "Prosme Boha spoleŁnou modlitbou, aby vm odpustil a byl milostiv!"
"Mohu jet doufat v odputn svżch hłchł po takovm krveprolvn?"
achtickż farł byl ztuhlż hrłzou. Jako by mu kdosi kletmi svral hrdlo. Nemohl vyslovit ani jedin slovo, i kdyś ji chtl utit, aby si nezoufala. Płed oŁima ml vechny hrłzy, o kterżch se dozvdl od svżch płtel a jichś byl nejednou svdkem i on sm
"Boś milosrdenstv je nekoneŁn," odpovdl po del chvli Juraj Mikula. "Vy sama muste chtt upłmn litovat svżch zloŁinł. Pak se muste płsn kt o chlebu a vod, abyste nala ztracenż duevn klid a rovnovhu."
"Dokśu to, j hłn śena? Kdo mi vypros takovou slu a odvahu skoncovat se svou minulost?"
"Jedin vy sama, urozen pan! A my vm budeme ze vech sil pomhat tento tśkż śkol splnit."
"Uś jenom to, śe ctte stran vżŁitky," promluvil koneŁn Łachtickż farł, "a płiznala jste otevłen sv ohavn skutky, vs osvobodilo od muk nejtśch. Vłte v boś milosrdenstv, jak łekl młj spolubratr. Kristus trpl za vechny hłnky a zsluhy jeho vykupitelskho utrpen jsou nekoneŁn"
"Mm k vm ale, dłstojn pnov, jet jednu nepatrnou prosbu!" zvolala nhle Łachtick pan. Pokornż vżraz jej tvłe se zmnil v panovaŁnou, nenasytnou masku a z jejch hlubokżch oŁ vylehly zlovstn plamnky. "Chci se polepit a Łinit pokn za sv poklesky, abych se vyhnula pekelnżm mukm. Ne vak zde, v tto vlhk cele!"
"Vłbec nechpu, o co vm jde!" zvżil hlas Juraj Mikula, kterż byl tś svdkem nelidskho tżrn nevinnżch obt. "Ltost a pokn nemaj nic spoleŁnho s hmotnżmi statky, prostłedm, nebo chvilkovżmi nladami!"
"NepouŁujte m, dłstojnż pane!" osopila se na nho Bthoryov neŁekan. "Chci se kt a postit, trpt a odpykvat si zaslouśenż trest v nejpłsnjm kltełe, ne zde, v ponurm podzem, kam nepronikne ani jedinż paprsek dennho svtla!"
"Nyn od ns śdte nemośn!" ohradil se Juraj Mikula podrśdn. "O jakm klteru to mluvte, kdyś vs nejjasnj palatin odsoudil k dośivotnmu trestu prv zde, v podzemnm vzen achtickho hradu!"
"S va pomoc, dłstojn pnov, se mohu odtud lehce dostat za młśe kltera, ve kterm m due najde odputn, klid a novż smysl śivota!"
"To je absolutn nemośn!" protestoval Łachtickż farł. "Palatin Juraj Thurzo to urŁit nedovol, nebo vs i jeho kontroluj krlovt pehov a spojenci!"
achtick pan se blzniv rozesmla, ale jej smch nahnl obma duchovnm hrłzu. Bezradn stli a rozpaŁit sledovali jej len vżbuchy. NeŁekan, jako by ji kdosi uhodil do tvłe, se rozplakala a zaŁala je zlomenżm hlasem obviovat: "Spłhli jste se s Thurzem a s mżmi śhlavnmi nepłteli, jenom abyste m odstranili z povrchu zemskho! A te se budete vymlouvat" "Jenom klid, milostiv pan!" okłikl ji Juraj Mikula. "Neubliśujte nevinnmu a nepłidvejte dal ohavnosti k płedelżm! Co od ns chcete? Palatin na vae pośadavky nepłistoup!"
"Ale s va pomoc a na vy płmluvu, kdyś mu vysvtlte moje duevn rozpolośen, urŁit ano!"
"To nen v naich silch! Zesmnili bychom sebe i vs! V duchovn m pravdu. Palatin nemłśe zmnit sv rozhodnut, nebo je vzn płsahou!"
"I vs jsem zavzala płsahou, vy nevdŁn psi!" vyłtila se na n panovaŁn a pohrozila jim skrz młśe zaatżmi pstmi. "Pomozte mi obmkŁit vemocnho palatina a bohat se vm odmnm!"
"Chcete ns podplatit?" usml se Juraj Mikula trpce. "Kvłli tomu jste se chtla kt za sv zloŁiny? To byl dłvod, proŁ jste ns zavolala prv na tdrż den? A jet ns i hrub urśte, jako bychom byli vaimi poddanżmi!"
"Uś płed nkolika lety jsem t mla dt zaśiva sthnout z kłśe! Jsi obyŁejnż zrdce, kterż nem ani nejmen śctu k urozen Łachtick pan! A nikdy jsi ji ani neml, praivŁe!"
"Tak uś dost!" okłikl ji kostoanskż farł. "Neponiśujte ns a neproklnejte, nebo se vechno obrt proti vm! A potom uś nezamhoułte oka ani jedinou noc!"
Nahołe nad nimi se neŁekan ozvalo skłpn a vrzn tśkżch śeleznżch dveł. Zahanbenż Łachtickż farł, kterż se uś nezmohl ani na slovo obrany, zmaten pohldl ke schodłm, vedoucm na hrad. V matnm svtle zahldl kastelna, kterż rznżm krokem sestupoval dolł. V ruce drśel velkou lampu a jeho dlouhż stn se plazil po vlhkżch vpencovżch stnch.
"Aspo vy mjte soucit s neastnou hłnic!" obrtila se k Łachtickmu farłi prosebn. "Płimluvte se za m u palatina, aby m tajn płevezl do nejpłsnjho kltera! Nezłstanu vm nic dluśna a płepu na vs Łst svho rozshlho majetku!"
"To ode m neśdejte, pan Alśbto. Ani płi nejlep vłli to nemohu udlat. Muste se smłit se svou situac a prosit Boha o odputn"
"Co se to tu dje, dłstojn pnov?!" płeruil ho ostrż kastelnłv hlas. "Jak vżkłiky a kletby to slym v płtomnosti duchovnch osob?"
Zastavil se u cely a płsn na Alśbtu pohldl. Jeho chrabrż vojenskż postoj a hrd drśen udatnho tla jet vce podrśdily Łachtickou pan. Nathla k nmu vyhubl, kostnat ruce a potichu procedila skrz zuby: "Kdo t sem zval, odpornż, nevdŁnż kastelne? Mluvm zde s dłstojnżmi pny a zpovdm se jim! Zmiz tam, odkud jsi płiel!"
"MlŁ, ty zmije, nebo t dm znovu płivzat k młśm, kter tak vroucn objm. Pojte, dłstojn pnov, nevłte j ani slovo, je to zkełn bestie!"
"PoŁkej, Michale, neunhli se!" napomenul jej Łachtickż farł, kterż chtl napjatou situaci vyłeit v klidu. "Jet jsme neskonŁili"
"Zmizte vichni do nejhorch pekel, vy nevdŁn potkani!" załvala Bthoryov neŁekan. "Vechny vs zaśaluju u palatina, śe rute młj klid a tżrte m na mst mho ponśen!"
"Pojme nahoru, Michale!" pobzel potichu Łachtickż farł. "Myslm, śe ta śena je posedl blem!"
"Proklnm vs, vy zbablci!" vłetla bezmocn, kdyś je vidla odchzet. "Kdyś se dostanu z tohoto prokletho vzen, vlastnoruŁn vm vykrbu oŁi! Płijde na vs neŁekan pohroma!"
"Nenech se strhnout hnvem, Michale," varoval rozŁilenho kastelna Łachtickż farł, kdyś spolu krŁeli po strmżch schodech. "Z posedlżm Łlovkem vłbec nic nezmłśe!"
Zoufal Łachtick pan se vzpt zaŁala nepłŁetn chechtat a v jejm łehotu zanikly tśk kroky vracejcch se vojkł. Kapitn, kterż krŁel vepłedu s pochodn v ruce, jenom nechpav civl na jej strhanou tvł. NeŁekan odskoŁila od młś a vrhla se na velkou rozestlanou postel. Blznivż smch vystłdalo srdceryvn kvlen a vzlykn, płeruovan nesrozumitelnżmi kletbami
ST DRUH
NEPTEL
A SPOJENCI (1612)
NA SOVE
"To je ale płekvapen! Namoudui, to m snad zrak l! Bu vtn, płteli!"
"Dkuji ti uctiv, Teodózko," podval Peter Fbry ruku płekvapenmu pnu Sś'ovskho hradu. "Takto neoficiln jsem ve tvm skalnm hnzd jet nebyl."
"Nejde mi ale do hlavy," nevychzel z śdivu Teodóz Sirmiensis, "kde ses tu vzal tak neoŁekvan? Ani strś, ani kasteln, nikdo mi nic neoznmil. A pak ta nezvykl rann hodina! Jak ses sem z takov dly, aś z Prepurku, mohl vłbec dostat? Snad jsi nepłespal v tch snhem zavtżch horch?"
"Ale jdi!" zarazil ho hrab ironicky. "Copak jsem jelen nebo divok svin, abych nocoval v horch?"
Teodóz Sirmiensis, majitel rozshlho panstv a hradu Sś'ova, byl v rozpacch. Zalval ho pot a zmocovala se ho zimnice. NeŁekan Fbryho płtomnost ho v prvn chvli śpln zaskoŁila. Stl płed nm jako potkan v pasti, jehoś kaśdou chvli probodnou vidlemi. Bl se setkat s jeho vyzżvavżm pohledem, ve kterm se zraŁilo sebevdom a vżsmch. S hrłzou si vzpomnl na varovn vlivnżch soudcł, śe płtomnost hrabte Fbryho znamen vśdy potenciln nebezpeŁ pro kaśdho, kdo se mu postav na odpor.
"Odpus mi, płteli, mou zvdavost," łekl smłliv. "UrŁit jsi po dlouh cest unavenż a hladovż. Jestli dovol, dm prostłt v jdeln."
Od prvn chvle si umnil, śe se tohoto nevtanho hosta mus co nejdłve zbavit. Nejradji by ho dal vyhodit z hradu a vytvat psy, ale v tto situaci si to nemłśe dovolit. Mus zachovat klid a płedstrat płtelstv.
"To je śpln jin łeŁ! Velmi rd płijmu tv pohotn, nejdłve mi ale dovol, abych ti płedstavil sv dva spoleŁnky a płtele."
Pn Sś'ovskho hradu złstal jako opałenż. Vytłetil mal praseŁ oŁka, zasazen do rozplizl, sdlem obrostl tvłe. Aś nyn si viml dvou obrovskżch płzrakł za zdy nepłjemnho hosta. Kdyś se na n lpe podval, skoro se hrłzou sesypal. Kolena se mu podlamovala a v prvn chvli chtl zazvonit na velitele hradn posdky.
"Zde, jak vid, je młj osobn lkał Sebastin a młj psał Pavel rskż. Oba jsou velmi ikovn chlapci, młj drahż Teodózko. Ujiuji t, śe v jejich płtomnosti se młśe ctit absolutn bezpeŁnż. Tvłj kapitn hradn posdky ani tucet drbł jim urŁit nasahaj ani po paty!" sml se hrab Fbry a poplcal oba płtele po zdech.
"T m, velmi m t, płtel!" płetvałoval se hradn pn. Nejist naprzdno polknul a podval ruku obrovitmu psałi. Ten mu siln sevłel dla, aś skoro vykłikl bolest. Peter Fbry to vidl a rozesml se, aś mu oŁi slzely.
"Opatrn, Pavle," varoval mohutnho psałe rskho. "N hostitel nen zvyklż na takov medvd kousky. Je to aristokrat a hluboce vśenż soudce."
Sśovskho hradnho pna samżm vztekem skoro trefil lak. Ten blznivż Fbry si z nho dl legraci płed tmito pochybnżmi zabijky za blho dne. A to płmo pod jeho vlastn stłechou! Pronikavż, vżsmnż pohled nevtanżch host, kteł zkoumali jeho tuŁnou tvł jako dravci, ho zcela deprimoval. Nucen se usml a neŁekan pozvedl mohutn ramena.
"Jsem velmi rd, płtel, śe humor a dobr nlada vs neopoutj. Pojte ale za mnou do jdelny, nebo hlad a śze nejsou dobł spoleŁnci."
Nsledovali ho do bohat załzen jdelny jako tłi krlov z Vżchodu. Msto bohatżch darł a korun na hlavch jim kruŁelo v błie a v śstech se jim sbhaly sliny.
Jen co se najedli a sluha odnesl stłbrn tcy s talłi, hradn pn se neŁekan obrtil na hrabte Fbryho: "Drahż płteli, vłm, śe sis u m i se svżmi spoleŁnky pochutnal. Rd bych ale vdl, aniś bych t chtl urazit, co t tak neŁekan płivedlo na Sśovskż hrad. UrŁit se nco vśnho płihodilo, kdyś ses tu zjevil jako hrom z Łistho nebe."
"Jenom klid, nespchej, vechno m svłj Łas. Płipijme si na nae zdrav a płtelstv!"
"V tom płpad t ale musm upozornit, śe sis na płtelskou nvtvu zrovna nevybral nejvhodnj dobu . Mm mnoho jinżch povinnost a nemohu se ti pln vnovat"
"Nebudu t uś dl ani chvilinku zdrśovat, vzneenż Teodózi, proto płejdu rychle k vci. Pozdravuje t srdeŁn tvłj soused z Bystrickho hradu igmund Balaa."
"Cośe? Ten bel v lidsk kłśi?! To snad jenom śertuje! Płijal jsem t jako płtele, tak m neurśej! V dobłe, śe ten blzen si najal zabijka, kterż m chtl zavraśdit!"
"Kdybys byl upłmnż, musel bys płiznat, śe m płed Balaou połdnż strach. Zbojnka, jehoś najal, jsi dal muŁit a lmat v kole, ale lenho igmunda jsi nezaśaloval! Jsi krlovskżm soudcem, ale nestśoval sis na Balaovy intriky ani krli, ani tomu prokletmu, zkorumpovanmu palatinovi Thurzovi, jemuś s prominutm leze do"
Hrab Fbry se skvle bavil tm, jak se pn Sśovskho hradu Łertil. Kdyś ten pochopil, kam mł, zŁervenal jako krocan, zaal psti a uraśen se osopil na nevtanho hosta: "To je moje vc! Vyprouji si od tebe takovou nehorznou drzost! V opaŁnm płpad se okamśit rozlouŁme!"
"NerozŁiluj se tak jedovat, Teodózi, nebo t ran mrtvice!" sml se hrab, aby hostitele jet vce doplil. "Odjedu tehdy, aś budu chtt j, a to tak rychle, jak jsem sem płijel. Jet płedtm se t ale na nco zeptm. ProŁ jsi płed rokem tak radikln postupoval v procesu s pomocnky Łachtick pan a ji jsi nechal beztrestn śt? To krvav divadlo ve Vek BytŁi, kde jsi byl hlavou soudnho tribunlu, a to i v płpadu vdmy Agnesy z Myjavy, kterou jsi po nelidskm muŁen nechal uplit, je dłkazem tv podlosti a zbablosti. Nepostupoval jsi podle zkona, ale podle zmrł palatina!"
"Urś m!" załval rozŁilenż pn hradu. "Ty blovy sluśebnky jsem odsoudil podle zkona a Alśbtu Bthoryovou jsem nesoudil! To je vżsostn zleśitost Juraje Thurza!"
"Podle toho zkona, na kterż se tolik odvolv, ty jako turŁianskż podśupan a vysokż hodnostł crkevnho soudu jsi byl povinen płedvolat Bthoryovou płed soudn tribunl. Płesn v intencch płn Jeho VeliŁenstva, nejjasnjho krle, a mu Błh pośehn! Ty s palatinem a vm podobnżmi farizeji jste j ale neposlali ani pouhou citaci! Nedali jste zkonfiskovat jej majetek, neodsoudili jste ji a nepostavili pod potupnou ibenici. Jet płed zinscenovanżm zatŁenm na achtickm hrad jste jej majetky rozdlili mezi płbuzenstvo, abyste se pojistili do budoucna. Takov je pravda o Łachtick pan a ty jsi v n spoleŁn s arogantnm Thurzem hrl prvn housle!"
"Jak se opovaśuje?!" vyskoŁil hradn pn zułiv zpoza stolu a chtl se na nj vrhnout. "Ty mizero a zrdce! Kli se odtud i se svżmi pochybnżmi dobrodruhy, nebo okuste skaln śaludek sśovskho śalłe!"
Sotva to dołekl, psał rskż a doktor Sebastin vyskoŁili ze śidl a se zaatżmi pstmi k nmu płiskoŁili. Hrab se ale jen klidn usmval a blahosklonn hledl na rozŁilenho hostitele. Ten se roztłsl jako osika, kdyś uctil blzkost dvou obrł. Chtl se brnit, ale nezmohl se ani na slovo.
"Ale, ale, vzneenż Teodózi!" okłikl ho hrab Fbry. "Dnes v noci jsi płeci jenom mizern spal. Złejm jsi unavenż, płepracovanż a indisponovanż, to uznvm. Jenom proto t tentokrt m płtel uetł, a młśe dkovat Bohu, śe sis neŁichnul k jejich pstem!"
Hradn pn s hrłzou pozoroval obrovskho Pavla rskho, kterż se k nmu naklonil a płern se na nj zaklebil. Troku se uklidnil, kdyś hrab naznaŁil obma hromotlukłm, aby se vrtili na sv msta. Mohl ale vzteky puknout, kdyś se jeden z nich nathl po velkm dśbnu s vnem a drze nalil sob i tomu druhmu mohutnmu chlapovi. Peter Fbry se bezmocnou zułivost jejich hostitele ohromn bavil.
"Nalij i mn, płteli, to vynikajc vno," zvolal ironicky a pozvedl ob ruce, "kter n hostitel z lakomosti płed nmi etł. Jemu ale nenalvej, aby nm mohl se stłzlivou mysl łci, co jet potłebujeme vdt"
"Co si to dovoluje, ty lotłe?!" vybuchl zoufale pn hradu. "Copak jsem pod stłechu płijal zbojnky, kteł m o ve oloup?"
"Poslouchej, płteli, co se tak rozŁiluje? Chce, aby t samżm vztekem ranila mrtvice?" popichoval jej hrab. "Po dobrm se s tebou mluvit ned, vśdy jsi ns chtl uvrhnout do vzen! To jsou mi ale zpłsoby od takovho vzneenho tabulrnho soudce! Nezapomnej, śe jsem za tebou płiel jako płtel."
Dkuji ti uctiv za takovto płtelstv!" odsekl mu rozzloben. "Nikdo t sem nezval! Ani jsi mi płedem neoznmil, śe m dnes rno płijde obtśovat na młj hrad. To si od tebe vyprouji. Budu t śalovat pro urśku na cti!"
"Blzen jsi a zbablec!" sml se hrab arogantn. "Ty s palatinem ses neodvśil zaśalovat Alśbtu Bthoryovou za jej krvav zloŁiny a chtl bys śalovat m? Promi, ale młśe mi vlzt na zda!"
"Jestli se mi nepłestane vysmvat a hrub m urśet, dm zavolat sv drby. Rozmysli si to dobłe, urozenż ale lenż pane hrab!"
"Nehulkej tolik, nebo ti praskne śluŁnk!" zasyŁel na nho Peter Fbry a pozvedl k śstłm Łi s vnem. "Nevyhrośuj a nepokouej se ns zastrait, nebo m płtele płejde trplivost a potom"
Nedołekl. Hradn pn najednou vyskoŁil ze śidle, płibhl k vysokmu oknu a chytil z kamennho parapetu zvonec. Zułiv zaŁal zvonit jako na soudnż den. V tom mu kdosi siln sevłel ruku, aś vykłikl bolest. Se strachem se ohldl a uvidl urostlho Pavla rskho. Ten mu okamśit vytrhl zvonec z ruky a hodil ho za sebe. Zvonec velkżm obloukem narazil do dveł a s cinknm spadl na zem.
Vzpt psał chytil tlustho lechtice a pratil s nm na śidli, aś v nm hrklo. Opłel se o vyłezvan opradlo a złstal nad nm vżhruśn stt. Hradn pn oŁekval svou posledn vtełinku a strachy se zaŁal chvt jako osika.
"Neum se ovldat a jsi mizernż hostitel!" procedil hrab skrz zuby.
Vtom se rozletly dvełe a dovnitł se vłtili tłi sluhov. Płekvapenm vykłikli, a kdyś uvidli psałe, ztuhli hrłzou.
"Co tu stojte, vy oslov?!" załval na n pn Sśova a pratil pst do stolu. "Ihned sem polete pandurskho velitele a kapitna strśnho oddlu!"
"No tedy, Teodózi," kroutil hrab hlavou pohoren, "jsi ty ale palice dubov! Dnes ses skuteŁn vyznamenal. Zapamatuj si ale dobłe! N panovnk nedvno opt płikzal tvmu poruŁnkovi Jurovi Thurzovi, aby obnovil vyetłovn zloŁinł Alśbty Bthoryov a postavil ji płed soud se vm, co s tm souvis. A j t jeho jmnem upozoruji, abys v tomto procesu postupoval podle zkona a svho svdom, i kdyś ho m prohnil jako"
Vtu nedokonŁil, nebo se nhle prudce otevłely dvełe a v nich se objevili dva urostl vojci. Pandurskż velitel se płekvapen zeptal: "Co se dje, Vae Jasnosti? Jsme vm k sluśbm!"
"Neptej se jako trouba, Jnoi!" okłikl ho jedovat hradn pn. "Vid ty dva lotry? Płive pandury a uvrhnte je do nejhlubho vzen! Jsou to zlodji a darmośrouti. Tento tłet je"
NestaŁil dołci, nebo mu psał jakoby płtelsky polośil mohutnou ruku na rameno, ale płitom ho nenpadn sevłel, aś mu kosti zapratly.
"Poslouchejte, pane kapitne!" ujal se slova Fbry a teatrln pozvedl ruku. "V pn je dnes nemocnż a opilż. Troku śertuje a krt si chvli Łertovskżmi kousky. Vte, kdo je hrab Fbry a jeho spoleŁnci? Pokud ne, osobn se vm płedstavm. Jsem krlłv zplnomocnnec, a jsem tedy chrnn i s mżmi poboŁnky vżsadami Jeho VeliŁenstva. Pokud by se ns nkdo by i jen kłiv dotknul, bude viset na ibenici! Doufm, śe mi rozumte."
Kapitn strśnho oddlu, kterż płsobil docela sympaticky, płikżvl, pohldl na nho a hned se chystal k odchodu. Hradn pn je rozŁilen zastavil: "Na tomto hrad porouŁm j, vy berani! Ihned vykonejte ve, co jsem vm płikzal! Jinak vs dm"
Mohutn ruka Pavla rskho mu sevłela tlustż krk jako do klet, aś mu skoro vypadly oŁi z dłlkł. Kdyś to uvidl hrab Fbry, blzniv se rozesml, pozvedl pohr s vnem a zvolal: "Na vae zdrav, pnov! To, co jste slyeli, je nejlep dłkaz, śe v pn je skuteŁn opilż! Je mi upłmn lto, ale v tto situaci mu nepomłśeme. Urazil sice m, krlovskho dłvrnka, i m poboŁnky, ale velkodun mu odpoutme, vśdy vichni jsme jenom lid. Vy ale neotlejte a płipravte dole na ndvoł nae kon, abychom mohli ihned vyrazit na cestu. Rozuml jste, pane kapitne?"
"Samozłejm, urozenż pane. Ve udlm jak si płejete. Aś budou kon płipraveni, osobn vs płijdu informovat!"
Poklonil se, s nm i pandur, a płivłeli za sebou dvełe.
"Tak a m to tady, drahż Teodózi!" sml se mu hrab arogantn. "kal jsem ti, śe se zbyteŁn rozŁiluje. DokonŁm ale, co jsem zaŁal. Jestliśe do msce nepod objektivn zprvy o stavu vyetłovn zloŁinł Łachtick hyeny krlovsk komołe, urŁit t znovu navtvm. Postoupm celou kauzu krlovskżm rdcłm a ti t obśaluj ze zneuśit śłedn moci soudce! Nemusm ti łkat, co to pro tebe bude znamenat, ty zkorumpovanż mizero!"
"Jak se opovaśuje m takhle urśet pod moj vlastn stłechou?" chrŁel bezmocn pn Sśovskho hradu. "Płijal jsem t jako hosta a ty jsi ze m udlal blzna! Zachz płli daleko, ty ślisnż, odpornż hade!"
"Na tv zdrav!" sml se mu Peter Fbry do oŁ a vychutnval znamenit vno.
Natvanż a zoufalż hradn pn chtl vyskoŁit zpoza stolu a vrhnout se na drzho, vyzżvavho hosta. Sotva se ale zvedl ze śidle, Pavel rskż ho okamśit srazil zpt. Mohutnou rukou mu sevłel krk a zaŁal ho krtit. Pn Sśova lapal po vzduchu a vytłetil oŁi, v duchu se louŁc s tmto hłnżm svtem
"Tak to uś staŁilo, pane soudce!" okłikl ho psał, naklonil se k nmu, a poeptal mu sarkasticky do ucha: "Za ty lotry a zlodje draze zaplatte, to vm slibuju!"
"Vyprouji si, abyste se mnou takto zachzeli!" syŁel hradn pn. "Jet budete litovat svho nehorznho grobinstv. Budu si na vs stśovat u palatina Thurza!"
"Nevyhrośuj jako malż chlapec!"okłikl ho hrab klidn. "Jsi obyŁejnż prevt a poskok Teodózko, kterż se toŁ kolem palatinova zadku a Łek, kdy z nho vypadnou zlat dukty!"
Zaburcel blznivż smch, kterż neml konce. Psałovi se natłsalo velk błicho a hrab Peter Fbry se aś zajkal. Doktor Sebastin sledoval zoufalho pna hradu, jemuś se nahrnuly do oŁ slzy sebeltosti. Aś po del chvli se zmohl na slovo: "A nejsem pro tebe śdnej Teodózko, ty podvraku! Draze zaplat za svoji nevymchanou hubu! Zmiz z mho hradu, nebo"
Mohutn dla Pavla rskho mu sevłela Łelisti, aś se mu tvł prothla do bolestn grimasy. Chtl se brnit, ale psał ho druhou rukou pratil po prstech a zkroutil mu hlavu jako loutce.
"Uś tedy odchzme, młj milż Teodózko!" osopil se na nho hrab rozzloben. "Za vechny ty urśky a za to, śe jsi nm płl jen to nejhor, se s tebou ale połdn vyrovnme!"
Kżvl rukou na doktora Sebastina, kterż popoel k oknu a prudkżm pohybem strhnul tlustż broktovż zvs. SpoleŁn s psałem ovinuli tśkou ltku kolem hostitele a vzadu kolem opradla vyłezvan śidle. Sthli a zavzali zvs tak siln, śe sśovskż pn sotva lapal po dechu. Bezmocn zułivost ho ovldla natolik, śe se uś nezmohl ani na slovo. Letargickżm pohledem sledoval vychytralho hrabte, kterż se płed nm zastavil, posmn se mu uklonil a spustil: "Opatruj se, vzneenż płteli. Dkuji ti za ve a nezapome: Soudn proces s Łachtickou pan mus zaŁt co nejdłve. To je płn krle a ty jsi v jeho sluśbch! V tomto procesu płjde i o tvou kłśi a ctnou hlavu, kterou m pod tou odpornou parukou holou jako koleno!"
Psał rskż se zaŁal smt, ale hrab otevłel dvełe a vyel na chodbu. Doktor Sebastin jet jednou pohldl na zoufalho hradnho pna a dvełe zavłel. Vtom zaslechli ozvnu rznżch krokł.
"Ó, pane kapitne, jste velmi pohotovż!" płivtal hrab vysokho muśe. "Do slu ani nevchzejte, to vm radm jako płtel. V pn nechce nikoho vidt ani slyet, ba ani ctit, płesn tak mi to płi louŁen łekl. M dnes, chudk, velmi patnż den. Upozornte kastelna i sluhy, aby mu do veŁera dali pokoj, jestli nechtj zle dopadnout. Ani my ho uś nebudeme dle zdrśovat, płtelsky jsme se rozlouŁili a jedeme svoj cestou."
"Rozumm, Vae Jasnosti. Udlm ve tak, aby n pn ml svatż klid. Vai vranci uś netrpliv Łekaj."
"Vy jste chlap na svm mst, kapitne! Okamśit bych vs bral mezi sv spoleŁnky. Pojte s nmi dolł, abychom vaeho vzneenho pna neruili!"
"Jak płikazujete. Jenom m zarazilo, śe se n urozenż pn hned po rnu dostal do takovto nepłjemn situace"
"Vłbec ne!" sml se hrab Fbry bezstarostn. "Vichni mme sv slabosti a i on je m. Złejm uś moc nesnese. Mimoto, vae vno bylo vynikajc, ale dost tśk."
Vyli z hradnho palce na snhem zasypan ndvoł. Ostr sluneŁn paprsky oslepovaly zrak a tłpytivż snh jiskłil jako vzcn brilianty.
NA TEMATN
"Protestuji! Slyte dobłe, pane manśeli? Vyprouji si od vs takovouhle surovost! Dłrazn vs śdm, abyste uś koneŁn skonŁil toto hloup divadlo! Nemte płece prvo"
"Uś ani slovo, Anno Rosino! Nem prvo oslovovat m jako manśela, ty jedna bestie! Jak se opovaśuje nazvat divadlem to, co jsem udlal pro tvoji zchranu?"
"Celż rok m drśte zavłenou na tomhle prokletm pochmurnm hrad jako njakou pobhlici! Co si o mn pomysl vichni nai"
"O to se nestarej, ty uboh, zvrhl śeno! Kdybych t zde neizoloval od vnjho svta, kolik nevinnżch lidskżch śivotł bys byla zahubila? Copak jsi uś zapomnla, co jsi udlala płed rokem?!"
"Jak se opovaśujete nazżvat m zvrhlou śenou, vy, kterż cukrujete"
"Tak to uś je płli, Anno! Byl jsem ti vśdycky vrnż, na rozdl od tebe! Zapamatuj si dobłe toto ponauŁen a uvdom si laskav, śe jinż muś by t za tv zloŁiny ukrtil! V lepm płpad by t płedal soudu a visela bys na ibenici!"
Stanislav Thurzo, pn Tematna, intavy, Hlohovce a dalch statkł, udatnż bojovnk proti Turkłm, rozzloben uhodil svou samolibou manśelku po tvłi, aś spadla na irokou postel, zdobenou baldachżnem. Usedav se rozplakala, schoulila do klubŁka a zabołila tvł do mkkżch pełin. Jej vzlykn ho płivdlo k zułivosti. Chtl se na ni vrhnout a ukonŁit trapnż vżstup, kdyś najednou vyskoŁila z postele jako srna, probodla ho nenvistnżm pohledem a obołila se na nj zmnnżm hlasem: "Nenechm se od vs poniśovat a mltit, to tedy ne! Jste obyŁejnż grobin a blzen! Celż rok m vznte na tomto nehostinnm hrad a neustle mi ubliśujete. Vy snad ani nejste Łlovk!"
"Zato ty jsi neposkvrnnż andl a svtice! Ani po roce jsi mi nevysvtlila, proŁ jsi zabila tu mladou sluśku Ester! Jen doufm, śe jsi uś dostala rozum a dnes se to koneŁn dozvm!"
Stli proti sob jako dva śhlavn nepłtel, kter uś spojuje jenom nenvist, śrlivost a pomsta.
"ProŁ m neustle urśte a kłiv obviujete jako nejposlednj vesnickou couru?" vybuchla vzdorovit a utłela si pstnou dlan slzy na tvłi. "Nemte ani nejmen dłkaz pro to, co łkte!"
"Jet jednou to zopakuj, Anno Rosino, a dm t nathnout na skłipec! Kapitn hradn posdky dosvdŁil, śe jsi muŁila a zavraśdila Ester! Hajnż Ondri pod płsahou potvrdil, śe jsi to dvŁe nelidsky trżznila a jej zohaven tlo jsi tajn dala svrhnout do ertovy rokliny. On je nael a j s ostatnmi jsme je vidli na vlastn oŁi! ProŁ jsi to udlala?"
Zaraśen na nj pohldla a zakryla si tvł rukama. Vzpt k nmu popola, objala ho a upraje na nho hlubok oŁi, zaŁala ho nruśiv lbat.
"Płed oltłem jsi mi płsahal vrnost a lsku, młj drahż," eptala a svłdn se k nmu tulila. "Byla jsem pro tebe nejkrsnj a nejrozkonj na svt, tak jsi mi to cel lta namlouval Copak to uś nen pravda?"
"To uś patł minulosti, Anno! A nehraj tu płede mnou komedii, nevłm ti uś ani slovo!" odsekl cynicky a sevłel jej dlan svżma mohutnżma rukama. "Ml jsem se ti lpe podvat na prsty! Ty nezn, co je vłelż lidskż cit, a neum uś ani milovat!"
"Ty jsi pochoval nai lsku! Nechval jsi m cel msce samotnou, napospas vem nstrahm, jimś je vystavena mlad śena. Vojensk povinnosti mi t śpln odcizily a płestal jsi m milovat!"
"Nepłetvałuj se, hyeno! ije naplno jenom tehdy, kdyś se ukj utrpenm tżranho Łlovka! Jsi zkaśen a zvrcen. Vd to mnoz a ł o tob odporn historky. Kolik lidskżch śivotł jsi płedŁasn ukonŁila a kolik dvŁat jsi zahubila? Nem vżŁitky svdom?"
Neodpovdla. Setkala se s jeho odsuzujcm pohledem a zaŁala ltostiv vzlykat. Stanislav Thurzo se nakonec dal obmkŁit jejmi citovżmi vżlevy. Chvli u n stl jako skla a za chvli ji pohladil po dlouhżch katanovżch vlasech. Jako by Łekala jenom na to. Vahou celho tla se opłela o jeho pevnou hru a vemlouvav mu poeptala: "Mm svdom Łist jako mołsk lastura, młj drahż. Mus bżt ke mn vldnj a laskavj, nebo jinak utżr a utrp m milujc srdce"
"Ty m i srdce, bestie?!" załval na ni neŁekan, vymanil se z jejho objet a sevłel j siln hrdlo. "Zakrtm t jako zmiji, jestli nepłestane s tm hloupżm, rafinovanżm płetvałovnm! Kde bylo tv srdce, kdyś jsi nsiln odvlekla ty dv chovanky hajnho a tżrala jsi je zde na mm hrad?!"
"Neubliśujte mi, vy nsilnku!" chrŁela bezmocn a snaśila se vysvobodit z jeho sevłen. "To bylo płed rokem a nevdla jsem, odkud je sem płivedli. Ani prstem jsem se jich nedotkla, i kdyś byly namylen a drz"
"Jsi podl jako tvoje bezcitn srdce! Ty dv vypovdaly pod płsahou a potvrdily, jak jsi je trżznila! Hajnho Ondrie i kapitna hradn posdky jsem zavzal mlŁenlivost, jinak bys neunikla ibenici za vraśdu Ester a ostatnch!"
"Nikoho jsem netżrala ani nezabila, vy podlż ŁlovŁe! Ta proklet Ester, do nś byl zamilovanż v oblbenż kapitn aś po ui, utekla z hradu a v zoufalstv skoŁila do rokle! Uś jsem vm to łkala tisckrt!"
"Lśe, bezcitn Anno Rosino!" vybuchl opt hradn pn a uhodil ji do tvłe. "Ani slovo ti nevłm. Aś se vrtm, vysvtl mi dłvody svho zvrhlho jednn, nebo tu złstane zavłen aś do smrti!"
Chytil ji kolem pasu a v nvalu hnvu s n pratil na irokou postel. Vyłezvanż rm baldachżnu se zatłsl a vzcn ltka se na ni svezla. Vykłikla hrłzou a strhla ji na zem.
"Nenechvejte m zde samotnou!" zaśpla prosebnżm hlasem. "Jestli m tu zamknete, vyskoŁm z okna!"
"Jen to zkus, ty bestie!" obołil se na ni opovrśliv, otoŁil se na podpatku vysok boty a zamłil ke dvełm. "Jsi natolik zbabl, śe se nedokśe ani pendlkem pchnout, natośpak vyskoŁit z okna! Do t doby, dokud se ke vemu nepłizn a nebude toho litovat, neopust Tematn!"
Rzn otevłel dvełe a chtl odejt. Anna vyskoŁila neŁekan z postele, vrhla se płed nm na kolena a s płedstranou ltost ho prosila: "Vrate mi aspo moji komornou Katu, młj drahż manśeli, jinak se zblznm z t nekoneŁn samoty!"
"Tu hrbatou Łarodjnici? Ta se sem uś ze intavy nevrt! Jestli se dokśe, śe asistovala płi vraśd umuŁen Ester, dm ji nathnout na skłipec i s tebou!"
"Ty jeden nenasytnż akale!" vykłikla a vyskoŁila proti nmu. Vrhla se na nho a zaŁala ho nepłŁetn krbat a rvt. Rychle j zkroutil ruce, płitiskl si ji na hru a nenvistn procedil mezi zuby: "Ten tvłj vesnickż oficr ml pravdu, Anno Rosino! Jsi posedl blem a nepomłśe ti ani svcen voda!"
Odmrtil ji prudce od sebe, vyel z pokoje a bouchl dvełmi. Zamkl a odeel, nevmajc se jejch vżkłikł a zoufalho kvlen.
PTEK V KLECI
"Dejte na m płtelsk rady, pane kapitne, a dobłe se vm povede! SrdeŁn ode m pozdravujte vaeho osvcenho pna! Sbohem!"
Hrab Peter Fbry zamval na pozdrav a pozoroval padac most, kterż se se skłpnm zvedal na silnżch łetzech. Kapitn vztyŁil dlouhż meŁ nad hlavu a zmizel mu z dohledu. Psał Pavel rskż se hlasit rozchechtal, ale doktor Sebastin ho płsnżm pohledem varoval, aby neprozradil jejich husarskż kousek.
"Jenom ho nech, Sebastine, a se checht, jak chce! Vśdy je to komedie, jak se tak Łasto nevydał!" zastal se rskho hrab, bodl kon do slabin a rozjałen zvolal: "Vivat, vzneenż Teodózi Sirmiensisi vivat, Alśbto Bthoryov!"
"Ndhernż den, pane, a vynikajc nladiŁka, i kdyś płituhuje a my se trmcme v sedle," płidal se Pavel rskż vesele.
"A jet krsnj płroda, pnov!" upozornil je doktor Sebastin, a ukazoval rukou na Łarokrsn skly Sśova. "Tato neobyŁejn płrodn scenerie je skuteŁnżm balzmem na dui a rozko pro oŁi."
Cesta vedouc z hradu se klikatila mezi bizarnmi skalnmi rozsedlinami, z nichś kaśd mla jinż tvar. Jaksi neviditeln ruka vytesala do tvrd skly skuteŁn umleck skvosty. Tłem jezdcłm se zdlo, śe kluou zakletou krajinou, kde lid i zvłata, neznmo proŁ, zkamenli.
Hrab se ohldl, zda se za nimi płeci jen nepustil oddl pandurł. Pohled na nepłstupnż Sśovskż hrad byl śchvatnż. Mohutn zdi, vybudovan na strmm skalnm hłebeni, zcela splżvaly s okolnmi sklami. Zasypan snhem płsobily impozantnm dojmem, płipomnaly nedobytn orl hnzdo.
"Pojeme rychle odtud! Kdov, zda uś na hrad nerachot hromy a blesky."
"Tomu nevłm, Sebastine," sml se hrab, "protośe Teodózko je dut kebule. Radji ale zmizme, dłv neś ns zastihne njak psota! Mme płed sebou dlouhou cestu."
Zlatav slunce vystoupilo aś na vrchol sv denn pouti a hladilo snhem pokryt hory hravżmi paprsky. Hlahol zvonu se rozlhal malebnżm śdolm Vhu. Na vśi skromnho kostela v Podhrad odbjelo prv poledne, kdyś se na druhm błehu zamrzl łeky zastavili tłi jezdci. Jejich kon nespokojen frkali a z nozder jim vyrśela sraśen pra.
"Jedeme dobłe, vzneenż pane, uś jsme pod Bystrickżm hradem!" zvolal psał rskż a chrnil si rukou oŁi płed ostrżm sluneŁnm svitem. "Do Pśchova uś nen daleko, tam bychom si mohli odpoŁinout a najst se."
"Svat pravda, Pavle," płisvdŁil hrab, hled do malebnho śdol, "i kon potłebuj oddech. Vy se ani nezastavujte a cvlejte dl. J jdu nahoru pozdravit obvanho igmunda Balau!"
"Toho nebezpeŁnho lotra, jemuś nen nic svat?" zhrozil se doktor Sebastin a pohldl na hrdż Bystrickż hrad. TrŁel odvśn do vżin ze skalnatho vżŁnlku, zaputnho v hlubokm korytu Vhu.
"Jdeme s vmi, pane! Nemłśeme vs nechat samotnho napospas tomu surovci a jeho najatżm zbojnkłm!"
"Dvm vm za pravdu, ale uś jsem se rozhodl, pnov! Prośil jsem uś vt hrłzy, setkn se svrznżm zempnem mi nemłśe ukodit. Neztrcejme Łas a pojme kaśdż svou cestou!"
Hrab Fbry uś neŁekal na jejich dal nmitky. Vyrazil vpłed, aś zpod kopyt kon tryskaly gejzry sypkho snhu. Docvlal k zamrzl łece a zpomalil. Beze strachu płejel po pevnm ledu, obrtil se v sedle a zakłiŁel: "Jenom śdn obavy! Setkme se v Pśchov, v hostinci Pri duboch!"
Sledoval oba zaraśen spoleŁnky, kteł se vhav rozjeli po udupan obchodn cest. Aś kdyś mu zmizeli z dohledu za strmżm vrchem v zatŁce Vhu, popohnal kon, vyjel na błeh a zamłil k hustmu lesu, kterż obrłstal hradn skalisko. Kł se bołil do hlubokho snhu a jenom pomalu postupoval vpłed. Hrab sldil orlm zrakem po lese a rukou shl pod teplż kośich. Nahmatal nejdłv jednu, pak druhou pistoli, kter vśdy nosil nabit.
Vyjel z lesa a płed nm se otevłelo zasnśen panorma hlubok doliny, lemovan horami. Po prav stran se cesta prudce stŁela k hradbm, kter se nad nm hroziv vypnaly. Se vzrłstajc nejistotou dojel k śelezem okovan brn, uchopil klepadlo a uhodil jm vcekrt do tvrdho dłeva. Okno pozorovatelny na strśn vśi se najednou dokołn rozletlo a z nho se vyklonil zarostlż, rozjeśenż chlap.
"Koho to sem Łerti nesou?!" houkl, a kdyś uvidl hrabte na koni, zarazil se. "Kdo jste, pane, a co zde chcete?"
"To je tedy płivtn!" zvolal hrab a sevłel pistoli v ruce. "Kde je tvłj pn igmund Balaa? Chci s nm mluvit!"
"Hradn pn nen doma a kdov, kdy se vrt. Radm vm, pane, abyste zde nemarnil Łas, jestli je vm śivot milż. Sem ciz noha nezabloud!"
"No, ty jsi mi pknż ptŁek, ale aspo upłmnż! Pozdravuj tedy svho pna od Teodóze Sirmiensise ze Sśova! Prv se odtud vracm," zvolal hrab odvśn. OtoŁil kon a chtl odjet, kdyś se najednou vyklonil z okna druhż, jet oklivj vousŁ. Namłil na nj velkou pistoli a załval: "Hej, vzneenż pane, ani hnout! Kdo jste, kdyś jezdte za takovżmi vydłiduchy, jako je ten ze Sśova?!"
"Tak ty m m za vzneenho pna?" sml se hrab, ale srdce mu bilo na poplach. "Hezky mluv, nebo pravda je na tv stran. Abys ale vdl, s kżm m tu Łest, pozdravuj svho pna od Bela RadenoviŁe, prokurtora a kanclłe palatina Juraje Thurza!"
Oba vousŁi ztuhli jako opałen. Civli nechpav na sebe jako berani. Hrab Łekal jenom na to. Bodl kon a vyrazil strmou cestou k lesu. Neś se strści vzpamatovali, byl uś mimo nebezpeŁ. ZaŁal se blzniv smt, ale kdyś mu kolem hlavy proletly kulky a uslyel dunivou ozvnu vżstłelł, obezłetn se sklonil k hłv zvłete a za chvli se ztratil v borovicovm lese.
Rozhodl se, śe si zkrt cestu na Pśchov za Bystricou a płedbhne sv spoleŁnky. Necvlal dolł do Podhrad, ale okrajem lesa, pod kterżm se otevralo hlubok, sluncem zalit śdol. Ohldl se, zda se ti lotłi neśenou za nm, a spokojen si vydechl. Pohladil poslunho vranka a sehnul se, aby nevrazil do mohutnżch, pod tś snhu ohnutżch vtv borovic.
Cesta se prudce stŁela mezi hustż porost. Płes vrcholky stromł se prodraly ostr sluneŁn paprsky a na chvli ho śpln oslepily. NestaŁil si płikrżt rukou oŁi, kdyś vtom narazil na pevnż, kłśem płes śzkou cestu nataśenż provaz a sletl z kon. Vykłikl a płevalil se na zda do snhu.
"Tady ho m, Viktore!" zvolal neznmż chlap v dlouhm kabt. "Dal ptŁek do klcky. To bude mt kapitn obrovskou radost!"
"A zd se, śe je to panskej ptŁek!" sml se druhż chlap s velkou pukou namłenou na hrabte. "No, kdyś ptŁka lapaj, pkn mu zpvaj. I my ti zazpvme, aś ti bude horko!"
"Kdo jste, vy proklet lotłi?!" osopil se na n hrab, kdyś se zvedl ze zem. "Co to m znamenat?!"
Opraoval se od snhu a chtl rychle vythnout zbra. Ihned ale pochopil, śe by ho to mohlo stt śivot. S bolest se narovnal a ztuhl hrłzou. Mimo tch dvou zabijkł zahldl v korun borovice śeleznou klcku, płivzanou k mohutnżm vtvm, a v n svzanho chlapa. Jejich zoufal pohledy se neŁekan setkaly a on nechtl vłit vlastnm oŁm. Byl to obvanż igmund Balaa!
"Ani se nehni, panskej mizero!" varoval ho jeden z gaunerł. "ekaj t krun chvle, to ti slibuju, a vyrovnme se i za ty proklet lotry."
"Vy svin!" załval na n igmund Balaa, kterż sedl v kleci svzanż jako snop. "Jet vm to vechno spoŁtm a pak s vmi bude amen!"
"Uś ani slovo, nebo ti rozstłlm hubu a vcekrt ji neotevłe!"vyłtil se na nho chlap v dlouhm kabt a rzn popoel ke kleci. "Jen co se vrt nai chlapi, dm t zbiŁovat!"
"Kdo jste, vy upci?!" zeptal se Fbry, ale hrdlo se mu sevłelo śzkost. "Co ode m chcete?"
Sotva dołekl, zabijk mu vrazil takovou facku, aś zavrvoral. Druhż k nim płibhl a kopl hrabte do zadku tak siln, śe se bolest sesunul k zemi.
"Abys vdl, jak se k nm m chovat, ty namylenż panskż panku!" sml se a chytil ho za vysokż lmec kośichu. "Je-li ti śivot milż, postav se na nohy, dej ruce za zda a dkuj Bohu, śe ti nerozmltm hubu!"
Hrab złstal śpln ztuhlż. Uvdomil si, śe se dostal do pasti a tihle banditi ho sprovod ze svta, jestli se jim postav na odpor. Hledl na Balau v kleci a nechpal, jak se dostal do rukou tch vrahł. Vśdy je to jen pr krokł od Bystrickho hradu!
"Tak se mi to lb," sml se mu chlap do oŁ, kdyś mu svazoval za zdy zpst. "Jestli ti młśu radit, bś płede mnou a koukej se jen pod nohy!"
Hrab bez jedinho slova krŁel k śebłku zhotovenho z vtv. Ohldl se na svho płemośitele, ale ten ho okłikl: "Co Łum jako hovado? Lez nahoru a śdnż Łertovskż kousky!"
Peter Fbry ml sto chut se na nho vrhnout nebo ho aspo kopnout, kdyś uś ml ruce neschopn śtoku. Ovldl ale svou zlost, uvdomil si, śe sm si nyn nepomłśe. Złstal stt płed śeleznou klec, zatmco lump odemykal zmek na silnm łetzu. Nzk, śeleznżmi tyŁemi zpevnn dvełe zaskłpaly a chlap mu panovaŁn rozkzal: "Thni dovnitł, ty chlupatej panskej potkane, ale rychle!"
"Jakej potkan, Viktore?" sml se ten druhż chladn. "Vśdy je to panskej ptŁek a my za nj dostaneme bohatou odmnu, nebo ne? A ty zpvej, upku! Uś jsem ti łekl, śe kdyś ptŁka lapaj"
" pkn mu zpvaj, vy nakaśen psi!" skoŁil mu do łeŁi igmund Balaa a nenvistn poplival zabijka, stojcho na śebłku. Ten prv zamykal, a kdyś uctil na tvłi tepl sliny, zbledl zlost.
"Tak to ti płijde draho! NauŁm t v kostele hvzdat a nepomłśe ti ani sedm doktorł, ty vyśran prase!"
Chtl opt odemknout, jeho spoleŁnk ho ale varovn okłikl: "Nech ho uś na pokoji, Viktore, vśdy se s nm jet vyrovnme! Poj dolł a pomoś mi s tm srncem!"
Neochotn slezl dolł, dłepl si k vatłe a chvli se ohłval. Pak uchopil mladho srnce, jehoś płedtm sthl z kłśe, a s nmahou ho napichoval na ostrż śeleznż rośe. Vlhk dłevo syŁelo, praskalo a ohe chvlemi pohasnal.
Hrab Fbry vyuśil płhodnou chvli a polohlasn se obrtil na zachmułenho pna Bystrickho hradu.
"Pamatuje se na m, igmunde?"
"Jak by ne, Petere! Tehdy jsi mi pomohl, ale dnes je s nmi amen"
"Nezoufej a łekni, jak ses sem dostal ty?"
"Płesn stejn jako ty. Vracel jsem se z lovu a tihle lupiŁi m płepadli."
"Co je to za primitivy, igmunde? Na takov jsem snad jet nenarazil!"
NeŁekan k nim płibhl chlap a nabitou pukou młil płmo na n.
"Jet jednou nco takovżho łeknete a na vaich vypasenejch panskejch pupcch si budou pochutnvat vyhladovl vlci!"
"Co ti je po nich, Viktore? Nech je a poj sem, protośe uś hlady ani nevidm. Aś płijdou nai kumpni, pak se uś s nima nebudeme prat a zaplat za svou drzost!"
NA NVTV U PALATINA
"Ach, Bośe młj, to m snad jenom zrak l!" zalomil rukama podsaditż Karol Esterhzy. "Jsi to opravdu ty, Mikuli?"
"Neber boś jmno nadarmo, Karole," usml se Mikul Zrnskż trpce. "Natośpak tady, v bośm chrmu. Copak jsi na m śpln zapomnl?"
"Płiznvm, śe ano. Cel lta jsem t nevidl, od t doby, kdy jsme v Zadunajsku Turkłm hlavy stnali. A kdo je tato krsn śena po tvm boku?"
"Moje milovan manśelka Anna."
"Uctiv poklona, vzneen pan," uklnl se Esterhzy okzale a polbil j ruku. "eknu ti upłmn Mikuli, m rozkonou śenu!"
"Ó, dkuji vm za poklonu," usmla se Anna, nejstar dcera Alśbty Bthoryov. "T m, śe vs poznvm."
V posvtnm eru Dómu svatho Martina v Prepurku, kde Esterhzy potkal manśelskż pr, vldlo zvltn ticho a klid. erven svtlo olejov lampy nad svatostnkem neklidn blikalo a zdłrazovalo płtomnost ukłiśovanho Krista na oltłi.
Vysokżmi gotickżmi okny pronikaly paprsky svtla, kter spoŁinuly zrovna na poprs thl śeny. Jej płvabnż plachż śsmv płivdl Esterhzyho do stavu nevysvtlitelnho vzruen, jemuś nemohl odolat. Ctila jeho dorśejc oŁi na tvłi i v hlubokm vżstłihu drahżch, zlatem protkvanżch atł, ale nemohla se nijak brnit. Manśel vytuil jej rozpaky, proto se snaśil zbavit upovdanho płtele.
"Jak se dał tob, Karole? Jsi stle svobodnż jako tehdy v krlovskm vojsku?"
"Nen tłeba chvtat. Aspo m nikdo nesekżruje a netżr. Neberte to ale osobn, urozen pan!" sml se ironicky a opt j polbil ruku. "Kde se tady v Prepurku bere, Mikuli?"
V tom okamśiku k nim od boŁnho oltłe vzneenżm krokem zamłil vysokż muś v Łervenm talru a dłstojnżm drśenm tla vzbuzoval śctu. Jakmile ho Mikul Zrnskż zahldl, uctiv jej płivtal: "Pochvlen bu Jeś Kristus, Vae Eminence! To je vzcn shoda okolnost, śe vs potkvm zrovna zde, v bośm chrmu."
"Aś na vky vkł, pane kapitne. Nevłm na nhodu, jenom na Boś prozłetelnost," odpovdl kardinl Frao Forgch a upłel kravż zrak na zaskoŁenho Esterhzyho. Ten ihned pochopil, kolik bije, a rychle se louŁil.
"Sbohem, Eminence, na shledanou, Mikuli, i vy, krsn pan. Uś musm bśet a nebudu vs dle ruit. PorouŁm se!"
Płitaśliv Anna si zhluboka vydechla, kdyś odeel. Jej zrak se setkal s pohledem kardinla, kterż se dobrosrdeŁn usml.
"KoneŁn je pryŁ, zletnk dotrnż!" poeptala manśelovi.
"Netrapte se, vzneen pan," uklidoval ji Frao Forgch blahosklonn. "Przdn łeŁi a poklony, jimiś vs zasypal tamten muś, prozrazuj malho ducha. Vtejte v Prepurku a zejmna zde, v Dómu svatho Martina, moji mil!"
"Dkujeme za pkn a płjemn płivtn, Vae Eminence," odpovdl Mikul Zrnskż a chlapsky stisknul jeho pravici. "Naposledy jsme se vidli płed pr msci u naeho vzneenho panovnka a dnes zde, v bośm chrmu."
"Pojme radji ven, tam si klidn popovdme," navrhl kardinl Forgch, "nebudeme ruit posvtnost tohoto msta."
Vyli z chrmu a oslepily je ostr sluneŁn paprsky, ve kterżch se tłpytil udupanż snh. Na mohutn vśi dómu odbjely dv hodiny odpoledne a dunivż hlas zvonł se rozlhal irokodaleko.
"Ndhernż den, Eminence! Jak se vm dał, smm-li se zeptat?"
"Jako vem hłnżm smrtelnkłm, pane kapitne. Vłm, śe vm se s boś pomoc dał mnohem lpe neś mn."
"PoruŁeno Pnu Bohu. Hodn se o vs mluv, a nejenom ve Vdni. Prż jste se stal spojencem toho podivnskho hrabte Petera Fbryho"
"Nevłte pomluvm. Radji mi łeknte, co vs płivedlo sem do Prepurku v tak nezvyklou dobu?"
"Mm domluven setkn s Jurajem Thurzem, mm-li bżt upłmnż. Obvm se ale, śe vae vztahy s nm nejsou płli srdeŁn."
"Vśdy zleś na svdom a Łistm śmyslu obou stran. Kde ale mte ochrnce a doprovod?"
"Nemusme bżt stle s nimi. Je lpe zachovat si diskrtn soukrom. Chtl jsem se po obd projt spoleŁn s Annou a płijt na jin mylenky."
"To mi je velmi lto. Chtl jsem vs pozvat do svho palce na obd."
"Dkujeme pkn, Eminence, ale uś musme chvtat k palatinovi, nebo jsme se mli setkat ve dv hodiny. Odevzdvm vaim modlitbm celou svoji rodinu."
"Budu na vs myslet, pane kapitne, i na vs, urozen pan Anno. A vm Błh śehn!" odvtil kardinl, sklonil hlavu na pozdrav a vrtil se boŁnm vchodem do majesttnho chrmu.
"Vtej v mm palci, Mikuli, i vy, krsn Anno!" vyel jim naproti Juraj Thurzo. "Sednte si u m a udlejte si pohodl. Jste mżmi vzcnżmi hosty."
"Dkuji ti, Juraji. Dovol mi ale hned na zaŁtku, abych se ti omluvil, śe jsme se na Vnoce ve Vek BytŁi vłbec neukzali, i kdyś jsi ns srdeŁn pozval"
"NiŁeho nelituj ani si nevyŁtej," płeruil ho palatin płekvapen, "Nebo j jsem se do BytŁe dostal stejn aś na Silvestra. Na tdrż den jsem se musel setkat s nam panovnkem ve Vdni, a tak jsem płes vnoŁn svtky złstal v Prepurku."
"Prv v ten den jsme se setkali s na matkou a Vnoce jsme prośili na TrenŁianskm hrad, protośe młj płtel ns nechtl pustit dle. Nakonec jsme se s tebou setkali aś tena Hromnice. A ty? Jak se ti dał v tchto nejistżch, tśkżch dobch?"
"Nen se Łm chlubit. Vśdy to sm zn. Co je novho v Zadunajsku?"
"Ve płi starm. Tureck nebezpeŁ hroz den ze dne nalhavji. Podmnky płmł jsou pro ns vżsmchem a kletbou."
"Vm, kam mł. Obvm se, śe n krl njak lehkovśn zapomn na hrozc nebezpeŁ tureck expanze."
"Promite, vzneenż pane, jak se dał m neastn matce Alśbt v podzemnm śalłi od naeho poslednho setkn?"
"No, to je tśk otzka, Anno. OŁekval jsem ji a mohu vs ujistit, śe se j po roce dośivotnho vzen dał docela obstojn."
"Dozvdli jsme se, śe ji unesli z achtic na Fzr a Peter Fbry ji prż s krlovskżm banderiem opt płistihl płi muŁen."
"Kdo by vłil blznivmu Fbrymu, milostiv? Plc nesmysly a zveliŁuje na kaśdm kroku. Ano, vae uboh matka neŁekan zmizela z podzemnho śalłe, ale na to si uś dnes nikdo ani nevzpomene. Bude pro ni lpe, kdyś złstane ve vzen aś do smrti."
