V podzem� �achtickeho hradu
Andrej �tiavnickż

* * *

V pal�ci
Pod mohutnżm pre�purskżm hradem, hrd� se vyp�naj�c�m nad prastarżm kr�lovskżm m�stem, dravż Dunaj un�� obrovsk� ledov� kry, tł�t� je a pohazuje jimi jako lehouŁkżmi skoł�pkami na v�echny strany. Hukot a dun�n� se rozl�haj� �iroko daleko, ohlu�uj�c� ozv�na se nese do spletitżch ulic m�sta.
Ve SluneŁn� ulici, nedaleko velkolep�ho gotick�ho chr�mu svat�ho Martina, kde se s ok�zalou pompou konaj� obładn� korunovaŁn� slavnosti, v pal�ci hrab�te F�bryho jako by sv�t ani neexistoval. V rozlehlżch mramorovżch chodb�ch se vzn�� posv�tn� ticho. Sluśebnictvo tak� jako by se do zem� propadlo. I kdyś je jiś deset hodin, urozenż hrab� Peter F�bry je�t� st�le sp�. Dva sluhov� v drahżch �atech nakukuj� do sluncem zalije chodby, kterou uzav�raj� t�śk� dvełe zdoben� jemnou dłevołezbou. Za nimi je honosn� lośnice urozen�ho hrab�te, kterż se vr�til do pal�ce aś k r�nu.
V rozlehl� pracovn� se vz�cnżmi portr�ty na zdech sed� tlustż p�sał Pavel ��rskż. Płi�el płed chv�l�. Svl�knul si medv�d� kośich a pomalżm l�nżm krokem płe�el kolem velk�ho dubov�ho stolu uprostłed m�stnosti. Letmo se pod�val na velik� kyvadlov� hodiny a pohodln� se usadil na masivn� śidli. Ze z�suvky vyndal n�kolik archł pergamenu a polośilje na stłl. Ze stł�brn�ho kalam�łe vyt�hl ostłe seł�znuje pero, namoŁil ho do Łern�ho inkoustu a śhlednżm p�smem napsal do z�hlav�: 13. leden, pond�l�. L�ta P�n� 1611.
V je chv�li se dvoukł�dlov� dvełe ti�e otevłely a do-
vnitł vklouzl jako st�n veselż hrab� Peter F�bry. Jen co zahl�dl płekvapen�ho p�sałe, płistoupil k n�mu a pł�telsky ho popl�cal po z�dech.
"Dobrż den, pł�tel�Łku! Uś se m� nemłśe� doŁkat. Nebo se snad mżl�m?"
"Dobrż a p�knż den v�m płeju, urozenż pane. Płi�el jsem teprve płed chvilkou."
"To je ale n�hoda!" sm�l se hrab�. "Nebo jsi snad płedpokl�dal, śe dnes nezaŁneme v sedm r�no?"
"Jako kaśd� pond�l�, urozenż pane. Modr� pond�l� jsme naposledy m�li na V�noce."
"To je naprost� pravda, stejn� jako to, śe ty i j� jsme velc� hł�n�ci!"
Hrab� se sm�l, ale zku�enżm pohledem ihned zpozoroval tmav� kruhy pod oteklżma oŁima Pavla C�rsk�ho. Posadil se na vysokou Łaloun�nou śidli proti p�sałi a dłv�rn� se k n�mu naklonil.
"Dnes nejsi ve sv� kłśi. Vypad� jako starż unavenż vlk. Dne�n� noc jsi złejm� oka nezamhoułil, śe m�m pravdu?"
"Jako vśdy, vzne�enż pane. Ale nejhor�� na tom je, śe neust�le mysl�m na vŁerej�� noc v hospod� Pod Ba�tou."
"Poslouchej, a� t� tvłj tlustż patron chr�n�, pokud ses znovu zapletl do rvaŁky s n�jakżm vagabundem! Stokr�t jsem t� upozor�oval, śe nebudu donekoneŁna platit tvoje vżdaje."
"A poslouchat hloup� łeŁi o sv�m vypasen�m p�sałi!" dokonŁil ��rskż ironicky hrab�tovu hrozbu a rozesm�l se na cel� kolo. Velk� błicho se mu natł�salo jako t�śkż sud a bouchalo do kraje stolu. Hrab� si pł�snżm pohledem płem�łoval nenapraviteln�ho n�ruśiv�ho karban�ka, kterż velmi r�d vysed�val ve vesel� spoleŁnosti
pre�purskżch hostincł, ale płi pohledu na tłesouc� se horu masa a tuku se jeś rozesm�l. Znovu se naklonil k tlust�mu dłv�rn�kovi a popl�cal ho po �irokżch rame-nou. Zdvihl pravici, zatnul p�st, neŁekan� tł�sknul do
stolu a łekl:
"Jsi mazanż chlap�k, to se ti mus� płiznat! Ale konec śertł. Mluv, co jsi v je honosn� krŁm� vyŁmuchal!"
"Tak tedy konec śertł, urozenż pane! Kdyś jsem vŁera veŁer zav�tal do hostince, v�imljsem si, śe krom� starżch kump�nł a pł�tel sed�li za jedn�m z bohat� prostłenżch stolł i dobłe obleŁen� ciz� p�ni. D�lal jsem hlup�ka a zam�łil k jejich stolu. Nesm�le jsem se zeptal, zda si mohu płisednout, a oni m� beze v�eho pozvali mezi sebe. Pili dobr� tokajsk� v�no a m�li hodn� pen�z. Nedal jsem se tedy dvakr�t pob�zet."
"Poslouchej," płeru�il ho nervózn� hrab� F�bry, "v� velmi dobłe, śe do tv�ho soukrom�ho śivota mi nic nen�. Nejsi na zpov�di, ale v kancel�łi a pov�d� si s pł�telem. Kdo byli ti lid� a co hledali v hostinci Pod Ba�tou? Om�Łku ale vynechej, płihłej si ji k ob�du a sn�z!"
P�sał płekvapen� pohl�dl na sv�ho p�na, nebo� si nebyl śpln� jistż, zda śertuje, nebo ho dobr� n�lada opustila.
"Nenech�te m� domluvit, urozenż pane. Kde jsem to skonŁil? Uś v�m. Zanedlouho, kdyś jsme vypili n�kolik Ł�� v�na a jazyky se rozv�zaly, dozv�d�l jsem se v�e. Byli to lid� samotn�ho �igmund B�thoryho a do Pre�pur-ku dorazili teprve płed hodinou."
"Neuv�łiteln�!" vykłikl hrab�. VyskoŁil ze śidle jako stłela a rychlżm krokem zam�łil k p�sałi. Polośil ob� dlan� na jeho mohutn� ramena a promluvil k n�mu vemlouvavżm hlasem:
"Zn� m� a v�, śe jsem ti nikdy nezłstal nic dluśnż.
Dozv�d�l ses, proŁ se ti lotłi nam�hali aś k n�m do Pre�purku?"
"Płirozen�, młj pane. Pokud by tomu bylo jinak, je�t� dnes v noci bych skoŁil do ledov�ho Dunaje! Je ale pravda, śe byste ztratil nejlep��ho pł�tele a p�sałe v cel�m Uhersku. Jako śe se jmenuju Pavel ��rskż, mohu v�m tu na m�st� odpł�s�hnout."
"Nepł�sahej," płeru�il ho hrab�, "nebo se propadne� do nejśhav�j��ch pekel! Mluv, k Łertu, mluv uś koneŁn�, co jsi zjistil, a nenatahuj m� jako na skłipci!"
"Podle jejich slov płi�li zcela ofici�ln� na pł�telskou n�v�t�vu k Jeho Urozenosti Esterh�zymu. Ve skuteŁnos- , ti, jak se mi z nich podałilo vyt�hnout, B�thory se m� setkat s palatinem Jurajem Thurzem." "Sakra! To snad ne!"
"I kdybyste mi dal nos uł�znout, je to tak, jak ł�k�m, milostivż hrab�. Kdyś jsem se tohle dozv�d�l, jeden z nich mi płilośil ohromnou p�st k śstłm a dłrazn� naznaŁil, abych drśel jazyk za zuby. Ten, co mi tak p�kn� poradil, byl chlap jako hora, a je�t� pł�v�tiv�ji dodal, śe pokud bych płece jenom n�co vyśvanil, lehce m� najdou a potom prż krysy v Pre�purku budou m�t kr�lovskou hostinu."
"Hrubi�n sedmihradskż! Snad t� nepolekal, chlapŁe? Nebo bys s n�m m�l płece jen probl�my?"
"T�śko ł�ct, byl urostlż jako starż bżk. Dozv�d�l jsem se ale i n�co jin�ho," łekl Pavel ��rskż a pravou rukou naznaŁil, śe je nejvy��� Łas na honor�ł.
Hrab� pochopil. Popo�el k śelezem okovan� pokladn�, otevłel ji a vyt�hl nevelkż kośenż m�ec plnż zlatżch flor�nł. Pot�śkal ho v ruce, płistoupil k p�sałi a polośil płed n�j. P�sał si spokojen� poposedl na śidli, pohladil rukou pen�ze a pokraŁoval.
�igmund B�thory neodejde z Pre�purku, dokud s palatinem nevył�d� urŁije dłv�rn� rodinn� z�leśitosti."
S t�m si uś nelam hlavu. V�d�l jsem ale, a dnes jsem se op�t płesv�dŁil, śe se na tebe mohu spolehnout vśdy a za v�ech okolnost�," zdłraznil hrab� F�bry slavnostn�m tónem. Chv�li nechal p�sałe kochat se ve sladk�m opojen� vlastn� vżjimeŁnosti, ale znenad�n� rozk�zal pł�snżm hlasem:
"Vezmi pero a ihned pi�! Nen� moc Łasu."
Pavel ��rskż nepohnul ani brvou. Znal velice dobłe n�ladov�ho hrab�te. Nat�hl ruku k peru, namoŁil ho do inkoustu a aś potom se obr�til k hrab�ti. Ten si pohladil bradu, st�hl oboŁ� a se zdviśenżm ukazov�kem zaŁal diktovat:
Drahż młj pł�teli!
Bu� pozdraven a Bohem pośehn�n ve sv�m zodpov�dn�m śład�. V�m, śe si nemohu n�rokovat ani kousek z Tv�ho vz�cn�ho Łasu. Navzdory tomu se ale odvaśuji poprosit T�, pokud Ti to Łas dovol� a nebude T� moje prosba pł�li� obt�śovat, nav�tiv m� laskav� je�t� dnes v m�m pal�ci. SrdeŁn� a vłele T� budu oŁek�vat. Potłebuji se s Tebou poradit v na�� spoleŁn� z�leśitosti.
Upł�mn� T� pozdravuje Tvłj pł�tel Peter F�bry
Jen co obratnż p�sał staŁil dopsat a posypat jemnżmi dłev�nżmi pilinami Łerstvż inkoust, uś mu hrab� vytrhl dopis z ruky, pozorn� ho płeŁetl a podepsal se. P�sał sebral pergamen a rychle nahł�l nad plamenem sv�ce peŁetn� vosk, potom peŁetidlo zruŁn� zam�Łkl do Łerven�ho vosku. Sfouknul drobn� piliny, płeb�hl
letmo text a stoŁil pergamen do tenk�ho svitku. Hrab� ho pozorn� sledoval a jeho orl�mu zraku neunikl ani nejmen�� pohyb tlustżch p�sałovżch rukou. Popl�cal ho na znamen� spokojenosti po rameni a płik�zal mu:
"Za hodinu se vr�t� do pal�ce. Douf�m, śe ti uś nemus�m nic vysv�tlovat."
P�sał na sebe hodil t�śkż kośich a pod n�m ukryl m�ec i s pergamenem. Sebev�dom� pohl�dl na sv�ho p�na a dodal: "I kdyby Łert na koze jezdil, ani tehdy v�s Pavel ��rskż neopust�! Sbohem, pane!"
Hned jak p�sał na Łern�m svalnajem koni vyrazil z hlavn� br�ny F�bryho pal�ce, do je doby jasn� obloha se zat�hla t�śkżmi olov�nżmi mraky. Jejich ocelov� �edż odst�n n�padn� kontrastoval s oslniv� b�lżm sn�hem. Svżm posl�n�m zaujatż Pavel ��rskż si ani nev�iml, śe z jedn� boŁn� uliŁky se za n�m nen�padn� pustil nezn�mż jezdec v Łern�m vln�n�m pl�ti, kterż zlov�stn� pov�val v mraziv�m v�tru. Sledoval robustn�ho p�sałe, kterż se dostal na roh Kl�tern� ulice a zmizel za prłŁel�m Esterh�zyho pal�ce. Kdyś nezn�mżjezdec dorazil do Kl�tern� ulice, marn� p�tral nen�vistnżm pohledem. P�sał beze stopy zmizel. Vydal se śzkou uliŁkou vlevo, ale nespatłil nikoho. Sl�dil v hlubok�m sn�hu, ale stopy nena�el. OtoŁil kon� a vr�til se zp�t. Kdyś u br�ny Esterh�zyho pal�ce zpozoroval vych�zet voj�ky, vyzbrojen� od hlavy k pat�m, couvnul a rad�ji se zastavil v klenuje br�n� m욝ansk�ho domu.
Mezit�m Pavel ��rskż docv�lal płes Kapitulskou ulici aś k arcibiskupsk�mu pal�ci. Letmo pohladil zv�da-vżm pohledem mohutn� gotick� zdi korunovaŁn�ho chr�mu a zaboŁil do śzk� br�ny. Na nevelk�m n�dvoł� obratn� seskoŁil z kon� a dovedl ho k jednomu ze str�ścł. Pozdravil a pł�telsky se zeptal:
"Je Jeho Excelence doma, brachu?"
,Zat�m je�t� ano, ale chyst� se do V�dn� ke kr�lovsk�mu VeliŁenstvu."
Sluha vzal p�sałova klidn�ho kon� a odvedl ho. P�sał płe�el płes upraven� n�dvoł� lemovan� starżmi ko�atżmi borovicemi, jejichś siln� v�tve se majest�tn� prohżbaly pod t�ś� sn�hu a śpln� zakrżvaly prłŁel� For-g�chova arcibiskupsk�ho s�dla. U vstupn�ch kł�dlovżch dveł� st�li dva lokajov� v teplżch Łervenżch kalhot�ch a zlatem vy��vanżch kośi��ch. Jen co zahl�dli zavalitou postavu F�bryho p�sałe, s pozdravem mu otevłeli dvełe. Oklepal si hol�nky na velk� rohośi a opr�il je prout�nżm ko�t�tem, kter� mu podal jeden z lokajł. Najednou j�m płet�hl lokaje po z�dech a vr�til mu je do ruky se slovy:
"Tu m�, brachu, strŁ si ho za klobouk!"
Hlasit� se rozesm�l a płekvapenż lokaj na n�ho vytłe�til oŁi. Sotva zavłel za veselżm p�sałem t�śk� dvełe, obr�til se k zaraśen�mu spoleŁn�kovi, ukazuj�c si prstem na Łelo, a vztekle si ulevil:
"Hovado p�sałskż, asi mu rozum s�dlem zarostl!"
"Klid, Gejzo," ozval se druhż lokaj sm�łliv�, "je to śpln� stejnż bl�zen jako jeho p�n!"
Pavel ��rskż se chvatnżm krokem vydal po dlouh� klenuje chodb� pokryje drahżmi perskżmi koberci. Na zdech visely star� vz�cn� portr�ty Forg�chovcł, kter� vkusn� dopl�ovaly loveck� trofeje. Vzadu nad zlatem lemovanżmi vełejemi visel stł�brnż kł�ś. Pavel ��rskż płistoupil k Łaloun�nżm dveł�m a zaklepal na stł�brem zdobenż z�mek. Dvełe se ti�e otevłely a starż sluha si ho chv�li nedłv�łiv� m�łil pohledem. Kdyś v płich�ze-
j�c�m poznal ��astn�ho p�sałe hrab�te F�bryho, nucen� se usm�l, pozdravil ho a rukou mu naznaŁil, aby ve| dovnitł. Neś starż sluha ozn�mil jeho pł�chod
arcibiskupovi, p�sał si zhluboka vydechl a rozhl�dl se po płepychov� zał�zen�m s�le. Zaslechl zn�mż hlas arcibiskupa, kterż se dłstojnżm krokem bl�śil k neŁekan�mu hostu. Jen co ho p�sał zahl�dl, uctiv� se vrhl na kolena a pozdravil:
"Bu� pochv�len n� Pan Jeś� Kristus!"
"Odte� aś nav�ky," odv�til arcibiskup Forg�ch hlubokżm sytżm hlasem. P�sał pol�bil zlatż prsten na jeho prav� ruce. Arcibiskup dłv�rn� chytil kleŁ�c�ho pod ramenem a s n�mahou ho zdvihl. Zmatenż p�sał nastavil pokornou tv�ł a setkal se s laskavżm pohledem arcibiskupa.
"Co t� k n�m płiv�d�, milż synu, v takovżto nezvyklż Łas? Snad se n�co v�śn�ho nestalo na�emu mil�mu pł�teli Peterovi?"
"Odpus�te, Va�e Excelence, śe v�s vyru�uji, ale
płin��m p�smo od urozen�ho hrab�te Petera F�bryho."
"Zaj�mav�, skuteŁn� pozoruhodn�, milż synu. Co tak sp�n�? Co se stalo?" vyzv�dal arcibiskup a vzal do rukou pergamen, kterż mu p�sał pod�val.
"Pokud m�m bżt upł�mnż, Va�e Excelence, inkoust sotva staŁil zaschnout a p�smo uś m�lo bżt na rozkaz m�ho urozen�ho p�na doruŁeno do va�ich ctihodnż rukou. RaŁte se laskav� płesv�dŁit."
P�sał nebyl poprv� v rezidenci arcibiskupa Forg�cha ale vśdy ho tento nepł�stupnż, ale laskavż a blahosklonnż hodnost�ł płivedl do rozpakł. Arcibiskup rozvinul svitek pergamenu a zaŁal ho pozorn� Ł�st. P�sał se na v�śen�ho muśe zahled�l. Byl urostlż, vysokż a na okol� płsobil fascinuj�c�m dojmem. Pł�sn� drśen� t�la, �t�hl� postava v Łern� klerice, asketick� tv�ł s hlubokżma dobr�ckżma oŁima prozrazovala silnou osobnost.
"M� młj pł�tel je�t� jin� pł�n�?" zeptal se a otcovsky polośil pravou ruku na rameno Pavla C�rsk�ho. "Pokud v�m, Jeho Urozenost hrab� Peter F�bry v�s
nech�v� srdeŁn� pozdravovat a płik�zal mi, abych vyŁkal na odpov�� Va�� Excelence." "I kdyś m�m jinż program a Łas je velmi vz�cnż dar,
Odkaś na�emu pł�teli, śe płijdu za chv�li. A odevzdej mu
moje zvl�tn� pośehn�n�."
V je chv�li si p�sał pohotov� klekl na m�kkż rudż ko-berec a pokorn� se sklonil. Arcibiskup se levou rukou
dotknul jeho havran�ch vlasł a zvuŁnżm hlasem, nazna-
Łuj�c pravic� velkż kł�ś, vyslovil: "A� v�m ob�ma pośehn�v� V�emohouc� Błh, Otec,
Syn i Duch Svatż." Płi jeho slovech se p�sał uctiv� pokłiśoval a zdvihl
hlavu k arcibiskupov� ruce. Pokorn� pol�bil vz�cnż prsten. Potom s n�mahou vstal ze zem�, pozdravil a ihned zam�łil ke dveł�m.
Hrab� Peter F�bry st�l u śzk�ho vżklenku sv� pracovny
D�val se nepł�tomnżm zrakem oknem na ulici. Płemż�lel
o tom, co se płed chv�l� dozv�d�l od sv�ho podiv�n-
sk�ho p�sałe. V�d�l dobłe, śe �igmund B�thory neza-
v�tal i se svżm poŁetnżm doprovodem do Pre�purku kvłli
namy�len�mu Esterh�zymu. Mocensk� a stavovsk� vztahy
mezi nimi byly form�ln�, velmi chladn� na neŁekan�
pł�telsk� n�v�t�vy. ProŁ by m�łil takovż kus cesty v tłeskuje zim� płes nedohledn� louky a lesy, pln� zbojn�kł a
spiklencł? Hrab� byl płesv�dŁen, śe na płekvapuj�c� poŁ�n�n� �igmund B�thoryho je jen jedna jedin� odpo-
v��: Płi�el do Pre�purku hledat pomoc pro uv�zn�nou krvelaŁnou Alśb�tu B�thoryovou a orodovat za ni!
Pł�li� brzy se dozv�d�l o jej�m uv�zn�n� v podzemn�m śal�łi. Nebo ho informoval s�m zemskż palatin? Płi vzpom�nce na Juraje Thurza, jehoś mnoz� op�vuj� jako energick�ho a rozhodn�ho bojovn�ka, vłdce a spr�vce zemskżch z�leśitost�, hrab�ti ztvrdly rysy obliŁeje. Thurzo byl v �lechtickżch kruz�ch dobłe zn�m i neskrżvanżm rodin-kałen�m. Jeho siln� svazky s B�thoryovżmi a pł�zn�, kterou je oŁividn� zahrnoval, vzbuzovaly v�śn� podezłen� z propojen� mezi palatinem a sadistickou Alśb�tou B�thoryovou. Mimoto ani Forg�chovi, ani on neschvalovali surovosti, jichś se dopou�t�li Thurzovi a B�thoryo-vi. Pro tyto a je�t� jin� dłvody vystupoval Peter F�bry se svżmi spojenci ve V�dni tvrd� a nekompromisn� proti kruje Alśb�t�. Na svoj� stran� m�li nejen kr�le a n�kolik vysokżch kr�lovskżch soudcł, ale zejm�na po�lapan� z�jmy spravedlnosti, pr�va a s nimi spojenou nedotknutelnost lidsk�ho śivota. Thurzovi sotva z�leś� na skuteŁn� spravedlnosti, vśdy�jinak by Łachtickou ukrutnici postavil płed kr�lovskż tabul�rn� soud! M�sto soudn�ho procesu a jeho pł�pravy se v Pre�purku neŁekan� objev� bezcitnż �igmund B�thory � hled� spojence pro vysvobozen� kruje Łachtick� vlŁice!
Z śvah ho vyru�ilo hezk� mlad� d�vŁe, kter� zahl�dl venku. Bylo obleŁeno v b�l�m vy��van�m kośichu a se sm�chem se ohl�śelo za n�kżm, koho hrab� nevid�l. Dlouh�, do zlatova zbarven� vlasy splżvaly zpod kośe�inov� Łapky aś na z�da, neposlu�n� vl�ly v mraziv�m v�tru a p�kn� lemovaly n�śnou d�vŁ� tv�ł. Vp�jel se v�niv� do jej�ho rozko�n�ho zjevu a uśuś otv�ral okno, aby si s d�vŁetem zaśertoval a prohodil p�r lichotek. V je chv�li zpozoroval mlad�ho muśe. Ut�kal za d�vŁetem a n�co vykłikoval, ale hrab� nerozum�l, nebo� dvojije kł�dlov� okno nestaŁil otevł�t.
Nezn�mż muś hodil sn�hovou kouli na d�vŁe, kter� se mezit�m zastavilo a bezstarostn� se sm�lo. NestaŁilo uhnout a tvrd� koule zas�hla n�śnou płvabnou tv�ł. D�vŁe zajeŁelo a bolest� se prohnulo v pase, zakrżvaj�c si ob�ma rukama tv�ł. Bezmocn� kleslo na kolena a sklonilo se v n�valu bolesti aś k zmrzl� zemi. Hrab� se płekvapen� d�val na vżraznou Łervenou skvrnu pod d�vkou, kter� ostłe kontrastovala se tłpyt�c�m se sn�hem. Zoufale spustila zakrvaven� dlan� ze zran�n� tv�łe, ale krev nepłest�vala ject. Nezn�mż muś płib�hl k d�vce a surov�ji zaŁal ml�tit po tv�łi. Potom ji uchopil za n�dhern� zlatav� vlasy a zabołil siln� prsty do poran�n� rłśov� tv�łe. Zd�en� d�vka se z posledn�ch sil zakousla do n�siln�kovy ruky. Agresivn� muś załval bolest� a płestal ji b�t. Potł�sal zran�nou rukou a kłeŁovit� ji sv�ral v druh� dlani. Na sn�hu se rozp�jely drobn� krvav� skvrny, kter� złstaly hrozivou vżŁitkou n�sil� a nen�visti. D�vŁe vystihlo vhodnou chv�li, neŁekan� se postavilo a cht�lo ujeci.
Hrab� F�bry pochopil, śe tady uś nejde o milostn� hr�tky a v n�valu pohor�en� rychle otevłel nejdł�ve vnitłn� a potom i vn�j�� okno. Rychle se z n�j vyklonil, aby okłikl n�siln�ka a ochr�nil zakrv�cenou d�vku na śt�ku, ale pozd�. Nezn�mż ji chytil, obemkl silnżmi rameny a zaŁal n�ruśiv� l�bat. D�vŁe se snaśilo vysvobodit a odvr�tilo kr�snż, krv� zbarvenż obliŁej. Siln� zajeŁelo a zkłehlżm prstem ukazovalo na okno pal�ce, ve kter�m st�l rozŁilenż hrab�. Muś se płekvapen� pod�val t�m sm�rem. Hrab�te zarazil jeho hrozivż, nen�vistnż vżraz obliŁeje, kterż je�t� zdłraz�ovala velk� a hlubok� jizva pod pravżm okem. Neś se hrab� vzpa-
matoval, n�siln�k s�hl jednou rukou pod k kurychle vyt�hl pistoli. Zam�łil pł�mo na a bez mrknut� oka stiskl cviŁenżm pohybem spou��. Duchapł�tomnż hrab� se ihned vrhl k zemi. Dunivż vżstłel a z hlavn� �irok� pistole vy�lehl plamen. D�vŁe op�t zoufale vykłiklo a jeho vżkłik zanikl s ohlu�uj�c� ozv�nou z�kełn�ho vżstłelu. Nezn�mż śtoŁn�k se cynicky rozchechtal, schoval pistoli, popadl bezmocn� d�vŁe a rukou mu zacpal zkrvaven� śsta. Hrab� F�bry se pohotov� zdvihl ze zem� a ohmat�val si m�sto na hlav�, kam se uhodil. Płi p�du narazil na masivn� vyłez�vanou śidli a jen Bohu mohl d�kovat, śe vyv�zl bez zran�n�. Płistoupil k �irok�mu vżklenku a opatrn� vyhl�dl ven. Ulice byla pr�zdn� a tich� jako by se nic nestalo. Pouze krvav� stopy ve sn�hu byly jasnżm dłkazem, śe se mu nic nezd�lo. Płeb�hl na druhou stranu pracovny a prudce otevłel okna za kterżrni v posledn� chv�li zahl�dl cv�laj�c�ho kon�. V sedle poznal chlapa s jizvou pod pravżm okem, kterż mu skoro ustłelil hlavu. Jednou rukou sv�ral ne��astn� d�vŁe a v druh� pevn� drśel uzdu. Sn�h v�łil za nezn�mżmi, kteł� se za chv�li ztratili z dohledu. Płivłel okenice a vr�til se k otevłen�mu oknu. Aś nyn� si v��ml vżrazn�, hlubok� stopy, kterou na b�l� om�tce zanechala smrtonosn� kulka.
"Stalo se v�m n�co, urozenż pane? M�m poslat pro doktora?" vyru�il ho zn�mż hlas. Płekvapenż hrab� se obr�til ke dveł�m a uvid�l star�ho sluhu. Ten jen nech�pav� pohl�śel na po�kozenou st�nu. Hrab� k n�mu pomalu popo�el a ironicky odpov�d�l: "Pokud potłebuje� doktora, d�m ti pen�ze a b�ś. Mn� dej svatż pokoj!" "RaŁte odpustit, Va�e Urozenosti, ale ani płi nejv�t
14
15
matoval, n�siln�k s�hl jednou rukou pod kab�t a bleskurychle vyt�hl pistoli. Zam�łil pł�mo na jeho hlavu a bez mrknut� oka stiskl cviŁenżm pohybem spou��. Duchapł�tomnż hrab� se ihned vrhl k zemi. Zarachotil dunivż vżstłel a z hlavn� �irok� pistole vy�lehl plamen. D�vŁe op�t zoufale vykłiklo a jeho vżkłik zanikl s ohlu�uj�c� ozv�nou z�kełn�ho vżstłelu. Nezn�mż śtoŁn�k se cynicky rozchechtal, schoval pistoli, popadl bezmocn� d�vŁe a rukou mu zacpal zkrvaven� śsta.
Hrab� F�bry se pohotov� zdvihl ze zem� a ohmat�val si m�sto na hlav�, kam se uhodil. Płi p�du narazil na masivn� vyłez�vanou śidli a jen Bohu mohl d�kovat, śe vyv�zl bez zran�n�. Płistoupil k �irok�mu vżklenku a opatrn� vyhl�dl ven. Ulice byla pr�zdn� a tich�, jako by se nic nestalo. Pouze krvav� stopy ve sn�hu byly jasnżm dłkazem, śe se mu nic nezd�lo. Płeb�hl na druhou stranu pracovny a prudce otevłel okna, za kterżmi v posledn� chv�li zahl�dl cv�laj�c�ho kon�. V sedle poznal chlapa s jizvou pod pravżm okem, kterż mu skoro ustłelil hlavu. Jednou rukou sv�ral ne��astn� d�vŁe a v druh� pevn� drśel uzdu. Sn�h v�łil za nezn�mżmi, kteł� se za chv�li ztratili z dohledu. Płivłel okenice a vr�til se k otevłen�mu oknu. Aś nyn� si v�iml vżrazn�, hlubok� stopy, kterou na b�l� om�tce zanechala, smrtonosn� kulka.
"Stalo se v�m n�co, urozenż pane? M�m poslat pro doktora?" vyru�il ho zn�mż hlas. Płekvapenż hrab� se obr�til ke dveł�m a uvid�l star�ho sluhu. Ten jen nech�pav� pohl�śel na po�kozenou st�nu. Hrab� k n�mu pomalu popo�el a ironicky odpov�d�l:
"Pokud potłebuje� doktora, d�m ti pen�ze a b�ś. Mn� dej svatż pokoj!"
"RaŁte odpustit, Va�e Urozenosti, ale ani płi n�jv�t-
�� oddanosti a poslu�nosti vłŁi v�m nemohu ud�lat to,
co si płejete."
DoŁista ses na star� kolena zbl�znil, �a�ku jeden?!"
załval hrab� na sluhu.
Płich�z� Jeho Excelence, arcibiskup Fr��o Forg�ch a cht�l by s v�mi bezodkladn� mluvit, milostivż pane. RaŁte mi odpustit, ale."
"No jo, sakra! To jsi nemohl ł�ct hned?! Kvłli jednomu zułivżmu hovadu na ulici bych śpln� zapomn�l."
"Nerozum�l jsem zcela dobłe, milostivż pane, co jste r�Łil ł�ct, ale ob�v�m se, śe Jeho Excelence je uś v pal�ci."
"NeraŁ uś tolik śvanit a rozkaś v kuchyni, aby ihned płinesli nahoru do lotosov�ho salonu v�no a n�jak� lehk� j�dlo. Uve� vzne�en�ho arcibiskupa a na nic se m� uś neptej!"
Starż sluha, celż skl�Łenż, si płekł�śil ruce na prsou, uctiv� se uklonil a ode�el. Dł�ve ale, neś za sebou zavłel dvełe, ho hrab� zastavil:
"PoŁkej je�t�, Arp�dko! Kde je ten n� prokletż p�sał? ProŁ se nevr�til do kancel�łe?!"
"RaŁte mi znovu odpustit, Va�e Vzne�enosti, ale nev�m o tom, śe by se Pavel ��rskż vr�til. Ob�v�m se, śe uv�zl."
"Pod Ba�tou nebo v n�kter� jin� krŁm�. V�m, Arp�dko, co m� na jazyku, ale te� uś si posp�!" płeru�il ho uś pł�v�tiv�ji hrab� F�bry a m�vnut�m ruky poslal pryŁ. BoŁn�mi dvełmi vy�el z kancel�łe, kter� se mu t�m�ł stala osudnou, a vystoupil do prvn�ho patra rozlehl�ho pal�ce. Zam�łil k lotosov�mu salonu, kterż byl urŁen pro vżznamn� n�v�t�vy. Pr�v� kdyś otv�ral vyłez�van� dvełe se zlatżm ornamentem, zaslechl na protilehl�m
schodi�ti zvuŁnż arcibiskupłv hlas. Ve�el a potichu płivłel dvełe.
Kdyś Pavel ��rskż vy�el z br�ny arcibiskupsk�ho pal�ce do Kapitulsk� ulice, pohladil sv�ho vran�ka po Łern� hł�v� a l�n� se usadil do sedla. Pohl�dl na vysokou v�ś korunovaŁn�ho chr�mu, kter� se hrd� vyp�nala nad rozvodn�nżm Dunajem a jej�ś masivn� kł�ś sahal aś do śrovn� hradn� sk�ly. Pr�v� tehdy śdery v�śn�ch hodin odbily jeden�ct.
Uvaśoval, jestli se vr�tit hned, nebo si zlep�it pochmurnou n�ladu u dobr�ho v�na. A co mu v tom br�n�? Arcibiskup Forg�ch urŁit� płijede do F�bryho pal�ce a on, panskż p�sał, bude v kancel�łi jako na jehl�ch, dokud se p�ni nerozlouŁ�. Bez v�h�n� se rozhodl pro druhou mośnost. OtoŁil se opaŁnżm sm�rem a podle vysok� kamenn� zdi arcibiskupsk�ho pal�ce zam�łil k hostinci Pod Ba�tou. Vesele si pohvizdoval zn�mou p�sniŁku. Vłbec mu nevadilo, śe se nebe zat�hlo t�śkżmi mraky a v śzkżch uliŁk�ch se plazilo ponur� pł�tm�. Pr�v� ve chv�li, kdyś do�el na konec jedn� z nich a pohodln� se narovnal v sedle, uc�til na temeni t�śkż śder. Ostr� bolest mu sevłela cel� t�lo a Pavel ��rskż zoufale vykłikl. Zajiskłilo se mu płed oŁima a celż sv�t se s n�m zaŁal toŁit. Stihl je�t� zahl�dnout muśe v Łern�m pl�ti, kterż se na koni vynołil zpoza kamenn�ho vżklenku a chystal se k dal��mu śderu. P�sał s vyp�t�m posledn�ch sil płekonal pronikavou bolest, nat�hl silnou ruku a zachytil śtoŁn�kovu pravici, ve kter� sv�ral tlustou sukovitou hłl.
"Ty svin�!" załval na nezn�m�ho chlapa a hbit� mu vytrhl hłl z ruky. Okamśit� udełil śtoŁn�ka p�st� do tv�łe
takovou silou, śe se zł�til na zem jako pod�atż. V n�valu płekvapen�, rozŁilen� i strachu, kterż j�m lomcoval, cht�l popohnat kon� a co nejdł�ve zmizet z toho proklet�ho m�sta. Vz�p�t� se ho zmocnila stra�n� płedtucha. Obratn� seskoŁil z kon�, sklonil se nad nehybn� t�lo a zułiv� strhl silnou ��lu, zakrżvaj�c� zr�dnou tv�ł. Ihned poznal sv�ho spoleŁn�ka ze vŁerej��ho veŁera v hostinci Pod Ba�tou. Dobłe si zapamatoval jeho drsnż obliŁej, vśdy� ten gauner ho �t�dłe Łastoval tokajskżm v�nem. Prudkżm pohybem ruky roztrhl Łernou ko�ili pod teplżm pl�t�m nezn�m�ho a cht�l vyndat n�jakż dopis, ukrytż na jeho hrudi. Najednou ho kdosi uchopil za krk a zaŁal �krtit tak siln�, śe nemohl ani dżchat.
"Ty kanŁe vypasenej, chc�pne� tady na m�st�! Draze zaplat� za svoji nevym�chanou hubu!" zaslechl Pavel ��rskż nen�vistn� vyhrośov�n� za z�dy. V zoufalstv� vrazil lokty dozadu a śelezn� sevłen� se n�hle uvolnilo. Bleskov� se obr�til a zahl�dl urostl�ho chlapa, kterż se sv�jel bolest� na zasn�śen� zemi. Cht�l vyskoŁit a vrhnout se na n�j, aby mu zl�mal hn�ty. Nestihl to. Kdosi tłet� ho tak uhodil po hlav�, śe okamśit� ztratil v�dom�. Dva nezn�m� chlapi v Łernżch pl�t�ch a vysokżch klobouc�ch vysadili sv�ho nehybn�ho druha na hłbet osedlan�ho kon�, vyskoŁili na neklidn� hn�d�ky a za chv�li zmizeli beze stopy.
Na �achtick�m hrad�
Ledovż sever�k krouś� v n�dvoł�ch �achtick�ho hradu a vr�ś� do mohutnżch zd� hradn�ho pal�ce. Ostrż hłbet severoz�padn� v�śe, rozr�śej�c� rozb�sn�n� n�razy
vichłice, se hroziv� vyp�n� nad horami, kter� se v mraziv�m r�nu zahalily do �ed�ho zimn�ho �atu.
V horn� s�ni v�śe stoj� u okna kastel�n Michal Hor-v�th. Pohl�ś� do śdol�, kter� se jako z�zraŁnż koberec rozprost�r� pod mohutnżm hradem. Dole huŁ� rozvod-n�nż potok, kterż jen zł�dka zamrz�, odol�vaj�c tłeskutżm mrazłm bujnou silou posb�ranou v okoln�ch hor�ch. Za potokem se u śpat� zasn�śenżch lesł krŁ� poddansk� vesniŁka Vi��ov�. Zasypan� sn�hem se choul�; v obav�, śe ji kaśdou chv�li zaval� py�n� zdi stra�liv�ho hradu.
Spokojenż kastel�nłv zrak se obŁas zachmuł�. Z jeho hustżm oboŁ�m lemovanżch hlubokżch oŁ�, ve kterżch,, se zraŁ� nejistota a nepokoj, vy�lehnou najednou bles ky potlaŁovan�ho hn�vu.
Jako t�śk� mraŁna mu mysl� v�ł� ud�losti posledn�ch dn�. Bośe! Jak� to byly dny a jakou ślevu płinesly tomu; zb�daŁen�mu lidu, co se v poddanskżch vesnic�ch tł�sl; hrłzou uś jen płed st�nem �achtick�ho hradu. Je to teprve p�r dn�, co v mraziv� dopoledne zav�tal na hrad| palatin Juraj Thurzo spoleŁn� se zeti Alśb�ty B�thoryov� a s n�kolika voj�ky. Alśb�tu B�thoryovou płistihli pr�v� płi Łinu, płi muŁen� d�vŁat. Zd�enż palatin ji dal ihned odvl�ct do podzemn�ho śal�łe a zapł�sahal se płede v�emi, śe od t�to chv�le v�ce neuvid� sv�tlo Boś� a nebude kazit vzduch zem�, kterż nen� hodn� dżchat. Tżden vyslżchali sv�dky z �achtic a okol�, sepisovali vżpov�di do z�pisn�kł a moudł� soudci kr�lovsk� soudn� komory cel� dny nezamhoułili oŁi, dokud 7. ledna 1611 nepostavili płed vełejnż soud tłi z mnoha pomocn�kł Alśb�ty B�thoryov�. Potom n�sledovala stra�n� poprava, płi kter� v�em pł�tomnżm tuhla krev v śil�ch.
Sotva vzpl�la vatra na popravi�ti v BytŁi, palatin vyslal do �achtic rychl�ho posla, aby na hradb�ch �achtick�ho hradu postavili tłi �ibenice, a� zubośenż lid pozn�, śe spravedlnost nakonec zv�t�zila.
SkuteŁn� zv�t�zila? Nem�l d�t palatin płed soud Alśb�tu B�thoryovou, jak to ś�dal s�m kr�l a jeho pł�vrśenci? Jak� to je spravedlnost ze strany nejvy���ho hodnost�łe po kr�lovi? Pomocn�ky Łachtick� pan� dal po surov�m a nelidsk�m muŁen� a po vynesen� rozsudku -tabul�rn�m soudem krut� popravit. Ale pro dobr� im�no rodu B�thorył a slavnou pov�st uhersk� �lechty se palatin zapł�s�hl, śe nedovol� B�thoryovou postavit płed soud, jak se o to snaś� kr�lovi spojenci.
Lhal snad palatinłv tajemn�k, kdyś kastel�na dłv�rn� informoval, śe v z�pisech z vżslechł sv�dkł i nejbliś��ch dłv�rn�kł B�thoryov� se z�m�rn� neuv�d�ly stra�n� skuteŁnosti o krvavżch koupel�ch a mnohżch ohavnostech, o kterżch se v �achtic�ch a okol� mluvilo se strachem uś cel� l�ta?
S�m palatin dal pł�kaz, aby tyto vżpov�di v z�pisech vynech�vali, nebo� se ob�val skand�lu a poboułen�, pokud by se zvełejnily.
A kolik t�ch, kteł� si poskvrnili ruce krv� nevinnżch d�vŁat, złstalo nepotrest�no?! Co v�e by mohli vypov�d�t a dosv�dŁit, kdyby tabul�rn� soudci na z�klad� pravdy a stavovsk� pł�sahy obhajovali spravedlnost, kterou od nich lid cel� zem� oŁek�val!
Zamyslel se. Co se asi stane? Zav�t� sem snad neŁekan� posel z Pre�purku a płinese nelidsk� B�thoryov� milost? Nebo śe by vlivn� pł�buzenstvo nechalo v�śenou a bohatou Łachtickou pan� jen tak zahynout v temn�m podzem�? Vśdy� samotnż Thurzo, naklon�nż pł�z-i a uŁtou k B�thoryłm, urŁit� podnikne kroky k jej�mu
osvobozen�, zejm�na pokud vżkupn� za ni bude vy��� neś palatin oŁek�v�.
Kastel�novy skeptick� śvahy płeru�ilo vrz�n� t�śkżch; dubovżch dveł�. Obr�til se a zahl�dl od hlavy po paty vyzbrojen�ho śoldn�łe. M�łil si ho pł�snżm pohledem.
"Co se d�je?" zeptal se.
"Nic zvl�tn�ho, pane. Jen jsem v�s cht�l ujistit, śe hrad je v bezpeŁ�. Ale płece jen n�co! Urozen� pan� m� płed chv�l� poś�dala o rozhovor s v�mi."
"Uś jsem ti stokr�t łekl, śe ta ne��astnice se d�vno nehonos� �lechtickżm titulem a m� je tu jen na obt�ś! Kdy jsi s n� mluvil?"
�oldn�ł chv�li płemż�lel, necht�l podr�śdit st�rnouc�ho kastel�na, ke kter�mu m�li v�ichni śctu a hlubokż respekt.
"Dnes r�no, pane, v obvyklou dobu," odpov�d�l opatrn� śoldn�ł.
"Je�t� poł�d zuł�?"
"Pokaśd�, kdyś j� ozn�m�me, śe si s n� nem�te proŁ pov�dat, a vzkazujete j�, aby se k�la."
"PoruŁeno P�nu Bohu! �asem pochop�, śe navśdy skonŁil zlatż v�k jej�ho krvav�ho panov�n�."
Kastel�n cht�l znepokojen�ho śoldn�łe propustit, ale dvełe se najednou s tłeskem otevłely a dovnitł vb�hl dal�� ze str�ścł, kter� tady je�t� vloni zanechal palatin Juraj Thurzo.
"Co let� jako bl�zen?! Snad se Turci val� uś i do �ach-tic?" okłikl ho kastel�n.
"M�lem jsem to nepłeśil, pane! Jej� Milost m� skoro zabila!"
Kastel�n instinktivn� s�hl na t�śkż meŁ, kterż v kośen� pochv� visel na jeho pevn�m boku. Kdyś se prsty dotkly chladn�ho kovu, trochu se uklidnil.
Co za zbab�lce tady palatin nechal, kdyś se ob�vaj� i bezmocn� hrab�nky?"
Je mi l�to, pane, ale nerad bych płi�el o vlastn� kłśi v podzem� proklet�ho hradu, kde nebude nikdy klid!" Co se stalo? Snad s�m Lucifer odnesl hrab�nku?" zeptal se kastel�n ironicky.
K�ś by bylo tak, jak ł�k�te, pane! Zat�m ale sed� za mł�śemi a vyv�d� jako smyslł zbaven�! �lov�k nikdy nev�, co ji napadne!"
"Neśva� uś tolik a mluv k v�ci!" "RaŁte odpustit, ale. Tedy, jako kaśd� r�no, i dnes jsem na pł�kaz Jeho palatinsk� Jasnosti płinesl j�dlo pro milostivou. Jen co jsem za mł�śe polośil dśb�n s vodou, milostiv� najednou płiskoŁila, se ��lenżm vżrazem v obliŁeji chytila dśb�n, pra�tila m� s n�m a dote� nev�m, jakżm z�zrakem mi neroztł�skala hlavu."
"A co se d�lo potom?" zeptal se kastel�n rozŁilen�. "�vala, jako by ji na nośe brali a v�echny prokl�nala. Ani s�m tureckż pa�a neum� kl�t tak bezbośn� jako ona," "Złstala sama bez str�śe, ty lotłe?!" "A potm�, milostivż pane! Chytil jsem pochode�, i tu na zdi, a vyb�hl z podzem�. S ��blem nejsou ś�dn� śerty!" vyhrkl a s obavou se pod�val na kastel�na.
"M� pravdu, a� je po tv�m. RuŁ� ale za ni svoj� hlavou a b�da ti, jestli ji veŁer nenajdeme v jej�m brlohu!" Pł�snżm pohledem si zm�łil drz�ho voj�ka, vedle kter�ho zmaten� płe�lapoval jeho spoleŁn�k, a prudkżm pohybem ruky naznaŁil, aby ode�li. Nebylo tłeba v�c ł�kat. Pozdravili p�na hradu a vydali se ke dveł�m. Prvn� z nich jiś opou�t�l m�stnost, kdyś ten, co m�lem płi�el o hlavu, se obr�til na tvrd�m podpatku vysok� hol�nky a zeptal se kastel�na:
"Pan� hrab�nka dnes złstane bez ob�da?"
"Copak jsi płi�el o rozum?! VeŁer sejdu do śal�łe a ud�l�m tam poł�dek. Do je doby ji nechte o samot�!" Płekvapenż śoldn�ł płikżvl a beze slova ode�el. Kastel�n zamy�len� hled�l na śelezem okovan� dvełe a po chv�li płe�el k masivn�mu stolu, kterż mu płed lety daroval nebohż N�dasdy, manśel Alśb�ty B�thoryov�. Uprostłed st�l vysokż vyłez�vanż kł�ś, vz�cn� um�leck� pam�tka z Katal�nie. Byl to jeden ze stra�nżch �pan�lskżch dłevołezł, na kter�m bylo Kristovo t�lo ukrutn� znetvołen� a rozt�hnuje jako na skłipci.
Kastel�n pohl�dl na kł�ś a zt�śka si vzdychl. Aś nyn� si uv�domil, jak ho posledn� zpr�vy rozru�ily. V my�lenk�ch se op�t vracel k Łachtick� pan�, kter� je�t� doned�vna despoticky ovl�dala bezmocn� lidsk� stvołen�. A dnes? Zlomen� na duchu, v bezmocn� zułivosti a zoufalstv� doś�v� v podzemn�m śal�łi, ve kter�m pr�v� jej� rukou zahynulo tolik nevinnżch ob�t�. Płed oŁima se mu vynołil obraz, kdyś po odchodu palatina zułila jako ��len� a prokl�nala jeho i voj�ky, kteł� ji hl�dali. Pa-latin pł�sn� nał�dil, aby tłikr�t denn� dost�vala tepl� a vydatn� j�dlo. Prvn� dny vłbec nejedla, jenom zułila a v�echno odm�tala. Zl� płedtuchy se vkr�daly do jeho nepokojn� du�e. Nepłeh�n� intrik�nskż hrab� Peter F�bry, kdyś se svżmi vlivnżmi pł�teli vytrvale płesv�dŁuje kr�le o podl�m a neŁestn�m jedn�n� palatina Juraje Thurza? Jenśe nejen hrab� F�bry, ale i arcibiskup Forg�ch a jin� _ kr�lov�t� hodnost�łi jsou płesv�dŁeni, śe palatin jen proto nepostavil Alśb�tu B�thoryovou płed soud, aby ji pozd�ji, aś se naskytne vhodn� pł�leśitost, mohl tajn� propustit. Vśdy� kdo by se odv�śil podez�rat zemsk�ho palatina, śe v podzemn�m hradn�m śal�łi nev�zn� Alśb�tu B�thoryovou?
Kdvś płed tłemi dny Thurzo se svżm doprovodem " uan� zav�tal na �achtickż hrad, st�śoval si kastel�novi na vychytral�ho hrab�te Petera F�bryho. Ten ho vełejn� pranżłoval płed soudci v BytŁi kvłli neśplnosti a neobiektivnosti z�pisł z vżslechł sv�dkł i obśalovanżch. Palatin mu nemohl odpustit, śe tak zpochybnil a znev�śil jeho jedn�n�. Na svou obhajobu tvrdil, śe takovż postup volil jenom proto, aby co nejdł�ve ukonŁil tento nev�danż skand�l, nebo� se ob�val vzpoury ze-manstva a protestł vysok� �lechty. Jen velmi t�śko se mu podałilo usv�dŁit hrab�te F�bryho, śe jeho argumentłm chyb�j� pł�m� dłkazy. Tehdy kastel�n pouze mlŁel a navenek projevil porozum�n� s t�śkżm postaven�m Juraje Thurza, jehoś kroky byly sice radik�ln�, ale ve sv� podstat� nedłsledn�. Nyn�, kdyś o tom płemż�l�, styd� se s�m płed sebou a sv�dom� ho muŁ� vżŁitkami. Velmi dobłe v�, śe dłkazy o hrab�nŁinżch krvavżch orgi�ch by se kdykoliv na�ly. Podzemn� chodby a muŁ�rna złstaly nedotknuje, ba co v�c, s�m na vlastn� oŁi vid�l zaschlou krev v kamenn�m ślabu, kterż śst� do mal� m�stnosti za muŁ�rnou. Nejv�c ho ale tr�pil pł�snż palatinłv z�kaz, śe do podzem� �achtick�ho hradu nesm� mimo nich dvou a str�śe nikdo vstoupit. Ach, Bośe, t�śk� Łasy proś�v� Uhersko a je�t� t�ś�� �achtice. Pokud se lid dozv�, śe krvelaŁn� Alśb�ta B�thoryov� zmizela z podzemn�ho śal�łe, co ud�l�?
Co je za probl�m pro palatina a pł�buzn� Łachtick� pan� pouś�t dobłe promy�lenou lest, kter� uklidn� nejen kr�le, ale i zubośenż poddanskż lid a rozhołŁenou �lechtu? StaŁ�, kdyś se za rok po cel� zemi roznese zv�st, śe t�śkżmi vżŁitkami utr�pen�, ale płesto pok�n�m a svatostmi pos�len� skonala Alśb�ta B�thoryov� v podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu. A k dośivotn�mu
trestu v�zen� ji neodsoudil nikdo jinż neś s�m zemskj palatinjuraj Thurzo?
A zat�m co si ztżranż lid i śhlavn� nepł�tel� Alśb�ty B�thoryov� vydechnou, i kdyś zklam�ni, śe ode�la na onen sv�t bez spravedliv�ho soudu, ona si bude svobodn� ś�t kdesi v dalek�m Sedmihradsku! A kdyś ne v Sedmihradsku, tak v jinżch odlehlżch konŁin�ch, na hradech a panstv�ch rodu B�thorył, kde ji ukryj� jej� vlivn� pł�buzn�. Kdo młśe dnes s jistotou tvrdit, śe se tak nestane a zda potom bude ś�t jinak neś dosud? Bude se snad k�t za svłj pomżlenż a promarn�nż śivot? Nebude nad�le prol�vat nevinnou lidskou krev a s ��belskou nen�vist� Ł�hat na śivot t�ch, kteł� ji obrali o svobodu, Łest i majetek? A zasv�cen� sv�dkov� mezit�m roznesou zpr�vu o skromn�m pohłbu, kterż Alśb�t� B�thoryov� dovolil vystrojit Juraj Thurzo.
Kastel�na Michala Horv�tha vyru�ilo z pochmurnżch; śvah pronikav� skł�p�n� śeleznżch mł�ś� na vstupn� br�n�. Rychlżm krokem se płibl�śil k vysok�mu oknu� a s ślevou se pod�val na Łtvero san�, kter� se od brzk�ho r�na prod�raly po zasn�śen� cest� z �achtic aś na hrad, , aby splnily kr�lovsk� nał�zen�. �asu bylo m�lo, nebo� tureckż nepł�tel se młśe kdykoliv objevit. Palatin Juraj Thurzo mu poradil, aby dal sv�śet stavebn� materi�l, nebo� na jałe, jen co sn�h roztaje, mus� se zaŁ�t s rozs�hlżm opev�ov�n�m hradu. Michal Horv�th velmi dobłe v�d�l, śe �achtickż hrad navzdory sv� nevżrazn� strategick� poloze potłebuje znaŁn� stavebn� śpravy a obrann� pos�len�, aby mohl odol�vat vżbojnżm Turkłm. Po t�chto śvah�ch si obl�kl teplż kośich a pomalu sch�zel po toŁitżch kamennżch schodech v�śe, vedouc�ch na horn� n�dvoł�. Ostrż sever�k zv�łil sn�h a on musel płivł�t oŁi płed jeho neŁekanżm n�porem.
Diskr�tn� rozhovor
Sotva se hrab� F�bry pohodln� usadil v �irok�m kłesle dvełe lotosov�ho salonu se potichu otevłely. Starż sluha ozn�mil pł�chod arcibiskupa Forg�che, uklonil se a złstal st�t u dveł�, dokud hodnost�ł neve�el. Hrab� vstal, vy�el mu vstł�c a srdeŁn� ho płiv�tal:
"V�tej, vz�cnż pł�teli! Jsem velmi r�d, śe jsi płijal moje pozv�n�." SrdeŁn� stiskl arcibiskupovi pravici a na znak ścty si płed n�m klekl a pol�bil mu drahocennż
prsten.
"Nech ty ofici�lnosti, Petere," usm�l se arcibiskup, "a rychle mluv, co m� tak dłleśijeho na srdci, opravdu velmi posp�ch�m!"
"Rozum�m, milż pł�teli. V�m, jak� błemeno odpov�dnosti a starost� leś� na tvżch bedrech. Dovol mi ale zpł�jemnit ti na�e setk�n� a nab�dnout ti jemn� tokajsk� v�no," łekl hrab�.
"Neobt�śuj se, Petere, a pov�z mi, co t� znepokojuje," nam�tal arcibiskup, ale płece si vzal stł�brnou Ł�i s v�nem, "kdyś m� vol� v tak neobvyklż Łas."
"Hned se to dozv�, ale nejdł�ve si płipijme na tvoje zdrav�. Nemus� se vypt�vat na dłvody moj� nespokojenosti. V� stejn� jako j� a ostatn� na�i spojenci, kdo je na��m śhlavn�m nepł�telem."
Arcibiskup Fr��o Forg�ch se nedal dvakr�t pob�zet a ochutnal kvalitn� v�no. Płitom sledoval kaśdż pohyb hrab�te F�bryho a pozorn� ho poslouchal. Posadil se do nab�dnujeho kłesla a odpov�d�l:
"M� na mysli palatina Juraje Thurza, o kter�m jsme
jiś v�cekr�t spolu mluvili. Ten t� jednou płivede do hrobu. Ano, je to namy�lenż arogantn� kari�rista, kterż se nezastav� płed niŁ�m, ani płed zab�jen�m a krutost�. Jeho jedn�n� ve mn� vzbuzuje spravedlivż hn�v."
"Kdyś si vzpomenu na chud�ka Michala Telekessyho, i kdyś to byl potłe�t�nż �lechtic, jehoś dal palatin nemilosrdn� popravit, jenom aby se vetłel do pł�zn� Jeho ; kr�lovsk�ho VeliŁenstva, je mi �patn� jako chc�paj�c� kobyle," rozhołŁoval se hrab�. "M� pravdu, Petere. Ten chlap je pro n�s je�t� nebezpeŁn�j�� dnes neś płed �esti lety, kdyś dal surov� muŁit a nakonec ob�sit n�kolik nevinnżch lid� z Kub�nyi-ho panstv�. Jeho rodinkałen� nezn� hranice a ob�v�m se, śe si z�sk� na svou stranu i kr�le."
"Takov� v�c� neł�kej ani v śertu, Fr��o! To by byla katastrofa! Kr�le se mu, douf�m, nepodał� naklonit, jinak bychom nemohli uskuteŁnit na�e pl�ny."
"Z�sadn� chyba se stala tehdy, kdyś ho płed rokem a płl zvolili palatinem. Kr�l v n�m vid�l velk�ho spojence, ale brzy se płesv�dŁil, śe ten zarostlż vez�r nedok�śe bżt dost rozhodnż ve spr�vn�ch a zemskżch z�leśitostech."
"Jeho bżŁ� s�la se d� vyuś�t akor�t tak v prvn� linii boje s prokletżm Turkem. Ten odpadl�k m�l opravdu | �t�st�, śe nebyl doma, kdyś Bocskayov� hospodałili v BytŁi. Byli by Thurza za śiva strŁili do rakve k jednomu z jeho slavnżch płedkł a na poŁest nebośt�ka by uspoł�dali bohatou pohłebn� hostinu. Ale je�t� płedt�m by ho obrali o posledn� c�r od�vu, aby mu pod zem� snad nebylo horko!"
"Nebu� krutż, Petere! Tvoje nen�vist vłŁi Thurzovi je tak stra�n�, śe se ob�v�m o sp�su tvoj� du�e. Krom� toho, to v�echno je star� zn�m� historie. Je to tak, śe
pokud by byl kr�l dłslednż ve svżch nał�zen�ch, hned po inauguraci by mu od�al z�stavnż majetek tokajsk�ho
panstv� i s hradem."
Ale ale, młj vz�cnż pł�teli. Tokaj płece dostal je�t� od kr�lova płedchłdce. Nezapom�nej, śe bytŁansk�, oravsk� ani liptovsk� panstv� nen� pro Thurza niŁ�m v porovn�n� s vżnosnżm tokajskżm majetkem. A Tokajskż hrad je pł�li� bezpeŁnżm a pohodlnżm s�dlem na to, aby se hojen tak lehce vzd�val. Byl jsi tam n�kdy?" Ne, nebyl, a ani po tom netouś�m. St�le ale v t�to souvislosti zapom�n� na z�sadn� v�c, Petere. Tokajskż majetek sv�łil Thurzovi ubohż bl�zen z Praśsk�ho dvora, kterż pro svoje astrologick� a alchymistick� experimenty nev�hal upsat du�i ��blu. Na Tokaj si d�l� n�rok i sedmihradskż v�voda. Jsem płesv�dŁenż, a Błh mi je sv�dek, śe zpupnż Thurzo dostal z�lusk na Tokaj jen proto, śe jeho v�Łn� suchż a nenasytnż chłt�n potłebuje mołe v�na. A ne obyŁejn�ho! Tokajsk� v�no by musel draze kupovat a na to je velmi skoupż. Utiskem a od�r�n�m ubohżch vinohradn�kł z�sk�v� nejen vynikaj�c� v�no, ale i znamenit� finanŁn� vżnosy. A z nich se ani desetina nedostane t�m, kteł� p�stuj� vz�cnou odrłdu vinn� r�vy v poniśuj�c�ch podm�nk�ch, nedłstojnżch Łlov�ka."
"Nev�d�l jsem, śe jsi tak dobłe informovanż. Jsem si ale jistż, jako śe se jmenuju Peter F�bry, śe nem� ani nejmen�� pon�t�, kdo vŁera zav�tal do na�eho slavn�ho Pre�purku. A us�dlil se pł�mo v Esterh�zyho pal�ci!" "Nejsp� ti płest�v�m rozum�t, Petere. Co se tżŁe ksterh�zył, kteł� se lep� na palatina Thurza jako v�i, jen aby ho co nejv�ce vyśd�mali, �koda ztr�cet Łas takovżmito łeŁmi. Nem�m r�d lidi, kteł� nev�d�, co cht�j� a kam patł�."
"Neodpov�d�l jsi na mou ot�zku, Fr��o. V�, kdo je od vŁerej�ka v Pre�purku?"
"Neśertuj, Petere, Łas ut�k� a mus�me se za chv�li rozlouŁit. Je�t� poł�d jsem se nedozv�d�l, proŁ jsi m� tak neŁekan� pozval."
"Nebudu t� v�c nap�nat, ale jen płed chv�l� jsi vzpom�nal, śe na Tokaj si d�l� n�rok sedmihradskż v�voda �igmund B�thory, nebo ne?"
"To nemysl� v�śn�! Snad mi nechce� namluvit, śe ten sedmihradskż Herodes poskvrnil Pre�purk svoj� bezbośnou nohou!"
"Nech�pu, młj drahż Fr��o, proŁ t� pł�tomnost Jeho velkov�vodsk� Vżsosti �igmund B�thoryho tolik vzru�uje. Od vŁerej�ka bydl� u Esterh�zyho a mośn� by nebylo na �kodu v�ci n�hodn� se s n�m setkat."
"A� n�s milostivż a v�emohouc� Błh ochra�uje! To by byl do nebe volaj�c� hł�ch. Nevypil jsi snad v�c v�na, neś snese�, Petere?!" obvinil hrab�te vz�cnż host.
"Snad se neboj� takov�ho chud�ka, jako je �igmund B�thory," podpichoval hrab� F�bry. Dobłe znal dłvody arcibiskupovy averze vłŁi sedmihradsk�mu v�vodovi. | "Poslouchej m�, Petere, te� v�echny śerty a krasołe-Łi stranou. V� dobłe, śe se boj�m pouze spravedliv�ho soudu płed nejvy���m a v�emohouc�m Bohem, a pevn� v�ł�m, śe takov�to b�ze� zachvacuje i tebe, kdyś mysl�' na smrt. Płed jeho tv�ł� je i �igmund B�thory obyŁejnż uboś�k. V tom s tebou souhlas�m. V oŁ�ch lid� je to ale krvelaŁnż vlk, a to zcela opr�vn�n�."
"J� t� nepozn�v�m, Fr��o. Ty, muś sm�łen�, klidu , a milosrdn� l�sky ke v�em, mluv� tak radik�ln� a ulti- mativn�. Nen� to v rozporu s evangeliem a tvżm sv�dom�m?"
"Nezapom�nej, śe spravedlnost a mravnost vyluŁuj�
bezpr�v�, zlobu a nemravnost. Z�kon l�sky nemłśe zna-
menat fale�nou pokoru, pro kterou si d�me rozb�jet hlavy, st�nat je surovżm tyranłm nebo vrahłm. Takov�to anarchie by byla vżsm�chem pravdy, spravedlnosti skuteŁn� l�sky. Ani s�m Kristus nenastavil z�kełn�mu velekn�zovu sluhovi druhou tv�ł, kdyś ho brut�ln� uhodil po tv�łi. Vśdy� ten to ud�lal z nen�visti a ctiś�dosti, aby se zavd�Łil sv�mu p�novi. Kristus ho vełejn� pranżłoval za n�sil�, ke kter�mu nem�l dłvod. Nepamatuje� si, jak tvrd� vystoupil proti farizejłm, on, kterż byl L�skou, nebo� byl Synem Boś�m? Nediv se proto, śe tak ostłe k�r�m toho despotu ze Sedmihradska. Zapomn�l jsi snad, śe płed osmn�cti lety dal popravit kardin�la Andreje B�thoryho, vynikaj�c�ho muśe sv� doby? ProŁ to ud�lal? Cht�l se zmocnit jeho majetku."
"Klobouk dolł płed tvżmi argumenty, vz�cnż pł�teli. Tvoje moudrost, majest�t a zku�enost zpłsobuj�, śe se n�kdy vedle tebe c�t�m jako hloupż trouba, kterż niŁemu nerozum�."
"Nepłeh�n�j, Petere. Nejsi z t�ch, kteł� se podce�uj� a ztr�cej� sebedłv�ru. Pamatuje�, z Łeho płed sv�tem v�voda obvinil kardin�la Andreje B�thoryho?"
"Z osoŁov�n� a ur�śky jeho majest�tu, tak jak to u tyranł bżv� nejŁast�ji. Jeho vżmyslłm a z�mink�m ale nikdo nev�ł�. My dva urŁit� ne."
"To je v�echno hezk�, Petere, ale ne��astn�ho kardin�la to st�lo śivot. V je dob� byl na vizitaci, ale kdyś se vr�til, Łekala ho potupn� poprava a konfiskace v�eho majetku. Jeho muŁednick� smrt je dodnes płedm�tem sporł, a to zejm�na ze strany t�ch, kter� kardin�l otevłen� pranżłoval."
"ProŁ se rozŁilovat a niŁit si zdrav� pro takov�ho tyrana Fr��o? To, o Łem se zmi�uje�, jiś d�vno odv�l
Łas. Płemż�lel jsi, kvłli Łemu ten posedlż v�voda podstoupil cestu ze Sedmihradska aś k n�m do Pre�purku?" "Mus�m ti znovu oponovat, Petere. V�e złst�v� nav�ky vyti�t�n� do knihy śivota. My mośn� zapom�n�me,' ale Błh ne. J� i ty budeme souzeni za kaśd� jedno slovo. Ten krvelaŁnż Łlov�k se płed �estn�cti lety ośenil s Mari� Kristinou Habsburskou, jen aby z�skal ve V�dni vliv a obrovsk� majetky. Tu kr�snou śenu podv�d�l, trżznil a stra�liv� poniśoval. Hovołil jsem s n� o jeho zvr�cenostech, vzpom�n� si je�t�?"
"Pochopiteln� ano. Papeś rozvedl jejich manśelstv� po p�ti letech. Ty s�m jsi je ne��astn� śen� pomohli v ��m�. Znovu se t� pt�m, Fr��o, dovede� si domyslet,| proŁ B�thory płijel do Pre�purku?"
"Nem�m ani nejmen�� tu�en�. Nebyl tady dlouh� l�ta a najednou zŁistajasna nav�t�v�, jak jsi s�m ł�kal, fale�n�ho Esterh�zyho. To je ��belsk� z�minka."
"Jsem pevn� płesv�dŁen, śe płi�el do Pre�purku intervenovat za ��blem posedlou Alśb�tu B�thoryovou, kterou Thurzo form�ln� odsoudil na dośivotn� trest do podzem� �achtick�ho hradu."
"Tomu nev�ł�m, Petere! Odkud bere� jistotu pro sv� podezłen�? Um� si płedstavit n�sledky, pokud by bylo; pravdou to, co ł�k�? Młj ty Bośe, jen to ne!"
"V�m, a pr�v� proto jsem t� zavolal. Na zdroje informac� se pt�t nemus�, jsou hodnov�rn�. Paradoxn� ot�zkou złst�v�, zda v�voda zatouśil po majetku Alśb�ty B�thoryov�, nebo chce uv�zn�nou sestru skuteŁn� vysvobodit z poniśuj�c�ho postaven�."
"Dosud na ni ani jednou nepomyslel, natoś aby mu z�leśelo na jej�m potupn�m uv�zn�n� na vlastn�m hrad�! Ale ��bel pracuje a ruka ruku myje, Petere, na to nesm�me zapom�nat. Mimoto, vr�na k vr�n� sed�, vśdy� Łachtick� pan� m� na sv�dom� stovky nevinnżch ob�t�.
"Zv�rstva jsou porovnateln� s ohavnostmi �igmunda
B�thoryho, i kdyś jemu nikdo nic nedok�zal, ani ho
nehnal płed soud."
Je to stra�nż zlosyn, ale Alśb�ta B�thoryov� je ston�sobn� zvrhlej�� hyena! O tom by mohli sv�dŁit mnoz�, kdyby jim strach a zbab�lost nezav�raly śsta. Nezapom�nej, pł�teli, śe ani B�thoryov� nebyla postavena płed ł�dnż tabul�rn� soud. Pokud by se tak stalo, ob�v�m se, śe ten sedmihradskż lotr by tady dnes nebyl, protośe jej� majetek by byl zkonfiskovanż. Kdov�, jak se �igmund B�thory dohodne s chamtivżm Thurzem."
"Tady nen� jin� łe�en�, Petere, neś informovat o v�vodov� n�v�t�v� Jeho VeliŁenstvo kr�le Maty�e. Dnes odj�śd�m do V�dn� a z�tra budu na osobn� audienci u Jeho Vżsosti. V�ce nemohu ud�lat, i kdyś v�m, co by znamenalo spojenectv� mezi Thurzem a �igmundem B�thorym."
"Vżborn�, Fr��o!" zvolal hrab� F�bry nad�en�. "Młśe� v t�to na�� z�leśitosti hodn� ud�lat. ProŁ bys nemohl otevłen� informovat kr�le o surovci, kterż se spoj� i se satanem, kdyś jde o majetek a pen�ze? Młśe� intervenovat u kr�le i mżm jm�nem."
"To taky ud�l�m, spolehni se. Jen se ob�v�m, śe B�thory vyvine n�tlak na Thurza a ten mu bude d�lat śstupky. V�, co to znamen�?"
"Ano. Vr�na k vr�n� sed� a ruka ruku myje, jak jsi uś łekl. Pokud se ti dva dohodnou, hrab�nka se v podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu dlouho tr�pit nebude. Palatm po n�jak� dob� ustoup� a vyd� ji B�thorymu."
To se nikdy nesm� st�t, Petere! Bylo by to fiasko a vżsm�ch pravd�. Z�kony mus� platit pro kaśd�ho v t�to zemi, pro chud�ho i bohat�ho, poddan�ho i �lechtice.
To Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo zdłraz�uje płi kaśd� pł�leśitosti."
"�koda, śe se o tom nikdy s�m nepłesv�dŁil. Pros�m t�, upozorni kr�le i na Gabriela B�thoryho, kterż si tak brous� zuby na tokajsk� panstv�. Pokud se totiś dozv�, śe palatin odsoudil B�thoryovou na dośivot�, kr�l se mus� ob�vat vojensk� intervence na jihovżchod�. Thurzo o tomto nebezpeŁ� dobłe v� a bude ho cht�t odvr�tit za kaśdou cenu. I za cenu justiŁn�ho podvodu."
"To, o Łem mluv�, Petere, je ��belsk� past pro v�echny. Pokud se situace vyostł�, jak płedpokl�d�, potom se zbab�lż Thurzo odhodl� ke kaśd�mu podl�mu kroku. O tom by se Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo m�l dozv�d�t co nejdł�ve."
"M� k tomu jedineŁnou pł�leśitost! Je dobłe, śe jsme se se�li pr�v� dnes. Z�tra by uś mohlo bżt pozd�. �as pracuje od pł�jezdu sedmihradsk�ho tyrana proti n�m. Ale nyn� si płipijme, Fr��o, aby v�echno dobłe skonŁilo a zv�t�zila pravda!"
V t� chv�li se hrab� mimovoln� pod�val z okna. Za sklem zahl�dl drsnou muśskou tv�ł s vżraznou jizvou pod pravżm okem. Chlap se płidrśoval kamenn�ho vżklenku prłŁel�, a jen co se jeho pohled setkal s pohledem hrab�te F�bryho, zmizel beze stopy. Hrab� vyskoŁil z kłesla jako blesk, div śe se nepolil v�nem. Płib�hl k oknu a prudce ho otevłel. RozŁilenż se vyklonil ven a rovnou do oŁ� mu silnż sever�k nav�l poletuj�c� sn�h.
"Sakra!" zaklel hrab� a protłel si rukou oŁi. Pohledem p�tral po zasn�śen� ulici jako zułivż lev, ale po chlapovi s jizvou ani stopy! A płece n�co! Na prav� stran�, dole pod pal�cem zahl�dl muśe v Łern�m pl�ti. Pr�v� seskoŁil z vysok� ł�msy pł�mo do sedla neklidn�ho kon�.
N�hle se obr�til k pal�ci a hrab�, velmi rozhołŁen a płekvapen, poznal tu zjizvenou tv�ł. Patłila chlapovi, kterż ho płed pł�chodem arcibiskupa t�m�ł poslal na onen sv�t. Hrab�te zalil studenż pot a bez-mocn� otevłel śsta. Cht�l zakłiŁet na nezn�m�ho, ale bodl kon� do slabin a za chv�li zmizel za rohem SluneŁn� ulice. Ozv�na jeho bujar�ho sm�chu se je�t� dlouho rozl�hala hrab�ti v u��ch.
Co se stalo, Petere? Nec�t� se dobłe?" zaslechl za z�dy hlas arcibiskupa Forg�che. Byla to stejn� ot�zka, jakou ho płed płlhodinou płekvapil jeho starż sluha. Tato zvl�tn� shoda okolnost� vyvedla hrab�te z m�ry natolik, śe nedok�zal płim�łen� reagovat. Trvalo dlouho, neś nervózn� zavłel okno, zamy�len� popo�el k arcibiskupovi a vzal poh�r do chv�j�c� se ruky.