"O tom jsem jednoznaŁn płesvdŁen. Jej zloŁiny jsou do nebe volajc a my jsme odpovdni prv za"
"No tak, Mikuli, drahż młj," płeruila ho Anna klidn, "nepłehnj to a bu aspo trochu vłŁi m matce shovvavż "
Palatin se trpce usml, obrtil se k n a uchopil jej nśnou dla. "Płesn v tom samm rozpolośen jsem uś nkolik let i j. Chtl jsem vai matku zachrnit, varoval jsem ji, napomnal spoleŁn se svżmi płteli, ale ona nechtla nikoho poslouchat"
"Nemus ji obhajovat," skoŁil mu do łeŁi Mikul Zrnskż, "Anna je rozumn a v, jak zvrcenosti pchala ta neastn śena na nevinnżch stvołench!"
"Vis nad n kletba, moji mil," nedal se odbżt palatin a polbil j uctiv ruku. "Kdyś uś zloŁiny volaly do nebe a nevinn krev vyśadovala spravedlivż trest, byl jsem płinucen uvznit ji na achtickm hrad. A to mi dodnes mnoz neodpustili a vyhrośuj pomstou."
"UrŁit mł na igmunda Bthoryho a jeho spojence. Mezi nmi, je to bel v lidsk podob, s tm souhlas i moje drah manśelka."
"Tady nejde jen o nho. Hrab Fbry, dokonce i kardinl Forgch s Jeho krlovskżm VeliŁenstvem m podezłvaj z śmyslnho poruovn zkona. Prż vychzm vstłc płbuznżm a płmżm potomkłm Alśbty Bthoryov. Nejradji by ji vidli na ibenici a majetek zkonfiskovanż ve prospch krlovsk koruny!"
"Jsi ve velmi tśk situaci, Juraji, to ti vichni musme uznat. Kdyś ale mluv o majetku Łachtick pan, prv proto jsme za tebou płili. Złejm ani nev, jak rozbroje a nenvist zasv mezi nae rodiny nejmlad potomek nebohho Frantika Ndasdyho."
"Mysl syna Pavla?" zeptal se palatin a neklidn si pohladil hustou bradu. "Setkal jsem se s nm v zim, kdyś jsem jednal s jeho vychovatelem, krlovskżm rdcem Imrichem Megyerym. Je urostlż a mohutnż jako jeho nebohż otec."
"Bohuśel, je jet vce panovaŁnż a sobeckż, neś byl Frantiek Ndasdy. To młśe upłmn dosvdŁit i m manśelka."
"Mikul m pravdu," płikżvla Anna a podmanivż śsmv se ztratil z jej krsn tvłe. "Kdyś jsme se po Vnocch setkali vichni u svteŁnho stolu, arogantnm zpłsobem pourśel nejen m s manśelem, ale i Katarnu se vagrem Drugethem. Pokazil płjemnż veŁer, ani se neomluvil, a s hrubżm vyhrośovnm, bez jedinho slova rozlouŁen, na smrt uraśenż odeel."
"Co chce ten mladk? Vśdy mu nen jet ani Łtrnct let!" divil se palatin. "Snad si nenrokuje prva, kter nikdy nebude mt?"
"Je ctiśdostivż a baś po majetku jako stoletż neduśivż lakomec! Ml jsem sto chut chytit ho pod krkem a dt mu pr płes hubu"
"To by bylo hrozn fiasko, młj drahż," uklidovala ho manśelka, "rvaŁkou u nho nic nedoshne a jet by byl schopen t zaśalovat!"
"Ten v bratr, mil moje pan, je velmi tvrd ntura. Jak jste sprvn płipomenula, koluje v nm vzdorovit a nenasytn krev jeho nebohho otce. Ten se nezastavil płed niŁm. Złejm to s nm nebude tak jednoduch."
"Myslela jsem, śe nm v tchto nepłjemnżch sporech pomłśete a mimoto"
"Mil Anno, nepłehn troku?" płeruil ji manśel vyŁtav. "Copak młśeme zatahovat zemskho palatina do naich rodinnżch zleśitost? Vśdy jsme sem płijeli kvłli nŁemu jinmu."
"Jsem ochoten pomoci ve vem, ale do vaich nesrovnalost nebudu zbyteŁn zasahovat. Odpuste mou zapomntlivost, ale tak jsme se zapovdali, śe jsem vs ani nepozval do jdelny."
"Nedlej si s nmi starosti, Juraji, jsme uś po obd a radji złstaneme s tebou tady. Pavel m neustle obviuje z nenvisti k jeho matce. Prż jsem ji spoleŁn se vagrem Drugethem, a s tebou v Łele zradili, abychom se zmocnili jejho rozshlho majetku."
"To uś je tedy opravdu płli! Vichni velmi dobłe vme, śe tehdy se tomu uś opravdu nedalo zabrnit. Jin otzka je to ale dnes."
"Ani netume, kdo ji płed rokem unesl z achtickho hradu na odlehlż Fzr," vzdychla si bolestn Anna Zrnsk. "Prż ji tam opt płistihli płi nelidskm tżrn dvŁat"
"To se ned popłt. Imrich Megyery s kardinlem i Peterem Fbrym to chtli rozmazat vełejn, ale krl je zapłsahal, aby złstalo vechno v nejvt diskrtnosti, dokud se celż płpad nevyetł. To je nae jedin vżhoda," odpovdl palatin znechucen. Svłj orl zrak upral chvli na płvabnou Annu a jej dlouh katanov vlasy, chvli na mohutnho kapitna, kterż zjevn nebyl ve sv kłśi.
"Jinak by uś dvno skonŁila v rukou kata! Jsme ti vdŁni za tvou intervenci v tto nepłjemn afłe, ale płece jenom by snad bylo lep"
"Tak jen ven s tm, Mikuli, nemus se niŁeho obvat!" povzbuzoval ho palatin. "Jestli m na mysli młj posledn nvrh, j souhlasm. Potłebuje to ale urŁitż Łas."
"Dkuji vm za porozumn," ozvala se Anna. "Mikul o tom nechtl mluvit, ale j to udlm za nj. Nali jsme vynikajc dvojnici m matky, jako by j z oka vypadla."
"Ó, gratuluji, to slym poprv!" usml se palatin a tvł se mu rozjasnila. "Doufm, śe i hlas m stejnż"
"Ve je navlas stejn," płisvdŁil Zrnskż rozpaŁit, "ale i tak nemohu souhlasit s tmto nebezpeŁnżm plnem!"
"Nic jinho nemłśeme dlat," namtla Anna rozhodn. "Nemłśeme nechat matku v takovm hroznm psychickm stavu v nehostinnm prostłed podzemnho śalłe. Vidl jsi sm, kdyś jsme s n byli naposledy, jak tśko sn poniśujc podmnky vzen."
"Obdivuji vai houśevnatost a zaujatost, drah Anno. Nic se vak nesm uspchat, protośe płjde o velmi riskantn krok. Pokud by se celż pln prozradil, znamenalo by to pro m ztrtu cti, majetkł a mośn i hlavy."
"Prv proto bych ji nechal dośt na achtickm hrad a neriskoval bych novż, pro ns ostatn jet potupnj skandl. Vśdy jsi sm łekl"
"Zleś to jenom na vs, vy se muste dohodnout, a to co nejdłve. Jestli si chcete udobłit vagra Pavla, nemte jinou mośnost. Płiznm se vm, śe tento nvrh mi dal jet płed rokem igmund Bthory. A dodnes na nm trv! I on m uś dvojnici Alśbty Bthoryov, ale nechtl jsem nic podniknout bez vaeho souhlasu."
"Mte nai plnou dłvru!" vyhrkla Anna a smłliv sevłela ruku svmu manśelovi. "Otzkou złstv, kde by dośila svłj zkaśenż śivot, aby nemohla nikomu ublśit a Łinila skuteŁn pokn"
"To je vae zleśitost, pan moje. Vidm, śe svou matku milujete navzdory jejm krvavżm zloŁinłm, coś je płirozen. Nesmte ale zapomnat, śe vyetłovn śnosu va matky na Fzr jet stle neskonŁilo. N tajnż pln młśeme realizovat aś po uzavłen vyetłovn."
"Ty płedpokld, śe Bthoryov by musela vypovdat płed soudnm tribunlem?"
"Podle zkona je to nevyhnuteln, Mikuli. Udlm ve pro to, aby se tomu vyhnula a celż płpad złstal nevyjasnnż. Zatm se mi to dał. Je nutn umt ovlivnit soudce a znt jejich slabiny. Penze maj na n vt vliv neś litera zkona a płsaha na psmo Svat"
"Dkuji vm, drahż n palatine," jsala Anna Zrnsk a jej tvł jet vce omldla. "Vdla jsem, śe ns nenechte k posmchu celmu svtu a setłete potupu z naeho rodu!"
"Neunhli se, drah!" napomnal ji manśel rozvśn. "Od slov ke skutkłm je jet velmi daleko a v tomto płpad to młśe znamenat katastrofu pro ns vechny."
"Nemaluj Łerta na ze, Mikuli. Tv manśelka uvaśuje stłzliv a m pravdu. Je nutn vyŁkat na płhodnou dobu a płleśitost na zmnu. Musm ale vidt śenu, kter by mla złstat ve vzen na achtickm hrad. Jde o absolutn podobnost?"
"Absolutn je jen Błh nad nmi!" usml se trpce Zrnskż. "Ani m se nechtlo vłit, śe takovou śenu najdeme. Vżkupn bude velmi vysok"
"Kdo v o naem plnu?"
"Nikdo mimo vagra Drugetha, tebe a ns!"
"Jeho manśelka Katarna do toho nebyla zasvcena?" zneklidnl palatin a pohldl na Annu.
"Zatm ne. Je płli lehkovśn a neum si dvat pozor na śsta. Nadlala by vce kody neś uśitku."
"Rozumm. A co nejmlad ddic a tvłj vagr? Ml by to vdt. Vae vztahy a spory by se tm urŁit urovnaly."
"To m pravdu, ale obvm se jeho mladick nerozvśnosti a ctiśdosti. Mohl by vechno płekazit dłve, neś si mysl. Mimoto, bd nad nm Imrich Megyery a ten je tś nepłtelem Alśbty Bthoryov."
"Nemus se ho bt, Mikuli. Znm ho dłvrn, i jeho slabosti. Jestli budeme rozumn a zachovme pln v tajnosti, nebude vdt o niŁem. Je nutn zachovat rozvahu a klid."
"Je tu jet hrab Peter Fbry!"
"Ten nakrobenż blzen!" zvżil hlas palatin a odmtav mvl rukou. "Bojuje proti nm a i kdyś m proti Bthoryov hodn trumfł, nic mu nepomłśou!"
"Slyela jsem, śe ten Łlovk se nezastav płed niŁm a m oŁi vude. Nachytal mou matku na Fzru a je zodpovdnż za jej dovleŁen zpt na achtickż hrad!"
"To patł minulosti, mil Anno!" zastavil ji manśel klidn. "Kdyby se mu i podałilo pohnat tvou matku płed soud, popravili by dvojnici, a ona by o tom ani nevdla"
"Doufm, śe aś tak daleko se vci nedostanou. Hrab Peter Fbry strk nos do veho a to se mu stane osudnżm. Na tom stavm svłj zmr, jak ho nenpadn odstranit z cesty."
NA BYSTRICKM HRAD
"KoneŁn połdn, peŁen maso!" zajsal Viktor. "Vyhldl jsme jako vlci, cel dni se jenom potulujeme kdovkde po horch."
"Doufm, śe kapitn i s ostatnmi doraz s bohatou kołist. My jsme taky nelenili. Do klece jsme lapili dva panskż ptŁky. A odmna bude urŁit mastn!"
Na śzk mżtin uprostłed borovicovho lesa praskal ohe. Na nzkżch kmenech sedli dva dobrodruzi a ohłvali se. Vlhk vtve syŁely a plameny olizovaly maso mlad srny, kter jeden z nich pomalu otŁel na rośni. Ostrżm nośem z nho kus odłezal.
"Nechval se uś tolik a jez, dokud je z Łeho. Kdyś płijdou ostatn, złstanou na rośni jenom hol kosti."
"Ty hodme tm panskejm psłm, co tkaj z klece a jet ani połdn nezazpvali. Vśdy si s nima jet połdn popovdm, to jet uvid!"
"Nevytahuj se jako malej kluk! Uś jsem ti łekl, abys ty ptŁky nechal na pokoji a najedl se!"
"Nevrtej do m, Ignci, nebo se neudrśm a zakroutm nkomu z nich krkem. Ani jsme je neokubali! Kdov, kolik zlata m kaśdej z nich u sebe"
"Rozvaś mi ty provzky, ty hovado, a hned t nauŁm jak se v kostele psk!" załval na nho igmund Balaa, kterż byl svzanż v kleci. "Takov, jako jsi ty, srazm na zem jedinżm śderem!"
Płekvapenż lotr se skoro zadusil zlost. Vytłetil oŁi na opovślivho pna Bystrickho hradu, kterż ho płedtm poplival. VyskoŁil jako rozzułenż vlk a płibhl k dłevnmu śebłku.
"Ty pansk svin," załval na nj a vyplhal se nahoru k śelezn kleci. "Ukśu ti hned te, jak se m ke mn chovat!"
"Copak ses śpln zblznil?!" załval na nho chlap v dlouhm kabt a płibhl k nmu. "Snad ho nechce propchnout jako divokou svini?! Co bys pak łekl naemu kapitnovi?"
"Nestrkej do veho nos, Ignci!" osopil se na nho vztekle gauner. "NauŁm ho móresłm a ułznu mu pro vżstrahu pravż ucho!"
StrŁil klŁ do zmku, odemkl a uvolnil silnż łetz na nzkżch dvełch śelezn klece. SkoŁil dovnitł a surov kopl drzho Balau do zadku. Vzpt ho uhodil do tvłe a zaŁal ho mltit pstmi płmo do błicha. Napadenż hradn pn łval bolest, ale nemohl se brnit. Ruce a nohy ml svzny. Jeho zimou zkłehl tlo se stalo bezmocnżm terŁem nenvisti a nsil. Peter Fbry płivłel soucitn oŁi a oŁekval dal brutln śdery.
"Tak to uś opravdu staŁilo!" okłikl śtoŁnka mrnj dobrodruh a jedinou ranou ho znekodnil Ten vykłikl a zlomil se v pase jako podatż dub. Jeho kumpn ho chytil a vihem vyhodil z klece jako potkana. Nsilnk vyletl velkżm obloukem do vżky a skutlel se hlavou dolł do snhu.
Hrab Fbry nechtl vłit vlastnm oŁm. Płed nimi se strhla połdn rvaŁka. Chlap, kterż se zvedl ze zem a nemohl snst zkłśen svżch krutżch plnł, se vrhl na spoleŁnka a zaŁal ho mltit pstmi. Ten se ale hbit ubrnil. Zkroutil mu ruce, vytrhl mu zpoza opasku dv nabit pistole a vzteklżm hlasem ho varoval: "Ani se nehni, nebo zapomenu na nae starż znmosti! Klidn si tu sedni k ohni a jez, kolik młśe. Jinak bude s tebou velmi zle. V, śe neśertuju a slovo vśdy dodrśm!"
Rozohnnż zloduch jen bezmocn skłpal zuby a nejradji by svmu druhovi zakroutil krkem. Vdl dobłe, śe nem ani sebemen nadji na vtzstv. Sedl si tedy vedle hołcho ohn a zaklel: "lak aby t trefil, Ignci! Copak si snad nemłśu vyrovnat śŁty s tma panskejma tłasołitkama? Vlastnho kamarda chce olovem nakrmit? Fuj, ty jsi mi pknej kłivk!"
"Uś ani slovo! ekl jsem ti, śe aś se vrt kapitn s ostatnmi, vyrovnme si s tmito panskżmi ptŁky śŁty. Do tż doby je nech na pokoji, rozuml jsi?!"
Hrab dkoval Bohu, śe aspo tentokrt vyvzl bez śjmy. Obrtil se k Balaovi a potichu ho napomnal: "Ovldej se i ty a nedrśdi tu svini. Copak chce tady v tch hlubokżch lesch, v tłeskut zim a beze svdkł zhebnout?!"
"A, sakra!" odsekl Balaa polohlasn. "M svatou pravdu, ale j bych ho nejradji zakrtil vlastnma rukama!"
"Jen to by nm chyblo! Vzpamatuj se a poŁtej do deseti. Mośn se s nimi dohodneme na podmnkch smru."
"S tmi vrahy, Petere? Akort na vżce vżkupnho a pak t i tak propchnou jako praivho potkana!"
"Jsme v zoufal situaci, v tom m pravdu. Modli se, aby ns milosrdnż Błh vysvobodil z pazourł tchhle zabijkł dłv, neś ns zaśiva sthnou z kłśe"
Płeruil je zoufalż vżkłik neznmho chlapa v sedlckm kośichu, jehoś kł tak klopżtl o napnutż provaz. Oba lotłi vyskoŁili od ohn a vrhli se na vylekanho, nic netucho jezdce, kterż spadnul hlavou dolł do snhu. Jeden ho uhodil do tvłe a klekl mu na prsa, druhż mu vzal dlouhou flintu, płehozenou płes rameno.
"A sakra! Uś mme tłetho ptŁka! Tomu se mi nechce ani vłit. N kapitn bude jen oŁi vyvalovat a odmna ns nemine!"
"Tłet kł do naeho revru! Płivśu ho tamhle ke stromu. Kon se vśdycky hodj a daj se dobłe prodat!"
"J prodm tebe, ty bastarde!" okłikl ho płepadenż chlap. V zoufalstv se mu podałilo setłst ho ze sebe a vyskoŁit na nohy. Chtl ho kopnou płmo do hlavy, ale v t chvli uctil stranż śder. Druhż bandita ho pratil rukovt dlouh puky po hlav tak prudce, śe se rozplcl na zem a złstal nehybn leśet.
"Dobr prce," płiznval ten neikovnj a opraoval se od snhu. "Jsi tvrd ntura, ale chlap na svm mst!"
Oba zabijci chytili nehybnho zavalitho chlapa a vlekli ho k śelezn kleci.
"Ani se nehnte a ruce zvednte nad hlavu, je-li vm śivot milż, pinavci!" płekvapil je neŁekan hlubokż hlas za jejich zdy. "dn hloup kousky a pistol se ani nedotknte, jestli se nechcete propadnout rovnou do horoucch pekel!"
Oba lotłi ztuhli, jako by do nich udełil blesk. Obrtili se płekvapen k praskajcmu ohni a v prvn chvli se jim zdlo, śe vid jenom płzraky Na kraji zasnśen paseky spatłili dva obry na konch a kaśdż na n młil dvmi pistolemi.
"Udlejte to, co vm płikzal uŁenż doktor, nebo vs napchnu na rośe, jednoho i druhho, msto t srnky!" obołil se na n Pavel rskż a popojel na koni aś ke kleci. Pohldl nechpav nahoru a skoro spadl z kon. Byl tam svzanż hrab Peter Fbry a vedle nho jet jeden ubośk!
Jeden z gaunerł vyuśil okamśik jeho nepozornosti a shl rukou ke zbrani pod rozepnutżm kabtem. Sotva ji ale staŁil vythnout, zahłml ohluujc vżstłel a nabit pistole mu vyletla z ruky jako ptŁek z klcky.
Duniv ozvna burcela ve sluncem zaplavenżch horch, a dłve neś se lupiŁ v kabt staŁil vzpamatovat, chlap na koni seskoŁil ze sedla a nohama je oba srazil k zemi jako blesk.
Obratn se płekulil na zda a vyskoŁil na nohy. Oba omrŁen lotłi se ani nestaŁili zvednout ze zem. Pavel rskż se na n znovu vrhl a pst pratil nejdłve jednoho, pak druhho rovnou do tvłe. Bezmocn vżkłiky bolesti zanikly v nespoutanm smchu, kterż klokotal v hrdle zachrnce. Chytil hlavy obou zabijkł a pratil jimi o sebe, jako by loupal ołechy.
"Tak, tady mte, co jste chtli, vy srŁi!" sml se a pohldl na svho spoleŁnka na koni. "Płili jsme v posledn chvli, Sebastine! A vidm, śe hladov nezłstaneme. I kdyś pozd, płeci budeme obdvat!"
"erta starho vychytralho!" vykłikl hrab Fbry naden, kdyś uvidl oba sv vrn poboŁnky. "Kterż andl vs sem płivedl? Vśdy jste mli sedt v pśchovskm hostinci!"
"To je svat pravda! Kdybychom ale splnili v płkaz, asi bychom se vckrt nevidli. Nkdy je lep svho pna neposlechnout!"
"Co se vm to stalo, urozenż pane?" lamentoval doktor Sebastin. "To vs tam uvznili tihle dva lotłi? A tady na zemi leś tłet chudk. Vypad jako mrtvż!"
SeskoŁil z kon, płibhl k nehybnmu chlapovi v sedlckm kośichu a naslouchal na jeho hrudi, zda mu bije srdce. Nadzvedl mu oŁn vŁko a snaśil se ho płivst k vdom. Chlap zastnal, ale ani se nepohnul. Pavel rskż odthl rośe z plamenł a rukou zkusil, zda je maso dost upeŁen.
"To jsou tv lid, Petere?" ozval se Balaa nalhav. "Jestli ano, łekni jim, aby neztrceli Łas a pomohli nm z klece, jinak"
"M pravdu, igmunde," płisvdŁil hrab a zavolal na n: "Neotlejte a pomozte nm. Za chvli młśe płijt tlupa stejnżch lotrł a pak nm uś nepomłśe ani svat Barbora!"
"Kdo m klŁ, pane?" reagoval pohotov psał a laŁn si odkousl kus masa. "Hned vs pustm."
"Ten men z tv strany! Najdi ho a co nejrychleji odtud pryŁ, abychom vyvzli se zdravou kłś!"
"Kam byste utkali?" ozval se igmund Balaa. "Pojte vichni ke mn na hrad, tam se ohłejeme, najme a napijeme. Płespte u m a rno se młśete vydat na cestu."
"Vynikajc npad!" zajsal Fbry a pozoroval Pavla rskho, kterż odemykal zamłśovan dvełe klece. "Dkuji ti za pozvn, ale płeci jen musm"
"dn vżmluvy, Petere! Zachrnil jsi mi podruh śivot, vśdy tito spiklenci by ns sthli zaśiva z kłśe! Stejn se za chvli setm a kde bude i se svżmi spoleŁnky nocovat? Płijmi moje upłmn pozvn!"
"Dobłe tedy, płijmm, igmunde. Mośn to bude pro ns bezpeŁnj, protośe ti lotłi by po ns nejsp ptrali jako potkani."
"V śivot jsem nevidl takov obry, jako jsou ti tv płtel. Zvidm ti takovou tlesnou ochranu. Sakra, to je zzrak, śe jsem zase svobodnż!" zvolal, kdyś mu psał rozłezal provazy a on si prothl ztuhl śdy. VyskoŁil a pomhal vstt hrabti Fbrymu. Poplcal ho po rameni a objal smjcho se Pavla rskho.
"Te tam strŁme tady ty smrtonosn netopżry!" sml se Balaa, kdyś vybhl z klece a popoel k dohołvajcmu ohni. Natahoval ztuhl ruce k plameni a zahłval se. Peter Fbry uchopil spoleŁn s psałem nejdłve jednoho, pak i druhho lotra a zamkli je do klece.
"KlŁ uś nepotłebujeme, igmunde," łekl hrab a hodil jej do houtiny. "Te ale odtud musme zmizet, dokud je Łistż vzduch, pnov!"
"Jenom śdn obavy, pane," protestoval psał zklaman. "Bylo by neodpustitelnżm hłchem, nechat tady tu peŁnku vyhladovlżm vlkłm! Najme se a pak pojedeme."
"To by byl n konec!" namtl Balaa a vykroŁil ke stromu, kde byli płivzni jejich kon. Obrtil se k ostatnm a dodal: "Pojeme odtud, pnov! Na Bystrickż hrad nen daleko, tam si odpoŁinete!"
"Moudr łeŁ, uś jdeme!" płisvdŁoval hrab a hledl na doktora Sebastina, kterż kleŁel u nehybnho chlapa. "Jeho vezmeme sebou a na hrad ho płivede k śivotu."
"Jestli dovolte, Vae Jasnosti," płidal se Pavel rskż, "vezmeme i tohle voav maso a v klidu si ho vychutnme spoleŁn s nam hostitelem."
"Vynikajc npad!" płisvdŁil Balaa.
Pomalu obchzeli kolem dohasnajcho ohn. Kon frkali a vzprali se, ale jezdci je vedli pevnou rukou do lesa. Kdyś se z lesa zase vynołili, otevłelo se płed nimi okouzlujc panorma pynho Bystrickho hradu na skalnatm vżbśku. Po lev stran se rozprostralo snhem zavt śdol, obklopen vncem nekoneŁnżch hor.
Kdyś projśdli hradn branou, zarostlżm strścłm se skoro leknutm podlomila kolena. Jejich pn se vracel v doprovodu neznmżch jezdcł, mezi nimiś budili hrłzu dva obłi. Hrab Fbry jim pokynul na pozdrav a płtelsky se na n usml. Kdyś ho poznali, postavili se do pozoru a złstali stt jako soln sloupy.
"Vtejte na Bystrickm hrad, pnov!" płivtal je sebevdom hradn pn a seskoŁil z kon. "Pojte nahoru do palce, o kon se postaraj m lid. Tu srnu svłm kuchałi a za chvli se do n s chut pustme!"
"M vybudovan pevn a nedobytn hradn sdlo," promluvil k nmu hrab, kdyś si prohlśel mohutnż hrad. "ekni mi ale, kdo byli ti zkełn lotłi?"
"Vem je as! Podle veho byli z BoŁkajovżch oddlł a rabuj na vlastn pst."
"KŁertu! To jsme jim museli płijt do rny prv my! Kdyby byli ikovnj, chytili by do klece toho sśovskho potkana Teodóze Sirmiensise!"
"Toho mi ani nepłipomnej, protośe kdyś slym jeho jmno, vłe mi krev v śilch! Nechme ale zbyteŁnżch łeŁ a pojme se ohłt ke krbu! Jste m zachrnci a host, Petere Jet se mi nestalo, aby m chytili do pasti. Nikdy ti nezapomenu, a ani tvżm spoleŁnkłm, jak jste mi pomohli."
Doktor Sebastin jet jednou pohldl na sluncem zalit hradn ndvoł. Stny se prodluśovaly a obzor nad horami byl krvavż, den ustupoval soumraku. Psał vlekl na rameni srnu, ale hradn pn mu ji vzal a podal chlapovi s dlouhżm meŁem u boku, kterż jim vyel v śstrety.
MOC NOCI
Anna Rosina Listiusov, neastn manśelka hrabte Stanislava Thurza, nespokojen chodila po dłevem vykldanm pokoji hradnho palce. Zastavila se płed zrcadlem, samolib pohldla na svou pknou, pstnou tvł a pohodln se usadila ve velkm kłesle. Upłela zrak na vzcn vyłezvan hodiny na stn. Bylo krtce płed płlnoc, ale na spnek ani pomylen. Jej vniv tlo, kter nepoznalo śdnou fyzickou nmahu, bylo odpoŁat a svś.
Znudn vstala a popola k oknu. Odhrnula tśkż zvs a hledla na nekoneŁn zasnśen lesy a śdol, kter se rozprostraly kolem zachmułenho Tematna. Temnż pl noci płikrżval spc płrodu jako hlubiny ocenu, ale jej orl zrak rozeznal kaśdż detail lesa, kaśdou houtinu. Kulatż msc na jasn zimn obloze zalval matnżm, stłbrnżm svitem hlubok lesy, kter se j zdly jet płitaślivj a krsnj neś ve dne.
Prv tento zvltn klid noci, prosakujc tajemnou atmosfrou modrav hlubiny lesł, ji fascinoval. Jej potlaŁovan, ale nezkrocen vn a touhy se płi ostrm svitu msce a zvltnch kontrastech noci opt probouzely. ZpoŁtku jenom nepozorovan, jako płeden divok koŁky, ale postupn rostly a slily, aś se j v dui probudilo hrozn vyt vlŁ smeŁky, baśc po krvi.
Podvdom nezadrśiteln hledalo objekt, jmś by ukojila neovladateln vnitłn nutkn k nsil. dostiv se zakousla do spodnho rtu, aś uctila, jak z jemnżch vlseŁnic proskla na povrch tepl krev. Płibhla ke kłeslu a v nvalu vnivho opojen se do nj vnołila jako do hork koupele. Zaklonila hlavu a złtelnice se j chorobn rozłily.
Płedstavovala si posledn orgie, kdyś spoleŁn s hrbatou Katou biŁovala tu rozkonou couru Ester. Jej podrśdn psychika probudila agresivitu a nenvist, kter kombinovaly ty nejzvrhlej zpłsoby tżrn Opt prośvala vechny ohavnosti a ukrutnosti, jimiś prznila nevinn obti.
Najednou kdosi potichu zaklepal. Trhla sebou v nvalu strachu a śzkost j sevłela hrdlo. Płekvapen hledla na zamŁen dvełe, kter otevral vśdy jen jej panovaŁnż, arogantn manśel. Klepn se opakovalo, ale nechtla se prozradit. S naptm hledla na kliku. Ani se nepohnula, jej citlivż sluch zachytil jemn skłpn. Kdosi opatrn vlośil klŁ do zmku a snaśil se odemknout.
KłeŁ hrłzy znova trhla jejm nezkrotnżm tlem a vzpt si uvdomila, śe to nen nenvidnż manśel. Nepłichz zkełnż vrah, kterho si najal prv on, Stanislav Thurzo? KoneŁn se probrala ze sladkho opojen a vyskoŁila z kłesla jako lvice. Popadla ze stolu śeleznż kłś a po piŁkch se płiblśila ke dvełm. Mechanismus zmku povolil, kdosi zvenku stiskl kliku a dvełe se pootevłely.
V matnm svtle svŁek, jejichś plamnky blikaly z velkho svcnu na stole, zahldla dlouhż, straideln zkroucenż stn muśe. Sehnul se a strŁil hlavu do dveł. Zatajila dech, rozehnala se rukou a uhodila vetłelce tśkżm kłśem po hlav. Neznmż tlumen vykłikl a sesypal se j k nohm jako mrtvż. Vahou tla narazil do dveł a ty se s rachotem rozletly a s tłeskem narazily do boŁn stny.
S hrłzou vykłikla a odskoŁila. Vimla si, śe muś połd jet svr v ruce klŁ, kterż nosil u sebe jenom starż kasteln Tematna a jej bezcitnż manśel. Zvdav mu pohldla do tvłe a skoro zkamenla śśasem. Ten silnż chlap, jehoś tak bezcitn znekodnila, byl jej zachrnce a tajnż milenec, pandurskż kapitn Samko Chrt!
PłiskoŁila k nmu a zaŁala ho nruśiv objmat, zasypvajc jeho tlustou tvł smyslnżmi polibky. S obavami płilośila ucho na mohutnou hru a ihned se uklidnila, kdyś slyela tlukot jeho oddanho srdce.
Zrak j spoŁinul na zakrvaven hlav pandurskho kapitna. Splaen ptrala oŁima po temeni a vimla si tenkho pramnku tmav krve, vytkajc z mal trśn rny. Znovu se j zmocnil strach. Co si poŁne, kdyś ji tu nkdo najde? A co udl, kdyś se znenadn objev jej płsnż manśel a płistihne ji płmo na mst Łinu? Chtla vyskoŁit a utct z tohoto pokoje, jenś se j stal na dlouh msce skuteŁnżm, i kdyś pohodlnżm vzenm.
Najednou se ale śpln zmnila. Nepłirozenż śsmv znetvołil jej krsnou tvł do okliv grimasy a z hlubokżch oŁ vylehly plamnky nezkrotn touhy. Dotkla se thlżm ukazovkem milencovy rny na hlav a piŁkou jazyka ochutnala jeho krev. Byla to nepłirozen, nov zkuenost.
Blzniv pomaten ji ovldlo natolik, śe ztratila schopnost sebeovldn. Vrhla se na nho a zaŁala olizovat teplou krev jako vlŁice baśc po kołisti. Objala ho a płitulila se k nmu, hladc jeho olehanou tvł. Zasypvala ho polibky a jej zakrvaven rty eptaly prosby o odputn
Byla tak zaujata zvrhlou vn, śe vłbec nezpozorovala dva tmav stny, kter se jako zkełn hadi płiplazily z tmav chodby. Zastavily se nad n, probodvaly ji zakalenżma oŁima, a natahovaly krky, aby jim neuniklo nic z krvavho blznovstv. "Nae urozen pan!"
ZaskoŁen Anna Rosina nepłŁetn vykłikla, nebo nhl odhalen neŁekala. VyskoŁila a kłeŁovit sevłela śeleznż kłś, kterż leśel u milencovy hlavy.Chtla vybhnout na chodbu, ale cestu j zkłśily dv rozesmt babizny.
"To jsme my, urozen pan, vae oddan, ponśen sluśebnice!" vystoupila zpoza vełej Helena KoŁiov, urostl a siln jako chlap. "Copak jste na ns uś zapomnla?"
"Co tady strate, vy star ohyzdn baby?!" osopila se na n a byla by jim nejradji zakroutila krky, protośe odhalily jej tajnou nełest. "Kde jste doteka byly? Snad jste se nepropadly pod zem?"
"NeraŁte se zlobit," zakrkala neduśiv Kardoov ślisn, "nen to nae vina. V urozenż pan manśel nm nedovolil płijt."
"Ta nula a nsilnk?! Toho nazżv panem manśelem? Vśdy m tu cel msce drś pod zmkem jako praivho psa!"
"Jenom se uklidnte, milostiv," chlcholila ji KoŁiov vtrav. "V muś nen na hrad, proto jsme se odvśily płijt a vs potit."
"Nemly jste sem vłbec chodit. Co kdyby vs nkdo sledoval! A kde je ten akal?"
"To nevme, Vae Jasnosti," odvtila podlzav KoŁiov, "jist ale je, śe opustil hrad jet płed obdem."
"Tenhle bżk s rozbitou hlavou," ukzala Kardoov kodolib na nehybnho Samka Chrta, "je na ns moc zlż, milostiv pan. Opravdu jste ho pkn złdila"
"Jak se opovaśuje nazvat bżkem mho zachrnce, ty odporn Łarodjnice?!" okłikla ji Listiusov uraśen a ohnala se rukou, aby ji uhodila. "V ty vłbec, kdo to je?"
Kardoov se jen taktak vyhnula jejmu śderu a byla by se nejradji propadla pod zem. Vychytral KoŁiov pochopila, śe je velmi zle, proto se uklonila płed hradn pan a nabdla se: "Jestli dovolte, hned płinesu obvazy, vno a masti, abychom vaeho drahho płivedly k śivotu. Doufm, śe neztratil moc krve"
"Samozłejm, ihned płineste obvazy!" popohnla ji. "Uś jste to mly udlat dvno!"
Babizny zmizely. Listiusov neklidn hledla do tmy, pak płiklekla ke zrannmu milenci a zaŁala ho opt lbat. Za chvli ale zaslechla dupot a ustn atł na chodb. OdskoŁila od Samka a utrala si zkrvaven rty dlan.
"Tak, milostiv pan, oetłm vaeho zachrnce a snad se mi ho podał postavit na nohy," vemlouvala se j KoŁiov a płilośila lnnż ps, namoŁenż ve vn, na trśnou rnu.
"Jen se hezky dvejte, koho vm vedu!" ozvala se skłpavżm hlasem Kardoov a strŁila dovnitł mlad uplakan dvŁe.
"Kdo je to? Snad jste mi nenajaly novou sluśku?"
"To je chovanka hajnho, jedna ze dvou sester, se kterżmi jste se płed rokem tak ohromn bavila"
"Uś vm, nemus uś dl zubama skłpat!" płeruila ji sebevdom. "To je jedna z tch, co nm je tehdy tak ikovn ukradl hajnż. Jenom poj blśe, kłepeliŁko, a ti prka płepoŁtm!"
Jako posedl se vrhla na vylekan dvŁe a chytila je za dlouh kuŁerav vlasy. Surov je uhodila do tvłe a zaŁala se blzniv chechtat. Nhle pustila uboh dvŁe z rukou, pohldla na KoŁiovou, kter obvazovala jejho milence, a zmnnżm hlasem płikzala: "Odthni ho dovnitł a zavłi dvełe, Heleno! A ty poj sem ke mn, a si s tebou pohraju, jak se patł!"
Popola k pohodlnmu kłeslu, usadila se a pokynula rukou Kardoov, aby płivedla dvŁe k n. Nathla ruce k dvŁeti, ale kdyś se setkala s jeho vyŁtavżm, nevinnżm pohledem, zarazila se. Jako by nhle procitla z neskuteŁnho snu. Obrtila se k rozkleben Kardoov a płsn ji okłikla: "Kdo płivedl tu neastnici, ty?"
"Ne, urozen pan," brnila se babizna zbable, "nala jsem ji v sżpce, svzanou u pytlł mouky."
"Jak se dostala do hradu? Copak ho nikdo nehld?!"
"To tenhle ji płivedl jet po obd!" ukzala Kardoov rukou na Samka Chrta. "Vidla jsem to na vlastn oŁi."
"Dobłe, dobłe, Erśo!" odbyla ji hradn pan vztekle a pohldla na dvŁe. "A ty se boj Łeho, kdyś jsi Łist a poctiv panna?"
DvŁe tam stlo v rozpacch jako trestanec a neodvśilo se ani pohldnout na bezcitnou pan.
"Vc uś pro vs nemłśeme udlat," płeruila ji KoŁiov a tśce vstala od nehybnho chlapa v uniform. "V ochrnce bude śt."
"Dkuji ti, Heleno. Vidm, śe jsi velmi ikovn a vemi mastmi mazan. A prv takovou potłebuji."
"Ó, urozen pan," rozplżvala se podlzav, "jsem vm k dispozici v kaśd denn i noŁn hodin. Jestli vm mohu pokorn poradit, umyjte se, nebo jste cel od krve!"
Anna Rosina vyskoŁila z kłesla, nevmajc si zmatenho dvŁete, a płibhla k drahmu bentskmu zrcadlu. Kdyś uvidla svoji zakrvavenou tvł, śpln ztuhla. Pohldla vdŁn na podlzavou KoŁiovou, pak znovu do zrcadla.
"M pravdu, Heleno. Płines mi rychle vodu a ruŁnk!"
Umyla j tvł, utłela a odnesla ndobu s vodou na chodbu. Kdyś se vrtila, Listiusov byla uś zase u pandurskho kapitna. Polbila ho na odul rty, obrtila se k babiznm a płikazovala: "Vezmte mho milŁka a postarejte se o nho. Jen co se vzpamatuje, a płijde ke mn. A nechte m uś samotnou, chci si uśt s touhle uplakanou srnkou!"
Babizny se śsluśn uklonily, s nmahou zvedly bezvldn tlo, vynesly ho z pokoje a potichu płivłely dvełe.
"Ta ho tedy złdila!" poeptala shrben Kardoov siln Helen, kdyś se zastavily za rohem chodby, aby si troku oddechly.
"Opravdu, pknż milenec, kdyś mu hlavu rozbila!" smla se bezcitn KoŁiov. Je to stejn hyena, jako byla nae Łachtick pan."
"Nevm, jestli se jet postav na nohy. Zd se, śe ztratil hodn krve"
"Nekecej, Erśo! Tomu bżkovi se nic nestane a ze veho se vylśe. M krve dost, jet i pro svou zvrhlou urozenou! Olizovala mu ji jako laŁn vlŁice, vidla jsi?"
"Nevadilo by j vycucat ji z jeho palice vechnu! Ta se opravdu płed niŁm nezastav. Mohla by si s na uvznnou pan ruce podat."
"Kdyby jej manśel vdl, co vyvd za jeho zdy, sotva paty vythne z domu eknu ti, Erśo, Bthoryov byla elma blzniv, ale tahle namylen Listiusov je skuteŁn bestie!"
Vtom se ozval pronikavż vżkłik. Kvlen dvŁete se v thl ozvn plazilo chodbou a po irokm schoditi. Babizny zkoprnly a naslouchaly. Opt zaslechly zoufalż nłek. Jinmu by ztuhla krev, ale ony se kodolib rozesmly a jejich skłpavż smch se msil s vżkłiky bolesti.
"Vśdy ns płejde smch," płeruila vżbuch kodolibosti urostl Helena, "aś se neŁekan objev urozenż Stanislav Thurzo. Pojme rychle dl a zbavme se tohoto vypasenho bejka!"
"Nechme ho tady. Uś se s nm nechci dl vlŁet po celm hrad!"
"No ty m ale hloupou palici, Erśo! Tady by ho urozenż pn brzy nael. Jeho prvn cesta povede tudy, do jejho pokoje!"
Opt se k nim prodraly bolestn steny a kvlen a neustle se stupovaly. Babizny se otłsly jako potkani a robustn KoŁiov chytila nehybnho Samka Chrta pod rukama.
"Nebudeme se s nm zdrśovat, Erśo! Sthnu ho dolł po schodech a hodm ho do naeho kutlochu. Hybaj płede mnou a svi mi lampou, abych se nesesypala i s nm!"
Dole pod vysokou hranolovitou vś, ve strśn mstnosti u hlavn brny hradu, blikala ve svcnu jedin svŁka. Na zemi pod stolem se vlel chlap ve vojensk uniform. Vysok Łepice leśela nkolik krokł od nho. Zdlo se, śe sp jako załezanż.
Najednou se pohnul a otevłel oŁi. Zvedl ruku a s bolest v hlav se posadil. Zhluboka se nadechl a rozhlśel se kolem sebe. V hlav mu huŁelo a nemohl si ani za svt vzpomenout, co se to s nm stalo. Nechpal, proŁ se jeho vojensk Łepice vl na zemi. S nmahou se postavil na nohy, zvedl ji a nasadil na hlavu.
Najednou se rozletly dvełe a dovnitł vtrhnul vysokż destnk s pistol v ruce.
"lak aby t trefil, uro!" zaklel płekvapen. "Kde se tu bere, by rohatż berane?! Vude jsme t hledali a ty nikde."
"Nevm, co se se mnou stalo. Vzpomnm si jenom mlhav na tu chvli, kdyś jsem stl u hlavn brny. Płepadl m ten vypasenż vousŁ Samko a pratil m nŁm po hlav. Co se dlo pak, nevm."
"Ty jsi ale połdnż osel! Vśdy t ten pandurskż pitomec dovlekl sem do strśnice, aby ses mu nepletl pod nohy. Te ale śerty stranou. Myslm si, śe Thurzo chce chytit do pasti tu urozenou pobhlici. Jen ji navnadil a aś bude v nejlepm klepne j płes prsty."
"Ksakru? J jsem tu śenskou nevidl uś cel msce."
"No, ty jsi pknż trouba! Jedinż na Tematn nev, śe Thurzo drś urozenou v domcm vzen, kvłli jejm zvrhlżm kouskłm? Ti tedy opravdu v lsce neśijou!"
"Mus mt spojence, jinak by si tak bezstarostn nevyhazovala z kopżtka. Nic bych za to nedal, śe Samko Chrt je jednm z nich"
"To jsi na to płiel aś te, uro? Vśdy je to jej dohazovaŁ! V, co udlal ten odpornż bejk? Płivlekl Hanku z hjovny, kde spoleŁn se sestrou slouś u hajnho Ondrie. Uboh dvŁe, a takov krsn! Kdyby se to dozvdl urozenż pn Thurzo, bylo by s Annou Rosinou moc zle."
""Sakramentsk prce! Vśdy to musel udlat jen płed malou chvl! Mli bychom nco podniknout, jinak to s nmi dobłe nedopadne!"
"Ty jsi fakt pitomec! Jak se chce postavit proti urozen?! Zaplatil bys śivotem za svou opovślivost. V jejm płepychovm pokoji je zalezlż i ten vypasenż pandurskż patolzal. A spoleŁn s nimi i ty Łarodjnice, kter utekly Łertovi z vidl!"
Zahanbenż uro si ohmatal połdnou bouli na hlav, ztuhl bolest a sedl si na dłevnou lavici u stolu. Skryl si tvł do dlan a uś nełekl ani slovo. Destnk si k nmu płisedl, vythl z kapsy malou flatiŁku a drcnul do kamarda ramenem.
"Vśdy uś se tolik neŁerti a ochutnej mou medicnu."
"ProŁ bych se na tebe zlobil?" usml se trpce uro a vzal flaku do ruky. "Nejhor je, śe tady nemme naeho kapitna. Ten by si uś vdl rady. Nezłstv nm uś nic jinho, neś dezertovat!"
"Kam uteŁe płed pny, uro? Jestli ta bestie udl nco zlho Hance, odskŁeme si to my! Prokletż śivot a jet hor sluśba na tomhle hrad"
Samko Chrt neŁekan otevłel oŁi a vykłikl hrłzou. Uvidl ohyzdnou starou Kardoovou, kter se nad nm sklnla a klebila se na nj.
"Co tady stra, Łarodjnice?!" okłikl ji vztekle. "Zmiz odtud, nebo ti zakroutm krkem!"
"Jen hezky klidn, oficrku. A moc mi nevyhrośujte! Jste slabż jako vchżtek a śpln bezmocnż!" popichovala ho Kardoov skłpavżm hlasem.
Pandurskż kapitn se prudce posadil na posteli, ale vzpt uctil ostrou bolest v hlav. Bezvldn se svalil na zda a zle se na ni osopil: "Co jsi to se mnou udlala? Snad jsi m njakou hnusotou neotrvila?"
"Jenom si dobłe rozmyslete, kdo vm hlavu roztłskal! Kam jste ml płedtm namłeno? A kdo vm skoro pomohl na jinż svt? Nebżt m a Heleny, uś by se vae vousy i brada v horoucm pekle kvałily!" chechtala se Kardoov kodolib a mraŁila se na nho vpadlżma, nenvistnżma oŁima.
Mohl se vzteky zblznit, ale byl śpln bezmocnż. V hlav ctil tupou bolest a snaśil se vzpomenout, co se to s nm stalo. Pomalu se v mylenkch dostal aś k zamŁenżm dvełm pokoje urozen pan, kter chtl otevłt. Kdyś se dozvdl, śe hrab odeel, chtl ji potit a vysvobodit. Kdosi ho musel połdn pratit po hlav, protośe tahle star plc to sam
"Uś ani jedin zbyteŁn slovo, Łarodjnice!" okłikl ji a nathl k n silnou ruku. "Radji mi povz, kde je urozen pan."
"U sebe, v hornm pokoji. Dobłe se bav i bez vs, oficrku!" skłehotala a podvala mu hrnek s odvarem. "Tohle muste vypt!"
"Co je to za smradlavej, odpornej patok. Vypadni s tm, babizno!"
"Tohle vs postav na nohy! Ztratil jste hodn krve a dlouho jste leśel v bezvdom. Jestli chcete jt povzbudit milostivou paniŁku, vypijte to aś do dna!"
Nedłvłiv vzal do ruky otluŁenż hrnek, s nmahou se posadil a opatrn si upil. Pak vypil vechen horkż odvar uś bez otlen a odhodil hrnek na zem. Ten se rozbil na mal kousky. Ctil, jak se mu vracej sly a cel tlo se neuvłiteln vzpruśilo.
"Ksakru i s tvejma dravejma zubama!" zaklel a ihned se posadil. "Dobr medicna, hnusn ropucho! Ale bda ti, jestli m za chvli zaŁne bolet błicho a chcpnu tady!"
"Tak uś mi vłte!" chlcholila ho a nastavila kostnatou dla, oŁekvajc zaslouśenou odmnu. "Abyste ale vdl, tahle zzraŁn medicna nebude zadarmo. Muste dobłe zaplatit, jestli se chcete śpln uzdravit!"
Samko Chrt vyskoŁil, chytil ji za tenkż krk a pratil s n na postel jako s pytlem brambor.
"Tady m vżplatu, Łarodjnice hamiśn!" okłikl ji a zaŁal se chechtat jako blzen. "Jet i m bys chtla vydrat! A radm ti jedno. Dvej si na m pozor, protośe kdyś se natvu, urazm ti tu tvou hloupou palici z husho krku!"
Strhl pełinu z vedlej postele a opojenż ohnivżm npojem ji velkżm obloukem hodil na vylekanou babiznu. Ta se neopovśila ani vykłiknout a tłsla se strachy jako osika. Ten, jehoś probrala k śivotu, rychle vyel z tmav svtnice bab a tłskl dvełmi tak prudce, aś se vełeje zatłsly.
PoŁkala jet chvli, neś ztichla ozvna jeho krokł. Shodila ze sebe pełinu a zaŁala ho proklnat. Najednou se ozvalo prskn dohołvajc svce. Knot zasyŁel a plamnek zhasl. Svtnice se ponołila do tmy a Kardoov zaraśen ztichla.
Najednou zaslechla tich kroky a hned nato kdosi opatrn otevłel dvełe. Vklouzl dovnitł jako straidelnż stn, aś zatajila dech. S obavami zaskłehotala do tmy: "To jsi ty, Heleno?"
"J jsem to, ty ropucho!" ozval se neznmż muśskż hlas tsn vedle n. Posadila se na posteli a chtla nathnout ruce proti neznmmu. V tom okamśiku ji nkdo pratil po hlav tak prudce, śe nestaŁila ani zavłett. Svalila se na zda a złstala leśet jako mrtv.
"Rychle provazy, uro!" płikazoval destnk. "Jednu Łarodjnici svśeme a na druhou si poŁkme. Na tu ale velkż pozor, m sly za dva chlapy!"
"Tu m. I tak je to vechno zbyteŁn. Jestli se Thurzo dozv, śe ten prokletż Samko Chrt propaoval to nevinn dvŁe z hjovny hradn branou, pak nm uś nic nepomłśe!"
"Ty jsi beran rohatż, uro! Jestli se nm ob Łarodjnice podał znekodnit, młśeme vechno svalit na n."
"Ty jsi ale hlava moudr. Kdyś se ten vypasenż vousŁ dozv, co se stalo, bude na ns śalovat u urozen pan, i u hrabte Thurza!"
"Probudme podkonho i toho silnho kuchałe. Pak si młśeme troufnout i na oficrka Chrta a koneŁn s nm zatoŁit. Bez nho ani urozen pan nic nesvede. Te jdi ke dvełm a płichystej si pendrek. Jakmile vejde ta tlust KoŁiov, pra ji po hlav!"
SETKN S MATKOU
"Vtm vs v achticch, urozenż pane hrab," pousml se Łachtickż farł, "i vae płtele. Pojte dovnitł a zahłejte se."
"Dkuji, dłstojnż otŁe," odpovdl Peter Fbry.
"Uś jsem se o vs bl. Takovou dlouhou dobu jste se tady neukzal."
"Opravdu, płl roku jsem nevidl achtickż hrad, ani vs, ani milostivou pan Alśbtu Bthoryovou. Ale kde je n dłvrnż płtel tefan Revickż?"
"Pan oficil je na hrad. Brzy rno ho dal kasteln zavolat. Poprosil m, abych złstal na zmku, dokud se nevrt. Odkud płijśdte, smm-li se zeptat?"
"Ze Sśl'ova, dłstojnż pane. Chtl jsem se płesvdŁit, jak vypad situace v achticch. Radji sejdeme do podzem hned te, dokud nen n płtel doma. Jsem velmi zvdav, jestli ta krvav hrabnka"
"No, to bych vm neradil!" skoŁil mu do łeŁi farł płekvapen. "Palatin Thurzo vydal płsnż psemnż płkaz nejen kastelnovi, ale i panu oficilovi a mn, śe se k Łachtick pan nikdo nepovolanż nesm dostat. Jestli vs tam jeho vojci płistihnou"
"Nemuste se niŁeho obvat," płeruil ho hrab, "płes sklepy zmku proklouzneme do podzemnch chodeb a płesvdŁme se, jestli je vlŁice v kleci."
"achtick pan nen ve vzen sama. SpoleŁn s n Łek na spravedlivż trest i jedenct zajatcł z Fzru."
"Zaslechl jsem, śe je sem Thurzo eskortoval z Beckova jet na podzim. Tak to jsem na ty dobrodruhy velmi zvdav a nic m uś nezastav, dokud je neuvidm na vlastn oŁi."
"Vśdy tolik nechvtejte, pane hrab, Neś se pan oficil vrt, młśeme si popovdat."
"Jakmile se vrtm z podzemn obchłzky, rd si s vmi popovdm."
"Vidm, śe vm hoł za patami a nic vs nezastav. Chci vs ale upozornit, śe jestli narazte v podzemnch chodbch na novice v mnisk kutn, neleknte se ho."
"Nerozumm vm, dłstojnż otŁe. O Łem to mluvte?"
"Je to duch podzem, n skromnż a odvśnż novic Adamko, jehoś sem poslal provincil beckovskho kltera."
achtick pan strnule sedla na posteli a hledla płed sebe. Płed celou płechzeli dva vojci a jejich dlouh stny se plazily v matnm svtle pochodn po vpencovżch stnch. Na stole mla rozevłenou bibli a ve svcnu hołelo nkolik silnżch svŁek.
Vtom zaslechla tśk kroky, jako by nkdo schzel do podzemnho śalłe. Popola netrpliv k masivnm młśm a na schodech opodl uvidla nenvidnho kastelna. Sestupoval dolł s pochodn v ruce a za nm vysokż mladż muś. Sevłela młśe a osopila se na nho: "Kdo t sem zval, ty namylenż, falenż zrdŁe?! Płiel jsi m znovu tżrat?"
"Ovldejte se, milostiv!" procedil skrz zuby Michal Horvth, kdyś se zastavil płede dvełmi cely. "Neukazujte svou pravou tvł płed vlastnm synem!"
"Co to blbol, ty starż blzne?!" vykłikla ochraptle, ale v t chvli poznala płichzejcho. "Ó, Bośe, jsi to opravdu ty, młj drahż Pako?! Nebo je to jenom sen?"
"Jsem to j, moje drah pan matko!" promluvil k n vysokż mladż muś a kasteln si ihned viml slz dojet v jeho oŁch. "Uklidnte se, prosm, a potlaŁte slepż hnv. Płiel jsem vs potit a obejmout jako vdŁnż syn"
"Jsem uboh, hłn śena!" vzlykala srdceryvn a pomalu klesla na kolena. Vzthla bezmocn ruce skrz młśe a prosebn je nathla k synovi. "Poj ke mn, młj milż chlapŁe, a obejmi neastnou matku"
"Nechm vs o samot," płeruil ji kasteln pevnżm hlasem, nebo nemohl snst jej płtomnost. "Polu vojky nahoru na hrad a za hodinu se pro tebe vrtm, Pavle."
"Dkuji vm ze srdce, pane kastelne," odpovdl mladk a utłel si rukou tvł, po kter se mu kutlelo nkolik velkżch prłzraŁnżch slz. "A vm Błh odplat vai velkodunost."
Kasteln rukou pokynul palatinovżm vojkłm a ti ochotn zamłili ke schodłm. Otevłel dvełe cely, pustil mladka dovnitł, zamkl a odeel.
Alśbta Bthoryov se najednou śpln zmnila. Vrhla se na svho statnho syna, objala jej a zaŁala lbat. Płijmal jej len vżbuchy matełskho citu bez odporu, i kdyś ml pocit, śe ho objm ciz śena, ne vlastn matka
"Młj drahż synŁku, kde se tu bere?" zmaten koktala a zasypvala ho vroucnżmi polibky. "Cel lta jsem t nevidla, młj ty Bośe! Skoro jsem t nepoznala!"
"Uklidnte se," chlcholil ji zaskoŁenż syn, "prudk emoce vs mohou śpln zniŁit!"
"Nic mi nevyŁtej, nebo mi pukne srdce!" vzlykala a jet vroucnji jej objmala. "Ani nev, jak jsem se pro tebe trpila. Zmohutnl jsi a vyrostl! Velmi se podob nebohmu otci. UrŁit by byl na tebe hrdż! Poj, sedni si ke mn na postel a povdej mi, jak ses sem vłbec dostal"
"Palatin mi dovolil, abych vs navtvil. Prosil jsem ho, aby vm ulehŁil vai tśkou situaci, a on mi slbil, śe pro vs udl ve, co bude v jeho silch."
"Ten bytŁianskż drak? Nevł mu ani slovo! Je chamtivż, touś jenom po mm majetku a chyst mi poniśujc smrt!"
"To nen pravda! Mluv z vs zaujatost a nenvist vłŁi tomu vzneenmu Łlovku. Kdybyste znala śsil a kompromisy, za cenu jakżch pracuje na vaem tajnm vysvobozen z tohoto odpornho msta zkzy, urŁit byste mu z vdŁnosti lbala ruce"
"Nenech se oklamat, chlapŁe, a nebu zaslepen ślisnou maskou toho zrdce!"
"Kłivdte mu, drah pan matko! Nebudu vs ale płesvdŁovat o opaku, nebo vidm, v jak nelidskżch podmnkch tu śijete! Jak vm mohu pomoci j, nezkuenż mladż student?"
"Jak se ti dał ve Vdni, młj synu?"
"Ve je v nejlepm połdku. Imrich Megyery je dobrż Łlovk, i kdyś je na m Łasto płsnż."
"Nemluv mi o tom netvorovi. Zradil m stejn jako ostatn a nese nejvt podl viny na mm uvznn v tomto podzemnm pekle. Kdybych mohla, vykrbala bych mu oŁi a vytrhla jeho falenż jazyk!"
"To snad ne!" oponoval j syn a silou se vymanil z jejho kłeŁovitho objet. "ProŁ je ve vaem srdci tolik nenvisti a zloby? Vichni se vm snaś pomoci z tohoto nehostinnho vzen a vy je jenom proklnte a osoŁujete!"
Pohldla velkżma planoucma oŁima na jeho bledou mladickou tvł a hrdlo j sevłela ltost. Znovu jej objala a rozplakala se. Ctila ślevu a uspokojen, kdyś se płitiskla na jeho mohutnou, irokou hru a płla si, aby tyto chvle nikdy neskonŁily.
"Jsi jet mladż a vid svt płli rłśov," eptala skrz slzy. "asem pochop, proŁ tolik nenvidm ty, o kterżch m tak vysok mnn. Odkud płijśd?"
"Od sestry Katarny a jejho manśela Juraje Drugetha. Nechvaj vs srdeŁn pozdravovat a vagr vm vzkazuje, abyste byla trpliv, nebo vae zchrana je uś blzko. Vc mi nełekl, ale dobłe tomu rozumm"
"To je nejlep ze na svt! Jednou m uś odtud dostal a na Fzru jsem si vydechla. Obvm se ale, śe podruh se mu to uś nepodał. Jen se podvej, chlapŁe, jak tu bdn śiju!"
"Vydrśte, maminko, vichni pracujeme na vaem tajnm vysvobozen z thle skaln nory. Pkn vs prosm, neurśejte vcekrt palatina, nebo vm je velice naklonn. Jenom on vs młśe zachrnit, nikdo jinż"
"Kś bys ml pravdu, młj synu," vzlykala dojetm a pohladila ho po bujnżch vlasech. "Uś jsem dvno ztratila vechnu nadji na vysvobozen, ale nesmłila jsem se se svżm poniśujcm postavenm."
"Ty blzniv śensk!" ulevil si hrab Fbry, kdyś uslyel jej vyznn. "Kdybys mohla, proklouzla bys jako lasice i skrz klŁovou drku!"
Hledl na n s nedłvrou, stoje za skalnm płevisem nedaleko od jej cely. V matnm svtle smolnżch louŁ pozoroval i dv velk cely, ve kterżch sedli apatiŁt zabijci z Fzru. Nastavovali ui a klebili se, kdyś slyeli przdn slova zoufal Łachtick pan.
"Pojme odtud pryŁ, urozenż pane!" nalhal na nj Pavel rskż. "lak m tref, kdyś mm poslouchat ty łeŁi!"
"Jenom klid, płteli," mrnil ho hrab eptem, "takovou płleśitost musme vyuśt. Kvłli tm lotrłm se uś k Bthoryov nikdy nedostaneme!"
"Kde se tu vzal ten urostlż pohrobek?" ptal se nevłcn doktor Sebastin.
"Płiel navtvit matku, pnov," vysvtloval potichu novic Adam, zahalenż v mnisk kutn. "Ten mladż muś nemłśe za zloŁiny, kter Łachtick pan napchala. Złstane jeho matkou aś do smrti"
"Rozumn łeŁ, Adamko," płisvdŁil hrab a nespoutl z n oŁi. "Nejde mi ale do hlavy, o jakm tajnm vysvobozen to hovoł"
"To sam łkala i jej nejstar dcera Anna," płeruil ho novic pohotov, "kdyś ji płed Łasem płili navtvit sem do śalłe."
"Ty jsi skvlż, Adamko," usml se hrab a polośil mu ruku na rameno. "To jsi mi nemohl łci dłv? Rodinnż klan tedy płipravuje vechno k tomu, aby milostiv Alśbta Bthoryov ultla z podzemnho vzen jako muka!"
"To je nesmysl, urozenż pane!" ozval se neklidnż psał. "Jednou se uś vichni poplili, podruh sotva budou riskovat!"
"Tomu nevłm, pnov!" oponoval novic rozvśn. "Sm palatin Thurzo ji byl navtvit, i kdyś ji nakonec dal płivzat k młśm cely. Zjem o Łachtickou pan ze dne na den roste."
"To nevst nic dobrho, Adamko," mnil hrab Fbry, "nco se kuje za zdy naeho nejjasnjho krle. Na tu vlŁici je nutn dvat pozor, nebo"
"Tieji, urozenż pane," obrtil se k nim doktor Sebastin se zamraŁenou tvł, "nerozumm, co łk ta milujc matka"
"Je tedy pravda, śe vs odtud unesli na Fzr, mil pan matko, a nsilm vs sem v lt opt płivezli? Nechce se mi tomu ani vłit"
"To vechno załdil młj vrnż koŁ Peter, synŁku," płeruila ho se vzrłstajcm hnvem. "On m unesl z tohoto podzemnho pekla a na Fzru jsem śila bezstarostn, dokud se pod hradbami neobjevil ten slizkż Fbry s krlovskżm banderiem. Byla jsem z toho zoufal."
"Kdo je koŁ Peter a kde ho najdu?"
"To se m neptej, nebo nikdo nev, kam se propadl. Slouśil u m dlouh lta a nikdy jsem nevdla, kde ho mm hledat. Nkdy zmizel i na cel msce a po njak dob se objevil tam, kde ho nikdo ani ve snu neŁekal. Je vemi mastmi mazanż, ale on jedinż mi złstal vrnż aś dote!"
"KoneŁn to vm, nebo młj vychovatel mi o nm nikdy nic nełekl. A jet nco. ProŁ jste dovolila, mil pan matko, mmu sebevdommu vagrovi Drugethovi obsadit silnż Fzr bez toho, śe bych se o tom dozvdl?"
"Te se chov stejn jako tvłj otec. Lb se mi, śe si nrokuje sv prva, vśdy Fzr a ostatn statky patł vem, jak to stoj v psmu. Jsi ale płli mladż na to, aby t m zeov povaśovali za rovnocennho partnera."
"Vśdy jsem v syn a mm tak urŁit ddick prva jako ostatn!" okłikl matku a rozhodil rozŁilen rukama. "Vichni m balamutte nesmyslnżmi łeŁmi o tom, śe jsem mladż, nezkuenż, nevzdlanż! Nikdo ale, ani vy, nebere v śvahu, śe i j se chci postavit na vlastn nohy a obhospodałovat statky svho nebohho otce! Nejsem płece malż hloupż chlapec, abych"
"Ano, m pravdu," płeruila ho a jej smutn oŁi se nemohly vynadvat na rozplenho mladka, kterż se tak velmi zmnil od t doby, kdy ho vidla naposledy. "Vichni jaksi pozapomnli, śe uś nejsi bezmocn dt, ale dozrvajc muś. Domluvm jim a napu, aby t nezanedbvali a neukracovali o tv zkonn prva! Vśdy ty jsi jedin nadje naeho rodu, młj synu!"
"Dovolte mi odejt, urozenż pane!" nalhal psał netrpliv a pozvedl lampu nad hlavu. "Nebav m tady picovat ui kvłli hloupżm łeŁem zvrcen magntky!"
"Bś s Pnem Bohem, Pavle!" odvtil mu hrab śertem. "Jdeme i my, nebo n vrnż kasteln se uś vrac, a nen sm!"
rskż vytłetil oŁi do ponurho prostoru a skuteŁn: z ndvoł hradu po schodech schzel Michal Horvth a za nm est palatinovżch vojkł!
"Vrtil se njak brzy ," ozval se znepokojenż doktor Sebastin potichu. "Nco se muselo stt, kdyś s sebou vede tolik vojkł."
"Opatrn a bez rmusu odchzme, pnov!" napomenul je hrab Fbry. "Ti lotłi v uniformch jdou płmo sem. Kdyby ns nhodou zahldli, je s nmi amen!"
VykroŁili rychle smrem k zmku, jenom mlŁenlivż novic jet chvli pozoroval, jak kasteln odemyk dvełe vzen a posl tam vojky.
"Pr mscł se tady Łlovk neukśe a Łachtick holubice uś chce ufrnknout z klcky!" ozval se hrab rozzloben a obezłetn pozoroval vlhk vpencov stny. "Ten vypasenż palatin vechny tah za nos, śe vyetłovn pokraŁuje a Bthoryov je hldan dnem i noc."
"Vśdy je, ale dokdy?" zeptal se doktor Sebastin, a opatrn sehnul hlavu, aby nenarazil do nzkho podezdnho stropu. "Palatin Thurzo v velmi dobłe, co dl. Kdyby se dozvdl, śe tu jsme"
"No opravdu se to i dozv, ksakru!" obołil se na n neznmż chlap a młil na n pistol. V ruce drśel blikajc lampu, ale nebylo mu vidt do tvłe. NeŁekan vystoupil z boŁn chodby a hrab s novicem, kteł krŁeli vepłedu, se hrozn polekali.
"Tak jsem vs chytil na mst Łinu, vy nenapraviteln troubov! Vte, śe sem nemte strkat nos"
erta tvho blznivho!" zvolal hrab najednou a objal neznmho śtoŁnka. "Połdn jsi ns vylekal, tefane! Jak ses sem dostal?"
"Na vlastnch nohou, urozenż pane!" sml se oficil Revickż a sevłel srdeŁn ruku nejdłve psałi, pak doktoru Sebastinovi. "I Adamko je tady s vmi? Tak to jste pkn chska, pnov!"
"S tebou v Łele, tefane! Copak t sem poslal dłstojnż pan farł?"
"Vrtil jsem se, jen co jste odeli ze zmku, tak jsem se vydal za vmi. Muste bżt opatrn, nebo tady v podzem se v poslednch tżdnech dj divn vci!"
"Nestra ns, pane oficile!" obrtil se na nj psał rskż. "ekni rovnou, śe ti jde o vlastn kłśi!"
"Pojme do zmku, pnov! Tam si młśeme neruen popovdat. J jet ukśu naemu Adamkovi muŁrnu, protośe jsem mu to slbil a nikdy na to nebyl Łas"
"Jdeme i my, płteli!" prohlsil hrab. "N doktor Sebastin v płesn, v jakm stavu zanechal muŁrnu płed rokem. Jsem zvdav, zda se od t doby nco zmnilo."
TK Z TEMATNA
"Tak bude mluvit, kłepelko, nebo ne?! Kde je ta druh sluśtiŁka? Je to tvoje sestra, nebo kdo sakra?!"
Anna Rosina Listiusov sedla pohodln nataśen ve velkm kłesle. kodolibżm pohledem sledovala zahanben dvŁe, kter stlo płed n se sklonnou hlavou a tłslo se strachy. Vyśvala se v jeho bezmocn nejistot a s neskrżvanou zvist obdivovala jeho dokonalou postavu, pln tvary, hust vlasy a svłdnou tvł.
"Nezlobte se na m, milostiv pan," zavzlykalo uboh dvŁe a pozvedlo k n prosebnż pohled, "nechtla jsem vs obelhat"
"Nevymlouvej se a łekni celou pravdu!" vykłikla, vyskoŁila z kłesla a uhodila ji rukou płes tvł. "Jsi na hrad, a ne v hjovn! A mluv s tebou urozen"
Płeruilo ji bouchn na dvełe, kter se stupovalo. Hradn pan złstala płekvapen stt s pootevłenżmi śsty. Kdo se ji opovaśuje vyruovat v nejlep zbav?! Pomalu płela ke dvełm, ale ty se neŁekan otevłely a dovnitł vpadl zavalitż pandurskż kapitn Samko Chrt.
", milostiv pan!" uklonil se kavalrsky, ale na tvłi mu pohrval lickż śsmv. "Pknż veŁer vm płeji. Co se to tu dje!"
"Ty?" vykłikla udiven. "Kde se tu bere? Płed chviliŁkou jsem t skoro poslala na onen svt!"
Zlibn ho pohladila po tvłi a vrhla se mu do nruŁ, bez ohledu na zahanben dvŁe. Nejradji by se bylo pod zem propadlo. RozpaŁit stlo a hledlo na neltostnou hrabnku, kter nruśiv lbala pandurskho kapitna.
"To jsem od vs neŁekal, rozkon holubiŁko," łekl vyŁtav, "śe mi hlavu rozbijete!"
"Nemohla jsem płece tuit, śe jsi to ty, Samko. Zapomnl jsi, jak se ke mn zachoval młj bezcitnż manśel? Obvala jsem se"
"Vm o vem, nic mi nemuste vysvtlovat, moje drah Anno," płeruil ji roztouśen a rukama j sevłel kolem thlho pasu. "Ale, koho to tu mte, co je to za krsn dvŁe?"
"Ty chlpnku! Vśdy jsi ji sm płivedl na Tematn, abych si zkrtila dlouhou chvli, nebo ne?"
"Kdo vm to napovdal?" procedil skrz zuby a rychle se vymanil z jejho vnivho objet. "UrŁit nkter z tch dvou starżch Łarodjnic!"
Neodpovdla mu, jenom si ho prohlśela roztouśenżm pohledem a svłdn se usmvala. Chtla ho znovu obejmout, ale zdravż rozum ho nutil k vt opatrnosti.
"Ach, Anno, vy jste to krsn stvołen tżrala!" obvinil ji pohoren, kdyś pohldl na zkrvavenou tvł dvŁete. "Nemohla byste ji alespo nyn odtud poslat pryŁ? Vśdy nev, chudinka, co si m poŁt, a dv se na ns"
Zaraśen Listiusov se setkala s rozpaŁitżm pohledem dvŁete. Nebżt prohnanho pandurskho kapitna, byla by se na ni vrhla a mltila ji po hlav jen kvłli tomu jejmu Łistmu, vyŁtavmu pohledu.
"NeŁum, ty couro hajnho!" okłikla ji s bezcitnżm pohrdnm. "Vypadni pryŁ, ale rychle, neś si to rozmyslm!" DvŁe złstalo stt jako opałen. NeoŁekvalo takovou prudkou zmnu ale honem se beze slova vydalo ke dvełm. Kdyś vystraen dvka prochzela kolem ukrutn hrabnky, plae sklopila zrak, jako by se bla popinit bahnem jej nemravnosti. Najednou zoufale vykłikla. Prv ve chvli, kdyś se chtla prothnout dvełmi okolo nich, Samko Chrt ji chytil kolem pasu. Płithl si dvŁinu lehce jako prko k sob, a druhou rukou stle svral nezkrotn tlo hradn pan.
"NekłiŁ, neutkej, plach srnko!" oslovil ji a płivinul si ji prudce na irokou hru. "Nelb se ti u urozen s jejm ochrncem? Vśdy nejsi eredn ropucha. Kdyby ses umyla od krve, byla by z tebe spanil vla."
DvŁe vzdorovit odvrtilo tvł, ale Listiusovou jeho bezprostłedn blzkost jet vc podrśdila. Ta, kterou jet płed chvl muŁila, se nyn tiskla k jejmu milenci!
"Zmiz odtud, nebo s tebou bude zle!" osopila se na ni a chytila ji za aty. Prudkżm pohybem odstrŁila dvŁe od chlpnho pandurskho kapitna, aś ztratilo rovnovhu a s vżkłikem padlo na zem. Chtla se na nj v zułivosti vrhnout, ale svalnat ramena milence ji zadrśela.
"Anno Rosino, ovldejte se! Nesmte j ublśit. Nezapomnejte na svho milovanho manśela! Ten by vm to urŁit neodpustil"
"Płiznej se, Samko, śe ti ta coura padla do oka!"
Uboh dvŁe se s bolest zvedalo ze zem a bojcn na ni hledlo. To ji natolik rozŁlilo, śe se vytrhla ze Samkova pevnho objet a ve slep śrlivosti se vrhla na bezbrannou ob. Ta se ale zoufale rozbhla po tmav chodb a Samko Chrt jenom s obrovskżm śsilm zadrśel rozzułenou pan.
"Nechte to rozkon stvołen, milostiv!" napomenul ji a zaŁal ji śdostiv lbat na svłdn poprs, odhalen hlubokżm vżstłihem atł. "Vśdy vm neublśilo. Na mn se vyzułte a nechte se płemoci nezkrotnżmi vnmi!"
Dvełe komory, ve kter spvaly dv babizny z achtic, se se skłpnm pootevłely a dovnitł nahldla ohyzdn śena. Vude tma jako v pytli. Nechpav pohldla na Kardoovou, nehybn roztaśenou na posteli.
"Kam ses vypałila, ty star Łarodjnice?!" kłikla na ni vztekle. "Celou dobu jsem t hledala a ty se tu vyvaluje a nic nedl!"
Destnk, kterż stl u stny za dvełmi, ihned rozpoznal panovaŁnż hlas pleat KoŁiky. Domluvenżm posunkem dal znamen urovi, kterż stl v protilehlm rohu a sledoval kaśdż jej pohyb.
"A proŁ je tu takov tma?! Kde m ohe, Erśo? Snad nejsi ośral!"
Popola k posteli, aby ji probudila, ale v t chvli uctila na ztylku silnż śder a s vżkłikem se zhroutila na dłevnou podlahu.
"Dobr prce, uro!" pochvlil ho destnk. "Nic jinho si tato odporn Łarodjnice nezaslouśila!"
"Dv mouchy jednou ranou!" sml se uro spokojen. "Kdyby se nm podałilo dostat i toho pandurskho chrapouna, odmna hradnho pna by ns neminula!"
"Kalu ti na tvou hloupou odmnu! Radji pojme hledat to neastn dvŁe, kter se uś podruh dostalo do pazourł bezcitn hrabnky!"
"Kdepak ji najde? Do pokoje urozen t nepust a kdov, jestli ji ten vousatż Chrt nkde nestiskl"
"Nebo to udlaly tyhle dv ropuchy, uro. Ty maj prsty ve vem! Myslm, śe bychom se mli nejdłve zeptat jich, kde je to uboh dvŁe"
"Nemel tolik a pus se do prce! Hodme ji na postel a zmizme!"
"K Łertu, ta vś aspo dv st funtł!" zaklel destnk. SpoleŁn s urem popadli babiznu a s vyptm vech sil ji hodili na postel u stny. Vtom zaslechli tupou ozvnu krokł za dvełmi komory. Okamśit zaujali sv msta, jeden u stny mezi postelemi a druhż u dveł.
"Kde jsi byl tak dlouho, Samko? Nechal jsi m tady samotnou, napospas mmu neltostnmu manśelovi, bez poten a bez nadje na zchranu"
"Vte dobłe, spanil Anno, śe jsem vs nemohl vysvobodit," eptal j s trpkou vżŁitkou v hlase. "Byl jsem cel dny pryŁ a v manśel vs tady dlouh msce hldal jako zajatkyni. Do vaeho pokoje nesml vstoupit nikdo mimo nj"
"Toho namylenho parohŁe mi ani nepłipomnej! Je schopen tżrat m hladem a obrat m o vechny radosti śivota! Mus mi vynahradit vechny ty nekoneŁn msce a bezesn noci! Zamkni dvełe a miluj se se mnou, jak to um jenom ty"
Płitiskla se k nmu jet vnivji a tulila se na jeho hru. Smysln ho lbala a krsn oŁi j śdostiv planuly.
"Ne, Anno Rosino, nezaŁnejte znovu!" odmtl jej lkav nabdky a prudce ji sevłel kolem thlho pasu. "Nen Łas na snn! Poslechnte si młj pln a udlejte, co vm łeknu"
"Ty odmt moji lsku, Samko?!" vykłikla zklaman a vymanila se z jeho objet. "Chce m vydat tomu zlosynovi a zradit m?"
"NekłiŁte a nelitujte se, milostiv, to vm nepomłśe! Jestli m nevyslechnete, budeme oba ztraceni! Poruil jsem płkaz vaeho manśela i nedotknutelnost tohoto hradnho vzen, do nhoś vs uvrhl. To vm ani mn nikdy neodpust. Proto jet dnes musme oba utct! Tady ns Łek jenom klatba a pomsta vaeho manśela!"
"Ty chce utct z Tematna?" zeptala se rozpaŁit a civla na nho s pootevłenżmi śsty. "V thle zim? Ty ses śpln pomtl, młj drahż!"
"Nezblznil jsem se, krsn Anno! Uvaśte, co se stane, kdyś se vrt hradn pn a najde vs v takovmto stavu A to dvŁe z hjovny? Kvłli nmu m d obsit a vs tady na tomhle nehostinnm hrad dośivotn uvzn!"
"Co tedy chce udlat, Samko? Bez tebe jsem śpln bezmocn a ztracen!"
"Ach, nejrozkonj pan! Vechno jsem jiś płipravil a promyslel jsem kaśdż detail naeho śtku. StaŁ łci ano a vckrt ns tady uś nikdo neuvid!"
"Kam m chce unst?" Znovu se k nmu płitulila a polbila ho. "Ten bel ns najde vude! Tak pozd v noci uś nenajdeme msto v śdnm hostinci, nebo"
"Netrapte se, m lsko nejvt!" płeruil ji a pohladil jej krsnou tvł. "Potłebuji jenom vae perky a znmosti, ostatn nechte na mn!"
"Jsem odhodlan jt s tebou i na kraj svta! Jen co nejdłve pryŁ odtud, neś bude pozd!"
"A jet jedno płekvapen. Cestou se zastavme v hjovn a najdeme tu druhou pipku, kter mi utekla, kdyś jsem chytil jej sestru. Hajnż je pryŁ s urozenżm pnem a vy se s n młśete cestou mazlit"
Nkdo bojcn zaklepal. Pak opt. Po dlouhm Łekn se dvełe se skłpnm otevłely.
"Pan Heleno, uś spte?" ozval se nesmlż dvŁ hlas. "Urozen pan m poslala za vmi, abych"
NestaŁila domluvit a kdosi ji pevn chytil za ruce. Vykłikla hrłzou.
"Tieji, due moje," napomnal ji destnk nśn, "ty Łarodjnice ti uś neublś. Poj rychle s nmi!"
V ponur tm rozeznala dva urostl vojky, kteł ji thli dvełmi na chodbu. Myslela si, śe se j to jenom zd. Silnji sevłela destnkovu ruku a natahovala nohy, aby staŁila jeho rznmu kroku. Aś kdyś vyli na zasnśen horn ndvoł hradu, znovu se j vrtilo sebevdom.
Płestośe hlubok noc, stłbrnż svit msce osvtloval impozantn siluetu hradu. Oba vojci se rozhlśeli, zda je nkdo nepozoruje, ale nikde nebylo ani śiv due. Hrad byl jako zakletż.
"Ach, pni vojci," osmlila se s plachżm śsmvem, "kam m to vedete? Musm se vrtit do hjovny."
"Nic se neboj, dvŁe neastn!" oslovil ji destnk a pohldl do jejch ndhernżch oŁ. "My ti neublśme jako ta neltostn bestie. Ta t tedy złdila"
"Tie, vy dva," usml se młn uro, "nebo se prozradme a bude zle!"
Se strachem i nadj v srdci nsledovala sv dva zachrnce, dokud nedoli k vysok hradn vśi na dolnm ndvoł. Destnk opatrn otevłel masivn dubov dvełe, nahldl dovnitł a obrtil se k nim se slovy: "Pojte, tady se ohłejeme!"
"Je nejvy Łas, abychom opustili tenhle prokletż hrad. ObleŁte se a uś ani chviliŁku neotlejte!"
Pandurskż kapitn naposledy polbil svłdnou Listiusovou a zamłil ke dvełm. Otevłel je, ale z pokoje nevyel. Obrtil se k n a dodal: "Nezapomnejte, m vzneen pan, śe v manśel se młśe kaśdou chvli vrtit. Pokud by ns tady nael, je s nmi amen. Jdu se podvat za tmi dvma babiznami, kter vs tak vrn obskakuj. Vezmeme je s sebou, budou vm moc uśiteŁn."
"Poli tu tlustou Helenu ke mn, a mi pomłśe s balenm a oblknm!"
"Neberte si moc vc, vzneen holubice, cestou by ns płli zatśovaly. Hlavn je, śe vezeme truhlici se zlatżmi perky, ostatn nepotłebujeme."
"Bś uś, młj drahż Samko, nemłśu se doŁkat, aś koneŁn sedneme do san a vyklouzneme z tohohle kamennho hnzda!"
elezem okovan dvełe na vśi se otevłely a vyla z nich usmvajc se dvka, kterou jet płed hodinou tżrala neltostn hrabnka Listiusov. Strści hradu j pomohli umżt zakrvavenou tvł a oetłili rny po muŁen. Destnk ji starostliv oblkl do teplho vojenskho kabtu, aby neprochladla, nebo pandurskż kapitn ji dovlekl z hjovny jenom v jejch skromnżch atech.
"Dkuji vm, pni vojci," louŁila se zvonivżm hlasem, "ze srdce vm za vechno dkuji !"
"Nedkuj, Hanko," łekl j s śsmvem uro, "radji si dvej lep pozor na toho odpornho pandurskho kapitna! A łekni hajnmu, aby ho zaśaloval u urozenho hrabte Thurza." Sevłel j nśnou dla a letmo ji polbil, protośe se mu moc lbila.
"Jdu s tebou, Hanko!" nabdl se destnk velkoryse. "Nenechm t odejt samotnou, nemli bychom Łist svdom, kdyby se ti nco stalo."
"Jak se vm jenom odmnm, kdyś jste ke mn tak pozorn?" vyhrkla a v oŁch se j zaleskly slzy, pot, co pohledem płeletla po zlovstnm Tematn. Ach, kolik bolesti zakusila na tom pynm hrad!
Snh jim vrzal pod nohama, kdyś prochzeli ndvołm k hradn brn. Dva dal vojci ji opatrn otevłeli a płidrśeli rukama, aby trochu ztlumili skłpn a vrzn zamrzlżch pantł.
"Probu imona a Andreje!" płikazoval destnk urovi, kdyś vychzeli s Hankou. "Bute opatrn, Samko Chrt vm młśe lehce uplchnout i s vznnou hrabnkou!"
"Snad neodchz na celou noc, ty kujóne?!" dloubl si do nho uro se smchem. "Vśdy se hned vrt, nebo ne?"
"Ksakru s tebou!" zaklel destnk a chytil Hanku za ruku, jako by se bl, śe mu uteŁe. "Ty jsi mi pknż rejpal, jen co je pravda!"
"Vstvejte, vy star ropuchy!" vykłikl Samko Chrt v jejich pchnouc komołe. V ruce ml lampu, ale v jejm matnm svtle toho moc nevidl. KłiŁel na n, tłsl jimi, nadval a proklnal, ale marn. Aś za chvli si uvdomil, śe babizny snad nkdo otrvil. S hrłzou i hnvem chytil pleatou Helenu a nsilm ji chtl posadit na posteli. Jakmile ji pustil, svalila se zpt na zda. Nechpav civl do era komory, pak nco zabruŁel a vyel ven.
Kdyś se ocitl v mraziv noci, zamłil ke stjm. Probudil podkonho a rozkzal mu zapłhnout do san. Neś se ten ale vzpamatoval, vybhl Samko jako blesk na horn ndvoł a zamłil rovnou do palce. Zaklepal na dvełe urozen a zaeptal: "Uś jste płichystan, krsn pan Anno? Vechno jsem uś załdil, ale ty dv babizny s nmi urŁit nepojedou"
"Chci je mt u sebe, Samko!" płeruila ho vztekle. "Co si bez nich poŁnu? Copak m uś i ony zradily?!"
"Nkdo je zabil, mośn otrvil! Nemohl jsem je probudit ani nsilm. Mośn by se probudily kdybych vystłelil z dla."
"Co to m znamenat? Dl si legraci?"
"Bośe chra, milostiv moje pan! Zd se, śe se nkdo proti nm spiknul a chce płekazit n tajnż śtk z hradu. Pojme uś radji honem pryŁ."
Vylekala se a nepłtomn hledla na pandurskho kapitna. Obvala se, śe na n Łh jej śrlivż manśel, a kdyś budou opoutt hrad, objev se jako blesk z Łistho nebe, potup ji a do smrti uvzn na Tematn. Kdyś ale vidla, jak Samko Chrt zvedl dv tśk truhlice a vyel z pokoje, oblkla si teplż kośich a vykroŁila za nm.
Bylo krtce płed płlnoc, kdyś se z dolnho ndvoł płibliśoval k hradn brn koskż zpłah se sanmi. Na kozlku sedl pynż pandurskż kapitn a za chvli mlaskl na kon, aby se zastavili.
"Otevrej brnu, uro!" rozkzal płekvapenmu vojkovi, kterż stl ve vżklenku vśe a nedłvłiv hledl na honosn, stłechou zakryt san.
"Kam ses vydal v tak pozdn hodinu, Samko?!" postavil se na odpor destnk, kterż najednou vyel ze strśnice pod mohutnou vś. "A co veze na tch panskżch sanch, kdyś nen na hrad urozenż pn?!"
Samko Chrt neml ani tuen, śe nebojcnż destnk se płed malou chvl vrtil z hjovny.
"Ty trdlo, okamśit otevłi brnu!" obołil se na nho a nathl ruku, aby ho uhodil. "Jak se opovaśuje odmlouvat pandurskmu kapitnovi?!"
Opt se ohnal a chtl ho udełit biŁem płes tvł. Destnk duchapłtomn uhnul a zapskal na sv druhy. Vybhli ze strśnice a kaśdż z nich ml v ruce nabitou pistoli. ZaskoŁenho Samka Chrta ovanul mrazivż dech strachu. V okamśiku obklŁili zpłah se sanmi a pandurskż kapitn jet vce zbledl.
"Tak co, bude mluvit, ty vousat svin?!" osopil se na nho uro. "Kdo tady rozkazuje? Ty, nebo urozenż hrab Stanislav Thurzo?!"
"Tak tohle ti płijde draho, ty upku!" vzpamatoval se Samko Chrt a namłil na nho pistoli.
"Ani se nehni, ty tlustż prase!" varoval ho destnk a neŁekan vystłelil. Z pistole vylehl ohnivż plamen a kulka zasvitla nad hlavou pandurskho kapitna. "Jet jeden pohyb a rozstłlm ti palici na cucky! Vypłahej kon a padej tam, odkud jsi płiel!"
Duniv ozvna rachotila mezi hradbami a Samko Chrt zezelenal vzteky. Chtl załvat na strśce hradu, ale v t chvli se otevłelo oknko na sanch.
"Okamśit otevłete brnu, troubov!" rozkzala jim hrabnka, kter vyklonila ven hlavu. "Jakmile se vrtm, budete se za svou drzost zodpovdat!"
Vojci hradn posdky ztuhli. Hledli na sebe jako telata, ale ruce je svrbly. Kdyś se ale destnk oŁima setkal s posmnżm pohledem hrabnky Listiusov, pokynul urovi, aby otevłel hradn brnu.Vojci ustoupili a san se pomalu rozjely. Samko Chrt plivl destnkovi do tvłe, a kdyś projśdli branou, uhodil uru płes śsta.
"Tu m, ty nevychovanż hovado!" zasyŁel na nho jako had. "Jet si to vyłdme, ani jednomu z vs nic dluśnż nezłstanu!"
ZE TMY ALE DO MRAZIV NOCI
"dn obavy, mistłe Hrachovickż! Jsem moc rd, śe płichzte," promluvil k nmu chlap s vżraznou jizvou pod pravżm okem k muśi v tmavm plti, kterż płed chviliŁkou dorazil do achtic. "Sto zlatżch jste ode m dostal rno a sto vs Łek, kdyś ve dopadne podle naeho tajnho plnu a domluvy."
Meluzna kvlela a ostrż severk se prohnl kolem opevnnho Łachtickho zmku jako płzrak. V t chvli prv odbjelo na vśi deset hodin veŁer. zk uliŁky a nmst płed kostelem byly jako po vymłen, nikde ani śiv due.
Juraj Hrachovickż nedłvłiv hledl na chlapa v sedle a na jeho tłi spoleŁnky. Kdyś ho ten podivnż chlap navtvil rno v jeho zmeŁnick dln v Novm Mest nad Vhom a pośdal o spoluprci płi vysvobozen vzł z podzem achtickho hradu, ml sto chut ho vyhodit. Vidina bohat odmny ale byla silnj neś strach z odhalen.
"Vidm, śe jste v pln pohotovosti, pane!" zmohl se koneŁn na slovo a sthl si klobouk s vysokou stłechou hluboko do Łela. "Tma jako v pytli, płesn dle vaeho płn. Młśeme vyrazit!"
"To velmi rd slym, mistłe Hrachovickż. Mte ve potłebn?"
"Jsem płipraven na ve! Tady jsou nstroje," odvtil a ukzal mu nevelkou bedniŁku.
Schoval ji pod sedlo a bodl kon do slabin. Zjizvenż vłdce cvlal v Łele, v ruce svral svtlkujc lampu. Jeho spoleŁnci za sebou thli kon, kteł tlumen dupali noŁnmi uliŁkami achtic. Mkkż Łerstvż snh vłil pod jejich kopyty a hust hłvy jim povvaly v ledovm vtru. Dłevn poddansk chalupy se skromn krŁily pod snhovou pokrżvkou a semtam bylo vidt v pootevłenżch okenicch slab svtlo.
KoŁ Peter sldil orlm zrakem po okol. Znal tady kaśdż strom, kaśdou houtinu a kopec. Cesta se strm stŁela doprava, a kdyś procvlali hustżm borovicovżm lesem, v dlce zahldl temnou siluetu achtickho hradu. Hlubok noc, osvtlovan stłbłitżm svitem msce, płmo hrłzostran zvżrazovala jeho mohutnost. Majesttn se vypnal nad zasnśenżmi horami a vysok hranolovit vś splżvala s ocelov modrżm jasem noŁn oblohy.
Sjeli z cesty a drkotali se lesem porostlżm stoletżmi, bohat rozvtvenżmi borovicemi. Pod nimi je z hradu nemohlo zpozorovat ani nejbystłej oko. KoŁ Peter seskoŁil z kon prvn, za nm Juraj Hrachovickż i ostatn. Płivzali neklidn zvłata k silnżm kmenłm a mlŁky se brodili hlubokżm snhem dolł strmżm śboŁm. Matn svtlo lamp se odrśelo od tłpytcho se snhu.
KoneŁn se zastavili płed tajnżm vchodem do podzemnch chodeb. Hrachovickż se sehnul k zemi a piŁkou holnky zaŁal odhrabvat snh.
"Pomozte si tmhle, mistłe Hrachovickż!" oslovil ho koŁ Peter a podal mu malou lopatku. Za chvli se płed jejich zraky objevily padac dvełe, nenpadn zaputn ve skalnatm śboŁ hradnho kopce.
Tłetili oŁi na Hrachovickho, kterż rychle otevłel bedniŁku a z hromady zmeŁnickżch nstrojł vythl velikż klŁ. StrŁil jej do zmku a s nmahou pootoŁil. Mechanismus zaskłpal a śelezn pruśiny povolily. Najednou nco zapratlo, padac dvełe se s rachotem rozletly a on v posledn chvli odskoŁil, jinak by se byl złtil do skaln chodby.
"Dobr prce, mistłe!" łekl uznale koŁ Peter a strŁil do tmavho otvoru lampu. "Pojme dovnitł, ale opatrn, chlapi!"
Juraj Hrachovickż seskoŁil do vlhk vpencov achty. Kdyś se spustili dolł i ostatn, koŁ Peter nahmatal ve skaln dłe tajnż mechanismus, aby padac dvełe zavłel.
"Nezavrejte!" napomenul ho Hrachovickż. "Mechanismus je zrdnż a nemuseli bychom se dostat zpt."
"Jste vychytralż chlapk, mistłe, a hlava otevłen! Dejte pozor, chlapi, aby se tyto podzemn chodby nestaly pro vs cestou do pekla!"
VykroŁil chodbou, svtc si lampou pod nohy. Ovl je vlhkż, odpornż zvan smrti. Hrachovickż sledoval kaśdż jeho pohyb.
Zmocnil se ho stsnnż pocit strachu z tohoto podzemnho labyrintu, stejnż jako płed rokem, kdyś sedl na lep śnosci Łachtick pan. Jako by zprchnivl kosti a pozłstatky neastnkł, kter tu zahubila Alśbta Bthoryov se svżmi pomocnky, vychzely v śstrety nevtanżm nvtvnkłm, volajce po pomst
Prv płechzeli kolem hlubokho propadlit, kter znal jen on a nebohż Ficko, ale ten to uś nikomu na svt nemłśe prozradit. Pozvedl lampu k vpencov stn a oŁima hledal tajnż mechanismus. Okamśit ho uvidl a ml sto chut se ho dotknout. Neznmż vłdce s jizvou pod okem by se propadl do smrtonosn propasti a za nm jeho pochybn druhov! Młśe ale poslat na vŁnost Łtyłi dobrodruhy jenom pro penze a vlastn ziskuchtivost?
"Co se dje, mistłe Hrachovickż?" vyzvdal koŁ Peter, kdyś se k nmu obrtil. "Nco nen v połdku?"
"Jenom klid. Stny jsou vlhk a stkajc voda vytvł zvltn"
"Znm ten tsnivż pocit, kdyś Łlovk spatł svłj prothlż stn na vodou vymletm vpenci!"
Juraj Hrachovickż neodpovdl, jenom mlŁky krŁel dl. Byl si jist, śe ten sebevdomż vłdce vłbec netu, nad jakou past te prv płeel. Chodba zaŁala strm stoupat a napojovala se na ir, śstc aś pod hradem.
"Jsme uś skoro na mst!" obrtil se k nim koŁ Peter a dodal: "Vy tady złstate, my s mistrem obhldneme situaci."
"Nesmme se prozradit, to by ns mohlo stt hlavu. Cely hldaj palatinovi vojci a nebude lehk"
"To uś nechte na mn, mistłe!"
Płeli asi dv st krokł a ocitli se v bezprostłedn blzkosti vpencovho płevisu, oddlujcho tajnou chodbu od rozlehlho prostoru śalłe. Obezłetn nahlśeli k zamłśovanżm celm, kter se thly aś ke strmżm schodłm, vedoucm na hrad. Vude okolo bylo ticho a ponur płtm, jen nkolik praskajcch smolnżch louŁ osvtlovalo podzemn prostor.
"Płesn tak, jak jsem vm to łkal, pane," zaeptal Hrachovickż a ustoupil za skaln płevis. "Dva vojci hldaj hrabnku a dal dva se prochzej płed celami tch neastnkł, kter sem"
"Jet se ukśe, kdo je tady pnem!" nenechal ho domluvit koŁ Peter a pozorn sledoval pohyb Thurzovżch vojkł. "Spolhm jen na vs a na vai zruŁnost! Ostatn bude moje starost."
"To jsou neuvłiteln vci, pane oficile!" popichoval tefana Revickho hrab Fbry, kterż sedl v loveck sni zmku spoleŁn se svżmi spoleŁnky. "Pokud by byla pravda to, co łk, pak by Łachtickż kasteln dopadl velmi patn"
"Je to tak, jak łkm. Prv proto jsem strvil tolik Łasu na achtickm hrad a kasteln nechtl płipustit ani nejmen kompromis. A jet jedna dłleśit vc. Michal Horvth se chce s vmi za kaśdou cenu setkat, jakmile se objevte v achticch! To mi zdłrazoval nejmn sedmkrt"
"Mysl, śe by ml zjem si se mnou popovdat?"
"Jsem o tom płesvdŁen, milż hrab. Chod spt pozd po płlnoci, nebo se vnuje svżm hvzdłskżm pozorovnm."
"Jestli je to tak, jak łk, sednu na kon a ihned vyrazm. Jsem velmi zvdav, co ten starż vlk zamżl"
"Snad mi nechcete łci, urozenż pane," płeruil ho psał rskż, "śe se rŁte v takovmto mrazivm poŁas obtśovat na koni aś na achtickż hrad!"
"Nejde o to, Łerta starho, jestli se mi chce, nebo ne! Dłleśit je, śe z kastelna vythnu ve, co potłebuji! Zejmna proto, śe on sm projevil zjem o setkn se mnou!"
"J jdu s Adamem do podzemnho labyrintu, pane," ozval se zamylenż doktor Sebastin a pohldl płtelsky na mladho novice v hnd vlnn kutn. "V muŁrn mm jet hodn prce."
"Ty ses śpln zblznil, Sebastine!" sml se psał, pohodln nataśenż v kłesle. "Vśdy n mladż płtel i my vichni potłebujeme zdravż spnek."
"NepouŁuj, Pavle," płeruil ho Revickż, "my dva złstaneme zde a poŁkme na nae płtele."
"Vynikajc npad, pane oficile," souhlasil hrab Fbry.
Dłevo v krbu praskalo a slalo z nho płjemn teplo. Cinkn pohrł a dobr pohoda zvltn spoleŁnosti, jakou ptice muśł rozdlnho postaven bezesporu byla, płeruilo nalhav klepn na dvełe. Oficil zmku udlal nepodałenou grimasu a vyskoŁil zpoza stolu.
", vtejte, dłstojnż pane!" zvolal na Łachtickho farłe v dlouhm odłenm kabt. "Jenom pojte dovnitł mezi star płtele a udlejte si pohodl!"
"Jdu jako zlż duch o płlnoci, vzneen pnov, vidm ale, śe k odpoŁinku se jet nechystte."
"Jen pojte mezi ns!" płivtal ho hrab Fbry a srdeŁn mu stiskl ruku. "Nkteł se chystme k odchodu, ale jet chvli s vmi złstaneme."
"Dłstojnż pan farł płiel kvłli mn," vysvtloval Adamko, "złejm m obavy o svho svłence"
"Opravdu ano, młj milż synu," płeruil novice Łachtickż farł a sedl si za stłl. "Myslel jsem, śe se uś chyst jt na kut - a ty jsi takhle vzhłru!"
"Jet mme urŁit povinnosti," płimluvil se za nho doktor Sebastin. "Prv se chystme do podzemnch chodeb, i kdyś je uś płlnoc płede dvełmi"
V t chvli se ozvaly duniv śdery kyvadlovżch hodin, viscch na stn proti dvełm.
"Vzneen pnov, dobrotivż Błh nm dopłl dal novż den!" zdłraznil płlnoŁn chvli Łachtickż farł a povstal. "Podkujeme mu krtkou modlitbou za tento velkż dar, nebo nikdo nev, zda to nebude posledn den naeho pozemskho śivota"
"Ani se nehnte, darebci!" załval neŁekan koŁ Peter na strśce podzemnho vzen. "Jestli nechcete vydechnout naposledy, zvednte pracky nahoru a złstate na mst!"
"A ty ses tady vzal kde, troubo?!" vyłtil se na nj jeden z palatinovżch vojkł a pohotov na nho namłil pistoli. "Tady m za tu tvou hloupou kebuli!"
Vystłelil płmo na zjizvenho chlapa, kterż v posledn chvli staŁil uskoŁit na stranu. Bez vhn namłil pistoli na odvśnho vojka a stiskl spou. Vylehl modrż plamen a vzpt zarachotil vżstłel. Kulka proletla kolem vlhk stny, ale uś nestaŁil znovu zbra nabt. Chlap v uniform se na nho bez zavhn vrhl a silnżm śderem ho srazil na zem.
"Ty svin!" vykłikl zułiv, klekl si na jeho hru a zaŁal ho krtit. "Jak se opovaśuje sem vkroŁit?"
"Pozor, Pavle, zabije t!" załval druhż ze strścł vzen a vyskoŁil proti zavalitmu chlapovi, kterż s nośem v ruce płiskoŁil na pomoc koŁmu Peterovi. Obratn mu sevłel nataśenou ruku a zkroutil mu ji. NacviŁenżm śderem ho zashl do błicha, aś se neznmż śtoŁnk prohnul v pase a sesunul se na zem. Vojk se na nj vrhl, aby ho śpln dorazil, ale nepodałilo se mu to.
"Te si vyrovnme śŁty!" vykłikl koŁ Peter, a vyuśil chvilkov nepozornosti vojka, kterż se ohldl za svżm druhem a na chvli povolil pevn sevłen. Vzepłel se ze vech sil a rychle ho ze sebe setłsl. Ten se płevalil na zda a podrazil płitom nohy nic netucmu druhovi.
"Uś vm odzvonilo, vy pant srŁi! Na dnen noc do smrti nezapomenete!"
Vymrtil se ze zem a skoŁil na svho protivnka. Prv v t chvli se płihnali na pomoc svżm druhłm dal dva vojci, kteł hldali celu Łachtick pan.
"Nestłjte jako telata a dejte se do nich!" rozkazoval svżm tłem spoleŁnkłm Peter, ale vc uś łci nestaŁil. Jeden z vojkł mu buil pst do tvłe, aś se mu płed oŁima jiskłilo.
"J si t podm, ty zjizven svin!" łval na nho, ale koŁ Peter ho duchapłtomn kopl do błicha.
Vojk vykłikl bolest a svalil se na zem. Strhla se neltostn rvaŁka. Strści podzem se hrdinsky brnili a nezłstali prokletżm vetłelcłm nic dluśni. dery pst, praskn svalł a kost se msily s vżkłiky a kletbami. Zdlo se, śe surov rvaŁka nem konce.
Alśbtu Bthoryovou, kter uś spala, neŁekan probudil lomoz a vżkłiky. VyskoŁila z postele, płibhla k młśm a tup hledla na vzjemn propleten tla, vlejc se po vlhk zemi.
Uvznn vousŁi, kter sem płivezli z Beckova, s uspokojenm sledovali nerovnż zpas zpoza młś. Jejich Łtyłi kumpni koneŁn znekodnili palatinovy vojky, kteł złstali nehybn leśet na zemi. KoŁ Peter vyskoŁil prvn, urovnal si vżzbroj a sebevdom si prohlśel potluŁen protivnky a i sv druhy, kteł se s nmahou zvedali ze zem.
"ist prce, Petere!" promluvil k nmu jeden z vzł s uznnm. "Vdl jsem, śe ty na ns nezapomene. Płesto jde dost pozd, dva nai płtel jsou uś na onom svt, ale i tak je dobłe, śe jsi na ns nezapomnl"
"Jak bych mohl, Golii?! Dostanu vs odtud za kaśdou cenu. Nenechm vs tady shnt zaśiva! Jak se dostaneme ven z thle zamłśovan dry? Ani jeden z tch vojŁkł nem u sebe klŁ"
"Myslel jsem na vechno," płeruil ho koŁ Peter. "Nemus se obvat, ani vy ostatn, śe vs tady nechm napospas tomu poblznnmu kastelnovi!"
OtoŁil se a zmizel v tmav chodb, jako by se pod zem propadl. Uvznn obrnci z Fzru jen nechpav kroutili hlavami a zklamanż Gejza zaklel.
Juraj Hrachovickż byl zcela zaskoŁen, nebo situace se natolik rozchzela s jeho płedstavami, śe chtl opustit nehostinn vzen, a to co nejdłv, neś si ten ostłlenż vłdce s jizvou pod okem pro nho płijde! Kdyś vidl obratn hmaty a bezcitnou surovost jeho spoleŁnkł, uvdomil si, śe se dostal do pasti. Otevłe dvełe cely a co s nm udlaj? Jsou to chladnokrevn banditi, kteł se s nm nebudou prat a bez mrknut ho polou
NestaŁil to ani domyslet do konce nebo koŁ Peter se k nmu rychle płibliśoval, dłmaje v ruce jednu z hołcch smolnżch louŁ, kterou vzal zpłed młś vzen.
"Te jste na ład vy, mistłe!" volal na nho opodl. "Palatinovy vojŁky jsme znekodnili a vy muste otevłt dvełe cel, jak jsme se vŁera dohodli!"
Hrachovickż znechucen vystoupil zpoza skalnho płevisu a krŁel mlŁky k nmu. V jedn ruce drśel lampu a druhou si płidrśoval bedniŁku. Kdyś doli na msto, nejdłve se zvdav podval na vojky vlejc se na vlhk zemi, pak bedniŁku otevłel a hledal sprvnż klŁ. Vlośil jeden do zmku a vzpt ho hodil na zem. Rychle vythl druhż a zkouel ten. PootoŁil jm a najednou nco zaskłpalo. Pruśiny se sthly a mechanizmus povolil. Jedenct prł oŁ Łekajcch na zzrak za młśemi cely se zatajenżm dechem pozorovalo jeho poŁnn.
"J jsem skonŁil, pnov, młśete se płesvdŁit na vlastn oŁi"
"ertovskż chlapk jsi, bratłŁku!" płeruil ho obrovitż Goli, kterż nedoŁkav otevłel śelezn dvełe, chytil Hrachovickho jako prko, objal ho a płitiskl k sob. "Jak se ti jenom odmnme?!"
"Odmnu uś dostal!" ozval se koŁ Peter panovaŁn a płiskoŁil ke dvełm cely. "Patł tam, odkud jste vyli! Tam bude v bezpeŁ!"
"Ten Łlovk nm zachrnil śivot!" ohradil se Goli rozzloben. "Snad ho nechce jen tak obrat!"
"ekl jsem ti, śe svou odmnu uś dostal! Udlej, co jsem ti łekl, ale rychle, protośe nen Łasu nazbyt!"
Zklamanż obr hodil zaskoŁenho zmeŁnka do cely a vyel ven. KoŁ Peter okamśit płibouchl dvełe, zamkl je a klŁ si schoval do kapsy. Zmaten zajatci z Fzru nechpav kroutili hlavami, ale ani jeden se neodvśil protestovat.
"Vezmte vechny louŁe, v podzem je budeme potłebovat! Jednu nechte na urozen Łachtick pan!"
"Pkn jste se mi odmnil za mou prci!" obołil se na nj Hrachovickż a sevłel rukama masivn młśe. "Takhle jsme se nedohodli! Copak jsem pes, śe se mnou"
"Dkujte Bohu, mistłe, śe jste nedopadl hłł!" sml se mu vłdce do oŁ. "Mte doma sto zlatżch a sto dalch si vezmu jako pozornost! Nic vc uś ode m neŁekejte!"
Udlal ohnivż oblouk hołc louŁ a odchzel tam, odkud płili. Ostatn ho nsledovali bez jedinho slova, jen Goli soucitn pohldl na Hrachovickho a zamval mu rukou na pozdrav.
"ProŁ m nevezme s sebou, młj drahż?!" ozval se zoufalż hlas Łachtick pan jako hrom z Łistho nebe.
Zjizvenż vłdce tmł onml płekvapenm. S hrłzou si uvdomil, śe jeho pan a milenka sledovala ukrutn divadlo zpoza młś, oŁekvajc zchranu prv od nho
"Jet nepłiel tvłj Łas, drah Alśbto!" vymyslel si koŁ Peter. "Mus jet nkolik tżdnł vydrśet! Pak t płijdu vysvobodit z tohoto vlhkho brlohu!"
"Copak m tady nech shnt zaśiva?!"
"Sbohem, rozkon m pan! Nejdłve musm osvobodit sv tśce zkouen druhy a pak si płijdu pro tebe!"
Odpovd byl zoufalż nłek a vżkłiky Łachtick pan, kter se nemohla smłit s tm, śe jej vysvobozen bylo na dosah ruky a płece złstala uvznna. Zułiv tłsla śeleznżmi młśemi a proklnala nevdŁnho koŁho, kterż ji sice płed rokem dostal aś na Fzr, ale dnes si j vłbec nevmal
Hrab Peter Fbry cvlal śzkżmi uliŁkami achtic a zhluboka vdechoval ostrż, mrazivż vzduch. Stłbrnż msc se tłpytil na nebi a matnżm svitem osvtloval cestu. Poslunż kł jen letl podl snhem zavtżch vinic a pol, kter se zvedaly nad svobodnżm krlovskżm mstem. Tisce jasnżch hvzd se tłpytily na obloze a jejich ndhera okouzlila i rozkurśenho hrabte, kterż se jen płed malou chviliŁkou rozlouŁil s nejlepmi płteli.
Vnmal posvtnou atmosfru ndhern płrodn scenerie, kter se płed nm otevrala. Procvlal borovicovżm lesem a v dli płed nm se objevil achtickż hrad. Jeho temn silueta se v msŁnm svitem ozłen noci pyn vypnala nad horami. Neopakovatelnż pohled ho natolik uchvtil, śe si ani neviml skupiny muśł, splżvajcch s tmavżmi borovicemi. Jeden z nich ho zahldl a vykłikl: "Zastav kon a złsta stt na mst, panskż ptŁku!"
Ohldl se a ztuhl hrłzou. Ihned poznal ten znmż panovaŁnż hlas, kterż nemohl patłit nikomu jinmu, neś jeho śhlavnmu nepłteli! Nemohl rozeznat jizvu pod pravżm okem, ale byl si jist, śe ten lotr ho etłit nebude. V pudu sebezchovy a neŁekanho zvratu situace zoufale bodl kon do slabin a vyrazil jako blesk po hradn cest. Nahmatal rukou jednu z nabitżch pistol pod sedlem a pevn ji sevłel. Ohldl se, ale prv v t chvli zarachotil dunivż vżstłel a smrtonosn kulka mu zasvitla tsn kolem hlavy. Zahldl cvlajcho jezdce, kterż vyjel na cestu zpod śboŁ zarostlho borovicemi a pustil se płmo za nm.
"Neujede mi, Petere Fbry!" vykłikoval do tmy jako posedlż. "Stane se mżm rukojmm a draze za vechno zaplat!"
Hrab ctil, jak se mu sevłelo hrdlo a srdce zaŁalo bt na poplach. Obrtil se, nathl ruku, namłil a bez vhn vystłelil. Nechpal, kde se tu ten hrdlołez vzal, ale vdl, śe mu jde o krk.
Zahłml vżstłel, ale kulka minula svłj cl. Hrab rychle strŁil pistoli do pouzdra pod sedlem a vythnul druhou. Zamłil, a i kdyś kł divoce cvlal, opt vystłelil. Duniv ozvna burcela zasnśenżmi horami, ale koŁ Peter se za nm hnal dl. Vzdlenost mezi nimi se stle zmenovala a hrab ctil, śe ztrc nskok. Kdyś se opt otoŁil, uvidl dal tłi jezdce, kteł ho pronsledovali.
Chtl nabt jednu z pistol, ale vtom zaburcel dal vżstłel. Zkełnż kumpn Alśbty Bthoryov zashl upachtnho kon. Podlomily se mu zadn nohy a bolestn zarśl. Hrab Fbry se pokusil udrśet na zrannm zvłeti, ale neŁekan zmna polohy ho vymrtila ze sedla. Uboh zvłe naposledy zafrkalo a bezmocn se złtilo na okraj cesty. Pod nm se vytvołila tmav skvrna a krev, vytkajc z rny na boku, se vpjela do snhu.
"Vletl jsi mi rovnou do klcky, urozenż ptŁku!" vysmval se mu zjizvenż chlap a młil na nj pistol. "Ani se nehni, dokud t jeden z mżch druhł nevezme do pardy! Z mżch rukou se uś śivż nedostane!"
"Co ode m chce?" brnil se hrab z poslednch sil. "Jsi płzrak, nebo blłv sluśebnk?!"
"To jet okus na vlastn kłśi, ty zbablż potkane!" divoce se rozesml a lehl ho kośenżm biŁkem po tvłi. "Ani ve snu m nenapadlo, śe t dostanu prv dnes! Dv mouchy jednou ranou!"
"JE TEBA JE NAJT,
I KDYBY SE DO ZEM PROPADLI!"
"Nco asi nebude v połdku, uro! Ten vypasenż pandurskż vydłiduch m urŁit nco za lubem, jinak by płed płlnoc neodjśdl z hradu!"
"Ml jsi ho radji połdn pratit po kebuli, a ne mudrovat, aś kdyś se vypałil i s tou namylenou hrabnkou!"
"To nm vem płijde hodn draho, śe ta zkełn zmije zmizela z Tematna, chlapi!" płemżlel nahlas starż kaprl. "Urozenż pan Thurzo ji drś celż rok v domcm vzen, a ona nm takhle jednodue uplchne. To nm hradn pn urŁit neodpust."
"To jsou vechno hezk łeŁi, ale kdo z ns se mohl t Łarodjnici postavit na odpor?" mnil destnk. "Kdyś mte takovou kurś, mohli jste se o to pokusit!"
Starż kaprl svratil oboŁ, zaklel a chtl se na nho obołit. Najednou se dvełe rozletly a dovnitł vbhlo vystraen dvŁe v odłenm kośku se tkem na hlav.
"Ach, pnov vojci, zle je, moc zle!" zvstovalo s plŁem a prudce za sebou płibouchlo dvełe. "Hanku odvlekli s sebou urozen pan s tm tlustżm pandurskżm kapitnem!"
"A ty se tady bere kde, dvŁe neastn?!" objal ji uro. "Kdo t pustil hradn branou?!"
"Vai chlapi, kdo jinż?! Co ale bude s moj milovanou sestłiŁkou, kter si od t bezcitn hrabnky vytrpla uś tolik płkoł?!"
"Nic se neboj, dvŁe, pomłśeme ti!" odvtil starż kaprl a hrd vypnul hru. "uro, probu ostatn a dośete tu Łarodjnici! J s nkolika chlapy złstanu na hrad, kdyby se urozenż pan Turzo"
"Kde jsi byla ty," płeruil ho rozzlobenż uro a obrtil se k dvce, "śe t neodvlekli spoleŁn se sestrou?"
"Byla jsem prv na płd a vechno jsem slyela. Ten vousatż kapitn se na m vyptval, ale Hanka mu nełekla"
"Nemme Łas na dlouh łeŁi, dvŁe!" nenechal ji domluvit kaprl. "Ty se hezky vra do hjovny. Ten vypasenż Samko Chrt se daleko nedostane a hradn pan se mus vrtit na Tematn za kaśdou cenu!"
Zahanbenż Juraj Hrachovickż zoufale civl do ponur tmy, kterou osvtloval jenom plamen smoln louŁe. Zalval ho studenż pot a vżŁitky svdom trpily jeho upłmn srdce. Co łekne palatinovżm vojkłm, kdyś ho najdou v śalłi msto tch lotrł?!
Vtom mu padl zrak na bedniŁku pohozenou na kamenn zemi. Nathl ruce skrz młśe a płithl ji k sob. ZaŁal netrpliv zkouet klŁ za klŁem, ale ani jeden se nehodil. Ten zjizvenż vłdce vzal pravż klŁ a on uś tśko najde stejnż! zkost i nadje mu svraly hrdlo, vśdy zchrana byla na dosah ruky! Znovu strŁil jeden z dlouhżch klŁł do zmku a mechanizmus neŁekan povolil. Kov zaskłpal a on s vżkłikem naden otevłel dvełe.
Jako ve snu vybhl z cely a chytil jednoho z potluŁenżch vojkł pod rukama. S nmahou ho dovlekl do cely. Za chvli dothnul dovnitł i ostatn, zamkl a schoval klŁ do kapsy. Krev mu huŁela v uch a srdce se divoce rozbuilo, kdyś bral do rukou smolnou louŁ, zpłed cely Bthoryov. Byl si jist, śe pokud by ho tady nael kasteln nebo palatinovi vojci, byl by s nm amen.
Płece se ale aspo na okamśik obrtil k masivnm młśm, aby naposledy pohldl na krvavou hrabnku. Stla tam a kostnatżma rukama kłeŁovit svrala chladn dvełe. Kdyś se jejich pohledy setkaly, otłsl se hrłzou. Tvł mla k nepoznn znetvołenou zoufalstvm a jej velk oŁi mu płipomnaly dv ohniv jezera nenvisti.
"Jak se opovaśuje vkroŁit na msto mżch muk, ty ohyzdnż mizero?!" vykłikla neŁekan. "Płiel jsi m zahubit?! Varuji t, jestli se m jenom dotkne"
"Jet to by mi chyblo, ty bestie!" płeruil ji s neskrżvanżm hnusem a vystrŁil proti n hołc louŁ. "Pekelnż ohe potłebuje, ne klid vzen!"
Załvala jako nepłŁetn a pustila se młś. Juraj se rozesml a chvtal k irok podzemn chodb, kterou płed chviliŁkou utekl koŁ Peter se svżmi kumpny. Jet dlouho se za nm plazila kvliv ozvna nłku Łachtick pan, kter złstala v neproniknuteln tm, vydan napospas beznadji a samot
Kdyś doel aś k tajnmu vżchodu pod hradem a zjistil, śe padac dvełe złstaly otevłen, ml sto chut vydat se na faru a łci duchovnmu pastżłi achtic, co se stalo. Vzpt tuto mylenku zavrhl, protośe si uvdomil sv postaven. Kdo by mu uvłil, śe na nabdku toho zjizvenho chlapa płistoupil s nejlep vłl pomoci sv rodin a płtelłm? Vichni by ho obvinili, śe on je zodpovdnż za śtk zloŁincł z Fzru, protośe dostal zlusk na pinav penze! Mus co nejdłve zmizet z tohohle prokletho msta!