"Asi m� ran� mrtvice! Nech�pu, co to znamen�!" "Promi�, Petere, ale nev�m, o Łem mluv�." "Vid�l jsi za oknem ten obliŁej, co nahl�śel dovnitł?" "Jakż obliŁej m� na mysli? Nic jsem nezahl�dl," odpov�d�l klidn� arcibiskup.
"Ale j� ano! Tv�ł s hlubokou jizvou pod pravżm okem. Patłila nezn�m�mu muśi, kterż n�s �picloval. Neś jsem vyhl�dl ven, ten prokletż chlap skoŁil do sedla a rozplynul se jako dżm."
"O jak�m �piclovi mluv�? Nezd�lo se ti to v�echno? Vypil jsi tro�ku v�c siln�ho v�na a vid� v�ci, kter� neexistuj�."
"Kłivd� mi, Fr��o, protośe nev�, o co tady jde. Ten chlap kr�tce płed tvżm pł�chodem zml�til a tżral n�jak� mlad� d�vŁe pł�mo pod mżmi okny. Vid�l jsem to na vlastn� oŁi. Kdyś jsem ho cht�l okłiknout a otevłel jsem okno, ten ��lenec m� m�lem trefil do hlavy! NeŁekan� na m� vystłelil a jen Błh m� zachr�nil płed jistou
smrt�. Dłkaz o tom je na st�n� m� pracovny. Młśe� se płesv�dŁit."
"To jsou mi ale v�ci! Zd� se, śe m� hodn� nepł�tel, Petere. Mus� bżt opatrn�j��. Nech�pu ale, jak se ten chlap mohl dostat aś sem nahoru."
"To bych taky r�d v�d�l, ale te� poj� sem a pod�vej se!" odv�til hrab� a popo�el k vżklenku okna. Prudkżm pohybem ruky odhrnul z�clonu a uk�zal prstem na krvav� skvrny na sn�hu. Arcibiskup złstal jako opałenż a nezmohl se ani na slovo.
"Snad si i te� nemysl�, vz�cnż pł�teli, śe m�m halucinace nebo śe mi snad płeskoŁilo? O tom, śe mi v�no nestouplo do hlavy, t� nejl�pe płesv�dŁ� hlubok� stopa po vżstłelu na st�n� v m� kancel�łi. N�kdo si na m� brous� zuby."
N�v�t�va
V Kosteln� ulici ve v�hlasn�m Nov�m M�st�, kter� svżmi łemeslnżmi cechy s vyhled�vanżm zboś�m m�lo dobr� jm�no po cel� zemi, v d�ln� neboh�ho mistra Palkecha bylo ru�no. I kdyś se bl�śila doba ob�da, śdery kladiv, skł�p�n�, brou�en� a łez�n� neust�valy. Nad vstupn�mi dvełmi visela velk� dłev�n� tabule s n�pisem Z�meŁnick� d�lna mistra Juraje Hrachovick�ho.
Mlad� tovary�i se obraceli u t�śkżch stolł s nejrłzn�j��m n�ład�m. Jejich tv�łe prozrazovaly, śe na n� dohl�ś� pł�sn�, ale dobr�ck� ruka �ikovn�ho mistra. Juraj Hrachovickż, płep�s�n mastnou z�st�rou z tenk�ho ln�n�ho pl�tna, st�l u jednoho z tovary�ł a sledoval jeho pr�ci. Vtom se otevłely dvełe a do d�lny ve�la
mlad� płvabn� śena. Pod�vala se na sv�ho muśe
naznaŁuj�c, aby �el za n�.
M� tady n�v�t�vu, Juraji. Poj� rychle, nemłśe se t� doŁkat," łekla, kdyś vy�li ze dveł� d�lny.
Kdo m� jenom młśe hledat krom� mżch dobrżch
pł�tel?"
Nevypad� na tv�ho pł�tele. Nikdy płedt�m jsem ho
nevid�la, ale od prvn� chv�le, kdy sem płi�el, m�m z n�j
strach."
"A z Łeho m� strach, AniŁko?"
Tomu Łlov�ku nic dobr�ho z oŁ� nekouk� a poł�d na m� z�ral, aś mi z toho bylo śzko."
"Kdy płi�el a co ode m� chce?"
"Płi�el teprve płed chv�l�. Hned jsem �la za tebou dolł do d�lny. Chce mluvit jen s tebou a ke mn� byl podezłele �t�drż. Nab�zel mi drahocennż zlatż n�hrdeln�k, ale nepłijala jsem ho, i kdyś velmi nal�hal."
"Dobłe jsi ud�lala, AniŁko moje, kdov�, co je to za Łlov�ka. Ale uś poj�me!"
Po śzkżch kamennżch schodech vystoupili do kuchyn�. Kdyś mistr Juraj zavłel dvełe, z lavice pod oknem se zvedl vysokż, vychrtlż chlap v dlouh�m kośichu. Kośen� hol�nky mu sahaly t�m�ł aś ke kolenłm a na dłev�n� podlaze kuchyn� zanechaly vżrazn� mokr� stopy. Lstiv� se usm�val a sebev�dom� płistoupil k p�novi domu. Vżraz jeho tv�łe nebyl odpuzuj�c�, ale v drobnżch hn�dżch oŁ�ch, ve kterżch se obŁas mihly zlov�stn� plam�nky, se skrżvalo n�co z�hadn�ho.
"Dej v�m Błh zdrav�, mistłe! Vid�m, śe pr�ce v�m jde p�kn� od ruky," pochv�lil Hrachovick�ho a pod�val mu kostnatou ruku.
"P�kn� d�kuju. Co v�s płiv�d� do m�ho domu? S kżm m�m tu Łest?"
"Jsem posel hrab�te Petera F�bryho a r�d bych s v�mi mluvil mezi Łtyłma oŁima."
"O cojde, pane? M�m m�lo Łasu a hodn� pr�ce. Tedy mluvte, co v�s ke mn� płivedlo," vyzval ho dłrazn� Hra-chovickż. Ne�lo mu do hlavy, odkud ten chlap bere jistotu, śe s n�m bude ochoten mluvit. A je�t� si drze n�rokuje rozhovor beze sv�dkł! Z jeho lstivżch oŁ� se ale nedalo nic vyŁ�st. Napjat� ticho mistra płinutilo, aby jedinżm pohledem poslal milovanou śenu do pokoje. OtoŁila se a vy�la z kuchyn�, nebo� c�tila dot�rnż pohled nezn�m�ho. Posel hrab�te F�bryho si rozepjal kośich, svl�kl ho, hodil na lavici a bez vyzv�n� si sedl. Ironicky se pod�val na płekvapen�ho p�na domu, płejel si dlan� po zpocen�m Łele a zaŁal:
"Nechci v�s ob�rat o Łas, ale m�m za sebou dlouhou cestu aś z Pre�purku. Nesu v�m pozdrav od urozen�ho hrab�te Petera F�bryho. Jeho pł�n�m je, abyste m� vyslechl a płijal ślohu, kterou v�m chce sv�łit."
"Mluvte k v�ci. Jsem ochoten v�s vyslechnout, i kdyś moje pl�ny jsou zcela odli�n� neś śmysly urozen�ho hrab�te F�bryho."
"Jak si płejete, mistłe Hrachovickż, budu velmi struŁnż. Tady je dv� st� zlatżch duk�tł, kter� v�m m�m odevzdat jako z�lohu ihned po va�em rozhodnut�, śe spln�te v�e, co hrab� F�bry płik�zal. Dal��ch dv� st� duk�tł dostanete."
"ProŁ v�s urozenż hrab� poslal pr�v� za mnou?" płeru�il ho mistr nedłv�łiv�. "Jak� m� pl�ny? Nev�ł� snad stateŁn�mu kastel�novi �achtick�ho hradu?"
Nezn�mż posel hned neodpov�d�l. S�hl rukou do kośen� kapsy a vyndal z n� t�śkż m�ec s duk�ty. Polośil ho na stłl, posunul r�znżm gestem na druhou stranu a vyŁ�tav� se pod�val na podezł�vav�ho mistra. Rysy jeho ztvrdly. �irokżm gestem ruky uk�zal na pen�ze na Hrachovick�ho.
"Sedn�te si laskav�, mistłe! Snad nebudete st�t ve
vlastn�m dom�," mluvil zm�n�nżm, panovaŁnżm hlasem ve vlastn� d�ln�. Pokud mi nedłv�łujete a nechcete płijmout ślohu, kterou v�m sv�łil hrab� F�bry,
ihned odejdu."
Nic takov�ho jsem nełekl!" odsekl Hrachovickż a posadil se na vyłez�vanou dubovou śidli, pł�mo proti zvl�tn�mu poslu hrab�te F�bryho. Setkal se s jeho ctiś�dostivżm a pichlavżm pohledem, kterż ho płiv�d�l
do rozpakł.
"Tady je sl�ben� z�loha. Dal��ch dv� st� zlatżch v�m odevzd�m ihned, jakmile s va�� pomoc� doruŁ�m dopis uv�zn�n� hrab�c� Milosti Alśb�t� B�thoryov�!"
"Hrab� F�bry si p�e s tou zvrhlou śenou?" płekvapen� vybuchl mistr Hrachovickż a rozhodil rukama. M�l sto chut� chytit podezłel�ho chlapa za l�mec a vyhodit ho ven oknem. Co od n�j hrab� F�bry oŁek�v�? ProŁ chce odevzdat dopis t�, kterou do posledn� chv�le pron�sledoval? Ostrżm pohledem probod�val nezvan�ho hosta, kterż na n�j hled�l s pohrdavżm śsm�vem. Zpod ko�ile vyt�hl zapeŁet�nż pergamen a polośil ho na stłl. Hrachovickż po n�m nat�hl ruku, ale posel ho rychle chytil, zdvihl prst prav� ruky a pouŁil nervózn�ho mistra:
"UrŁit� ch�pete, śe dopis adresovanż Alśb�t� B�thoryov� nemłśete Ł�st. Dokonce i j� pouze tu��m śmysl sv�ho p�na."
-Nerozum�m, co tedy ode m� chcete! Mluvte jasn� a ned�lejte uś tolik okolkł!"
"Vy jste hlava otevłen�, nen� v�m potłeba nic ze�iroka vysv�tlovat! Nikdo nezn� podzem� �achtick�ho
hradu l�pe neś vy. Nikdo krom� v�s płece nedok�śe otevł�t zamknut� dvełe, pokud chyb� kl�Ł. Kdo se mimo v�s vyzn� v pekeln�m podzemn�m labyrintu, kde na kaśd�m kroku młśe Łlov�k skonŁit ve stra�n�m propadl listi nebo hladomorn�?"
"Na co ty komplimenty? Je v�c lid�, kteł� se vyznajj v podzem� �achtick�ho hradu!" "Ne tak zhurta, mistłe Hrachovickż! Ten ��bel Ujv�ry se d�vno �kvał� v pekle i se svou s�atou palic� a kastel�n je uś starż. Neopov�ś� se postavit proti vłli palatina Thurza a v podzemn�ch labyrintech by dostal vlŁ� mlhu. Mimoto, kastel�n �achtick�ho hradu se o z�m�rech hrab�te F�bryho nesm� nic dozv�d�t."
"Tedy jedn� na vlastn� p�st a m� chce pouze vyuś�t, aby se nedostal do rozporu s Jeho Milost� palatinem Jurajem Thurzem!"
"Kdyby v�s sly�el s�m urozenż hrab� F�bry, urŁit� by byl płekvapen va�� neochotou a vypoŁ�tavost�! Z�leś� pouze na v�s. �tyłi sta zlatżch v�de�skżch duk�tł, to nen� maliŁkost! Jenom bl�zen by odm�tl takovou jedineŁnou pł�leśitost!"
"Co hrab� F�bry vlastn� ode m� chce? Co m�m ud�lat?"
"To uś je jin� łeŁ. �ekl bych, śe chlapsk� slovo!" v�t�zoslavn� odv�til nezn�mż posel a prudce vstal. Obe�el stłl, vzal m�ec s duk�ty do ruky, zatł�sl s n�m a hodil ho płed zaraśen�ho z�meŁnick�ho mistra. Dlouhżmi kroky zaŁal płech�zet śtulnou kuchy� a płitom panovaŁn� vykl�dal dłv�rn� pl�ny sv�ho p�na:
"Urozenż hrab� F�bry shromaś�uje dłkazy proti bes-ti�ln� Łachtick� zmiji. Jedn�m z jeho uskokł je i tento dopis, kterżm chce tu b�dnou śenu vyprovokovat, znemośnit a usv�dŁit. Kdyś B�thoryov� uvid�, śe otv�r�te
v�zen� tajn� a beze sv�dkł, a j� jako vyslanec hrab�te F�bryho j� odevzd�m zapeŁet�nż dopis, bude se op�jet nad�j�, śe sej� płece jenom podał� vysvobodit z v�zen�. PoŁk�me, jak se zachov� po płeŁten� dopisu, zda ho roztrh� a bude zułit, nebo bude vyjedn�vat." O Łem jenom młśe ta ne��astnice vyjedn�vat?! S Łertem se pou�t�t do łeŁi?!"
V�echno z�leś� na n�. Pokud projev� ochotu spolupracovat a sl�b� splnit to, co j� hrab� F�bry v dopise doporuŁil, vyhr�li jsme! Temn� śmysly B�thoryov� budou dłkazem jej�ch hroznżch ohavnost�! Pokud nab�dku nepłijme, nic se nestane. Odm�na n�s tak nebo tak nemine. Kaśdop�dn� mus�me bżt opatrn� a jednat beze sv�dkł. Proto jsem płi�el pr�v� za v�mi, mistłe. Pokud by se palatin Thurzo dozv�d�l o tomto tajn�m pl�nu, obśaloval by hrab�te F�bryho z poru�en� z�kona."
"Nech�pu, co t�m hrab� zamż�l�, i kdyś z�m�r na-vnadit B�thoryovou je złejmż."
"Obsah dopisu nezn�m. Pl�ny sv�ho p�na pouze natolik, nakolik m� o nich informoval. �ekl jsem v�m v�e, co v�m. Mysl�m si, śe takovż obnos, jakż v�m hrab� F�bry za sluśbu nab�z�, nesnese dal�� ot�zky, mistłe!" "Jak se ale dostaneme do v�zen�, kdyś palatinovi śoldn�łi stłeś� hrad i okol�?"
"ProŁ najednou takov� obavy? Vchod pod hradem nen� hl�danż. A vy ho otevłete!"
"Riziko prozrazen� je navzdory v�emu obrovsk�. Palatinovi lid� nejsou padl� na hlavu a maj� oŁi v�ude! S t�m urozenż hrab� nepoŁ�tal?"
"Samozłejm�, v�śenż mistłe Hrachovickż! Pokud
ychom na n� narazili, budu vystupovat jako palatinłv
tajnż vyslanec. Tady m�m pov�łovac� listiny, płirozen�
fale�n�, prohl�sil pohotov� posel a uk�zal dv� listiny
s nepravou peŁet� palatina Juraje Thurza. Hrachovickż se pod�val na p�smo, podpis i v�rnou peŁe� a necht�l v�łit vlastn�m oŁ�m. Strach z podezłel�ho chlapa i opa-trnost płed past� mu sv�raly hrdlo a jenom s n�mahou se zmohl na odpor:
"A co v pł�pad�, kdyś Thurzovi lid� poznaj�, śe v�s pa-latin nemohl poslat?! Spoutaj� n�s a n�sil�m płedvedou płed kastel�na �achtick�ho hradu. Co potom ud�l�te?" "To nepłich�z� v śvahu, nebo� p�smo i peŁe� listiny jsou v�rohodn�. Mimoto palatinovi lid� jsou obyŁejn� dareb�ci a lehce podplatiteln�. Pokud by to płece jen do�lo tak daleko, kastel�n Michal Horv�th je v� dobrż pł�tel, jak m� informoval młj p�n."
"Je to velmi nebezpeŁn� hra, pane. Odkud bere hrab� F�bry jistotu, śe se mu jeho ��lenż pl�n vydał�?"
"To byste se musel zeptat pł�mo hrab�te, milż mistłe. J� pln�m pouze jeho pł�kazy. Do tłetice a naposledy ł�k�m, śe v�e z�leś� na va�em svobodn�m rozhodnut�. Płipom�n�m v�m ale, śe młj p�n je o situaci v �ach-tic�ch velmi dobłe informov�n. V� i to, śe palatinovi voj�ci nech�vaj� tu hyenu cel� dny bez dozoru, protośe nemohou sn�st jej� skłeky a vżbuchy ��lenstv�."
"Mus�m si to dobłe promyslet. Nemohu se ihned vyj�dłit. Płij�te z�tra a."
"Z�traje pozd�, mistłe! �ekn�te rozhodn� slovo, bez toho v� dłm neopust�m. �eho se tolik boj�te? Takov� pen�ze si v śivot� nevyd�l�te!" płesv�dŁoval ho nezn�mż chlap a op�t si sedl na lavici. Pronikav� se d�val na pochybuj�c�ho, skl�Łen�ho z�meŁnick�ho mistra a vzal m�ec s duk�ty ze stolu, aby ho schoval. Hrachovicky ho pozoroval s odporem i l�tost�. Takov� jedineŁn� pł�leśitost! Nebude z�tra prokl�nat svoji nerozhodne� a pł�li� velkou opatrnost? Vzpomn�l si na chud� rod�Łe
sourozence, pł�buzn�. Kdyś si uv�domil, śe za dvełmi netrp�liv� Łek� jeho kr�sn� milovan� śena, nev�hal uś ani chvilinku. St�s�uj�c� ticho a stra�n� psychick� nap�t� ho donutily jednat. NeŁekan� a rozhodn� prohl�sil:
Tedy dobr�, płij�m�m va�i nab�dku. Tady je moje
ruka! Młśete se na m� spolehnout!"
Nezn�mż posel mu siln� stiskl podanou pravici a nad�en� zvolal: "V�d�l jsem, śe jste spr�vnż chlap, mistłe Hrachovicky! Mysl�m, śe sv�ho rozhodnut� nikdy nebudete litovat. Ale dost uś bylo łeŁ�, mus�me se rozlouŁit. Navrhuju, abychom se setkali v p�t odpoledne u �achtick�ho kostela. Tam v�s budu oŁek�vat."
"Moc Łasu uś opravdu nem�me. Aleje tu je�t� jeden
h�Łek."
"Co m�te na mysli, mistłe Hrachovicky?" zeptal se
nezn�mż podr�śd�n�.
"Padac� dvełe do podzem� se daj� zvenku otevł�t jen velmi obt�śn�. UrŁit� budou zavaleny sn�hem a zmrzlou zeminou. NeruŁ�m za to, śe."
"Porad�te si! Proto si v�s młj p�n najal a proto jsem v�śil takovż kus cesty z Pre�purku, abych se do v�zen� pod hradem dostal. Nezapom�nejte na vskutku bohatou odm�nu!"
"Dobr� tedy, a� je po va�em. Mus�m v�s je�t� upozornit, śe bez sv�tla se v podzem� zł�t�me do prvn�ho propadli�t�. Potłebujeme ohe�, pokud se chceme dostat tajnou chodbou aś k podzemn�mu śal�łi."
-.Nemus�te se b�t, mistłe. To nechte na mn�. Vy budete z�meŁn�k a j� sv�tlono�," uji��oval ho nezn�mż
chlap se sm�chem. Postavil se, obl�kl si teplż kośich,
kośenou torbu si płehodil płes rameno a nat�hl dlouhou kostnatou ruku k płekvapen�mu mistrovi.
"Sbohem, mistłe Hrachovickż. Takśe v p�t. V�echno je ve va�ich rukou, nezapome�te na to!"
"Sbohem," louŁil se p�n domu a podal nezn�m�mu ruku. Doprovodil ho płes płeds�� na dvłr, kde u siln�ho neotesan�ho kola st�l klidn� hn�dż, dobłe krmenż kł�. Nezn�mż odv�zal uzdu a obratn� vyskoŁil do sedla. Mistr otevłel t�śkou br�nu, a jakmile chlap shżbnutż pod kamennżm prłŁel�m na koni projel, ihned br�nu zavłel a zamkl. Cht�l se vr�tit do d�lny, ale na dvołe zahl�dl svoji mladou śenu. Rozb�hla se k n�mu, objala ho a skoro �eptem łekla:
"V�echno jsem sly�ela za dvełmi. Nemus� mi nic ł�kat, Juraji. Ten nezn�mż chlap se mi od prvn� chv�le nel�bil. M�m o tebe strach. ProŁ jsi uv�łil jeho łeŁem?" "Nemluv tak, dobłe v�, jakjsem se br�nil. Je to zmocn�nec hrab�te F�bryho."
"Rozmysli si, jestli tam płjde�. Pen�ze mu vra�. Nechci je ani vid�t!"
"Nezapom�nej, AniŁko moje, śe na�i rodiŁe a pł�tel� jsou na tom mnohem hłł neś my. Pen�ze se jim budou hodit."
"UrŁit� jsou fale�n�, Juraji! Jenom bl�zen by nechal ciz�mu Łlov�ku takov� bohatstv�. Dobłe v�, śe fale�n� pen�ze znamenaj� �ibenici!"
"Ale kdepak! To jsou jen babsk� łeŁi! Hrab� F�bry je velmi bohatż a dobłe v�, co d�l�. Nemłśu zklamat jeho dłv�ru, zejm�na pokud jde o tu prokletou krvavou pan�! B�ś rad�ji nachystat ob�d, AniŁko. A kdyś budou tovary�ov� ob�dvat, spoŁ�tej duk�ty a do kaśd�ho poł�dn� kousni!" ut�oval ji se sm�chem a rad�ji se vr�til do d�lny.
Nev�tanż host
Ob�v�m se, śe m� pravdu, Petere," łekl zamy�lenż arcibiskup Fr��o Forg�ch, kdyś se d�val na krvav� skvrny ve sn�hu pod oknem F�bryho pal�ce, "a nemus�m ani zdłraz�ovat, śe je to Thurzłv �picl. Ten by t� nej-rad�ji nat�hl na skłipec pro tvou horlivost v pł�pad� Alśb�ty B�thoryov�. Nejv�ce jsi ho podr�śdil, kdyś ses rozhodl jet do BytŁe na popravu jej�ch ��belskżch płisluhovaŁł."
"To krvav� divadlo byla jenom nechutn� fra�ka, kterou cht�l palatin uklidnit poboułenż chudż lid a n�kolik horkżch �lechtickżch hlav. Paradoxem złst�v�, śe B�thoryov�, kter� m� na sv�dom� stovky nevinnżch śivotł a ohavn� zv�rstva s d�vŁaty, sed� śiv� v podzem� �achtick�ho hradu. Odtud młśe zmizet beze stopy a d�l p�chat zvrhlosti. S t�m rozd�lem, śe uś bude opatrn�j��," łekl hrab� Peter F�bry rozhołŁen�.
"Bośe!" zvolal arcibiskup Forg�ch, "um� si płedstavit, co by to znamenalo?! Nechce se mi v�łit, śe by Thurzo tolik płekroŁil sv� kompetence. Vśdy� slośil pł�sahu płed parlamentem, śe za kaśdżch okolnost� bude h�jit spravedlnost. Nemłśe j�t hlavou proti zemsk�mu soudci a tabul�rn�mu soudu!"
"Pak je�t� dobłe nezn� toho zkorumpovan�ho zlo-syna, Fr��o. Ve Velk� BytŁi jsem na vlastn� oŁi vid�l, jak je lehk� obśalovat nevinn�. Tu, kter� byla pł�Łinou v��
hrłzy a ohavnost�, v�ak płed vełejnż soud nepostavili!
Pokudd m� na mysli pre�purskż tabul�rn� soud, v�ichni jeho Łlenov� jsou pod silnżm vlivem palatina. A pokud
n�kteł� nesouhlas� s jeho postupem, podplat� je a v�ech no bude tak, jak chce on."
"Tomu nev�ł�m, Petere! Mysl�, śe i proto not�ł Mojś� Czir�ky by upsal du�i Thurzovi? Zn�m ho jako Łestn�ho Łlov�ka a v�, śe vyslżchal n�kolik lid� v souvislosti s Alśb�tou B�thoryovou. Bylo to v błeznu minul�ho roku." "To nepop�r�m, ale co z toho? I protonot�ł Andrej z Keresztśru vy�etłoval p�r sv�dkł z Nov�ho M�sta Beckova, Kostolan a okol�. Nezapom�nej, śe podn�t vy�el od proklet�ho Thurza, kterż cht�l form�ln� vyhov�t striktn�mu pł�kazu Jeho kr�lovsk�ho VeliŁenstva."
"Nech�pu, proŁ kr�l st�le mlŁ�. Nebo snad spol�h� na palatina, śe bude postupovat podle z�kona a po pro�etłen� dłkazn�ch materi�lł postav� tu ��lenou hrab�nku płed soud?"
"To je absolutn� nesmysl, Fr��o! Je pravda, śe kr�l poŁ�t� s takovżmto łe�en�m Łachtick� af�ry, ale Thurzo v tomto sm�ru nehne ani prstem. Co se tżk� Czir�-kyho, v�m jenom tolik, śe śłedn� z�znam o vżslechu sv�dkł vydal płed tłemi m�s�ci, tedy v ł�jnu, a Andrej z Keresztśru v z�ł� minul�ho roku." "Jak se k t�m dokumentłm dostat?" "Mluv� tak, milż pł�teli, jako bys neznal vychytral�ho Thurza, kterż rychle zał�dil, aby dokumenty złstaly pł�stupn� pouze pro intern� z�leśitosti tabul�rn�ho soudu. Na�lo by se v nich leccos, ale urŁit� ne to, co potłebujeme. Thurzo se je�t� płed vyd�n�m listiny postaral, aby v n� nebyla ani zm�nka o hromadn�m muŁen�, o krvavżch orgi�ch a jinżch ukrutnostech. Um� dobłe zahlazovat stopy."
"Ale to je nehor�zn�!" vybuchl arcibiskup v n�valu spravedliv�ho hn�vu. "To je zneuct�n�, znev�śen� prav dy, a t�m i c�rkve! Ten luter�nskż pa�a nebude sv�voln� i mravn� hodnoty! Jako płedstavitel svat� c�rkve to nemohu płipustit! Copak n�s kac�ł�t� luter�ni śpln� znemośn� płed sv�tem? Dokud śiji a Błh
mi d�v� s�lu, nepłipust�m takovou nespravedlnost!"
Je zbyteŁn� se nad t�m rozŁilovat a niŁit si zdrav�,
vz�cnż pł�teli. Aleje to vżborn� my�lenka! Ano, i c�rkev by m�la vyuś�t v�ech prostłedkł na spravedliv� ukonŁen� Łachtick�ho skand�lu. Zat�m v�m pouze o jedin�m spravedliv�m muśi, i kdyś je to luter�nskż pastor."
Koho m� na mysli, Petere?" zeptal se arcibiskup bez nejmen��ho n�znaku hn�vu.
Kazatele Boś�ho slova ze S�rv�ru �tefana Magyary-ho. Otevłen� B�thoryovou pranżłoval b�hem jej� n�v�t�vy v S�rv�ru, kdyś se i s doprovodem zśŁastnila pobośnosti. Obvinil ji płed pł�tomnżmi z vraśdy d�vŁete, kter� den płedt�m zemłelo na n�sledky muŁen�. Podobn� i ze smrti d�vky, kterou zavraśdila ihned po pł�chodu do S�rv�ru."
"I kdyś n�s rozd�luj� nepłekonateln� bari�ry vyzn�n�, płece si toho muśe nesm�rn� v�ś�m. M� śśasn� v�domosti nejen v teologii, ale i ve filozofii a v pł�rodn�ch v�d�ch. Je to snad prvn� Łlov�k, kterż se proti n� vełejn� postavil! Jeho sv�dectv� by velmi pomohlo nejen n�m, ale i Jeho kr�lovsk�mu VeliŁenstvu, nebo� nem� ani tu�en� o podrobnostech śłedn� obśaloby."
"Ano, a nav�c v�m, śe Magyary tehdy płede v�emi v kostele prohl�sil, śe na potvrzen� pravdivosti jeho obvin�n� staŁ� otevł�t hrob a prohl�dnout t�lo utżran�ho d�vŁete. V�ichni by se na prvn� pohled płesv�dŁili o ran�ch, podlitin�ch a stop�ch po surovostech, kter� zapł�Łinily jej� smrt. B�thoryov� ho za to mohla d�t popravit."
-Neuv�łiteln�! Po jej�m uv�zn�n� takov� dłkazy z�sk�-
vaj� obrovskż vżznam. Obdivuji Magyaryho odvahu
"I j�. Pokud by �lo o �igmunda B�thoryho, prop�chnul by ho meŁem i na kazateln�. M�m dłv�rnou informaci, śe ta Łachtick� vlŁice si ho dala zavolat a vyhrośovala mu, śe se postar�, aby ho potrestali a płelośili Odvol�vala se płi tom na sv� vlivn� pł�buzn�."
"Rodinkałen�, korupce a mravn� bahno, to je vżstiśn� charakteristika t�to ��blem posedl� śeny. A plat� to v�ce m�n� o cel�m rodu B�thorył."
"Tehdy je�t� śil jej� manśel a B�thoryov� Magyarymu vyhrośovala, śe jeho rouhav� osoŁov�n� ozn�m� do V�dn� N�dasdymu, kterż uś zał�d� potrest�n�. A skuteŁn�, po n�jak� dob� se N�dasdy osobn� zastavil v S�rv�ru a tvrd� Magyarymu vyŁ�tal jeho neopatrnost. Hrozil, śe takovou drzost nesnese. Ten divokż, krutż chlap płitom dobłe v�d�l, jak� ohavnosti p�chalajeho zvr�cen� śena!" "O mrtvżch jenom dobłe, Petere, ti jsou uś na pravd� Boś�! Tam plat� jin� z�kony a absolutn� spravedlnost. M� pravdu, śe ten zlotłilż N�dasdy nemohl bżt slepż. ��k� se, śe kryl a toleroval jej� sadizmus. I to, o Łem jsi se zmi�oval, sv�dŁ� o jeho zodpov�dnosti. A� mu je P�n Błh milostivż!"
"I tak mi nejde do hlavy, jak se ten horlivż kazatel slova Boś�ho ze S�rv�ru dok�zal obh�jit płed arogantn�m N�dasdym! Dokonce s n�m aś do jeho smrti vych�zel dobłe. A v S�rv�ru złstal dodnes."
"Mysl�m, śe je tłeba se s Magyarym setkat, nebo� v� opravdu hodn� o soukromżch z�leśitostech proklet� B�thoryov�. Nebżt jeho, ta bezbośnice by dodnes pokraŁovala ve svżch stra�nżch zv�rstvech. On informoval nejvy��� politick� kruhy zem� o jej�m vraśd�n�, on byl �edou eminenc� realizace jej�ho st�h�n�. Palatin Thurzo ho nen�vid�, protośe mu zkł�śil pl�ny."
Najednou se dvełe lotosov�ho salonu prudce otevłely a
v nich se zastavil udżchanż starż sluha. Pod�val se
na płekvapen�ho hrab�te, popo�el aś k n�mu a vzru-
�en� mu ozn�mil:
Promi�te mi, pane, śe ru��m, ale dole u br�ny Łek� Milost palatin Juraj Thurzo a chce s v�mi bezod-
kladn� mluvit."
V� palatin, śe je u m� arcibiskup Forg�ch?" zeptal se hrab� Peter F�bry udiven�.
Ne, pane, koŁ�r Jeho Excelence odjel jiś v�c jak płed hodinou."
"Vżborn�! Ihned płive� palatina nahoru do salonu a napome� person�l, aby byl diskr�tn�. A je�t� n�co, płijel palatin s doprovodem, nebo s�m?"
"Je tu jeho cestovn� koŁ�r se Łtyłspłeś�m a Łtyłi voj�ci, pane."
"K Łertu! Co se d� d�lat? Ud�lej to, co jsem ti płik�zal, ale okamśit�! Oznam palatinovi, śe ho netrp�liv� oŁek�v�m!" płik�zal hrab� F�bry a ironicky se pod�val na zaraśen�ho arcibiskupa. Na jeho v�śn� tv�łi se zraŁilo płekvapen� a bezradnost z neŁekan� situace. Jen co sluha opustil m�stnost, hrab� vyskoŁil z kłesla a se sm�chem procedil mezi zuby:
"My o vlku a vlk za humny! Promi�, Fr��o, ale s takovżmhle zvratem jsem ani ve snu nepoŁ�tal. V dan� situaci to ale bude v�tan� zpestłen� s nev�tanżm hostem!"
"Co ten namy�lenż kari�rista młśe od tebe cht�t? Ob�v�m se, śe to nen� n�hoda. Co chce� d�lat?"
"Płijmout ho a vyslechnout. Ale nem�me uś moc Łasu; Pokud ti mohu poradit, schovej se do druh� m�stnosti za z�v�s, abys o nic nepłi�el. Thurzo se nesm� do-zv�d�t,śe jsi zde."
V poledne
Dunivż hlas zvonł kostela se rozl�hal po �achtic�ch a zasn�śenżch hor�ch. Lid� na n�m�st� se zastavili kłiśovali se a d�vali na mohutnou v�ś kostela, hrd� se vyp�naj�c� nad ulicemi kr�lovsk�ho m�sta. Ti zbośn�j��, kteł� se nepłiklonili k luter�nstv�, płestali na chv�li pracovat a v dom�cnostech nebo na ulici se modlili k Matce Boś�. Jak radostn� zn�l ten hlahol zvonł!
Pominuly nejistota a strach. Ode�lo kr�lovsk� vojsko, kter� vyś�ralo m�sto aś do morku. Zmizela i nen�vid�n�, ob�van� a krut� pan� �achtick�ho hradu Alśb�ta B�thoryov�! Lidem se jaksi l�pe dżchalo a poledn� vyzv�n�n� zn�lo triumf�ln� a slavnostn�, jako by hlas zvonł oznamoval radostnou zv�st nad�je a osvobozen� zpod pekeln�ho sevłen�.
Dvełe fary, kter� st�la proti kostelu, se otevłely a objevila se v nich vysok� postava postar��ho muśe v Łern� reverend�. Jeho tv�ł prozrazovala hlubok�ho ducha a oŁi zrcadlily utrpen�, ale i nad�ji. Hled�l na n�m�st� a zhluboka se nadechl. Z fary postaven� na nevysok�m n�vr�� byl n�dhernż pohled na svobodn� kr�lovsk� m�sto. Vy�el ven a ustoupil urostl�mu chlapovi, kterż se s n�m pł�telsky louŁil:
"Sbohem, dłstojnż pane. A je�t� jednou v�m d�kuju za san�. Ihned, jakmile poob�dv�m, płijdu, abych dorazil do hor je�t� za sv�tla a za sv�tla i nalośil."
"Sbohem, Martine," louŁil se far�ł srdeŁn�, "pod�vej se na tu b�lou, Łistou n�dheru! A� je Błh pochv�len za
sn�h! Dost bylo �p�ny a n�sil�. A� se do �achtic uś
nikdy nevr�t� d�mon smrti a hrłzy! K�ś bv Błh dal, dłstojnż pane. Pokud ale B�thoryov� śije, nebude ani klid, ani jistota. A to nejen v �achtic�ch, ale v�ude, kam padl st�n je bestie!"
Nesm� bżt tak zaujatż a plnż nen�visti. Błh młśe
soudit my ne. Nezapom�nej, śe nen�vist n�s nezachr�n� ale'zatrat�. A pros�m t�, bu� opatrnż ve vyjadłov�n�, i tak uś m�m mnoho nepł�tel kvłli odsouzen� B�tho-ryov�. Je�t� śije hodn� jej�ch �piclł a płisluhovaŁł, kteł� n�m mohou velmi ubl�śit. Douf�m, młj milż, śe mi
rozum�."
"Ach ano, dłstojnż pane. Cht�l jsem jenom ł�ct to, co vy. Bitva je�t� nen� śpln� vyhran�. Boh�Łi vśdycky najdou cesty, jak obej�t spravedlnost. Ale v�echno je v Boś�ch rukou. Je�t� jednou v�m d�kuju a sbohem!"
"Nem� mi za co d�kovat, Martine! Pozdravuj svoji śenu i v�echny drah� doma!" odpov�d�l far�ł a m�val odch�zej�c�mu na pozdrav. Op�t płel�tl pohledem zasn�śen� m�sto a hory, kter� skrżvaly zlov�stnż �ach-tickż hrad, a płivłel za sebou dvełe star� fary.
Martin Pov�z�n ve�el z tmav� płeds�n� skromn�ho rodn�ho domu rovnou do kuchyn�. Radostn� pozdravil dv� śeny, stoj�c� u pece, a bezvl�dn�ho otce, kterż leśel ochrnutż na tvrd� posteli pod oknem. Z hrncł se ��łila pł�jemn� vłn� j�dla. Atmosf�ra skromn� tmav� kuchyn� napl�ovala jeho srdce klidem a jistotou. Zde byl doma, zde vyrłstal a dovedl sem i kr�snou Katełinu.
"Pozdrav v�s P�n Błh! Mysl�m, śe jdu akor�t!" łekl a pol�bil mladou śenu. "A opravdu je i nejvy��� Łas, nebo� za n�kolik hodin se zaŁne smr�kat. Poj�me j�st!"
"Vśdy� n�s tolik neho�, Martine. �ek�me uś jen na tebe. Kde se tak dlouho toul�?" płiv�tala ho s śsm�vem Katełina a polośila m�su s pol�vkou na stłl pokrytż b�lżm vy��vanżm ubrusem. Martin si svl�kl jen kośich a pov�sil ho na hłeb�k pod dłev�nou polic�. Po po�el k n�zkżm dveł�m, potichu je otevłel a nahl�dl do nevelk�ho pokoje. Ve vyłez�van� kol�bce tam spalo d��tko - chlapec. Martin ho pohladil po Łerven� tv�łiŁce, płivłel dvełe a sedl si za stłl. �eny uś byly na svżch m�stech a Łekaly na n�j. SpoleŁn� se pokłiśovali a zaŁali ob�dvat. Ohe� v peci neklidn� praskal a splżval s tichżm płeden�m Łern�ho kocoura. Do tohoto zvl�tn�ho souzvuku se vl�valo pravideln� stałeck� chr�p�n� Martinova ochrnut�ho otce, kterż usnul uprostłed dne.
Vtom se dvełe z płeds�n� potichu otevłely a objevila se v nich o�kliv�, drsn� tv�ł Erśi Kardo�ov�. Star� babizna, kter� m�la prsty v nejedn� �pinav� akci Łachtick� pan�, nahl�dla dovnitł a kysele se usm�la. Byla do-na�eŁkou Alśb�ty B�thoryov�, proto ji �achtiŁan� ze srdce nen�vid�li. Jej� podl� zmij� oŁi se vśdy vyhżbaly pł�m�mu pohledu, prozrazovaly jej� zdeformovan� sv�dom�. Pohl�śela na stoluj�c�, płiŁemś se jej� seschl�, vr�sŁit� tv�ł znetvołila do hrozn� grimasy.
"Dej v�m Błh zdrav�, dobł� lid�," zachrŁela. "Jak si tu v teplouŁku hezky sed�te. Zahłejte śpln� promrzlou starou śenu a pro milosrdenstv� Boś� rozd�lte se o kousek va�eho chleba."
Kdyś ji śeny uvid�ly, na obliŁej�ch se jim mihl st�n strachu a odporu. Martin se vzpamatoval aś posledn�, tolik byl zaujat j�dlem, ale jen co poznal nev�tanou n�v�t�vu, vylet�l ze śidle, jako by do n�j uhodilo tis�c hromł. PłiskoŁil k ohavn� babizn�, silnou rukou ji chytil za vychrtlż krk a s neskrżvanżm hn�vem ji okłikl
"Necamrej uś, star� li�ko, a kli� se odtud, neś bude
pozd�. Martinova matka se pohor�en� obr�tila a cht�la pok�rat rozzloben�ho syna. On ale zat�m stihl otevł�t dvełe, vystrŁit stałenu ven, nedbaj�c na jej� vł�sk�n� a kletby.
Na �ibenici jsi m�la skonŁit spoleŁn� s ostatn�mi
Łarod�jnicemi!" załval na ni hroziv�. "Dokdy je�t� bude� lidem otravovat śivot?! T�hni odsud a v�ckr�t se tady neukazuj, nebo płjde� tam, kam patł�. Postar�m
se, aby t� koneŁn� chytili!"
Tł�sknul dvełmi a planouc�m zrakem sledoval ślis-nou stałenu. Ta nen�vistn� vyhrośovala za�atżmi p�stmi a stra�n� zlost j� znetvołila tv�ł. Jej� kletby a jeŁeni se prod�raly skrz dvełe jako jedovat� �t�łi. Martin se otoŁil a cht�l se vr�tit k je�t� tepl�mu j�dlu, ale babizna znovu vrazila dovnitł a neŁekan� se na n�j zułiv� vrhla. "Ty prokletż zlosynu!" jeŁela. "A� do tebe hrom uhod� a smaś� se v pekle! Ty pra�ivż pse! Kdyś se hrab�nka dostane z v�zen�, neuteŁe� spravedliv� odplat� star� Kardo�ov�! Ty smradlav� mr�ino, j�."
Na v�c se uś ale nezmohla, nebo� Martin ji ve stra�n� zułivosti popadl za odłenż kab�t a jako kus dłeva vlekl z płeds�n� aś k otevłen� br�n� domu. Zalomcoval j� a velkżm obloukem ji vyhodil na ulici.
.V�c se sem nevracej, zlotłil� ropucho!" załval na babiznu a vz�p�t� se rozesm�l, kdyś vid�l, jak se Kardo-�ov� v�l� ve sn�hu, zat�n� p�sti, vłe�t� a vyhrośuje mu. vłel br�nu, zamkl ji a za chv�li op�t sed�l u stolu ve vytopen� kuchyni. Matka na n�ho vyŁ�tav� pohl�dla a klidnżm hlasem mu domlouvala: "Synku, copak se młśe takhle zach�zet se starou śen-
skou? Tojsem t� snad takhle vychovala? To ti k�śe P�smo svat�?"
"Dobłe ud�lal, maminko!" ozvala se nesm�le Katełina a pla�e pohl�dla na Martina. "Uś jste zapomn�la co v�echno m� na sv�dom�? V�te, kolik nevinnżch mladżch śivotł vyhaslo jej�m płiŁin�n�m?!"
"Aje�t� m� tolik drzosti, śe se odv�ś� vej�t aś do domu To je neslżchan�," rozhołŁoval se Martin.
"Ale płeci jen, synku, nem�l jsi ji tak surov�."
"Nechme to bżt, vśdy� se ani naj�st nemłśeme! Uś
jsem m�l bżt na cest� do Papradi! Jenom nech�pu, proŁ
ji neodsoudili spoleŁn� s ostatn�mi Łarod�jnicemi."
"Takov� je pansk� spravedlnost," vzdychla si matka.
KoneŁn� se v klidu najedli. Martin se potom rychle
płichystal na cestu. Kdyś sv�sil teplż kośich ze st�ny,
śena ho objala a n�śn� se zeptala: "Nem�m j�t s tebou?
Boj�m se t� pustit samotn�ho na takovou dlouhou
cestu."
"Kdepak, moje mil�! ProŁ bys mrzla v takov�mto neŁase? Tady m�te s matkou dost pr�ce a je potłeba starat se o otce. A mus�te si d�t pozor i na ty Łarod�jnice, vśdy� jsou ��blem posedl�!"
"Opravdu, nem�l by ses vyd�vat na takovou nebezpeŁnou a dlouhou cestu s�m. Hory jsou pln� vyhladov�lżch vlkł a nav�c m� poł�d hodn� nepł�tel," ustaran� ho varovala matka.
"Jenom se o m� tolik nebojte, moje zlat� śeny. Jede se mnou i pacholek na�eho pana far�łe, jehoś mi s�m nab�dl. Z�tra se otoŁ�me podruh� a poz�tł� znovu, protośe nem�me dostatek dłeva. Te� uś ale opravdu mus�m j�t. Sbohem!"
Kdyś se Erśa Kardo�ov� probrala na mraziv�m sn�hu, s prokl�n�n�m a n�mahou se vy�kr�bala na nohy. VykroŁila po vy�lapan� cest� sm�rem k n�m�st� a rukama si tłela bolav� kosti. BruŁela si n�co pod vousy a nen�vistnżm pohledem pohledem probod�vala kolemjdouc� zv�davce. Kdyby mohla, vraśdila by na potk�n� jednoho po druh�m, ale v bezmocn� zułivosti jen nad�vala, v�echny prokl�nala a sotva lapala po dechu.
Proti n� b�śeli tłi chlapci v obno�enżch dlouhżch kab�tech a jen tak tak, śe do n� nevrazili. Nat�hla se po jednom z nich, aby ho chytla za l�mec a poł�dn� zml�tila Ale kluci byli �ikovn�j��. Popob�hli kousek d�l a Kardo�ov� ztratila rovnov�hu, spadla a rozpl�cla se na sn�hu jako ś�ba. Vykłikla bolest�, protośe se op�t uhodila do kł�śe. Chlapci se zaŁali �kodolib� sm�t a prsty si �ukali na Łelo. Jeden z nich odv�śn� zakłiŁel: "Erśa, Erśa, Łertovi du�i upsala!" A dali se do je�t� v�t��ho sm�chu, ale rychle utekli, protośe rozzułen� babizna se postavila a rozb�hla se za nimi. Rad�ji zmizeli v nedalek� uliŁce a Kardo�ovou doprov�zeli uś jen u�t�paŁn� pozn�mky a vżsm�n� pohledy svobodnżch m욝anł, kteł� zv�dav� płihl�śeli nechutn�mu divadlu. Nejrad�ji by se byla do zem� propadla, nebo� c�tila, jak j� opovrhuj� a vysm�vaj� se j�. B�la se proto ohl�dnout nebo zvednout hlavu. V�d�la, śe mnoz� ji znaj� d�ky proklet� Łachtick� pan�. KoneŁn� zaboŁila do śzk� uliŁky a cel� zadżchan� se rozhl�dla kolem sebe. Nikde nebylo ani śiv� du�e!
Napłl zmrzl� a rozezlen� sl�dila nevraśivżm zrakem,
dokud nezahl�dla velkż zd�nż dłm naproti. Zrychlila
a zam�łila k br�n�. Vyz�blou a promrzlou rukou ucho-
pila śelezn� klepadlo a zabouchala na promrzl� dłevo.
Po chv�li zabouchala je�t� siln�ji. Zd�lo sej�, śe tentokr�t zaslechla vzd�len� kroky. Napravila si teplż vln�nż ��tek, kterż se j� sesunul do obliŁeje, a nedoŁkav�
hled�la na br�nu. Ta se ale neotevłela. Zklaman�
stałena jedovat� tł�skla p�st� do tvrd�ho dłeva a cht�la odej�t, kdyś se zevnitł ozval chraplavż śenskż hlas "Koho to sem Łerti nesou?!"
"Otevłi, Heleno, nebo tu zmrznu na rampouch!" cvakala zuby Kardo�ov�.
"To jsi ty, bruŁiv� Erśo?!" ozval se nedłv�łivż hlas Kardo�ov� kalnżm zrakem koukala na br�nu, płe�lapuj�c z nohy na nohu. Mr�z j� pronikal aś do morku kost� a cel� se tł�sla zimou. Chytila za velkou śeleznou kliku, v jej�mś z�mku �ramotil rezavż kl�Ł. KoneŁn� se br�na s vrz�n�m otevłela a objevila se v n� vysok� star� a �eredn� śena, s plochou tv�ł� a velkżm błichem. Proti shrben� Kardo�ov� vypadala jako obr a jej� obrovsk� svalnat� ruce nev�stily nic dobr�ho.
"Co tady chce�, Erśo? ProŁ nesed� doma?" płiv�tala ji nevl�dn�.
"Pus� m� dovnitł a dej mi n�co tepl�ho k j�dlu, Heleno, vśdy� sotva stoj�m na nohou," śebrala Kardo�ov� a hned se cpala dovnitł. Robustn� śena ustoupila a vpustila neodbytnou stałenu. Zavłela za n� br�nu a zamkla. �zkżm dvorem płe�ly do płeds�n� a Kardo�ov� se letmo ohl�dla za mohutnou śenou, kter� kr�Łela za n�. �achtiŁan� j� płezd�vali Ple�at� KoŁi�ka. Kardo�ov�, kter� se zł�dka dostala do bl�zkosti Łachtick� pan�, dobłe v�d�la, co se skrżv� za ohyzdnżm masitżm obliŁejem mohutn� śeny s vlasy jenom na boc�ch hlavy. Jej� fyzick� s�la, bezcitnost a krutost ji płed mnoha lety płedurŁily, aby se stala dłv�rnic� Alśb�ty B�thoryov�. Jen n�kolik lid�, kteł� m�li v kostele a na hrad� vysok� postaven�, v�d�lo o jej�m sklonu k tżr�n� a zvrhlostem. S ��belskżm sm�chem sama muŁila d�vŁata i bez pł�kazu sadistick� B�thoryov�. Ple�at� KoŁi�ka byla postrachem
sluśebnictva a silnou oporou Łachtick� pan�. M�la vśdycky dost pen�z a lid� z �achtic se j� zdaleka vyhżbali.
Erśa Kardo�ov� v posledn�ch tżdnech Łasto płemż�lela,
proŁ surovou KoŁi�ovou nestihl stejnż trestjako ostatn� spoleŁn�ky Łachtick� pan�, kteł� byli stra�n� muŁeni a popraveni. Nyn�, kdyś se setkala s nevraśivżm pohle-dem jej�ch lesknouc�ch se oŁ� a vid�la ji tak sebev�domou a rozesm�tou, pochopila. Jen �ikovnost a opatrnost KoŁi�ov�, s jakżmi dlouh� l�ta skrżvala svoje �pinav� łemeslo, byly dłvodem jej� svobody.
Jenom co ve�ly do vytopen� kuchyn�, płepychov� zał�zen� a vyzdoben� vz�cnżmi koberci na zemi i na zdech, Ple�at� KoŁi�ka rozk�zala zkłehl� Kardo�ov�:
"Sedni si sem a sundej ze sebe ten hnusnej starej kaf-tan! Je vhodnej akor�t tak na z�top," sm�la se ironicky, "ale i to by bylo k niŁemu, protośe je celej promoŁenej!"
Kardo�ov� to nebylo tłeba ł�kat dvakr�t. Sundala si mokrż kab�t, rozt�hla ho na lavici u kamen a posadila se. Nedłv�łiv� hled�la na tlustou KoŁi�ovou, kter� j� nal�vala do m�sy n�jakou horkou bryndu. Nat�hla kostnat� ruce a vzala si pod�vanou lś�ci. Ple�at� KoŁi�ka nevrle hled�la na hrbatou Erśu, kter� mlaskala a srkala jako hladovż vlk.
"ProŁ nesed� doma," vyŁ�tala j� panovaŁn�, "nezale-ze� n�kde do sklepa jako potkan a nezmiz� v�em z oŁ�? Copak jsi uś zapomn�la, jak skonŁili Ilona, Dorota a ten ��bel Ujv�ry?!"
Kardo�ov� svra�tila obliŁej a uk�zala Łern� �piŁat� zuby. V�d�la, kam Ple�at� KoŁi�ka m�ł�, ale nemohla sn�st jej� py�n� sebev�dom� a nadłazenost.
-M�la bys drśet klapaŁku, Heleno," rozkłikla se na hostitelku, "protośe kdyby za tebou płi�li, skonŁ� na �ibenici, nebo na skłipci."
"O m� se neboj, Erśo, j� si d�v�m moc dobrej pozor, P�ni na m� nemaj� zhola nic, protośe m� nikdo ze sv�dkł neprozradil ani ve Velkż BytŁi, ani v Pre�purku1"
"Utekla jsi Łertovi z lopaty," łehtala se Kardo�ov� "ale v�ichni o tob� v�d�! I Ficko vypov�d�l, śe jsi se dobłe znala s hrab�nkou Alśb�tou a śe jsi sama muŁila d�vŁata."
"Prokletej ��bel v lidskż kłśi!" vykłikla Ple�at� KoŁi�ka. "Uś mu nikdo nepomłśe, tak skonŁil jako p�n pod meŁem kata! M�li ho z kłśe st�hnout a p�lit mu bok, jako to d�lal on, skłet hrbatej!"
Kardo�ov� vycenila zuby a tv�ł j� zdeformovala odporn� grimasa. St�valo se to vśdy, kdyś c�tila bohatou kołist. Zbab�le pohl�dla na rozhn�vanou KoŁi�ovou a spustila skł�pavżm hlasem:
"Ale p�ni to maj� v z�pisech a i jin� by mohli mluvit, jak jsi se na hrad� bavila."
"Ty star� zmije!" załvala zułiv� KoŁi�ova. "Ty bys m� cht�la vyd�rat?! Fuj!"
Płib�hla k vystra�en� Kardo�ov� a chytila ji za jej� tenkż hus� krk. Sevłela ho tlustżmi, oteklżmi prsty s takovou silou, śe Kardo�ov� jenom zachrŁela a bezmocn� �m�trala rukama kolem sebe. Miska, ze kter� jedla, spadla na zem, s tłeskem se rozbila na mal� stłepy a na vz�cn�m koberci zanechala tmavou skvrnu.
"Nejrad�ji bych ti zakroutila krkem, ty couro star�, a zahrabala t� ve sklep�, tak jako jsi to d�lala s t�ma po-b�hlicema!" łvala a prudkżm pohybem zdvihla chrŁ�c� babiznu, kter� se bezmocn� vzpouzela a kroutila, ve snaze vysvobodit se ze smrteln�ho sevłen�. Jako pytel brambor ji Ple�at� KoŁi�ka hodila na zem a n�sil�m postavila na nohy. Uvolnila pevnż stisk a prstem uk�zala
na dvełe.
Zmiz odtud, ale hned, dokud m�m je�t� trochu " trp�livosti! Potom uś po tob� ani pes ne�t�kne!" okłikla ji rozzułen�. Na tlust� tv�łi j� vystoupila odporn� boule vodnat� oŁi stra�n� natekly a hladk� ple� na temeni velk� hlavy se zlov�stn� podlila krv�. Kardo�ov� se strachy tł�sla jako osika a v skrytu du�e se uś louŁila se śivotem. Dobłe znala jej� stra�nou s�lu, kter� tolika d�vŁatłm nedobrovoln� pomohla na onen sv�t. Nadechla se dodala si odvahy a jenom s n�mahou vykoktala: .�ekala jsem, śe m� płijme� srdeŁn�ji, ale płepoŁ�tala jsem se. Jdu pryŁ, i kdyś mnou zima poł�d cloum�." "Nekecej a zmiz!" okłikla ji KoŁi�ova a prudce postrŁila ke dveł�m. Kardo�ov� chytila kliku, ale najednou se obr�tila ke KoŁi�ce, kter� st�la hroziv� rozkroŁen� jako lev, a chraptivżm hlasem ji varovala:
"Uś jdu, Heleno! Ale ty se rad�ji spakuj a uteŁ! Co nevid�t sem płijdou dr�bov� a odvleŁou t� do Velkż BytŁe jako płed tłemi dny Majern�kovou z Myjavy, kter� se spolŁila s ��blem!"
Jej� vychytral� oŁi zlov�stn� zablżskaly a na obliŁeji se objevil �kodolibż ś�kleb. Zt�śka narovnala bolavou p�teł a poc�tila, jak v n� roste sebev�dom�, nebo� Ple�atou KoŁi�ku �ala do śiv�ho. V�t�zoslavn� ji probodla zbab�lżm pohledem a vyzżvav� si podepłela boky kostnatżma rukama.
Ty proklet� Łubko!" vybuchla KoŁi�ova a vrhla se do kłesla. To se płev�śilo a zmaten� Kardo�ov� se znovu opatrn� chytila kliky, nebo� uś vid�la tlustou Helenu rozpl�clou na zemi. KoŁi�ka se ale najednou zm�tołila zm�n�nżm vt�ravżm hlasem se płimlouvala:
Nezlob se, Erśo! Jsem z posledn�ch ud�lost� v �achtic�ch ustra�en� jako slepice. Taky jsi mohla hned ł�ct, proŁ jsi płi�la."
Kardo�ov� se zakłenila a v n�valu fale�n� radosti nvi mhoułila vpadl� oŁi. Op�jela se pocitem v�t�zstv� nad tou odpornou tlustou ropuchou, kter� ji płed chvil�m�lem u�krtila. Popo�la ke kamnłm, sedla si na lavici a pohl�dla na Ple�atou KoŁi�ku. Ta opatrn� vyzv�dala-"Odkud v�, śe Majern�kovou odvlekli?" "Byla jsem tehda u pł�buznżch na Myjav�. Chv�li po m�m odchodu z jej�ho domu jsem pod lesem zahl�dla dobrż dva tucty voj�kł, Łert v�, komu slouśili. Obkl�Łili dłm a j� jsem se schovala za sk�lu, aby m�, nedejbośe nechytili a neodvlekli. Ani ne dv� st� krokł od jej� chalupy jsem se strachem sledovala, co se d�lo."
"Ty Łertovsk� babizno! Se� v�ude, dokonce i tam, kde t� ani Łert nechce! Hrab�nka B�thoryov� m�la v tob� znamenit�ho zv�da!"
"Ty mi n�co pov�dej, Heleno! Tob� se v muŁen� opravdu nikdo nevyrovnal. I urozen� pan� byla nejednou se silami v konc�ch a ty jsi se jen łehtala a d�l biŁovala ty nah� pob�hlice."
"Poslouchej, Erśo! V� toho hodn�, aś moc, tak si d�vej velkej pozor na jazyk! Pokud bude� rozumn�, mośn� si i n�co płivyd�l�."
Kardo�ov� zamśikala kalnżma oŁima a tajn� sl�dila po truhlici nebo m�ci s pen�zi, ze kterżch by mohla n�co dostat. Ple�at� KoŁi�ka na ni vżznamn� pohl�dla, utłela si dlan� zpocen� Łelo a popo�la ke kamnłm: "Ty jsi dnes je�t� poł�dn� nejedla, Erśo, śe jo?" "Tos uhodla, Heleno. M�m hlad jako vlk. Młj muś je v posledn�ch tżdnech na m� velice zlej. Z domu m� vyhnal a nem�m mu prż v�ckr�t płij�t na oŁi, protośe se dozv�d�l o v�em, co jsem nap�chala s urozenou B�tho-ryovou. SkonŁila jsem jako śebr�k."
"U m� se bude� m�t pansky! J� se o tebe postar�m
l�p neś ten tvłj prokletej paroh�Ł. A mus�me si poł�dn� promyslet, jak se dostat k na�� pan�. Je opravdu nejvy���
Łas.
Z farsk� br�ny vy�el na zasn�śenż chodn�k usm�vavż Martin Povaśan a zam�łil k velk�mu śebłi��ku, kterż , i vsazen do �irokżch mohutnżch san�. Dva hn�d�ci 'trp�liv� frkali; kżvali hlavami a trhali oprat�mi v rukou tlust�ho pohłnka. Martin vyskoŁil a posadil se vedle n�j na kośe�inou potaśenou lavici. Kon� se rozb�hli a san� ti�e klouzaly po m�kk�m sn�hu. Pohłnek zachumlanż v tepl�m ovŁ�m kośichu byl far�łłv pacholek, vesele si p�skal a mlaskal na poslu�n� kon�. Projeli pod kostelem a z�mkem a za chv�li stoupali po strm� cest� vyjet� formanskżmi povozy.
"ProŁ jsi tak smutnż, Martine?" vyzv�dal pacholek, kdyś ��astn� projeli prłsmykem. Pod�val se płi tom na sv�ho spoleŁn�ka, kterż se mu zd�l n�jakż zamy�lenż. "Co to pov�d�, kdy jsem byl smutnż?" śertoval Martin a usm�l se.
"Jak kdy, i te�ka jsi! Od t� doby, co jsme vyjeli z fary, ani slovo jsi neprohodil."
"Mus� i tro�ku płemż�let, a ne poł�d jenom śvanit, Pavle. Ale aby sis nemyslel, śe nejsem kamar�d, łeknu ti p�knou b�sniŁku. Bude o tob�, poslouchej!"
"O mn�? Ty jsi snad slośil b�sniŁku o mn�?" zeptal se nedłv�łiv� pacholek a otoŁil hlavu k Martinovi. Najednou, sotva staŁil odtrhnout zrak od jeho usm�vav� tv�łe, nedaleko v hust�m lese, płes kterż pr�v� proj�śd�li n�co stra�liv� zapra�t�lo a bylo sly�et fun�n� a mruŁeni. Kon� se spla�ili a v posledn� chv�li uhnuli z cesty, proti nim se ł�til obrovskż kanec s velkżmi kly,
kterż se otłel o bok san� s takovou silou, śe se t�m�ł płevr�tily. Płekvapenż koŁ� cht�l biŁem uhodit spla�en� zv�łe, ale prudkż n�raz ho vyhodil z lavice jako p�rko. Załval strachy a pustil oprat�.
"Drś se, Pavle!" vykłikl Martin. "Copak se boj� divok� svin�?!"
KłiŁel ale marn�. Vyd�enż koŁ� se sesunul pod san� a duchapł�tomnż Martin v posledn� chv�li chytil pu�t�n� oprat� a zastavil kon�. San� s vozem se nebezpeŁn� naklonily na stranu. Martin seskoŁil, opłel se o n� mohutnżmi rameny a pozoroval vylekan�ho kance, kterż se brzy ztratil z dohledu. Jako by se pod n�m propadla zem. Pouze frkaj�c� a do sn�hu kopyty ryj�c� kon� se je�t� dlouho nemohli uti�it.
"Vst�vej, Pavle! ProŁ se vyvaluje� ve sn�hu jako medv�d? Snad ses nezranil! Jsi celż?"
"Samozłejm� śe jsem celż, Martine! Ale nebżt tebe, byly by m� san� rozmaŁkaly na mad�ru!"
"Hele, co ty se� za chlapa! Chy� se m� a vyskoŁ!" "Uś je to dobrż! D�kuju ti. Co to bylo za obludu, śe se i kon� spla�ili?"
"Starż kanec, vśdy� jsi ho musel vid�t. Ale te� dej
pozor, abychom se nepłevr�tili do tamtoho potoka. To
by nebyla ś�dn� legrace! VytlaŁ�m san� a ty vyve� kon�!
Martin se siln� opłel do san� s śebłi��kem a pacholek
pomalu vyvedl neklidn� kon� nahoru na cestu, drś�c
jednoho z nich za uzdu. Brzy op�t sed�li vedle sebe a velk� san� se poslu�n� �inuly hustżm borovicovżm lesem-
Mohutn� v�tve stromł se skl�n�ly pod t�ś� sn�hu a pod
n�razy v�tru jim m�valy na pozdrav. Tlustż pacholek
vyzval Martina:
"Hele, tak mi łekni tu svoji b�sniŁku, Martine! A uś se na m� nezlob, kamar�de!"
"Ten n� Pavl�k, ten se nos�, ztratil boty, chod� bosż!" "sm�l se Martin.
Za z�v�sem
Do lotosov�ho salonu r�znżm krokem vstoupil zavalitż muś v dobłe vypracovan�m medv�d�m kośichu. Po obou stran�ch hroziv� trŁely kovov� spony k zap�n�n�. Pod kośichem bylo vid�t teplou vestu z ovŁ� vlny, pro��vanou Łernou kłś�, uprostłed kter� byly uchyceny siln� łemeny. V rukou drśel hu�atou sobolinu a na ramenou m�l płes kośich płehozenou vz�cnou b�lou peler�nu ze lv� srsti. Zastavil se uprostłed salonu, pł�mo proti hrab�ti. Vżraz jeho tv�łe płipom�nal tygra, kterż se chce pr�v� vrhnout na svou kołist. Hrab� Peter F�bry se nedal vyv�st z m�ry. Velmi dobłe znal tohoto neśprosn�ho nepł�tele Turkł. Vstal z kłesla, hluboce se płed n�m uklonil a pł�telsky mu podal ruku se slovy:
"Bu� pozdraven, vz�cnż pł�teli! Jak� Łest, śe do m�ho pal�ce zav�tal nejvy��� hodnost�ł v zemi po Jeho kr�lovsk� Vżsosti, osv�cenż palatin Juraj Thurzo! SrdeŁn� t� v�t�m."
"D�kuju ti, Petere!" ozval se Thurzo hlubokżm hlasem a zaŁal si svl�kat t�śkż kośich. Starż sluha k n�mu Popo�el, vzal ho a ode�el. Sotva se dvełe salonu zavłely, hrab� F�bry nucenżm srdeŁnżm tónem vyb�dl hosta:
"Sedni si tam, kde se c�t� pohodln�ji, a chovej se zde jako doma. D�m płin�st v�no nebo p�lenku? Douf�m, śe neodm�tne� moje pozv�n� k ob�du."
"Neobt�śuj se. M�m velmi m�lo Łasu, proto si kvłli
mn� ned�lej starosti. Rad�ji bych hned vysv�tlil, proŁ jsem płi�el."
"�emu tedy mohu vd�Łit za tvoji neŁekanou n�v�t� vu, vz�cnż pł�teli?"
"Poslouchej, byl bych velmi r�d, kdybychom si płestali hr�t na hon�nou. Nen� Łasu na pr�zdn� a vzletn� slova," odv�til palatin rozzloben�, "pov�m ti na rovinu proŁ jsem zde. Potłebuju tvoji pomoc!"
"Ty, nejvy��� płedstavitel zemskżch z�leśitost�, płich�z� prosit o pomoc m�, zaslepen�ho diplomata? To je skuteŁn� paradoxn� situace!" zvolal hrab� s ostrou ironi�.
"Płesn� tak, jak jsi łekl, milż pł�teli. Płi�el jsem t� poś�dat o pomoc a pevn� v�ł�m, śe neodm�tne� a vyslechne� m�."
"UrŁit� chce� ode m� dłkazy o zloŁinech a ohavnostech Alśb�ty B�thoryov�," popichoval ho hrab�. "Velmi r�d ti v tom pomohu."
"Vłbec nev�, o co mi jde!" vybuchl palatin podr�śd�n�.
"To tedy ne, jenom nerozum�m, proŁ hned ten hn�v!"
"V BytŁi jsme se neroze�li v dobr�m, Petere, uzn�v�m. To t� ale neoprav�uje, abys m� płed kompetentn�mi hodnost�łi obvi�oval z nespravedlnosti!"
"Nen� mi jasn�, co m� na mysli, ale jsem ochoten t� vyslechnout."
Palatina Thurza svrb�ly p�sti, protośe hrab� s n�m mluvil jako s bl�znem, coś ho płiv�d�lo k zułivosti. Snaśil se ovl�dat, ale jen s velkżm sebezapłen�m. Nesnesl, kdyś mu n�kdo oponoval, nebo ho dokonce zesm��oval.
"Sly�el jsem," ł�kal s nap�t�m, "jak� łeŁi ��ł� o mne se svżmi pł�teli. Nem�m ti to ale za zl�, nebo� v�m, ze co si zamane�, toho i dos�hne�. Navzdory tomu
je nevyhnuteln�, abychom se nyn� dohodli na spoleŁn�m ostupu do budoucnosti." Pokudd m� młj vz�cnż pł�tel na mysli płedvol�n� Alśb�ty B�thoryov� płed kr�lovskż soud a spolupr�ci płi vżsle��ch a z�pisech, velmi r�d pod�m pomocnou
ruku."
V� dobłe, śe tu ne��astnou śenu jsem odsoudil na
dośivot� do podzemn�ho śal�łe, a to na jej�m vlastn�m hrad�, je to pro ni v�t�� pon�śen� neś trest smrti. Kaśdż dnes v t�to zemi v�, śe B�thoryov� se uś pomoci ned� a ze śal�łe se nikdy ven nedostane. ProŁ tedy poł�d rozmaz�v� tuto uzavłenou z�leśitost a ot�r� ji o u�i nepovolanżch?!"
"Nesouhlas�m, vz�cnż palatine. To, śe jsi śstn�m rozsudkem uv�znil tu ��blem posedlou hrab�nku na jej�m hrad�, je�t� nic neznamen�! Takovż postup neuspokoj� nikoho, natoś Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo! Tvoj� povinnost� jako płedstavitele nejvy��� justiŁn� moci v zemi bylo jedno jedin�! Uś d�vno jsi m�l poslat t� zkaśen� śen� citaci a na jej�m z�klad� ji postavit płed ofici�ln� tabul�rn� kr�lovskż soud! Bohuśel, do dne�n�ho dne si nic takov�ho neud�lal a mysl� si, śe ubohż lid uklidn� prłhlednżm man�vrov�n�m. Tento postup zaŁnou mnoz� brzy povaśovat za takovż, kterż si protiłeŁ� a je nez�konnż! Nepłiv�rej oŁi płed skuteŁnost�, jej�ś t�ha tlaŁ� nejen na tvoji hru�, ale i na hlavy soudcł a ostatn�ch obh�jcł spravedlnosti."
Hrab� Peter F�bry nekłiŁel, ani se nerozŁiloval, ale jeho dłraz v hlase palatina dr�śdil. Uśuś cht�l vyskoŁit
z kłesla a chytit hrab�te pod krkem, v�d�l ale, śe t�m y prohr�l na cel� Ł�łe. Reagoval proto bez hn�vu a mluvil m�rn�ji neś płedt�m:
"To tvoje poboułen�, ale navzdory tomu se mi
zd�, śe celou z�leśitost posuzuje� jednostrann�. Nem� ani tu�en� o tom, jakż ohlas by vyvolal vełejnż soudn� proces s B�thoryovou. I ty s�m by ses dostal do jednoho pytle se zhżralou Łachtickou pan� a ve sv�t� by s posm�chem a pohrd�n�m poukazovali na uherskou �lechtu A co ostatn� B�thoryovi? A N�dasdyovi? Kdo potom setłe potupu z jejich Łela?"
"Promi�, vz�cnż pł�teli, ale nemłśe� kl�st rodinn� a osobn� z�jmy nad celon�rodn� skand�l! Podle na�ich z�konł a nejnov�j��ch pr�vn�ch nał�zen� od panovn�ka mus� bżt smrt� potrest�n kaśdż, kdo s�hne na śivot Łlov�ka, natoś na śivot pł�slu�n�ka �lechtick�ho stavu. A pr�v� v pł�pad� Alśb�ty B�thoryov� toho bylo aś pł�li�!"
"Nem� v sob� ani kousek proz�ravosti, Petere F�bry! Nebere� ohled na to, do jak� situace se dostane cel� rozv�tven� rodina t� śeny, pokud ji stihne hrdeln� trest!" nam�tal nespokojenż palatin. Z vżrazu jeho tv�łe se dalo jasn� vyŁ�st, śe uś ztr�c� trp�livost. S hn�vem si uv�domil, śe jeho płedsevzet� z�skat F�bryho na svoji stranu bylo nesmysln� a bl�zniv�! Tenhle na�krobenż aristokrat neustoup� ani o krok.
"Ob�v�m se," odv�til Peter F�bry, "śe tob� płedev��m chyb� jakżkoliv smysl pro spravedlnost! t�m�ł
płed rokem ti Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo płik�zalo vy�etłit zloŁiny B�thoryov� a potrestat nejen jej� ��belsk� płi-sluhovaŁe, ale zejm�na ji samotnou! Jej� zvrhlost a satansk� krutost jsou vżsm�chem lidskosti, ale i traumatem pro cel� Uhersko! A co jsi ud�lal ty? Odkl�dal jsi donekoneŁna soudn� proces a uzavłel jsi ho zpłsobem, kterż je v naprost�m rozporu se z�kony Uherska! Mnoz� t� obvi�uj�, a j� jim d�v�m zcela za pravdu, śe i ty młśe� za zniŁen� śivoty d�vek, kter� zemłely v poslednich m�s�c�ch od t� doby, kdy jsi m�l vy�etłit Łachtickou af�ru. Nese� za n� plnou zodpov�dnost spoleŁn� s tou posedlou, krvelaŁnou Łachtickou vlŁic�!"
Tak dost!" vybuchl palatin, kterż uś nedok�zal płedst�rat klid s jakżm dosud płij�mal radik�ln� śtoky hrab�te. Jak se opovaśuje� m� takhle nehor�zn� a drzeur�śet? M�, kterż se star�m o poł�dek, klid a blaho zem�?
Tł�sknul p�st� do stolu, kterż pod śderem zapra�t�l a vy��vanż ubrus z jemn�ho pl�tna se svezl na zem. Tv�ł se mu zbarvila do fialova, oŁi podlily krv� a celż jeho vżraz płsobil hroziv�. Nadechl se a vychrlil ve stra�n�m
hn�vu:
"Tvoje podlost nezn� hranic, kdyś se opovaśuje� porovn�vat m� s tou besti�! Tys uś śpln� płi�el o rozum? Copak nev�, kolik Łasu si vyśaduje vy�etłov�n�, shrom�śd�n� dłkazł, vżpov�d� a sv�dectv�?!"