Vyhodil bedniŁku do śzkho temnho otvoru a s nmahou se vydrpal nahoru. Sldil ostłśm zrakem po okol. Kł zarśl, kdyś zavtłil svho pna. Juraj rychle zabouchl padac dvełe, probrodil se snhem k poslunmu zvłeti a pohladil ho po bujn hłv. Jet jednou pohldl na temnou siluetu achtickho hradu, vyskoŁil do sedla a za chvli cvlal zasnśenou cestou mezi borovicemi do achtic.
Samko Chrt popohnl kon a prskal biŁem do mraziv noci, osvtlen svitem msce. San letly pod skalnm vrchem a po jeho lev stran se krŁily dłevn domky Hubiny. Płed nimi se otevrala irok rovina a na druhm błehu zamrzlho Vhu se choulily Pieany se svżmi lŁivżmi prameny.
Kdyś projśdli Moravany, zaslechl bolestnż vżkłik dvky, kterou unesli z hjovny. Jej rozkon tvł drśdila Listiusovou, proto ji bila a tżrala. Urozen pan opravdu potłebuje spoleŁnost, pomyslel si. Jenom proto j obstaral to urostl dvŁe. Najednou se oknko na sanch otevłelo a pan zavolala: "Młj drahż Samko, kam tak uhnme? Co kdyś ns budou pronsledovat?"
"Se mnou jste v bezpeŁ, Anno Rosino!" ujioval ji, kdyś se k n obrtil. "Płejedeme na druhou stranu, zastavme se na chvli v Pieanech, zahłejeme se"
"A co kdyś ns tam najdou?" płeruila ho s obavami. "Budou se po ns neśnavn pdit jako potkani a odvleŁou ns zpt na Tematn!"
"Nikdo ns nenajde, vzneen pan! Kdyś mme perky, jsme v bezpeŁ!"
Zpomalil cvalajc kon a opatrn sjel z cesty płes nzkż błeh na zamrzlż Vh. San se naklonily a vzpt klouzaly po zledovatl hladin, pokryt snhem. Płejeli łeku a netrvalo dlouho, kdyś se zastavili płed velkżm domem, na jehoś prłŁel Samko Chrt i ve slabm svtle lampy rozeznal tabuli s npisem Hostinec Pod Katanem.
Siln zabouchal na dvełe a pozoroval nedoŁkavou hrabnku, kter otevłela oknko na sanch a svłdn se na nho usmla. Zabouchal jet silnji a za chvli zaslechl znmż rozespalż hlas hostinskho: "Kdo je tam? Je uś hodn pozd, nemłśu vs pustit dovnitł!"
"Otevrej, Abrahme, nebo se hrozn rozzlobm!" odpovdl a znovu se obrtil k Listiusov. "To jsem j, tvłj nejlep płtel Samko Chrt!"
Dvełe se s vrznm pootevłely a lakotou protaśen tvł hostinskho vylekan sldila po płchozch. Stl tam v noŁn koili, kter obepnala jeho tlust błicho, s lampou v ruce jako noŁn płzrak.
"Vtej, Samko! Kde se tady bere tak pozd?" koktal, ale jen co zpozoroval bledou tvł Anny Rosiny, dodal: ", milostiv pan hrabnka, jestli m zrak nel! SrdeŁn vs vtm v Pieanech! Pojte dovnitł, zahłejete se, najte a odpoŁinete si, vśdy"
"Postarej se nm o kon, Abrahme!" nenechal ho domluvit Chrt a pomohl Listiusov vystoupit ze san. "Jen raŁte, milostiv pan, Łek ns ndhern noc! Vezmte dovnitł i tu holubiŁku, aby se trochu posilnila a zahłla."
KrŁmł na prvn pohled poznal Hanku, kter mu płed rokem utekla ze sluśby i se sestrou, kdyś to nejmn potłeboval. Bl se to ale prozradit, byl velmi mazanż a opatrnż. Kdov, jak se dostala k t namylen hrabnce!
Kdyś se usadili v śtuln jdeln u svcnu, ve kterm blikalo nkolik silnżch svc, hostinskż płinesl svałen vno.
"Co mohu nabdnout k sndku tak vzcn nvtv, urozen pan?"
"Nedlej si starosti, Abrahme, vypijeme vno a hned pojedeme dl!"
"Myslel jsem, śe tady płespte, milostiv! Płipravil jsem pro vs vyhłtż pokoj!"
"V śdnm płpad, mme płed sebou jet dlouhou cestu!"
"Kam byste se trmceli v mraziv noci, vzcn pan Anno?" podlzal krŁmł a nalil voav vno do pohrł. "Je uś hodn pozd, vyspinkejte se a rno vyrazte na cestu"
"N vrnż spojenec m pravdu, drah Anno! Kam bychom se trmceli uprostłed noci?!"
"Nenamhej se, Abrahme, a dej najst a napt i thle neastnici!" rozkazovala hrabnka panovaŁnżm hlasem, jako by svho zachrnce ani neslyela. Płsn pohlśela na uboh dvŁe, kter celou cestou tżrala. "Nech ji vyspat a rno zapłhni do prce, a ti je k uśitku!"
"To je od vs nesmrn mil. Pomocn ruka se mi opravdu bude hodit! Kaśdż den płibżvaj hosti," blekotal hostinskż a uctiv polbil Listiusov ruku. "Poj se poslit, rozkon stvołen, a odpoŁi si v mkkżch pełinch, urŁit jsi hodn unaven"
"PoŁkej, Abrahme!" zastavila ho rozzloben. "Dopij s nmi vno, płiprav kon na cestu a pak se vnuj sluśce!"
"Kam chcete te jet, Anno?" nalhal Samko, vychutnvaje horkż vinnż mok. "A proŁ nechvte to dvŁe v Pieanech?"
"Nevyptvej se, drahż, a zvedejme se na cestu! Tady, blzko Tematna, nejsme v bezpeŁ!"
KrŁmł chtl nco namtnout, ale Listiusov se rzn postavila a poŁkala, dokud ji nepodal kośich.
"Aś se pozdji vrtm, vezmu si tu sluśku sptky, Abrahme. Dej na ni dobrż pozor!"
"Jak płikazujete, milostiv pan," uklonil se a polbil j ruku na rozlouŁenou. "U m bude to dvŁe v bezpeŁ."
Kasteln achtickho hradu stl v hornm palci u velkho hvzdłskho dalekohledu a skrz gotick okno pozoroval ndhernou zimn hvzdnou oblohu. Vzcn vyłezvan hodiny nad krbem prv odbjely płlnoc, kdyś kdosi neŁekan zaklepal na dvełe. Veel vysokż muś v uniform, srazil podpatky holnek a pozdravil.
"RŁil jste m zavolat, urozenż pane? Nco nen v połdku?"
"Laskav se nevyptvejte kapitne!"odsekl mu. Nesnel tohoto namylenho palatinova filutu a płi kaśd płleśitosti mu dval najevo svou nadłazenost. "Vezmte Łtyłi muśe, pochodn a klŁe. Płjdeme okamśit do podzemnho śalłe."
"Vśdy uś je płlnoc! Snad nechcete tak pozd "
"Prv proto! Vy jste płece zodpovdnż za urozenou pan i za ty vagabundy z Fzru! Snad nejste povrŁivż!"
"Jak płikazujete!" polkl kapitn naprzdno a sklonil vzdorovit hlavu. "PoŁkme na vs spoleŁn s mżmi podłzenżmi na dolnm ndvoł."
Kdyś odeel, Michal Horvth se jet na chvli vrtil k drahmu płstroji a s pośitkem se ponołil do hlubin hvzdn oblohy. Nejradji by złstal tady, kde ho fascinuje klid noci a neodolateln tajuplnost vesmru. Dal vak rozkaz a je ho nutn splnit!
KoneŁn vyel z palce a płes ndvoł zamłil k vojkłm, kteł s pochodnmi Łekali v tmavm vżklenku jihozpadn hradby. Nathl se pro jednu z nich a rznżm krokem sestupoval po strmżch schodech do podzem. Kapitnovi, kterż krŁel za nm, se sevłelo hrdlo śzkost. Okamśit vdl, śe nen nco v połdku, nebo vude kolem byla tma jako v pytli. A po strśnżch podzem ani stopy!
"Co to m znamenat?!" osopil se na nho Michal Horvth, kdyś se ocitli płed celou Łachtick pan. "Kde jsou louŁe a kde jsou vai lid?!"
"Nemm ani nejmen potuchy. Obvm se"
"Jste obyŁejn hovado!" obołil se na nho kasteln a nejradji by mu byl jednu vrazil. "Ani nevte, co se tu stalo, a tvłte se jako osel!"
"Neurśejte m laskav! Co si to dovolujete, shazovat m v oŁch mżch podłzenżch?!"
"Shodit vs młśu akort do latrny, kapitne! Va hlavn povinnost na tomto hrad je hldat a chrnit Łachtickou pan a ty zabijky z Fzru, nebo ne?!"
"Ano, płesn tak, jak łkte! Nechpu ale, proŁ se mnou zachzte"
"Nic nemuste chpat! Na achtickm hrad jsem za vechno zodpovdnż j a palatin Juraj Thurzo mi v dopise zanechal instrukce o vaich kompetencch. Pojme dl!"
VykroŁil podl młś k celm, kde płedtm vznili Golie a jeho druhy. Kapitn s płekvapenżmi vojky ho mlŁky nsledovali a nejradji by se nevidli. Kdyś doli na msto, kasteln nevłil vlastnm oŁm.
"Vy hovada, darebci a troubov!" vybuchl neŁekan. "Vichni budete o hlavu krat! Młśete mi to vysvtlit, kapitne?!"
"Nemm co vysvtlovat! Nejdłve musm zjistit, co se tu stalo. Nechpu, jak se moji Łtyłi ozbrojen lid dostali za młśe!"
"Kam zmizelo tch jedenct niŁemł, to chci vdt, troubo! Uvdomujete si, śe vs to bude stt hlavu a m Łek potupn vyhnanstv?! Ti vai srŁi snad śpln zhebli!"
"Nemohu vm dt uspokojivou odpov, protośe nevm, co za tm vz. Jakmile to zjistm, potrestm vinky a podm vm jasnou zprvu"
"Vłbec m nezajm, komu dte setnout hlavu a koho potrestte. Chci vdt, jak a proŁ zmizeli ti nenapraviteln lotłi a kde je najdeme, nic vc!"
"Obvm se, Vae Jasnosti, śe v dan situaci nemohu udlat vc neś to, co jsem vm łekl! Mm vm to jet zopakovat nmecky?"
"Uś toho mm dost, kapitne! Kdyby tady nebyli vai podłzen, takovou bych vm za tu nehorznou drzost vrazil, śe by vs ani tłi doktołi nedali do połdku! Okamśit otevłete celu, proberte ty pitomce a vydejte rozkazy vem vaim muśłm, aby osedlali kon a vydali se okamśit hledat tu sebranku!"
"Kde najdou ty, nad kterżmi se zem slehla?!"
"Płidm vm tucet svżch nejlepch vojkł! UrŁit se vydali smrem na Pieany, Hlohovec a intavu. Nejsp te hoduj v Pieanech, v hostinci Pod Katanem. Jestli je nepłivedete vechny zpt, bude s vmi men!"
Hradn brna se se skłpnm zavłela a dvanct jezdcł vyrazilo do hustżch lesł, kter obklopovaly Tematn ze vech stran. Nkteł drśeli v rukou hołc pochodn, jin lampy, v jejichś svtle se sypkż snh tłpytil jako dmanty. Kdyś se dostali na irokou horskou cestu, bodli kon do slabin a cvalem se hnali smrem na Lśku. Tlumen ozvna koskżch kopyt se rozlhala po zasnśenżch horch. Sraśen pra vystupovala z nozder poslunżch zvłat a z mohutnżch vtv borovic se pod nporem vtru sypal snh.
Kdyś koneŁn vyjeli z hor, v dlce płed nimi zpozoroval mladż destnk prłvod, osvtlenż hołcmi pochodnmi. Za chvli vłdce vżpravy pozvedl plpolajc pochode a velkżm obloukem naznaŁil, aby se ostatn zastavili.
"A sakra!" zaklel kapitn, kterż sedl na koni vedle hradnho pna. "Kam se śenete o płlnoci? Snad jste nenechali"
"Urozen pan utekla i s pandurskżm velitelem!" vychrlil ze sebe destnk a s obavami hledl na hrabte Stanislava Thurza.
"Doufm, śe jenom śertuje, Ondreji," zvśnl hradn pn a nevłcn hledl na tucet jezdcł, "v opaŁnm płpad vs dm vechny povsit!"
"Jak jste to mohli dopustit, vy oslov?!" osopil se na nho kapitn hradn posdky Imrich BeŁchdy a kroutil nechpav hlavou. "Neumte si poradit s jednm nafoukanżm darebkem?!"
"Chtli jsme ho zastavit, ale urozen pan nm płikzala, abychom okamśit otevłeli brnu a vyhrośovala nm"
"No, to jsem si mohl myslet!" skoŁil mu do łeŁi Stanislav Thurzo a odplivl si. "Ta bestie vs śpln obalamutila a vy jste ji museli poslechnout! Kam mohla ulett?!"
"Nejsp do Piean," odpovdl destnk pohotov. "Płenocuj v hostinci Pod Katanem a rno pojedou dl!"
"Hm, ty jsi hlava otevłen, Ondreji!" pochvlil ho Turzo. "Zn zmry t Łarodjnice lpe neś j! Kde jinde by mohli płenocovat, ne-li v Pieanech u śida Abrahma?"
"Nen to vylouŁen, urozenż pane," uvaśoval kapitn nahlas, "ale co kdyś je nedostihnou, nebo se ti dva vydali opaŁnżm smrem?!"
"Je nutn je najt, Imro, i kdyby se do zem propadli! My ale jedeme na hrad a odpoŁineme si. Ostatn nechm na tvżch muśch. Neztrcejte Łas, chlapi, a puste se za nimi! Kdyś je chytte, neetłete ani toho lumpa, ani jeho milenku! Płevete je na Tematn śiv nebo mrtv!"
"Jak płikazujete, Vae Jasnosti! Dostaneme je, vśdy utekli na sanch a s tma se daleko nedostanou!"
Kapitn chtl jet nco łci nadenmu destnkovi, ale ten uś zvedl ruku a dal znamen ostatnm, aby se rozjeli. Stanislav Thurzo pozoroval kaśdż pohyb vyzbrojenho prłvodu, kterż za chvli splynul s modravżm erem hlubok noci.
"Ten Ondra se mi Łm dl, tm vc lb, kapitne!"
"Je velmi ambiciózn a houśevnatż, pane."
"Odvśnż a velmi rozumnż. Myslm, śe mte vynikajcho nstupce, kapitne, pokud by vs Jeho krlovsk VeliŁenstvo płijalo do svho banderie!"
"To by pro m byla mimołdn pocta a obrovsk śivotn płleśitost!"
"Byl bych ale radji, kdybyste złstal v mżch sluśbch, kapitne," płiznval hradn pn a pozvedl pochode nad hlavu, Łmś dal znamen, aby se rozjeli. "Kdo mimo vs uhld moji nevrnou śenu a płed kżm bude mt respekt, pokud by vs płijali do Vdn? Povzte mi, co płinutilo Samka Chrta k tak podl zrad?"
"To je tśk otzka. Jedno je ale jist, ten proklatec uś nkolik let nadbhal va manśelce a Łasto j vodil nevinn stvołen v rozpuku śivota, kter bezcitn tżrala, ba dokonce nkter povraśdila"
"Bohuśel, jej zvrhlost nezn hranic, ale płeci jenom, kapitne! Byl ten nevdŁnż zrdce skuteŁn milencem m hłn śeny? ProŁ pak neutekli uś dvno?"
"Nejvhodnj płleśitost se jim naskytla dnes. Vyuśili va i m nepłtomnosti a rozhodli se skoncovat s domcm vzenm na Tematn. O jejich milostnm vztahu nen pochyb, vśdy sm vte nejlpe, śe Samko Chrt je mazanż"
"Vm, ten zrdce je vychytralż patolzal a sukniŁkł!" płeruil ho podrśdn a mvl rukou. "Nechme to uś, vak se na vlastn oŁi płesvdŁme, jak je situace na hrad. Ujiuji vs, jakośe se Thurzo jmenuji, śe Samko Chrt draze zaplat za svou opovślivost. A Anna Rosina tak!"
Starż hajnż, kterż poslouchal jejich rozhovor a klusal v sedle za nimi, jen smutn sklonil hlavu a trpce se usml Ani ve snu ho nenapadlo, śe nevrn Listiusov unesla i jednu z jeho chovanek. Vpjel se zrakem do śchvatnho panoramatu zasnśenżch vrchł, jejichś majesttn hłebeny splżvaly s hlubokou, msŁnm svitem zaplavenou oblohou. Vysoko nad nimi se tyŁily mohutn hradby pochmurnho Tematna
"ProŁ jsme nezłstali płes noc, moje krsn pan?" vyŁtal Listiusov pandurskż kapitn, kdyś vyjeli z Piean a zastavil kon. Veel do pohodlnho koŁru na sanch, a neś se vzpamatovala, siln ji objal. "Abrahm by se o ns staral a my jsme si mohli celou noc uśvat"
"Te ne, Samko, nebyla bych klidn. Neustle m stra płedtucha, śe ti lotłi z Tematna ns pronsleduj. Mezitm se mohl"
"vrtit v bezcitnż manśel?" płeruil ji a nepłestval nruśiv lbat. "Nemuste se niŁeho obvat, dokud jsem s vmi"
"Ach, drahż, jsi tak roztouśenż a dobyvaŁnż," zaeptala a optovala vżbuchy jeho nklonnosti, "musme odtud co nejdłv odjet, nebo ns lehce najdou! Vechno ti vynahradm pozdji"
"Kam chcete jet v takovmto neŁase, Anno? Ml jsem śpln jin plny."
"Pojeme do Vrbovho, k m płbuzn, tam koneŁn budeme v bezpeŁ. Je to jenom hodina cesty. Pak uś budu jenom tvoje, vśdy jsi m zachrnil płed dośivotnm vzenm na nehostinnm Tematn"
"Miluji vs, rozkon pan," płeruil ji a sevłel rukama śtlż pas. "Potkal jsem uś hodn śen, ale tak dokonalou a bośskou, jako jste vy, jet nikdy !"
"Bu trplivż, młj boułlivż svłdce, jet nepłila nae hodina," eptala mu oddan a vniv płijmala jeho polibky. "Prskni do kon a za chvli budeme ve Vrbovm."
"Jenom moc neokounj, nevrn kłepeliŁko, jez a pij do sytosti! Na Tematn t urŁit takhle nehostili."
"Dkuji vm uctiv, pane hostinskż, jste ke mn velmi pozornż a tdrż."
"Oj, dvŁe neastn! ProŁ jste mi i se sestrou płed rokem utekly? Tehdy jsem vs tady nejvc potłeboval! Bylo ti snad u t hrabnky lpe neś tady?"
"Ach, to opravdu ne. Kdybych vm vyprvla, co ta urozen pan vyvdla, ani byjste mi to neuvłil!"
"Mn o tom nemus povdat, Zuzko, u Abrahma se płetłsaj vechny noviny a nic z panskżch vrtochł nezłstane utajeno!"
"kaj mi Hanko, Zuzku ten vousatż pan kapitn s urozenou nevzali"
"Prż pan kapitn!" sml se hostinskż nsiln. "Kdybys vdla, co je ten tvłj kapitn za vydłiducha"
Nedołekl. Kdosi siln zabouchal na dvełe, aś se okenn tabulky zachvly. Lekl se a odhrnul zclonu. Kdyś uvidl vojky na konch, kolena se mu roztłsla a hrłza mu sevłela hrdlo.
"Płili si pro tebe, Hanko!" zvolal vystraen a chytil ji za ruku. "Rychle utkej po schodech nahoru a pootevłenżmi dvełmi se dostane na płdu. Tam se schovej do sena, aby t nenali!"
Poslechla. Chytil przdnż dśbnek a talł a odnesl je do kuchyn. Bouchn na dvełe se stupovalo, a tak k nim dobhl a s obavami odemkl. Dvełe se s tłeskotem rozletly, śe sotva staŁil uskoŁit na stranu, jinak by ho byl vysokż chlap s pistol v ruce srazil k zemi. Za nm se nahrnuli dal vojci.
"ProŁ neotevr, Abrahme? Snad uś nesp!" obołil se na nho a chytil krŁmłe pod krkem. "Kde jsou ti dva? Mluv, ale pravdu, jinak z tebe dui vymltm!"
"Slitujte se a dohodneme se! Kter pny hledte?"
"Urozenou hrabnku Listiusovou a toho pupkatho pandurskho kapitna!" załval na nho destnk a hodil ho na vyłezvanou lavici u stolu. "V kterm pokoji se pele, mluv, nebo ti roztłskm kebuli!"
"Nevm, o kom to mluvte, pane oficre. M host uś dvno sp a j se tak chystm jt na kut, vśdy uś je po płlnoci!"
"Poj s nmi nahoru a ukśe nm vechny pokoje! Jestli ns vod za nos, zaśaluji t u urozenho pana Stanislava Thurza!"
"A płedtm t połdn zmltme," varoval ho dal se smchem, "abys vdl, śe nm lht nebude!"
"Pro Kristovy rny, pni vojci! Mjte slitovn se starżm Abrahmem! Copak młśu probudit sv vzcn hosty uprostłed noci? Vśdy by to byla"
"Uś ani slovo!" skoŁil mu do łeŁi destnk a dloubl ho dlouhou hlavn pistole do błicha. "Vezmi klŁe a pojme nahoru! Jestli tady nejsou, nic se ti nestane, ale kdyś je najdeme, młśe si hodit płes trm provaz!"
Mrz płitahoval sv studen obruŁe a spoutval jimi zasnśenou krajinu. Tmł dva tucty jezdcł se hnaly po udupan cest mezi psy pol a pahorky smrem na Ostrov. Płed chvl zanechali za sebou Podol a dusot jejich kon se rozlhal do daleka.
V ostr zatŁce, kde cesta strm klesala do śdol, zpozoroval kapitn palatinovżch vojkł cvlajc oddl s lampami a pochodnmi. tili se proti nim a zdlo se, śe se na śzk cest pozabjej.
"Zastavte, vy lotłi, nebo patn skonŁte!" załval na n kapitn, kdyś strhnul kon do płkopu. Vythl nabitou pistoli a pro vżstrahu vystłelil. Z dlouh hlavn vylehl modrż plamen a noŁn ticho proal vżstłel. Nkteł kon se splaili a neŁekan shodili jezdce do snhu.
"Kdo je u tebe lotr, ty troubo?!" ohradil se uraśenż destnk, kdyś se zastavil na kraji cesty. "Odkud vs Łerti nesou tolik najednou?"
"Poslouchej, kamarde, my jsem spolu husy nepsli! Jsem kapitn vojkł Juraje Thurza a za toho troubu ti dm ponauŁen!"
Zasunul pistoli za ps a vzpt vytasil dlouhż meŁ. Destnk byl rychlej a zaśtoŁil dłve. NeŁekanż śder kapitna płekvapil, ale navzdory tomu dokzal śtoŁnka odrazit.
"Jenom to zkus, ty nakrobenż panku!" vykłikl destnk v zpalu boje. "Uhni nm z cesty i s tma svżma tłasołitkama a vyvzne se zdravou kłś!"
"Tak to je uś płli, holobrdku! Jet m na kolenou prosit bude, abych ti śivot daroval!"
"To bych musel bżt vt poseroutka neś ty!" chechtal se destnk a znovu zopakoval neŁekanż vżpad. Kapitn musel ustupovat a jeho mladż soupeł z Tematna znovu zskal płevahu. inŁen a śdery meŁł se msily s vżkłiky, kletbami a smchem. Obratnż destnk Ondrej vyuśil chvilkovho zavhn kapitna a neŁekanżm śderem mu vyrazil meŁ z ruky. MeŁ velkżm obloukem dopadl na zem a vichni płtomn ztuhli płekvapenm.
"Kdo bude nyn kemrat o holż śivot?" zvolal vtzoslavn a płiblśil hrot meŁe k protivnkov hrudi. "A na kolena, pane kapitne, tak, jak jsi to chtl ode mne!"
"Uś ani slovo, ty troubo, a okamśit odho meŁ!" obołil se na nho vysokż chlap se piŁatou Łapkou na hlav a młil mu na hru pistol. "Jinak ti rozstłelm makovici na cucky!"
"Schovej pistoli tam, kam patł," okłikl ho kapitn płsn, "posledn slovo je na stran vtze!"
"Tak to je chlapsk slovo!" usml se Ondrej dobrosrdeŁn a podal mu ruku. "Vidm, śe vs je skoro dvakrt tolik neś ns, nebudeme zbyteŁn prolvat krev. Odkud jedete a kam młte v thle mraziv noci?!"
"Z achtickho hradu do Piean, kdyś uś jsi tak zvdavż. Lb se mi, ksakru, jsi chlap na svm mst!" odvtil kapitn a siln mu stiskl ruku. "A ty jsi kdo, śe se ns neboj?"
"J jsem Ondrej a cvlme z Piean od śida Abrahma. Urozenou Listiusovou s pandurskżm kapitnem jsme tam nenali, tak se jedeme podvat do Novho Mesta. Nepotkali jste cestou pansk san?"
"A sakra, łk Listiusovou?!" zvolal kapitn płekvapen a seskoŁil z kon, zvedl meŁ a strŁil ho do pochvy. "Vśdy to je manśelka urozenho Stanislava Thurza!"
"To je n pn z Tematna! Utekla s tm vagabundem a nen po nich ani stopy! Płevrtili jsme hostinec Pod Katanem naruby, ale nenali jsme je. A vy?"
"lak aby je trefil!" zaklel kapitn vojkł. "Vśdy my jsme skoro od jedn matky, Ondreji! Tu hrabnku, o kter se leccos vyprv, jsme opravdu nepotkali. Vy jste ale museli narazit na bandu umounnżch vzł, kteł utekli z podzemnho śalłe na achtickm hrad! Jsme jim v patch, ale sotva je chytme"
"Bu si jist, kapitne, śe v Pieanech ani v okol nejsou. Byli bychom na n narazili a urŁit by se to neobelo bez połdn rvaŁky"
"A jsme doma, płtel! My se śeneme proti ledov noci a ti, kter pronsledujeme, jako by se do zem propadli! k, śe u lakomho śida jste je nenali? Pak nm uś nezbżv nic jinho, neś se vydat smrem na Hlohovec a intavu, tam na ty lotry narazme!"
"Hej, Ondreji!" ozval se najednou uro. "Vśdy n urozenż pn je vlastnkem Hlohovce i intavy a tam ns poslal za tou vyzdobenou Łarodjnic! ProŁ se tedy śeneme na opaŁnou stranu?!"
"Sakra, m svatou pravdu, uro!" płiznval destnk sklŁen. "Myslel jsem, śe ji zastihneme v Novom Meste, Samko Chrt tam m hodn znmżch"
"Aby to Łert vzal, chlapi!" zaklel kapitn a pohldl na upachtn vojky z achtic. "Jestli ti mme vłit, Ondreji, pak je nae nmaha śpln zbyteŁn"
"No to je pkn nadlen, kapitne!" vybuchl smchy destnk. "Pojme spoleŁn do Hlohovce, tam je dopadneme! Jestli ne, odpoŁineme si na zmku naeho urozenho pna a rno vyrazme na intavu!"
"Nenos v palici otruby, Ondreji, beru t za slovo!" vyhrkl kapitn a vyskoŁil na neklidnho kon. "Nezbżv nm nic jinho, neś se spoleŁn vydat za tmi, kter pronsledujeme. Zvtzil jsi v souboji, bu nam vłdcem!"
Jet jednou si podali ruce na znamen płtelstv a mladż destnk z Tematna vyrazil do Ostrova, odkud płed chvl dorazili aś sem. Vojci Stanislava Thurza a vojci hradn posdky achtickho hradu se vydali za nimi, odolvaje mrazivmu dechu pozdn noci.
V STRETY SMRTI
"Nco tu smrd, ten hospodskż a ta jeho śena se mi vłbec nelb! Vezmi ostatn muśe, Golii, a vydejte se na cestu smrem na Vratec. Płes hory płejdte k Lednici a tam se setkme!"
"ProŁ tolik chvt, Petere? Po mraziv noŁn pouti jsme si mohli odpoŁinout dle a połdn se ohłt."
"Udlej to tak, jak jsem ti łekl! Nejsme tady vtan a tamti dva pod oknem jsou urŁit piclov! Bśte! OdpoŁineme si aś na hrad!"
Sedli ve vyhłt, zakoułen mstnosti hostince v Pruskom. KoŁ Peter tkal neklidnżm pohledem po veselżch hostech a nedłvłiv hledl na hostinskho, kterż sklzel ze stolu. Popjel Łerven vno a zvedl ruku na pozdrav, kdyś jeho kumpni vstali od stolu a v dobr nlad odchzeli.
"Kdo zaplat za ty nenasytn vousŁe, pane?" płibhl k nmu hostinskż s hadrem v ruce. "Ti by mi vyjedli celou"
"Nelamentuj, ty vydłiduchu!" okłikl ho koŁ Peter a polośil na vyvanż ubrus pt duktł. "Tady m i spropitn! Pacholek złstal u kon?"
"Samozłejm, urozenż pane," podlzal krŁmł a oŁi mu zasvtily, kdyś vzal do ruky penze. "Płinesu vm jet nco dobrho na zub?"
"Kdo jsou tamti dva u okna?!" zarazil ho neŁekan.
"To jsou, no jak bych .Jsou to m płtel!"
"Ach, tak! Płines jim tedy jet dśbn vna, a se napijou na tv zdrav!"
"Ten koŁ Peter je skuteŁn tvrd ntura! Nebżt jeho, shnijeme v tom pekle zaśiva!"
"Vidl jsi, jak ikovn dostal toho formana se sanmi? Nejdłve se snaśil po dobrm, ale kdyś se prajcoval, bez mrknut oka ho sprovodil ze svta!"
Jedenct obrncł Fzru, kter jet vŁera vznili v podzemnm śalłi na achtickm hrad, klidn pokraŁovalo po śzk cest v zasnśenżch horch. Ostrż rann vzduch se srśel v oblacch pry, stoupajc z nozder kon. Slunce uś bylo vysoko na nebi, ale jeho zlat paprsky nemohly prohłt mrazem spoutanou płrodu. Kdyś odjśdli z Pruskho, na vśi kostela odbjelo devt hodin. Po noŁnm cvalu z achtic byli unaveni, ale jdlo a dobr vno jim obnovily sly.
"Ten se tedy opravdu s nikżm nemazl, proto se mu po zatŁen Łachtick pan nic nestalo!"
"Je opatrnż a vychytralż jako had! Toho ubośka vleŁe na sanch spoleŁn s tm nakrobenżm hrabtem, jenś ani netu, s kżm se veze." "Chtl bych ho vidt, aś se probud a otevłe oŁi!"
"Podvej se, jak pkn dvŁata! Ta mus bżt nae!"
Kdyś se potah se sanmi vynołil z lesa, unavenż koŁ Peter zaslechl za zdy vzdychn. Obrtil se na Fbryho, kterż se nhle probudil a vykłikl hrłzou. Jeho pohled se setkal se stranżma, mrtvoln vytłetnżma oŁima zavraśdnho muśe. ZaŁal se zmtat a kubat sebou ve snaze odvrtit se od zkrvaven tvłe. S nmahou se posadil a uctil ostrou bolest. Do zpst se mu nemilosrdn załezvaly siln provazy a nohy ml śpln ztuhl.
"Dobr rno, urozenż pane hrab! Prospal jste celou noc. Doufm, śe vm pod tou shnilou slmou nebyla zima!"
Rozchechtal se a zaprskal biŁem. San letly dolł zasnśenou strn, kter obepnala v irokm oblouku mohutnż vnec lesł. Hrab nechtl vłit vlastnm oŁm. Płed nimi se na vysokm zasnśenm kopci, kterż na zpadn stran płechzel do strm skalnat rokliny, vypnal mohutnż hrad. Zasnśen cimbuł a vysok stłechy vś, kter se hrd tyŁily nad hornatżm krajem, se tłpytily ve sluneŁnch paprscch.
"Ty prokletż lotłe! Kam m to vleŁe? Vśdy to je Lednickż hrad!"
San neŁekan zastavily. Zjizvenż chlap se obrtil a vztekle ho okłikl: "Pozor na jazyk! Jet jedno urśliv slovo a provrtm ti palici!"!
"Kdo jsi, ty Łachtickż ble?! ProŁ m pronsleduje jako płzrak?!"
"Myslel jsem, śe jsi m poznal na prvn pohled! Namhej si svłj panskż rozum, kde a kdy jsme se naposledy setkali. Za śnos Alśbty Bthoryov z Fzru krut zaplat! Na Lednici t zaśiva sthneme z kłśe!"
Odvrtil se, vihl kon a san se znova rozjely. Horsk śdol se prudce svaśovalo do hlubok kotliny pod mohutnżm hradnm śtesem. Hrab se bezmocn sesul na zda, kdyś si uvdomil, co ho Łek tam nahołe. Zatłsla s nm zima i strach. Byl si jist, śe zkełnż bandita neśertuje a krut se mu pomst. m vce rozeznval strm skaln rokliny pod Lednickżm hradem, tm vt zoufalstv se ho zmocovalo. Zpłah se łtil v śstrety smrti
"Zastav san, ty zmetku, a uvolni mi provazy! dy mi śpln zdłevnly a je mi na zvracen, rozum?!"
"SkuteŁn, urozenż panskż ptŁku?" sml se koŁ Peter. "Nejsem ale pro tebe śdnż zmetek, varuji t naposledy, neurśej! Jsi v mżch rukou, bude plnit płkazy a nebude mi porouŁet!"
Zastavil kon a seskoŁil k hrabti. V lev ruce drśel pistoli a młil płmo na nho. Vythl nłś, a zatmco płełezval provazy, hrab si ho zvdav prohlśel a bez nznaku strachu mu vyŁtal: "ProŁ jsi m dovlekl aś sem? Kdyś jsi m chtl zabt, mohl jsi to udlat uś v achticch pod hradem!"
"Jenom proto, nebo t potłebuju śivho a zdravho! Jenom tak za tebe dostanu tuŁnou odmnu. Rozłeśu ti provazy, aby ses trochu rozhżbal. Jestli se ti vłbec podał na nohy postavit!"
Hrab naprzdno polkl, ale s vyptm vech sil se płeci jenom postavil a s nmahou seskoŁil ze san. Tmł ztratil rovnovhu, nebo śdy ml połdn ztuhl a zdlo se mu, śe vechno kolem nho se toŁ. Aś kdyś zaŁal zvedat ruce a natahovat nohy, poctil tupou bolest, kter mu projela celżm tlem, a po n ślevu. Zatłsla s nm zima. Prudce si dłepl a opt se postavil.
"dn kousky a pansk śertky! Pistole je pln olova a płi sebemenm pokusu o śtk ti ho vplm do palice!"
"Nevyhrośuj mi," odsekl mu hrab rozzloben. "Jen za śivho dostane svoje pinav penze, sm jsi to płece"
"Drś hubu a neposkakuj tady jako blzen, nebo toho bude litovat!"
Hrab mlŁky popoel o nkolik krokł dl a po chvli se vrtil. Zastavil se u san a zahledl se do zjizven, drsn tvłe.
"Kdo vlastn jsi? A co tenhle zkrvavenż chlap?!"
"Chtl bys toho vdt płli! Ujiuji t ale, śe kdyś dorazme do Lednice, uś se na nic vyptvat nebude, nebo"
NestaŁil dopovdt. Hrab neŁekan vyskoŁil, vyrazil mu zbra z ruky a kopl ho płmo do błicha. KoŁ załval bolest a sesunul se na zem Vzpt zaburcel vżstłel a pistole złstala leśet pod kopyty kon. Hrab chytil oprat a zoufale zaprskal biŁem. Jeho śhlavn nepłtel se v posledn chvli vykrbal na nohy, jinak by ho potah płimŁkl.
"Ty pansk svin!" załval a rozbhl se za nm. "Neujede mi a krut se ti odmnm za"
Obratn vyskoŁil na san a chtl se vrhnout na hrabte. Ten ho zashl biŁem płes śsta, koŁ załval bolest, ale houśevnat se plazil po shnil slm dopłedu. Fbry znovu zvedl ruku a chtl ho udełil, ale koŁ neŁekan rychle zachytil biŁ. Hnn prudkou bolest strhl hrabte k sob a pratil ho pst do tvłe. Ten ale rychle vyskoŁil z jedoucch san a skutlel se na cestu. Oprat spadly na zem a kon se za chvli zastavili.
"Ty slizkż, odpornż potkane!" zułil koŁ Peter a vyłtil se na nho. Hrab se vzchopil a utkal tam, kde na zemi leśela pistole. Podałilo se mu ji zvednout, najednou ale uctil prudkou bolest a zbra z ruky pustil. PłisluhovaŁ Łachtick pan ho pratil biŁem tak zułiv, śe s vżkłikem spadl na zem. Chtl Peterovi instinktivn podrazit nohy, ale nestihl to.
"Uś mi neuteŁe!" vykłikl koŁ jedovat. Znovu ho uhodil do zad a namłil na nho pistoli. "To uś je płli! Bś k tomu stromu a nathni ruce! Jestli zaŁne stłeŁkovat, śivż se do Lednici nedostane!"
Hrab uś nekladl śdnż odpor. Płemośen a pokołen śdery biŁe popoel ke star borovici. Jeho śnosce odhodil biŁ a vzal ze san provazy. Płivzal mu nejdłve ruce a pas, pak i nohy k irokmu kmenu.
"Tak se mi to lb, pane hrab! Te ti uś nepomłśe nikdo a j t nauŁm, jak na slovo poslouchat!"
"Tebe nikdy, zkełnż dmone! Młśe m"
KoŁ zvedl biŁ a zaŁal jm neltostn lehat bezmocnho hrabte. Płi prvnm śderu Fbry nevydal ani hlsek, jen sebou bolestn cukl a cel tlo se mu zoufale napjalo. Płi druhm se mu zdlo, jako by mu kdosi trhal lachovit svaly, ale nevykłikl.
Ukrutnż poskok Alśbty Bthoryov se opt rozmchl, ale vtom zaslechl thlou ozvnu zoufalżch vżkłikł. A opt! Odhodil biŁ a s hrłzou naslouchal. Krev mu tuhla v śilch, nebo smrteln vżkłiky se stupovaly. Utkal na msto, odkud dolhalo beznadjn stnn.
Zl płedtucha ho hnala dopłedu jako boułka. NestaŁil uhżbat trnovżm kełłm, kter mu drsaly vtrem olehanou tvł. Vrśel do snhem obtśkanżch vtv, kter se prohżbaly aś k zemi, stłsalc płitom na sebe sypkż snh. Kdyś koneŁn dobhl na msto, odkud se jet i nyn slab ozżvalo smrteln chroptn, nechtl vłit vlastnm oŁm.
Sedm jeho spoleŁnkł, kter vŁera v noci vysvobodil z vzen v achticch, leśelo nehybn na zemi. Z hlubokżch ran na hrudi kaśdho z nich vytkala tmav krev a msila se se snhem. Płi pohledu na stranż masakr se otłsl. zkost mu sevłela hrdlo a płed oŁima se mu zatmlo. Chtl na n zavolat, ale nebyl schopen otevłt śsta.
Zdlo se mu, śe probodnut kumpni ho provrtvaj pohledem vytłetnżch oŁ a proklnaj nmżmi pootevłenżmi śsty. Jeden z nich ve smrteln agonii naposledy pozvedl hlavu a hroziv napłhl ruku. Vzpt mu hlava bezmocn klesla a cel tlo sebou kublo ve smrteln kłeŁi.
Jako smyslł zbavenż utkal koŁ Peter zasnśenżm lesem zpt k zpłahu. Nohy se mu podlamovaly a bołily do hlubokho snhu a rukama tpal płed sebou jako slepec. Sotva dechu popadal, kdyś dorazil k ubohmu hrabti płivzanmu ke stromu a chytil dlouhż biŁ. Fbry, kterż se v bolestech ohlśel, kam zmizel jeho śnosce, odvrtil hlavu a s hrłzou oŁekval dal trżzniv śdery. KoŁ Peter si ho ale ani neviml. VyskoŁil na san a zaprskal biŁem. San tie klouzaly po snhu a za chvli se zastavily na mst vraśdy. Vytłetn zral na kaluśe krve vsakujc se do hlubokho snhu, ale za chvli seskoŁil, sehnul se k jednomu z vousŁł a s nmahou ho vylośil na san. Obr Goli mezi nimi natst nebyl. Sm by si s nm neporadil.
Kdyś ukldal na san poslednho, viml si ve snhu hlubokżch stop po koskżch kopytech. To tedy vrazi s sebou vzali i cviŁen kon jeho kumpnł! Ohlśel se na vechny strany, jestli nezahldne nkterho z nich. Mośn ho takto chtli vlkat do pasti! Nikde ale nebylo ani śiv due, jenom nehybn tla jeho druhł.
Vichłice hrłzy a zoufalstv, kter mu boułila v podl dui, ho hnala vpłed. lehal kon jako lenż mezi mohutnżmi stromy, aś se dostal na irokou, udupanou hradn cestu. Poslun zvłata divoce cvlala a v ostr zatŁce se san nebezpeŁn naklonily. Kdyś se otoŁil, uvidl płevalujc se mrtvoly jednu płes druhou. Zdlo se mu, śe ośivly a chtj se na nho vrhnout. V posledn chvli zathl za oprat, jinak by kon i se zpłahem vyletli z cesty a złtili se do strm rokliny pod hradem. Zalil ho studenż pot a nejradji by utekl sm płed sebou. Ale kam, rovnou do nejśhavjho pekla?!
KoneŁn dorazil k hradbm a zastavil vyslen kon. Chtl zabouchat na hradn brnu, ale ta se neŁekan se skłpotem otevłela. Vyel urostlż Goli a za nm dva vojci hradn posdky.
"Bu vtn, Petere, kde m ostatn?" zvolal a popoel k sanm. Kdyś uvidl zkrvaven mrtvoly, ztuhl śdsem. "Co to m znamenat?"
"To bych taky rd vdl!" odsekl mu a mlŁky podval ruku strścłm hradu. "Nikoho jste nezpozorovali? Te, płed chvl se dole po cest museli płehnat neznm"
"Nikoho, pane!" płeruil ho jeden z nich a zvdav se dval na san. "Kdo by tady co hledal?"
"ProŁ jste nedorazili na hrad spoleŁn, Golii?! Jasn jsem płikzal, abyste se nikde nezdrśovali a poŁkali na m tady, tady v Lednici!"
"Narazili jsme cestou na dv krsn dvŁata a bylo po vem. Gbor a ostatn si s nimi chtli za kaśdou cenu zapsovat. J s Paem, igem a Benediktem jsme cvlali na hrad podle dohody."
"To psovn jim bylo osudn. Padli do pasti chladnokrevnżm zabijkłm a je tady v Lednici musme pochovat!"
"To mohli radji złstat na achtickm hrad, k Łertu!" zaklel Goli a zhnusen hledl na mrtvoln vytłetn oŁi spoleŁnkł.
"Pojte dovnitł, pane, abyste nenadlal zbyteŁnż rozruch na hrad!" nalhal jeden ze strścł. "Potłebujete si odpoŁinout, nebo ns Łek"
"Jet mm povinnosti! Vezmi san a osedlej dva kon! Ty pojede se mnou, Golii, dole v lese jsem nechal hrabte Fbryho. Tady se s nm naposledy vypołdm!"
Hrab Fbry se marn ohlśel a s bolest vytŁel krk. Jeho śnosce zmizel beze stopy a nechal ho napospas mrazu a divok zvłi! Ctil ostrou bolest po śderech, ale i chlad, kterż mu pronikal aś do morku kost. Roztaśen nohy a ruce mu postupn tuhly, a i kdyś se korunami stromł prodraly sluneŁn paprsky, śdy mu ztuhly na kmen. Płivłel oŁi a v beznadji chtl kłiŁet, aby ho tady nenechvali a radji ho zabili.
Najednou vidl celż svłj śivot jako v zrcadle, v krtkżch okamśicch sledoval vnitłnm zrakem ve dobr i zl od dtstv aś po tuto tragickou chvli. Znovu vidl milovanou Veroniku, kter nśn optovala jeho lsku a chtla se za nho provdat. Jej nemajetn rodiŁe souhlasili, ale krtce płed svatbou Veronika zmizela, jako by se do zem propadla. Hledali ji vude a nakonec se dozvdli, śe ji na cest do Dechtic unesl kumpn Łachtick pan a ta ji zamordovala
Tehdy se zapłishl, śe dośene ukrutnou Bthoryovou płed krlovskż soud a nikdy vce nepod ruku śdn jin śen. Ani netuil, do jak nerovnho zpasu se s mnohohlavou Łachtickou hydrou pustil. Udlal ale obrovskż kus prce a zkłśil belsk plny palatina Thurza a spojencł Łachtick pan. A nyn, kdyś se panovnk otevłen postavil na jeho stranu, padl do rukou kumpna Alśbty Bthoryov a mus zahynout jeho rukou! Ach, Bośe, proŁ
Zoufal mylenky płealo rśn a dusot kon. Ve chvli, kdy uvidl płibliśujc se jezdce, se uś louŁil se śivotem. Ten zjizvenż satan se vrac spoleŁn s tlupou ozbrojencł! Nechal ho zmtat se v beznadji a zoufalstv a nakonec ho ukrutnżm zpłsobem płiprav o śivot.
"Hromsk prce! Co je to tady na tom strom?!"
Hrab uvidl njakho chlapa, kterż seskoŁil z kon a popoel k nmu. Nejmn deset dalch se płekvapen zastavilo opodl a nechpav na nho civli.
"To asi nebude śpln v połdku, urozenż pane!" ozval se jeden z nich a płibhl ke stromu. "Hej, bratłŁku, pkn t złdili! Jsi jet mezi śivżmi?!"
Fbry byl v rozpacch. Dlaj si z nho posmch a chtj ho poniśovat? Nebo je to jin smeŁka nenasytnżch gaunerł? Płivłel oŁi a mlŁky Łekal na smrt.
"Odvaśte ho, ten uś nepromluv," zaslechl znmż hlas. "Vezmeme ho s sebou, tady by ho vlci seśrali!"
"Kde se tady ten ubośk vzal, urozenż pane?" kroutil hlavou vysokż chlap a usilovn płełezval provazy. "Kdov, odkdy tady mrzne."
"Dej pozor, Bartolomeji!" ozval se znovu znmż hlas muśe v sedle. "Zachy ho, nebo mu polmete nohy v kotncch!"
Uvolnili provazy a opatrn ho postavili, drśce jej za ramena. Hrab otevłel oŁi a v nohch uctil ostrou bolest. Byly ztuhl jako led, ale udrśely ho! Ruce ml strnul, ztśkl, ale mohl jimi hżbat.
"Jsi to opravdu ty, igmunde?!" vykłikl a vzthl k nmu ruce. Nechtl vłit vlastnm oŁm. Ten znmż hlas patłil igmundovi Balaovi! "To je neuvłiteln! Płiel jsi v posledn chvli, jinak bych tu"
"Petere jsi to ty?! A śivż?" zvolal pn Bystrickho hradu. SeskoŁil z kon, płibhl k nmu a srdeŁn ho objal. "U sta hromł do tv babiŁky! Co se s tebou stalo a kde se bere tady, pod Lednickżm hradem?!"
"Ani se neptej a zmizme odtud co nejdłve, nebo młj śhlavn nepłtel se młśe kaśdou chvilku vrtit!"
"Poj s nmi na Bystrickż hrad, tam si odpoŁine! Młśe chodit?! Pomłśeme ti, vśdy se sotva drś na nohou!"
Ostatn udiven tłetili oŁi, nebo jejich hradn pn se nikdy s nikżm nemazlil! Vysadili ho na kon a vyrazili smrem na Sratec, aby se vyhnuli Lednickmu hradu.
"Nejde mi do hlavy, kdo nae kamardy tak złdil!" płemżlel nahlas Goli, kdyś klusal na koni vedle zjizvenho śnosce. "Zmizeli beze stopy i s tmi dvkami a nkdo je o vechno obral! To museli bżt"
"Co nm je po tom! Tm uś nikdo nepomłśe! Za vechno je zodpovdnż hrab Fbry, ale dnes mu uś odzvonili"
"Ten lotr, co ns płepadl na Fzru? Co s nm chce udlat?! Jestli ho zabije, m na krku krlovsk pehy!"
"Neplcej do vtru, Golii! Jet uvid, co to je za srŁe!" vykłikl vztekle a pobodl kon do slabin. "Co nedostal tam v lese, kde jsem ho chtl biŁem nauŁit poslunosti, to dostane v hradn muŁrn!"
Vyrazil cvalem po irok cest svaśujc se do śdol a nechal Golie za sebou. Ostr sluneŁn paprsky se mu załezvaly do oŁ, ale kdyś se vnołil do snhem zavtho lesa, nemusel uś oŁi płivrat.. Hnal kon mezi stromy, a zastavil se aś tam, kde krvav skvrny prozrazovaly brutln vraśdy. Goli, kterż se pustil za nm, płekvapen civl na msto zkzy.
"Vid to?! Kdybyste jeli do Lednice vichni spoleŁn, mohli złstat naśivu! Banditł a velijakżch panskżch nahnŁł se po tto krajin potuluje vc neś dost. Mus mt nejen dobrż nłś a pistoli, ale i kus tst!"
Popohnal kon a klusem se blśil tam, kde zanechal hrabte Fbryho, roztaśenho na strom jako pavouka. Kdyś ale uvidl płełezan provazy pod irokżm kmenem borovice, skoro ho ranila mrtvice. SeskoŁil z kon a nevłcn obeel strom.
"I ten panskż ptŁek ml neuvłiteln tst!" ozval se Goli a zaŁal se chechtat. "Nebo se propadl płmo do pekla!"
"Ta jedna zhżral pansk svin! To snad ani nen mośn! Za takovou chvilku"
"Netrap se pro njakho hrabte, Petere! Mośn ho kanec nebo vlci roztrhali"
"Ztratil jsi rozum, ty hovado?!" zułil koŁ Peter a ohlśel se na vechny strany. "Bylo by tady vc krve neś snhu. Tady ale nen ani kapka, sakra!"
"Vrame se na hrad, uś t tam vichni Łekaj! Ani nev, kde ho zase"
"Musme toho zatracenżho hrabte najt za kaśdou cenu!" płeruil ho Peter jedovat. "Jinak jsem ztracen! Pojme kaśdż na jednu stranu, nemłśe bżt daleko!"
"Ty ses śpln zblznil! Stopy vedou na druhou stranu, vid? Tady bylo nejmn dvanct chlapł v sedle! Ti jsou uś dvno za horami!"
"NepouŁuj m, Golii, nebo doplat na svou nevymchanou hubu! Vyrazme za nimi, a kdyś ho chytm, poteŁe hodn modr krve!"
"Zachrnil jsi mi śivot, igmunde, złstanu do smrti tvżm dluśnkem! Sama prozłetelnost t poslala na to osudn msto, vśdy jsem uś krŁel v śstrety jist smrti!"
"Jenom jsem ti splatil starż dluh, Petere! Jsem moc rd, śe t opt vidm! Kam jsi ml namłeno?"
"Na achtickż hrad, ale ten zjizvenż bel m chytil a unesl aś sem. Jenom dky tob jsem unikl z jeho pazourł!"
Cvlali po śzk cest po okraji hornatho śboŁ. Po prav stran se otvrala strm roklina, po lev byl snhem zavtż les. SluneŁn paprsky pronikaly mezi mohutnżmi vtvmi borovic a vytvłely na snhu tisce jiskłcch drahokamł. Dusot kon se po chvli zklidnil, cesta stoupala prudce do kopce.
"Neml bys chodit sm, bez svżch vynikajcch ochrncł, Petere! Udrś se v sedle aś do Bystrice?!"
"Dostal jsem pr śderł biŁem, ale sly m neopustily. Pojeme radji do Pruskho, tam se poslme v hostinci a sm bych pak vyrazil na Ilavu a TrenŁn zpt do achtic. Budou m hledat, nebo nikdo nev, kde jsem."
"Nepustm t samotnho! Jestli chvt a nechce jet se mnou na Bystrickż hrad, jedeme do Pruskho, vśdy to nen daleko. Dm ti Łtyłi chlapy a ti t doprovod aś k TrenŁnu, aby t njac lotłi znovu nepłepadli. Jestli se nic jinho nestane, veŁer jsi na achtickm hrad!"
"Vdl jsem, śe jsi tvrdż chlap, ale dnes jsi m płesvdŁil, śe m srdce na sprvnm mst, igmunde!"
Vyjeli z hlubokho śdol a płed nimi se otevłelo ndhern panorama. Sluncem zaplaven kotlina ostłe kontrastovala se strmżm skalnm masivem, na kterm stl nedobytnż Vratec. Pod nm se krŁilo pr poddanskżch domł a trochu dl byla vidt vś kostela v Pruskm.
VE VZEN S ALBTOU BTHORYOVOU
"ProŁ se chcete zdrśet v achticch, drah Anno?"
"Chci na achtickm hrad navtvit ubohou Alśbtu Bthoryovou, o kter se vyprv tolik nesmyslnżch historek"
"Nepust ns tam!" płeruil ji netrpliv Samko Chrt. "Hldaj ji palatinovi vojci a mimo nho, kastelna a płbuzn za n nikdo nesm!"
"Znm toho strnoucho kastelna. Płed rokem mi zachrnil śivot, kdyś ns cestou do Vrbovho płepadla smeŁka vlkł!"
"Ach, rozkon Venue! Zapomete na to, co bylo płed rokem, ten starż vlk ns młśe prozradit a to nepotłebujeme!"
"Nebu na m zlż, Samko, po takov vniv noci mus bżt ke mn velmi pozornż a ohleduplnż. Chci se na vlastn oŁi płesvdŁit, jak Alśbta Bthoryov sn tśk podmnky ve vzen. Vhodnj płleśitost se mi uś nenaskytne."
"V TrenŁn budeme bezpeŁnj, tam ns nikdo nebude hledat. ProŁ se zbyteŁn zdrśovat s krvelaŁnou hrabnkou?"
"Jsem na ni zvdav. Mimoto, je to moje prosba i rozkaz!" nalhala Listiusov a prudce płivłela oknko u san.
Samko Chrt se rozmrzele usml a vihl do kon. Prv projśdli płes astkovce a v dlce płed nimi zahldl vysokou vś Łachtickho zmku. achtickż hrad płekrżvaly nevysok pahorky a vinice, rozprostrajc se na jihozpad od svobodnho krlovskho msta.
ZaŁal si vesele pohvizdovat. Vzpomnl si na svou nespoutanou milenku a dobr nlada se mu opt vrtila. Mlaskl na poslun zvłata, zaprskal biŁem nad jejich statnżmi hłbety a koŁr na sanch se prudce rozjel. Kdyś dorazili k prvnm domłm achtic, na vśi zmku odbjelo jedenct.
V hostinci Pod Katanem v Pieanech bylo od rna velmi runo. Hostinskż se zastavil u kaśdho stolu, uklnl se, kroutil, usmval a nabzel rann speciality kuchyn. Velkżm, zvsy ozdobenżm oknem pronikalo dovnitł sluneŁn svtlo, kter v sle vytvłelo płjemnou atmosfru.
Hostinskż si spokojen mnul ruce. Płn host byla pro nho rozkazem. OŁi a ui ml vude, jeho sldivmu pohledu nic neulo. Star sluśce a Hance, kter mu pomhaly płi obsluze, płikazoval, co płipravit a donst na stłl pro nedoŁkav kupce, formany a hatełiv zemany.
V t chvli se otevłely dvełe, dovnitł veel od hlavy po paty ozbrojenż muś ve vojensk uniform a za nm kasteln achtickho hradu. Uctiv strhl klobouk z hlavy a pozdravil. Nikdo ze stolujcch mu ale nevnoval ani nejmen pozornost. Usadili se u stolu v tmavm kout mstnosti a nenpadn pozorovali hosty.
Kdyś hostinskż vyel z kuchyn a zamłil k vedlejmu stolu, oba vstali a zezadu k nmu płistoupili. Vesele śertoval a promlouval k bohatżm kupcłm z Moravy, kdyś ho najednou kdosi chytil za koili, siln s nm zalomcoval a tichżm hlasem łekl: "Bu pozdraven, Abrahme, ty Łern due. Pojme na chvli do kuchyn!"
Hostinskż se obrtil a leknutm skoro upadl na zem. Na Łele mu vystoupil studenż pot.
"Poslouchej, Abrahme, ty Łertovo kopyto!" obołil se na nho kasteln u velkho zamatnho stolu v kuchyni. "Nebyli zde vŁera zarostl, otrhan chlapi, z nichś jeden se jmenuje Goli?"
"Ne, vłbec nikdo tady nebyl," koktal hostinskż vystraen, "ani dnes, ani vŁera"
"Nevłm ti ani slovo! Palatinovi vojci t v noci nevyhnali z postele? Byly jich dva tucty!"
"Dkybohu, noc byla klidn, nebylo tu ani śiv due. ProŁ m takhle"
Vtom zpoza kastelnovżch zad vystoupil vysokż muś, chytil hostinskho pod krkem a pst druh ruky mu strŁil pod nos. ZaŁal jej krtit a zasyŁel mu do ucha: "Dobłe si rozmysli, co łk, ty liko falen! Jestli jsi lhal, bude toho moc litovat!"
Hospodskż se kroutil a krŁil bolest a upral prosebnż pohled na kastelna. Ten ani okem nemrkl a stl klidn mezi dvełmi kuchyn jako skla. Vzpt se pohnul, vytrhl hostinskmu z ruky hadr, namoŁil ho do omŁky v mse a płetłel mu jm mastnou, zapocenou tvł. Surovż chlap se rozesml, prudce jm zatłsl a koneŁn jej pustil. Hostinskż si zaŁal masrovat bolavż krk a vyplaen sledoval kastelna, kterż nakonec hodil hadr do omŁky.
"Sbohem, Abrahme Łern due," louŁil se Michal Horvth a poplcal ho po tlustm krku. Bude s tebou amen, jestli se dozvm, śe jsi m obelhal jako tady ty, kteł tu sed za stoly a vyśraj tvłj chlb!"