Hrab� Peter F�bry se nedal vyv�st z rovnov�hy. Ironicky se usm�val na b�sn�c�ho palatina, nebo� si vzpomn�l na tokajsk� panstv� a znamenit� tokajsk� v�no. Chv�li je�t� mlŁel, aby se rozzułenż palatin uklidnil a rozv�śnżm hlasem mu oponoval:
"Zd� se mi aś neuv�łiteln�, jak neochotn�, ba pł�mo leniv� ses odhodlal uś jen k samotnżm vżslechłm, kter� ale nem�ly ś�dnż re�lnż śŁinek! Dovol, abych ti płipomn�l, śe płed deseti lety jsi v Lednici postupoval mnohem radik�ln�ji. Dal si chytit mlad�ho Telekessyho, �lechtice s na�� krv�, a po tłech m�s�c�ch jsi ho surov� poslal na onen sv�t. Płitom dodnes dobłe v�, śe v jeho pł�-pad� to ani zdaleka nebyla nej��astn�j�� forma trestu.
"Snad si nemysl�, śe mimo skand�lu s Alśb�tou B�thoryovou nem�m nic jin�ho na starosti? Kde bere� odvahu obvi�ovat m� z lhostejnosti a lenivosti?! V�, śe t� mohu śalovat pro ur�śku majest�tu?!"
"Marn� mi vyhrośuje�, pł�teli. Potłeboval bys sv�dky, k dłkazłm pro svoji obśalobu. Jinak tvłj majest�t " stane opravdu po�pin�nż," popichoval ho hrab� a provinile se usm�val. Vzpomn�l si na arcibiskupa Fr��o Forg�che, kterż sed� za z�v�sem a v�echno poslouch�
"MlŁ a v�ckr�t m� neur�śej, nebo t� to bude do smrti mrzet, Petere F�bry!" vybuchl palatin a op�t pra�til p�st� do stolu. Rychle se sehnul a ze zem� zdvihl b�lż ubrus Hodil ho rozzloben� na stłl a dlan� si utłel zpocen� Łelo. Hrab� oŁek�val, śe uraśenż odejde pryŁ, proto se je�t� pohotov� ujal slova:
"Koneckoncł, velmi m� płekvapuje, śe se oh�n� ur�śkou majest�tu, kdyś ti ł�k�m pravdu do oŁ�! Copak nebylo do nebe volaj�c� vraśdou a zloŁinem proti spravedlnosti to, co jsi ud�lal płed �esti lety?! Pamatuje� si je�t�?! Z pomsty nad ztr�tou BytŁe jsi dal bez soudu a vy�etłov�n� popravit sedm nevinnżch lid� z Kub�nyiho panstv�! Za domn�lż zloŁin jsi jim se zjevnżm z�m�rem odplaty vłŁi jejich zem�p�novi vyp�lil obec. Nebyla to ur�śka sv�dom�, spravedlnosti a Boś�ho majest�tu?" Thurzo vyskoŁil z kłesla a hrab� F�bry uś hledal zpłsob, jak se vyhnout jeho silnżm medv�d�m tlap�m. Ob�val se, śe ho uchop� jako mr�inu a vyhod� ven oknem. K jeho velk�mu płekvapen� ale palatin zaskł�pal zuby, rozepnul si kośe�inovou vestu a zułiv� zaŁal r�zovat po salonu. Najednou se zastavil u z�v�su, kterż odd�loval tajnou m�stnost, kde sed�l nic netu��c� arcibiskup. Hrab� ztuhl strachy a oŁividn� zbledl. V posledn� chv�li uchopil stłl, kterż płeśil dva tvrd� śdery palatinovy p�sti, a prudce ho płevr�til na zem.
Lomoz a praskot dłeva płekvapily rozŁilen�ho Tnu za natolik, śe płiskoŁil k hrab�ti, v okamśiku zvedl stu " postavil ho na m�sto a divoce załval: "Copak jsi płi�el o rozum ty na�krobenż bl�zne?! Nebo jsi śpln� namol?! "Dobłe se pod�vej, kdo psal tenhle dopis!" vyt�hl zpod vesty pergamen s rozlomenou peŁet�, rozvinul ho a pevnou rukou strŁil pod nos hrab�ti. "Dal mi ho płed n�kolika dny superintendant Eli� L�ni. Obsahuje v�śnou obavu z ozbrojen�ho povst�n� za Tisou, jeś Uher-sku hroz� ze strany sedmihradsk�ho kn�śete Gabriela
B�thoryho!"
Nech�pu, proŁ mi to ł�k�, vz�cnż pł�teli!" oponoval vystra�enż hrab�, kterż si vydechl, kdyś se uraśenż palatin posadil do kłesla. Płi jeho posledn�ch slovech zbledl, nebo� v�d�l, kam ten rozzułenż bżk z BytŁe m�ł�. Byl ale rozhodnut, śe neustoup�.
"Nech�pe�?" vybuchl hn�viv� Juraj Thurzo, rychle svinul pergamen a schoval ho. "Tedy nech�pe�. Ty lum-pejeden! Mysl� si, śe nalet�m t�m tvżm teatr�ln�m kouskłm, grimas�m a hloupżm łeŁem! Zapłel bys i to, śe ho psal Łachtickż far�ł, kter�ho jsi po�tval proti B�tho-ryov� i proti mn�! Te� se ten Boś� sluha ob�v� msty nepł�tel a ze strachu o svłj svatż śivot p�e L�nimu! Stejnż b�d�k jako ty!"
"Nev�m, proŁ ty ur�śky! A uś vłbec nerozum�m, co m� dopis Łachtick�ho far�łe spoleŁn�ho s Alśb�tou B�thoryovou!"
"Tak ti to tedy vysv�tl�m, ty prokletż anarchisto! Ten ustra�enż far�ł hl�dal je�t� minulż rok B�thoryovou v podzemn�m śal�łi, nebo� se ob�val, śe v zoufalstv� sp�ch� sebevraśdu.""To by ale ona nikdy neud�lala! Je natolik zbab�l�, śe
bez mrknut� oka dok�śe vraśdit stovky nevinnżch d�vek,
ale sama nesnese ani nejmen�� bolest! Ale jinak jsem ti velmi vd�Łnż za dłv�rnou informaci. Nev�d�l jsem, śe Łachtickż far�ł m�l takovou jedineŁnou pł�leśitost!"
"Nepłeru�uj m�, nebo to mezi n�mi dopadne velmi �patn�!" varoval ho palatin hroziv�. "A bude to ke �kod� n�s obou! B�thoryov� vyhrośovala smrt� nejen f�r�łi, ale i Magyarymu za to, śe ji dostali do v�zen�. Proto płi posledn� n�v�t�v� Łachtick�ho far�łe v hradn�m śal�łi mu hrozila, śe jej� pł�buzn� nestrp� takovou nehor�znost a vysvobod� ji. Gabriel B�thory, prż zaśtoŁ� na na�e zem� od vżchodu! Rozum� uś?! To nen�jenom bezmocn� vżhrłśka posedl� B�thoryov�, ale re�ln� hrozba v�lky! Gabriel B�thory dodnes provokuje se svżmi haj-duky na vżchod� a rozvrac� pł�m�ł�, tak t�śko dohodnut� s Turky v Zadunajsku!"
"To jsou zn�m� skuteŁnosti, płiŁemś dobłe v�, śe v pł�pad� Zadunajska i drz�ho B�thoryho m� rozhoduj�c� slovo kr�lovsk� VeliŁenstvo s jeho lidmi. Nic to ale nem�n� na nevyhnutelnosti soudn�ho procesu s B�tho-ryovou. Siln� pochybuju, śe by se Gabriel B�thory tak rychle dozv�d�l o jej�m uv�zn�n�. Faktem navzdory v�emu złst�v�, śe proklet� Alśb�ta B�thoryov� patł� płed soud!"
"A ty patł� do bl�zince! Płi�el jsem ti jako pł�tel uk�zat z�kulis� tohoto procesu. Ty jsi ale zaslepenż a chce� B�thoryovou vid�t na �ibenici i za cenu v�lky! BezpeŁnost a blaho Uherska t� v tomto pł�pad� ani zdaleka nezaj�maj�!" rozŁ�lil se op�t palatin a neŁekan� popo�el ke dveł�m. Vztekle se obr�til k hrab�ti a dłraznżm hlasem ho varoval:
"Velmi dobłe si rozmysli, co bude� pł�t� podnikat. "UbezpeŁuju t�, śe m�m Łist� sv�dom�! Bu� si jist, śe celż neuzavłenż proces dot�hnu s pomoc� nejjasn�j��ho kr�le aś do konce, tedy na �ibenici, kam proklet� B�thoryov� patł�! Rad�m ti pł�telsky, aby ses neschov�val z vn�j�� okolnosti, kter� nepodl�haj� tvoj� pravomoci.
"Zodpov�dnż za zneuś�v�n� z�kona! Ba co v�c, jsi zod-zodpov�dnż za tżr�n� a vraśd�n� d�vŁat, kter� B�thoryov� p�chala pod z�titou tvoj� shov�vavosti, Juraji Thurzo!" Obvinil ho nrab� nekompromisn�. Zdviśenżm ukazov�kem d�val dłraz svżm argumentłm, płiŁemś zaraśen�mu palatinovi hled�l nen�vistn� do oŁ�. Ten zułiv� otevłel dvełe salonu a uśuś cht�l odej�t. Płece ale nezłstal sv�mu hostiteli nic dluśen. ZasyŁel na n�ho jako had: T�mto jsi se otevłen� postavil proti mn�, uhersk�mu palatinovi a zemsk�mu v�vodovi. Uv�dom si, do jak� nebezpeŁn� hry ses dostal, Petere F�bry!"
Obr�til se, tł�sknul dvełmi a zanedlouho bylo na chodb� sly�et vzdaluj�c� se ozv�nu jeho t�śkżch krokł. Hrab� F�bry je�t� chv�li hled�l na dvełe, potom rychle upravil vyłez�vanż stłl a popo�el k t�śk�mu z�v�su. Jen co ho staŁil odhrnout, z śzk� spojovac� chodby mezi salonem a tajnou malou m�stnost� vy�el arcibiskup Fr��o Forg�ch s śsm�vem na tv�łi. Płekvapen�mu hrab�ti podal ruku, stiskl ji a łekl:
"Gratuluju ti, Petere! V�echno jsem vyslechl. Byl jsi jedineŁnż a nepłekonatelnż."
"Nepłeh�n�j, aś tak jedineŁn� to nebylo. Mohl jsem vyt�hnout v�c z toho tvrdohlav�ho bytŁansk�ho draka. Ty na m�m m�st� bys ud�lal to sam�, jak t� zn�m."
"Ob�v�m se, śe bych se osobn� s palatinem nepustil do kł�śku. Aspo� ne takovżm zpłsobem, jak jsi to płed chv�l� ud�lal ty. Klobouk dolł płed tvoj� odvahou a nekompromisnost�. Nafoukan�ho Thurza młśe trefit �lak." "Pov�z mi, Fr��o, co m� Gabriel B�thory spoleŁn�ho S Łachtickou vlŁic�? V Pre�purku je uś �igmund B�thory Thurzo si hraje na spasitele Uherska. Z jeho strany je to nehor�zn� drzost! Pomalu by n�s cht�l płesv�dŁit, nejlepe by bylo propustit B�thoryovou na svobodu,
samozłejm�, v z�jmu pln� bezpeŁnosti a klidu
"V kaśd�m pł�pad� mus�me o t�chto nepłedv�danżch
okolnostech informovat na�eho vzne�en�ho panovn�ka. Ale poj�me, je nejvy��� Łas, abychom se rozlouŁili!" Se�li sp�n� do pł�zem� a za rohem �irok� chodby se
t�m�ł srazili se starżm sluhou. Kdyś ho hrab� uvid�l
zeptal se:
"Palatin Thurzo je uś pryŁ? A kde trŁ� C�rsky? Je�t� se nevr�til?"
"Ne, pane," odv�til sluha, "nen� po n�m ani stopy. A nejjasn�j�� palatin mi vytrhl kośich z ruky tak prudce, śe jsem se, nezlobte se na m�, rozt�hl na zemi jako ś�ba."
"Je�t� to tak!" sm�l se hrab� pobaven�, "zlobit se na tebe. M� by byl nejrad�ji za�krtil, proto se k tob� choval tak neurvale."
Arcibiskup se cht�l naposledy rozlouŁit se svżm hostitelem, ale rozesm�tż hrab� nesouhlasil: "Jdu s tebou, Fr��o. Mus�m se poohl�dnout po sv�m tlust�m p�sałi. N�co se muselo st�t, kdyś se je�t� nevr�til. Doprovod�m t� aś k tv�mu pal�ci. Ihned se płiprav�m na cestu."
"Ned�lej si se mnou starosti, Petere. Mus�m uś skuteŁn� j�t. Sbohem!"
Hrab� se obr�til ke star�mu sluhovi a płik�zal: "Dej osedlat m�ho kon� a vyłi� ostatn�m, aby płipravili v�e k odchodu. Je�t� dnes, jenom co se naob�dv�me, vyraz�me do �achtic. Vzkaś doktoru Sebasti�novi, śe pojede s n�mi!"
"Jak płikazujete, młj nejjasn�j�� pane," ukl�n�l se starż sluha, "raŁte mi odpustit, ale zapomn�l jsem v�m ł�ci, śe kł� Pavla C�rsk�ho se vr�til skoro płed hodinou, ale bez pana p�sałe."
"Ksakru! To jsem si mohl myslet! Je�t�śe t� to napadlo.
Hned płive� kon�!" chv�tal hrab� a rozb�hl se za odch�zej�c�m arcibiskupem.
Zanedlouho oba pł�tel� vyj�śd�li na osedlanżch kon�ch z pal�ce. Kdyś proj�śd�li kolem br�ny, hrab� se obr�til na str�śn�ho s vżŁitkou.
ProŁ jsi mi zatracen� ihned neozn�mil, śe Pavel
Ł�rskż zmizel?!"
Necht�l jsem v�s vyru�ovat, urozeny pane. Myslel
jsem śe si z n�s Pan P�sał op�t vystłelil jako uś tolikr�t
płedt�m."
Ob�v�m se, śe tentokr�t urŁit� ne!" łekl hrab� F�bry
v�ce pro sebe a spoleŁn� s arcibiskupem vyjel na SluneŁn� ulici. MlŁky vyrazili cvalem, aś se za nimi zvedaly geiz�ry rozv�łen�ho sn�hu. Zpomalili na Kapitulsk� ulici, pł�mo płed arcibiskupskżm pal�cem.
"Sbohem, Petere, a o sv�ho p�sałe se tolik neboj. UrŁit� ho zastihne� v hospod� Pod Ba�tou. Jist� tam zal�v� moje pośehn�n�. Pozdravuj ho ode m�!"
"Sbohem, Fr��o! Bu� opatrnż a nezapome� na na�i dohodu!" louŁil se hrab� a pł�telsky podal arcibiskupovi ruku. Potom prudce obr�til kon� a vyrazil po Kapitulsk� ulici sm�rem k Dunaji. Cht�l si uspoł�dat my�lenky a rozptżlit se u zvukł praskaj�c�ch ledovżch ker. Jejich duniv� ozv�na se nesla aś k n�mu. Płij�śd�l śzkou boŁn� uliŁkou, kter� vedla k drav� łece. Pozorn� sledoval okol� a najednou strhl kon�. Płed n�m, pod zd� jednoho z domł leśelo bezvl�dn� t�lo. SeskoŁil na zem a na prvn� Pohled poznal p�sałe C�rsk�ho. Leśel v m�kk�m sn�hu błichem dolł. Sklonil se k n�mu, chytil ho za ruku a s velkou n�mahou ho płevr�til na z�da. P�sał m�l kośe�inovou Łepici naraśenou na hlav� tak, śe mu zakrżvala tv�ł. Hrab� ji st�hl a jemn� se dotkl jeho u��. Uc�til tep srdce a vydechl si. Na z�tylku ale nahmatal poł�d-
nou bouli. Jenom co sej� zlehka dotknul, p�sał vykłikl bolest�. Otevłel oŁi a płekvapen� hled�l na hrab�te kterż se skl�n�l nad n�m.
"Co je s tebou, Pavle? Co se stalo?" ptal se hrab� znepokojen� a orl�m zrakem sl�dil po uliŁce, zda je n�kdo nesleduje.
"Mrz� m� to, pane, ale dostal jsem se do pasti," potichu odpov�d�l p�sał a snaśil se vst�t. Hrab� mu pomohl sednout a ihned na n�j nal�hal:
"Mus�me se dostat co nejrychleji pryŁ! Nel�b� se mi to tu. Młśe� se postavit?"
"Zkus�m to, pane. Zd� se, śe mi nic nen�, jenom kebule m� bol� jako chc�paj�c�ho kon�."
Hrab� se pokusil zvednout zavalit� t�lo, ale marn�. Aś kdyś se p�sał opłel o jeho rameno a pomalu se postavil na pevn� nohy, poc�til ślevu. Pavel ��rskż se s t�śkostmi vydr�pal na kon� a za n�j Ł�m d�l ostraśit�j�� hrab� F�bry, kterż płel�tl pohledem po oknech vysokżch domł, plnżch zv�davcł. Kł� nam�hav� vyrazil vpłed, zanech�vaj�c ve sn�hu hlubok� stopy.
"Co se ti ksakru stalo, Pavle?!" kłiŁel hrab� do ucha spolujezdci a pevn� se drśel za jeho �irokż p�s.
"Płepadli m� lid� �igmunda B�thoryho! Ti sam�, co m� Łastovali v hostinci Pod Ba�tou!"
"To je p�kn� svinstvo, Pavle! �ert nikdy nesp�, na to nesm� zapom�nat! Je�t�śe jsem t� jel hledat. Byl bys tu do veŁera zmrznul na kost!" vykłikoval hrab� uś veseleji, nebo� jeho spoleŁn�kovi se oŁividn� vracely s�ly-Jakmile vjeli do vstupn� br�ny pal�ce, płekvapenż str�śce vyvalil oŁi na p�sałe, kterż sed�l spoleŁn� s urozenżm p�nem na koni. Oddychl si, kdyś ho hrab� objel bez jedin�ho slova vżŁitky.
V podzem� �achtick�ho hradu
Na v�śi �achtick�ho kostela odb�jelo pr�v� p�t hodin.
Byla tma; jenom b�lż sn�h ostłe kontrastoval s tmavou oblohou. Silnż sever�k svi�t�l po n�m�st� a proh�n�l se kolem vysok� v�śe kostela jako pł�zrak. Po lidupr�zdn� cest� sm�rem od Nov�ho M�sta se neŁekan� płihnal na koni urostlż jezdec, zahalenż do dlouh�ho kośichu. Tv�ł mu zakrżval vysokż teplż l�mec a na hlav� m�l Łernż �piŁatż klobouk. Prolet�l kolem kostela a zam�łil k z�mku. Sn�h v�łil pod kopyty cv�laj�c�ho kon�, kterż se nebezpeŁn� rychle vł�til do śzk� uliŁky.
Muś na chv�li zpomalil, aby si poslu�n� zv�łe trochu vydechlo. Bystrżm zrakem sl�dil po okol�. Znal kaśdou hou�tinu, kaśdż strom a sk�lu hradn� cesty. Najednou ale vykłikl płekvapen�m. Z tmav� hou�tiny vylet�l pł�mo proti n�mu vypla�enż jestł�b a pra�til ho velkżmi kł�dly do tv�łe. Kł� se vzepjal a t�m�ł shodil vylekan�ho jezdce, kterż ho stihl uklidnit silnżm płitaśen�m uzdy. Jestł�b v pał�tech drśel drobn� zv�łe, ale nedalo se rozeznat jak�, nebo� dravec rychle zmizel v hust�m borovicov�m lese.
Cesta se strm� st�Łela doprava, ajakjezdec projel pod�l lesa na jeho porostu, v d�lce zahl�dl impozantn�, pod Plastem hlubok� noci hrłzostra�nou siluetu �achtick�h hradu. Majest�tn� se vyp�nal nad zasn�śen� hory a jeho vysok� hranolovit� v�ś jako by splżvala s tmavou . V oknech v�śe i pal�ce se sv�tilo, coś bylo v t�to dob� nezvykl�. Sjel z cesty a brodil se hlubokżm strmżm śvozem, obrostlżm staletżmi, bohat�
sn�hem
rozko�acenżmi borovicemi. Jeho v�rnż kł� se do sn�hu bołil �t�hlżma nohama a jenom t�śko postupoval H płedu.
"Pozd�, velmi pozd� jedete, mistłe!" ozval se nenad�le rozzlobenż hlas. "Uś jsem si myslel, śe nedodrś�te slovo! Jsem r�d, śe opak je pravdou."
Aś nyn� zpozoroval muśe, kterż sed�l na koni a v ruce sv�ral dv� hoł�c� pochodn�.
"Opozdil jsem se, m�te pravdu. �ena m� zdrśovala a cesta nebyla nejlep��," mluvil Hrachovickż tlumenżm hlasem a d�val se na neklidn�ho chlapa.
"J� dohodu pln�m, jak vid�te, ctihodnż mistłe! Ale kde jsou va�e n�stroje?"
"M�m je, nebojte se!" odpov�d�l Hrachovickż a vyt�hl zpod sedla malou śeleznou skł��ku s n�ład�m.
"Neztr�cejme tedy Łas a poj�me, neś pochodn� zhasnou!" chv�tal posel hrab�te F�bryho. "M�m s sebou je�t� dv� pochodn�, abychom v podzemn�m labyrintu nezłstali beze sv�tla."
"Z�leś� na tom, jak dlouho tam budeme. Ale, hrome, łekn�te mi uś koneŁn� sv� jm�no! Ani nev�m, jak v�s m�m oslovovat! J� jsem Juraj."
"To je spr�vn� łeŁ! Tak se mi to l�b�. J� jsem Gejza!' zvolal chlap rozjałen�, kżvl hlavou a s śsm�vem zavelel k odchodu.
Zanedlouho do�li na m�sto, odkud se dalo vej�t do podzemn�ch chodeb. Hrachovickż se sehnul k padac�m dveł�m, kter� byly zasyp�ny sn�hem. ZaŁal je �piŁkou hol�nky odhrab�vat.
"Tady je spr�vnż n�stroj. Pomłśu ti!" łekl pohotov� Gejza a vyt�hl malou lopatku. Za chv�li se pod vrstvou sn�hu objevily śelezn� padac� dvełe, nen�padn� unii t�n� ve skalnat�m śboŁ� hradn�ho kopce. Gejza jenom
vyvalil oŁi kdyś Hrachovickż otevłel svoji skł��ku. Z hromady z�meŁnickżch n�strojł vybral velkż, dlouhż kl�Ł a snaśil se ho zastrŁit do otvoru rezav�ho z�mku. To nen� ono, Gejzo, oslovil płekvapen�ho spoleŁn�ka, "podej mi ten v�t��!"
Hrachovickż se je�t� v�c naklonil ke dveł�m a zkusil �t�st� znovu. V z�mku zapra�t�lo a kl�Ł do n�j zapadl, takśe s n�m s trochou n�mahy mohl pootoŁit.
"To je on!" j�sal s neskrżvanou radost� Gejza a pronikavżm pohledem sledoval kaśdż pohyb skuteŁn�ho mistra sv�ho łemesla. Ten se rychle narovnal a płilośil vysokou kośenou hol�nku do stłedu śeleznżch padac�ch dveł�. Celou vahou mohutn�ho t�la se do nich opłel, ale marn�. Vhodil kl�Ł do śelezn� skł��ky, zavłel ji a s pochodn�, kterou mu podal Gejza, pokus zopakoval.
Najednou śelezo povolilo. Padac� dvełe se rozlet�ly a Hrachovickż sotva staŁil uskoŁit. "Ksakru, skoro m� to zabilo!" zvolal vyd�en�. "Nic se na�t�st� nestalo, Juraji! Hlavn� v�c, śe podzem� je otevłeno!"
"Poj�me tedy ve jm�nu Boś�m, ale opatrn�, Gejzo! D�vej dobrż pozor na kaśdż krok. D�vej se na m� a moje nohy, protośe podzemn� chodby jsou pln� stra�nżch propadli��!"
Hrachovickż se obezłetn� spustil do tmav�ho otvoru
a skoŁil do vlhk� v�pencov� chodby. V ruce drśel hoł�c�
pochode�. Velkżm obloukem j� m�chnul podle st�n, ze
kterżch odkap�vala voda. Nat�hl se k otvoru a vzal śeleznou skł��ku s n�ład�m, kterou mu shora podal Gejza.
Potom rychle skoŁil dolł a cht�l za sebou zabouchnout padac� dvełe.
"Nezav�rej, Gejzo! Dvełe podepłeme, protośe mechanismus je zreziv�lż a nazp�tek bychom se uś nemuseli dostat. Złstali bychom v pasti podzemn�ho labyrintu, rozum�?"
"Samozłejm�, Juraji! Ty jsi tady doma, ty porouŁ� a rozkazuje�, j� se płizpłsob�m."
"Hergot!" zaklel Hrachovickż, kdyś se mu płed nosem dvełe s tłeskotem zavłely. "Nen� potłeba n�co podp�rat, pod�vej se, tady je zakopanż pes, vid�?"
Uk�zal rukou na m�sto ve skaln� puklin� płed nimi Nedłv�łivż Gejza płiskoŁil ke st�n� a sevłel śeleznż mechanizmus v ruce. NestaŁil j�m ani poł�dn� pohnout a śelezn� dvełe se s ohlu�uj�c�m rachotem rozlet�ly Prudce narazily do skaln� vypukliny a duniv� ozv�na se pl�śiv� nesla podzem�m. Gejza se tak vylekal, śe v n�valu strachu zvolal:
"Poj�me odtud pryŁ! Je to tu v�echno jako ułknut�, k Łertu!"
Hrachovickż se jenom trpce usm�l a płistoupil k tajn�mu mechanizmu ve st�n�. Dotkl se pruśiny a pomalu ji popot�hl. Dvełe se potichu zavłely a on se je�t� jednou płesv�dŁil, zdaje v�echno v poł�dku. Obr�til se a vykroŁil do tmav� chodby.
Sotva se pohnuli, ov�l je vlhkż hnilobnż z�pach, odpornż z�van smrti, kter� tu vl�dla dlouh� desetilet�. Jako by zpr�chniv�l� kosti a pozłstatky ne��astn�kł, kter� sem uvrhla surov� B�thoryov� a jej� płedchłdci, vych�zely vstł�c nev�tanżm n�v�t�vn�kłm a volaly po pomst�. Gejzovi to kroutilo nosem a m�l sto chuti vr�tit se zp�tky a ut�ct z toho podzemn�ho pekla.
Kr�Łeli mlŁky a s n�mahou, oba v płedklonu, aby se nezranili. Jejich st�ny se plazily po vlhkżch zdech pod" zem�, znetvołen� plamenem hoł�c�ch pochodn�. Do�li aś na vrchol strm� śzk� chodby, na kterou navazova dal��, �irok�. Chv�li si oddechli a op�t pokraŁovali. Skaln� płevisy nebezpeŁn� trŁely ze stropu a sem tam z nich st�kaly pram�nky vody. Ocitli se na m�st�, kde se chodba st�Łela doleva. Złsta� tady, Gejzo, jdu se pod�vat k śal�łłm, jak to
tam vypad�.
Mus�m j�t s tebou, Juraji!" protestoval Gejza a v oŁ�ch
mu zablżskaly plam�nky hn�vu.
Jsme skoro u c�le. Nesm�me se prozradit, protośe by n�s to mohlo st�t hlavu. Podej mi kahan, sv�tlo pochodn� je pł�li� siln�. �ekej, dokud se nevr�t�m!"
Hrachovickż rychle vykroŁil. Byl opatrnż, protośe pochode� d�vala velmi m�lo sv�tla. Rukama hmatal po st�n�ch jako slepec. Płekvapilo ho, śe v�ude kolem byla tma. Pro�el pod�l tł� śal�łł, ale nikde ani śiv� du�e. Zatajil dech a s nap�t�m naslouchal. Pomalu se pohnul k m�stu, kde by m�la bżt uv�zn�n� Łachtick� pan�. Najednou zakopl o n�jakż stłep, kterż prudce odlet�l a s tłeskem narazil na śelezn� mł�śe. Hrachovickż złstal st�t jako płikovanż.
Docela bl�zko zaslechl �ust�n� �atł a t�śk� dżch�n�. To mohla bżt jenom B�thoryov�. V okamśen� poc�til, jak mu na Łele vystoupil studenż pot. Bezprostłedn� pł�tomnost ukrutn� hrab�nky ho płinutila polośit pochode� potichu na zem, nebo� i slab� sv�tlo by ho mohlo prozradit. Ud�lal je�t� jeden krok, skrżvaj�c se za skaln�m vżstupkem podezd�n�ho stropu. Nevid�l nic, byla tu tma a stra�ideln� pr�zdnota. Jen pravideln� dżch�ni B�thoryov� dokazovalo, śe se dostal do centr�ln�ho śal�łe.
Ale, k Łertu, kde je str�ś?! Kde jsou voj�ci palatina Thurza. ProŁ ji nechali o samot� a bez nejmen��ho sv�tla. Nebo sej� chce pomst�t kastel�n �achtick�ho hradu Mlchal Horv�th?
Je�t� chv�li naslouchal a tłe�til oŁi do tmy, jestli n�cc nezahl�dne. Aś nyn� pochopil, śe v�e je o mnoho jednodu���, nebo� palatinovi voj�ci, jichś se nejv�ce ob�val z podzemn�ho śal�łe zmizeli.
Po �piŁk�ch se vr�til na m�sto, kde nechal pochode�! a ostraśit� sm�łoval ke sv�mu spoleŁn�kovi. Uś z d�lky ho uvid�l, jak vykoukl zpod skalnat�ho płevisu a se zdviśenou pochodn� v ruce mu vy�el vstł�c. ObliŁej m�l vystra�enż a pohled prozrazoval nap�t� a nervozitu.
"Co se tam d�je, Juraji? Co jsi zjistil?" vyzv�dal Gejza^ nedoŁkav�.
"M�me �t�st�. V�zen� nikdo nehl�d� a mimo krve laŁn� B�thoryov� tam nikdo nen�!"
"Co chce� d�lat? Jdeme do toho?"
"Poj�me rychle, nebo� se młśe kaśdou chv�li vr�tit str�ś! Vydrś� n�m ohe�, Gejzo?"
"Samozłejm�! M�m tu je�t� smolnou louŁ do z�soby, poj�me!"
Netrvalo dlouho a oba dva st�li u śal�łe uv�zn�n� hrab�nky. Hrachovickż zdvihl ruku s planouc� pochodn� nad hlavu a st�n jeho mohutn� postavy se hroziv� vlnil na skalnat� st�n� jako ��belskż pł�zrak. V matn�m sv�tle, p�r metrł płed sebou, zahl�dl stra�nou, zoufalstv�m znetvołenou tv�ł Alśb�ty B�thoryov�. Jej� vyhasl� oŁi se nen�vistn� zaleskly a nebezpeŁn� roz��łily. St�la jako socha, rukama zakl�n�n� do chladnżch mł�ś� v�zen�. Kdyś ji oslepilo sv�tlo pochodn�, trhla sebou a jej� tv�ł z�skala nelidskż vżraz. Płsobila odpudiv�. V n�valu zułivosti �kubla celżm t�lem a zlomenżm hlasem vykłikla:
"Zr�dci! Nev�rn� proklet� psi! Płi�lijste m� zahubit?!"
Vztahovala vyhubl�, nevinnou krv� poskvrn�n� ruce a bezmocn� jimi �m�trala płes mł�śe. Hrachovick�mu
se zd�lo, śe vżraz jej� tv�łe se prot�hl do podoby drav� vlŁice, kter� zav�tłila lidskou krev, a touś� kousat, rv�t a zab�jet. Kdyś uc�til jej� kostnat� prsty na kośichu, rychle odstoupil o n�kolik krokł zp�t. I Gejza, kterż st�l u n�ho, obezłetn� odskoŁil. Kdyś ho rozzułen� Łachtic-k� pan� uvid�la, s odporem zvolala:
"��ble! Zabil jsi moje spoleŁn�ky a nyn� jsi płi�el i za mnou?! A� t� sedm nejohavn�j��ch satanł odvleŁe do horouc�ch pekel, jestli se m� opov�ś� dotknout!"
Hrachovickż złstal bezradn� st�t. Situace se natolik rozch�zela s jeho płedstavami, śe se cht�l obr�tit a opustit podzem� je�t� płed neś�douc�m setk�n�m s voj�ky palatina. B�thoryov� vyv�d�la jako divok� zv�łe, ke kter�mu je nebezpeŁn� płibl�śit se by� jen na krok, natośpak otev�rat mł�śe v�zen�!
"Jenom klid, hrab�nko," odv�śil se zas�hnout Gejza, "nesu v�m svobodu a milost, tady Łt�te, urozen� pan�!"
Płistoupil k n�, v ruce zapeŁet�nż dopis. M�val j�m płed jej�ma oŁima a ona hl�dala kaśdż pohyb jeho ruky pohledem, kterż nev�stil nic dobr�ho.
"Zr�dŁe a lh�łi! Snad si nemysl�, śe ti uv�ł�m?! Jak se opovaśuje� vkroŁit sem, na m�sto m�ho pon�śen� a potupy?" łvala B�thoryov�. V dlouhżch Łernżch �atech, płes kter� m�la płehozenou kośe�inovou vestu, vypadala jako stra�idlo.
"V�łte mi, urozen� pan�! Snad tady nechcete hn�t aś do smrti?" ozval se op�t Gejza. "Nejjasn�j�� palatinjuraj Thurzo v�m p�e dopis. Dovolte laskav� mistru Hrachovick�mu otevł�t dvełe śal�łe, abychom v�s mohli płesv�dŁit o nejupł�mn�j��ch śmyslech na�� n�v�t�vy!"
B�thoryov� złstala st�t jako opałen�. Ustoupila od mł�ś� a nepł�Łetn� vytłe�tila oŁi na Hrachovick�ho, kterż na kamennou dlaśbu v�zen� polośil śeleznou
skł��ku. Podal Gejzovi pochode� a sehnul se pro n�ład�. Rychle vyt�hl velkż kl�Ł a vlośil ho do z�mku śal�łe. Snaśil se otevł�t zamł�śovan� dvełe, ale ne�lo to. Gejza st�l nad n�m jako and�l str�śnż a nespou�t�l oŁi z hrab�nky, kter� se zatajenżm dechem pozorovala neŁekan� divadlo. Hrachovickż bezśsp�n� vyzkou�el n�kolik kl�Łł. Dal�� jiś ale nestaŁil, nebo� Łachtick� pan� stra�n� zajeŁela:
"Nev�ł�m v�m, zr�dn� svin�! Chcete se dostat do śal�łe, abyste m� mohli zavraśdit!"
PłiskoŁila k nic netu��c�mu Hrachovick�mu a vytrhla mu kl�Ł z ruky. Rozehnala se rukou, aby hoj�m uhodila do tv�łe. V posledn� chv�li staŁil odskoŁit na stranu a t�śkż kl�Ł zazvonil na chladn� dlaśb�.
Ve Velkżch Kostolanech
Smr�kalo se. Temnż pl᚝ veŁera neŁekan� zahalil zem a modrav� nebe se zat�hlo tmavżmi mraŁny. V HrnŁia-rovc�ch płed hospodou st�lo n�kolik chlapł, kteł� si hlasit� pov�dali a sm�li se. Uvnitł bylo skoro pr�zdno a hostinskż sed�l za jedn�m z dubovżch stolł, płikrytżch Łistżmi ln�nżmi ubrusy. Kr�til si dlouhou chv�li se dv�ma kump�ny. �astovali se modłanskżm v�nem a bylo jim veselo.
Najednou chlapi, kteł� st�li venku, zbystłili pozornost.
Zdaleka zaslechli dupot cv�laj�c�ch kon�, jako by se do vesnice hnali hajduci nebo horda zbojn�kł. Nevid�li ale nikoho. N�kteł� rychlżm krokem chv�tali domł, n�kteł� vb�hli do hospody. Jenom dva stał� sedl�ci se ani nepohnuli a bezstarostn� pokraŁovali v rozhovoru.
Z temn� uliŁky, kterou lemovalo n�kolik domł, se najednou vynołili tłi jezdci v Łern�m a cvalem se ł�tili pł�mo k hostinci. Sedl�ci je zpozorovali aś v posledn�m okamśiku a opatrn� uskoŁili. Nespou�t�li ale z nezn�mżch oŁi a hned si v�imli zp�n�nżch, vyŁerpanżch kon�, urŁit� po dlouh�, nam�hav� cest�. Zpod kopyt Łernżch hłebcł se zdvihl vysokż gejz�r sn�hu, kdyś n�hle zastavili płed dłev�nou ohradou hostince. Tłi jezdci seskoŁili z kon�, płiv�zali uzdy k siln�mu tr�mu a nechali zv�łata voln� oddychovat. Dva z nich byli velmi urostl�, zejm�na ten s rameny jako goli�. Prostłedn� byl niś��, ale pruśnż a obratnż. Tv�łe m�li o�lehan� sn�hem a vysok� klobouky se �irokou stłechou naraśeny aś na oŁi. Muśi se vł�tili do hostince a prudce za sebou płibouchli dvełe.