"Mjte slitovn, pnov, nikomu jsem neublśil, ani vm ne!" śebronil podlzav hostinskż. "Kdyby sem vichni dorazili, z hostince by nezłstal kmen na kameni"
"A ani nezłstane, kdyś se nepolep, ty vydłiduchu!" nenechal ho domluvit kasteln. "A urozenou Alśbtu Bthoryovou, za kter sis nahamounil zlato a śije si tu jako prase v śit, bys mohl tak nkdy navtvit!"
Chytil ho za lmec zaśloutl koile a hodil k velkmu stolu. Hostinskż ztratil rovnovhu a rozthl se na zemi. Neś se zvedl, nebylo po nich ani vidu, ani slechu. Ostr bolest v ztylku a hanba, kterou utrśil, ho plily vce neś strach, śe kasteln spln sv hrozby. Kdyś uctil zvdav pohledy, zachvtil ho bezmocnż vztek.
"Co Łumte jako telata a ruce vm stoj?" osopil se na śenu a sluśku. "Za co vs tady platm a starm se? Okamśit se dejte do prce, nebo nm vichni host uteŁou!"
Strhl ze stny Łistou zstru, płepsal si ji płes zapinnou a s tśkżm srdcem veel do jdelny mezi hosty.
Kdyś Michal Horvth vyel z hostince Pod Katanem, s odporem si odplivl a rychle se vyhoupl do sedla. Jeho osobn strśce Matś udlal totś a jet k tomu zaklel: "K Łertu s tm śidem! Hovado mazan vemi mastmi, a ne Abrahm!"
"Ovldej se, Matśi, a nerouhej se!" napomnal jej kasteln, ale v duchu s nm souhlasil. "Nejde mi do hlavy, kam ti nai chlapi spoleŁn s palatinovżmi zmizeli, kdyś se v hostinci Pod Katanem ani nezastavili! Vysloven jsem jim to płikzal!"
"UrŁit tady byli, urozenż pane, ale ten slizkż potkan vm nikdy pravdu nepov!"
"To tedy nen v połdku, Matśi!"
"Snad m oŁi neklamou, Michale," vyruil ho hlubokż hlas muśe, kterż se k nim płibliśoval na koni v doprovodu Łtył pandurł. "Kde se tady bere, ty zkzo a postrachu Turkł?"
"Jsem to j, nebojte se!" odvtil kasteln śertovn a srdeŁn sevłel pravici Stanislavu Thurzovi, kterż se s nevelkżm prłvodem u nich zastavil. "Kde se bere v tchto konŁinch? Sto let jsem t nevidl!"
"I ty strne!" promluvil k nmu hradn pn Tematna a hledl na jeho ochrnce v sedle. "Mm dojem, śe u ida Abrahma se sbhaj vechny cesty."
"To je satanłv chlap! Zapłe i nos mezi oŁima. Dva tucty mżch chlapł zmizely beze stopy, ale ten vydłiduch je prż vłbec nevidl! A płitom jsem je za nm poslal!"
"Vłbec ses nezmnil Michale," sml se Thurzo a pohladil kon. "i m vojci se tady v noci mli zastavit a płevrtit jeho hostinec vzhłru nohama. A nen po nich ani vidu, ani slechu!"
"Doufm, śe se nepdili po tv krsn manśelce," usml se trpce kasteln, "nebo leccos se o n povd"
"Nerżpej, vśdy jsem ji celż rok drśel na Tematn!"
"A neutekla ti po roce i s pandurskżm kapitnem?!"
"Odkud to ty, osamlż vlk, młśe vdt?!"
"Dnes dopoledne se zastavili na achtickm hrad a chtli si odpoŁinout"
"Jestli to je pravda, złstanu do smrti tvżm dluśnkem! Kam m namłeno?
"Zpt na hrad, co kdyś Łachtick pan zase zmiz, to by byl młj"
" konec!" dodal Thurzo vesele. pln se zmnil, kdyś si uvdomil, śe se dostal na stopu nevrn śeny. "Jestli dovol, rd płjdu s tebou a płekvapm tu vlatoviŁku, jak se slu a patł!"
"Jestli ti mezitm neuletla! Zd se mi, śe z va velk lsky toho moc nezłstalo. Pojme, mme płed sebou dlouhou cestu! Chtl sis jet popovdat s hostinskżm"
"To je zbyteŁn, Michale, jedeme płmo do achtic, tam je Anna Rosina!"
"Jestli bude dole v podzem, kde chtla navtvit Alśbtu Bthoryovou, jet ji zastihne"
"Ta bestie!" skoŁil mu do łeŁi Thurzo a bodl kon do slabin. "erti ji nesou za Łachtickou pan, to je nehorznost!"
"Vrna k vrn sed, Stanislave!" zvolal za nm kasteln a vyrazil vpłed.
Prv v t chvli se otevłely dvełe krŁmy a krŁmł, kterż vyel na chvli ven, leknutm zkoprnl. Płeśehnal se, kdyś uvidl hradnho pna z Tematna s doprovodem. Vzpomnl si na Hanku, kter obsluhovala v jdeln. Kdyby ji urozenż pn zahldl Natst se ani nezastavil a cvl kdov kam!
"Ó, neastn, uboh Alśbto! Nikdy m ani ve snu nenapadlo, śe śijete v takovżchto nesnesitelnżch podmnkch! Osobn navtvm palatina a budu ho na kolenou prosit, aby vs vyvedl na svtlo boś, jinak tady"
"Nedlejte to, drah Anno!" varovala ji Łachtick pan, sedc na irok posteli vedle n. "Ten odpornż bżk se vm vysmje a nadlte si zbyteŁn nepłjemnosti! Nemte ani pont, co vechno jsem si za dlouh msce v thle podzemn kobce vytrpla"
"Prv proto vm musm pomoci, i kdyby m to stlo vechen majetek! Jestli se to nepodał mn, pak uś"
"Kde je v manśel, Anno?" płeruila ji Łachtick pan. "ProŁ jste ho sem nepłivedla, aby se płesvdŁil, jak zde trpm a chładnu?"
Listiusov nedovedla pohotov odpovdt. Kdyś uvidla netrplivho milence, kterż se prochzel podl cel, odvedla łeŁ jinam.
"Nech ns laskav o samot, Samko! Chci si s urozenou Alśbtou popovdat dłvrnji. Aś skonŁme, zavolm t!" płikazovala mu panovaŁn. Pak se obrtila ke strścłm vzen, stojcm opodl, a dodala: "Pnov vojci, nechte ns o samot, vśdy odtud nemme kam utct!"
Dva palatinovi muśi beze slova zamłili ke schodłm vedoucm na hrad. Zastavili se nahołe u nzkżch dveł.
"Co je to za dmu, śe se tu takhle roztahuje?" poeptal jeden z nich.
"pln stejn Łarodjnice jako Łachtick pan. Dobłe poslouchej a pochop!"
Samko Chrt se podlzav usml, ale v duchu zułil. Byl okovanż z toho, co kolem sebe vidl. Nejradji by chytil krsn rukojm do nruŁ a zmizel co nejdłve z tohoto prokletho hradu!
"Młj muś je stle ve Vdni a na cestch," vykldala Listiusov, kdyś osamly. Nechv m cel msce samotnou na pustm Tematn, a kdyś se vrt, tak jen na chvli, a opt odjede."
"Nen nic horho pro mladou, krsnou śenu neś samota, mil Anno, ta zniŁ i nejkrsnj touhy a vnitłn slu! km to z vlastn zkuenosti."
"Co mm dlat, kdyś mżmi nejŁastjmi spoleŁnky jsou osamlost a smutek? A manśel, kdyś se vrt, nem ani nejmen pochopen pro m slabosti. Je na m płsnż, ba aś nemilosrdnż"
"Nesmte podlehnout krutosti a nełestem, kter plod samota a odlouŁenost od vaeho manśela," napomnala ji Łachtick pan, a prohlśela si jej płvabnż obliŁej, "jinak se dostanete na cestu hłchu a skonŁte stejn jako j"
Listiusov ztratila łeŁ. Zachvtila ji hrłza, kdyś si uvdomila, śe Bthoryov vid do jejho zvrcenho, kamennho srdce, utpjcho se v bahn nespoutanżch vn. Polośila pstnou dla na jej chladnou tvł a zaŁala vzlykat.
"Tak to jsem blzen, co se to tu dje?" obrtil se oficil zmku na mladho novice, kterż stl vedle nho za skalnm płevisem. "Jet se tady rozplŁeme a krvav hrabnka se zmn ve svtici!"
"Slyel jste, co j łekla? Tś ji svdom a błemeno ohavnost, kter napchala. Mośn skuteŁn veho lituje a potłebuje pomoc duchovnho"
"Nevłm j ani slovo, Adamko! Nevinn krev, kterou prolvala cel lta, vol do nebe."
"Viml jste si, śe cela, kde vznili ty vousŁe z Fzru, je przdn?"
"N nevyzpytatelnż kasteln je urŁit vyhnal do muŁrny, aby si ty dv Łarodjnice mohly neruen povdat. Vśdy palatinovi vojci"
"Pozor, pane oficile!" skoŁil mu Adam do łeŁi a ustoupil o krok dl. "Ten vousatż chlap ns musel zahldnout!"
"Nepla se, chlapŁe, ten tady v śivot nebyl. Ta krasavice ho poslala pryŁ, tak si tedy vzal pochode a obdivuje podzemn cely! S takovżm płivandrovalcem si jet poradme!"
Samko Chrt s vytłetnżma oŁima pozoroval skaln prostor, śstc do nzk podzemn chodby. Slyel neuvłiteln łeŁi o povstnżch podzemnch labyrintech, kter prż spojuj achtickż hrad se zmkem, ale nikdy jim nevłil. Opatrn krŁel dl a najednou se płed nm objevila mladick tvł v mnisk kutn, osvtlovan matnżm svitem lampy.
"Kdo jsi?" zaskłpal zuby. "Płzrak, nebo Łlovk?"
"Jsem duch podzem, poj za mnou!" znla tlumen odpov a Samko Chrt se jet vce polekal. Na Łele mu vystoupil studenż pot a hrdlo mu sevłela śzkost. Udlal jet dva kroky za płzrakem, jehoś dlouhż stn se plazil po stn, kdyś mu kdosi neŁekan stiskl hrdlo a płikzal: "Ani slovo a dej sem pistolky, płtelŁku!"
Chtl se brnit, ale na krku uctil chladnou hlave pistole. Płzrak, kterż ho tak vylekal, mu rychle vythl jednu a neznmż chlap za nm druhou pistoli zpoza kośenho opasku.
"Vdl jsem, śe se dohodneme!" sml se oficil. "Płjde pkn płed nmi a radm ti, śdn śertky, nebo na kaśdm kroku na tebe Łhaj stran propadlit, Samko!"
"Kdo jsi a co ode m chce, ty svin?!"
"Abys nevłskal a dval si lep pozor na hubu!" odsekl oficil a vrazil mu facku. "To m za tu svini, ty pandurskż zmetku! Adamko, pistole je nabit, dvej pozor, abys nhodou neprovrtal naeho vzcnho hosta olovem!"
"Jet to by mi chyblo, pane oficile, zatśit si svdom smrt tak zlho Łlovka!"
"Co si to dovoluje, ty gaunere!" osopil se na nho Samko Chrt uraśen. "V, kdo j jsem?
"Tady m za toho gaunera!" odvtil Revickż a vlepil mu dal facku. "To je duch podzemnho labyrintu, n vrnż Adamko, a j jsem jeho ochrnce, abys vdl. Nezastavuj se a bś! Co jsi zaŁ a co tady pohledv?"
"Moje pan, hrabnka Rosina Listiusov, m bude hledat a pak si to odskŁete, vy duchov!"
"Nevyhrośuj, nebo odtud śivż nevyjde! Tak urozen pan z Tematna, łk? O jej ukrutnosti se leccos povd. Snad nepłila na rady k Łachtick pan?" ptal se Revickż posmn a nahmatal tajnż mechanismus ve skaln dłe. "To se naly dv stejn! No, jet si popovdme, Samko!"
"Odkud m zn, v śivot jsem t"
Posledn slova mu uvzla v hrdle a vyplaen couvl. Tmł płmo pod nohama se mu rozletly padac dvełe. Ve svtle plamenł rozeznal bezedn propadlit. Hnilobnż zpach ho uhodil do nosu, aś se roztłsl.
"Duch podzem a jeho strśce znaj kaśdho!" sml se mu oficil a chytil ho za rameno. "Dvej si pozor, milż Samko, nebo skonŁ na dn podzemnho pekla! Odtud se jet nikdo nevrtil!"
"Ach, drah Alśbto, vzpomnla jsem si na sv poklesky," płiznvala s plŁem hradn pan Tematna, "zrozen potupnou samotou a touhou po muśi, kterż m nemiluje"
"Uklidnte se, mil Anno," tiila ji Łachtick pan a pohladila jej bohat vlasy, "manśel vs urŁit miluje a chce pro vs jen dobro. Jste płli smysln a krsn, potłebujete spoleŁnost a śiv kontakty. Jsem vm velmi vdŁna, śe jste za mnou płila sem, na msto mho ponśen a muk."
"Nejradji bych tady s vmi złstala aś do smrti," vzlykala Listiusov a opjela se slast pramenc z dotykł Alśbty Bthoryov. V citovm opojen si ani nevimla manśela, płichzejcho s kastelnem v doprovodu Łtyłech platinovżch vojkł.
"Vaemu płn s nejvt oddanost vyhovm, milostiv pan!" zaburcel dunivż hlas Michala Horvtha, kterż neŁekan płibouchl dvełe cely a zamkl je. "Jsem asten, śe mohu splnit neukojitelnou touhu śchvatn krasavice, jakou je prv Anna Rosina Listiusov!"
"Co si to dovolujete, kastelne?!" vytkla na nho pan z Tematna a vyskoŁila z mkk postele, płibhla k młśm a zoufale jimi lomcovala. "Okamśit otevłete, jinak vs"
"Nevyhrośuj, uboh Anno!" obołil se na ni Stanislav Thurzo a skrz młśe ji uhodil do tvłe. "Poruila jsi młj płkaz a utekla z Tematna s pandurskżm kapitnem! Odmnou ti bude opojn spoleŁnost Łachtick pan, se kterou si młśete podat ruce!"
"Ty hnusnż zrdŁe! Zjev se tu jako płzrak a hned m trest, vysmv se mi a tżr m!" zułila Listiusov a natahovala ruce k jeho rozkleben tvłi. "ProŁ jsi płiel aś sem, ty ble? Chce m zahubit płed svdky?!"
"NejeŁ, nevrn pobhlice!" okłikl ji manśel a kżvl rukou na płekvapen vojky. "Bude se o vechno dlit s Alśbtou Bthoryovou, kter t tak len fascinuje!"
"Proklnm t, Stanislave, i vs, kastelne!" jeŁela Listiusov v bezmocn zułivosti. "Budu si na vs stśovat ve Vdni!"
"Młśete," sml se Michal Horvth a spokojen se otoŁil na podpatku boty. "Tady v podzemnm vzen młśete opravdu ve, Anno Rosino. Myslm, śe s Alśbtou Bthoryovou si budete znamenit rozumt!"
"Tak tohle je prav tvł vaeho zaneprzdnnho manśela, Anno!" vykłikla Łachtick pan zlomenżm hlasem. "Jsem zhnusen z tak podlho, zkełnho chlapa! Nen o nic lep neś ten młj nevrnż, mizernż kasteln!"
VyskoŁila z postele a płibhla k młśm. Rozesmla se jako smyslł zbaven. Zaraśenż pn Tematna bezmocn zaskłpal zuby.
"Pojme odtud, Michale!" obrtil se ke kastelnovi. "Dv hrabnky v jednom śalłi! Lep konstelace hvzd nikdy nebude!"
"Jet musme najt pandurskho kapitna! Młj poboŁnk ho sem vpustil i s tvou manśelkou, jak mi sm łekl."
"S tm zrdcem si to jet vyłdm, ale te zmizme, dokud se ty dv znovu neutrhnou z łetzł! Samko Chrt se z hradu nedostane!"
TI, KTER NIKDO NEEKAL
Samko Chrt ctil, jak se mu roztłsla kolena a srdce divoce builo na poplach. Nemohl se smłit s realitou smrti, kter se na nho klebila z podzemnho pekla. Vdl o chodbch pod achtickżm hradem, ale ani ve snu ho nenapadlo, śe se sm nakonec ocitne v jejich nenasytnm chłtnu.
S hrłzou pozoroval padac dvełe, kter se s rachotem zavłely, jakmile se oficil dotkl mechanizmu ve stn. Duniv ozvna se plazila splet chodeb, ze kterżch ml panickż strach. Jestli se s tm oficilem nesmł a nenajdou spoleŁnou łeŁ, młśe se kdykoliv złtit do propasti a tam ho oŁekv nikoliv smysln Anna Rosina, ale zubat pan Smrt!
"Njak jsi śpln ztratil łeŁ, Samko!" sml se oficil Revickż. "Snad t neovl zvan smrti? A bu si jist, tady Łh na kaśdm kroku!"
"Mjte slitovn, vy pekeln płzraky," śebral smłliv. Nemohl se ani pohnout, nohy mu śpln zkamenly. "Vechno vm łeknu a prozradm, jenom m sakra nechte śt!"
"Tak tady ho m, Adamko! N pandurskż oficrek m uś pln kalhoty!" vysmval se mu Revickż a plcl ho dlan po irokm lachovitm krku. "Tak se mi to lb, Samko, tak se to slu a patł. A neklej, nebo n Adamko, duch podzem, t jedinżm znamenm kłśe pole do horoucch pekel! Jestli se bude drśet stateŁn, neskonŁ v propadliti, ale v muŁrn!"
"Neudlal jsem nic tak patnho, za co byste m mli na skłipec natahovat! Milost, urozen pnov," prosil a neŁekan se vrhl na kolena. "Młśu vm bżt jet hodn uśiteŁnż. Jestli m nechte"
"Okamśit se postav, Samko!" rozkzal mu Revickż s śsmvem. "Nedlej mi tady scny, radji łekni, kam zmizel n płtel hrab Peter Fbry! Kam jste ho odklidili s tou svou urozenou?!"
"Nevm, o Łem to mluvte. O płlnoci jsme s Annou Rosinou byli jet na Tematn, vzneenż pane. Płsahm!"
"Nepłsahej, ty neastnku!" napomenul ho duch podzem v dlouh kutn a obrtil se k nmu s lampou v ruce. "Nerouhej se a neurśej Boha, nebo t spravedliv potrest. Tvoje falen oŁi nevst nic dobrho!"
"To je rozumn łeŁ, Adamko, a pro tebe, ty lotłe, svat pravda! Jestli ne ty, kdo jinż mohl zahubit naeho nejlepho płtele?"
Milenec Anny Rosiny neodpovdl. MlŁky krŁel za mladżm novicem, kterż matnżm svtlem lampy osvtloval stny podzem. KoneŁn se zastavili płed vchodem do muŁrny. tefan Revickż se opłel do dveł mohutnżm ramenem a ty se potichu otevłely. PostrŁil hlavn pistole tlustho pandurskho kapitna a veli do ponur mstnosti. Vzduch tady byl svśej neś v podzemnch chodbch.
Oficil zmku popoel k zadn stn, płikryt koberci. Jeden z nich odhrnul a sestoupil do mal, kamennżmi kachliŁkami mistrovsky vykldan mstnosti, kter byla podzemnm ślabem spojena s muŁrnou. V mlk prohlubni bylo jet i nyn vidt zaschlou krev, kter se hroziv Łernala na svtlm podkladu.
Adamko s lampou v ruce a vystraenż Samko Chrt opatrn krŁeli za nm, nebo v protilehlm rohu kleŁel vysokż muś. Byl k nim obrcen zdy a rukama ohmatval kobercem płikrytou Łst muŁrny. Vłbec si jich neviml, natolik byl zaujat svou Łinnost.
"Nenech se ruit, płteli," oslovil ho polohlasn tefan Revickż, "pohldni, koho jsme ti s Adamkem płivedli!"
Doktor Sebastin sebou nhle trhl, vyskoŁil a vylekan zvolal: "Nali jste koneŁn naeho urozenho hrabte?"
"Odpus, bratłŁku, śe jsme t tak vylekali, ale tento pandurskż kapitn z Tematna mośn bude nejlpe vdt, kam zmizel hrab Fbry!"
"Dokdy ji chce trpit, Stanislave? Obvm se, śe takov jemn śena dlouho v podzemnm vzen nevydrś."
"Nemus mt o ni strach, Michale, ani ji litovat. UrŁit se ti ani nesn, jakżch ohavnost je schopna. Potłebuje płimłenż trest a tady na achtickm hrad je to pro ni jako stvołen!"
"Jin by ji na rukou nosili, a ty ji zavłe do cely jako tu nejposlednj"
"Sama to chtla!" nenechal ho domluvit.
Kasteln si viml vzrłstajcho neklidu v jeho płsnżch oŁch.
"Vlezla do podzemn klece za Łachtickou pan jako my za potravou. Sm jsi płeci slyel, śe by s krvavou hrabnkou złstala v śalłi aś do smrti. Co chtla, to m!"
"Tak jednoduch to zase nebude. Nemłśe złstat s tou besti v jedn cele a na jedn posteli. Potłebuje tepl obleŁen, aby nenastydla, a jet dal"
"Co chce tedy dlat?!" płeruil ho znovu Stanislav Thurzo. "Jestliśe m bżt vytrestan vzenm, mus zapomenout na vechny sv vrtochy, pohodl a nroky!"
"Pojme dolł a dm ji do jin cely. Nejsem si vłbec jist, zda si nakonec ty dv bohyn nevjedou do vlasł a nevykrbou si navzjem oŁi."
"Jsi stle tak zsadovż a nekompromisn, Michale, jako kdysi! A toho si vysoce vśm! Nepodlh nladovosti a łd se stłzlivżm rozumem. Dkuji ti za ve, zejmna za tvou ochotu a porozumn. Nebudu se tady dle zdrśovat, jet mm płed sebou namhavou cestu"
"Kam bys jel do takov mraziv noci?! Złsta na hrad, msta je tady vc neś dost. Dm płipravit połdnou veŁełi, popijeme a popovdme si, vśdy jsme byli dlouh lta daleko od sebe!"
Pavol rskż, sedl v pohodlnm kłesle loveck sn zmku a spokojen si nco mumlal pod nos a popjel bośskż npoj. Ledovż severk vrśel do oken a siln jimi lomcoval, ale to uś psał blaśen chrpal. V krbu praskal ohe a płjemn teplo slalo płmo na nho.
Najednou se zavłenżmi dvełmi prothl njakż ohavnż płzrak, jehoś tvł płipomnala oklivho bla. Natahoval sv obrovsk pazoury po trofejch zvłat na vyblenżch stnch. Plazil se rozlehlou sn jako vzteklż pes a jeho dlouhż, temnż pl vyvolval tlumen dunn, podobajc se burcejcmu hromu.
Narśel do velkżch parohł, hlav srncł a divoŁkł, ale ty se ani nepohnuly. Hroziv postava byla jenom stnem, nebo hustou podzimn mlhou, jej doteky byly jako jinovatka. Obludnż płzrak s hukotem uchopil psałe i s kłeslem a płikryl ho irokżm pltm, jako by ho chtl smst z povrchu zemskho
Ohavnż netvor se potom płiblśil k ohniti v krbu a zadul do nj. Tvł se mu neŁekan zmnila aś płipomnal nebohho Frantika Ndasdyho, manśela Łachtick pan. Nepłtomn civl na spcho psałe a na vycpan hlavy zvłat. Za chvli se ale vrtil do vŁnosti, odkud si dmonickż płzrak vzal jeho podobu.
Dsivż płelud se najednou vrhl do plpolajcho ohn a vzplanul jako pochode. Sn se rozlhal tichż, śalostnż nłek a neŁekan se zmnil v nespoutanż smch.
Najednou nkdo siln zabouchal na dvełe loveck sn. Duchałen zhrobnch sil pominulo jako zlż sen a dłmajc psał sebou trhl. Celż rozespalż, nevda co se s nm dlo, vyskoŁil z kłesla a płibhl ke dvełm. Jednou rukou si protral oŁi, druhou prudce otevłel a płekvapenm strnul.
Płed nm stl hrab Fbry. Olehan tvł, zjeśen vlasy a unavenż pohled prozrazovaly, śe se vrac z dlouh cesty. Njak divn se prohżbal v pase a z jeho postoje rozespalż psał pochopil, śe je na smrt vyslenż a sotva stoj na nohou.
"Młj vzneenż pane! To se mi urŁit jenom zd!" vykłikl psał vzruen. "To je neuvłiteln! Objevil jste se tak neŁekan, jako hrom z Łistho nebe!"
"Jsem rd, śe t opt vidm, bratłŁku," usml se hrab srdeŁn. "K Łertu, kde jsou ostatn? Copak uś vichni sp? Zmek je jako po vymłen!"
"Oficil zmku spoleŁn s mnichem stra v podzemnm labyrintu a Sebastin nejspe v muŁrn. Obval jsem se, śe vs vckrt neuvidm. Co se vm stalo? Celż den jsme vs hledali!"
Hrab neodpovdl. Veel dovnitł, shodil ze sebe kośich a hodil ho psałi do nruŁ. Ten nechpav hledl na svho pna, kterż se pohodln usadil v kłesle. Płivłel oŁi a s ślevou zabołil hlavu do mkkho opradla.
"Płines mi nco k sndku a k pit, płteli, ale co nejdłv, protośe jsem hladovż jako vlk!"
"Jen malou chvli strpen. Okamśit płikśu kuchał, aby se o vs postaral. Neś ale płinese jdlo, młśeme si płipt na v neŁekanż płchod. Jsem nesmrn asten, ze jste se vrtil śiv a zdrv!"
"Tak tedy na tv zdrav i na zdrav naich płtel a spojencł proti Alśbt Bthoryov!"
"Nikdy v śivot jsem tohoto roztłesenho pandura nevidl, pnov," kroutil zklaman hlavou doktor Sebastin. "Ze kterho propadlit jste ho vyhrabali?"
"Padl nm do rny a myslm si, śe v o hrabti ve!"
"Slitujte se, urozen pnov!" prosil zbable Samko Chrt. "Nevm nic o śdnm hrabti a ani jednou jsem ho do dneka nevidl. Uś jsem vm to łekl, ale"
"ProŁ jste ho sem vlekli?" płeruil ho netrpliv doktor Sebastin. "Ten zbablec nem ani potuchy o tom, co se tady dje a kde se tak neŁekan ocitl"
"Vyruili jsme pana doktora płi prci, proto je takovż mrzutż," usml se novic a zvdav se rozhldl po muŁrn. "Pojme dl, pane oficile, mośn"
"M pravdu, Adamko, pojme odtud pryŁ!" nenechal ho domluvit tefan Revickż. "Podvme se nahoru, zda se nhodou n płtel nevrtil. Dohldnu na połdek v zmku a vrtme se zpt do śalłe."
"Sbohem, pnov, mośn se tady jet setkme!" louŁil se s nimi doktor Sebastin a nespoutl oŁi z vylekanho pandurskho kapitna.
"A ty płjde hezky płed nmi, Samko!" rozkzal mu oficil a ouchl ho pistol do śeber. "NeŁum tolik a bś, nebo se opravdu natvu!"
Proklouzli pod kobercem a śzkżm vżchodem vyli do temn chodby. MlŁky krŁeli, dokud nedoli ke sklepłm pod zmkem. Zastavili se u jednoho z velkżch sudł, kterż byl przdnż.
"Tady na ns poŁk, Samko! Vylez nahoru a skoŁ do sudu! A rozmysli si, jestli bude v tto neproniknuteln tm utkat błhv kam! Na kaśdm kroku na tebe Łh smrt, o tom ses uś płesvdŁil."
"Co bude se mnou, neasnkem?" litoval se tlustż kapitn a jenom s nmahou vyskoŁil na okraj sudu. "Snad m tady nenechte zahynout hladem? Mjte slitovn, vśdy jsem"
"Nenałkej a nepłetvałuj se!" płeruil ho se smchem tefan Revickż a strŁil do nj. "Płijdu si pro tebe jako smrt, ale bez kosy a bez truhly, ty drbane!"
Pandurskż kapitn spadl dolł. S lomozem a dunnm se svalil na dno obrovskho sudu aś zastnal bolest.
"A jet vko na jeho rakev, Adamko!" śertoval oficil. SpoleŁn chytili velkż dłevnż poklop. "Strach m velk oŁi a tenhle pandurskż ptŁek by urŁit uletl!"
S nmahou zvedli vko nahoru a płivłeli sud.
"To je ono," mnul si oficil spokojen ruce. "Odtud nm urŁit neuteŁe a nikdo ho nenajde!"
Pohry zazvonily a unavenż Peter Fbry vychutnval znamenit vno. Psał vyel ze sn za kuchałem a vesele si pohvizdoval, coś nebżvalo jeho zvykem. Hrab se zahledl do plpolajcho ohn v krbu. Ctil płjemn teplo, kter mu rozehłvalo promrzl śdy. Opt si s hrłzou uvdomil, kam se proti sv vłli dostal v prłbhu noci a jak hodn se k nmu płiblśila smrt. Płilośil poleno do krbu. Najednou such dłevo zapraskalo a vyletl roj jisker. Ohnivż gejzr ho płekvapil a v t chvli si viml nezvyklho divadla na stn. Zdlo se mu, śe se njakż neuvłiteln odpudivż płzrak se piŁatżmi blnovitżmi kłdly netopżra vrhl na śenu a zaŁal ji neltostn krtit ostrżmi pazoury. S vżkłikem zden pustila zohyzdn dvŁe, kter do t doby tżrala, a chytila dmonickż płelud za nohy. Sthla ho nadlidskou silou dolł a vzpt se rozpoutal pekelnż boj na śivot a na smrt.
Bylo slyet zlovstn dunn a kvlen, zoufalż łev a lomoz, płern zvuky, kter vak jako by nepochzely z tohoto svta. Hrab ztuhl, nebo nevdl, co se to dje. Bu se stal obt zhrobnch sil, nebo śpln propadl blouznn. nava z vysilujc cesty ho płemhala Łm dl vc, proto se opt poslil vnem a protłel si oŁi, jestli se mu to nezd.
Hrozivż płelud krvelaŁn śeny s vżkłiky zoufalstv sebou zmtal v pazourech bytosti płipomnajc dmona. Zułiv se brnila jeho sevłen a dvŁe, kter płedtm muŁila, j płiskoŁilo na pomoc. SpoleŁnżmi silami se na nho vrhly, ale złtily se płmo do ohn plpolajcho v krbu.
V t chvli zaslechl vzdlen vżkłiky, łev a kvlen. Straideln płeludy se vzjemn trhaly, kousaly a drsaly, jako by śhavż ohe vłbec nectily. Jejich vyvdn se stupovalo do nepłŁetnosti, aś se hrab otłsl. Mrz mu płebhl po zdech a zmocnil se ho panickż strach. Pohldl do krbu a zdlo se mu, śe duchov plpolaj płmo v ohniti, roztrhan na kusy. Vylekan vytłetil oŁi, kubl sebou a vykłikl hrłzou
Vtom se otevłely dvełe, do sn veel robustn psał a za nm kuchał se stłbrnżm podnosem. Zhadn postavy v tom okamśiku zmizely, jako by je odvl vtr. Hrab tłetil oŁi na stnu i do krbu, ale nevidl uś vłbec nic. Zmaten hledl na psałe i na tlustho rozesmtho kuchałe, kterż kladl na stłl vonc pokrmy. Jen co se vytratil ze sn, zaraśenż hrab nedłvłiv pohldl na Pavla rskho, kterż se tvłil, jako by nic nevidl ani neslyel.
"Tak prosm, urozenż pane, jdlo je na stole, tak neotlejte, nebo vm vychladne!"
"Snad mi nechce namluvit, śes nic nevidl ani neslyel, k Łertu!"
"Nevm, co m Vae Jasnost na mysli!" kroutil nechpav hlavou rskż. "Veselż chlapk je ten kuchał a um mistrovsky vałit. Takovż by se nm hodil u ns v Prepurku!"
"Ach, sakra!" zaklel hrab a vyskoŁil z kłesla, płibhl ke krbu a rukou ukazoval na blou stnu. "Tady na tomto mst se klebili a dlali rmus njac duchov! Neslyel jsi skłeky a nłky?!"
"Odpuste, młj pane, ale nevm, co mi to tady zase chcete płit. Złejm vs płemohla śnava, zdłml jste si a nco se vm zdlo!"
"Zdłml?! Kdyś jsem płiel do zmku, slyel jsem na vlastn ui, kter mi jet natst neułzli, ten samż lomoz a dunn. Jakmile jsem otevłel dvełe, najednou vechno ztichlo! Chce mi łci, śe jsi nic neslyel?!"
"Vłbec nic! Dokud jste nerŁil zaklepat na dvełe, spal jsem jako załezanż. Musel jste slyet i moje chrpn!"
"No, sakra!" zaklel hrab a sedl si za prostłenż stłl. "Bu jsem blzen j, nebo ty! Kdyś jsi veel i s kuchałem, vichni ti duchov zmizeli a ztichl i jejich łev. Mm halucinace, nebo tady opravdu stra!"
Najednou kdosi prudce zabouchal na dvełe a vzpt veel oficil zmku a za nm Adam v mnisk kutn. Kdyś uvidli hrabte za prostłenżm stolem, nechtli vłit vlastnm oŁm.
"Urozenż pane hrab, jste to opravdu vy?!" zvolal naden tefan Revickż. "A my jsme chytili ptŁka, kterż vs ml"
"Vtejte, pane oficile, i ty, Adamko!" zvedl se hrab od stolu a srdeŁn je objal. "Jsem rd, śe vs opt vidm. Sednte si a jezte! Kuchał płinesl tolik jdla, śe je ho dost pro vechny!"
"A vna je tak dost pro vechny!" płidal se psał v dobr nlad. "Na vae zdrav, pnov!"
"ProŁ jsi takovż smutnż, Stanislave?"
"Bodej bych nebyl, kdyś mi nevrn śena uteŁe z hradu i s milencem. A navc je jm muś, jemuś jsem nejvc dłvłoval!"
"To mus bżt pkn vychytralż chlapk! Dal jsem ho vude hledat, v podzemnch chodbch i na hrad. Nikde ho ale nenali, jako by se po nm slehla zem!"
"To nen mośn, Michale! Vśdy ten tvłj poboŁnk potvrdil, śe ho vedl se strśemi dolł do vzen spoleŁn s Annou Rosinou! Spolh se na jeho slovo?"
"Nikomu nedłvłuji vc neś jemu! Na achtickm hrad se nkdy dj podivn vci, tak jako dnes o płlnoci" Kasteln se kousl do jazyka, nebo se skoro prołekl. Aś nyn si uvdomil, śe lotłi z Fzru jsou nenvratn pryŁ. Jestli je vojci nedostihnou, palatin mu to nikdy neodpust!
"Nerozumm ti!" rozhodil rukama hradn pn Tematna, kdyś doli k śeleznżm dvełm u sklepł a skladł. "Dnes o płlnoci mi utekla manśelka s tm pandurskżm kapitnem a nebżt setkn v Pieanech, mośn bych ji nikdy vc nevidl. Kam se mohl Samko Chrt propadnout?"
"Nejlpe bude, kdyś se zept sv vzdorovit manśelky, jak to s nm vlastn bylo. Jestli s n seel do vzen, z hradu neutekl!"
Oficil zmku, hrab a psał schzeli po schodech do sklepł pod zmkem, Novic Adam krŁel płed nimi a svtil lampou pod nohy, nebo vude byla tma jako v pytli. tefan Revickż se potmile usmval, ale psał natvan bruŁel. Vythli ho v nejlepm z loveck sn a znovu se budou trmcet pekelnżmi chodbami! Nohy mu ztśkly od vna a ml co dlat, aby udrśel rovnovhu.
"Kam jste ho zavłeli? Jsem velmi zvdav, co je to za ptŁka!"
"Jestli ten pandurskż filuta neuletl, ml by odpoŁvat v tomhle obrovskm sudu," sml se oficil a ukzal na nj prstem. Novic Adam posvtil na vysok dłevn stny ndoby, zpevnn śeleznżmi obruŁemi. "Doufm, śe se za tu chvli neudusil, bylo by ho opravdu"
"Zvednte vko a vythnte toho ubośka!" płeruil ho hrab Fbry netrpliv. "Hned vm povm, jestli byl zapleten do mho płlnoŁnho śnosu, nebo ne!"
Kdyś Pavol rskż s nmahou nazvedl tśkż poklop a shodil ho na hlinnou zem sklepa, napjat ticho proalo zoufal zvoln: "Pro Kristovy rny, mjte slitovn, vzneen pnov!"
Hrab s psałem nechpav civli na Revickho, ale najednou se nad okrajem sudu vynołila vylekan tvł pandurskho kapitna z Tematna. Psał pomohl neastnmu zajatci, aby se vzepłel na silnżch rukch a vyskoŁil ze sudu. Sotva se postavil na zem a narovnal, Peter Fbry zbledl śśasem jako stna.
"Pro pna krle!" zvolal neŁekan. "Vśdy to je młj zachrnce Samko Chrt! Płed rokem m vytrhl z pazourł smrti na Fzru!"
"Uf, urozenż pane, nebżt vs, i pro m by si płila!" odvtil vylekanż chlap a objal svho zachrnce. "Uś mi nebylo vechno jedno!"
"Jak ses dostal na toto msto zatracen?"
"To by byla dlouh historka, urozenż pane. Anna Rosina Listiusov zatouśila po zmn, a tak jsme vyrazili na Pieany, Vrbov a dostali se aś sem. Urozen pan chtla na vlastn oŁi vidt Alśbtu Bthoryovou a"
"To se j tedy podałilo!" płeruil ho tefan Revickż. "Vidli jsme tu dmu a Samka jsme chytili do pasti prv tehdy, kdyś ho poslala pryŁ, aby si mohla neruen popovdat s Łachtickou pan!"
"Ach, pnov, udlali jste kardinln chybu," zakroutil hrab rozmrzele hlavou, "kdyś jste z mho śnosu obvinili śpln nevinnho!"
"Kdo to mohl vdt?" ptal se zahanbenż novic. "V tomto podzemnm labyrintu si Łlovk nen niŁm jist!"
"Svat pravda, Adamko!" płisvdŁil Fbry a nespoutl oŁi ze svho zachrnce. "k, śe Listiusov je tvoj pan, Samko? Tak pojme ihned za n! Jsem na ni velmi zvdav, nebo jsem o n leccos zaslechl"
"UrŁit m uś hled, a nejen ona," skoŁil mu do łeŁi Samko Chrt, "ale i vojci, kteł j otevłeli celu!"
"Otevłeli celu Alśbty Bthoryov? No to jsem blzen! Neztrcejme Łas a pojme se płesvdŁit, co se tam dje!"
"Sotva stojte na nohou, pane!" protestoval psał, kterż neml ani nejmen chu bloudit podzemnmi chodbami. "Mte jet vłbec tolik sil, abyste "
"O m se neboj!" płeruil ho hrab energicky. "Svtlo mme, cestu znme, tak tedy pojme, aby si krsn Listiusov nemyslela, śe se jej ochrnce vypałil!"
Zamłili sklepenm k tajnżm dvełm, za kterżmi se rozprostraly zlovstn chodby. Novic Adam s lampou v ruce spoleŁn s Revickżm a za nimi hrab se Samkem Chrtem. Posledn krŁel rozzlobenż psał, kterż svral v ruce pochode a bruŁel si nco pod vousy.
"ProŁ ses vrtil, ty zrdŁe!" vykłikla zoufale Anna Rosina Listiusov, kdyś uvidla nenvidnho manśela v doprovodu vojkł a kastelna. Płibhla k młśm a zaŁala jimi blzniv lomcovat. "To ti nestaŁ, śe jsi m ponśil aś do prachu zem, jet m chce tżrat?"
"MlŁ, nevrn śeno!" okłikl ji a Łekal na kastelnovo rozhodnut. "Chce złstat v tomto nehostinnm śalłi aś do smrti?!"
"Jak ti młśu vłit, kdyś jsi m trpil cel dlouh msce?" vzlykala, ale jej oŁi prozrazovaly obrovskou touhu vyjt z vzen. "Myslela jsem, śe m jenom zkou"
"StaŁilo, urozen pan, ustupte ode dveł!" zchladil ji kasteln odmłenżm hlasem a odemykal celu.
Dva vojci chytili Listiusovou pod rukama a vedli ji do vedlej cely. Nebrnila se, jenom se nenvistn mraŁila na svho manśela.
"Jet jednu otzku," ozval se neŁekan Thurzo. "Neś se rozlouŁme, Anno Rosino, prozra, kam se propadl pandurskż kapitn Samko Chrt, tvłj"
"Nemm s nm nic spoleŁnho, ty śrlivż tyrane!" vmetla mu do tvłe vztekle . Procitla z euforie, kterou v n vyvolalo setkn s Łachtickou pan, a kdyś zjistila, śe ji zavłeli do jin cely, zaŁala zułit. "Ten tlustż kapitn m nsiln unesl z Tematna a spłhl se proti nm!"
"Ztichni, uboh pobhlice!" obołil se na ni manśel. "Nevłm ti ani slovo! Popros kastelna, aby ti dal na noc płinst postel, pełinu a ostatn haraburd, jinak bude spt na hol zemi!"
"Ty podlż zrdŁe! Chce m usvdŁit z nevry s tm slizkżm pandurskżm kapitnem, kterho bych nejradji"
"Nikdo nen zvdavż na vae citov vżbuchy, milostiv pan!" płeruil ji cynicky Michal Horvth. "Ten praivec płece płiel s vmi a j jsem vs velkodun płijal! Nyn ale łeknte, co pośadujete do sv cely, jinak"
"Jak se opovaśuje, ty starż, edivż osle?!" osopila se na nj Listiusov podrśdn. "Kdybych vdla, śe jsi takovż hnusnż pinavec"
"Tak uś dost!" skoŁil j do łeŁi kasteln rozzloben. "Nenechm se od vs urśet!"
"Ta nevdŁn falenice!" procedil skrz zuby na smrt uraśenż Samko Chrt. SpoleŁn s hrabtem, oficilem, psałem a mladżm novicem stli za skalnm płevisem, v bezprostłedn blzkosti cel. "Kdyby mohla, rozłezala by m jako divokou svini!"
"Tedy Samko, jsi ty ale blznivż pandur!" ozval se hrab uznale, nebo aś nyn poznal pravou tvł svho nkdejho zachrnce. "Ty se uś k t samolib hrabnce radji nepłiznvej, nebo ti hradn pn setne kebuli!"
"Ani ve snu by m nenapadlo, śe Samko je takovż nenapravitelnż sukniŁkł!" łekl tefan Revickż. "Nakonec se ukzalo, śe spoleŁn s nam Adamkem jsme ti śivot zachrnili!"
"Kaśdż z ns m sv slabosti, pnov," dodal psał s dłleśitżm vżrazem ve tvłi. "Snad nenechme vaeho zachrnce napospas tomu parohŁi z Tematna!"
"To by tak jet chyblo!" usml se hrab. "Samko mi zachrnil śivot a je moj povinnost, abych mu podal pomocnou ruku, zejmna te, kdyś mu hoł płda pod nohama"
"Nic lepho uś neŁekej!" zvolal psał a siln ho poplcal po rameni. "N urozenż hrab to łekl jasn. Bereme t mezi sebe!"
"Tak je, bratłŁku!" potvrdil hrab a podal mu ruku. "Jestli se chce vrtit na Tematn, kde t Łek potupn smrt, nebudu ti brnit. Kdyś bude chtt vstoupit do mżch sluśeb, poj s nmi a nebude toho litovat!"
"Tieji, pnov," napomnal je novic dłrazn, "nebo se prozradme!"
"M pravdu, Adamko," płisvdŁil hrab a znovu se obrtil k celm. "My dva złstaneme tady a vy bśte do zmku, tam se setkme!"
"Vynikajc npad!" zajsal Pavol rskż a honem vykroŁil zpt. "Aspo jsme se po dobr veŁełi proli!"
"Nebylo to z dlouh chvle!" sml se hrab. "Zastavte se v muŁrn doktora Sebastina a ukaśte naemu Samkovi, co vechno złstalo jako dłkaz proti Łachtick bestii!"
"Uś odchzej, urozenż pane!" upozornil ho mladż mnich potichu.
A opravdu. Stanislav Thurzo, kasteln a kapitn s vojky vystupovali ke dvełm vedoucm na doln ndvoł.
"Divn vci se dj na tomto obvanm hrad, Adamko. Kdyby palatin vdl, co se tu dje za jeho zdy, asi by ho trefil lak!"
"A co kdyś se to vechno dje s jeho tichżm souhlasem?"
"V tom płpad jsem blzen j, milż chlapŁe!" usml se hrab a objal ho kolem ramen. "Kdybys nezasvtil śivot Bohu, hned bych t vzal mezi nejvrnj spoleŁnky jako płed chvl toho pandurskho sukniŁkłe! Jsi velmi bystrż a rozumnż, a prv takov lidi potłebuji!"
"Jsem ti vdŁnż, Michale, śe jsi mi tak velkodun vyel vstłc, jinak by"
"Nezatśuj se takovżmi malichernostmi, Stanislave!" płeruil ho kasteln achtickho hradu. Sedli spolu v honosn sni hradnho palce. "Vm, v jak situaci se nachz, a znm vechny ty łeŁi o Ann Rosin."
"Je to pro m poniśujc, kdyś slym o jejch zvrcenostech. Kdybych ji na dlouh msce nepłiskłpnul na Tematn, urŁit bych se dostal do podobn situace jako nebohż Ndasdy płed nkolika lety."
"Na rozdl od tebe, on vdl od zaŁtku o zloŁinech Alśbty Bthoryov. Ani prstem ale nepohnul, aby jim zabrnil, a to se j stalo osudnżm. M krsnou śenu, ale nikdy j nedovol, aby z rozmaru niŁila nevinn śivoty. Jestli podlehne śensk samolibosti a vypoŁtavosti"
"Bośe chra!" skoŁil mu do łeŁi Thurzo. "Ve dlala za mżmi zdy a dozvdl jsem se o tom vśdy posledn. Tady bude v bezpeŁ a mośn Łasem dostane rozum. V opaŁnm płpad ji budu muset"
Nedołekl. Pozvedl pohr s vnem, jako by chtl v prłzraŁnm moku utopit mylenky na pomstu a smrt. Kasteln, kdyś vidl płtelovu utrpenou tvł, polośil mu pravici na rameno.
"To by byla vt tragdie neś ohavn skutky nezkrotn Anny!" napomenul ho. "Na nco takovho vłbec nemysli! Drś ji zkrtka, bu k n płsnż a mośn dostane rozum, jak łk. Ale dle neś tłi Łtyłi tżdny pod achtickżm hradem złstat nemłśe!"
"Zaplatm ti vechny vżdaje s n spojen a tuŁnou provizi za tvou ochotu."
"Nejde o m, a uś vłbec ne o penze. Jestli se palatin dozv, śe jsem poruil jeho płkaz a uvznil jsem v podzemn cele i tvou śenu"
"S tm si hlavu nelam, Michale!" skoŁil mu do łeŁi Thurzo. "J se s nm dohodnu a tob se kvłli Listiusov ani vlas na hlav nezkłiv!"
"V tom płpad tady młśe złstat i dle," usml se trpce kasteln a uchopil pohr. "Na tv zdrav!"
Slunce vykouklo zpoza temnżch mrakł a jeho hłejiv, zlat paprsky hladily zasnśen hory i obvanż achtickż hrad.
Na vysok vśi kostela prv odbjelo devt rno, kdyś z brny na ndvoł zmku vyli Pavol rskż, doktor Sebastin, rozesmtż Samko Chrt a hrab Peter Fbry.
"To je tedy blznivż npad, pane," lamentoval tlustż psał, kdyś płeli k matalm, ze kterżch sluha vyvdl jejich kon, "odejt z achtic v nejlepm, kdyś uś nic nehroz"
"Nemm na vybranou, płtelŁku!" zarazil ho hrab v dobr nlad. "Jet dnes v noci musme dorazit do Prepurku, nebo tam mm nkolik dłleśitżch setkn. A tebe Łek v kancelłi kopa nevyłzen korespondence."
"Nejvt problm je v tom," prohlsil doktor Sebastin s śsmvem, "śe se n slavnż psał nedovede rozlouŁit s vynikajcm vnem, kterżm ho tefan Revickż tak tdłe Łastoval!"
", dobr rno, vzneen pnov!" oslovil je oficil, kterż prv v tu chvli vyel proti nim. "Bude se mi docela stżskat po takov vesel spoleŁnosti!"
Starż podkon płinesl postroje a chystal kon na cestu. Sluha vythl vaky s jejich vcmi na boky osedlanżch kon a płipnul je kośenżmi łemeny.
"Dkuji za ve, pane sprvce, a pozdravujte starho kastelna. Nebżt vs, nemli bychom v achticch kde hlavu slośit!"
"Sbohem, pnov, a astnou cestu!" louŁil se s nimi tefan Revickż a objal kaśdho jako vlastnho bratra. "Mte płed sebou dlouhou cestu, bute opatrn!"
"O ns se neboj, tefane!" zvolal psał rskż a vyskoŁil na kon. "Radji dej pozor na hrabnku a jej spojence!"
"Tak otvrejte brnu, pane oficile, a sbohem!" rozkzal hrab a naposledy mu płtelsky sevłel ruku. "Złstvm vam dluśnkem a vy nam spojencem!"
"Kdy se opt uvidme, urozenż pane?"
"Jakmile povol zima a naskytne se vhodn płleśitost!" odvtil hrab a bodnul kon do slabin. Kdyś projśdli brnou, obrtil se v sedle a dodal: "A kdyś ne tady v achticch, tak na onom svt se nm to urŁit podał!"
tefan Revickż doprovodil odjśdjc aś za brnu zmku. Zastavil se na mrnm nvr a dlouho za nimi hledl. Vyrazili cvalem płes irok nmst a za chvli se mu ztratili z dohledu.
TET ST
NA TKU (1613)
SPOJENCI A HLAVN NEPTEL
"Vzpomn si na nekompromisn postoj panovnka, kdyś jsme se setkali ve Vdni na tdrż den?"
"Jak by ne, Frao. Byla to nechutn komedie! Palatin Thurzo ml do Velk noci panovnkovi płedlośit vżsledky vyetłovn zloŁinł Alśbty Bthoryov a psemn mu oznmit termn zasedn soudnho tribunlu. A co udlal za tłinct mscł od audience?"
"Vyslechl dal svdky, rozłil zpisy z vyetłovn, ale nic vce. Protonotłi vyslechli uś vce neś tłi sta svdkł, ale navzdory tomu ve złstalo płi starm a ukrutn Łachtick pan vyvzla se zdravou kłś!"
Hrab Peter Fbry a jeho płtel kardinl Frao Forgch sedli v salon honosnho Fbryho palce v Prepurku a dłvrn spolu promlouvali. Studenż severk vrśel do oken a lomcoval jimi. Jeho thl vyt se msilo s praskotem ohn v krbu, ze kterho se łilo teplo.
"Ten prokletż Thurzo vyuśv ve svłj prospch stavovsk nepokoje a tureckou expanzi na jihu zem. Jeho krlovsk VeliŁenstvo je ze vech stran zavaleno zvaśnżmi problmy, jejichś łeen nesnese odkladu. Tak se skandl s Łachtickou pan dostv na okraj pozornosti."
"Takovto situace nejvce vyhovuje palatinovi!" płeruil ho kardinl rozvśn a płejel si rukou po vysokm Łele. "Navzdory vemu nechpu, proŁ krl stle mlŁ. Spolh se na palatina, śe bude postupovat podle zkona a po posouzen dłkaznch materilł postav hrabnku płed krlovskż tribunl?"
"To je absolutn nesmysl! Uś płed nkolika roky protonotł Andrej z Kerezstśru i ten zbablec Mojś Czirky, kterż upsal dui Thurzovi, zaŁali vyetłovat svdky krvavżch zloŁinł Łachtick pan. A co z toho veho? Ani jedinż zpis z vyetłovn se nedostal do povolanżch rukou, natośpak k Jeho krlovskmu VeliŁenstvu!"
Jak se k tm dokumentłm dostat?"
"Mluv, jako bys neznal zpupnho palatina, kterż psemn nałdil, aby dokumenty złstaly płstupn jen pro intern zleśitosti tabulrnho soudu. Nalo by se v nich leccos, ale urŁit ne to, co potłebujeme. Thurzo se postaral, aby se v listinch neobjevila zmnka o muŁen a orgich. Opravdu dobłe um zahladit stopy po ukrutnostech."
"Ale to je nehorzn!" vybuchl kardinl v nvalu spravedlivho hnvu. "Je to dehonestace pravdy a tm i crkve! Ten luternskż paa nebude svvoln pinit zkladn mravn hodnoty! Jako płedstavitel svat katolick crkve to nemohu płipustit! Jestlipak ns ti luterni śpln neznemośn płed svtem? Pokud śiji a Błh mi dv slu, nepłipustm takovouto nespravedlivost!"
"Je zbyteŁn se rozŁilovat a niŁit si zdrav. Crkev mus vyuśt vechen svłj vliv ke spravedlivmu ukonŁen Łachtickho skandlu!"
"Nezapomnej, milż płteli, śe katolick crkev se nemłśe stt nstrojem politickżch a mocenskżch intrik v rukou nejvlivnjch tohoto svta! Na druh stran ale nemłśe złstat lhostejn k ohavnostem a zloŁinłm, za kter mus Alśbtu Bthoryovou stihnout spravedlivż trest!"
"Nepoznvm t, Frao! Ty, muś smłen, klidu a milosrdn lsky ke vem, mluv tak radikln. Nen to v rozporu s evangeliem?"
"Uvdom si, śe spravedlnost a mravnost vyluŁuj bezprv, zlobu a zhżralost. Zkon lsky nemłśe znamenat falenou pokoru, pro kterou si dme rozbjet a stnat hlavy surovżm tyranem nebo vrahem. Takovto anarchie by byla vżsmchem pravdy a spravedlnosti! Ani Jeś Kristus nenastavil veleknzovu sluhovi druhou tvł, kdyś ho brutln uhodil do obliŁeje. Vśdy ten to udlal z nenvisti a ctiśdostivosti, aby se zavdŁil svmu pnovi. Kristus ho vełejn pranżłoval za nsil, ke ktermu neml dłvod. Jenom si vzpome, jak tvrd vystoupil proti farizejłm, on, kterż byl lska sama, vśdy byl bośm synem!"
Najednou se rozletly dvełe a v nich se zastavil udżchanż sluha. Pohldl na płekvapenho hrabte, popoel aś k nmu a rozruen oznmil: "Promite, pane, śe rum, ale dole u brny Łek urozenż palatin Juraj Thurzo a chce s vmi bezodkladn mluvit."
"V palatin, śe je u m kardinl Forgch?" zeptal se hrab udiven.
"Ne, pane, koŁr Jeho Eminence odejel zpt uś płed hodinou."
"To je vynikajc! Ihned płive palatina nahoru do salonu. A jet nco, płiel Thurzo s doprovodem, nebo sm?"
"Je tady jeho cestovn koŁr se Łtyłspłeśm a Łtyłi vojci, pane."
Sotva starż sluha opustil mstnost, hrab Fbry vyskoŁil z kłesla a zvolal: "Mluv o vlku a vlk za humny!"
"Co od tebe ten karirista młśe chtt, Petere? V tomto płpad nejde o nhodu. Co chce dlat?"
"Płijmout jej a vyslechnout. Ale nemme uś moc Łasu. Jestli ti młśu poradit, schovej se do druh mstnosti za zvs, abys o nic nepłiel. Thurzo se nesm v śdnm płpad dozvdt, śe jsi tady."
Do salonu łznżm krokem vstoupil zavalitż muś. Hrab pohlśel na płichzejcho s jistou dvkou zvisti, ale vzpt vstal z kłesla, hluboce se płed nm uklonil a podal mu ruku se slovy: "Bu pozdraven, vzcnż płteli! SrdeŁn t vtm ve svm palci!"
"Dkuji ti, Petere!" odpovdl Thurzo hlubokżm hlasem a zaŁal si svlkat tśkż kośich. Starż sluha popoel k nmu, vzal kośich a odeel.
"Sedni si tam, kde ti bude nejpohodlnji, a ci se zde jako doma," ozval se hrab, jakmile se dvełe zavłely. "emu vdŁm za tvou neŁekanou nvtvu?"
"Byl bych velice rd, kdybychom si płestali hrt na schovvanou. Nen dost Łasu na przdn łeŁi!" odpovdl Thurzo rozzloben. "eknu ti na rovinu, proŁ jsem zde. Potłebuji tvoji pomoc."
"Ty, nejvy płedstavitel zemskżch zleśitost Uherska, płichz m prosit o pomoc? To je skuteŁn paradoxn situace!" zvolal hrab s ostrou ironi.
Palatina svrbly psti, protośe s nm Fbry mluvil jako s blznem, coś ho płivdlo k zułivosti. Snaśil se ovldat, ale dałilo se mu to jen s velkżm sebezapłenm. Nesnesl, kdyś mu nkdo oponoval, natośpak kdyś ho zesmoval.
"Płesn tak, jak jsi łekl, płteli. Płiel jsem t poprosit o pomoc a pevn vłm, śe neodmtne a vyslechne m."
"UrŁit ode m chce dłkazy o zloŁinech a ohavnostech Alśbty Bthoryov," popichoval ho Fbry. "Velmi rd a ochotn ti pomohu."
"Nenechm se zaplst do st tvżch intrik!" vybuchl Thurzo neŁekan a vyskoŁil zpoza stolu jako rozzułenż tygr. "Copak uś jsi śpln zelel a slep nenvist k Łachtick pan ti śpln zatemnila rozum?"
"Ovldej se, vzneenż płteli!" varoval ho hrab podrśdn. Obval se, śe ho Thurzo chyt pod krkem a ve slepm hnvu ukrt. "Płiel jsi do mho palce a j jsem t płijal jako płtele. ProŁ"
"To je tv jedin tst!" skoŁil mu do łeŁi palatin a v posledn chvli se ovldl. "Jet stle nechpe, śe jestli pośene Alśbtu Bthoryovou płed krlovskż soud, zasad smrtelnou rnu uhersk lecht? Za sv zloŁiny by skonŁila v rukou kata, Łmś by lechtick stavy utrply morln śjmu a ztratily vlastn dłstojnost płed celżm svtem!"
Hrab ztuhl. Vżraz palatinovy tvłe nevstil nic dobrho, proto hned neodpovdl. VyŁkal, dokud se rozzlobenż Thurzo troku neuklidnil, ale nalhav vżŁitka jeho poslednch slov ho płmo nutila k sarkazmu.