"Copak toje za spoleŁnost, Gorazde?" pohor�en� potł�sal hlavou jeden ze sedl�kł.
"Ani hajduci, ani c�sał�t�, ani zbojn�ci," odv�til druhż, v�kem prohnutż v kł�śi, "jako by ze sam�ho pekla vy�li. Ani do tv�łe jsem jim nevid�l."
Sotva dołekl, dvełe hospody se op�t rozlet�ly a tlustż hostinskż chv�tal k ohrad� i se svżm sluhou. Odv�zali kon� a malou brankou je odvedli do ma�tale. Sedl�ci jenom nech�pav� kroutili hlavami a se sm�chem hled�li na hospodsk�ho, kterż se skoro rozpl�cnul na kluzk�m sn�hu, kdyś ut�kal zp�t do vyhł�t� hospody.
"To jsou n�jac� velc� p�ni, kdyś si i kon� nechaj� obslouśit! A �enkżł mus� i na sluhu dohl�śet, jako by to s�m neum�l."
"A co je ti ksakru do toho, Gorazde?! Poj�me rad�ji domł, nebo� s p�ny nejsou ś�dn� śerty. Je�t� se n�m młśe n�co Łertovsk�ho płihodit."
Sedl�ci nemohli ani tu�it, śe do vesnick�ho hostince zav�tal hrab� F�bry se svżm p�sałem Pavlem ��rskżm
a doktorem Sebasti�nem. Kdyś płed n�kolika hodinami zanechali za sebou huŁ�c� Dunaj, zasn�śenou cestou "o se vydali kł�śem na Modru, Pezinok a Senkvice, dokud nedorazili do HrnŁiarovic, nedaleko svobodn�ho kr�lovsk�ho m�sta Trnava.
Netrvalo dlouho a op�t byli v�ichni tłi na vzduchu. Venku se jiś poł�dn� setm�lo. Jenom sn�h jemn� jiskłil ve skromn�m sv�tle olejov� lampy, vis�c� nad n�zkżmi dvełmi hostince.
"A�je tojakchce, ale veŁełe to byla znamenit�, pane!" ozval se p�sał a pozorn� płitom Łetl dłev�nou tabuli s n�pisem hostinec U HrnŁ�łe.
"O tom vłbec nepochybuju, ale i cena byla poł�dn�
mastn�, jako ty �enkżłovy vousy!" sm�l se hrab� F�bry.
"Jsme ale zahł�t�, syt� a tro�ku odpoŁat�, pane," ozval
se doktor Sebasti�n rozv�śn�, "a to je nyn� nejhlavn�j��!
M�me płed sebou je�t� dlouhou, nebezpeŁnou cestu."
Na v�śi kostela ve Velkżch Kostolanech odbilo p�t hodin odpoledne, ale nad vesnic� uś vl�dla tma. Vesnice jako by vymłela, nikde nikdo. V nedalek� n�zk� zd�n� fałe bylo skrz z�clony oken vid�t drobn� sv�tla. Kostolanskż far�ł Juraj Mikula sed�l za velkżm stolem a skl�n�l se nad matrikou. Nat�hl se ke kalam�łi, aby namoŁil ostrż brk do inkoustu, a obezłetn� st�hl ruku na m�sto, kde płestal ps�t. V tich� vyhł�t� sv�tnici bylo sly�et �kr�b�n� pera po zaśloutl�m pap�łe. V krbu praskal ohe� a sv�ce na sv�cnech klidn� blikaly. Olejov� lampa pod vyłez�vanżm kł�śem vyd�vala matn� Łervenav� sv�tlo, kter� vytv�łelo ve skromn� zał�zen� sv�tnici jakousi tajemnou atmosf�ru.
L�ty poznamenan� tv�ł duchovn�ho vypadala dost
utr�pen�. Neust�le poci�oval velk� vżŁitky sv�dom�, i kdyś se jim ze v�ech sil br�nil. Snaśil se soustłedit na psan�, ale rozru�en� mysl mu odl�tala do ned�vn� minulosti. Ach, kolik tehdy mohl ud�lat pro spravedlnost a v�t�zstv� pravdy! Kolik nevinnżch śivotł mohl zachr�nit płed poniśuj�c�m tżr�n�m a ukrutnou smrt�. Ani dnes, dva tżdny po neŁekan�m uv�zn�n� Alśb�ty B�-thoryov�, ani po tom, kdy v BytŁi na vlastn� oŁi vid�l sv�tskou spravedlnost trestat jej� nejv�rn�j�� sluśebn�ky, nenach�zela jeho citliv� du�e klid.
Copak nebyl nejednou s�m sv�dkem surov�ho muŁen� a vraśd�n�? ProŁ uś d�vno B�thoryovou neudal? Nem�l ji alespo� v posledn�ch m�s�c�ch otevłen� pranżłovat a zaśtoŁit proti n� nekompromisn�mi dłkazy? Nepotrest� Błh pł�sn� i jeho, kdyś dopustil p�ch�n� takovżch stra�nżch zloŁinł? Nebude krev nevinnżch d�vŁat volat u Stvołitelovżch nohou i proti n�mu, nehodn�mu sluśebn�kovi olt�łe?
Zabołil tv�ł do dlan� a odhodil pero na stłl. Bośe, jak� muŁiv� a neodbytn� vżŁitky! Ale lidsk� płirozenost se nal�hav� br�n� a omlouv� płed vlastn�m sv�dom�m. Vśdy� proti vysoce postaven� hrab�nce, jedn� z nejbohat��ch śen v Uhersku, nezmłśe s�m docela nic! Jenom by hlavu vlośil pł�mo do katovżch rukou. Ostatn�, kteł� vid�li v�ce, dokonce necht�n� płisluhovali płi muŁen�, tak� mlŁ�.
Zamy�len�ho, utr�pen�ho kn�ze vyru�ilo neŁekan� siln� prask�n�. Pozvedl hlavu a rozhl�śel se po m�stnosti. UrŁit� v krbu zapraskalo tvrd� dłevo a jeho ubolen� a vżŁitkami suśovan� srdce je ihned pln� strachu a nejistoty. Płeb�hl je�t� zrakem po śzkżch oknech a hrłzou t�m�ł vykłikl. Na jednom z nich zahl�dl nalepenou muśskou tv�ł. Chlap se �klebil a krv� podlitżma oŁima
sl�dil po sv�tnici. Pod pravżm okem se Łernala vżrazn� hlubok� jizva, kter� umoc�ovala hrozivż vżraz tv�łe.
V prvn�m okamśiku se vylekal, ale potom se vzpamatoval a prudce vyskoŁil od stolu. Neś ale płib�hl k oknu, tv�ł zmizela a złstalo po n� jenom n�co velmi nepł�jemn�ho, jako by jej� st�n na n�j st�le je�t� civ�l. Rychle popo�el ke dveł�m, bleskurychle je odemkl a otevłel. Vyhl�dl ven, ale nevid�l nikoho, jenom śzkż pruh sv�tla, kterż pronikal zevnitł a zal�val tłpytivż sn�h. Zahl�dl v n�m hlubok� stopy, ztr�cej�c� se ve tm�. Tedy n�kdo na n�ho płece jenom Ł�h�!
Juraj Mikula se nestaŁil vzpamatovat z neŁekan�ho z�śitku a jiś zaslechl venku n�jak� dun�n�. Za chv�li rozeznal dupot kon�, tlumenż m�kkżm sn�hem. Zd�lo se mu, śe sly�� muśsk� hlasy. UrŁit� se po cest� płehnali n�jac� n�honŁ� nebo śoldn�łi.
N�hle kdosi prudce zabouchal na dvełe fary. Duchovn� hned zam�łil do kuchyn�. Otevłel malou skł�� u kredence, ve kter� m�l po ruce nabitou pistoli, dar od Franti�ka N�dasdyho, neboh�ho manśela Łachtick� pan�. Bouch�n� se stup�ovalo a far�ł horeŁn� odjistil zbra�. Płe�el do płeds�n� a v�hav� odemykal dvełe. Postavil se za n� a pomalu je otevłel.
"Pochv�len bu� Jeś� Kristus! Nelekejte se, dłstojnż pane, nejsme ani zlod�ji, ani vrazi!"
Nezn�mż chlap v Łern�m od�vu st�l t�sn� u dveł� a pod�val mu zkłehlou ruku, ze kter� strhl omrzlou rukavici. Juraj Mikula ji obezłetn� płijal, kdyś najednou za n�m zpozoroval dal�� dva. Byli to mimoł�dn� vysoc� chlapi. Je�t� v�ce znejist�l, ale dvełe uś płirazit nemohl. Ovl�dl se a pevnżm hlasem odpov�d�l:
"Aś na v�ky! Pokud se nemżl�m, vy jste hrab� F�bry z Pre�purku, nebo ne?"
"Płesn� tak, jak ł�k�te, dłstojnż pane. A toto jsou m� dva pł�tel�. Doktor Sebasti�n a młj p�sał. M�me za sebou dalekou cestu a kon� jsou velmi unaveni."
"Poj�te d�l a odpoŁi�te si, p�nov�. Alespo� pot��te osam�l�ho sluśebn�ka Boś�ho. Sluha se v�m postar� o kon�," łekl s śsm�vem far�ł, kdyś se zbavil poŁ�teŁn�ho strachu.
Ustoupil ode dveł� a tłi muśi ve�li dovnitł. Zavedl je do velk� n�v�t�vn� sv�tnice a s�m odb�hl do komory. Probudil sluhu a płik�zal mu, aby płipravil n�co na zub a zaopatłil kon�. Potom se vr�til do sv�tnice, kde na�el svoje hosty jiś pohodln� usazen�.
"Promi�te mi, p�nov�, ale tak rychle v�m nem�m co nab�dnout, pokud ale chv�li poŁk�te, n�co se pro v�s najde."
"Jenom klid, dłstojnż pane, ned�lejte si s n�mi starosti," nam�tal hrab� F�bry, "nepłi�li jsme v�s vydrancovat. R�d bych si s v�mi popov�dal o n�kterżch nepł�jemnżch z�leśitostech, kter� m� mimoł�dn� zaj�maj�. A nejen m�."
"Nev�m, co m�te na mysli, ale pokud bude v mżch sil�ch v�m pomoci."
"Kdyś dovol�te, polośil bych v�m n�kolik ot�zek, tżkaj�c�ch se Alśb�ty B�thoryov�."
"M�m to ch�pat tak, śe jde o vżslech, kterż nał�dil urozenż palatin Juraj Thurzo?"
"Ani zdaleka, dłstojnż pane," ubezpeŁoval ho hrab� F�bry, "to by bylo velk� nedorozum�n�! Nemohu v�s nutit k vżpov�di, a uś vłbec ne z moci śłedn� a s ofici�ln�m mand�tem. D�l�m to pouze v z�jmu sv�dom� a pravdy, kter� byly v procesu s B�thoryovou tak brut�ln� po�lap�ny. S n�kolika vlivnżmi pł�teli se snaś�m shrom�śdit dłkazy a p�semn� sv�dectv�, kter� by usv�dŁily palatina Thurza a jeho lidi z małen� soudn�ho vżkonu a ze zaujatosti vłŁi z�konnżm nał�zen�m płi h�jen� spravedlnosti. Jsem płesv�dŁen, śe i ve v�s najdu spojence, jemuś nen� lhostejnż osud nevinnżch ob�t�."
"Je mi v�ce neś jasn�, o Łem mluv�te. Mus�m se płiznat, śe v posledn�ch dnech proś�v�m neslżchan� du�evn� muka pr�v� pro tyto stra�n� ud�losti. Jsem r�d, śe v�m z�leś� na spravedliv�m soudu a trestu pro tu ��blem posedlou śenu. Pochopiteln�, pokud moje sv�dectv� pomłśe dos�hnout objektivn� pravdy, potom povaśuji za nejsv�t�j�� povinnost ł�ci v�e, co jsem vid�l, sly�el a v�m."
"Budu v�m velmi zav�z�n, dłstojnż otŁe, a zaruŁuji v�m, śe va�e vżpov�� złstane pł�sn� diskr�tn�. Pokud dovol�te, młj p�sał Pavel ��rskż zaznamen� śłedn� v�e, co uzn�te za vhodn� vypov�d�t, a z�tra, kdyś se budeme vracet z �achtic, odevzd� v�m ov�łenż opis p�semn�ho z�znamu. Jedin� tak se zabr�n� zneuśit� va�� vżpov�di."
"UrŁit� jste dobłe informov�n, pane," zaŁal far�ł v�hav�, "o zv�stech, kter� o t� sadistce koluj� mezi ubohżm lidem. J� mohu potvrditjednu ud�lost, kterou jsem vid�l na vlastn� oŁi a do smrti na ni nezapomenu. Bylo to płed tłemi roky, kdyś se hrab�nka vr�tila z Pre�purku. S poŁetnżm doprovodem se tam zśŁastnila korunovace Jeho VeliŁenstva, na�eho moudr�ho kr�le Maty�e. Kr�tce po n�vratu m� nal�hav� dala zavolat do z�mku. Proto jsem se bezodkladn� vydal na cestu. Płi�el jsem do Łachtic o dobrou hodinu dł�ve, neś byla n�v�t�va dohodnuta. Necht�l jsem ale zbyteŁn� ztr�cet Łas, proto jsem se vydal za hrab�nkou. Zarazilo m�, śe dr�bi, kteł� byli vśdy ve stłehu a hl�dali B�thoryovou ve dne v noci, jako by se byli do zem� propadli. Jedna star� sluśka mi uk�zala na dvełe, zpoza nichś na chodbu vych�zely
divn� zvuky a obŁas bylo sly�et stra�n� vżkłiky. Nem�l jsem ani nejmen�� tu�en�, co se tam d�je, ale hn�v a strach m� płinutily vkroŁit do m�stnosti. Jenom co jsem ve�el do dveł�, ztuhl jsem hrłzou. Uprostłed m�stnosti leśelo na velk�m stole łet�zy płipoutan� nah� d�vŁe, jehoś z�da a nohy byly sam� podlitina a krev. B�thoryov� si m�ho pł�chodu vłbec nev�imla, nebo� byla v jak�msi ��belsk�m opojen�, nebo sp�e v sadistick� ext�zi. Velkżm biŁem nel�tostn� �lehala mlad� d�vŁe, płiŁemś ho, rouhaj�c se Bohu, prokl�nala a oplzlżmi slovy poniśovala. D�vŁe omdl�valo bolest� a Łas od Łasu zase płich�zelo k v�dom�. Kdyś jsem vid�l B�thoryovou v takov�m stra�n�m rozpolośen�, kter� se d� płirovnat jenom k ��belsk� posedlosti, ztratil jsem duchapł�tomnost. Nev�d�ljsem, zda m�m ihned zmizet, nebo se vrhnout na hrab�nku, vytrhnout j� biŁ z ruky a zachra�ovat to uboh�, zohaven� stvołen�. Postupem Łasu ale mus�m s�m płed sebou płiznat, śe jsem zbab�le płivłel dvełe a jako płed ohn�m ut�kal ze z�mku, z toho hn�zda nełest� a krutost�. Nejv�c �okuj�c� bylo, śe m� ta krvelaŁn� vlŁice vłbec nezpozorovala."
"Neslżchan�!" povzdechl si tlustż p�sał, jehoś mohutn� ruka se po pap�łe pohybovala jemn� a obratn�. Na Łistż arch ukl�dal ł�dek za ł�dkem. Płekvapenż far�ł provinile pohl�dl nejdł�ve na p�sałe, potom na hrab�te F�bryho a na chv�li se odmlŁel. Sklonil hlavu, jako by ho t�śilo błemeno zodpov�dnosti. Zakr�tko se vzpamatoval a pokraŁoval:
"Jakmile jsem vyb�hl ze z�mku, zam�łil jsem na faru ke sv�mu spolubratrovi. Ale Łachtickż far�ł byl nane�t�st� pr�v� v BytŁi, a tak jsem s�m s vżŁitkami sv�dom� Łekal v kostele na dohodnutou hodinu. Kdyś jsem se vr�til do z�mku, B�thoryov� ani slovem nepłipomn�la
młj neŁekanż pł�chod. Płi muŁen� si m� asi skuteŁn� nev�imla. Dr�bi a sluśebnictvo byli op�t na svżch m�stech. Chv�lemi jsem zapochyboval o re�lnosti sv�ho śd�sn�ho z�śitku. Ale sv�dom� mi nedalo, abych hrab�nce opatrn� nevytkl jej� pł�sn� a Łasto krut� zach�zen� s poddanżmi."
"Jak reagovala ta ��blova sluśebnice?!"
"RaŁte m� vyslechnout bez płeru�en�, urozenż pane, abych nezapomn�l ani na jednu podrobnost. B�tho-ryov� jsem płipomn�l jej� surovosti, o kterżch se po vesnic�ch �eptaj� stra�n� historky. �ekal jsem, śe se uraz�, rozzlob� a vyśene m� ven, ale nestalo se tak. Jenom se blahosklonn� usm�la a z�porn� zakroutila hlavou. Zm�n�nżm v�bivżm hlasem m� płesv�dŁovala, śe jsou to v�echno pouze vżmysly, pomluvy a zlomysln� łeŁi. Uji��ovala m�, śe pł�snost a poł�dek nevyśaduje jenom od druhżch, ale i od sebe, coś se opravdu n�kdy nedalo popł�t."
"O tom nejsem vłbec płesv�dŁen, dłstojnż pane," nam�tal hrab� znechucen�, "vśdy� co m� jej� sadistick� a krut� muŁen� nevinnżch d�vŁat spoleŁn�ho s poł�dkem?"
"Dobłe v�m a urŁit� i vy, śe B�thoryov� cel� l�ta znamenit� a proz�rav� spravovala svoje hospod�łstv�, statky a rozs�hl� majetky. V tomto sm�ru se j� ned� opravdu nic vytknout."
"Pokud dovol�te, vra�me se rad�ji k dal��m pł�padłm," płipomn�l hrab� F�bry. "Sly�el jsem o nich od hodnov�rnżch lid�, kteł� sem na faru urŁit� nejednou zabloudili. Va�e interpretace t�chto sv�dectv� bude velmi z�vaśn� a dłleśit�, nebo� vy jste duchovn� osoba, vy um�te posoudit m�ru jejich pravdivost�. Z�leś� ale na va�em svobodn�m rozhodnut�."
"M�m pouze jeden pośadavek, urozenż pane. Abyste moji vżpov�� drśeli v diskr�tnosti, jak jste mi to r�Łil sl�bit. V dne�n� �ob� si Łlov�k nen� jist niŁ�m. S�m jste płece naznaŁil, śe ani nejkompetentn�j�� płedstavitel� z�kona evidentn� nemaj� z�jem obhajovat pravdu."
"Ch�pu va�i opatrnost a obavy, dłstojnż otŁe. N� nejjasn�j�� kr�l Maty� m� neofici�ln� pov�łil, abych tuto z�leśitost prozkoumal a płedlośil mu dłkazy o bes-ti�ln�ch Łinech Alśb�ty B�thoryov�. UbezpeŁuji v�s, śe nem�m dłvod ke zneuśit� vyłŁenżch sv�dectv�, kter� palatin Thurzo a jeho spolupracovn�ci śmysln� zatajuj� jenom proto, aby zachr�nili B�thoryovou płed hrdeln�m trestem a zabr�n�m majetkł. Na t�chjim z�leś� v�ce neś na obhajob� spravedlnosti a pr�va. O tom złejm� nemus�me diskutovat."
"Bohuśel, to je pravda. Ob�v�m se, śe mnoz� z n�s jiś d�vno mohli ud�lat hodn� pro z�chranu nevinnżch d�vek a zastaven� bezuzdn�ho vraśd�n�. �eŁi a zv�sti, kter� se v Kostol'anech ��ł� o Łachtick� pan�, nejsou vżmysly. V�echny jsou zalośeny na pravd�. Napł�klad ofi-ci�l Jan Barto�, n� panskż śłedn�k, se mi Łasto s hrłzou sv�łoval, śe byl sv�dkem biŁov�n� a trżzn�n� mladżch d�vŁat. Jednou prż vid�l v m�stnosti, odkud hrab�nka na chv�li ode�la, Łtyłi do nah� vysvleŁen� d�vky, kter� visely vyv�zan� na h�c�ch. Jejich mlad� t�la byla poseta stra�nżmi ranami a hrozn� znetvołena. Ofici�l se od sluhł dozv�d�l, śe hrab�nka jim zuby vytrh�vala maso nebo ho vyłez�vala nośem a strkala t�m chudink�m do śst. Kdyś odm�tly, surov�je biŁovala a bodala dlouhżmi jehlicemi. Ple�at� KoŁi�ka, j�ś se v�ichni b�li, mu �kodolib� łekla, śe na pł�kaz pan� vkl�dala rozp�lenou śeleznou tyŁ do genit�li� t�ch cour, jak je
B�thoryov� nazżvala. Jindy vid�l na z�mku dv� łet�zy płipoutan� d�vŁata, kter� tżrali hladem a ś�zn�. Jedno z nich m�lo sp�lenż bok. Ofici�l m� nejednou nal�hav� prosil, abych n�co podnikl. V t�ch t�śkżch dob�ch to ale nebylo mośn�."
"Dovolte, dłstojnż pane," płeru�il ho neŁekan� klidnż p�sał, "abych to mohl dopsat, protośe nestaŁ�m tak rychle zaznamenat v�echna va�e slova."
Ustaranż far�ł jenom mlŁky płikżvl na znamen� sou->o hlasu a zv�dav� pohl�dl na hrab�te F�bryho, kterż sed�l proti n�mu a pozorn� sledoval sv�ho p�sałe. Juraj Mikula za chv�li pokraŁoval:
"I n� rycht�ł a młj dobrż pł�tel Tom� Javorka si mi st�śoval, śe k n�mu chod� matky se st�śnostmi, ale zejm�na s prosbou o pomoc płi hled�n� svżch dcer, kter� beze stopy mizely v �achtic�ch. Kdyś se potom B�tho-ryov� vypt�val na ne��astn� d�vky, jenom rouhav� zaklela a cht�la ho za opov�ślivost d�t nat�hnout na dere�. Nemohla sn�st, kdyś ji upozor�oval na st�śnosti poddanżch. �ekla mu tehdy jenom tolik, śe d�vŁata se u n� maj� dobłe. Od Łachtick�ho rycht�łe se Tom� Javorka zase dozv�d�l, śe m�stn� obyvatel� si st�śuj� na stra�n� vżkłiky a zoufalż n�łek, kter� se za noc� ozżvaj� ze z�mku. O hrab�nŁinżch besti�ln�ch Łinech by se dalo je�t� dlouho hovołit, ale mysl�m, śe jsem toho uvedl dost. Zejm�na vzhledem ke skuteŁnosti, śe pomsty chtiv� B�thoryov� je st�le na t�to zemi."
"Va�e sv�dectv� m� jedineŁnou cenu! M�lo je t�ch, kteł� i navzdory strachu dok�śou ł�ci neśprosnou pravdu. Mimochodem, ten v� rycht�ł je taky chlap na sv�m m�st� a urŁit� by mohl leccos prozradit."
"Tady to je, urozenż pane," płeru�il hrab�te p�sał ��rskż a odevzdal mu tłi archy pap�ru. Hrab� letmo
płelet�l zrakem śhledn� ł�dky a podal z�znam vżpov�di far�łi.
"RaŁte si to płeŁ�st, dłstojnż pane, co młj p�sał staŁil zachytit. Pokud souhlas�te s napsanżm, laskav� płipi�te ke sv�dectv� i svoje jm�no, aby byl z�znam hodnov�rnż."
Juraj Mikula ho vzal do ruky a płi poblik�vaj�c�m sv�tle sv�c� zaŁal pozorn� Ł�st. Hrab� mezit�m płinesl poh�ry s v�nem a potichu, aby neru�il soustłed�n�ho spr�vce farnosti, płipil si se spokojenżm p�sałem na dobłe vykonanou pr�ci. Doktor Sebasti�n nepil, pouze se nepł�tomn� d�val do praskaj�c�ho krbu. Zd�lo se mu, śe v planouc�m ohni vid� nevinn� tv�łe zavraśd�nżch d�vŁat. Jako by psychick� błemeno, jehoś se far�ł Juraj Mikula po upł�mn�m płizn�n� koneŁn� zbavil, postupn� zat�śovalo jeho citlivou, vn�mavou du�i.
Z podzemn�ho śal�łe na svobod�?
Pod �achtickżm hradem, bl�zko tajnżch dveł�, kter� vedou do podzem�, se v noŁn� tm� objevily dv� zvl�tn� postavy-jedna shrben� a mal�, druh� vzpł�men�, vysok� a zavalit�. Bołily se do hlubok�ho sn�hu a jenom velmi pomalu postupovaly vpłed.
Erśa Kardo�ov� a Ple�at� KoŁi�ka, dłv�rnice Alśb�ty B�thoryov�, nemohly v �achtic�ch vydrśet. Sotva se setm�lo, vydaly se do Vi��ov�ho. Vłz nechaly v jednom ze skromnżch poddanskżch domł a p�ky se płebrodily sn�hem k tajn�mu vchodu do podzem�. Dobłe znaly toto m�sto. Dlouh� l�ta pr�v� j�m vch�zely a vych�zely, jenom aby se zavd�Łily krut� Łachtick� pan�.
"Pod�vej, Erśo," ozvala se zadżchan� KoŁi�ova, "n�kdo n�s płedb�hl!"
Ukazovala prstem na stopy, kter� vedly od hou�tin, a kroutila płitom hlavou.
"Alespo� se s dvełmi nemus�me dł�t, Heleno! I tak jsem uś poł�dn� promrzl�. Poj�me rychle dolł!"
"Nem�me sv�tlo a v podzem� je tma jako v pytli!"
"Co to najednou vymż�l�? Copak netref� k śal�łłm i poslepu? Otevłi mi! Kdyś se boj�, sama t� dovedu k hrab�nce!"
"Ty jsi ale hloup� palice, Erśo! Snad si nemysl�, śe t� śoldn�łi pust� k urozenż paniŁce? Chyt� t�, zml�t� jako śito a za p�r dn� se bude� houpat na �ibenici!"
"To mi ł�k� ta prav�!" Łertila se vyz�bl� Kardo�ov�. "Mrknem se, jak to tam vypad�, a potom uvid�me! Jsem zv�dav�, kdo n�s płede�el!"
Vytrhla KoŁi�ov� z ruky kl�Ł a st�naj�c ho nacpala zbo-ku do dveł�. Najednou n�co zapraskalo a t�śk� dvełe se s rachotem propadly. Kardo�ov� let�la do Łern�ho otvoru a strachy vł�skala. Siln� ruce Ple�at� KoŁi�ky ji v posledn� chv�li chytly za hu�atż kośich a odhodily ji do sn�hu.
"Babizno po�oban�!" vykłikla vztekle, "copak ses zbl�znila! Nebżt m�, byla by ses Łum�kem zaryla do zem� a nikdy bys ho uś nikam necpala!"
Vystra�en� Kardo�ov� n�co rozzloben� zabruŁela, strŁila kl�Ł do kapsy a opatrn� se spustila do podzem�, płidrśuj�c se śelezn�ho r�mu padac�ch dveł�. KoŁi�ka ji chv�li nevrle sledovala a pomalu se�la za n�.
"Dej pozor, Heleno, nestrŁ do dveł�, nebo se nikdy nedostaneme ven!"
"Neśva� tolik, Erśo, a poj�me, neś si to rozmysl�m!" odsekla KoŁi�ova a neboj�cn� se vydala temnou
chodbou. Kardo�ov� ji bedliv� n�sledovala, i kdyś nevid�la ani na krok. V�d�la, śe Ple�at� KoŁi�ka m� oŁi jako jestł�b a vyzn� se v podzem� i potm�, na rozd�l od Delbory, kter� na st�ł� oslepla a museli ji vodit. Jejich �oupav� kroky zanikaly v tup� ozv�n� chladn�ho prostoru, dokud nedo�ly na zaŁ�tek �irok� chodby, kter� vedla ze z�mku na hrad. Zadżchan� se zastavily a KoŁi�ka upłela zrak do stra�ideln� tmy płed sebou. "U śal�łł je vid�t n�jakż sv�tlo! Vid� ho i ty?" "Ne, vłbec nic nevid�m, Heleno! To se ti jenom zd�!" "B�ś do h�je! Copak opravdu nic nevid�?! Sly��?! Kdosi tam vłe�t�! A znovu!"
"Vśdy� to je hlas na�� urozen� pan� Alśb�ty! UrŁit� ji muŁ�! Poj�me rad�ji pryŁ, nebo jestli n�s tu naŁapaj�, b�da n�m!"
"Ty se� ale pitom�, Erśo! Copak se d� chytit? K Łemu jsme se potom trm�cely aś sem?! Poj�, zavedu t� do skaln�ho vżklenku nedaleko odtud. Tam vyŁk�me, co se bude d�t!"
Juraj Hrachovickż se vzpamatoval z nepł�jemn�ho płekvapen� a nevraśiv� pohl�dl na uv�zn�nou B�thoryo-vou, kter� sv�rala śelezn� mł�śe a celżm t�lem se na n� tiskla. Jeho spoleŁn�k ustoupil o n�kolik krokł, a zat�mco Hrachovickż �m�tral po zemi a hledal odhozenż kl�Ł, chl�cholil rozzułenou Łachtickou pan�:
"Milostiv�! Neseme v�m svobodu, nikoliv smrt! Kdo z n�s by mohl by� i jen pomyslet na n�silnou smrt urozen�, v�śen� a nespravedliv� odsouzen� nejbohat�� śeny v Uhersku?"
Hrachovickż złstal zaraśenż. Necht�l v�łit vlastn�m u��m! Płece jenom nalet�l tomuto proklat�mu chlap�-
kovi?! SkuteŁn� ho do �achtic poslal hrab� Peter F�b-ry? Ale co, vśdy� tak zn�la dohoda. Gejza tu ��lenou krv�laŁnou śenskou pouze rozpaluje a tah� za nos, płesn� tak, jak mu to płik�zal jeho p�n!
"Co ode m� chcete?!" zas�p�la B�thoryov� a kłeŁovit� stiskla prsty, aś j� śpln� zb�lely.
"Abyste koneŁn� ustoupila od mł�ś� a płestala ��let! Kdyś mistr otevłe dvełe śal�łe, pochop�te, śe jsme v�s płi�li osvobodit. Nebo chcete nav�ky trŁet v tomhle podzemn�m pekle?!" odpov�d�l pohotov� Gejza a pomalu k n� kr�Łel. Hoł�c� pochode�, kterou drśel v ruce, płibl�śil k jej� strhan�, odpuzuj�c� tv�łi a prudce ji odt�hl zp�t. B�thoryov� strachy vykłikla a uskoŁila.
Hrachovickż op�t płistoupil ke dveł�m śal�łe a zkou�el je otevł�t. Z�mek zlehka zaskł�pal a kl�Ł zavadil o śeleznż mechanizmus. PootoŁil kl�Łem je�t� jednou a v�t�zoslavn� płikżvl. Podezł�vav� płitom sledoval B�thoryovou, ale ta st�la v pł�tm� śal�łe nehybn� jako socha. Kdyś vid�la, śe z�mek povolil, zbab�le odskoŁila aś k zadn� st�n� cely. Spokojenż Hrachovickż obr�til zrak na sv�ho spoleŁn�ka a cht�l otevł�t masivn� dvełe.
Najednou ho zas�hl stra�nż śder pł�mo do tv�łe. Nestihl ani vzdychnout a Gejza k n�mu obratn� płiskoŁil a trefil ho p�st� do ucha. Zatm�lo se mu płed oŁima a jako pod�atż se bezmocn� svalil na zem.
Gejza, posel hrab�te F�bryho, se neŁekan� zm�nil. �kodolib� vycenil zuby na vystra�enou B�thoryovou a slabomysln� vykłikl:
"Płiprav se, Alśb�to, jsi voln�!"
S nepł�Łetnżm sm�chem vb�hl do śal�łe a chytil ji za studenou ruku.
"Poj�, rychle, neś se vr�t� ti proklet� ozbrojen� psi!"
Nebr�nila se. Jako ve snu vy�la z v�zen� a nepł�tom-
n� hled�la na nezn�m�ho vysvoboditele. Gejza chytil za nohy z�meŁn�ka, kterż byl je�t� v mdlob�ch, zat�hl ho do cely, płivłel mł�śe, zamkl a kl�Ł odhodil daleko od sebe. Potom op�t sevłel hrab�nŁinu ztuhlou ruku a kłiŁel jako smyslł zbavenż:
"Drś se m� poł�dn�, Alśb�to, jestli ti je śivot milż! Kdyś se bude� protivit, po�lu t� rovnou do pekla!"
Rozb�hl se po �irok� chodb� sm�rem k z�mku a za sebou jako pł�v�ek nemilosrdn� vlekl tu, kter� doned�vna vl�dla i nad t�mito zr�dnżmi, nebezpeŁnżmi podzemn�mi chodbami. B�thoryov� aś nyn� pochopila, śe to, co se płed chv�l� stalo, nebyl jenom sen. ��lenstv� divok� radosti z volnosti a neskrżvan� sympatie k drsn�mu osvoboditeli, kterż ji vyrval z pazourł smrti, zpłsobily, śe se zaŁala nev�zan� a bl�zniv� sm�t.
"Sly�elas, Heleno?" �eptala Kardo�ov� vystra�en�, "to byl sm�ch pan� hrab�nky."
"Ty hloup�, j� je płeci vid�la na vlastn� oŁi! Byl s n� n�jakej chlap v Łern�m a chechtal se hłł neś nebohej Ujv�ry!"
"Kam asi zmizeli? Jak ji jenom mohl vysvobodit za b�l�ho dne? Copak pobil v�echny palatinovy płivandro-valce?!"
Kardo�ov�, kter� se strachy a nejistotou tł�sla jako osika, nevystoupila z kamenn�ho vżklenku ve zdi ani o krok, aŁkoliv ji Ple�at� KoŁi�ka rukou ukazovala, aby �la rychle za n�. Zachv�tila ji hrłza, kdyś si płedstavila, śe se op�t budou pachtit po stra�nżch tmavżch chodb�ch, kde se na kaśd�m kroku rozl�h� p�skot potkanł.
"Poj� uś!" okłikla ji KoŁi�ova. "Mus�me se płesv�dŁit, kdo unesl na�i urozenou pan�!"
Kardo�ov� za n� nejist� vykroŁila, ale jenom proto, śe se ob�vala, śe ji Ple�at� KoŁi�ka nech� napospas osudu. Hlavou j� v�łily nejhrłzn�j�� płedstavy a neŁist� sv�dom� vytv�łelo v mysli stra�ideln� obrazy duchł a Łarod�jnic, kter� Ł�haj� ve vżklenc�ch tajnżch chodeb a Łekaj� na svoje zaslouśen� ob�ti.
Martin, kterż sed�l na san�ch vedle pacholka, se v dobr� n�lad� vracel z Paprad� a v�noval pozornost zasn�śenżm hou�tin�m pod�l potoka. San�, dovysoka nalośeny dubovżm dłevem, płelet�ly płes dłev�nż most a zam�łily na cestu pod hradem. I kdyś byla noc, tłpytil se sn�h a jasn� modr� obloha umośnila bystr�mu zraku rozezn�vat kaśdż detail n�dhern� pł�rodn� scenerie. Pacholek vesele �vihal kon� a Martin popadl lampu zav�enou na boku san� a sv�til j� na sn�hem pokryt� mlad� borovice na str�ni, nad kterou se vyp�nal hradn� vrch. V t�chto m�stech byl tajnż vchod do podzem�, kterż velmi dobłe znal.
Pr�v� ve chv�li, kdy tudy proj�śd�li, Martin zahl�dl ve slab�m sv�tle lampy cosi nezvykl�ho. Nedaleko, jako by ze zem� vyrostl, se najednou zjevil urostlż chlap a z tajn� chodby za n�m vy�la jak�si śena. Martin si protłel oŁi a znovu je vytłe�til na dv� postavy. Na prvn� pohled poznal Alśb�tu B�thoryovou. Ale co by tu d�lala? Nebo se mu to jenom zd�?! Nech�pal, co se d�je, ale neztratil duchapł�tomnost. VyskoŁil ze san� a rozb�hl se za nimi. V b�hu se obr�til a zakłiŁel na pacholka:
"Vezmi łemeny a provazy, zastav kon� a rychle ut�kej za mnou!"