"Sp blznivinu, a ne dłstojnost!" vmetl mu do tvłe a zaŁal se nsiln smt. "Chce mi płipomenout otłepanou frzi, nedejme se, pnov bratłi!?" Povz mi upłmn, kdo dnes, mimo tebe, tvżch patolzalł a płbuznżch, stoj o Łachtickou pan? Nae zkony mluv jasnou łeŁ"
"Ty se opovaśuje nazżvat m płtele patolzaly?!" płeruil ho Thurzo uraśen. "A sm uś nkolik let pochlebuje panovnkovi, vetłel ses do jeho płzn a zradil jsi zjmy ns vech?! Vśdy krli v tomto płpad nejde o nic jinho, jen aby zdiskreditoval lechtu. Nemłśe se svżmi spojenci snst jej nedotknuteln vżsady a prva! Na to si doteka nepłiel?!"
"Exemplrn proces s Łachtickou pan bude jenom nastavenm zrcadla magntskżm vrstvm. Ty jako zstupce panovnka v Uhersku bys ml vdt, śe zkon plat pro kaśdho, nejen pro bdn a chud! Podle zkona mus bżt smrt potrestn kaśdż, kdo shne na śivot jinho Łlovka, natośpak na śivot płslunka lechtickho stavu. A prv v płpad Alśbty Bthoryov toho bylo aś płli!"
"V płece, śe tu neastnou śenu jsem odsoudil na dośivot v podzemnm śalłi. Je to pro ni vt ponśen neś trest smrti. Kaśdż dnes v tto zem v, śe Łachtick pan se uś pomoci ned a ze śalłe se nikdy ven nedostane! ProŁ donekoneŁna rozmazv tuto uzavłenou zleśitost a vtr ji do u nepovolanżm?!"
"To, śe jsi śstnm rozsudkem uvznil hrabnku na jejm hrad, jet nic neznamen! Uś dvno jsi ji ml poslat citaci obśaloby a postavit ji płed oficiln krlovskż soud! Tv prłhledn manvrovn pobułuje Łm dl vc krlovskż dvłr ve Vdni."
Hrab nekłiŁel, ale dłraz v jeho hlase palatina drśdil. Uśuś chtl vyskoŁit z kłesla a chytit hrabte pod krkem, vdl ale, śe tm by prohrl na cel Łłe. Z vżrazu jeho tvłe se dalo vyŁst, śe uś ztrc trplivost. Plnż vzteku si uvdomil, śe płedsevzet zskat Fbryho na svou stranu nem nadji na śspch.
"Nem v sob ani kousek prozravosti! V, jakż ohlas by vyvolal vełejnż soudn proces s Alśbtou Bthoryovou? I ty sm by ses s n dostal do jednoho pytle a ve svt by s posmchem poukazovali na uherskou lechtu. A kdo setłe potupu z Łela jejch płbuznżch?"
"Promi, vzcnż palatine, ale nemłśe klst rodinn a osobn zjmy nad celonrodn! ZloŁiny Alśbty Bthoryov a jej sadistick ukrutnost jsou nejen vżsmchem lidskosti, ale i traumatem pro cel Uhersko! Płed rokem ti panovnk płikzal ukonŁit vyetłovn a potrestat ji podle platnho zkona. A co jsi udlal ty? Odkldal jsi donekoneŁna soudn proces a uzavłel jsi ho zpłsobem, kterż je v płkrm rozporu se zkony na zem."
"Tak uś dost!" załval palatin, kterż uś nedokzal płedstrat klid, s jakżm dote płijmal jeho radikln śtoky. "Jak se m opovaśuje tak nehorzn urśet?! M, kterż se starm o połdek, klid a blaho Uherska!"
Pratil pst do stolu, jenś pod śderem zapratl, a vyvanż ubrus z jemnho pltna sletl na zem. Tvł se mu zbarvila dofialova, oŁi se podlily krv a vżraz tvłe płsobil hroziv. Peter Fbry se ale nedal vyvst z rovnovhy. Ironicky se usmval na rozŁilenho palatina, kterż se rychle sehnul a zvedl ze zem blż ubrus. Hodil ho na stłl a dlan si zakryl obliŁej.
"Uklidni se, Juraji, a nepodlhej slepmu hnvu!" promluvil Fbry klidn, ale v jeho hlase bylo ctit napt. "Jenom si dobłe vzpome, śe jet v lednu minulho roku krlovskż kanclł Vavrinec Ferencfi informoval panovnka o ukrutnżch zloŁinech Alśbty Bthoryov. Nov vżpovdi o jejch ohavnostech podntily krle, aby dal dispozici vdesk soudn komołe, śe Bthoryov m bżt za tolik zloŁinł odsouzena k smrti! Co na to łekne?"
"Bu si jist," odvtil Thurzo mrnjm tónem, "śe panovnk zmn svłj postoj k Alśbt Bthoryov. "Jet v kvtnu minulho roku, cestou do Frankfurtu, kde ho korunovali na łmsko-nmeckho csałe, jsme probrali i tento spornż proces. achtick pan złstane ve vzen aś do smrti!"
"Obvm se, śe tob płedevm chyb jakżkoliv smysl pro spravedlnost!" łekl Fbry. "Nezapomnej, śe płed Bohem jsme si vichni rovni! Mnoz t obviuj, a j jim dvm pln za pravdu, śe i ty młśe za zniŁen śivoty dvŁat ze zemanskżch i lechtickżch rodin, kter zemłely v poslednch mscch od t doby, co jsi ml vyetłit Łachtickou afru. Nese za n plnou zodpovdnost spoleŁn s Alśbtou Bthoryovou!"
"Tv podlost nezn mez, kdyś se m opovaśuje porovnvat s tou besti! Smetl jsem ji ze zemskho povrchu a odsoudil k dośivotnmu trestu!"
"Navzdory tomu ti uletla na Fzr a tam pchala svoje ohavnosti dl! Na śnosu se aktivn podlel zemplnskż śupan Juraj Drugeth, oddanż ze Alśbty Bthoryov. Vechno se uskuteŁnilo s tvżm tichżm souhlasem!"
Thurzo vyskoŁil z kłesla a hrab Fbry uś hledal zpłsob, jak se vyhnout jeho medvdm pazourłm. Obval se, śe ho chyt a vyhod ven oknem. K jeho velkmu płekvapen ale palatin zaskłpal zuby, rozepnul si vestu a zaŁal zułiv rzovat po salonu.
Nhle se zastavil u zvsu, kterż oddloval tajnou mstnost, kde sedl nic netuc kardinl. Hrab strnul strachy a oŁividn zbledl. V posledn chvli chytil stłl, kterż okusil palatinovu pst, a prudce ho płevrtil na zem. Lomoz a praskot dłeva płekvapil rozŁilenho Thurza natolik, śe płiskoŁil k hrabti a załval: "Copak jsi śpln ztratil rozum, ty nakrobenż blzne?! Nebo jsi ośralż?!"
"Neurśej m!" obołil se na nho hrab. "Msto zabrn rozshlżch majetkł Bthorył ve prospch krlovsk koruny jsi je tajn rozdlil ddicłm Łachtick pan! Informoval jsi o tom Jeho krlovsk VeliŁenstvo?"
"Ty zrdŁe! Jak se opovaśuje tvrdit nco takovho bez dłkazł?! Mysl si, śe naletm na tv teatrln kousky a hloup łeŁi?!"
"Moc m mrz, śe vechno popr a m dłkazy proti tob povaśuje za hlouposti. ekl bych ti toho mnohem vc, ale obvm se, śe ty nechce pravdu slyet. Navzdory tv tvrdohlavosti ale złstv faktem, śe Alśbta Bthoryov patł płed soud!"
"Ty jsi opravdu blzen! Płiel jsem za tebou jako płtel a chtl jsem ti odhalit zkulis tohoto procesu. Jsi ale zaslepenż a chce ji za kaśdou cenu vidt na ibenici! BezpeŁnost a blaho Uherska t v tomto płpad ani zdaleka nezajmaj!" zułil palatin a neŁekan popoel ke dvełm. Vztekle se obrtil k hrabti a dłraznżm hlasem ho varoval: "Moc dobłe si rozmysli, co bude dl podnikat!"
"Ujiuji t, śe na rozdl od tebe mm Łist svdom! Ty jsi zodpovdnż za zneuśvn zkona! Na tvżch ramenou leś błemeno nevinn krve ubohżch obt Łachtick pan, protośe jde proti spravedlnosti i se soudci, kteł jsou ti slep oddni! Jsi zodpovdnż za tżrn a vraśdn, kter Alśbta Bthoryov pchala pod ztitou tv shovvavosti!" obvinil ho hrab nekompromisn. Zdviśenżm ukazovkem dval dłraz svżm argumentłm, płiŁemś zaraśenmu palatinovi hledl nenvistn do oŁ. Ten zułiv otevłel dvełe a uśuś chtl odejt. Płeci jenom ale nezłstal svmu hostiteli nic dluśen.
"Tmto ses otevłen postavil proti mn, uherskmu palatinovi a zemskmu vojevłdci. Uvdom si, do jak nebezpeŁn hry ses dostal!"
Obrtil se, prskl dvełmi a za nimi bylo na chodb slyet vzdalujc se ozvnu tśkżch krokł. Hrab Fbry jet chvli hledl na dvełe, pak rychle upravil vyłezvanż stłl a zamłil k zvsu. Sotva ho staŁil odhrnout, z śzk spojovac chodby mezi salonem a tajnou mstnost vyel kardinl. Płekvapenmu hrabti podal ruku a łekl: "Gratuluji ti, Petere! Vechno jsem si vyslechl. Byl jsi jedineŁnż a neopakovatelnż!"
"Nepłehnj, Frao, aś tak jedineŁn to nebylo. Ty na mm mst bys udlal to sam."
"Osobn bych se s palatinem nepustil do otevłenho boje. Aspo ne takovżm zpłsobem, jako jsi to udlal płed chvl ty. Klobouk dolł płed tvoj odvahou a nekompromisnost. Chamtivho Thurza mlem trefil lak!"
"Myslm si, śe se rozhodl śpln zastavit vyetłovn a potichu celż skandl ututlat. Co se v tom d dlat?"
"Nen jin łeen, neś se znovu poradit s Jeho krlovskżm VeliŁenstvem. Dnes odjśdm do Vdn a ztra budu na osobn audienci u Jeho Vżsosti. Vce nemohu v dan situaci udlat."
"Vynikajc mylenka!" zvolal hrab Fbry naden. "Młśe hodn vykonat, aby se koneŁn pohnuly vci dopłedu."
"Musme se ale rozlouŁit, protośe Łas pokroŁil a do veŁera musm bżt na krlovskm dvołe."
Vyli ze salonu na irokou, vzcnżmi malbami zdobenou chodbu a po mramorovm schoditi seli do płzem palce. Skrz velk okna pronikaly aś k nim sluneŁn paprsky, dopadajc na drah olejomalby a fresky vstupn haly.
"BEZ MILOSTI A IHNED!"
"Slitujte se, urozenż pane!" vzpnala ruce Helena KoŁiov, kleŁc na kolenou płed Stanislavem Thurzem. "Jsme vae oddan sluśebnice a nemme nic spoleŁnho se zloŁiny va urozen manśelky!"
"Tvoje kaln oŁi t prozrazuj, ty bestie!" okłikl ji hradn pn Tematna. "Schovanky hajnho pod płsahou dosvdŁily, jak zvrcenosti jste płede dvma lety na nich pchaly spoleŁn s moj manśelkou! Jak se opovaśuje lht mi płmo do oŁ, odporn babizno?!"
"Milost, urozenż pane!" prosila vylekan Erśa Kardoov a natahovala k Thurzovi kostnat ruce. "Jednaly jsme jenom na płkaz va krsn pan! Ona ns nutila, abychom"
"MlŁ, Łarodjnice!" osopil se na ni a vyskoŁil z pohodln śidle. "Jet slovo a dm vs nathnout na skłipec, vy ohavn ropuchy! Nejradji bych vs dal ihned obsit, ale nebudu si pinit ruce va zkaśenou krv! ProŁ jste płily na Tematn?!"
"Vae vzneen pan manśelka ns najala do sluśby!" vytkla pleat KoŁiov pohotov. "Slouśily jsme j vrn jako nejoddanj dłvrnice."
"k, ,vzneen manśelka'?!" obołil se na ni hradn pn. "I tv bżval pan byla vzneen a Łist jako lilie, śe?!"
KoŁiov sebou trhla strachy a śpln onmla. Nevdla, co m odpovdt, nebo si s hrłzou uvdomila, śe odhalil jejich nejvt tajemstv. Jak se jenom mohl dozvdt, śe ob slouśily
"U koho jsi slouśila naposledy, ty jedubabo?" vybuchl Stanislav Thurzo a jeho tvł prozrazovala, śe neśertuje. "ekni svatou pravdu, nebo se dnen noci uś nedośije!"
"Na panskm statku v Beckov!" duovala se pleat KoŁiov bez zbran. Byly jsme tam spoleŁn s Erśou."
"Lśe, zmije! Lzala si paty Łachtick pan a ona t nauŁila ve, co jsi pchala spoleŁn s Annou Rosinou na mm hrad!"
"Plnila jsem poslun jenom jej płkazy," brnila se pleat KoŁiov a lysina se j podlila krv. "Varovala jsem vai ctnou pan, aby neubliśovala tm"
"Tak to uś płesahuje vechny meze!" płeruil ji v nvalu hnvu, chytil stłbrnż zvonek a prudce jm zazvonil. "M nebude vodit za nos jako samolibou Annu Rosinu! Ta dvŁata nelśou a płiznala, śe jet ukrutnji jsi s nimi zachzela na achtickm hrad spoleŁn s Alśbtou Bthoryovou! Oddan jste j slouśily aś do jejho zatŁen."
"Netrestejte strnouc śeny, urozenż pane!" jeŁela Erśa Kardoov śpnliv a padla płed nm na kolena. "Budeme vm vrn slouśit a vechno"
"Na ibenici jste mly viset!" skoŁil j do łeŁi a taktak śe j nepratil po hub. "Kdo vs najal do sluśeb na Tematn, kdyś jste tady"
Nedołekl. Dvełe se rozletly a dovnitł se vłtil kapitn hradn posdky Imrich Becsdy. Srazil podpatky k sob a s otzkou v oŁch hledl na pna hradu.
"Odve ty dv Łarodjnice do vzen, Imrichu, bez milosti a ihned! Płiprav ve na cestu, jak bylo dohodnuto!"
"Provedu. Aś bude ve płipraveno, dm vm vdt a młśeme vyrazit, jak jste se rozhodl!"
Uklonil se, neŁekan chytil za vychrtlż krk zaraśenou Kardoovou a postavil ji na nohy.
"A ty, ukrutn babizno, padej, ale hned!" załval na vychytralou pleatou KoŁiovou a rozzloben ji piŁatou botou kopl do zadku. "NauŁm t jet v kostele hvzdat! Dote jsi uśvala hrabnŁinu płze, ale od tto chvle je se vm konec!"
"Jen je drś zkrtka, Imrichu!" povzbuzoval ho Stanislav Thurzo. "Kdyby se nkter z nich postavila na odpor, neetłi ji a udlej to, co uzn za vhodn!"
"Uś nm nepomłśe ani nebohż Ficko Ujvry, Erśo!" stnala pleat KoŁiov a hledla malżm oknkem na zasnśen hory. "Kdov, kam ns ten tematnskż Łarodj vleŁe"
"Za vechno młśe ten nakrobenż kapitn!" nenechala ji domluvit Kardoov. "Sldil po ns celou tu dobu, co zmizela urozen pan Annna Rosina, a nakonec ns chytil do pasti v na komołe!"
"Dva roky jsme unikaly panskżm pehłm, ale letos uś budeme viset na ibenici, Erśo! Jestli ns dostane do rukou palatin Thurzo, utpou nm prsty śhavżmi kletmi, budou ns plit a obs jako Ilonu, Annu a"
"Nemaluj Łerta na ze!" płeruila ji skłpavżm hlasem Kardoov, ale na pooban tvłi se j zraŁil strach. "Urozen pan Alśbt se do tto doby ani vlas na hlav nezkłivil, i kdyś se stle mluv o jejm vydn płed krlovskż soud!"
"M ty ale opravdu hloupou palici, Erśo! achtick hrabnka m za sebou vlivn magnty a ti ji nevydaj do rukou kata! Po ns ani pes netkne a vechno, co Łachtick pan napchala, padne na nai hlavu!"
"Nic proti nm nemaj, Heleno, a kdyby i mli, nic se nm nemłśe stt. Neexistuje jedinż dłkaz"
Nedołekla, nebo dvełe na sanch se neŁekan otevłely a dovnitł nahldl vysokż chlap v uniform. V ruce drśel pistoli a młil na n.
"Okamśit ven z pelechu, ropuchy smradlav!" załval a hlavn pistole ouchl KoŁiovou mezi śebra. "Vozte se v panskm koŁru, ale skonŁte na hnojiti a psi vm budou kosti okusovat!"
KoŁiov chtla cosi jedovat odseknout, ale vystraen Kardoov vyskoŁila ven a bojcn se rozhlśela na vechny strany. Kdyś na protjm błehu Vhu uvidla Nov Mesto, okamśit vdla, kter bije! est vojkł na konch sjśdlo dolł nevysokżm błehem k ledem spoutan łece a za nimi zpłah se sanmi.
"Led je pevnż jako śelezo, urozenż pane!" zvolal kapitn hradn posdky, kterż jel vepłedu. "Płed nmi płejelo nkolik formanł s nalośenżmi snmi a uś vyjśdj tam na druhm błehu!"
"Ve jmnu Bośm płejedeme i my!" odvtil Stanislav Thurzo a obrtil se k zpłahu. "Zaśete je dovnitł, Ondreji, a zamknte dvełe! Hote sebou, Łarodjnice!"
Ozbrojenż chlap Łekal jenom na to. PostrŁil vyhublou Kardoovou a ta zajeŁela, jako by ji stahovali z kłśe. VyskoŁila po schłdcch a tlust KoŁiov nemotorn chvtala za n. Uklouzla ale a rozplcla se na led. Kdyś to vidli vojci, zaŁali se chechtat a hradn pn s nimi. KoŁiov zŁervenala hanbou, vstala a stnajc nastoupila. Chlap v uniform płibouchl dvłka, zamkl je a vyskoŁil na bok zpłahu. vihl kon a prłvod se rozjel na druhou stranu. SluneŁn paprsky hladily zasnśenż kraj a v dlce płed nimi bylo vidt vysokou vś kostela v Novom Meste nad Vhom.
"Kde jsi vyoural ty krut babizny, Stanislave?" ptal se kasteln achtickho hradu a nevłcn kroutil hlavou. "Myslel jsem si, śe se do zem propadly , a oni jsou tady! Sem s nimi, do t przdn cely!"
"Tak płeci jenom mla dvŁata z hjovny pravdu!" zvolal rozzloben Stanislav Thurzo a płsnżm pohledem si zmłil ob śeny, kter se tłsly zimou i strachy. "Slouśily u Łachtick pan na hrad i v zmku a pomhaly j."
"Milost, urozenż pane, milost!" vykłikla ujeŁen Kardoka a padla płed nm na kolena. "Slitujte se nad pokornżmi sluśebnicemi"
"Ticho bu, Łarodjnice!" okłikl ji kasteln, chytil ji za odłenż kabt a postavil na nohy. "Pokorn sluśebnice bla a Łachtick bestie se koneŁn vrtily tam, odkud vyly!"
"Mjte s nmi slitovn, Vae Jasnosti!" zakvlela pleat KoŁiov, kter se zmocnila śzkost płi pohledu na chladn młśe podzemnho śalłe. "Vśdy jsme si vs velmi vśily a vrn jsme vm slouśily!"
"Ach, ty babizno falen!" odhodil ji kasteln, otevłel celu a prudkżm gestem ruky naznaŁil, aby vely dovnitł. "Podlzala jsi Alśbt Bthoryov i s tou druhou Łarodjnic, kter strachy cvak zubama a zimou kżch."
"Ty praivŁe!" skoŁila mu neŁekan do łeŁi Łachtick pan, kter dote mlŁky sledovala, co se dje. "Jak se opovaśuje urśet m płed hradnm pnem z Tematna?!"
Kasteln złstal stt jako opałen, nebo neŁekal takovouto reakci. Pleat KoŁika vyuśila jeho chvilkovou bezmocnost, uklonila se płed Alśbtou a polbila j vyhubl ruce, kter natahovala skrz młśe.
"Ó, milostiv pan Alśbto!" zvolala s płedstranżm nadenm. "Jak jsem astna, śe vs po tolika letech opt vidm! Tady s Erśou jsme na vs se soucitem myslely a chtly jsme vm"
Nedołekla. Dva palatinovi vojci ji popadli a nsiln odvlekli do płipraven cely. Brnila se, hzela sebou a kopala na vechny strany, ale marn. Kasteln chytil zbablou Kardoovou za krk. Hodil ji dovnitł tak prudce, śe nestaŁila ani zajeŁet.
"Uś ani slovo, nebo vs dm nathnout na skłipec a płiznte i to, o Łem se vm jenom zdlo!" rozŁiloval se, kdyś zamykal dvełe. Poodeel nkolik krokł a zastavil se płed celou Łachtick pan.
"Co m proti mżm vrnżm sluśebnicm, ty zrdŁe?!" vyłtila se k nmu a neŁekan mu plivla do tvłe. "Tady m, co ti patł!"
Zaraśenż kasteln ctil, jak mu sliny potupy stkaj po olehan tvłi, ale jet vce ho poniśoval jej hysterickż smch, kterż neml konce. Vythl kapesnk a utral si tvł, kdyś k nmu płistoupil Stanislav Thurzo.
"Pojme odtud, Michale, tady bsn pekeln sly!"
"I ty dostane svou odmnu, bezcitnż tyrane!" vykłikla najednou Anna Rosina, kterou vznili ve vedlej cele. "Dokdy m bude trżznit?!"
Vzpt po nm v silou hodila skrz młśe dśbn.
"Pozor, nebo t zabije!" zvolal kasteln vylekan a v posledn chvli strhl nic netucho Stanislava Thurza k sob, aby ho dśbn nezashl do hlavy. Thurzo ztratil rovnovhu a rozplcl se na zemi. Dśbn narazil do zdi a roztłtil se na drobn stłepy.
"Myslel jsem si, śe jste rozumnj a inteligentnj dma!" napomnal ji kasteln. "Jste ale stejn hyena jako tato hrabnka!"
"Co si to dovolujete, vy namylenż grobine?!" osopila se na nho Listiusov a kodolib sledovala nenvidnho manśela. Vyśvala se v jeho bezmocnm hnvu, kdyś se opraoval a obliŁej ml vzteky Łervenż jako papriku. Kdyby mohla, vykrbala by mu oŁi!
"Tak to uś płesahuje vechny meze, bestie!" obołil se na ni Thurzo. "Nepomłśe ti ani svat Barbora!"
Jeho slova zanikala v lenm smchu Łachtick pan, kter se nramn bavila tm, co se stalo Thurzovi, kterż se jet płed malou chvilkou svjel na zemi jako Łerv. Vojci jenom nechpav civli, ale kdyś na n kasteln kżvl rukou, okamśit k nmu płispchali.
"Dejte to tu do połdku a hldejte je jako oko v hlav!" rozkzal jim a musel se hodn płemhat, aby nenechal nezkrotn magntky potrestat. "Polu vm jet dva vojky a kdyby se cokoliv stalo, okamśit m budete informovat!"
"Jak płikazujete, pane!" odpovdl jeden z vojkł.
Kasteln ctil vzrłstajc napt, kter ho płmo nutkalo utct z tohoto prokletho podzem, proto se otoŁil na podpatku a nevmaje si vyŁtavżch pohledł, zamłil nahoru ke schodłm. Stanislav Thurzo ale nechtl odejt jako poraśenż. NeŁekan se płiblśil k cele sv manśelky a chytil ji za vlasy. Vykłikla bolest, ale ihned ji umlŁel: "Jenom tichouŁko, drah Anno Rosino! Jet jsem nełekl posledn slovo!"
"Ty ble v lidsk kłśi!" vykłikla s nenvist v oŁch. "Jak dlouho m bude jet trpit? Co se mnou chce udlat?!"
"Uplit t jako Łarodjnici, bez milosti a hned!"
Zmłil si ji jet jednou pohrdavżm pohledem a chvtal za kastelnem, kterż mlŁky sledoval jeho poŁnn.
Mladk zahalenż v mnisk kutn se irokou kapuc na hlav pozoroval trapn divadlo. Bylo mu smn, śe ty star babizny, kter dal Stanislav Thurzo uvznit, neustle vykłikuj.
"Urozen pan Alśbto," hołekovala Kardoov a natahovala k n bezmocn ruce, "co s nmi bude, s vaimi oddanżmi sluśebnicemi?"
"NejeŁ, Erśo a vzpamatuj se!" okłikla ji pleat KoŁiov, Łerven zlost jako paprika. "Jak ti młśe urozen pan Alśbta pomoct, kdyś je sama za młśemi!"
"Nech ji, Heleno, a se vyplŁe!" dolehl k nim hlas Łachtick pan. "Jet nev, co je samota a zoufalstv podzemnho śalłe."
"Ach, vzneen pan Alśbto," stnala pleat KoŁiov zlomenżm hlasem, "Jak bychom se mohli odtud dostat ven? Jak vm pomłśeme, kdyś"
"A na m jste zapomnly, nevrn sluśebnice?!" płeruila ji Anna Rosina neŁekan. "Nebylo vm snad u m lpe, neś na tomto prokletm hrad, vy nevdŁnice?!"
"Odpuste ztżranżm śenm!" podlzala KoŁiov. "Ani na vs jsme nezapomnly, jak bychom mohly!"
"No proto, vy vychytral Łarodjnice! Vs ukvał na hranici jako ropuchy a my budeme viset na ibenici!" rozesmla se Listiusov a jej smch se jako duniv ozvna rozlhal podzemm.
VYKOPANŻ HROB
A TYI NON JEZDCI
Na vśi opevnnho kostela odbjela płlnoc. achtiŁan spali. Modrav hlubina noci, osvtlovan stłbrnżm jasem luny v śplku, zrcadlila tisce tłpytivżch hvzd. Ledovż vtr utichl a mrz povolil tuh obruŁe, jimiś dlouh msce spoutval zemi.
Novic Adam, zachumlanż v mnisk vlnn kutn, płepsan silnżm provazem, krŁel po vylapanm chodnku vedle kostela a za chvli veel nzkou rezavou brankou na hłbitov. V ruce drśel lampu, jejś skromn svtlo se odrśelo od tłpytivho snhu. Kamenn a dłevn kłśe po obou stranch śzkho chodnku trŁely zpod snhov pełiny, kter płikrżvala tich hroby. Jejich dlouh stny, zvżraznn ostrżm svitem msce, za nm natahovaly sv ramena, jako by mu chtly zabrnit v chłzi
Kdyś zahldl nedaleko postavu muśe, kterż velkou lopatou vyhazoval Łernou hlnu na okraj kopan jmy, otłsl se hrłzou. Nebyl povrŁivż, ale najednou ctil, jak mu na tle naskakuje hus kłśe a na Łele vystupuje studenż pot. Złstal stt za silnżm kmenem star vrby a s obavami pozoroval, co se to tam dje. Neznmż muś, zahalen v dlouhm plti s vysokżm lmcem, usilovn vril hromadu Łern zem a bylo slyet jeho namhav dżchn. Funl jako varhan mchy, ale ani na chvli se nezastavil, aby si alespo troiŁku odpoŁinul.
Adam zatajil dech, kdyś bystrżm zrakem rozeznal na hromad zeminy zprchnivl kosti a tłi vybledl, odpuzujc lebky. Tajemnż kopŁ si jich vłbec nevmal a jet rychleji vyhazoval hlnu z odkrytho hrobu. Novicovi drkotaly zuby strachy i zimou, kdyś uvidl dal kosti. Chtlo se mu vykłiknout hrłzou, ale hrdlo mu sevłela śzkost a srdce se mu rozbuilo jako zvon, kterż płed chvilinkou odbjel płlnoc.
Vtom mu nad hlavou płeletl velkż netopżr a jeho zlovstn pskn proalo klid noci. Chvli krouśil nad zhadnżm kopŁem a najednou se stłemhlav spustil k rozkopanmu hrobu. Blzniv tłepetn jeho kośovitżch kłdel se msilo s pronikavżm psknm, kdyś neŁekan narazil do okraje klobouku, jenś ml neznmż chlap na hlav.
Adamovi tmł vypadly oŁi z dłlkł, kdyś sebou kopŁ v Łernm plti trhl a duchapłtomn shodil klobouk z hlavy. Vyplaenż netopżr se neŁekan ocitl na udupanm snhu a vystraenż muś ho okamśit pratil velkou lopatou. Zoufal skłeky a pskot zanikly v lenm vżkłiku kopŁe, kterż se koneŁn narovnal a rukou si stral pot z Łela. Kdyś zvedl lopatu, aby pokraŁoval v zapoŁat prci, novic spatłil na tłpytivm snhu nevelkou krvavou skvrnu a bezduch tlo netopżra.
Adam natahoval krk zpoza stromu, aby rozeznal kaśdż detail zamordovanho tvora, kdyś vtom se tajemnż kopŁ obrtil, jako by zavtłil nebezpeŁ. Jeho bezcitnż pohled se setkal s novicovżm a Adam zkamenl hrłzou. Okamśit si viml velk jizvy pod pravżm okem, thnouc se aś ke kołenu nosu, a vzpt se schoval za mohutnż kmen stromu. Myslel si, śe noŁn dobrodruh ho nezpozoroval, ale velmi se mżlil.
"Hej, ty za tou vrbou, co tady dl?!" załval na nho kopŁ a vżstraśn zvedl lopatu nad hlavu. "Jsi Łert nebo bel, ani se nehni!"
Novic ani vtełinku nezavhal. V panickm strachu vzal nohy na ramena a pdil po śzk cestiŁce tam, odkud płiel. Ani se neohldl po lotrovi, kterż se za nm hnal jako smyslł zbavenż. Aś kdyś płibhl k pootevłen brance hłbitova, uctil na rameni jeho silnou ruku.
"NeuteŁe mi, ty mnisk obludo!" kłikl na nj lotr a popadl ho za tmavou kutnu. "Uś ani krok, nebo ti rozstłlm palici na hadry!"
"Jen to zkus, płlnoŁn płzraku!" odsekl mu Adam a rychle se mu vytrhl z rukou. Neznmż zaskłpal zuby a chtl se na nho vrhnout, ale mladk byl obratnj. Chytil śeleznou kliku, neŁekan otevłel branku a uskoŁil na stranu. Branka se rozletla a pratila śtoŁnka płmo do Łela.
"Ty prokletż mizero!" załval chlap v Łernm plti a bolest se sesul na zem. Adam płeskoŁil rozzułenho śtoŁnka a utkal ke kostelu, co mu sly staŁily. Jednou rukou si płizdvihoval kutnu a ve druh svral lampu, ve kter blikal a poskakoval plamnek, jen taktak, śe nezhasl.
"Stłj, płero, nebo t polu do horoucch pekel!" varoval ho neznmż a jen horko-tśko se zvedal ze zem. V hlav mu huŁelo a płed oŁima se jiskłilo, ale navzdory ostr bolesti se opt rozbhl za novicem. Ten mezitm dobhl k farsk brn, ale kdyś uvidl jak se zkełnż chlap blś, sebhl dolł po strm mezi k śelezem okovan brn zmku. Zoufale chytil kovov klepadlo a siln jm zabouchal.
"Otvrejte, pnov vojci!" kłiŁel celż roztłesenż strachy a souŁasn sledoval pronsledovatele, kterż se łtil płmo k brn a młil na nj pistol. "Otevłete, rychle, bratłŁci, dokud nen"
"Te uś ti nepomłśe ani demiśon svat vody!" nenechal ho dopovdt neznmż s jizvou pod okem a zaŁal se chechtat jako lenż. "Jet jedinż pohyb nebo hloup slovo a zahrabu t do t jmy, kterou jsem płed chvl vykopal!"
"Kdo jsi, ty sluśebnku bla?!" vykłikl v nvalu zoufalstv Adam a naposledy zabouchal klepadlem na tvrd dłevo. "ProŁ m pronsleduje?"
"Hned se to dozv, ty jedno straidlo v sutan!" odsekl mu neznmż chlap a tvł se mu znetvołila v belsk grimase. "Tam te vichni sp, nikdo t nesly! Hezky płjde se mnou, a to okamśit! Jinak t tady rno najdou v kaluśi krve!"
VystrŁil hlave pistole proti novicov hrudi, ale ten se duchapłtomn ohnal lampou a zashl zlosyna do tvłe. havż vosk se kvałil na jeho vysokm lmci a neznmż vykłikl bolest. Adam ho odstrŁil a sm padl do snhu, aby ho nezashla stłela. Zjizvenż chlap stiskl spou a mraziv ticho noci proala duniv rna. Novic rychle vyskoŁil na nohy a znovu zabouchal na brnu.
"Uś je s tebou amen, ty lotłe!" vyhrośoval śtoŁnk a zvedal se ze zem. "Draze zaplat za svou"
NestaŁil ale dopovdt, nebo se najednou se skłpotem, i kdyś pomalu, zaŁala otevrat velk brna. NedoŁkavż novic vbhl dovnitł a brna se zase zavłela jako v zakletm zmku. Zjizvenż muś v Łernm plti ani neŁekal, neś se znovu otevłe, a upaloval kolem kostela zpt na hłbitov. Chtl zapskat na svho spoleŁnka, ale nebylo tłeba. Ten mu vyel naproti zpoza vysok, zasnśen zdi, a vedl za uzdu osedlanho kon.
"Radji odtud zmizme , a to co nejrychleji, tady nm uś hoł płda pod nohama!"
"Kdyby nebylo toho smradlavho mnicha," zabruŁel muś s jizvou pod okem, "vechno by se podałilo podle plnu!"
VyskoŁil do sedla a s druhżm zlosynem vyrazili podl kostela k zmku. Kdyś cvlali kolem zavłen brny, pohrozil zaatou pst smrem k n, i kdyś tam te nebylo śiv due.
"Vśdy j t jet dostanu do pazourł a pak se s tebou vyrovnm, ty hajzle!" vyhrośoval a vztekle si odplivl.
"Moc tady nevykłikuj a bu radji tie, nebo se na ns vyłt tucet hajdukł a pak nm uś nepomłśe ani svat Barbora!"
Dusot kon se stle vzdaloval, rozvłenż snh se usadil a po noŁnch jezdcch nezłstalo za chvli ani stopy.
V Podol płed hostincem stlo nkolik chlapł, kteł se hlasit smli a povdali si. Ani pozdn noŁn hodina a chlad je nehnaly domł. Uvnitł bylo skoro przdno a hostinskż sedl za jednm z dubovżch stolł, płikrytżch Łistżmi lnnżmi ubrusy. Se dvma kumpny si krtil dlouhou chvli. astovali se vnem a bylo jim veselo.
Najednou chlapi, kteł stli venku, zbystłili pozornost. Zdaleka zaslechli dupot cvlajcch kon, jako by se do vsi hnali hajduci nebo zbojnci. Nevidli ale nikoho. Nkteł se rychlżm krokem vydali na cestu domł, jin vbhli do hostince, jenom dva formani se ani nepohnuli a vzjemn se popichovali.
Z temn uliŁky, kterou lemovalo nkolik domł, se neŁekan vynołili Łtyłi jezdci a rychlżm cvalem se łtili płmo k hostinci. Formani je zpozorovali aś v poslednm okamśiku a obezłetn uskoŁili. Zpod kopyt Łernżch hłebcł se zvedal snh, kdyś se nhle zastavili płed dłevnżm płstłekem hostince. Jezdci najednou seskoŁili z kon a nechali zvłata voln oddychovat. Dva z neznmżch byli neobyŁejn vysoc a urostl jako mlokdo. Tłet byl o dobr dv hlavy men, ale ramenatż a silnż. Posledn byl stłedn postavy, hubenż, ale pruśnż a obratnż. Tvłe mli olehan vtrem a snhem a vysok klobouky se irokou stłechou naraśeny aś do oŁ. Veli do hostince a prudce za sebou płibouchli dvełe.
"Co je to za podivnou spoleŁnost, Janko?" pohoren potłsal hlavou jeden z formanł.
"Ani hajduci, ani csałt vojci, ani zbojnci," odvtil druhż, "jako by ze samotnho pekla vyjeli! Ani do tvłe jsem jim połdn nevidl."
Sotva to dołekl, dvełe se opt rozletly a tlustż hostinskż vybhl k płstłeku i se svżm sluhou. Odvzali kon a malou brankou je odvedli do matale. Formani jen nechpav kroutili hlavami a se smchem na n hledli. Hostinskż tśce vrvoral na uklouzanm chodnku, kdyś utkal zpt do vyhłtho hostince. Velk błicho se mu natłsalo a z lebky se mu skoro koułilo, tak byl zaujat neŁekanżmi hosty.
"To jsou njac velc pni, kdyś si i kon nechaj obstarat. A hostinskż dokonce mus i na sluhu dohldnout, jako by to nikdy sm nedlal"
"A co ti je sakra potom, Jano?! Pojme radji hezky domł, protośe s pny nejsou śdn śerty! Jet se nm tady młśe nco zlho płihodit"
Formani ani tuit nemohli, śe do vesnickho hostince zavtal hrab Peter Fbry se svżmi spoleŁnky. Kdyś dopoledne zanechali za sebou dunc Dunaj, vydali se zasnśenou cestou kolem Modry aś ke svobodnmu krlovskmu mstu Trnav. Tam nechali kon odpoŁinout, poslili se a vyrazili płes Vrbov do Podol.
Płed hostincem nezłstala ani noha, jenom slab svtlo z malżch oken pronikalo ven a zalvalo ulapanż snh. Jasn obloha se postupn zathla jako płed bouł. Tśk, olovn mraky se snesly nśe nad lesy za vinicemi a nevtily nic dobrho.
"Co se ti stalo, Adamko, śe tu vyruuje o płlnoci?!" płivtal vyplaenho novice jeden z hajdukł, kteł strśili vstupn brnu do zmku. "Copak t snad Łerti hon?"
"Jenom Bohu młśu dkovat, śe jsem jet naśivu! Neslyel jste ty ohluujc vżstłely?!"
"Asi jsme śpln hlu, chlapŁe, nebo jsme si tvrd zdłmli," łekl druhż. "Snad jsi nkomu neprodravl kośich?!"
"Ach, pnov vojci, s vmi nen rozumn łeŁ!" odpovdl novic znechucen. "Je jet vzhłru pan oficil?"
"Vśdy vid, śe v jeho pracovn jet svt svtlo! Ten chod spvat velmi pozd. Je to opravdu houśevnatż chlap!"
"Musm okamśit za nm!" prohlsil novic a hned vykroŁil podl sżpek a vyel po schodech dovnitł. Proel dlouhou chodbou do prvnho poschod a zaklepal na dvełe. Ty se potichu otevłely a płekvapenż oficil nechtl vłit vlastnm oŁm.
"Kde se tady bere, Adamko, tak pozd v noci? Poj se dovnitł trochu ohłt!"
"Dkuji, pane oficile!" odpovdl novic, veel do vytopen mstnosti a aś te si strhnul z hlavy huatou kapuci. "Musm vm oznmit to, co jsem płed chvl vidl na vlastn oŁi - jenom s Boś pomoc jsem si zachrnil śivot!"
"Sedni si, chlapŁe, a mluv, jsem hrozn zvdavż."
Novic mu zevrubn vylŁil, co se stalo. Kdyś skonŁil, oficil se na nj zahledl a chvli płemżlel.
"To jsi ml opravdu z pekla tst, Adamko!" ozval se zneklidnn. "Ten zkełnż chlap s jizvou pod pravżm okem byl koŁ Peter!"
"Ach, pane oficile, uś jenom to nm chyblo!"
"Kde se tady ten bel v lidsk kłśi vzal?! Uś tłi roky krouś kolem t Łachtick bestie jako sup!" kroutil Revickż hlavou nechpav. "Vezmu hajduky a pojedeme se podvat na hłbitov."
"Myslm, urozenż pane, śe vnice venku se uś vyzułila."
"M pravdu, płteli! Dopijme, co mme nalit, a pojedeme płmo do achtic. Doufm, śe n płtel Revickż jet nesp!" odvtil hrab Fbry a nenpadn pohlśel na vypasen zemany, kteł sedli u stolu naproti. Slab svtlo olejovżch lamp vykreslovalo na stnch jejich prothl stny a z kuchyn se łila vłn peŁenho masa.
"Vno je docela obstojn, ale to prostłed!" płidal se doktor Sebastin. "Na vae zdrav, pnov! Byla to opravdu namhav cesta, z Prepurku aś sem!"
"To tedy byla, ale uś jsme skoro u cle!" płidal se tlustż Samko Chrt, ve tvłi Łervenż jako rak. "Zato ale veŁełe byla znamenit!"
"m vm młśu jet poslouśit, urozen pnov?" vyruil je holohlavż hostinskż s ślisnżm vżrazem ve tvłe. "Płinesu vm jet dśbnek vna!"
"Ne, pt uś nebudeme!" zastavil ho hrab Fbry. "Zaplatme. Nachystejte nm kon a pojedeme! Mme płed sebou jet dlouhou cestu."
"Ale kam byste v takovmto neŁase a płed płlnoc jezdili, vzcn host? Złstate na noc v mżch nejlepch pokojch pro hosty. OdpoŁinete si, pobavte se a vyspte. Rno je moudłej veŁera!"
"Poslouchej, płtelŁku," naklonil se k nmu obrovitż Pavol rskż dłvrn, "dej si ty svoje rozumy za klobouk, jestli ho vłbec m, a udlej to, co jsme ti poruŁili!"
Vystraenż hostinskż se uctiv uklonil a zmizel do kuchyn. Hrab se potmile usmval a vychutnval posledn douky vinnho moku.
"Dobłe se tu sed a popj, pnov," łekl po chvli, kdyś se zvedal od stolu, "ale my se musme dostat co nejdłve do achtic, nebo Łas pokroŁil!"
Jakmile zaplatili a hostinskż jim vyvedl kon z matale, cvalem se vydali na astkovce. Ledov mraŁna jako mvnutm kouzelnho proutku zmizela a hlubok noc se koupala v msŁnm śplku, kterż osvtloval zasnśen pole a hory na zpadn stran. Procvlali płes vylidnnou ddinu a zamłili na achtice.
"Zd se, śe zima pomalu, ale jist ustupuje, pane oficile!" promluvil novic ke sprvci zmku, kterż krŁel vedle nho. "I mrz uś koneŁn povolil."
"Jenom lidsk hloupost a zloba ne a ne ustoupit, Adamko," usml se Revickż. "M pravdu, bylo by dobłe, kdyby snhy roztly a płilo tepl jaro."
Prv prochzeli pod dłevnou stłkou nad nzkou brankou hłbitova, kdyś na mohutn vśi kostela odbila jedna hodina po płlnoci. Vepłedu krŁeli Łtyłi hajduci s hołcmi pochodnmi a za nimi oficil zmku s novicem. Plameny osvtlovaly pomnky a kłśe, pod kterżmi odpoŁvaly tlesn ostatky zemłelżch.
"Tam je ten rozkopanż hrob!" ukzal Adamko rukou na hromadu Łern zem u kamenn zdi.
"Co to m sakra znamenat?!" zaklel Revickż a zastavil se nad mrtvżm netopżrem v tmav kaluśi krve. "To je tedy moc podezłel!"
"Toho zabil ten chlap," odvtil novic. Vystraen hajduci se naklonili nad okrajem hrobu a jen taktak, śe nespadli dolł! Oficil vytrhl jednomu z nich pochode, sehnul se a plameny osvtlily rozkldajc se mrtvoly mladżch śen. Dlouh vlasy t nahołe se lepily na jej bujnou hru a tam, kde jet donedvna byly oŁi, klebily se tmav dry. Byl to odpuzujc pohled a mimo tefana Revickho se ostatn s odporem odvrtili od hrobu.
"Co to m znamenat?" zaeptal zhrozenż novic. "Kde se tady ty mrtvoly vzaly?"
"To bych tak velmi rd vdl! Jak ten niŁema tuil, śe prv tady m kopat? Vidm, śe jsi ho vyruil v nejlepm, Adamko."
"To je neuvłiteln, pane oficile! Ale co tyto kosti?" zvolal Adam a ukzal rukou na zprchnivl kosti, kter se blely na vykopan zemin. Kdyś je uvidli hajduci, zdłevnli hrłzou. Jeden z nich se i povrŁiv płeśehnal, ale oficil jenom zakroutil hlavou.
"Kdov, proŁ jich tady tolik najednou pochovali!" odvtil zamylen a nahnul se nad Łerstv vykopanżm hrobem. "K Łertu, uś jenom tohle nm ke tst chyblo! Nejradji bych je dal zakopat tak, jak byly doteka, aby nevznikla zbyteŁn panika. Kdyby se o tom dozvdl rychtł, płseśn pnov nebo nedej bośe Łachtickż kasteln Łi vŁn zachmułenż palatin Juraj Thurzo"
"byl by z toho nechutnż skandl!" dopovdl za nho mladk v kutn. "Kdyby tady tak byl doktor Sebastin a nekompromisn hrab Fbry."
"A płemżlm, jak chci, nic moudrho m nenapad, do hje i s tmi mrtvolami!"
"Ty neastnice za nic nemohou, pane oficile!"
"Jedno łeen bych ale ml"
"Mluvte, pane, protośe j mm v hlav hroznż zmatek"
tyłi tmav siluety jezdcł v sedle cvlaly noŁn krajinou. Cesta płed nimi se stŁela prudce doprava. V t chvli hrab Fbry zbystłil zrak. Ze zatŁky se vynołily nejdłve piŁat irky, pak ramena a nakonec cel postavy.
Dva neznm v Łernżch pltch jeli proti nim jako vichr, sotva se jim staŁili vyhnout. Peter Fbry je sledoval ostrżm pohledem. V posledn chvli, kdyś se mjeli, setkal se s nenvistnżm pohledem znm tvłe, rozat silnou jizvou pod pravżm okem. Ihned pochopil, s kżm m co do Łinn. Prudce zastavil kon, aś mu zvłenż snh vletl do tvł.
Bleskurychle shl pod sedlo a sevłel v ruce nabitou pistoli. Pozvedl pevnou ruku, namłil a vystłelil. Z hlavn vylehl modrż plamen a burcejc ozvna se rozlhala po zasnśenżch polch a pahorcch. Popohnal kon a zpoza opasku vythl dal pistoli. Druhou rukou svral uzdu a musel płitom udrśovat rovnovhu.
Jeho tłi spoleŁnci aś po neŁekanm vżstłelu zpozorovali, śe necvl za nimi. Płekvapen pozorovali jeho poŁnn a nechpav kroutili hlavami. Zarachotil dal vżstłel a Fbry se vzpt sklonil k ji cvlajcho kon. V tom okamśiku zpozoroval, śe muś s jizvou pod okem mł pistol płmo na nj. Dunivż vżstłel proal klid noci a kulka zasvitla hrabti vedle hlavyIhned namłil zbra na zkełnho vraha a opt vystłelil, ale minul. Kł se najednou vzepjal na zadn a hrab se v posledn chvli sklonil na jeho mohutnou ji, jinak by vyletl ze sedla. Neś se mu podałilo ho zklidnit, oba lotłi se mu ztratili z dohledu a pohltila je hlubok noc. Bezmocn zaklel a jet dlouho hledl do tmy. Vtom zaslechl hlas Pavla rskho: "Co se vm stalo, pane?"
"Moc nechyblo," uvaśoval nahlas Samko Chrt, "a do achtic bychom dovezli jenom vai mrtvolu."
"Toho bla s jizvou pod okem jsme mli płivlct do achtic!" odsekl rozezlen hrab. "Płedal bych ho kastelnovi, a ho uvzn v śalłi vedle Bthoryov, kter upsal dui!"
"UrŁit se vm to jenom zdlo, pane," namtal doktor Sebastin. "Vśdy je tma a ti dva nemli s sebou svtlo! Kde by se tady vzal obvanż koŁ Peter?"
"I to se dozvm, a to brzy! UrŁit jsme se ale nevidli naposled. Ten prokletż niŁema m pronsleduje a je mi neustle v patch!"
"To je opravdu zvltn, urozenż pane," kroutil nechpav hlavou Samko Chrt. "Jestli je to pravda, pak mme co dlat se zkełnżm a nebezpeŁnżm vrahem."
"Ano, Samko, płesn tak jak łk. Musm ho dostat śivho a płedvst płed panovnka jako jasnż dłkaz zloŁinł Łachtick pan!"
"M by nejvce zajmalo, pro koho ten zjizvenż lotr pracuje a kdo ho tak dobłe plat, kdyś si młśe na vlastn pst"
"To by nm mohli nejlpe łci jen dva lid, milż Sebastine!" płeruil ho hrab a obrtil kon. "Alśbta Bthoryov a jej ochrnce Juraj Thurzo!"
Popohnali kon do mrnho klusu, ale za chvli uś zase cvlali, jen se za nimi prilo. Kdyś se płibliśovali k achticm a mohutn vś kostela se płed nimi neustle zvtovala, zpomalili.
"KoneŁn jsme u cle, pnov!" zvolal Fbry naden. "V takovmto mrazivm poŁas je to malż zzrak, śe jsme se z Prepurku dostali aś sem!"
"Jenom abychom se dostali do zmku!" zapochyboval Pavol rskż.
"Je uś hodn po płlnoci, urozenż pane," płidal se Samko Chrt a pohladil omrzlou hłvu frkajcho kon. "Pan oficil uś asi dvno odpoŁv"
"K Łertu jeho oficilskho!" zvolal hrab v dobr nlad a rozesml se na cel kolo. "Uś jenom to by nm schzelo, Samko! Kdyby n płtel Revickż spal, strś mus bdt!"
Zdvihl ruku, ve kter drśel poblikvajc lampu, bodl kon do slabin a tryskem vyrazil kupłedu. Tłi spoleŁnci ho nsledovali a za chvli złstal za nimi jenom zvłenż snh na cest.
PALATIN, JEHO SEKRET
A JET KDOSI TET
"Obvm se, śe jde hlavou proti zdi, Juraji. Vechno se ti njak vymklo z rukou."
"Jak to mysl? Nedm se płece zastraovat tm nakrobenżm Fbrym. Je to blzen, posedlż Łachtickou pan! Drzost, s jakou m dnes płijal, płesahuje vechny meze!"
Palatin a jeho sekretł Belo RadenoviŁ sedli ve vyhłt sni Thurzova palce v Prepurku a povdali si. Z krbu vyletovaly jiskry, dłevo praskalo a na velkżch dvanctiramennżch svcnech blikaly neklidn plamnky svc.
"Tady nejde o zaujatho Petera Fbryho. Ten je v krlov płzni a m za sebou vlivnho kardinla Forgche. Jsem si jist, śe płmo odtud, z tvho palce, unikaj zvaśn informace"
"Snad mi nechce namluvit, śe tady mme nasazenho picla!" skoŁil mu do łeŁi palatin a tvł se mu zachmułila. "Pro koho by podle tebe pracoval?! Pro panovnka, pro namylenho Forgche, nebo pro lenho Fbryho?!"
"Nevm, ale zjistil jsem, śe Peter Fbry se dostal k dłvrnżm informacm, kter mohly pochzet jenom z tv bezprostłedn blzkosti."
"To je neslżchan!" vybuchl palatin a pratil pst do stolu. "Copak si hłeji hada na vlastnch prsou?"
V t chvli se rozezvuŁely duniv śdery velkżch nstnnżch hodin. Sekretł płekvapen pohldl na zlatem vykldanż cifernk a povzdychl si: "Odbj płlnoc, m jet nco na srdci? nava mi sed na vŁka a rno je moudłej veŁera, jak se u ns łk."
"Spnek je vc potłebn, Belo, ale łekni mi upłmn, co mm udlat s Łachtickou hrabnkou? Uś tłet rok m pronsleduje jako straidlo jenom proto, śe jsem ji nepostavil płed krlovskż soud!"
"Złstane tvżm noŁnm płzrakem, protośe jsi ji uvrhl do vzen a nechal napospas osudu."
"Co jsem ml podle tebe dlat, kdyś m jej manśel den płed smrt psemn pośdal, abych drśel ochrannou ruku nad jeho rodinou? Vśdy v podzemnm śalłi zaśv vt duevn muka neś v rukou kata!"
"Nakonec ti stejn nezbude nic jinho, neś ji postavit płed soudn tribunl a odsoudit k smrti. Tm si naklon sv śhlavn nepłtele a zsk krlovu płze. NiŁeho lepho uś nemłśe doshnout!"
"Kdybych t neznal, łekl bych, śe ses spłhl s Fbrym. Jak by k tomu płili jej vlivn płbuzn? Vśdy by m prokleli a zkomplikovali uś beztak napjatou situaci"
"Nic si nenalhvej a bu k sob upłmnż!" płeruil ho sekretł s vżŁitkou v hlase. "Majetek je rozdlen, krlovskż fikus by nedostal nic a ty bys uŁinil spravedlnosti zadost. Nezapomnej, śe Alśbta Bthoryov zahubila hodn lechtickżch dvŁat, jejichś rodiŁe si stśovali u panovnka. Je mezi nimi i nkolik naich vlivnżch płtel, nikdy ti neodpust, śe"
"Nech si ty łeŁi," zastavil ho palatin rznżm gestem, vstal z kłesla a rychlżmi kroky płechzel sn sem a tam. "I młj płbuznż Stanislav Thurzo ze intavy se kvłli sv płvabn manśelce dostal do rozporu se zkonem. Ta nen o nic lep neś Alśbta Bthoryov a śije se Stanislavem uś patnct let pod jednou stłechou!"
"Mysl Annu Rosinu Listiusovou, kterou drśel vce neś rok v domcm vzen na Tematn? To je śpln jin ntura neś Łachtick pan. Na intav ji nazżvali krlovnou Łarodjnic a povst o jej ukrutnosti se dostala aś sem, do Prepurku!"
"Odkud m takov informace, Belo?"
"N płtel Michal Horvth mi o n hodn vyprvl, kdyś jsem se naposledy zastavil na achtickm hrad. V, kde je ta Łarodjnice ze intavy a Tematna dnes?"
"Nemm potuchy a abych se płiznal, ani m to nezajm. Stanislav je chrabrż bojovnk, um si poradit s rozvernou śenou. Vm jenom tolik, śe se Łastji zdrśuje na hrad v Tematn neś v intav."
"Anna Rosina je uś vce neś rok vznna v podzemn cele achtickho hradu spoleŁn s Łachtickou pan. Doufm, śe nebude"
"Jak je to mośn? Kdo se opovśil poruit młj płkaz?! Mimo Łachtickho kastelna to nemohl udlat nikdo jinż!"
"Michal Horvth by nikdy neporuil tv rozhodnut," chlcholil ho Belo RadenoviŁ, kterż dobłe znal palatinovu vżbunost. "Je to vlastn moje chyba, protośe jsem ti to ml uś dvno łci. Stanislav Thurzo płesvdŁil Łachtickho kastelna jako svho starho płtele, aby Listiusovou internoval v podzemnm śalłi prv kvłli ohavnostem, o kterżch ses zmioval płed chvl."
"ProŁ jsi mi o tom nełekl uś dłv?!" vyŁtal mu palatin, ale v jeho hlase nebyl ani nznak zlosti nebo hnvu. "Ani młj płbuznż mi o tom nemohl napsat?! Cośpak je snad negramotnż?!"
"Slova płitahuj, ale płklady thnou. Stanislav nemohl udlat nic lepho, neś strŁit Annu Rosinu do vzen spoleŁn s Alśbtou Bthoryovou. Mohu t ubezpeŁit, śe vechno je v nejlepm połdku a na vlastn oŁi jsem se płesvdŁil, jak si ty dv rozumj. Kasteln neporuil tv nałzen ani v nejmenm, naopak, vzal na sv bedra jet vt błemeno, kterżm ho zatśil Stanislav Thurzo!"
"Vdl jsem, śe Michal Horvth je Łestnż Łlovk a chrabrż vojk, kterż dodrśuje sv zsady. Jedno mi ale nejde do hlavy. ProŁ ten vemi mastmi mazanż hrab Fbry"
Nedołekl, protośe se dvełe sn neŁekan rozletly a dovnitł vtrhli Łtyłi vojci. Płed sebou strkali urostlho chlapa v tmavm vlnnm plti. piŁatż klobouk se irokou stłechou ml naraśenż hluboko do Łela.
"Co to m znamenat, vy drbani?!" okłikl je Belo RadenoviŁ v obav, aby palatin nepodlehl slepmu hnvu. "Ani nezaklepete a vtrhnete dovnitł tak pozd v noci?!"
"Odpuste, urozenż pane," brnil se kapitn a postavil se do pozoru, "Płed chvl jsme chytili tohoto niŁemu, jak tokal s dcerou sprvce palce"
"Copak jsi śpln płiel o rozum?!" okłikl ho sekretł pohoren. "Co m Jeho Urozenost spoleŁnho s njakżm tulkem, jehoś vidm poprv v śivot?! Kdo to je?!"
"Vśdy prv o to jde, pane. Tento chlap zavtal do palce krtce po dest veŁer a chtl se za kaśdou cenu setkat s urozenżm palatinem, ale zabrnili jsme mu v tom. V tak pozdn hodin jsme si nemohli dovolit vs vyruovat!"
"Tak to uś staŁilo!" vybuchl Thurzo, vyskoŁil z mkkho kłesla a popoel ke kapitnovi. "Za co vs platm, kdyś si neumte poradit s jednm"
"Zadrś, urozenż palatine, a neurśej m!" płeruil ho neŁekan neznmż chlap a strhnul si z hlavy irokż klobouk. "Tyhle nafoukan vojky odtud vyśe jako psy, abychom si mohli popovdat beze svdkł!"
Juraj Thurzo złstal stt jako opałenż. Hledl na nevtanho hosta a nezmohl se ani na slovo, jako by mu nkdo kletmi sevłel hrdlo. Belo RadenoviŁ duchapłtomn rukou naznaŁil kapitnovi, aby i s ostatnmi okamśit zmizel. Sotva za sebou zavłeli dvełe, neznmż ze sebe shodil vlnnż pl a hodil ho zaraśenmu sekretłi k nohm.
"Jsi to opravdu ty, igmunde?" zmohl se koneŁn na slovo palatin.
"Ano, j! Copak m nepoznv? Sedmihradskż knśe, vvoda igmund Bthory stoj płed tebou!" odvtil sebevdom a vypnul irokou hru.