Nohy se mu bołily do t�śk�ho sn�hu, ale nezlomn�
s�la a odhodlanost pomst�t do nebe volaj�c� nespravedlnost ho hnaly kupłedu jako vichr.
Zanedlouho oba uprchl�ky dob�hl. Ti si ho, vys�leni nam�havżm b�hem, v�imli aś tehdy, kdyś se drav� vrhl na �okovan�ho Gejzu. Martin ho prudkżm n�razem t�la svalil na zem a płesnżm śderem zas�hl pł�mo do tv�łe. Potom ho silnżma rukama chytil za hrdlo a nemilosrdn� ho zaŁal �krtit.
Płekvapen� Alśb�ta B�thoryov� se zmohla jenom na beznad�jnż vżkłik. V zoufalstv� skoŁila na Martina, kterż sv�ho protivn�ka dusil smrtelnżm sevłen�m.
Nav�śk�ch
Kdyś se zemskż palatin Juraj Thurzo vracel z porady oktavi�ln�ho kr�lovsk�ho soudu v Pre�purku, oklikou zajel k Dunaji. �eka divoce huŁela do tich� noci a sn�hem pokryt� błehy vymezovaly jej� hrozivou ��łku. Ohlu�uj�c� rachot tł�t�c�ch se ledovcł, un�enżch silnżm proudem, płsobil jako balz�m na jeho rozboułenou mysl.
Vtom se ozvaly hlubok� śdery zvonu korunovaŁn�ho chr�mu svat�ho Martina. Odbilo �est hodin a Thurzo mimovoln� obr�til zrak k mohutn� v�śi tyŁ�c� se nad nespoutanżm Dunajem. Nato pob�dl kon� a zam�łil nahoru na Kapitulskou ulici a odtud na SluneŁn�. Kdyś proj�śd�l pod�l honosn�ho pal�ce hrab�te F�bryho, nen�vistn� se zamraŁil na zasn�śen� prłŁel� budovy a vztekle si odplivl.
Pomalu zaŁal padat sn�h, jakoby and�l� z nebeskżch stropł sypali na zem słl. Dł�ve neś ale palatin dojel
k rozlehl�mu pal�ci v Ag�tov� ulici, doslova chumelilo. Zledovat�l� pł�valy rozh�n�n� v�trem mu nepł�jemn� biŁovaly tv�ł a zra�ovaly oŁi. Dorazil k br�n� sv�ho s�dla a śeleznżm klepadlem zabouchal na tvrd� dłevo. Br�na se s vrz�n�m otevłela a palatin vjel na koni dovnitł. Naproti mu płib�hl dobłe obleŁenż lokaj, uctiv� pozdravil a chytil kon� za uzdu, aby ho zavedl do st�je.
"Sekret�ł se uś vr�til?" zeptal se Thurzo mrzut� a kr�Łel ke vstupn�mu s�lu.
"Ano, urozenż pane," odpov�d�l lokaj śsluśn�, "vr�til se płed płlhodinou a netrp�liv� v�s oŁek�v�."
Thurzo uś mu nev�noval pozornost. Zrychlil krok a płes vstupn� s�l pro�el na chodbu. Odtud se toŁitżm, bohat� zdobenżm schodi�t�m dostal do prvn�ho poschod� pal�ce, kde mu vy�el vstł�c jeho sekret�ł Belo RadenoviŁ a srdeŁn� ho pozdravil:
"Bu�te v�t�n doma, Va�e Jasnosti! Uś jsem si myslel, śe v�s płjdu hledat. ProŁ proboha jezd�te po Pre�purku s�m, bez ochrany?"
"To mi ł�k� pokaśd�," sm�l se palatin, "a dobłe płitom v�, śe nepotłebuju doprovod! Ale poj�me ke mn�, Belo. Neś płiprav� veŁełi, młśeme si popov�dat. Mus�m ti ł�ci, jak mizern� jsem pochodil u toho proklet�ho, namy�len�ho F�bryho!"
"Upozor�oval jsem v�s, śe nebude ochoten pomoci a v�e obr�t� proti v�m. Zn�m ho moc dobłe. S takovżm Łlov�kem se ned� rozumn� spolupracovat."
"Płedstav si, śe ten bl�zen m� v pł�pad� B�thoryov� podezł�v� z śmysln�ho zatajov�n� skuteŁnost�. Prż oddaluji spravedlivż soudn� proces a zakrżv�m jej� krvav� ukrutnosti!" rozohnil se Thurzo, kdyś klesl do pohodln�ho kłesla. Sekret�ł se posadil proti n�mu a s ślevou si nat�hl unaven� nohy.
"Co se d� d�lat, urozenż pane?!"
"Co se d� d�lat?!" zopakoval palatin płekvapen�. "Vz�t rozum do hrsti a vytł�st z ruk�vu tu z�kełnou zmiji!"
"Nezapom�nejte ale, śe Peter F�bry ani zdaleka nen� va��m nejv�t��m protivn�kem. Jsou zde tak� dal��, kteł� otevłen� vystupuj� proti n�m a intrikuj� i u Jeho kr�lovsk�ho VeliŁenstva!"
"Nechme to nyn� tak, jde o moment�ln� nełe�iteln� ot�zky. Rad�ji mi pov�z, jak jsi dopadl u Imricha Me-gyeryho. On je pr�voplatnżm spr�vcem majetku neboh�ho N�dasdyho, a pouze on m� posledn� slovo v �achtic�ch!"
"V tom vid�m nejv�t�� probl�m. Imrich Megyery je śhlavn�m nepł�telem Alśb�ty B�thoryov�. A bylo to tak jiś dlouh� l�ta płed jej�m zatŁen�m. Je płitom zaj�mav�, śe nad�le złstal vychovatelem jej�ho nejmlad��ho syna Pavla."
"V�m, Belo, zn�m jeho pł�sn� z�sady. Ale co to m� spoleŁn�ho s na�imi z�m�ry? Odm�tl t� snad?!"
"To ne, ale v�te, jakż je. Konzervativn� a neoblomnż. Nen� ochoten d�lat śstupky."
"Rozum�m, ale proŁ k Łertu nemluv� otevłen�?! Snad Megyery nerezignoval na z�chranu takov�ho rozs�hl�ho majetku, jakż vlastn� B�thoryovi a N�dasdyovi?! Snad nechce zradit jejich dłv�ru a v�e nechat propadnout tomu kr�lovsk�mu vychytralci?"
"Vłbec ne, młj nejjasn�j�� pane! Megyery souhlas� s rozd�len�m majetku i se spr�vcovstv�m Łachtick�ho panstv�, ale nejdł�ve chce spoleŁn� s ostatn�mi i s t�m prokletżm F�brym vid�t B�thoryovou płed legitimn�m soudem!"
Toho jsem se nejv�ce ob�val. M�sto toho, aby n�m
podal pomocnou ruku, kolaboruje s kr�lem a spojuje se s na�imi nepł�teli!"
"Vłbec m� nepustil ke slovu. ZbyteŁn� jsem mu vysv�tloval taktiku a proz�ravost va�eho postupu. Me-gyery vid� jenom literu z�kona a jej� napln�n�. Je tvrdohlavż jako breta�sk� mula a neustoup� ze svżch pośadavkł ani o p��. Chce jedin� pr�voplatnż rozsudek a spravedlivż trest pro Alśb�tu B�thoryovou."
"Ten Łlov�k se snad śpln� pom�tl! Anebo nechce'] vid�t n�sledky, kter� by zpłsobil takovżto pł�mż a ne-f diplomatickż postup?!"
"To nev�m, urozenż pane, ale Megyery m� informoval, śe o hrab�nŁinżch krvavżch zloŁinech se s hrłzou! vypr�v� po cel� zemi. Ujistil m�, śe pokud proti n� zaŁne proces a uŁin� se zadost spravedlnosti, �lechta se bude l distancovat od tohoto ohavn�ho pł�padu."
"To jsou uś jenom vize! �lechta v Uhersku se bude distancovat od zloŁinł B�thoryov�? A� se Megyery ned� vysm�t! V� ty, Belo, kolik takovżch sadistickżch śen ł�d� na na�ich hradech? Rozd�l je jenom v tom, śe o nic nikdo nev� nebo nechce v�d�t. Af�ra kolem B�thoryov� neŁekan� propukla i d�ky Megyerymu, F�brymu a arcibiskupu Forg�chovi! Nezeptal jsi se n�hodou Megyeryho, jak si płedstavuje łe�en� ot�zky hrab�nŁina nejbliś��ho pł�buzenstva? Pokud bych m�l postupovat podle jeho pl�nł, v�ichni by płi�li na mizinu a byli vyd�ni na posm�ch!"
"O pł�buzn� se prż postar� on s�m, a to bez ztr�ty | jejich cti. V�e mi podrobn� vysv�tlil a mysl�m, śe v tomto pł�pad� mluvil velmi rozumn�. M�lo to hlavu i patu."
"Megyery je zaslepenż purit�n! S takovżm Łlov�kem,! se ned� rozumn� diskutovat! Jeho płedstava a pośadavky jsou nerealizovateln� a pro n�s o to nebezpeŁn�j��!
Ale poj�me se naj�st, mośn� śe s plnżm śaludkem n�co vymysl�me!"
Oba vy�li na chodbu, kde palatin rozv�śn� dodal:
"Pokus�m se ho je�t� jednou ovlivnit. Snad se mu otevłou oŁi. Pokud ne, m�me o jednoho śhlavn�ho nepł�tele v�ce."
Dvełe płepychov� zał�zen�ho salonu se zavłely a zavl�dlo ticho. Najednou se jeden z t�śkżch z�v�sł posledn�ho okna opu�t�n� m�stnosti podezłele pohnul.
Vystoupil zpoza, n�j malż, nen�padnż muś, obleŁenż v lokajsk�m stejnokroji. Jeho usm�vavż obliŁej prozrazoval spokojenost a sebev�dom�. Mysl� se vr�til k pala-tinovi a jeho sekret�łi, kteł� ani netu��, śe jeden z nejdłv�rn�j��ch sluśebn�kł Bela RadenoviŁe jiś n�kolik dn� odposlouch�v� jejich soukrom� rozhovory. Opatrn� otevłel dvełe a zam�łil k j�deln�. Potichu a bez zaklep�n� ve�el dovnitł, coś oba stoluj�c� hodnost�łe nepł�jemn� płekvapilo.
"Kde se tady bere�, Imrichu?" vyŁ�tav� se zeptal Belo RadenoviŁ.
"Promi�te, pane, ale mus�m v�m i urozen�mu p�novi ozn�mit, śe do pal�ce płed chv�l� zav�tal s�m �igmund B�thory, kn�śe ze Sedmihradu! Nal�hav� chce mluvit s na��m nejjasn�j��m palatinem."
Thurzo nev�ł�ce zakroutil hlavou a pod�val se na sv�ho spoleŁn�ka.
"Kde se tu k Łertu vzal ten sedmihradskż zlosyn?! V�d�l jsi o jeho n�v�t�v� v Pre�purku, Belo?"
"Va�e Jasnosti, n�co podobn�ho by m� ani ve snu nenapadlo! Netu��m, co ho sem płivedlo v takov�m stra�n�m neŁase."
"Kolik lid� s n�m płi�lo?" obr�til Se Thurzo na sekret�łova dłv�rn�ka.
"Dobr� dva tucty voj�kł a osobn� doprovod. V�ichni Łekaj� na n�dvoł�, Va�e Jasnosti."
"Vst�vej, Belo! Płjdeme ho płiv�tat, abychom ho neodradili svżm chladnżm chov�n�m!"
Vy�li z j�delny a r�zn� sm�łovali k nev�tan�mu hostu.
"Neuv�łiteln� drzost, urozenż pane," rozhołŁoval se cestou sekret�ł, "jak se v�s ten bratrovrah opovaśuje vłbec obt�śovat!"
"Je to ��bel v lidsk� podob�," odpov�d�l palatin rozŁilen�, "a m� na sv�dom� smrt mnoha nevinnżch lid�! Ale za smrt nejvzd�lan�j��ho a nejmoudłej��ho muśe zem�, jehoś dal bez pł�Łiny popravit, zasluhuje �ibenici nebo alespo� skłipec!"
"Ano, v�m. Mysl�te na Pavla Gyualyho, skuteŁn�ho g�nia na�� doby. Je�t� v�t�� poboułen� ale vyvolala poprava Jana G�lffyho, B�thoryho vychovatele a poruŁn�-ka, kterż m�l nejv�t�� z�sluhu na tom, śe ho zvolili za sedmihradsk�ho v�vodu."
"A co chud�k Andrej B�thory, n� ctihodnż kardin�l, jehoś dal po n�vratu z vizitac� bez rozsudku popravit jako psa?! Stra�n�. Mus�me se m�t na pozoru, Belo, a peŁliv� v�śit kaśd� slovo!" łekl Thurzo rozhodn�, płiŁemś netu�il, śe jejich rozhovor nezłstal beze sv�dka.
Do velk� n�v�t�vn� s�n� rychle ve�el Juraj Thurzo s Belo RadenoviŁem a za nimi sedmihradskż v�voda �igmund B�thory se svżm doprovodem. Z poŁetn� suity ale złstali pouze dva voj�ci, vyzbrojeni od hlavy aś k pat�. Vlekli s sebou t�śkou, zlatem zdobenou truhlici, kterou po pł�chodu do s�n� otevłeli.
"Płijmi, vz�cnż palatine," ozval se B�thory chladn�,
"malou pozornost jako projev m�ho pł�telstv� a obdivu vłŁi tob�!"
Rukou uk�zal na mnośstv� n�dhernżch briliantł a �perkł, kter� aś oŁi oslepovaly. Vedle nich st�lo n�kolik kośenżch m�chł, plnżch zlatżch minc�. Palatin a jeho sekret�ł jenom t�śko tajili svłj śdiv.
"Vz�cnż v�vodo," ujal se slova palatin v rozpac�ch, "nemusel jsi se kvłli mn� obt�śovat. SkuteŁn� nev�m, Ł�m jsem si vyslouśil takov� poh�dkov� bohatstv�. Zajist� neodm�tne� moje pozv�n� ke stolu, aby ses i se svżmi druhy pos�lil, jak se slu�� a patł�."
Juraj Thurzo r�zn� vykroŁil a zdvołilżm gestem upozornil na Łestn� m�sto pro v�vodu. Jen co se pohodln� usadili, �igmund B�thory dłrazn� vyzval sv�ho hostitele:
"UrŁit� poru��m dobrż zvyk, ale cht�l bych, abychom dł�ve, neś zaŁneme stolovat, si spolu promluvili mezi Łtyłma oŁima. Nejdł�ve ud�l�m zadost nal�hav� z�leśitosti, kvłli kter� jsem płijel, a aś potom młśeme hodovat!"
Palatina Thurza p�chlo u srdce, kdyś vit�ln� B�thory v moment� vstal od stolu, aniś by Łekal na vłli hostitele. Letmo pohl�dl na Bela RadenoviŁe, potom ostłe na sv�r�zn�ho hosta a s nevol� se snaśil zakrżt svoje poboułen� ochotou:
"R�d vyhov�m tv�mu pł�n� a popros�m na�e pł�tele, aby n�s na chv�li omluvili. Poj�me tedy do m�ho pokoje, vz�cnż pł�teli!"
Sekret�ł Belo RadenoviŁ vyŁ�tav� pohl�dl na v�vodu i na zaskoŁen�ho Juraje Thurza a nejrad�ji by se byl do zem� propadl. Palatin ale nezachytil jeho pohled a se �igmundem B�thorym vy�el z n�v�t�vn� s�n�.
"Co m� na srdci, vzne�enż v�vodo, a co t� ke mn� tak znenad�n� płivedlo?" zeptal se zdvołile Thur-
zo sedmihradsk�ho kn�śete, kdyś osam�li. Soustłed�n� se zahled�l na pł�sn�ho muśe płed sebou. Vlasy na temeni hlavy uś mu śpln� vypadaly, ale vzadu mu splżvaly aś na ramena a vlnily se jako neposlu�n� hadi. Vy-pelichan� brada ho d�lala mnohem star��m a vpadl� kaln� oŁi prozrazovaly bujnż, nev�zanż śivot.
"Poslouchej, urozenż palatine," zm�nil v�voda srdeŁnż tón hlasu, "nehrajme si d�l na schov�vanou. Snad mi nechce� namluvit, śe netu�� dłvod m� n�v�t�vy."
"Nech�pu tvoji podr�śd�nost, pł�teli. SkuteŁn� vłbec nev�m, proŁ jsi se tak neŁekan� ocitl v dalek�m Pre-�purku, ale jsem hrdż, śe jsi nav�t�vil pr�v� młj pal�c."
"Nem�m ani Łas, ani nejmen�� chu� okolkovat a pl�cat hlouposti! Płi�el jsem kvłli sv� pł�buzn� Alśb�t� N�dasdyov�, rozen� B�thoryov�! Doslechl jsem se, śe ty s�m jsi ji uvrhl do podzemn�ho v�zen� a odsoudil na dośivot�!"
"Potom jsi urŁit� informovanż i o tom, co płedch�zelo tomuto osudn�mu kroku."
"Osudn�mu a nerozv�śn�mu," vybuchl v�voda, "kterż je hanbou nejen tvoj�, ale cel� soudn� komory! Jak jsi mohl płipustit, aby pon�śili a po�pinili jednu z nejkr�sn�j��ch a nejbohat��ch śen v Uhersku?!"
"Velmi se mżl�, kn�śe B�thory," zas�p�l palatin hroziv� jako zmije, "pokud si mysl�, śe j� s�m jsem byl strłjcem a pł�Łinou toho rozhodnut�! Je jenom logick�, śe nezn� podrobn� okolnosti cel� t�to trapn� z�leśitosti! Nem� ani pon�t�, proŁ jsem musel zvolit pr�v� takovżto postup, abych ji zachr�nil płed ztr�tou hlavy. UbezpeŁuju t�, śe navzdory v�emu jsem jednal v pł�kr�m rozporu se z�konem, kterż pośaduje hlavu Alśb�ty B�thoryov� a jej� majetky!"
�igmund B�thory jako by na chv�li ztratil łeŁ a zaraśen� tłe�til velk� oŁi na rozhn�van�ho Thurza.
"Promi� mi moji vżbu�nost, urozenż palatine," ti�il svłj hn�v v�voda, zat�naj�c p�sti, "ale jak m� Łachtick� pan� informovala v dopise, c�t� se ve v�zen� ukłivd�n� a zoufal�. Psala mi, śe jej�mu zatŁen� nepłedch�zelo ś�dn� soudn� jedn�n� a krut�mu odsouzen� k dośivotn�mu śal�łi chyb� z tvoj� strany justiŁn� vżnos o pr�voplatn�m dok�z�n� a potvrzen� jej�ch śdajnżch zloŁinł. Zajist� nyn� pochop� i ty m�, śe m�m p�dn� dłvody za ni intervenovat!"
"Ch�pu tvoje pohnutky, ale souŁasn� t� mus�m upozornit, śe kdybych o hrab�nce poslal płesnou citaci, do �achtic by se śiv� nikdy v�c nevr�tila a kr�l by zabral celż jej� rozs�hlż majetek! Bu� si jistż, śe ta tvoje pł�buzn� by urŁit� skonŁila v rukou kata, protośe Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo a dal�� hodnost�łi maj� eminentn� z�jem najej�m spravedliv�m potrest�n�. Odhalen� krvavżch zloŁinł Łachtick� pan� je hanbou a potupou pro celż �lechtickż stav zem�, coś si kr�l s hrłzou uv�domuje. Proto ji chce na vżstrahu spravedliv� odsoudit. Pro Alśb�tu B�thoryovou jsem z moj� strany ud�lal maximum a t�m jsem si znepł�telil nejen na�eho panovn�ka, ale i mnoh� vlivn� lidi. Majetek je spravedliv� rozd�len a płeps�n na jej� potomky, a tak je v�e zachr�n�no. Mimoto je tu je�t� i ubohż poddanskż lid, kterż si od n� nejv�ce vytrp�l. A kr�l velmi citliv� naslouch� jeho st�śnostem a prosb�m."
"Rozum�m. Proti tvżm argumentłm nen� skuteŁn� n�mitek a jsem ti vd�Łnż nejen za vysv�tlen� slośit� situace, ale i za tvoji intervenci ve prosp�ch hrab�nky. Myslel jsem ale, śe tak, jako jsi mi pomohl v pł�pad� Irnricha Telekessyho, toho lednick�ho ��bla, pomłśe�
mi i nyn�. Uji��uju t�, śe ti za tvoji snahu v�c neś bohat� zaplat�m."
"Pokud m� na mysli snahu zabr�nit poprav� a jin� perzekuci, jsem ochoten ud�lat pro tebe v�e, co bude v mżch sil�ch."
Sedmihradskż v�voda svra�til Łelo. Palatinova neśstupnost ho płiv�d�la k zułivosti a jenom velmi t�śko ovl�dal svłj hn�v.
"Nikdy jsi nepłemż�lel, vzne�enż palatine, śe v podzemn�m śal�łi a v stra�n� beznad�ji muŁivżch dnł młśe Alśb�ta B�thoryov� płedŁasn� skonat?!"
"Je o ni po v�ech str�nk�ch postar�no, nemus� se vłbec ob�vat. Ta ne��astn� śena m� tvrdou n�turu a jej� vitalita i vżbu�nost płemohou prvotn� zoufalstv�."
"Kdyby zemłela," pokraŁoval �igmund B�thory, "nikdo z jej�ch nepł�tel a pł�buznżch by o tom nepochyboval! Pochovali bychom ji v tichosti a j� bych se postaral o to, aby se jiś v Uhersku neuk�zala. Do smrti by śila na n�kter�m z mżch odlehlżch sedmihradskżch panstv�."
Palatin nev�łil vlastn�m u��m a zaraśen� pohl�dl na z�ludn� se usm�vaj�c�ho v�vodu, kterż se c�til jako v�t�z. V śivot� by ho n�co takov�ho ani nenapadlo!
"Zach�z� pł�li� daleko, v�vodo B�thory! ��d� nemośn�! A nav�c, je to naprosto absurdn� a ��len�! Jeho VeliŁenstvo kr�l Maty� a ostatn� nepł�tel� Łachtick� pan� se urŁit� nedaj� tak lehce podv�st! Soudn� cestou by si vyś�dali t�lesn� pozłstatky B�thoryov�, pł�padn� by dali nał�dit exhumaci, aby se płesv�dŁili o pravd�."
"D� se lecŁeho dos�hnout," odsekl �igmund B�thory, "pokud nechyb� dobr� vłle a bystrż rozum! A je tu ; i hodn� jinżch mośnost�, jak hrab�nku vyv�st na sv�tlo ; boś�! Posledn� roky sv�ho śivota młśe płece proś�t i v tajn�m vyhnanstv�!"
"Zdłraz�uji, �igmunde B�thory, śe ś�d� nemośn�! Pokud m� na mysli n�co rozumn�j��ho, co by neu�kodilo ani spravedlnosti, ani t� ne��astnici, laskav� mi to pov�z! Jsem ochoten ti pomoci jako pł�teli, ale respektuj i ty mou zodpov�dnost a postaven�!"
"Na�el bych navlas podobnou śenu, ve kter� by nikdo nepoznal dvojnici Alśb�ty B�thoryov�! Tato śena by za slu�nż finanŁn� obnos byla ochotna str�vit n�kolik let v podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu. Mohu se ti pł�sahou zaruŁit, śe Alśb�tu B�thoryovou by jiś nikdo nikdy neuvid�l. Płirozen�, tvoji ochotu bych �t�dłe odm�nil zlatem."
Palatin pochopil, śe situace se vyostłuje. Uv�domil si, śe pokud otevłen� odm�tne, mus� poŁ�tat s pomstou a nepokoji na jihovżchod� zem�, kde je uś i tak velk� nap�t�. Pokud sedmihradsk�mu v�vodovi łekne ano, m� se proŁ ob�vat kr�le, Megyeryho, ��bla F�bryho a ostatn�ch."
"Jsi nenapravitelnż, v�vodo B�thory."
"Vid�m, śe młj vzne�enż pł�tel v�h�. Anebo płemż�l� o riziku, kter� mu hroz�, pokud płijme młj n�vrh?"
Palatin Thurzo nereagoval na jeho ironick� podpichov�n�. Pohledem zabloudil k jednomu z oken a ve sv�tle sv�c� pozoroval v�nici venku. Sn�h, kterż se sypal do noci jako lavina, ulp�val na okenn�ch tabulk�ch a v�łil pod n�porem v�tru. Stejn� budou zułit Megyery, kr�l i ten prokletż hrab� F�bry, kdyś se dozv�d�, śe B�thoryov� zmizela beze stopy.
Bośe, copak młśe zaj�t aś tak daleko? M� pr�vo h�jit z�jmy jednoho rodu pochybn� pov�sti na śkor spravedlnosti a sv�dom�? Nem�l by co nejdł�ve postavit płed soud tu ukrutnou bestii, kter� vzala śivot stovk�m a stovk�m mladżch d�vek? Co m� ud�lat?
"Dobłe tedy," ozval se palatin po dlouh� chv�li, "souhlas�m. M�m ale jednu podm�nku. ��d�m t�, abys celou v�c nechal na mn� a m�l trp�livost do t� doby, �i dokud se nenaskytne vhodn� pł�leśitost. Aś dozraje doba, zrealizujeme tvłj pl�n!"
"Vżborn�, młj vz�cnż pł�teli! Gratias! V�d�l jsem, śe se dohodneme a najdeme spoleŁnou łeŁ! A v�ł mi, śe nebude� litovat! Poj�me dolł, to mus�me zap�t!"
"Poj�me!" opakoval palatin zamy�len�, "urŁit� n�s 'j tv� spoleŁn�ci i s mżm sekret�łem netrp�liv� oŁek�vaj�."
Zmałenż pokus
Martin Pov�z�n uc�til hrab�nŁiny ostr� nehty a dlouh� prsty, kter� se mu ovinuly kolem krku. B�thoryov� se potom zułiv� zaryla do śtoŁn�kovy tv�łe. S jistotou m�łila pł�mo do jeho Łernżch oŁ�, ale Martin, kterż koleny sv�ral nezn�m�ho śnosce, v posledn� chv�li zas�hl. Chytil ruce Łachtick� pan� a �vihem ji płehodil płes hlavu. Slet�la jako pytel brambor a zabołila se do zledovat�l�ho sn�hu. Neś se vzpamatovala, płiskoŁil k n� urostlż pacholek, płisedl ji celou vahou zavalit�ho t�la a surov�j� zkroutil ruce za z�da. B�thoryov� bolestn� łvala a h�zela sebou v bezmocn�m zoufalstv� ze zmałen�ho pokusu o śt�k. Pacholek ji rychle sv�zal kośenżm łemenem, płiŁemś lapal po dechu a fun�l jako kov�łskż m�ch.
Podobn� skonŁil i śnosce Łachtick� pan�, jehoś zne�kodnil Martin Pov�z�n. Ten, kdyś vid�l, śe se B�tho-; ryov� jiś nemłśe hżbat, k n� płiskoŁil, popadl ji a płehodil si ji płes rameno jako p�rko a zam�łil k padac�m dveł�m. Do�el k otvoru, kterż vedl do podzemn�ch
chodeb, a opatrn� sesunul dolł hrab�nŁino sv�zan� t�lo. Uś sebou neh�zela, ani nekladla odpor. O druh�ho protivn�ka se postaral pacholek, kterż ho shodil do podzem� tak surov�, śe mnoho nechyb�lo a byl by si na kamenit� zemi zl�mal vaz.
"D�vej pozor, Pavle! Copak jsi ztratil rozum?" okłikl ho Martin, kterż se mezit�m spustil dolł. "Vezmi rychle ohe� a poj� sem!"
Pacholek se�el k n�mu a zdvihl pochode� do vż�ky. Nahołe se Łernal śzkż otvor, kterżm dovnitł vanul ostrż, mrazivż vzduch. Martin płistoupil ke skaln� puklin� a rukou nahmatal tajnż mechanizmus. Prudce ho po-pot�hl k sob� a v tom okamśiku se t�śk� śelezn� dvełe s rachotem zavłely. Alśb�ta B�thoryov�, kter� nehybn� leśela na studen� zemi, sebou strachy trhla a bezmocn� h�zela hlavou. Martin Pov�z�n ji opatrn� vyzvedl na �irok� ramena sv�ho spoleŁn�ka. Pomalu płed n�m kr�Łel, sv�til mu pod nohy, płiŁemś pozorn� sledoval kaśdż kousek zr�dn� podzemn� chodby.
"A co s t�m satanem?" zeptal se pacholek, odfukuj�c pod t�śkżm błemenem.
"NeuteŁe n�m! Płijdeme si pro n�j, jenom co tuhle zmiji odvleŁeme tam, kam patł�."
Vtom oba zaslechly �ustot a dżch�n�. Vz�p�t� se t�sn� u nich ozval skł�pavż vżkłik:
"Chc�pne�, ty ��ble! Erśo, rychle sem!"
Martin zahl�dl zavalitou śenu, kter� se k n�mu płił�tila s łevem jako pł�zrak. UskoŁil k drsn� st�n� a cht�l kłiknout na nic netu��c�ho pł�tele. Nestihl to ale a robustn� śtoŁnice vrazila rovnou do pacholka. Zazn�l vżkłik bolesti a za n�m se podzem�m rozlehl vł�skot rozzułen� śeny, kter� narazila hlavou do zdi a złstala leśet na vlhk� zemi. Martin k n� płiskoŁil a ve sv�tle
pochodn� ihned poznal ukrutnou Ple�atou KoŁi�ku, kterou jenom zł�dka zahl�dl v bl�zkosti Łachtick� pan�. A płece -jak stra�n� zv�sti se nesly o t�to odporn� pekeln� śen�! Nestihl ani vyj�dłit svoje znechucen�, kdyś v z�dech uc�til prudkou bolest.
"Pozor, Martine," zoufale vykłikl pacholek, "zabije t�!" Pavel se vrhl na jeŁ�c� Kardo�ovou, kter� se neŁekan� vynołila ze tmy a z�kełn� zaśtoŁila na płekvapen�ho Martina. V prav� ruce drśela ostrż nłś a m�łila mu j�m pł�mo na krk. Pavel po n� ch�apl a obrovskou silou s n� mr�til o zem, aś j� kosti zapra�t�ly.
Martin Pov�z�n roztłesenżm hlasem zvolal: "Jsi chlap�k! Nebżt tebe, bylo by po mn�. Kde se tu jen ty star� odporn� ropuchy vzaly?"
"Ale co s nimi ud�l�me? Pod�vej, ta, co t� cht�la podłezat, se uś probrala! Asi m� je�t� m�lo," uk�zal rukou na Kardo�ovou, kter� s bolest� a st�n�n�m t�śce vst�vala ze zem�.
Martin ji op�t shodil a obratn� j� vytrhl z ruky nłś, kterż kłeŁovit� sv�rala. StrŁil ho do vysok� hol�nky a obr�til se k pacholkovi:
"Sv�śeme je a nech�me tady i s t�m prokletżm chlap�kem. Pozd�ji se pro n� vr�t�me!"
Kdyś si byli jisti, śe babizny se nemohou ani hnout, pacholek chytil sv�zanou B�thoryovou a polośil ji na Martinova ramena. Vzal hoł�c� pochode� a vykroŁil k podzemn�m śal�łłm. Ani se nepod�val na jeŁ�c� Kardo�ovou, kter� je prov�zela hrozivżmi kletbami.
Cesta byla nam�hav� a nebezpeŁn�. Kaśdou chv�li se mohli zł�tit do temnżch propadli��. Vys�lenż Martin sotva lapal po dechu. Najednou ale n�padn� zrychlil krok, protośe nedaleko od nich zahl�dl n�jakż pohyb.
"Je, pod�vejme!" vykłikl płekvapen�. "Vid�m, śe jdeme v pravż Łas, Pavle!"
Shodil B�thoryovou na zem jako pytel brambor, płikroŁil k śeleznżm mł�ś�m velk�ho śal�łe a s śdivem pozoroval zn�mou tv�ł. Vśdy� je to jeho pł�tel Juraj Hrachovickż!
"M�m snad vlŁ� mlhu nebo nejsem płi smyslech? Kde se tu bere�, br�cho?"
Pavel se mezit�m płibl�śil k v�zen�, ale nev�d�l, co se d�je. Vytłe�til oŁi na nezn�m�ho chlapa za mł�śemi, kterż st�l nejist� na nohou, jako by se płed chv�l� probral ze mdlob.
"No jo, Martine, jsem to j� ale hlup�k! Slep� jsem nalet�l tomu niŁemovi od hrab�te F�bryho," ozval se zlomenżm hlasem Hrachovickż a trpce se usm�l.
"Co se vlastn� stalo, Juraji?! Jak ses tu ocitl? Snad t� p�ni nechytili a neodsoudili?!"
"Ani se neptej! �koda mluvit! V śivot� jsem je�t� takhle nikomu nesedl na lep."
"Jak se dostala ze śal�łe tahle bestie? Snad jsi ji ty s�m nepustil?!" nevych�zel z śdivu Martin Pov�z�n. Hrachovickż na n�j st�le hled�l jako v mr�kot�ch. Najednou si v�iml sv�zan�ho t�la B�thoryov�. Vyvalil na ni oŁi, a aś nyn� se mu v hlav� śpln� rozjasnilo. Uv�domil si, śe Łachtick� pan�, kter� jeho płiŁin�n�m utekla, je op�t zde! V n�valu nad�en� struŁn� povypr�v�l celż pł�b�h o zr�dn�m poslu hrab�te F�bryho.
"Jak t� ale dostaneme ven? Kl�Ł nevid�m a cela je zamŁen�!" ozval se Martin bezradn�.
"Otevłel jsem śal�ł svżm kl�Łem," rozpom�nal se Juraj Hrachovickż, "a ten zr�dce ho bu� vzal s sebou, nebo n�kam odhodil. Pod�vej se, moj� skł��ky s n�ład�m se ani nedotknul!"
"ProŁ se zbyteŁn� zdrśovat hled�n�m, kdyś i tak nic nenajdeme! Kastel�n m� tak� spr�vnż kl�Ł. Jdu nahoru a płinesu ho!"
"Jenom to ne, Martine! Płedstav si tu hanbu, kdyby sem płib�hl kastel�n se śoldn�łi palatina! Um� si domyslet, co by to pro m� i pro tebe znamenalo?!"
"Ale nem�me Łasu nazbyt, Juraji! Bez kl�Łe to płece nepłjde, a."
"Poł�dn� se porozhl�dni kolem sebe, mośn� je pohozenż n�kde nabl�zku! Kastel�n a śoldn�łi by sotva płeśili, śe n�kdo se za jejich z�dy opov�śil otevł�t v�zen� a pomohl t� zmiji fouknout!"
Martin se s pacholkem pustil do hled�n�. Juraj Hra-chovickż je soustłed�n� sledoval, ale jeho zrak st�le Łast�ji zal�tal ke spoutan� hrab�nce, kter� sebou znovu zaŁala �kubat a h�zet jako ryba na suchu.
"Na�el jsem n�jakż kus śeleza," vykłikl najednou Pavel, "ale to je asi k niŁemu."
Martin byl v moment� u n�ho a vytrhl mu chladnż kov z ruky. Obr�til se a rychle płeb�hl k v�zen�. StrŁil mistrovsky vyrobenż pakl�Ł do z�mku a zat�hl za śelezn� dvełe śal�łe, kter� se k jeho velk�mu płekvapen� otevłely. Vb�hl dovnitł a radostn� objal Hrachovic-k�ho. Pavel se jenom usm�val a s uspokojen�m sledoval bolestn� zklam�n� na tv�łi Alśb�ty B�thoryov�. Zlehka ji zdvihl ze zem� a hodil na jej� �irokou v�ze�skou postel. Nato v�ichni tłi rozesm�t� muśi vy�li ven, zamkli celu a r�zn� vykroŁili sm�rem ke hradu.
�zkżm temnżm otvorem pod hradem se do podzem� spustil muś v Łern�m pl�ti. V ruce drśel śeleznou lampu a rychle kr�Łel pł�mo ke sv�zanżm, st�naj�c�m stałen�m. Slab� sv�tlo lampy ob� śeny vystra�ilo, aś vykłikly hrłzou. �nosce Alśb�ty B�thoryov� viditeln�
pookł�l. Na drsn� tv�łi pł�choz�ho zpozoroval hlubokou jizvu pod pravżm okem, kter� se t�hla aś ke kołenu nosu.
"Petere!" vykłikl radostn�, "s�m Lucifer t� sem poslal! Jde� skuteŁn� na posledn� chv�li!"