Thurzo civl na zpupnho vvodu, kterż se neŁekan objevil v jeho palci . Vlasy na temeni hlavy ml uś śpln vypadan, ale vzadu mu splżvaly aś na ramena a vlnily se jako neposlun hadi. Vypelichan brada ho dlala omnoho starm a vpadl, kaln oŁi prozrazovaly bujnż, nevzanż śivot. Ani ve snu palatina nenapadlo, śe by se setkal tak neŁekan s obvanżm despotou, kterż dal v obav o svłj stolec vyvraśdit cel sv płbuzenstvo! Belo RadenoviŁ ihned pochopil, kolik uhodilo. Zvedl pl a bez jedinho slova vyel ze sn.
"pln jsi m zaskoŁil," snaśil se Thurzo otupit ostł hrdosti a namylenosti bezcitnho sedmihradskho despoty. "ProŁ ses neohlsil a płichz v płestrojen jako najatż"
"Chtl jsi łci najatż vrah?" płeruil ho s belskżm śklebkem na tvłi. "Vm, jak povsti koluj o m krutosti, ale vł mi, vzcnż palatine, śe jsem nedal nikoho zavraśdit bezdłvodn, v płece"
"To je tvoje vc, igmunde!" skoŁil mu rozhodn do łeŁi Thurzo a v oŁch mu zaplly zlovstn plamnky. "ProŁ płichz v płestrojen, ty, mocnż sedmihradskż vvoda, a płivd m do rozpakł?!"
"KoneŁn z tvżch śst sr neomezen jistota moci, vzcnż płteli!" odsekl vvoda a vzpt vytasil dlouhż meŁ. "Mluv jako pn domu, i kdyś tv vojci nestoj ani za fajfku tabku! Vid tento meŁ? Daroval mi ho młj oddanż płbuznż, polskż krl Tom Bthory! Ty vldne nad Uherskem, on nad Polskem a j nad Sedmihradskem!"
"Knśata nepłichzej neohlen a po płlnoci! ProŁ zkou mou trplivost a vkrd se do mho palce jako picl?!"
"Vol dobłe vżrazy a zvaśuj kaśd slovo! Stojm tady płed tebou jako lokaj, ani ke stolu jsi m jet nepozval!"
"NeŁekal jsem t, igmunde!" namtal palatin panovaŁn a s kaśdżm slovem zskval ztracenou płevahu. "Tv nevybrav zpłsoby nasvdŁuj, śe jsi ke mn nepłiel s dobrżm śmyslem!"
"Ml jsem ti snad poklonkovat jako tv sluhov a serviln vojci?!" vysmval se mu vvoda drze a pozvedl tśkż meŁ vżstraśn nad hlavu. Vzpt ho obratn zasunul do kośen pochvy. "Kterż z nich m Łist svdom a kdo z ns smrtelnkł m Łist śmysly?!"
"Nebu płli osobn a drzż! Sedni si a udlej si pohodl. Uś i młj sekretł pochopil, śe chce se mnou"
"No koneŁn ses zmohl na połdn hostitelsk gesto!" nenechal ho dopovdt igmund Bthory a s pocitem ślevy se posadil do pohodlnho kłesla. "Uznvm, młj neoficiln płchod v płestrojen t mohl płirozen podrśdit, ale nechme vechny zvyklosti a konvence pro ty, kteł z toho"
"Aspo nznak omluvy," płeruil ho Thurzo ironicky a posadil se. "Tak nebo tak, bu vtn v mm palci, igmunde. ekni mi płmo, co t ke mn płivd a v tak nezvykl dob?!"
"Poslouchej m, urozenż palatine," zmnil vvoda neŁekan płtelskż tón hlasu, "nehrajme si dl na koŁku a my! UrŁit mi nechce namluvit, śe vłbec netu dłvod mho płchodu!"
"Nechpu, co t vede k hnvu a podrśdnosti. Płijal jsem t jako płtele a vzcnho hosta, i kdyś jsi vklouzl pod mou stłechu komnem. Ani netum, proŁ jsi tak neŁekan płiel aś do Prepurku, a uś vłbec nevm"
"Nemm ani nejmen chu, ba ani Łas tady plcat hlouposti a okolkovat! Płiel jsem za tebou kvłli sv płbuzn Alśbt Bthoryov! Uś tłet rok ji vzn v podzemnch celch achtickho hradu jako nejposlednj pobhlici!"
"Nełkej mi, śe nev nic o tom, co płedchzelo tomuto osudnmu kroku!"
"Osudnmu a nerozvśnmu," vybuchl Bthory podrśdn, "kterż je hanbou nejen tvoj, ale i cel soudn komory! Jak jsi mohl dopustit, aby ponśili a pinav potupili jednu z nejkrsnjch a nejbohatch śen Uherska?!"
"Hrozn se mżl, vvodo," zaspl palatin hroziv jako hroznż, "jestli si mysl, śe jsem byl strłjcem a płŁinou toho rozhodnut! Nem ani pont o tom, śe jsem musel zvolit prv takovżto postup, abych ji zachrnil płed popravou. Ujiuji t, śe navzdory tmto okolnostem jsem v płpad tv płbuzn jednal v płkrm rozporu se spravedlnost. Podle platnżch zkonł Uherska by dvno płila o hlavu a vechen majetek. To sam jsem ti vysvtlil uś płede dvma lety, kdyś jsi m navtvil v mm palci, jenomśe s velkou pompou a dary, jestli si to jet pamatuje!"
igmund Bthory jako by na chvli ztratil łeŁ. Zaraśen civl na rozŁilenho palatina a vzpt si uvdomil, śe Thurzo mu vyrazil trumfy z rukou. NeŁekan slovn porśka mla ale opaŁnż śŁinek. Vystupovala jeho vnivż hnv natolik, śe zŁervenal jako rak a lcn kosti mu hroziv vystoupily.
"Ty jsi mi pknż soudce a zemskż palatin!" załval vztekle. Moc nechyblo a byl by se na nho v zułivosti vrhl. "Nedokzal jsi obhjit jednu z nejvlivnjch a nejmocnjch dam uhersk lechty! Potupa a popel hanby pad nejen na tebe, ale i na vechny, kteł maj prsty v tto neslżchan urśce naeho slavnho rodu! Takovto nehorznost mus bżt patłiŁn potrestna!"
"Tak uś dost!" okłikl ho palatin a pratil pst do stolu. "Do posledn chvle jsem brnil tu mocnou magntku a snaśil se zahladit ukrutn ohavnosti, kter napchala. O jejch nelidskżch zloŁinech se mluvilo po cel zemi a hrozn zprvy o sadistickm poŁnn se łily jako mor. Neznala ale mru a ve sv zvrhlosti chtla płipravit o śivot nejen m, ale i Megyeryho, m płtele i Jeho krlovsk VeliŁenstvo! Kdybych nezashl, sotva by byla dnes mezi śivżmi. een, kter jsem zvolil spoleŁn s jejmi płbuznżmi, je v tomto płpad tm nejmenm zlem. To uś jsi dvno mohl postłehnout, sedmihradskż knśe! Mimo to, Alśbta Bthoryov se tmł płl roku nezkonn zdrśovala na Fzru, o Łemś ty płece mus vdt! Zorganizoval jsem jej śnos tak, jak jsme se dohodli krtce po jejm zatŁen. Nebo mi snad chce lht płmo do oŁ, śe jsi o niŁem nevdl?!"
"Promi mi mou vżbunost a nepłimłen chovn, młj vzcnż płteli," tiil svłj i palatinłv hnv igmund Bthory a bezmocn zatnal psti, "ale jak m informovala m płbuzn v dopisu zaslanm prostłednictvm jinżch płbuznżch, ct se ve vzen ukłivdn a zoufal. Psala mi, śe jejmu zatŁen nepłedchzelo śdn soudn jednn a krutmu rozhodnut z tv strany chyb justiŁn vżnos o prvoplatnm dokzn jejch śdajnżch zloŁinł. UrŁit chpe, śe i j mm dłvody intervenovat za tu krsnou dmu, i kdyś nejednou płemośenou vnmi a slabostmi. Ale ruku na srdce, kdo z ns je nem?"
"Chpu tvoje obavy, ale musm t upozornit, śe nejsou namst. Odhalen zloŁinł tv płbuzn je hanbou a potupou pro celż lechtickż stav zem, coś si uvdomuje nejen panovnk, ale i jeho spojenci. Proto ji chtj spravedliv odsoudit a potrestat pro vżstrahu vem ostatnm. Pro Alśbtu Bthoryovou jsem udlal maximum a tm jsem si znepłtelil nejen krle, ale i mnoho znmżch. Rozshlż majetek je rozdlen a płepsn na jej potomky a tm je ve zabezpeŁeno!"
"Proti tvżm argumentłm skuteŁn nen mośn nic namtat a jsem ti vdŁnż za tvou intervenci v jej prospch. Nikdy t ale nenapadlo, śe v podzemnm śalłi a zoufal beznadji muŁivżch dn młśe Łachtick pan i neŁekan umłt?!"
"Je o ni postarno po kaśd strnce, toho se vłbec nemus obvat. M tvrdou nturu, jej vitalita a ctiśdost płemohly błemeno zoufalstv uś v prvnch mscch po jejm uvznn."
Sebevdomż vvoda svratil Łelo a zaal mohutn psti. Palatinova neśstupnost ho płivdla k zułivosti a jen s nmahou ovldl svłj vztek.
"Kdyby zdnliv zemłela, nikdo z jejch nepłtel a płbuznżch by o tom nepochyboval! V tichosti bychom ji pochovali a j bych se postaral o to, aby se v Uhersku nikdy vce neukzala. Do smrti by śila na nkterm z mżch odlehlżch sedmihradskżch panstv"
"Zachz płli daleko, udatnż vvodo!" skoŁil mu do łeŁi palatin rozzloben a płekvapenm na nho vytłetil oŁi. igmund Bthory se jenom potmile usmval,nebo si byl vdom svho vtzstv. "d śpln nemośn! Kdybych i chtl akceptovat tvłj pekelnż pln, je to len, ba absurdn! Panovnk a ostatn śhlavn nepłtel Łachtick pan by se urŁit nedali jen tak lehce podfouknout. Soudn cestou by si vyśdali jej tlesn pozłstatky, płpadn by dali nałdit exhumaci, aby se płesvdŁili o pravd!"
"D se lecŁeho doshnout," odsekl mu igmund Bthory podrśdn, "kdyś nechyb dobr vłle. Existuj płece i jin mośnosti, jak ji vyvst na svtlo boś. Proto jsem za tebou płiel. Po dvou letech od naeho poslednho setkn ti znovu navrhuji, aby zbyl dni płeśila v tajnm vyhnanstv!"
"Neunhluj se, igmunde! O m dobr vłli nemus mt ani nejmen pochybnosti. Płimhoułil jsem oŁi nad śnosem Łachtick pan na Fzr, ve kterm jsi ty ml prsty, i kdyś jsem si tm znepłtelil samotnho panovnka Jestli vymysl nco rozumnjho, jsem ochoten ti pomoci, ale zapłsahm t, neśdej nemośn!"
"KoneŁn jsme nali spoleŁnou łeŁ, vzcnż płteli! Povm ti to otevłen a bez prłtahł. Nael jsem navlas podobnou tvł, jako m Alśbta Bthoryov. Tato śena je za slunou sumu ochotna strvit nkolik let v podzemnm vzen. Jestli bude tłeba, najdu jinou dvojnici, kter by nahradila prvn. Mohu ti odpłishnout, śe pravou Alśbtu Bthoryovou by tady uś nikdy nikdo nevidl! Tvoji ochotu płi prosazen tohoto plnu bych vyvśil zlatem, protośe dobłe vm, jak mocn je tv slovo v Uhersku."
Juraj Thurzo pochopil, śe se opt stal pnem situace. Navzdory tomu ale zbledl jako stna. S hrłzou si uvdomil, śe pokud by nyn odmtl nvrh rozpnavho vvody, dostal by se do patov situace. Jestli otevłen odmtne jeho absurdn nabdku, mus poŁtat s pomstou a neklidem na jihovżchod zem, kde je uś i tak situace velmi vyostłen. Jestli sedmihradskmu blovi łekne ano, mus se obvat Petera Fbryho, kardinla Forgche a zejmna panovnka s jeho dalmi spojenci!
"Jsi nenapravitelnż vydraŁ!" zmohl se po del chvli na slovo. "Stav m do velmi choulostiv situace"
"Vidm, śe vemocnż palatin vh," płeruil ho drze Bthory, "nebo płemżl o riziku, kter mu hroz, pokud płijme młj nvrh?"
Thurzo nereagoval na jeho ironick popichovn. Pohledem zabloudil k jednomu z oken a ve svtle svc pozoroval vichłici, kter venku zułila. Snh, sypajc se jako lavina, vrśel do okenn tabule a vłil pod prudkżmi nrazy ledovho vtru. Stejn tak bude zułit panovnk, kardinl Forgch, hrab Fbry a ostatn, kdyś se dozvd, śe Łachtick pan beze stopy zmizela.
"Zneuśv naeho neŁekanho setkn a chce m śpln zniŁit!" vybuchl najednou palatin a pratil pst do stolu. "Nejdłve ale musm vidt tu tvou tolik opvovanou dvojnici, aś pak ti łeknu rozhodn slovo!"
"Je tady se mnou!" zareagoval bleskov igmund Bthory se vzrłstajcm sebevdomm. "Młśe ji vidt i slyet a pak se rozhodnout!"
"Kde je? Snad jsi ji nedovlekl s sebou?!"
"Je to płesn tak, jak łk! Vśdy jsem ti płed chvl łekl, śe ti tv vojci jsou jenom namylen oslov!"
"ProŁ m takto urś a vysmv se mi?"
"Odpus, ale ty ses ptal prvn! Poj se mnou dolł a na vlastn oŁi se płesvdŁ, śe t za nos nevodm. Neodejdu z tvho palce, dokud nevyslov koneŁn slovo!"
Thurzo v t chvli śpln onml. Hnv a nenvist k tomuto sedmihradskmu katovi jm lomcovaly, ale nedal na sob nic znt. Zaplavila ho zoufal bezmocnost, ale musel se rozhodnout prv te, a rychle! Bośe, młśe zajt aś tak daleko? M prvo hjit zjmy jednoho rodu na śkor spravedlnosti a respektovn platnho zkona? Neml by koneŁn postavit płed soud tu nenasytnou bestii, kter m na svdom stovky nevinnżch, płedŁasn vyhaslżch śivotł? Kde a jak najt vżchodisko a o co se opłt, aby zvtzila spravedlnost?!
"Tak dobłe, pojme dolł!" promluvil koneŁn. "Jsi neodbytnż jako smrt a chce zvrcenou Alśbtu Bthoryovou jen pro sebe!"
"To je moudr rozhodnut. Bravo, milż płteli!" zajsal igmund Bthory a jeho tvł zskala belskż vżraz. "Vdl jsem, śe se dohodneme a najdeme spoleŁnou łeŁ! UbezpeŁuji t, śe udlm ve, co uzn za vhodn, aby"
" Neukvapuj se, vvodo!" skoŁil mu do łeŁi. "Jet jsem koneŁn slovo nełekl! Nejdłve chci vidt a slyet tu osobu, pak se teprve dohodneme!"
Palatin povstal a vvoda nsledoval jeho płkladu. Podali si ruce a potłsli si jimi jako nejvt płtel. Byl to trapnż, ba śalostnż pohled. Jeden druhżm vnitłn pohrdali a opovrhovali, ale navenek je sjednotil podlż pln, kterż ml śpln vyvrtit spravedlnost z jejch pevnżch kołenł.
Za chvli spoleŁn vyli na irokou, vzcnżmi koberci pokrytou chodbu a s złstala przdn. Praskot neklidnżch plamnkł svc a kvlen vichłice za okny naruovaly klid, kterż zavldl po jejich odchodu. Najednou se jeden z tśkżch broktovżch zvsł, kter zdobily po bocch okna, pohnul a z vżklenku vystoupil s śsmvem na rtech picl Imrich Ztureckż. Otevłel dvełe, vyhldl na svcemi osvtlenou chodbu a potichu je zavłel. Jako stn płebhl ke schoditi a zmizel v matnm eru palce.
Juraj Thurzo a zpupnż igmund Bthory veli do mal mstnosti v boŁnm traktu palce. Dva sluhov, kteł stli u dveł, na vvodłv pokyn odeli.
"Kde se tady vzalo sluśebnictvo?" ptal se Thurzo udiven. "Podplatil jsem je," płeruil ho vvoda s potutelnżm śsmvem na tvłi, "aby dvojnici Łachtick pan nikdo nevidl, dokud jsem Łekal na tebe. Jsem si jist, śe ti dva dovnitł ani nevkroŁili, tak jak jsem jim to płikzal."
"To je neuvłiteln!" vybuchl Thurzo, kdyś pohldl na usmvavou, v drahżch atech obleŁenou śenu, kter jim vyla v śstrety. "Kdybych neml jistotu, śe Łachtick pan je v podzemn cele achtickho hradu, łekl bych, śe je to ona!"
"To velmi rd slym!" płikżvl igmund Bthory spokojen a pohldl na palatina. "Koneckoncł, tato dma je skuteŁn Łachtick pan! Pokud by to tak nebylo, okamśit by se prozradila a n tajnż pln by vyel śpln vniveŁ!"
"Kdo jste a odkud płichzte, krsn pan?" vyzvdal Thurzo a zdvołile j polbil podanou ruku.
"Dkuji za kompliment, urozenż pane," odvtila neznm śena panovaŁn, jako by si s nm povdala samotn Łachtick pan. "Jsem Alśbta Bthoryov, vdova po udatnm Frantiku Ndasdym, a pochzm ze Sedmihradska."
"Neslżchan! To se mi urŁit jenom zd," śasl Thurzo, a pohldl do jejch velkżch, vżraznżch oŁ, "vśdy ta neastn hrabnku sp nebo bd daleko na achtickm hrad!"
"J jsem jej dvojnice, vzneenż palatine, jsme si navlas podobn, jako bychom si z oka vypadli!"
Juraj Thurzo skoro zkamenl płekvapenm. Hrłza a obdiv mu sevłely hru jako śelezn brnn, protośe si uvdomil dokonalou podobnost s Alśbtou Bthoryovou. Hledl na ni nerozhodn a nechtlo se mu vłit vlastnm oŁm. Kdyby u nj nestl sedmihradskż vvoda, myslel by si, śe płiel śpln o rozum!
"Tak co łk, vzneenż płteli, na młj vkus?" vyruil ho z śvah. "Jak se te rozhodne?"
"Slib mi, śe se neunhl!" odvtil palatin a nespoutl ani na chvli orl zrak z neznm śeny, kter ho svżm zjevem płmo fascinovala. "Nebude podnikat nic bez mho vdom a na vlastn pst, dokud nevyhodnotme vechny detaily tvho plnu!"
"A je tedy po tvm," sliboval igmund Bthory vtzoslavn, "ale nic nestoj v cest, abys mi nyn łekl, jak ses rozhodl."
"Stle m tlaŁ ke zdi," usml se trpce Juraj Thurzo, "ale kdyś se dvm na tuto śenu"
Nedołekl. Kdosi prudce zaklepal na dvełe, a dłv, neś k nim vvoda staŁil płiskoŁit, otevłely se. Thurzo s nevol pohldl na malho poboŁnka, kterż byl pravou rukou Bely RadenoviŁe.
"Co tu blzn, Imrichu, a kde se tady bere!" oslovil ho palatin podrśdn.
"Urozenż pan sekretł vm vzkazuje, śe prv nyn zavtal do plce Jn Szigligeti a chce s vmi bezodkladn mluvit!"
Imrich Ztureckż se jenom ibalsky usmval a vpjel se pohledem do płitaśliv śeny, kter na nho pohlśela velkżma, vżraznżma oŁima. Ztuhl śśasem, kdyś si uvdomil podobnost s Alśbtou Bthoryovou, Kdyby hrab Peter Fbry nebyl vŁera odcestoval do achtic, urŁit by se podivil.
"Co se tady dneska dje?" zeptal se Thurzo rozzloben a nevłcn zakroutil hlavou. "Bś a łekni sekretłi, a ho uvede do horn sn. Za chvli za nimi płijdu. A te ns nech o samot!"
Imrich Ztureckż se uklonil a bez jedinho slova odeel. igmund Bthory hledl za nm v obav, śe ten chlap młśe vechno vyzradit.
"Kdo to byl? Doufm, śe Łachtickou pan v śivot nevidl. Je to spolehlivż Łlovk?"
"Kdo jinż by mohl touto dobou płijt za mnou a oslovit m!" zeptal se palatin ironicky. "Byl to młj Łlovk, jestli to chce vdt. Promi mi, vzcnż vvodo, ale budu se s tebou muset proti sv vłli rozlouŁit"
"ekni koneŁn posledn slovo!" skoŁil mu do łeŁi igmund Bthory. "Tato śena je zrukou, śe n diskrtn pln bude śspnż!"
"M moje slovo, vvodo!" odpovdl Thurzo s tśkżm srdcem. "Postavil jsi m do situace, ze kter nen jinho vżchodiska"
"Takov łeŁ se mi lb!" płeruil ho nedoŁkav Bthory. "Vdl jsem, śe se nakonec dohodneme!"
OBTI, SVDKOV
A TAJN OBADY
"Ó, vemohouc Bośe, bu milostivż ke mn hłnmu!" zalomil rukama Łachtickż farł, kdyś pohldl do odkrytho hrobu. "Dokdy budeme nachzet brutln stopy lidsk nenvisti a zloby?"
Stl v hlubokm snhu vedle msta hrłzy a modlil se. Novic Adam stl vedle nho a upłen civl do jmy, ve kter leśely jedna płes druhou obti lidsk nenvisti.
"Co budeme dlat, dłstojnż otŁe?" zaeptal. "Pan oficil m urŁit pravdu, kdyś se chce vyhnout zbyteŁn panice."
"Tśk otzka a jet slośitj odpov, młj milż synu. Nejhor na tom je, śe ty uboh śeny byly v pośehnanm stavu, kdyś je zastihla ukrutn a płedŁasn smrt! Neodely tedy na vŁnost samy, ale spoleŁn s nimi i jejich nedonoen ratolesti!"
"Płesn tak, jak łkte!" ozval se neŁekan znmż hlas muśe, kterż se naklonil nad hrob. "Ty śeny byly thotn a zemłely v dłsledku fyzickho muŁen, nebo na jeho nsledky"
"To m snad jenom klame zrak, pane doktore!" vykłikl naden novic, kdyś za zdy zahldl doktora Sebastina, Pavla rskho, Samka Chrta a hrabte Fbryho ve spoleŁnosti tefana Revickho a Łtył hajdukł.
"Pro pna krle, Adamko!" zvolal hrab, stiskl mu ruku a vzpt i Łachtickmu farłi. "Co tady vyvdte uprostłed noci na tomto nehostinnm mst smrti?!"
"Płijeli jste, pnov, v tu nejpłhodnj chvli!" płivtal je płekvapenż farł. "Snad vs sama prozłetelnost poslala!"
"To velmi rd slym, dłstojnż pane. Dlouh msce jsme se do achtic nedostali, a kdyś jednou za rok dorazme, hned se nco dje!"
"Co mme dlat s tmi znetvołenżmi mrtvolami, pane hrab?" zeptal se oficil zmku nedoŁkav. "Nechat je zde, jak jsem vm to cestou vysvtloval, nebo je vythnout? Ale co pak s nimi udlme? Snad je nebudeme"
"Jenom klid, pnov," płeruil ho Fbry a nahnul se nad okraj hrobu. Nechtl vłit vlastnm oŁm, ale snaśil se tvłit vyrovnan. "Vythneme tla z hrobu a n płtel doktor Sebastin je ohled."
"Nebude to zneuctn tlesnżch ostatkł?" namtal ustaranż farł a na Łele mu vystoupil studenż pot. "Ta uboh stvołen nenajdou klid ani na vŁnosti, jestli je dłstojn nepochovme!"
"Prv o to mi jde, Vae Dłstojnosti," ubezpeŁil ho hrab. "Sebastin prohldne ty mrtv śeny a vy płipravte vechny nleśitosti k pohłebnmu obładu, nejpozdji za hodinu se s nimi naposledy rozlouŁme."
"Kdo bude kopat jmy v tto noŁn hodin?" zeptal se tefan Revickż znechucen a pohldl na hajduky, kteł tam stli jako soln sloupy. "Uś jen Łerstv hlna vzbud podezłen u kaśdho, kdo płjde"
"dn hroby, pane oficile!" nenechal ho domluvit hrab Fbry. "Nebudeme kopat nov jmy a dlat zbyteŁnż rozruch."
"Och, urozenż pane," ozval se Łachtickż farł, "chcete je pochovat beze veho, jen tak?"
"Jenom s vam laskavżm svolenm, dłstojnż otŁe. I kdyś jsou to obti nsil, nen Łas na zhotoven rakv a kopn hrobł."
"V tom płpad souhlasm," płisvdŁil zneklidnnż farł a odvrtil se od hrobu. "Jednejte podle svho nejlepho svdom! Jdu na faru a płichystm ve potłebn."
"Płjdeme s vmi, jestli dovolte," navrhl hrab a kżvl rukou na sv spoleŁnky. "Pojte i vy! Doktor Sebastin si uś tady porad a pan oficil mu młśe pomhat, pokud bude chtt."
"Spolehnte se, pane hrab, je to moje povinnost," odvtil Revickż. "Nebżt naeho Adamka, nevm, jak by to vechno dopadlo!"
Vydali se zpt k hłbitovn brance a novic v kutn krŁel zamylen za nimi. Hajduci ze zmku stli opodl. tefan Revickż je sledoval, ale za chvli ho vyruil doktor Sebastin.
"Potłebuji njak prkna, abych mohl ohledat mrtvoly!"
"Slyeli jste, chlapi? Płineste je ze zmku!" płikzal Revickż hajdukłm.. "Doneste i motyku a lopatu. A hnte sebou, protośe pan doktor Łekat nemłśe!"
Upalovali do zmku a on ustaran pohldl na svho płtele. "Co ty na to , Sebastine?"
"Abych łekl pravdu, nejsem si jist, zda v tomto płpad jde skuteŁn o obti, kter povraśdili płisluhovaŁi Łachtick pan."
"Te by bylo to nejhor, jestli se o tom dozv rychtł a płseśn. Pak budu mt velk nepłjemnosti nejen j, ale i pan farł!"
"Nikdo se nic nedozv, tefane. Stejn jim uś nepomłśeme, pochovme je beze svdkł a bude mt svatż klid!"
Kdyś koneŁn płinesli siln prkna, s nmahou vythli mrtvoly a polośili je na okraj rozkopanho hrobu.
"Dkuji, pnov, j uś si s nimi poradm," łekl doktor Sebastin. Sklonil se k tlłm obt a hajduci ho zvdav pozorovali.
"Nestłjte tady jako panci," napomenul je oficil zmku, "a dejte se hned do prce! Vyhlubte jmu co nejvce, aby na ty neastnice nikdo nenarazil!"
Jeden z hajdukł zarazil hołc pochode do Łerstv hlny, vzal do rukou lopatu a dal se do prce.
"Potłebuji vce svtla, tefane!" ozval se za chvli doktor Sebastin. "Vezmi tamtu lampu a svi mi pod ruce!"
Hajduci se ohldli a płestali kopat, ale Revickż jim rukou naznaŁil, aby pokraŁovali, a posvtil lampou na ztżran śensk tlo. Doktor Sebastin ho prohlśel, ohmatvaje hlubok rny na zdech a v podbłiku.
"Je to nechutnż pohled," vzdychl si trpce Revickż, płemhaje vzrłstajc odpor. "Nco takovho jsem jet v śivot nevidl."
"Tak se dobłe dvej, jak uboh a zrove dokonal je lidsk tlo! M pevn nervy a moje sympatie. Nikdo z naich płtel by u m nevydrśel tak jako ty!"
"A co hrab Fbry? Ten se neboj niŁeho, ani smrti!"
"To tedy ne! Snese leccos, ale u ohledn mrtvżch nikdy nebyl. Ty jsi młj prvn asistent, tefane, a nesmm t ztratit! Kdybys bydlel v Prepurku, zauŁil bych t do tajł medicny."
"Nebyl by ze m dobrż asistent, Sebastine," usml se trpce a naprzdno polknul. Sledoval kaśdż pohyb jeho rukou a studenż pot mu vystoupil na Łelo.
"Nechpu, proŁ tato uboh stvołen tak krut tżrali, kdyś byla v pośehnanm stavu. Vimni si tchto łeznżch ran, tefane!"
"MuŁili ji, aby z n dostali nco dłleśitho, co nechtla prozradit."
"Tżrn nevinnżch a poniśovn lidsk dłstojnosti se ned niŁm omluvit, tefane. ijeme v tśkżch dobch. Nsil a krutost jsou na dennm połdku a jsme jimi vichni poznaŁeni."
"SkonŁili jsme, pane oficile!" zvolal jeden z hajdukł asi po płlhodin a sotva lapal po dechu. "Jma je vce neś o hlavu hlub, neś statnż chlap."
"Dobr prce, chlapi. Pojte nahoru, pomohu vm!" pochvlil je tefan Revickż a podval jednomu z nich ruku, jinak by se z hlubok jmy sm nedostal. Pak se obrtil k zachmułenmu doktorovi Sebastinovi s otzkou: "Nechme je takto, dokud nepłijde dłstojnż pan farł s ostatnmi?"
"V śdnm płpad, tefane. Ulośme je na dno jmy, tak se vlk naśere a koza złstane cel."
NeŁekan chytil jednu z obt a spustil ji opatrn do hrobu. Revickż rozhodnżm gestem ruky naznaŁil hajdukłm, aby se chopili ostatnch. Ohrnovali nosy a kouleli oŁima, ale nakonec je spustili dolł.
"Co jste s nimi udlali, pane oficile?" zaslechl za zdy znmż hlas. Ohldl se a uvidl płichzejcho novice s lampou v ruce. Mladk nahldl do hlubok jmy a strnul.
"Tm uś nikdo nepomłśe, Adamko. Kde jsou ostatn?"
"Płijdou za chvli. Pan farł m poslal napłed, abych vm pomohl, kdyby bylo potłeba."
achtickż farł popoel k hrobu a ostatn mu stli po boku. Vythl z kapsy odłenho kabtu kłś a płeśehnal jm odkrytż hrob. S posvtnou śctou zaŁal pohłebn obład. Hrab Fbry koutkem oka sledoval okolostojc a sm pocioval nevysvtlitelnou śzkost, aś stsnnost. Utrpen a krut muka dvŁat se jakoby zhmotovala v chladnm prostoru a znovu se opakovala.
Byla to zvltn, napjat chvle.
Uprostłed hlubok noci se u tlesnżch ostatkł nevinnżch obt setkali muśi, jejichś śivotn osudy byly tak odlin a kłivolak. Stli tady jako nm svdci zloŁinł Alśbty Bthoryov, kter po sob na kaśdm kroku zanechala stranou kletbu a hrłzu.
Kdyś farł skonŁil obład, pokropil mrtv tla svcenou vodou, kterou mu podal novic, sepjal ruce a upłen se zahledl na płtomn. Stl ztuhle jako svce, jeś mu praskala v chvjcch se rukch. Ostatn mlŁky Łekali na jeho gesto, aby mohli koneŁn odejt.
Jet jednou soucitnżm pohledem pohldl na hrłzu budc tla, kter leśela na dn jmy. Pak mlŁky płeel mezi muśe.
"Dkuji vm, pnov!" łekl vce pro sebe neś jim a tśkżm krokem se odebral k brn hłbitova. Hrab Fbry naznaŁil ostatnm, aby ho nsledovali.
"Zasypte hrob, jak se patł, a aś budete hotovi, dejte mi vdt!" płikazoval Revickż hajdukłm. "Upravte okol tak, aby nikdo nic nezpozoroval!"
Hajduci popadli lopaty a zasypvali hrob Łernou hlnou. Za chvli nezłstalo po ubohżch obtech ani stopy.
"Ty neastnice mohly bżt v zemi nejdle tak dva tżdny," tvrdil doktor Sebastin rozhodn, "a Łachtick pan je v śalłi uś tłet rok."
"To je zarśejc, pane doktore!" płisvdŁil Łachtickż farł, płejśdjc si rukou po proedivlżch vlasech. "Kdo je mohl pochovat na hłbitov, aniś bychom o tom j nebo vy, pane oficile, vdli?"
"Pochovat, dłstojnż pane?" svratil tvł tefan Revickż. "Byly zahrabny jako zvłata a nebżt naeho bystrho novice, nikdy bychom se nedozvdli, śe"
"Tohle je do nebe volajc zloŁin, pnov!" płeruil ho hrab Fbry. "Obvm se, śe tady v achticch mte andlŁkłku. Ta musela bżt v minulosti jedna ruka s Alśbtou Bthoryovou, nebo nkter dvŁata, kter najala do sluśby, se dostala dky jejm płisluhovaŁłm do pośehnanho stavu. Takov sluśky nepotłebovala, a proto se jich musela zbavit, nebo aspo jejich nedonoenżch dt!"
Sedli v loveck sni zmku, kam je pozval tefan Revickż. V krbu praskalo dłevo a slajc teplo prohłvalo nejen zkłehl śdy płtomnżch, ale i jejich srdce. Pozdn noŁn hodina umocovala neopakovatelnou atmosfru.
"Jestliśe by se tato płern hypotza potvrdila," zhrozil se duchovn sprvce achtic, "pak jsem i j zodpovdnż za tyto hrłzn zloŁiny!"
"Neobviujte se," uklidoval ho doktor Sebastin, "ty mlad śeny se dostaly do rukou pokoutn babizny, kter jim necitlivżm zpłsobem dopomohla na onen svt! Dv uś byly v pośehnanm stavu a uś v pokroŁilm stadiu. Jenom jedna z nich byla fyzicky tżran, po Łemś złstaly na jejm tle złeteln stopy. Zarśejc ale je, śe ani jedn neodstranili plod, i kdyś se o to brutlnm zpłsobem snaśili"
"A je mi Błh milostivż, vzneen pnov!" vzdychl farł a kajcn se płeśehnal. "Jestliśe je Łachtick pan v podzemnm śalłi, kdo mimo n młśe pchat za mżmi zdy takovto ohavnosti?!"
"To uś nechte na ns, dłstojnż otŁe! Podałilo se nm dovlct Bthoryovou z Fzru zpt do śalłe, tak taky odhalme i jej dłvrnky, kteł złstali mimo podezłen! Nemusm opakovat, śe v tto nechutn zleśitosti m urŁit prsty ten zkełnż chlap s jizvou pod okem, jehoś nazżvaj koŁ Peter!"
"Uś jenom to by nm tak schzelo, pane hrab!" zvolal tefan Revickż a nedłvłiv kroutil hlavou. "KoŁiov i Peter jsou schopni veho, to nepoprm, ale jak by"
"I to se dozvme, a brzy!" nenechal ho hrab domluvit. "Vysvtli mi, jak jinak by mohl vdt, śe ty uboh obti jsou zahrabny prv tam, kde zaŁal kopat?!"
"ProŁ prv nyn, kdyś je ve zasypno snhem!" ozval se neŁekan Samko Chrt. "A co s nimi chtl udlat, k Łertu? ProŁ by płiel sem na Łachtickż hłbitov a riskoval vlastn kłśi kvłli tłem neastnżm śenm?"
"Urozen pnov, to ve je dlo blovo!" nezdrśel se ustaranż knz. "Tady opravdu płsob temn sly, jak to łekl pan hrab, protośe jinak si neumm vysvtlit, co se to tady dje."
"dn temn sly śdn boś nepołdky!" namtal rzn Pavol rskż, kterż za celou dobu nepromluvil ani płl slova. "Tady mme co do Łinn s lidmi, kteł rafinovanżm a promylenżm zpłsobem vydlvaj pkn penze na lidsk ubohosti a bd. Nepoprm, śe jejich kołeny sahaj aś k Łachtick pan!"
"To je svat pravda!" vykłikl Fbry zancen a spokojen poplcal psałe po zavalitm rameni. "N płtel, kterż je mistrem pera, trefil hłebk na hlaviŁku, pnov! Jestli takovżto belt lid existuj a pracuj pro zjmy vysoce postaven osoby, pak musm informovat Jeho krlovsk VeliŁenstvo o novżch skuteŁnostech v płpad Łachtick pan!"
"Palatin Juraj Thurzo by se ml o tchto stranżch souvislostech dozvdt jet dłve neś n nejjasnj panovnk!" namtal Łachtickż farł a na jeho tvłi se zraŁil spravedlivż hnv. "Mośn by śpln zmnil svłj nepochopitelnż postoj k Alśbt Bthoryov a koneŁn by ji pohnal płed spravedlivż krlovskż soud!"
"Ten bytŁianskż drak, dłstojnosti?" zvżil hlas Peter Fbry. "Ani kdybyste mu obti, kter jsme nali płede dvma lety a dnes, strŁil pod nos! Bude j nadrśovat, dokud bude mt dui na jazyku! Podvd panovnka, a nm i krlovskżm spojencłm se vysmv jako satan Kristovi na pouti!"
Zavldlo hrobov ticho, kter umocovalo smysl slov hrabte. Nikdo se neodvśil proti tomu nic namtat, protośe śdn argumenty by v tto chvli neobstly. Jenom dohołvajc svce na dvanctiramennm svcnu płeruily napjat ticho. Jejich praskot a kvałen shołelho vosku byly vżłeŁnou odpovd na nezodpovzen otzky. Oficil zmku vstal, sfoukl Ładc plameny a popoel k truhlici, ze kter vythl nkolik silnżch voskovic. Zasadil je mlŁky do svcnu, zaplil a sedl si na sv msto. OŁi vech se na nho upłely, jako by nesl tśi viny za vechny ty ohavnosti Alśbty Bthoryov.
Jenom doktor Sebastin si ho vłbec nevmal. Hledl do blikavżch, neklidnżch plamnkł a zdlo se mu, śe nad kaśdżm z nich se zjevila tvł Łachtick pan, kter si je ukrutnżma oŁima nenvistn młila a nepłŁetn se chechtala.
POD PLTM MRAZIV NOCI
"KoneŁn se mohu płesvdŁit, jak se dał uboh Alśbt Bthoryov. Doufm, śe uś nevyvd tak jako płede dvma lety."
"Nezmnila se, Juraji. Hryśe ji svdom a dodnes se nedokzala smłit se svżm uvznnm. Ani se jet nedala na pokn!"
achtickż kasteln a palatin Thurzo schzeli do podzemnho śalłe v doprovodu esti vojkł s pochodnmi a lampami. Płtm a vlhkost je ovly zvltnm zpachem. Zastavili se płed celou, kde se uś tłet rok trpila v ubjejc samot Łachtick pan. Vojci a strś płed celami stli u młś a bez jedinho slova sledovali kaśdż pohyb palatina a sebevdomho kastelna.
"Otevłi, Michale, abych si s n mohl popovdat!"
"Odejdi, satane!" obołila se na palatina Alśbta Bthoryov, kter s nevol sledovala płchod nevtanżch host. "Nechci t ani vidt na tomto mst mho ponśen! Ty jsi zodpovdnż za mou"
"MlŁ, m vzcn płtelkyn!" nenechal ji domluvit a bez jedinho mrknut oka veel dovnitł. "Płiel jsem za tebou jako płtel! Vyzpovdej se upłmn, co t trp a co potłebuje, abych mohl"
"Akort tob se budu svłovat!" skoŁila mu do łeŁi Łachtick pan a vyłtila se na nho s nataśenżma kostnatżma rukama. "Płiel jsi m zahubit płed svdky, nebo poniśovat a trpit jako nejposlednj"
"Nevłskejte, milostiv!" płeruil ji rzn kasteln a veel do cely. "Młśete dkovat Bohu, śe se urozenż palatin obtśoval aś sem płi vech jeho starostech a problmech. Nikdo vm ani vlas na hlav nezkłiv"
"Nerouhej se, ty bezbośnż patolzale!" vykłikla a nejradji by mu oŁi vykrbala. Bla se ale palatina a mla pocit, jako by ji svou neŁekanou płtomnost magnetizoval. "Nemłśe spvat kvłli vżŁitkm svdom, śe jsi zradil tu, kter t zahrnovala svou"
"Tak uś dost!" okłikl ji uraśenż kasteln a z oŁ mu vylehly plameny spravedlivho hnvu. "Nem to cenu, Juraji, tak jak jsem ti łkal. Tato uboh śena posedl blem nesnese mou ani tvou płtomnost!"
"PoŁkej, Michale," snaśil se vzt situaci do vlastnch rukou palatin, nebo nechtl kapitulovat płed svżmi vojky, "nechme spory a nenvist, vśdy v tomto vzen moc Łasto nejsem. Co se s tebou dje, Alśbto Bthoryov?"
"ProŁ m rute te v noci a nedopłejete mi klidu, vy nenasytn tyrani?!" osopila se na n a popola k palatinovi, hledc mu upłen do oŁ. "Poli vechny ty drbany pryŁ, o samot si młśeme popovdat!"
"Copak jste płila o rozum?!" vyłtil se na ni Michal Horvth pohoren. "Vy chcete porouŁet urozenmu palatinovi Thurzovi?!"
"Nechte ns o samot, bśte vichni nahoru, abych mohl vyhovt jejmu płn!" zastavil ho Thurzo a polośil mu pravici na siln rameno.
Vojci s kapitnem se nenechali dvakrt pobzet a zamłili ke schodłm. Za nimi se vydal i kasteln, kterż uś nic nenamtal. Nejradji by Bthoryovou zardousil, ale ovldl se.
Palatin si ani neviml, śe u młś vedlej cely stoj jako płikovan Anna Rosina Listiusov a o kousek dl dv star babice, kter sem nedvno dovlekl Stanislav Thurzo. Chvli pozoroval odchzejc vojky, pak mu pohled sklouzl na irokou vyłezvanou postel a stłl se śidlemi v cele Łachtick pan. Ve svcnu blikalo nkolik svc. A jet nco: pronikav, nedoŁkavost planouc oŁi Alśbty Bthoryov. Civla na nho v płtm śalłe jako na płzrak, kterż v n vyvolval śzkost.
"Co ode m chce, bezcitnż netvore?" proala napjat ticho zastłenżm hlasem a bezmocn se posadila. "MuŁ m v tomto pekle uś tłet rok, i kdyś mi soud nic nedokzal!"
"Chce vypovdat płed krlovskżm soudnm tribunlem, Alśbto? Naklonm si tm rozzlobenho panovnka, ale ty skonŁ na popraviti!"
"Nevyhrośuj, vm dobłe, co vechno jsi podnikl proti mn, i to, jak lśe mżm zełm i dcerm. Tady beze svdkł to mohu łci otevłen. Jsi nebezpeŁnż zloŁinec a"
"Zadrś, Alśbto Bthoryov! Neurśej m a nenu, abych na tebe jet vce zanevłel. Jenom j ti młśu pomoci, nikdo jinż!"
"Snad jsi m nepłiel osvobodit z tohoto poniśujcho stavu? Ty, kterż jsi m śpln zniŁil?!"
"Vechno zleś jenom na tob! Sm bych t nejradji vydal tabulrnmu soudu, aby t stihl spravedlivż trest! Pamatuji si ale na tvho udatnho muśe i na lidi, kteł za tebe intervenuj!"
"Co ode m chce, ty jidi?!"
"Vłbec nic, uboh hrabnko! Bude potłebovat vce pokory a prozravosti, jinak se odtud nikdy nedostane!"
OtoŁil se na podpatku, vyel ven, zavłel dvełe, ale nezamkl je. KlŁ vzal s sebou a zamłil ke schodłm. Po Łachtick pan se uś ani neobhldl. Tłetila za nm oŁi a za chvli zaŁala bezmocn vzlykat. Ctila se podveden, ponśen a osaml jako nikdy płedtm.
"Bu pozdravena, neastn pan Alśbto!" ozval se neŁekan znmż hlas zpoza młś. "Płiel jsem si pro tebe a złstanu tvżm ochrncem aś do smrti!"
achtick pan byla u vytrśen. V matnm svitu lampy uvidla zjizvenou tvł svho nevyzpytatelnho kumpna.
"Jsi to opravdu ty, Petere?" vykłikla tmł nepłŁetn a płibhla k młśm. "Płeci jenom jsi na m nezapomnl! Naposledy jsi m zradil a velmi zarmoutil"
"Zapome na vechno, co bylo," płeruil ji sebevdom a na tvłi se mu zjevil belskż śsmv, "nebo od tto chvle zaŁne śt novżm śivotem!"
"Jak m vysvobod z tohoto poniśujcho postaven?"
"Jsem vśdy płi tob, kdyś to nejvce potłebuje, krsn pan! Poj ven a obejmi m, protośe tato noc je pro tebe vykoupenm!"
Vzal hołc louŁ od śeny, kter stla u nho, a zarazil ji do śelezn obruŁe ve stn.
"Palatinovi vojci m ponechali napospas samot."
"Ale j urŁit ne, Alśbto! Dobłe se podvej na tuto śenu, kterou sem poslal vvoda igmund Bthory, aby t zachrnil"
achtick pan nechtla vłit vlastnm oŁm. Aś nyn si vimla śeny v povzdl, kter na ni zvdav hledla. V prvn chvli se j zdlo, śe m halucinace. Kdyś ale zpozorovala, jak koŁ Peter bez nejmen nmahy otevłel celu bez toho, śe by ji odemykal, svitlo j.
"Kdo je to?" vykłikla płekvapen a v jejch hlubokżch oŁch se zraŁil strach. "Vśdy ta śena vypad, jako by mi z oka vypadla!"
"k pravdu, Alśbto! Kaśdż z ns m svho dvojnka, ale jenom złdka se s nm setkme."
achtick pan nemohla odtrhnout zrak od neznm śeny. Aś nyn pochopila, śe to, co vid na vlastn oŁi, nen sen.
"Ty jsi płivedl tuto śenu proto, abys m"
"Jenom kvłli tob a tv svobod, neastn m pan!" nenechal ji domluvit a veel do cely. Neznm śena la za nm. "Uś nikdy vce se sem nesm vrtit, protośe tv msto je śpln jinde. Poj rychle, neś se vrt tv trżznitel!"
"Nemohu tomu uvłit, Petere!" vzlykala dojetm a objala svou dvojnici. "Kdo jsi?"
"Jsem druh Alśbta Bthoryov, jś se naskytla płleśitost pomoci vm."
"To je neslżchan! J jsem Alśbta Bthoryov! M odsoudil nenasytnż Thurzo za m zloŁiny k dośivotnmu śalłi v tomto nehostinnm podzem"
"Zadrś, Alśbto!" płeruil ji koŁ Peter. "Neztrcejme uś ani chvilku! Ve je tajn dohodnuto a tto śen se tady ani vlas na hlav nezkłiv. Bude o ni postarno tak jako o tebe!"
"Hodn brzy byste se prozradili!" ozval se ciz śenskż hlas z vedlej cely. "Dejte va dvojnici sv aty, drah Alśbto, aby byla zmna opravdu dokonal!"
KoŁ Peter płekvapen hledl na mladou śenu za młśemi cely. Jej płvabn tvł a svłdn oŁi ho velmi siln płitahovaly a nebżt Łachtick pan, byl by ji urŁit
"Ach, mil Anno Rosino," płeala neŁekan nit jeho tuśeb Łachtick pan, "nebżt vs, byla bych na to śpln zapomnla!"
ZaŁala si rozepnat tepl aty a po chvli je podala neznm dvojnici. Stla tam pouze ve spodniŁce. KoŁ Peter pozoroval jej pevn, lty ale płeci jenom poznaŁen tlo. Uś ho nepłitahovala, ba płistihl se, śe k n pociuje odpor. Bujn tvary jej dvojnice, i kdyś spoutan krajkovżmi spodniŁkami a sametovou blłzkou, ho lkaly mnohem vc, ale jeho mysl te zamstnvala rozkon tvł Anny Rosiny Listiusov. Vpjel se do jejch smutnżch oŁ a smyslnżm pohledem se dotżkal nśn je, dlouhżch kuŁeravżch vlasł, poprs a thlho pasu. Uctila jeho śdostivż pohled a optovala ho.
"Kdo je ta krsn śena?" zeptal se nedoŁkav, aby zamaskoval vzruujc neklid. "Nikdy płedtm jsem ji nevidl!"
"Anna Rosina Listiusov z Tematna," odvtila Łachtick pan, jś dvojnice pomhala zapnat sv aty. "Uvznil ji zde śrlivż manśel, płbuznż palatina Juraje Thurza."
"Ruce lbm, milostiv pan. Jak bych vm mohl pomoci?" vtral se do jej płzn s płedstranżm soucitem. "Kdybych vdl, jakż poklad se skrżv v podzemnch kobkch, płivedl bych sebou zmeŁnka, aby"
"Nepłehnjte, mladż muśi!" zarazila jej naoko, ale płece nathla pstnou ruku skrz młśe, aby se j mohl dotknout rty. "Dkuji vm za neskrżvanż zjem, ale neztrcejte Łas, nebo"
"Uś jsem płichystan na cestu, młj drahż!" nenechala ji domluvit Łachtick pan a naposledy objala svoji dvojnici. "Sbohem, Alśbto! Opatruj se ve zdrav a bu pevnj neś j!"
Hned pochopila, śe jej milenec se na prvn pohled zamiloval do Anny Rosiny, proto tak chvtala. Jet jednou pohldla na sv druh j, kter si zapnalo jej aty.
"Zlatem vyvśm tvoji odvahu a ob! Nikdo nerozpozn, śe ty nejsi j."
"Ve je jiś dvno dojednno a vyplaceno!" łekl rozmrzele koŁ Peter. "Netrap se tm , co zprostłedkovali jin, Alśbto!"
"O mn se nebojte," płidala se dvojnice klidn. "J svou ślohu splnm dokonale, ale vy bute opatrn ve svm poŁnn! Jinak ukodte nejen sob, ale i mn"
KoŁ Peter se naposledy rozhldl po zlovstnm śalłi a bez jedinho slova rozlouŁen vykroŁil vpłed. Alśbta Bthoryov zamvala na pozdrav a chvtala za nm.
"Nenechvej ns tady, Petere!" vykłikla zoufale pleat KoŁiov, kdyś płechzeli kolem jejich cely. "Vezmi ns s sebou, nebo tady shnijeme zaśiva!"
"Nemm klŁe od va cely, vy star rachotiny!" sml se jim do oŁ, kdyś se u nich zastavil. "Kdyś se naskytne vhodn płleśitost, płijdu si pro vs!"
"Do t doby ns upl jako Łarodjnice, ty lotłe!" jeŁela vyzbl Kardoov a v jejch kalnżch oŁch hołely plamnky zoufalstv. "Nenechvejte ns tady, urozen pan Alśbto! Vezmte ns s sebou, budeme vm vrn slouśit!"
"Polu pro vs sv lidi a slibuji vm, śe do smrti złstanete v mżch sluśbch!" odpovdla Łachtick pan, jenom aby uklidnila zoufal babizny.
"Ach, urozen pan," podlzala j pleat KoŁika śpnlivżm hlasem, "nezapomete na vrn sluśebnice, kdyś opustte achtice, vśdy vm młśeme bżt"
"Nezapomenu, Heleno!" płeruila ji rozhodn a pohledem płeletla k smutn vzekyni z Tematna. "Ani vs tady nenechm se trpit, drah Anno Rosino. Polu pro vs vysvoboditele a płivinu vs pod sv ochrann kłdla tam, kde se usadm aś do smrti!"
"Nedlejte si se mnou velk starosti, mil Alśbto, j se uś odtud njak dostanu. A nezdrśujte se kvłli mn, aby vs tady nenali!"
Posledn slova j uvzla v hrdle a rozplakala se. achtick pan j naposledy sevłela ruku, polbila ji na zaslzen tvłe a pohladila bohat vlasy.
"Sbohem, Anno Rosino. Neztrcejte nadji a slibte mi, śe se neoddte smutku ani zoufalstv. Vśdy tady s vmi złstane m druh"
"Nen Łasu nezbyt!" skoŁil j do łeŁi koŁ Peter a chytil ji pevn za vyhublou ruku. "Kdo m penze, ten młśe ve, na to nezapomnejte!"
Minuli podzemn cely a ty se znovu ponołily do ponurho era.
Novic Adam, kterż płed chvl płiel podzemn chodbou ze zmku, s śśasem pozoroval neuvłiteln drama zpoza skalnho płevisu. Aś nyn pochopil, śe neznmż chlap s jizvou pod okem mohl vklouznout do podzem jenom tajnżmi dvełmi pod hradnm kopcem. Zpovzdli sledoval, jak se spoleŁn s Łachtickou pan plś podzemn chodbou. Ml velk tst, śe ho nezpozorovali.
Obvan Alśbta Bthoryov se najednou śpln zmnila. Kdyś minuli cely, zajeŁela najednou jako posedl. Okouzlen divok radosti a neskrżvan nklonnost k dravmu vysvoboditeli zpłsobily, śe se zaŁala blzniv smt. Po chodbch, kter se jako obrovsk chapadla rozprostraly pod achtickżm hradem, se po letech rozlhal nepłŁetnż łehot.
Bled tvł novice v t chvli ztuhla. achtick pan se svżm ukrutnżm milencem se płibliśovali a on si aś v tto chvli s hrłzou uvdomil, śe mu nezłstal ani nejmen Łas k śtku. Lampa, kterou drś v ruce, ho urŁit prozrad! Kdyś ji ale zhasne, bude ztracen, nebo potm se do zmku śivż nevrt! Ach Bośe, zachra m! - dunlo mu ve spncch, protośe ti dva uś byli jen nkolik krokł od nho.
achtick pan se nhle zastavila. KoŁ Peter se na ni zamraŁil, ale ona se mu vrhla do nruŁe a skoro mu vyrazila z ruky hołc pochode. ZaŁala ho nruśiv objmat. Lepila se na nj chladnżmi rty a otrala o jeho drsnou jizvu pod okem krsn, zdrav zuby. ZpoŁtku vniv płijmal vżbuchy jej płekypujc oddanosti. Objal ji siln kolem pasu a płivinul si ji na hru. Kdyś ale na vpencov stn zahldl hroziv pokroucen stny, vlnc se ve svtle pochodn, vystłzlivl.
Novic s odporem sledoval jejich poŁnn a okamśit se rozhodl pro śtk. Dokud ty dva spaluj plameny śdostivosti, on si młśe zachrnit śivot! Uśuś chtl utct, ale prv tehdy zaslechl chraplavż hlas: "StaŁ, Alśbto! Nemme Łas na vniv objet! Musme odtud rychle pryŁ!"
Prudce se vymanil z jejho objet a odtrhl ji od sebe jako pijavici, kter se na nho nruśiv płisla. Chytil ji za ruku a nsilm strhl za sebe. Vylekanż novic podłepl v malm vpencovm vżklenku a strŁil lampu pod kutnu tak, aby neudusil plamen. Srdce se mu rozbuilo a krev tepala ve spncch. Byl si jist, śe ten lotr s jizvou pod okem si s nm hrt urŁit nebude Zatajil dech a nathl si na hlavu irokou kapuci, aby se neprozradil.
"Nemohu tak rychle utkat!" zaslechl hlas Alśbty Bthoryov v bezprostłedn blzkosti. "etłi svou pan, młj drahż!"
"Jsme teprve na zaŁtku a uś mi nestaŁ, Alśbto? Vzchop se a poj, mme płed sebou dlouhou cestu!"
Płeli kolem Adama, ale vłbec si ho nevimli. Zdenż novic na n hledl jako na płzraky. Ani nedżchal. Zdlo se mu, śe ta chvle, neś ho minuli, trvala celou vŁnost! Co m ale te udlat? Nech je beztrestn utci z podzemnho labyrintu? Co na to łekne provincil zmku, hrab Peter Fbry se svżmi spojenci a jeho dobrodinec tefan Revickż?! Nikdo mu neuvł, śe blem posedl Łachtick pan uś nesed v podzemn cele a nikdy vce ji neuvid! Jak ohavnosti a zloŁiny jet napch, kdyś se dostane na svobodu? Mus je zastavit a znemośnit jim tajnż śtk! I kdyby ml zaplatit nejvy da -- vlastn krv -- nesm je nechat uniknout svtsk spravedlnosti!
VyskoŁil a bśel za nimi, co mu sly staŁily. Nespoutl je z oŁ, vidl, jak se objmaj a lbaj, slyel vżbuchy nespoutan smyslnosti, ale nenechal se tm odradit. Byl u nich Łm dl blś, aŁkoliv tm riskoval holż śivot. Kdyby se ten bezcitnż satan obrtil, ihned by ho znekodnil! Byli ale natolik zaujati sami sebou a bezhraniŁn eufori, śe ani netuili, śe jim je nkdo v patch!
Chvtaje podl vlhkżch stn podzem, svdl Adam tśkż vnitłn boj. Nakonec se ale rozhodl. Płiblś se k nim na nkolik krokł a zathne za rukov tajnho mechanizmu! Pokud by ho nhodou zpozorovali, złt se do hroznho propadlit, odkud uś nen nvratu!
Jet m chvli Łas, ale nesm moc vhat, jinak by mu utekli! Młśe vykonat rozsudek smrti nad satanskou dvojic, kter m na svdom tolik nevinnżch śivotł? Kdo mu dal takov prvo? Co by na to łekl provincil? Jak by se v tak zoufal situaci zachoval hrab Fbry? Ne, nebude se uś rozmżlet! Jestli zavh, bude mt na svdom vechny zloŁiny, kter by hrabnka pozdji napchla na svobod!
Opatrn nalapoval na vlhkou, udusanou zem a byl jim tsn v patch. Te, nebo nikdy, huŁelo mu ve spncch, kdyś se nathl po tajnm mechanizmu ve stn. Sevłel chladnou rukov a popothl ji k sob. Ti dva płed nm sotva tuili, śe utkaj smrti v śstrety! Tajn padac dvełe se płed nimi s rachotem rozevłely a Łachtick pan se neŁekan tmł złtila do bezedn propasti.
"Zachra m!" vykłikla a zoufale vzthla ruce nad hlavu. KoŁ Peter v posledn chvli odhodil pochode, zachytil bezmocnou hrabnku, ale sm ztratil rovnovhu a spadl na zem. V panice sevłel jej kłehk dlan ve svżch. Zdlo se mu, śe z hlubin pchnoucho propadlit se na n kleb neltostn smrt! Ohldl se dozadu, kdo byl płvodcem otevłen zkełn pasti. Kdyś uvidl novice, kterż na n tłetil oŁi, okamśit mu svitlo. Vythl hrabnku, skoŁil po nm jako tygr a v nvalu zułivosti zaskłpal zuby.
"Uś mi neuteŁe, ty potkane v kutn! Vdl jsem, śe nae cesty se jet jednou zkłś!"
"NepoŁtal jsi ale, ty bezcitnż vrahu," odsekl mu novic, "śe se setkme tady v podzem a płistihnu vs płi Łinu!"
"Kde ses tady vzal, ty lotłe?!" załval koŁ Peter a vzpt na nj namłil pistoli. "Ani se nehni, nebo ti rozstłelm palici!"
"Jenom to zkus, ukrutnż dmone!" vykłikl novic a pratil ho lampou po hlav. "Tady m, co ti patł!"
KoŁ Peter załval bolest, protośe lampa ho zashla płmo do tvłe. Padl na zem s roztaśenżma rukama. Novic neztratil duchapłtomnost, chytil pochode ze zem a chtl utci. Bthoryov zajeŁela v nvalu hrłzy, ale novic ji surov srazil na zem. PłeskoŁil zrdn propadlit a utkal pryŁ, co mu sly staŁily.
"Utkej za nm, Alśbto!" kłiŁel koŁ Peter. "Nesm nm utżct, jinak jsme ztraceni!"
achtick pan se ani nepohnula. Leśela na zemi a nevdla, co m dlat. KoŁ Peter se s hlasitżm klenm zvedl, namłil pistoli na Adama a vystłelil. Ohluujc ozvna se rozlhala podzemm, ale zoufalż novic se ani neohldl.
"Neulet mi, holobrdku!" łval za nm koŁ a namłil na nj druhou pistol. "Dostanu t śivho, nebo mrtvho, kdyś nebude mt rozum!"
Zarachotil dal vżstłel a vystraenż Adam se jen v duchu płeśehnal, nebo v jedn ruce svral lampu a ve druh pochode. Smrtonosn kulka mu zasvitla kolem hlavy a jenom mlo chyblo, aby ho zashla. Letmo se ohldl po svm pronsledovateli, kterż se za nm rozbhl a nebezpeŁn se płibliśoval.
"Zabiju t, ty straidlo!" łval na nj koŁ Peter a uś mu byl tmł v patch. "Stłj, ani se nehni!"
"Jet jsi nezvtzil!" vykłikl novic a v pudu sebezchovy na nj hodil planouc pochode. "Kdo z ns je rychlej, ty zloduchu?!"
KoŁ vak v posledn chvli uhnul a pochode zasyŁela na zemi. Novic neŁekan zavadil nohou o skaln vżstupek a vzpt upadl. NestaŁil ani vykłiknout. SpoleŁnk Łachtick pan se na nho vrhl, sevłel ho silnżma nohama a pratil pst rovnou do tvłe. Pak irokou hlave pistole płilośil mladkovi na rozplen Łelo.
"Moc daleko jsi mi neutekl, podzemn Łerve!" obołil se na nj a v oŁch mu hołely zlovstn plamnky. "Jak ses sem dostal?"
Novic neodpovdl. Hrdinsky snel ostrou bolest po śderu, a kdyś ho protivnk jet silnji sevłel, potichu zastnal. Hledl na tu bezcitnou, jizvou proatou tvł a zdlo se mu, śe v oŁch planouc nenvist uvidl obraz skuteŁnho dmona. Jako by se vyśval v Adamov zoufal situaci a rouhavżmi vżkłiky oslavoval sv vtzstv.
"Ty se mnou nechce mluvit?" załval koŁ Peter. "Vak j uś ti jazyk rozvśu a bude krut pykat za svou drzost!"
"Nebojm se t, satane v lidsk podob!" vmetl mu do tvłe novic a vzepłel se celżm tlem na patch, aby se ho pokusil ze sebe setłst. "Vm, kdo jsi, a i to, jakż zloŁin jsi vykonal, kdyś jsi płivedl dvojnici"
"Zmlkni, ty nbośnż picle!" skoŁil mu do łeŁi koŁ a prudce ho uhodil hłbetem ruky do śst. "Jet se na vlastn kłśi płesvdŁ, kdo jsem a jak odplcm takovżm parazitłm, jako jsi ty, kteł se płisaj na kłśi a pijou mi krev!"
Novic odvrtil tvł, nebo ctil, jak se mu z rozbitho rtu łine pramnek krve. S śzkost v srdci si uvdomil, śe je ztracen a nem ani nejmen nadji na zchranu. ProŁ se nechal zlkat jejich milostnżm divadlem a neutekl dvno z tohoto msta zkzy? Ach Bośe, jak nelidsk odplata za chvilkov zavhn!
"Vezmi lampu a bś płede mnou jako poslunż bernek na zabit!" vyruil ho z trżznivżch mylenek drsnż hlas. "A vyber si. Bu chcpne tady v podzemnm pekle, kde po tob ani pes netkne, nebo se dostane ven a bude pokorn plnit m płkazy!"
Postavil se, stoupl mu nohou na hru, a vzal Ładc pochode. Pozvedl ji nad hlavu a belsky se rozesml, kdyś Adam vytłetil modr oŁi a zaŁal se dusit.
"Rozlpnu t jako śbu, ty vivku! Vstvej a udlej to, co jsem ti poruŁil!"
Novic se s nmahou a vzdychnm zvedl ze zem a vzal do ruky lampu, kter jenom zzrakem nezhasla. Ohldl se a uvidl Alśbtu Bthoryovou, kter se najednou vynołila z ponur tmy.
"Kdo to je, drahż?" vyzvdala a hledla na mladho mnicha, kterż si rukou utral zkrvaven śsta. "ProŁ jsi m tam nechal samotnou"
"Ve se dozv, Alśbto!" płeruil ji rozzloben a ouchl mnicha hlavn pistole do zad. "Pojme, dokud nen pozd!"
Netrvalo dlouho a doli k tajnmu vżchodu pod śpatm hradnho kopce. KoŁ Peter zvedl provaz, kterż leśel na zemi. Adam se ani nestaŁil brnit a muś ho jm surov svzal, sotva lapal po dechu. Pak shl do skaln pukliny a tajnżm mechanizmem otevłel padac dvełe. Vyzvedl Łachtickou pan k śeleznmu rmu. Kdyś se prothla śzkżm otvorem a nadżchla z plnżch plic mrazivho vzduchu, hodil j volnż konec provazu. VyskoŁil na mladkova zda a vymrtil se nahoru. Zastavil se u vchodu, rozkroŁil se, vzal do rukou provaz, kterż mu podala, a s nmahou vythl vylekanho novice.
"Doufm, Petere, śe se mi to ve jenom nezd!" povzdychla si Łachtick pan, kdyś uvidla tmavou siluetu pynho hradu v oparu mraziv noci.
"Vzchop se, Alśbto, hlavu vzhłru!" povzbuzoval ji a zaŁal se brodit hlubokżm snhem k houtin. "To nejhor mme za sebou, ale Łek ns jet dlouh, namhav cesta!"
V t chvli jim ze zasnśenho porostu na kraji lesa vyel v śstrety podsaditż chlap, kterho najal vvoda igmund Bthory.
"Zpłah je płipraven, młśeme vyrazit!"
"Vysa urozenou hrabnku na sn, Kritofe, a vezmi oprat do rukou! Jedeme dolł do achtic! Zastavme se u Martina Povaśana a spoleŁn se vrtme do podzemnho śalłe!"
"A to proŁ, Petere? Copak m chce zabt?!"
"dn strachy! Martin Povaśan zn podzemn chodby a um otevłt zamŁen cely. Je jet tłeba vysvobodit Annu Rosinu Listiusovou z Tematna, kdyś mme takovou płleśitost!"
"Co s n pak udlm?!"
"Odveze ji do Piean, Kritofe! Setkme se v hostinci Pod Katanem!"
Sć SE STAHUJE
"Mm informace, śe ten blznivż hrab Peter Fbry a jeho dobrodruzi se Łasto zdrśuj v zmku, urozenż pane oficile! Co si o tom myslte vy, zplnomocnnż sprvce majetkł?"
"Ujiuji vs, Vae Jasnosti, śe jsou to Łir vżmysly. Zl jazyky a nepłtel naeho kastelna i moji se jednodue do dnen doby nemohou smłit"
"Chcete mi łci, śe hrab Fbry se od zatŁen Łachtick pan nikdy nezdrśoval na zmku?!" skoŁil mu do łeŁi palatin Thurzo a jeho zachmułen tvł se jet vce svratila. "Nebo si myslte, śe jsem takovż blzen jako ten krlovskż picl Peter Fbry?!"
"V minulosti se tady objevoval," odvtil tefan Revickż, jemuś opravdu nebylo v tto chvli vechno jedno, "ale od t doby, co jste vydal płsnż zkaz vstupu do podzem a na hrad pro kaśdho mimo zainteresovanżch, se tady hrab Fbry neukzal. A to jsou uś dobr dva roky!"
"Pan oficil mluv pravdu, Juraji!" zastal se ho kasteln. "Ten vychytralż hrab jaksi pozapomnl na achtice i na hrabnku, proti kter se tak vehementn"
"Kdybys to netvrdil ty, starż bojovnk," nenechal ho dopovdt palatin, "nevłil bych naemu oficilovi ani slovo! Navzdory tomu mm podezłen, śe i v tto chvli se hrab zdrśuje na zmku!"
"To je absolutn nesmysl!" brnil oficila Łachtickż kasteln. "Co by tam dlal?"
"M v achticch hodn spojencł," namtal palatin zarputile, "kteł mu kdykoliv vychzej v śstrety. Jestli mm spolehliv zdroje, nejradji se zdrśuje i se svżmi kumpny na zmku!"
"O tom bych musel płeci nco vdt, Vae Jasnosti!" brnil se Revickż, ale uvnitł se sśral obavami z nepłedvdatelnho pokraŁovn. "Nevłte zlżm jazykłm, kter se dodnes nesmłily s internovnm Alśbty Bthoryov v podzemnm śalłi."
"PłesvdŁili jste m, pnov!" kapituloval palatin a zvedl ruce nad hlavu. "Chci vs ale, pane oficile, pośdat o jednu laskavost. Budu dnes nocovat i se svżm doprovodem na zmku."
"Bude mi velkżm potenm," usml se chladn tefan Revickż, ale uvnitł to v nm połdn hrklo. "Jestli dovolte, jdu płipravit ve potłebn, abyste "
"Nemuste chvtat, pane oficile!" płeruil ho palatin podrśdn, jako by tuil, śe Fbry se na zmku opravdu v tto chvli zdrśuje. "Płjdeme spoleŁn, jen co tady s Michalem vyłdm nkolik neodkladnżch zleśitost."
"Snad nechce urazit starho płtele, Juraji?" pohoroval se kasteln. "Te v mraziv noci se ti chce jt dolł do zmku? Koho tm chce potrestat? Nemysl si snad"
"Nechme to uś tak, Michale! Dnes v noci płespm na zmku a rno vyrazm do Prepurku. Te pojme nahoru do palce a vy na ns tady, pane oficile, laskav poŁkejte. Mme spoleŁnou cestu."
Kdyś vyli ze sn, Revickż naprzdno polkl a hłbetem ruky si otłel studenż pot, kterż mu vystoupil na Łelo. Pohldl na notłe, kterż s nm płiel na hrad, kdyś je dal kasteln bezodkladn zavolat.
"Co budeme dlat, Jozefe? Ten namylenż Thurzo tady mus mt picla, jinak by neml takovou jistotu, śe hrab Fbry a jeho"
"Tieji, mohou ns poslouchat!" płeruil ho notł a płilośil si prst k śstłm. "Neztrcejme Łas. Vytratm se na doln ndvoł k hajdukłm a polu Jone, aby uhnl do zmku a varoval nae płtele."
"Vynikajc npad! Jon je spolehlivż chlap, ale dvej pozor, aby t nikdo z palatinovżch lid nezahldl, jinak je ve ztraceno."
"Pnov, tady v honosnm Łachtickm zmku je nm myslm lpe, neś v naem palci na SlneŁnej ulici v Prepurku," usml se hrab Fbry na sv spoleŁnky, "ale nemłśeme dle obtśovat naeho płtele tefana Revickho. Ztra rno se musme vrtit do Prepurku!"
"To bude vt koda neś spadnout do stoky!" sml se Pavol rskż v dobr nlad. Błicho se mu natłsalo, aś narśelo do hrany bohat prostłenho stolu. Kdyś to uvidl hrab, rozesml se tś a pozvedl pohr s vnem.
"Tak na vae zdrav, pnov, a na zdrav naeho płtele tefana Revickho!"
"A ns vechny Błh ochrauje a pośehn nm, urozenż pane," płidal se Samko Chrt, kterż sedl naproti tlustmu psałi, "vno je zde znamenit!"
"Radji sedt tady v loveck sni, neś spadnout do śumpy, pnov," śertoval vŁn zachmułenż doktor Sebastin, "ale je pravdou to, śe vude dobłe, doma nejlpe!"
"U ns v Prepurku ale takovto vno nedostane ani v nejvyhlenjch hostincch, Sebastine!" namtal psał a vyprzdnil pohr aś do dna. "koda, śe tady s nmi nemłśe sedt tefan Revickż. Kdov, co se dje na hrad"
Nedołekl. Dvełe se neŁekan rozletly a dovnitł se spoleŁn se starżm sluhou vłtil hajduk. Nos a hust oboŁ ml omrzl a jeho mrazem olehan tvł płsobila v matnm svitu svc jet hrozivji.
"Nemjte mi to za zl, urozen pnov, ale posl m pan oficil płmo z hradu. Vzkazuje vm, abyste co nejdłve opustili zmek, nebo tady chce nocovat urozenż palatin Thurzo i se svżm doprovodem!"
"A sakra, uś jenom to nm chyblo!" vybuchl psał se smchem, ale ostatnm śsmv na tvłi zmrzl. "Kam płjdeme v takovto mraziv noci?"
"Poj dl, Łerte hajduckż!" ozval se hrab a rukou mu naznaŁil, aby płivłel dvełe. "Jak se jmenuje? Sedni si na chvli!"
"Jmenuji se Jon, urozenż pane. Dkuji za pozvn, ale nemohu se zdrśet ani na chvilinku. Musm se ihned vrtit na hrad, aby nikdo nezpozoroval, śe jsem vs płiel varovat!"
"Kdy palatin dothl na achtickż hrad?" zeptal se hrab.
"Asi płed tłemi hodinami. Nechal si zavolat naeho pana oficila i s notłem a chyst se na cestu sem dolł do zmku."
"No ksakru!" zaklel rskż a znechucen pohldl na svho pna. "Sami Łerti ho nesou do zmku, jako by neml dost msta na hrad!"
"Hrome!" vykłikl hrab neŁekan a vyskoŁil zpoza stolu. "Ten bytŁianskż drak mus nco tuit, jinak by se sem vłbec nenamhal! Poslouchej, Joni, nevyzradil ns nkdo? Utkej na hrad a vzkaś oficilu Revickmu, śe mu dkujeme za ve, co pro ns udlal."
"Jak płikazujete, urozenż pane!" odpovdl hajduk, uklonil se a rychle vyel ze sn. Vichni złstali jako załezan a mlŁky hledli do plamnkł svc na stłbrnżch svcnech. Napjat ticho płeruovalo jenom praskn ohn v krbu a prudk nrazy ledovho vtru, kterż lomcoval okenicemi.
"Sbohem, starż, vrnż płteli! Nemj mi za zl, śe nepłespm v noci zde, na achtickm hrad!" louŁil se palatin Thurzo. "Chci se płesvdŁit, zda je zmek v dobrżch rukou, nebo ddicov Alśbty Bthoryov maj o nj velkż zjem."
"Nemusel jsi tak rychle odchzet, Juraji!" vyŁtal mu zklamanż kasteln. "Nechv tady starho vlka napospas samot, to ti nikdy nezapomenu! Jednou za rok zavt na achtickż hrad a sotva se ohłeje, uś odjśd pryŁ!"
"Nehnvej se, Michale. Vł mi, śe pokud se naskytne vhodn płleśitost, pobudu s tebou dle, abychom si mohli płtelskż popovdat."
"Jestli dodrś slovo, budu ti vdŁnż. Nenechvej m napospas osudu, nebo smrt nechod po horch, ale po lidech."
Podali si naposledy ruce a palatin sviśn vyskoŁil na kon. Kasteln dal pokyn, aby otevłeli hradn brnu. Prłvod vojkł a hajdukł se pohnul jako had ve svtlech pochodn a lamp. Oficil Revickż klusal na koni vedle palatina a tvłil se velmi srdeŁn, jako by se til na jeho neŁekanou, vzcnou nvtvu na zmku. Cvlali po hradn cest płes hustż borovicovż les ve stłbrnm svitu luny a vude kolem se tłpytil snh.
"Mrz znovu płituhuje!" stśoval si psał a vysedl na nedoŁkavho kon. "Hrom aby to spral i s palatinem! Ned pokoj ani v takovto zim, jako kdybychom ani lid"
"Nen Łas na pitomosti!" płeruil ho hrab Fbry a podal ruku starmu sluhovi, kterż jim pomohl nalośit zavazadla. "Pozdravuj pana oficila a podkuj mu mżm jmnem za ostraśitost a płedvdavost."
"Ve vyłdm k va nejvt spokojenosti, urozenż pane," uklnl se sluha. "Młśete se na m spolehnout."
"Kdo hld ve sklep? Kdyś se vrt doktor Sebastin se Samkem Chrtem, łekni jim, śe ve maj płichystno na fałe, ale mus nepozorovan vyjet branou, aby je nikdo nevidl."
"Mme tam dva spolehliv vojky, nejjasnj pane!" odvtil sluha. "Vd o vem, nemuste mt obavy. Na zmku jsme pny situace my, nikdo jinż! I kdyby tady urozenż Thurzo postavil strśe, nic se"
"To je sprvn łeŁ, to opravdu rd slym!" nenechal ho dopovdt Peter Fbry a pozvedl ruku na znamen, aby otevłeli brnu. "Musme se vydat na cestu, nebo Łert nikdy nesp. Nerad bych se setkal s tm palatinskżm begem!"
Brna se se skłpnm otevłela a oba jezdci vyjeli na ulici. Ledovż severk se opłel do kon a ovl je mrazivżm dechem.
"Bu opatrnż a koukej pod nohy, Samko!" napomnal doktor Sebastin płtele. "PłesvdŁ se na vlastn oŁi, jestli je v śalłi vechno tak, jak m bżt, a vra se do muŁrny. Bez tebe odtud neodejdu."
"NiŁeho se neboj, Sebastine, dm na sebe pozor. Jde nm te płeci obma o kłśi, nebo ne?"
Doktor Sebastin proklouzl do muŁrny a Samko Chrt s lampou v ruce vykroŁil zlovstnou chodbou k podzem. S kaśdżm krokem se ho zmocoval stle vt strach. Neznal dobłe podzemn labyrint a obval se, śe naraz na nepłedvdanou płekśku. Kdyś koneŁn doel aś k celm a udżchanż se zastavil u vpencovho płevisu, nechtl vłit vlastnm oŁm. Płed celou Anny Rosiny Listiusov zahldl dva neznm muśe, z nichś jeden se snaśil otevłt masivn dvełe. Nemohl ani tuit, śe je to Martin Povaśan, śhlavn nepłtel Łachtick pan. Byl to prv on, jenś nachytal Alśbtu Bthoryovou krtce po jejm zatŁen na śtku z podzemnho śalłe.
"Mme z pekla tst, Martine!" zvolal naden ten druhż, kterż mu stl za zdy. "Nen tady ani śiv due a jestli se vm podał najt ten sprvnż klŁ, pak"
"Kdo jsi a proŁ jsi sem płiel?" skoŁila mu do łeŁi Listiusov a podezłvav hledla na zruŁnho muśe. "Snad t za mnou neposlal młj manśel?"
"Vechno se dozvte, pan, jenom mjte maliŁko strpen," chlcholil ji neznmż chlap, jehoś Samko Chrt nepoznal ani podle hlasu. "Płiel jsem vm na pomoc v hodin dvanct, jinak byste tady shnila zaśiva!"
"Tenhle je ten sprvnż!" zajsal Martin Povaśan a pootoŁil klŁem. Mechanizmus zaskłpal a on otevłel dvełe cely. "Moje prce tady skonŁila, vyplate mi dohodnutou odmnu, pane!"
"Ani se nehni, ty nenasytnż lotłe!" załval neznmż chlap a namłil na nj pistoli. "Bude ti staŁit i tłicet zlatżch, kter jsem ti uś vyplatil v achticch! Te mi dej klŁ a mazej do cely. Varuju t, lpe ti bude złstat tady śivż, i kdyś s dlouhżm nosem, neś venku mrtvż!"
"Co to m znamenat?" ohradil se Martin Povaśan, zaskoŁenż neŁekanżm zvratem situace, ale neznmż ho ouchl hlavn pistole pod śebra a hnal ho dovnitł. Płekvapenou pan Tematna chytil za ruku a płithl k sob. Płivinul si ji na hru, ale ani na chvli nespustil oŁi z Martina Povaśana.
"Pojte, krsn vzekyn, jste opt svobodn jako holubiŁka!" zvolal neznmż chlap a płibouchl dvełe. Vzpt zamkl a klŁ si vlośil do kapsy. ZaŁal se nepłŁetn smt a objal ji. Nejprve se brnila, ale za chvli podlehla jeho nruśivżm dotykłm
Samko Chrt uś to nemohl dle vydrśet. Jako blesk se vyłtil na neznmho a vrhl se na nj zezadu. Sevłel mu ruku, ve kter svral pistoli, a vykroutil mu ji. Chlap vykłikl bolest, ale Samko mu vytrhl zbra a pratil ho pst do tvłe. Płekvapen Anna Rosina uskoŁila na stranu a ten, kterż ji do teka objmal, se bezmocn rozplcl na zemi.
"Ani se nehni!" obołil se na nho Samko Chrt a namłil na nj pistoli. "Vythni klŁ, otevłi celu a sedni si tam na śidli!"
Płemośenż chlap jenom s nmahou vstal a s nevol a hlasitżm klenm otevłel dvełe. Zahanbenż Povaśan uś nevhal ani vtełinu. Chytil ho silnżma rukama pod krkem a zaŁal ho krtit.
"M to, co jsi chtl, drbane!" zasyŁel jako had a pratil neznmżm o zem. "Podvedl jsi m a te za to bude pykat!"
Vybhl z cely a zamkl. Vhodil klŁ do kośen torby a obrtil se ke svmu osvoboditeli. V śivot toho podsaditho, tlustho chlapa nevidl, ale nebżt jeho, byl by ztracen!
"Proboha, Samko! Kde se tady bere?!" zavżskla radost Listiusov a vrhla se mu do nruŁ. "Jako blesk z Łistho nebe! Nemohu tomu uvłit, vśdy jsi zmizel beze stopy, jako by t byla zem pohltila."
"Nezapomnl jsem na svou krsnou pan," odpovdal j potichu a siln ji sevłel v nruŁ. "Płiel jsem si pro tebe a uś nikdy t neopustm, Anno Rosino!"
Zavhal płi mylence, śe by ml opustit vrn płtele a hrabte Fbryho, kterż mu zachrnil śivot. Jak ale młśe odolat tak rozkon milence, se kterou ho spojuje tolik ndhernżch setkn? Kdyś se mu te naskytla takovto płleśitost, nemłśe ji zahodit!
"M tady kon, płteli?" promluvil k Martinovi, kterż byl śpln vyveden z rovnovhy jejich poŁnnm. "Potłebujeme se odtud i s urozenou pan dostat co nejdle!"
"Samozłejm śe mm!" odvtil Povaśan. "Tamten tulk m vechno płichystno, ale nakonec płjdeme bez nho!"
"Płesn tak, jak łk!" souhlasil s nm Samko Chrt, nebo ten chlapk se mu Łm dl vce nelbil. "Vezmi svtlo a nład, dokud nen pozd!"
"A co bude s nmi, urozen pan?!" zaśpla pleat KoŁika, kter celou dobu pozorovala zpoza młś to nevdan divadlo. "Vrn jsme vm slouśily, nenechvejte ns tady, nebo ns odsoud"
"Nic jinho si ani nezaslouśte, Łarodjnice!" płeruil ji Martin Povaśan, kterż je velmi dobłe znal jet z minulżch dob, kdyś oddan slouśily Łachtick pan. "Obveselujte Alśbtu Bthoryovou, jś jste dui upsaly!"
Samko Chrt si aś nyn viml Łachtick pan, kter je nechpav sledovala z vedlej cely. Vrtalo mu hlavou, kam zmizeli proklet palatinovi vojci, ale odpov nenael. Płeletl pohledem ponurżm podzemm a zamraŁil se na odporn babizny. Bez jedinho slova objal Listiusovou, vzal lampu a vydali se smrem k tajnmu vżchodu pod hradem.
"Jet mi za vechno draze zaplat, ty vypasenż prase!" proklnal ho zoufalż chlap, kterż aś nyn procitl do tvrd reality. Samko Chrt se ani neohldl a pevn sevłel nśnou dla sv milenky. Martin krŁel vepłedu a v ruce drśel hołc pochode. Musel se pod nzkou klenbou ohżbat, jinak by si rozbil hlavu.
VE STAR HJOVN
POD TEMATNEM
"Slez z kon, ty zloduchu v kutn, a poj se mnou do matale!" płikzal koŁ Peter novicovi, kdyś zastavili płed hostincem Pod Katanem v Pieanoch. "A śdn blbosti, nebo ti zakroutm krkem, rozumnl jsi?!"
Novic Adam neodpovdl, ba ani se neohldl. MlŁky seskoŁil z kon do sypkho snhu a smutn hledl na zpłah se sanmi, ve kterm se vezla Łachtick pan.
"Ale, m snad klame zrak!" vyruil ho z pochmurnżch mylenek tlustż krŁmł, płepsanż mastnou zstrou. "Bu vtn, Petere, koho jsi to zase płivezl? Pkn vranci, jen co je pravda! A tohle je co za makaru?!"
"Moc se vyptv a zbyteŁn kec, Abrahme!" odsekl mu jedovat. "Vypłhni a postarej se mi o kon. Toho drbana vezmi a zavłi do chlva!"
"Mezi smradlav svin?" kroutil hlavou krŁmł. "Snad mu nemm i pomeje płihodit, aby neumłel hlady?"
"Dlej si s nm, co chce, ale ruŁ mi za nj vlastn hlavou, protośe to je nebezpeŁnż picl!"
"Nevyhrośuj tolik! Jsi mżm hostem, ne drbem! Radji uś koneŁn łekni, koho to veze takhle pozd v noci? Vśdycky jsi byl nevyzpytatelnż"
"I to se dozv, Abrahme!" płeruil ho uś mrnjm hlasem zjizvenż kumpn Łachtick pan. "Doufm, śe uvnitł uś nikdo nevysedv."
"V tto dob? Nen tady śiv due, jen nkolik host nahołe v pokojch."
"To rd slym. Bś do matale a udlej to, co jsem ti poruŁil. A ho sebou, protośe jsem ti płivezl mimołdn vzcnou nvtvu!"
"To jsem tedy opravdu zvdav," zabruŁel krŁmł a chytil za rameno mladka v kutn. "Ty poj se mnou a nevyvdj, nebo ti nalehm biŁem!"
Jen co doli do matale, hostinskż strhl ze stny velkż biŁ a neŁekan se s nm ohnal po novicovi, ale neuhodil ho. Kdyś uvidl, śe se polekal, łekl mu stroze: "Nevm, co jsi zaŁ a co jsi vyvedl koŁmu Peterovi. J ti neublśm. Sedni si tam na lavici a bu zticha, dokud si pro tebe nepłijde. A radm ti, śdn hlouposti!"
Prskl biŁem po zemi, aś se prach zvłil, a zavsil ho na stnu. Zamkl dubov dvełe, aby mu ptŁek neuletl. Plivl si do dlan a zamnul ruce, protośe płituhovalo. Chvtal po vylapanm chodnku zpt, vypłhl kon a vrtil se. Postaral se o n a pohldl na neastnho mladka, kterż tam sedl schoulenż do klubŁka. Bylo mu ho lto a chtl na nj i promluvit, ale nebyl Łas. Zase zamkl matal a chvtal do vyhłt jdelny.
Kdyś otevłel dvełe, nechtl vłit vlastnm oŁm. Za jednm z vyłezvanżch stolł, na kterm poblikvaly tłi svce, sedl koŁ Peter a s nm Alśbta Bthoryov! Copak ji ze samotnho pekla vythl? Jak se mohla dostat z podzemnho vzen achtickho hradu?
"Młj ty pane, nae urozen Alśbta v mm hostinci!" zajkl se, uklonil a polbil j ruku. "Bute vtna, nejvzcnj pan, Łm vm mohu poslouśit?"
"Vłbec ses za ta lta nezmnil, Abrahme!" odbyla ho znechucen a zmłila si ho pohrdavżm pohledem. "Płines nm jst a pt, protośe jsme hladov jako vlci!"
"Jenom chvilku strpen a ve bude na stole!" koktal a znovu se uklnl. Mastnou zstrou, kterou byl płepsn, si utral pot z Łela, protośe neŁekan płtomnost Łachtick pan ho śpln vyvedla z rovnovhy. Nechtl se ale vyptvat, protośe ten vagabund by se mu jenom vysml a nełekl by pravdu. A tak odeel do kuchyn ohłt voavou husiŁku.
Kdyś pupkatż hostinskż odeel z matale, novic Adam se narovnal, prothl si nohy a vyskoŁil. Vyzkouel dvełe, i kdyś vdl, śe ten starż lakomec je zamykal. Byla tam tma, jenom skrz dv mal okna pronikal matnż jas msce. Opatrn płeel mezi klidnżmi komi a vyzkouel oknka, zda nejdou otevłt. S nmahou otoŁil śeleznou petlici a zatlaŁil na upinnou okenici. Povolila!
Nevhal a vyskoŁil na dłevnou ohradu u stny. Prosmekl se śzkżm otvorem jako śhoł a seskoŁil do hlubokho snhu. Płivłel okno zvenku a rozebhl se po śzkm chodnku, płiŁemś si jednou rukou musel płidrśovat kutnu, aby se mu nepletla mezi nohy. Rozhlśel se kolem, zda ho nkdo nesleduje, ale nikde nebylo ani śiv due. Minul hospodu a utkal hustżm parkem s vysokżmi buky a borovicemi. Sotva popadal dech, ale nezastavil se. Młil k Vhu, tam vybhl na irokou, od povozł ujeśdnou a ztvrdlou cestu.
KoneŁn se zastavil a troiŁku si vydechl. Zbly ho ruce i nohy , ale byl astnż, śe unikl zkełnmu kumpnovi Łachtick pan. Ale kam se m vydat uprostłed mraziv noci? Promrzlż, vyhldlż a pky? Daleko se opravdu nedostaneVtom zaslechl płmo za zdy prskn biŁe a varovnż vżkłik. Trhl sebou, ale uś nemohl utci. Kon se zpłahem mu byli v patch, sotva staŁil uskoŁit na stranu, aby ho neudupali. NeŁekan ale zastavili, protośe koŁ je v posledn chvli zarazil.
"Stłjte, mriny!" kłikl a zathl prudce za oprat. "NoŁn straidlo nm płekłśilo cestu a kdov, co se z nho vyklube!"
"Jsem mnich, ne straidlo!" ozval se Adam, protośe mu spadl kmen ze srdce, kdyś zjistil, śe to nen koŁ Peter. "Nemjte mi to za zl, ale nevidl jsem vs v t tm!"
"Kam m namłeno? Młśu t zavst kus cesty, pky asi moc daleko nedojde. A taky nejsi ani połdn obleŁen, chlapŁe. Rno t tady najdou zmrzlho jako rampouch pant nahnŁi!"
"A vy, kam jedete tak pozd v noci?" dodal si odvahu Adam.
"Tam nahoru do hlubokżch hor pod Tematnem. Jestli chce, poj se mnou, ale rychle, nebo se mi spla kon!"
"Jdu, co jinho mi zbżv?" usml se mladk a vyskoŁil na kośeinou płikrytou lavici vepłedu.
"Tak se mi to lb, chlapŁe! Vśdy bys tady umrznul."
"Jmenuji se Adam."
"J jsem Ondrej, hajnż urozenho Stanislava Thurza na Tematn. Poj se mnou, dm ti najst, napt a młśe u m i płenocovat, protośe do rna je jet daleko. Hij, mriny"
Zaprskal biŁem a san se rozjely. Sjely dolł po mrnm błehu a po zamrzl łece se dostaly na druhou stranu.
"KoneŁn jsme tady, odkud ns nikdo nebude vyhnt jako vztekl psy!" vzdychl si Pavel rskż, kdyś spoleŁn s hrabtem Fbrym zasedli za stłl v hostinci v Podol. "Venku tedy opravdu łdn płituhuje."
"Tak uś si tolik nestśuj, Łerta tvho psałskho!" napomenul ho s śsmvem hrab, kterż pozorn sledoval płtomn hosty. "Dl uś se dnes nebudeme nikam trmcet, najme se, nco vypijeme a płespme tady. Musme poŁkat na nae płtele, protośe ztra touto dobou uś musme bżt v Prepurku."
"Myslel jsem si, śe se vrtme do achtic!" namtal psał płekvapen a ohłval si płitom zkłehl ruce nad plamnky svc. "Tam jsme jako doma a n płtel tefan Revickż"
"Vm, co m na mysli, ale v Prepurku mm hodn povinnost, kter nesnesou dal odklad. A tebe Łek mołe psałsk prce."
I kdyś bylo pozd, u stolł sedli jet host. Hrab si viml bohatżch kupcł se suknem a vzadu panskżch hajdukł, kteł se vesele Łastovali vnem a hlasit vykłikovali. V rohu hostince sedl neznmż chlap v tmavm plti, kterż z nich ani na chvli oka nespustil. Sledoval je jako ostłś, a to hrabte płekvapilo. Kdyś ale ke stolu koneŁn zavtal hostinskż, płestal chlapovi vnovat pozornost. Objednali si dobrou veŁełi a hostinskż jim ihned płinesl i dśbn vna. Psał rskż Łekal jenom na to. Nalil do sklennżch pohrł a hned si płipili.
"Na vae zdrav, urozenż pane! A nm Błh śehn a ochrauje ns!"
"To tedy m pravdu, bratłe," płisvdŁil Fbry potmile a pozvedl pohr k śstłm, "a ns dobrotivż Błh chrn a Łachtickou bestii spravedliv potrest! A my udlme ve pro to, aby"
NestaŁil ani dopovdt, nebo psał neŁekan vyskoŁil ze śidle. Pratil pst płmo do obliŁeje vysokho chlapa, kterż jet płed chvilinkou sedl u stolu v rohu mstnosti a upłen je pozoroval. S vytasenżm ostrżm meŁem se potichu płikradl k nic netucmu hrabti a chtl ho napadnout.
Pavel rskż ho srazil k zemi a velkżm obloukem mu vyrazil meŁ z ruky. Vrhl se na nho a zalehl ho celou vahou svho tla, aś neznmż śtoŁnk vykłikl bolest.
"Ty svin!" załval na nho rskż a silnou pst mu opt utdłil połdnou rnu do tvłe. "Jak se opovaśuje bez vyzvn a jedinho slova napadnout tady, v zapadl smradlav hospod, urozenho pana hrabte?!"
Vłava a veselż smch nhle utichly, jako by ual. OŁi vech płtomnżch se upraly na psałe rskho a zkełnho picla, nad kterżm kleŁel. I plameny svc jaksi zlovstn praskaly a celou mstnost naplnilo napjat ticho. Hrab Fbry si aś nyn uvdomil, co se stalo, a otłsl se hrłzou. Chtl uklidnit situaci, ale slizkż hospodskż, kterż prv vyel z kuchyn s tśkżm podnosem jdla v ruce, ho płedeel: "Proboha vs prosm, pnov, vzpamatujte se! Toto je velmi slunż hostinec, nestrpm tady śdn nsil a"
"NejeŁ!" okłikl ho rozzlobenż psał a sevłel stnajcho śtoŁnka koleny jako do śeleznżch obruŁ. "Jakż slunż hostinec, kdyś se tady mlem vraśd?!"
Host onmli a hostinskż jenom naprzdno polkl. Ti, kteł vidli od zaŁtku, co se vlastn stalo, otevłen sympatizovali s hrabtem a jeho robustnm ochrncem, kterż mu zachrnil śivot. Peter Fbry vyuśil situaci, vyskoŁil ze śidle a rznżm gestem zdviśen ruky se obrtil ke stolu zaraśenżch hajdukł.
"Hej, pnov hajduci! Vezmte tohoto lotra, svaśte ho a sneste do sklepa, kterż vm hostinskż otevłe. Dobłe vm zaplatm!"
Nemusel je dvakrt pobzet. Vichni Łtyłi okamśit płibhli k bezmocnmu piclovi, obstoupili ho a namłili na nho nabit pistole. Pavol rskż uvolnil sevłen, vyskoŁil jakoby nic a opt si sedl za stłl. Chlap złstal bezmocn leśet na dłevn podlaze a v oŁch mu jiskłily vztekl plamnky.
"Płjde s nmi, ty vagabunde, a tam dole si popovdme!" osopil se na nj jeden z hajdukł, złejm kapitn, a pohldl na hrabte Fbryho. "Pan hostinskż ns tam doprovod, abychom neruili hosty!"
"Ach, młj ty svte, pnov!" bdoval krŁmł a polośil tśkż podnos płed tlustho psałe. "Jet tst, śe jste se dohodli! Jinak bych ml z hostince kłlniŁku na dłv! Pojte se mnou!"
"Tak se mi to lb!" pochvlil je Fbry. "Nezłstanu vm nic dluśen. Vezmte toho płivandrovalce, połdn ho skłpnte, a aś se se svżm płtelem posilnm, hned za vmi płijdu!"
Hajduci chytili zkełnho chlapa a odvlekli ho płes kuchy a dl po śzkżch dłevnżch schodech do sklepa. Hostinskż krŁel płed nimi, vzdychal, mrmlal a nadval, jako by ho kaśdou chvli mli sthnout z kłśe.
"Dobłe se najez a napij, chlapŁe!" pobzel novice starż hajnż, jemuś se znovu vrtila chu do śivota. "Mus si odpoŁinout, zahłt se a nabrat sly, abys ztra mohl vyrazit na Beckov!"
"Błh vs odmn za vai tdrost. Ml bych se ale setkat s urozenżm pnem Stanislavem Thurzem a łci mu ve, co se stalo v podzemnm śalłi achtickho hradu. Jinak uś młśe bżt"
"Jet to by tak chyblo!" oponoval mu hajnż dobrosrdeŁn a polośil mu pravici na rameno. "Nezn jet pny a jejich kousky! Vidl jsi dvakrt urozenho Thurza, ale to neznamen, śe mu młśe slep dłvłovat. Snad si nemysl, śe by ti uvłil by jen zlomek z toho, co jsi vidl na vlastn oŁi?!"
"Vśdy jde i o jeho manśelku! Jestli uletla Łachtick pan, pak se uś nikdo nemłśe spolhat na povstnż podzemn śalł pod achtickżm hradem!"
"Lb se mi tv tvrdohlavost a mladickż zpal, Adamko. U hradnho pna by ale vzbudily jenom nevoli a nedłvru. Na to bys mohl velmi krut doplatit, rozum?"
Mladk vytłetil na svho zachrnce oŁi, jako by chtl pohledem protestovat proti jeho argumentłm. Aś nyn si uvdomil, śe ve, co vidl ve vzen, mu mimo hrabte Fbryho a jeho spojencł nikdo neuvł. Zahanben sklonil hlavu a uś nełekl ani slovo. Bylo slyet jenom pravidelnż tlukot kyvadla, kter otŁelo jemnżm mechanizmem vyłezvanżch hodin na stn, a praskn dłeva v peci.
"Vśdy se kvłli tomu uś tolik netrap," utoval ho starż hajnż, "tak to uś na tom svt chod, śe kłivda m vt slovo neś spravedlnost a leś vtz nad pravdou."
"To je nesmysl! Palatin Thurzo potrestal Łachtickou pan za jej zloŁiny dośivotnm śalłem a nakonec ji unese njakż vrah s jizvou pod okem!" vybuchl mladk v zpalu hnvu a prudce sevłel psti. "Nevłm ale, śe za tmto pekelnżm plnem nestoj nkdo z vysoce postavenżch pnł!"
"To m svatou pravdu! Pnov si nali dvojnici Alśbty Bthoryov, najali si jejho bżvalho milence, kterż ml uś dvno viset na ibenici, a dobłe mu zaplatili. Ten se postaral, aby se krvav hrabnka dostala na svobodu, a mimo tebe a zhżral Listiusov o tom nikdo nev. Je to belskż pln a ty proti tomu, chlapŁe, nic nezmłśe!"
"Kdyby se o tom dozvdl urozenż hrab Fbry, urŁit by se ten podlż pln vyzradil a Łachtick pan by se musela vrtit zpt do"
Najednou ho płeruil straidelnż lomoz a łev. Vyt a chrŁen za dvełmi hjovny bylo Łm dl nalhavj a płekvapenż novic zpozoroval za malżm oknem dv planouc zelen oŁi. Kdyś se do nich zahledl, vykłikl hrłzou, protośe se mu zdlo, śe na nho civ sm dmon
"Kdo jsi?" okłikl zkełnho śtoŁnka rozzlobenż hrab Fbry, kdyś se spoleŁn s hajduky ocitli ve studenm sklep. "ert, nebo bel?!"
ZaskoŁenż chlap jako by onml. Tkal nepłtomnżm pohledem z hrabte na neśprosn hajduky, ale nezmohl se na slovo. Jeden z nich ho kopl do zadku a ukzal prstem na Fbryho se slovy: "Jak se opovaśuje napadnout urozenho pana hrabte, kterż t nikdy płedtm ani nevidl, ty hovado?!"
Chlap vytłetil oŁi bolest, ale neodpovdl. Peter Fbry k nmu płistoupil jet blś, chytil ho za bradu a procedil mezi zuby: "Pro koho pracuje, ty niŁemo, a kdo t najal, abys m zavraśdil?!"
"Je to picl igmunda Bthoryho!" zvolal psał, kterż prv schzel ze schodł do sklepa, a shżbal se pod nzkżm zdnżm stropem. Kdyś uvidl zbablou tvł śtoŁnka, hned vdl, jak se vc maj.
"Jak jsi na to płiel?" zeptal se hrab płekvapen. "Jsi płesvdŁen o tom, co tu łk? Je-li to pravda, znamenalo by "
"Płesn tak, urozenż pane!" płeruil ho psał a popadl bezmocnho chlapa pod krkem. "Sedmihradskż vvoda si najal tohoto picla, aby vs za kaśdou cenu odkrgloval a poslal na onen svt!"
"Odkud ho ale zn?" trval na svm hrab a płeletl pohledem po hajducch, kteł złstali stt jako opałen.
"Bylo to płede dvma lety v hospod Pod Batou v Prepurku. Srazil m z kon a vy jste mi pak zachrnil śivot, pane."
"K Łertu! Te si vzpomnm! Pnov hajduci, svaśte ho a zamknte sklep! Rno si ptŁka vezmeme s sebou a vs ihned tady na mst vyplatm!"
"NekłiŁ, synu, to jsou jen hladov vlci!" zvolal hajnż vżstraśn a duchapłtomn strhnul velkou puku ze stny. "Je silnż mrz a hlad je śene aś sem. Nelekej se, neublś nm!"
Vybhl do płedsn chrnn shora silnżmi trmy a odemkl tśk dubov dvełe. Adam chvtal za nm v obav, śe krvelaŁn zvłata by płeci jenom mohla vniknout okny dovnitł. Kdyś hajnż prudce otevłel dvełe na dvłr, nebylo mu vechno jedno. Na planince płed hjovnou cenilo proti nmu ostr tesky est vlkł. Zelen oŁi jim svtily v mraziv noci jako lampy a z hustho lesa od Tematna se płikrdali dal.
Najednou zarachotil ohluujc vżstłel a z hlavn puky vylehl modrż plamen. SmeŁka vlkł se rozprchla, jako by do n uhodil hrom. Vyplaenż novic zden pozoroval jednoho zrannho vlka, kterż sebou hzel na snhu, vzpral se a vyl, aś jim v uch zalhalo. Vżstłel ho zashl do tlamy a vechno kolem bylo postłkan krv.
"Nenechm ho trpit," obrtil se hajnż k mladkovi.
Namłil a opt vystłelil. Vlk sebou mrskl, nkolikrt se naposledy płevrtil a złstal nehybn leśet na zdech. Duniv ozvna se nesla po hlubokżch horch a za chvli ve utichlo. V ostrm svitu msce bylo vidt skeln, vyhasl oŁi a dlouhż jazyk, kterż vlkovi visel z tlamy.
"Rychle dovnitł, nebo ty bestie seśerou i ns!" vyruil Adama nalhavż hlas. "Poj sem a dobłe se dvej!"
Hajnż Ondri płibouchl dvełe, zamkl je a zajistil zvorou. Nedoel ani na druhż konec tmav chodby, kdyś se zvenku ozvalo nejdłve thl vyt a vzpt hlasitż tkot. Mladk v kutn skoro ztuhl hrłzou, kdyś malżm oknkem pozoroval krvav divadlo płed hjovnou.
Vyhladovl vlci uctili Łerstvou kołist a jen co se dvełe zavłely, płibhli zpt a vrhli se na svho neastnho druha. Rvali bezduch tlo, plivali chuchvalce srsti a mvali dlouhżmi ocasy po snhu jako zbsil. Bylo slyet pratn kost pod jejich ostrżmi zuby a ve svitu jasn noci se blżskaly jejich zkrvaven tlamy. Civli na vrata hjovny, jako by jim to nestaŁilo. Za chvli ale vłdce smeŁky zvedl ocas a zamłil do tmavho lesa. Ostatn elmy ho nsledovaly a rychle zmizely.
"Tak jsi to vidl, Adamko," ozval se hajnż zamylen, "seśrali vlastnho druha a zmizeli beze stopy. To sam dlaj i lid. Jestli jim pov nco velmi nepłjemnho, z nenvisti t seśerou"
NA TKU
Na śpat snhem zavtho svahu se ve stłbrnm msŁnm svitu zniŁehonic objevila podsadit postava muśe. Sotva funl. Zabalenż v teplm kośichu se sehnul k tajnmu vchodu do podzemnch chodeb a chytil nśnou ruku śeny. S nmahou vyskoŁila na pevnou zem a vniv ho objala.
"PoŁkejte chvli, krsn pan," zastavil ji s śsmvem, "nejsme tady sami. Tam dole je n płtel, bez nhoś byste navky"
"Nejradji bych ho nechala tam dole, drahż Samko," zvolala Anna Rosina, jś se zatoŁila hlava, kdyś se po dlouhżch mscch opt nadechla Łerstvho vzduchu, "bude nm jenom na obtś a kdov, co je to"
NestaŁila dokonŁit vtu, nebo mohutnż chlap vystrŁil hlavu z śzkho otvoru a podepłel se rukama o jeho okraj. Samko Chrt mu pomohl dostat se ven.
"Dkuji ti za skvlou prci, Martine. Nebżt tebe, Anna Rosina by zahynula v podzemnm brlohu!"
"J ti dkuji, Samko! Nebżt tebe, byl bych złstal vydn posmchu palatinovżch vojkł a mośn bych płiel i o hlavu!"
"Kdo byl ten zkełnż chlapk? Jak ses s nm mohl dt do spolku?"
"To je dlouh historie, Samko. Vyhledal m v achticch, vyplatil mi zlohu a chtl, abych tajn vysvobodil tuto krsnou dmu."
"A ty jsi mu sedl na lep! Kdybys ale jeho nabdku odmtnul, dnes bychom se tady nesetkali a Anna Rosina by złstala v śelezn kleci. Jsi chlap jako hora a m dobr srdce, Martine!"
"Jsem astn, śe jsem vs poznala osobn, mladż muśi," lichotila mu Listiusov s śsmvem na tvłi, "zachrnil jste mi śivot! Jak se vm mohu odmnit?!"
"J jsem uś svoji odmnu dostal, milostiv pan!" brnil se Martin Povaśan a polbil j ruku. "Vy mte płed sebou dlouhou, nebezpeŁnou cestu, proto neztrcejte zbyteŁn Łas."
"Kde m kon?" vzpamatoval se Samko Chrt a aś nyn si viml majesttn siluety achtickho hradu nad nimi. "A kam m te namłeno?"
"Pojedu domł, do achtic. Vy si vezmte ty dva hndky, co stoj tam v houtin, patł tomu lotrovi. Młj grok neklidn frk u star borovice. Tak uś pojme!"
Płebrodili se hlubokżm snhem k houtin u hradn cesty a za chvli byli u kon. Martin odvzal neklidn zvłe, obrtil se k Samkovi a naposledy mu sevłel silnou dla.
"Tak tedy sbohem, Samko! Złstvm tvżm velkżm dluśnkem. Doufm, śe se nae cesty jet nkdy zkłś."
"Samozłejm, Martine, vśdy svt je tak malż!" odvtil bżvalż pandurskż kapitn z Tematna. "Zejmna kdyś naraz na dobr płtele, jako jsi ty!"
"Sbohem, urozen pan Anno! Bute klidn, mte vynikajcho ochrnce!"
"Dkuji za vai velkodunost, Martine, bez vs bych byla śpln ztracena."
Martin Povaśan se jenom plae usml, obratn vyskoŁil do sedla, otoŁil kon na śzk cest a bodl ho do slabin. Vyrazil jako blesk dolł hradn cestou a naposledy jim zamval. Oba za nm hledli, dokud se neztratil v tmavm borovicovm lese.
"Ach, milostiv pan Alśbto," podlzal hostinskż, kterż sedl za jednm stolem s noŁnmi hosty, "tłi dlouh roky jsem nevidl vai krsnou tvł! Jet stle jste takov svś a"
"Nekecej tady, Abrahme!" skoŁil mu do łeŁi koŁ Peter, kterż jedl a pil za dva. "Kdybys ml tłi roky tvrdnout ve vzen, dvno bys poel! Radji jet płines dśbnek vna!"
"Uś bys neml pt, Petere!" napomnala ho Łachtick pan, kter byla po neŁekanm vysvobozen jako vymnn. "Mme płe sebou jet dlouhou cestu, nebude mt dost sl!"
"Jenom se neboj, Alśbto, j se o tebe postarm jako nikdo na svt!"
"Snad nechcete odjet te v noci, urozen pan?" ptal se starostliv hostinskż, kdyś płinesl plnż dśbn vna a postavil ho na stłl. "Kam byste te jezdili? Zmrzli byste. Mm tady pro vs pohodlnż pokoj, tepl pełiny"
"Tak uś koneŁn zavłi hubu, Abrahme! Kde jsou ti dva vojci, kteł m tu mli podle dohody Łekat?"
"Sp v hornm pokoji, nemohli se t doŁkat."
"Tak je bś vzbudit, a se płichystaj na cestu. Kaśdou chvli tady młśou bżt nai śhlavn nepłtel!"
Hostinskż se zamraŁil na panovaŁnho kumpna kdysi vemocn Łachtick pan a chvtal ke schodłm do hornch pokojł. V duchu ho proklnal a nemohl mu odpustit, śe ho neustle poniśuje.
"Kam jedeme, drahż?" zeptala se Łachtick pan, kdyś se hostinskż vytratil. "Jsem uś unaven a promrzl, nejradji bych tady płenocovala."
"I j, Alśbto, ale to nen mośn! Tady by ns nali, protośe tohoto smradlavho ida Abrahma kaśdż zn. Jet vydrś, płenocujeme v Hlohovci, tam budeme v bezpeŁ."
"A pak? Kde jsi mi płipravil klidn a honosn sdlo, ve kterm bych mohla zaŁt opt naplno vychutnvat śivot? Snad ne na Fzru!"
"Nech se płekvapit, Alśbto. Hned ztra vyrazme do Trnavy, abychom veŁer dojeli do Prepurku."
Chtla nco namtnout, ale vtom nad nimi cosi zapraskalo a bylo slyet tśk kroky. Hostinskż sebhl po schodech a zamłil płmo k nim.
"Pnov vojci se uś probudili!" zvstoval naden a neustle hledl na strhanou tvł Łachtick pan, kterou palatin Thurzo jet płed tłemi lety odsoudil k dośivotnmu śalłi! Jak se ten vrah opovśil poruit jeho nałzen? Nebo jde o vysokou hru vzneenżch pnł?
"Nevyvaluj oŁi, Abrahme, a płichystej nm nco dobrho na cestu, abychom se mli Łm posilnit a zahłt!"
Sotva odeel do kuchyn, dva zdatn vojci igmunda Bthoryho seli dolł. KoŁ Peter jim nabdl vno, ale za chvli vstal a vyel nzkżmi dvełmi ven. Ti dva mu byli v patch, jenom Alśbta Bthoryov złstala jet sedt. Hostinskż chvtal za nimi, aby jim pomohl płichystat kon. Kdyś ale veel do matale, kdosi mu utdłil neŁekanou rnu do obliŁeje, aś se mu zajiskłilo płed oŁima.
"Poslouchej, ty vypasenż potkane!" obołil se na nho rozzułenż koŁ Peter. "Kam zmizel ten picl v mnisk kutn? Nełekl jsem ti, śe za nho ruŁ vlastn hlavou?" Mluv, ale rychle, nebo z tebe vytłesu tu tvou jidskou dui!"
Hostinskż se zaŁal tłst jako osika, kolena se mu podlamovala a zuby cvakaly. Nevłcn zral do tmav matale, ale mladk tady nebyl. Kdyś ale uvidl pootevłen okno, okamśit vdl, kudy ptŁek uletl.
"Kdyby tady nebyla urozen pan a tito dva, zakroutil bych ti krkem a obsil t tady jako psa! ProŁ jsi ho nechal utct? Ten nedonoenż mnich młśe vechno vyzradit!"
"Nevm, jak se mu mohlo podałit utct!" odsekl mu hostinskż jedovat. "Ml jsi ho hldat ty, j jsem vs musel obsluhovat!"
"Jet ti to spoŁtm, Abrahme!" zasyŁel jako had Peter a chytil neklidnho kon za uzdu, aby ho vyvedl na dvłr. "Jsi obyŁejn tłasołitka, ned se na tebe spolehnout!"
Vojci pomohli hostinskmu zapłhnout kon, a kdyś Łachtick pan nasedla, vyvihli se do sedel a zamłili k Vhu. KoŁ Peter se zachumlal to tepl kośeiny, kterou si płehodil płes Łernż pl, a zaprskal biŁem nad hłbety kon. Zpłah se rozjel a hostinskż je vyprovzel vyŁtavżm pohledem, dokud se neztratili mezi stromy nedalekho parku.
EDIN POZNMKA
Historickż romn Alśbta Bthoryov ve vzen a na svobod tmaticky navazuje na Łtenłsky śspnż romn V podzem achtickho hradu, kterż vyel ve vydavatelstv Ikar na podzim 2001.
Autor v nm historicky vrn zobrazil zaŁtek pohnutho śivotnho dramatu Łachtick pan, kter uś byla śstnm vżrokem palatina Juraje Thurza odsouzena k dośivotnmu śalłi a jej pomocnci krut popraveni.
Romn Alśbta Bthoryov ve vzen a na svobod autenticky zachycuje dal tłi roky śivota Łachtick pan po jejm vynucenm nvratu z Fzru. tenł m mośnost sledovat nejen dramatick osudy Alśbty Bthoryov, ale i pohnutou śivotn cestu Anny Rosiny Listiusov z Tematna. PłiŁinnm jejho manśela Stanislava Thurza se ocitne ve vzen achtickho hradu spoleŁn s Alśbtou Bthoryovou a nakonec se jim pomoc milence Łachtick pan podał utct.
Publicista a redaktor Andrej tiavnickż (1963) se uś dv desetilet intenzivn vnuje studiu archivnch materilł a historickżch dokumentł, souvisejcch s histori achtic. V romnu Alśbta Bthoryov ve vzen a na svobod klade Łtenłłm, ale i historikłm nalhav otzky: ProŁ palatin Juraj Thurzo nepostavil Łachtickou pan płed krlovskż tabulrn soud?
Neparticipoval i on sm na oddalovn a eliminaci spravedlivho soudnho procesu, kterż by jednoznaŁn musel skonŁit hrdelnm trestem? Kdo z historikł vyvrt skuteŁnost, śe płbuzn Łachtick pan zabrnili exemplrnmu procesu a nsledn poprav Alśbty Bthoryov? Bthoryov płece patłili k nejbohatm a nejvlivnjm rodłm sv doby!
Dramatick zavren śivotnch peripeti Alśbty Bthoryov aś do jej płirozen smrti 21. srpna 1614, stejn jako rozuzlen śivotnho płbhu Anny Rosiny Listiusov, zachycuje płipravovan posledn Łst trilogie achtick pan płed nejvym soudem.
Historick souvislosti
29. prosince 1610 palatin Juraj Thurzo płistihl Alśbtu Bthoryovou v Łachtickm zmku płi muŁen dvŁat. Jet tentżś den ji uvznil na achtickm hrad.
7. ledna 1611 ve Vek BytŁi probhalo hlavn soudn jednn s pomocnky Łachtick pan, kteł byli popraveni
14. ledna 1611 panovnk Maty II. pośadoval zahjen novho vyetłovn zloŁinł Alśbty Bthoryov.
24. ledna 1611 byla zaśiva uplena Majernkov z Myjavy, obvinn z Łarodjnictv a płpravy jedł, kter si u n Łachtick pan objednvala.
30. błezna 1611 napsal palatin Thurzo panovnkovi dopis, ve kterm ho śdal, aby souhlasil s vymłenżm dośivotnm trestem Alśbty Bthoryov na achtickm hrad.
26. Łervence 1611 protonotł Andrej z Kerezstśru płedlośil palatinovi Juraji Thurzovi vżsledky vyetłovn zloŁinł Łachtick pan, płi kterm bylo vyslechnuto 224 svdkł.
16. ledna 1612 Krl Maty II. dal vdesk komołe płkaz, aby Alśbtu Bthoryovou płece jen odsoudila k smrti a majetky płepsala na jej dti. Jednal na zklad novżch vżpovd, o kterżch ho informoval kanclł Vavrinec Ferencfy.
9. kvtna 1612 se panovnk Maty II. setkal ve Vdni s palatinem Thurzem a vzpt odcestoval do Frankfurtu nad Mohanem, kde ho korunovali łmsko-nmeckżm csałem.
(tirś:)
Wyszukiwarka
Podobne podstrony:
Štiavnický Andrej Čachtická paní před Božím soudemŠtiavnický Andrej V podzemí Čachtickeho hraduPan na zamku mgielKapleau ZEN ŚWIT NA ZACHODZIEWaligórski Andrzej Pan Tadeusz [Wariacje na temat]pan soczewka na ksiezycupan soczewka na dnie oceanuchrystus pan przyszedl na swiat cz 2q1999 pan na zamku mgielKUP PAN NA SZCZĘŚCIE KILKA SŁOW O TALIZMANACHZen To Done Proste sposoby na zwiekszenie efektywnosciwytyczne w zakresie oceny oddzialywania elektrowni wiatrowych na ptaki apa vnew okladka pl(1)więcej podobnych podstron