Muś v Łern�m pl�ti se sklonil ke zml�cen�mu chlapovi na zemi a nev�ł�cn� kroutil hlavou. Okamśit� vyt�hl z vysok� hol�nky ostrż nłś a płełezal silnż provaz, kterżm byl spout�n jeho spoleŁn�k. Pomohl mu na nohy, popl�cal ho pł�telsky po z�dech a s ironickżm sm�chem popichoval:
"Tedy, Gejzo, ty jsi p�knż osel! Lehce t� dostali! Myslel jsem si, śe jsi �ikovn�j��!"
"Nen� Łas na dlouh� łeŁi, Petere! Za chv�li se młśou vr�tit i s voj�ky, rychle odtud zmiz�me!"
"Sakra! Te� chv�t�! A kdybych nepłi�el, jak by ses vyplazil z tohohle pekeln�ho podzemn�ho labyrintu?" "To se m� pt� ten pravż! Jak ses dozv�d�l, śe jsem tady? Ajak jsi se sem vlastn� dostal?! Pod�vej na ty star� ropuchy! Taky dostaly svoje. Vłe�t� jako ��len�, ne aby vzaly rozum do hrsti a zachr�nily se płed jistou smrt�! Co s nima? Nech�me je tady?"
"Ty bl�zne! Copak jsi płi�el o rozum nebo śpln� oslepl v t�hle temnot�?! Vśdy� toje Ple�at� KoŁi�ka, prav� ruka na�� hrab�nky! Jen se dobłe pod�vej, Gejzo! Na n� se rozvaluje ohyzdn� Kardo�ov�, n�honŁ� a don�eŁka!" "Na tom nez�leś�! M�me m�lo Łasu!" "Mus�me je odtud co nejdł�v dostat! Jinak by katovi urŁit� neunikly!"
Gejza zdvihl lampu nad hlavu a sehnul se ke stałen�m, kter� strachy ztuhly jako kus mramoru.
>,Co tady d�l�te, vy starż Łarod�jnice?" sm�l se, "copak v�s śivot omrzel, śe jste se sem t�hly?!"
Ohledupln� je rozv�zal a postavil na nohy. Kardo-�ovou ukrutn� p�chalo v kł�śi a nev�d�la, zda m� łv�t bolest�, nebo radost�. V hlav� j� huŁelo, proto jenom nepł�tomn� civ�la do pr�zdna. Ple�at� KoŁi�ka byla mnohem vit�hlej��.
"Kde se tu bere�, Petere?" vżskala �t�st�m, "tys byl vśdycky tam, kde n�m s urozenou pan� hrozilo nebezpeŁ�! N� vychytralż a nenahraditelnż koŁ� Peter!"
"A co bude s hrab�nkou? Snad ji nenech� v śal�łi?!" płidala se skł�pavżm hlasem rozl�man� Kardo�ov� a rukama si drśela naraśen� z�da.
"T� uś nepomłśeme! Aspo� ne dnes!"
"Poslouchej, Petere, miz�me odtud," ozval se nal�hav� Gejza, "nebo za chv�li n�s v�echny płivłou do kl�dy a skonŁ�me v BytŁi jako ostatn�!"
"M� pravdu, jdeme! Jenom �koda na�� n�mahy! Nebżt toho proklet�ho Pov�zana, byli bychom uś hra-; b�nku odv�śeli na bezpeŁn� m�sto!"
Tryzn�n� v BytŁi
V muŁ�rn� bytŁansk�ho hradu se rozl�haly zoufal� vżkłiky a vl�dla tam stra�n� atmosf�ra. Kastel�n Ga�par Baj�ky pozoroval pr�ci statn�ho, do pasu obnaśen�ho kata. Jeho mohutn�, jako ze śeleza ukovan� svaly se hroziv� leskly ve sv�tle planouc�ch pochodn�. Kat st�l u hlavy vłe�t�c� Majern�kov�, jej�ś nohy a ruce byly pevn� płiv�z�ny k dlouh� dubov� lavici skłipce. S rukou na smrtonosn� klice Łekal na pokyny svżch p�nł.
"Je pravda," ozval se cynickżm hlasem pł�seśnż not�ł Kardo�, "śe jste spoleŁn� s Alśb�tou B�thoryovou strojily śklady na�emu panovn�kovi, Jeho kr�lovsk�mu VeliŁenstvu Maty�ovi, d�le urozen�mu p�novi Juraji Thurzovi i kr�lovsk�mu r�dci Imrichu Megyerymu?! Co v�s vedlo k takovżmto skutkłm?!"
Jeho nemilosrdnż pohled se setkal s kalnżma, zoufalżma oŁima śeny, kterou ned�vno płivlekli aś z Myjavy. Otł�sl se. Vżraz jej� tv�łe vyzałoval stra�nou nen�vist a pohrd�n�, jako by s�m ��bel na n�ho cenil ostr� zuby. Neodpov�dala ani na jednu ot�zku. Surov� muŁen� nepłin�elo oŁek�vanż vżsledek. I te� Majern�kov� zarputile mlŁela a vrhala pohledy pln� odporu. Pł�seśnż not�ł proto kżvl na kastel�na BytŁansk�ho hradu, aby zakroŁil. Ten Łekal jenom na tento pokyn, popo�el bl�śe k ne��astnici a chytil ji za vlasy, slepen� potem a �p�nou do kuŁeravżch chom�Łł.
"Bude� uś koneŁn� mluvit, ty bestiejedna, nebo ne?!" vrhl se na ni. "I kdyś m� v sob� sedm ��blł, odtud nevyjde� dł�v, dokud se ke v�emu nepłizn�! Jinak t� n� pł�tel Jon�," uk�zal vżstraśn� rukou na kata, "roztrh� na c�ry jako kus pra�iviny!"
Zavl�dlo nepł�jemn� ticho. Tv�ł muŁen� śeny se st�hla do ohavn� grimasy, kter� byla płedzv�st� zułiv�ho vżkłiku:
"Ty m� v sob� sedm ��blł, bżŁ� semeno! Fuj! Jsi obluda, a ne Łlov�k! Temn� s�ly t� krut� potrestaj� za tvoji surovost a opov�ślivost!"
Neś se kastel�n Baj�ky vzpamatoval, plivla mu pł�mo do tv�łe. Jej� ł�dk� sliny mu st�kaly z oŁ� po Łervenżch vypasenżch tv�ł�ch a odporn� zap�chaly. Nejdł�ve se na ni cht�l vrhnout, ale kat ho zadrśel a varovnżm pohledem naznaŁil, aby se uklidnil. Zat�mco se kastel�n s hnusem ut�ral, Jon� płistoupil ke skłipci a sevłel kovovou kliku hł�dele. ZaŁal j� pomalu ot�Łet, aś sebou cel� t�lo
ne��astn� śeny trhlo a svaly vystupuj�c� zpod roztrhanżch hadrł se napnuly jako t�tiva luku.
VybiŁovanou atmosf�ru najednou płe�al stra�nż a neust�le se stup�uj�c� kłik. Kat na chv�li zm�rnil tlak a kastel�n, kterż nespustil oŁi z uboh� śeny, zułiv� załval:
"Nesly�elas, Łarod�jnice, co se t� urozenż p�n Kar-do� r�Łil pt�t?!"
Odpov�d� mu bylo jenom bolestn� st�n�n� a t�śk� dżch�n� tżran� śeny. V zoufal� bezmocnosti odvr�tila hlavu na druhou stranu ke zdi.
Mezit�m se u n� op�t ocitl pł�seśnż a dłrazn� ji varoval:
"Kdyś nebude� mluvit, ty ��blova sluśko, pomłśeme ti ohn�m! I Łert se ohn� boj�. Mistr Jon� um� velmi dobłe smaśit śiv� lidsk� maso!"
Po znetvołen� tv�łi Majern�kov� płelet�l z�blesk smrteln�ho zd�en�. ZachrŁela n�kolik nesrozumitelnżch slov a potom ztichla.
"Bestie!" zaklel pł�seśnż a dal znamen� katovi, kterż uś v�d�l, co m� d�lat. MuŁ�rnu zanedlouho naplnil nesnesitelnż z�pach sp�len� lidsk� kłśe a masa. Znev�śenż a po pomst� touś�c� kastel�n Ga�par Baj�ky s uspokojen�m sledoval stra�n� divadlo. Najednou ale jako v transu vytrhl pochode� z katovy ruky, sevłel Majern�kov� Łelisti, naklonil se k n� a zasyŁel:
"Bude� koneŁn� mluvit, ty jedna hyeno? Pokud ne, opeŁe� se zaśiva i bez s�dla!"
Nejdł�ve bylo sly�et jenom kletby a chrŁen�, kter� znovu płe�ly do urputn�ho ticha. Kastel�n płistoupil k muŁidlu a na jeho pokyn kat pokraŁoval v tżr�n�.
"Zadrś, ��ble! Zapł�sah�m t�, nemuŁ m�! V�echno pov�m, v�echno vyzrad�m! K�ś bys shołel v ohni pekeln�m!" vydralo se z trżzn�n� śeny.
"Mluv tedy, neś si to rozmysl�m!" r�zn� ji okłikl pł�seśnż a pokynul rukou zapisovateli, aby se płipravil.
"Urozen� pan� Alśb�ta," zaŁala Majern�kov� utr�pen�, "nen�vid�la osv�cen�ho palatina Juraje Thurza i Megyeryho, kterż vełejn� pranżłoval jej� zloŁiny, p�chan� na d�vŁatech. Jednou, kdyś neŁekan� zav�tali na hrad, hrab�nka oba srdeŁn� płijala a d�vŁe, kter� t�sn� płed jejich pł�chodem umuŁila k smrti, dala narychlo vhodit do hladomorny. Kdyś se najedli, płik�zala płin�st kol�Łe z t�sta, kter� se zad�l�valo v neck�ch. V t�ch neck�ch, napln�nżch bylinnżm odvarem, se płedt�m koupala, dv� hodiny se d�vala na sebe do zrcadla, odł�kala zakl�nac� formule, aby jedovat� t�sto m�lo smrtelnż śŁinek na jej� nepł�tele. Urozen� byla posedl� magi� a Ł�rami."
"Co se stalo potom?" płeru�il ji nervózn� kastel�n Baj�ky.
"Urozen� p�ny, kdyś se zvedli od stolu, velmi bolely śaludky, aś kłiŁeli. Osopili se na hrab�nku s t�m, śe ty kol�Łe byly urŁit� otr�ven�, nebo� m�ly divnou chu�. Pan� m� zavolala a musela jsem jim uvałit l�Łivż odvar."
"Stra�n�!" zhrozil se pł�seśnż not�ł Kardo�. "UrŁit� toho v� je�t� mnohem v�c, ty jedna bestie! Je pravda, śe se B�thoryov� koupala v lidsk� krvi?!"
"Nev�m, pane, to opravdu nev�m!" zvolala a odvr�tila tv�ł. Pł�seśnż ohavn� zaklel. Na jeho pł�kaz Jon� postupn� ot�Łel hł�delem skłipce. Majern�kov� bolestn� łvala, ale kat ani trochu nepovolil.
"Zadrś, satane! Ano, je to pravda, śe ta proklet� coura se koupala v krvi nevinnżch panen."
V�ce se ale uś nedozv�d�li, nebo� zmuŁen� śena omdlela.
117

Na hrad� a pod hradem
Martin Povaśan, Juraj Hrachovickż a far�łłv pacholek Pavel vystupovali po strmżch schodech, vedouc�ch od podzemn�ch śal�łł k śeleznżm dveł�m. Byl to vstup do podzem� z doln�ho n�dvoł� hradu, kde bydleli voj�ci a dr�bov�. Martin se snaśil otevł�t dvełe, ale marn�. Byly zamŁen�, jako by palatinovi voj�ci navśdy opustili hrad i v�zen�, kde m�li hl�dat odsouzenou Alśb�tu B�thoryovou. "PoŁkej, Martine," zvolal Hrachovickż, "pokus�m se n�co vymyslet! Ale i tak mi nejde do hlavy, proŁ tu nen� ani śiv� du�e."
"Kde je str�ś? Co se to tu vlastn� d�je? Jak se ta śensk� s t�m hulv�tem mohla dostat ven?"
"M� se neptej, j� o niŁem nev�m! Kastel�n by m�l bżt nejl�pe informovanż o situaci na hrad�, nebo ne?" "Ale kdepak!" płidal se Pavel. "P�ni maj� svoje zpłsoby a v t�ch se nikdo nevyzn�!"
Najednou se śelezn� dvełe rozlet�ly jako ve stra�ideln�m z�mku. Martin, kterż st�l za nimi, nestaŁil uskoŁit a dostal z�sah rovnou do hlavy. Zajiskłilo se mu płed oŁima a v hlav� uc�til ostrou bolest. Ztratil rovnov�hu a skut�lel se ze schodł.
"Dej pozor, Martine!" staŁil je�t� vykłiknout Hrachovickż, kterż byl o n�kolik schodł n�ś. Padaj�c� kamar�d mu podrazil nohy a statnż z�meŁn�k jenom bezmocn� rozhodil rukama, hledaj�c n�jakou oporu. Pochode�, kterou drśel v ruce, velkżm obloukem vylet�la ke stropu a spadla na zem. Pacholek nem�l kam uskoŁit, a tak se tak� zł�til jako pod�atż.
"Ani se nehni, jestli je ti śivot milż! Jinak ti kośich rozstł�l�m na kusy!" zakłiŁel ozbrojenż śoldn�ł, kterż st�l ve dveł�ch, a bleskov� seb�hl dolł po schodech. Za n�m dal�� tłi od hlavy k pat�m vyzbrojen� chlapi. Kaśdż drśel v ruce nabitou pistoli a m�łil na nezn�m� n�v�t�vn�ky podzem�.
"Pt�Łky jsme naŁapali pł�mo na m�st�," sm�l se jeden z voj�kł. "Kdov�, co tady d�lali?!"
"Ruce za hlavu, drbani," vykłikl dal�� śoldn�ł, "a złsta�te sed�t na zemi! Ani se nehn�te, nebo v�s odtud vynesou na m�r�ch!"
Płekvapenż Martin POVA�AN, kterż se poł�dn� uhodil a v hlav� mu huŁelo, v okamśiku zhodnotil situaci. Cht�l vyskoŁit a vrhnout se na voj�ka płed n�m.
"Se�, pt�Łku! Nepłjde� nikam!" załval na n�j urostlż śoldn�ł a kopl ho do hlavy. Martin odlet�l a złstal nehybn� leśet. Vz�p�t� nad n�m zasvi�t�la kulka a odrazila se od studen� st�ny. Ohlu�uj�c� vżstłel se rozl�hal podzem�m a v nekoneŁn� ozv�n� se nesl zp�t.
Pod zasn�śenżm �achtickżm hradem blikalo mal� sv�t�lko. Muś v Łern�m pl�ti st�l nad spu�t�nżmi padac�mi dvełmi a chr�nil rukou ohe� pochodn� płed prudkżm ledovżm v�trem. Vedle n�j se postupn� objevily tłi promrzl� postavy.
"D�kybohu, śe jsme se dostali z t�hle pekeln� propasti!" vykłikla radostn� Kardo�ov�.
"Nevłe�ti!"okłiknul ji Gejza. "B�śte k vozu, płijdeme za v�mi!"
Babizny se s n�mahou brodily v hlubok�m sn�hu k san�m, vrchovat� nalośenżm dł�v�m.
Jak zavłeme dvełe do podzem�?" zeptal se Gejza.
"Zvenku se zavł�t nedaj�!" vztekle mu odseknul chlap s jizvou. "Ale to n�m uś młśe bżt jedno! M� tu kon�?!"
"Dokonce tłi! Jeden je młj a dva dal�� jsem na�el płiv�zan� v hou�tin�. A u potoka stoj� san� i se z�płahem. Dva statn� �tajer�ci!"
"Patł� Povaśanovi. A v hou�tin� je płece tvłj, z�meŁn�kłv a młj kł�!"
"M�me lehkou cestu, Petere! Nebżt tebe, chystali l bychom se na onen sv�t. Rychle, pryŁ odtud!"
"Ale s pr�zdnżma rukama! Takov� jedineŁn� pł�leśitost se n�m uś nenaskytne!"
"Kdo to mohl v�d�t? Netu�il jsem, śe ten ��lenec Martin mi takhle zkł�ś� pl�ny a skoro m� płiprav� l o hlavu."
"M� aspo� ty pen�ze, Gejzo?"
"Jenom dv� st� zlatżch. Dv� st� jsem vyplatil Hracho-vick�mu jako z�lohu."
"Ty ses zbl�znil, Łlov�Łe! V tom pł�pad� je mus�me od n�ho dostat i s śroky!"
Obr�til se a beze slova zam�łil k hou�tin�m. Gejza ho pokorn� n�sledoval. Sotva tam do�li, ozval se ze tmy t�hlż śenskż hlas:
"H��j, chlapci! Sbohem a bu�te opatrn�!"
Kdyś Juraj Hrachovickż vid�l, co se d�je, d�l na nic neŁekal. VyskoŁil jako tygr a vrhl se na voj�ka, kterż płed chv�l� vystłelil na jeho vysvoboditele. V okamśiku ho srazil na zem a rychle mu vytrhl pistoli z ruky. P�st� ho pra�til mezi oŁi a ohl�dl se, jestli se n�kterż dal�� voj�k nechyst� vystłelit. Vtom uc�til na ��ji chladnou hlave� pistole a kdosi na n�ho załval:
"Ani se nehni, nebo ti ustłel�m palici!"
"Zkus to, ty hajzle!" załval Hrachovickż. Chytil ho neŁekan� za nohy a vyhodil do vż�ky. Chlap narazil hlavou do n�zk�ho stropu a sesul se bezvl�dn� na zem. Mezit�m se vzpamatoval i Martin POVA�AN. Zahv�zdal na Pavla, kterż se v posledn� chv�li staŁil vyhnout błich�Łi, jenś se na n�j ł�til ze schodł. Chlap se rozt�hl na kamenn� podlaze a złstal nehybn� leśet. Hrachovickż odv�śn� skoŁil do cesty i Łtvrt�mu śoldn�łi. Ten ale nev�hal a bleskov� vystłelil. POVA�AN, kterż byl za jeho z�dy, mu ale je�t� v posledn� chv�li staŁil podtrhnout nohy, takśe vżstłel minul c�l a kulka se ztratila kdesi v hlubin�ch podzem�. Pacholek i vylekanż Hrachovickż zułiv� napadli śtoŁn�ka, kterż skonŁil podobn� jako jeho druhov�.
"V śal�łi, kde sopt� ��len� B�thoryov�, vis� na h�c�ch n�kolik silnżch provazł! Otevłi dvełe a płines je, ale rychle!" volal POVA�AN na Hrachovick�ho.
Netrvalo dlouho a Łtyłi zdatn� palatinovi śoldn�łi se potluŁen� a sv�zan� octli v cele spoleŁn� s Łachtickou pan�. Tłi pł�tel� sebrali v�echny pistole a Hrachovickż rychle zavłel mł�śe śal�łe,
"A te� kam, Martine?" ptal se, kdyś schoval kl�Ł do kośen�ho pouzdra.
"Na hrad, za kastel�nem!"
"To ne! Kdov�, co se tam d�je a komu padneme rovnou do pasti! Mimoto, kastel�n nebude błhv�jak nad�enż, śe jsme mu spoutali osobn� str�ś Łachtick� pan�!"
"Tak co chce� d�lat? Nem�me moc Łasu!"
"Vra�me se co nejdł�ve pro ty hnusn� babizny a pro fale�n�ho posla hrab�te F�bryho! Potom młśeme zavolat kastel�na, aby se płesv�dŁil na vlastn� oŁi, co se tu d�je!"
,Ale, Juro! Snad se nechce� tahat s tak odpornżm błemenem po podzemn�ch chodb�ch aś sem?!"
"Jinou mośnost nem�me! Nejdł�ve mus� m�t dłkazy, aś potom ze sebe młśe� d�lat hrdinu, zachr�nce i str�śce tohohle proklet�ho hradu!"
V zasn�śenżch hor�ch, kter� se ze severn� strany �Achtick�ho hradu rozprost�raly aś ke Kamenn�mu vrchu; nad Novżm M�stem, se ozżvalo slab� zvon�n�. Dva siln� �tajer�ci, zapł�hnuti do t�śkżch san� nalośenżch dłevem, cv�lali pod pr�skaj�c�m biŁem Ple�at� KoŁi�ky.; Vedle n� sed�la zkłehl� Kardo�ov�, jedovat� vykłikuj�c, na nevinn� zv�łata, kterżm z nozder stoupala sr�śej�c� se p�ra:
"Tahejte, mr�iny pra�ivż, nebo v�s t�m biŁem na kousky rozsek�m!"
"A potom płjde� p�ky nebo zmrzne� v mrazivż noci, ty star� jeśibabo," usadila ji Ple�at� KoŁi�ka. "Młśe� bżt r�da, śe kon� poslu�n� tahaj� tak t�śkej n�klad! Ti dva fi�kusov� by n�s s sebou urŁit� nevzali!"
"M�me z pekla �t�st�, Heleno, śe ten �tram�ckż koŁ� Peter se n�s ujal a dostal n�s z podzem�! Uś jsme m�lem skonŁily v katovżch pazourech!"
"To je pravda! Je to vychytralej chlap. Hodn� si od n�j uśily hlavn� ty mladż coury, co je s dovolen�m urozen� pan� Alśb�ty svl�kal a trżznil jako ��bel!"
"UrŁit� ho dobłe platila, protośe si uś d�vno poŁ�nal jako p�n a podnikal na vlastn� p�st. Ty bys o tom m�la n�co v�d�t, Heleno."
"Nepopichuj, nebo t� shod�m ze san�! Vśdy� toho chlapa nebylo posledn� tłi m�s�ce vłbec vid�t. Jako by se pod n�m zem slehla! Marn� ho hrab�nka dala hledat. Ten tu�il, śe se n�co chyst�, proto se vypałil jako smrad!"
"Moje łeŁ! Musel dobłe v�d�t, co se d�je, ale nikomu nełekl ani slov�Łko. Te�, kdyś je po v�em, chce si hrab�nku naklonit, proto narafiŁil jej� śnos!"
"Ksakru, Erśo! Uś mi do�lo, proŁ ji neunesl s�m! Poslal tam rad�ji n�koho jinżho, protośe se b�l, śe ho poznaj�."
Klusaj�c� kon� uc�tili, śe je płestala drśet pevn� ruka. Spla�en� se rozb�hli m�rnżm svahem. Star� borovice jako by uhżbaly vrchovat� nalośen�mu vozu, a ve v�tru za n�m natahovaly dlouh� v�tve, ze kterżch se sypal ledovż sn�h. Babizny vłe�t�ly strachy, ale san� uś nabraly neovladatelnou rychlost. Kon� let�ly mezi stromy jako zdivoŁel�.
"Jsi proklat� Łarod�jnice, Heleno! ��t�me se rovnou do pekla!" vłe�t�la Kardo�ov�.
Jakmile se hrab� Peter F�bry a jeho dva spoleŁn�ci rozlouŁili s kostolanskżm far�łem, vydali se sm�rem na Krakovany. Za vesnic� nejdł�ve vyjeli na hradskou, kde byl sn�h udupanż ko�skżmi povozy a san�mi. V tak pozdn� hodinu na cest� nikoho nepotkali. Obloha se zat�hla a zaŁal fuŁet zułivż severn� v�tr. Kdyś proj�śd�li vedle OŁkova, Pavel ��rskż zakłiŁel proti bur�cej�c�mu sever�ku:
"Pane, mysl�m si, śe by bylo lep�� se st�hnout do hostince v Podol�."
Cesta se płed nimi prudce st�Łela doprava a klesala do śdol�. V tom okamśiku hrab� F�bry zbystłil zrak. Ze zat�Łky se vynołily nejdł�ve �ir�ky, potom ramena a nakonec cel� jezdci. Dva nezn�m� let�li na kon�ch proti nim jako blesk. Sotva se staŁili hrab�ti a jeho spoleŁn�kłm vyhnout. Hrab� F�bry upłen� hled�l na płij�śd�j�c�. V tom kr�tk�m okamśiku, neś se minuli, setkal se jeho pohled s pohledem zn�m� tv�łe, znetvołen� hlubokou jizvou pod pravżm okem. Prudce zastavil kon�, aś mu zv�łenż sn�h zpod jeho kopyt zasypal obliŁej. Rychle s�hl pod sedlo a v ruce sevłel nabitou pistoli. Strhl rukavici a płilośil prst na spou��. Z hlavn� pistole vy�lehl modrofialovż plamen. Hrab� F�bry popoh�n�l stateŁn� zv�łe sm�rem za jezdci a znovu nab�jel pistoli. Ozval se dal�� ohlu�uj�c� vżstłel, jako by zahłm�lo, ale tentokr�t kulka zasvi�t�la vedle hlavy płekvapen�ho hrab�te. Ten op�t nam�łil na z�kełn�ho chlapa a vystłelil. Minul ale c�l a jeho kł� se najednou spla�il. Vzepjal se na zadn�ch noh�ch a nechtel b�śet d�l. Hrab�: se v posledn� chv�li sklonil na jeho ��ji, ale neś uklidnil spla�en� zv�łe, nezn�m� jezdce pohltila noc.
Kastel�n �achtick�ho hradu Michal Horv�th veŁełel u bohat� prostłen�ho stolu v horn�m pal�ci, kdyś se otevłely dvełe a do j�delny ve�el vysokż, v Łerven� uniform� obleŁenż kapit�n.
"R�Łil jste m� zavolat, urozenż pane?"
"Vezmi ihned Łtyłi chlapy, ohe� a kl�Łe. Płjdeme do podzemn�ho śal�łe nav�t�vit ubohou hrab�nku. Rozum�l jsi?!"
"Płirozen�, vzne�enż pane! PoŁk�m na v�s se svżmi muśi na doln�m n�dvoł�, pokud si to płejete."
"B�ś uś, hned płijdu!" łekl kastel�n stroze. Kapit�novo hrd� drśen� t�la a namy�len� vystupov�n� ho dr�śdilo. Pokłiśoval se a vstal od stolu.
"Nech v�echno prostłen�, Ondr�i," obr�til se na sluhu, kterż bral ze stolu velkou porcel�novou m�su, "jen co se vr�t�m nahoru, tak je�t� chv�li v j�deln� posed�m!"
"Jak płikazujete, urozenż pane. Zde je v� kośich a klobouk, venku je mraziv� noc," odpov�d�l sluha a pod�val ho kastel�novi.
Zamy�lenż Michal Horv�th vy�el z j�delny a zam�łil napł�Ł malżm n�dvoł�m ke kapit�novi a jeho muśłm. St�li v mal�m vżklenku a kaśdż voj�k mimo kapit�na drśel v ruce hoł�c� pochode�. Nat�hl se po jedn� z nich a rozhodnżm gestem naznaŁil, aby v�ichni sestoupili do podzem�. Kdyś se zastavili u mł�ś� śal�łe, kastel�n nev�łil vlastn�m oŁ�m.
"Vy płivandrovalci, vy dareb�ci a mamlasov�!" vybuchl. "V�ichni budete o hlavu krat��! Vysv�tlete mi, kapit�ne, co to m� znamenat?!"
"Nem�m co vysv�tlovat, pane kastel�ne! Nejdł�ve mus�m zjistit, co se tu vlastn� stalo. Vłbec nech�pu, jak se moji Łtyłi ozbrojen� lid� dostali za mł�śe!"
"A v�ichni jsou sv�zan� jako snopy sena! I na�e milostiv� pan� si leś� sv�zan� v posteli a nemłśe promluvit ani slov�Łko! To si je�t� odsk�Łete, kapit�ne! A te� ihned otevłete śal�ł!"
"Kl�Łe jsou tady, urozenż pane! Na�t�st� je m�m v kapse!" ozval se vypla�enż śoldn�ł za mł�śemi a pod�val kl�Łe rozzułen�mu kastel�novi. Om�men� a potluŁen� voj�ci se uś d�vno probrali ze mdlob a s obavami oŁek�vali, co s nimi bude. Tłe�tili oŁi na sv�ho kapit�na i na rozŁilen�ho kastel�na, kterż v ruce hroziv� sv�ral hoł�c� pochode�.
Kastel�n strŁil kl�Ł do z�mku a r�zn� otevłel dvełe. Popo�el k velk� posteli, na kter� leśela B�thoryov�, a vytrhl j� z roz�klebenżch śst chom�Ł shnil� tr�vy.
"Dovolte, hrab�nko, abych v�s vysvobodil z t�ch provazł! Vid�m, śe v�s n�kdo mistrovsky opil suchżm rohl�kem!"
"Ty star� kryso! Jak si dovoluje� se mi vysm�vat?| zasyŁela Łachtick� pan�.
"Tak dost, milostiv�! Bu� m� płestanete ur�śet a budete odpov�dat na moje ot�zky, nebo v�s nech�m spoutanou celou noc a celż den. Tak si vyberte, ale rychle!"
"Ty mi snad bude� rozkazovat, smradlav� kryso?! Jak] se opovaśuje� se mnou."
NestaŁila dokonŁit, nebo� rozhn�vanż kastel�n j� vrazil chom�Ł tr�vy zp�t do śst tak, śe se skoro udusila.
"Jak si płejete, urozen� pan�! Ale nezapom�nejte, śe va�e panstv� a neomezen� moc jsou uś jen krvavou vzpom�nkou!"
Zachmułenż str�śce V�hu
Na druh� stran� zamrzl�ho V�hu, v hlubokżch hor�ch Inovce, vysoko nad sn�hem zasypanżmi vesnicemi a samotami se vyp�n� mohutnż hrad Temat�n. Mezi zasn�śenżmi lesy, jeś ho obklopuj� ze v�ech stran, vl�dne klid.
Stanislav Thurzo, majitel tohoto orl�ho hn�zda, płede dv�ma dny odcestoval do V�dn� na kr�lovskż dvłr.
Jeho mlad�, nev�edn� kr�sou obdałen� manśelka Anna Rosina Listiusov�, dcera barona Jana Listiuse a Anny, tr�v� s velkou nechut� samot�łsk� dny na pust�m Temat�n�. Mezi mrazivżmi kopci a nekoneŁnżmi horami poci�uje pr�zdnotu a pocit samoty ji napl�uje neklidem a nudou. Kam by se tak mohla vydat?
Nejrad�ji se zdrśuje se svżm manśelem ve V�dni nebo na �intav�. Tam na vodn�m hrad� je vśdy ru�no a nen� nouze o z�bavu.
�ije v manśelstv� jiś tłin�ct let, ale kdyby to z�viselo
na n�, d�vno by ho opustila a ode�la s kr�snżm mladżm plukovn�kem Ujlakym anebo s t�m �vih�ckżm kapit�nem Bako�em. Mośn� by podala svoji p�st�nou ruku tomu francouzsk�mu nebo i �pan�lsk�mu v�vodovi, kteł� s n� ve V�dni odv�śn� koketuj�.
Co m� d�lat ona, kr�sn� a mlad� śena, kdyś ostł�lenż gener�l tr�v� dlouh� m�s�ce v Zadunajsku na tureck�m pomez�, v R�bu, v Ostłihomi nebo ve V�dni u kr�le Łi v Pre�purku?!
Anna Rosina Listiusov� sed� v horn� s�ni pal�ce a jako svrchovan� pan� hradu Temat�n vyd�v� rozkazy na z�tłej�� den.
Najednou si vzpomene na Ester, mladou, urostlou sluśku, kterou dala dopoledne uvrhnout do v�zen�, kdyś z neopatrnosti rozbila jej� vz�cnou kłi���lovou v�zu. Uboh� d�vŁe! Ani netu��, śe nikoliv pro vz�cn� sklo, ale pro ��belskż amulet, kterż urozen� pan� zboś�ovala, se dostala do stra�n� v�znice.
Anna Rosina popo�la od okna k vyłez�van�mu stolu, s�hla po stł�brn�m zvonku a zazvonila. NedoŁkav� pohl�ś� na dvełe, ve kterżch se za chv�li objevila shrben� sluśka Kata.
"Zavolej n�kter�ho voj�ka, vezmi lampu a biŁ, płjdeme do śal�łe! Te� hned!"
"Jak rozk�śete, urozen� pan�, ale do płlnoci je je�t� daleko! Nechv�tejte tolik."
"Nevydrś�m aś do płlnoci! Tu husu potrest�m hned!"
Neun�hlete se, urozen� pan�! To d�vŁe je śpln� nevinn�!"
"Ud�lej to, cojsem ti płik�zala, a neodmlouvej, Kato! "Płines mi kośich a nezdrśuj!"
Star� sluśka se poslu�n� uklonila a ode�la. Anna Rosina Se posadila do pohodln�ho kłesla, płivłela oŁi
zasyŁela a płedstavila si vylekan� d�vŁe, kter� se stane zase jej� śivou kołist�.
Po kamennżch toŁitżch schodech, vedouc�ch z pal�ce na horn� n�dvoł�, opatrn� sestupuje pan� a vedle n� komorn� Kata. Płed nimi pevnżm krokem jde velitel hradn� str�śe. V jedn� ruce drś� velkou lampu, ve druh� hoł�c� pochode�, jej�ś Łernż dżm stoup� nad jejich hlavy a ot�r� se jako had o vysokż strop schodi�t�.
Pr�v� vy�li ven a śzkżm chodn�Łkem, po obou stran�ch vroubenżm odh�zenżm sn�hem, kr�Łeli na n�dvoł� k padac�mu mostu.
Kdyś proch�zeli kolem str�śn� v�śe obr�cen� na jihovżchod, voj�ci tłe�tili oŁi na sv�ho velitele urozenou pan� Annu, kter� si je zm�łila opovrślivżm nen�vistnżm pohledem. Do�li ke sn�hem zasypanżm schodłm.
"Dejte mi kl�Ł, pane kapit�ne," rozk�zala hrab�mka "a b�śte se vyspat. Uś v�s nebudu potłebovat!"
"Złstanu tady s v�mi, urozen� pan�! Toto nen� vhodn� pro v�s. Jsem zodpov�dnż za va�i bezpeŁnost.
"�ekla jsem, pane kapit�ne, śe uś v�s nebudu potłebovat! Nechte tady sv�tlo a młśete j�t!"
Jakmile hrab�nka Anna vstoupila do v�zen�, ponołen�ho do neproniknuteln� tmy, rozk�zala zm�nżm hlasem komorn�:
"Zapal v�echny sv�ce na sv�cnech, Kato! Ale
Jen co je uplakan� Ester zahl�dla, płib�hla a vrhla płed hrab�nkou na kolena. Upłela na ni velk� uslzen� oŁi a śp�nliv� ji prosila:
"Milost, milost, urozen� pan�! Netrestejte moji ne�ikovnost! Do smrti u v�s budu slouśit, jen mi pro Kristovy r�ny odpus�te!"
Anna Rosina Listiusov� neodpov�dala. Uhodila ji surov� do tv�łe a rozesm�la se. Płekvapen� a strach d�vky ji j�st� v�ce vyburcovaly, rvala ji za vlasy a otevłenżmi dlan�mi ji bila po tv�łi. D�vŁe kv�lelo bolest�, ale nebr�nilo se. OŁek�valo zaslouśenż trest a hrdinsky trp�lo, sn�ej�c krut� r�ny a nepł�Łetnż sm�ch posedl� hrab�nky. ,Ty couro," zułiv� kłiŁela pan�, "ty hnusn� d�vko! S t�ma vagabundama ve vojensk�m mundśru se um� kurvit, ale na moje vz�cn� dary nejsi schopna d�vat pozor! Tu m�!"
Op�t ji uhodila po tv�łi a vz�p�t� se na ni vrhla, a ji zaŁala �krtit, ale kdyś uvid�la smrtelnou hrłzu na jej� tv�łi, neŁekan� se j� zakousla do l�ce. Vystł�kla krev a d�vŁe zajeŁelo bolest�. Instinktivn� nat�hlo siln� ruce odhodilo ukrutnou Listiusovou na zem. Ta na nic jin�ho neŁekala. VyskoŁila a k velk�mu płekvapen� uboh� Ester b�śela do tmav�ho kouta v�znice, ze stropu tam visely dva siln� provazy, upevn�n� na śeleznżch h�c�ch. Neś se Ester vzpamatovala z prvn�ho �oku, siln� ruce hrbat� Katy ji chytily jako p�rko. Marn� sebou h�zela, kłiŁela a trhala, komorn� ji dovlekla k Listiusov�, kter� j� sv�zala ob� ruce. Zoufal� Ester cht�la kopnout hrab�nku do błicha, ale ta se jenom hystericky rozesm�la a odskoŁila. D�vka złstala bezmocn� viset nad zem� a nemohla se ani pohnout, nebo� v�ha cel�ho t�la se płen�ela na roztaśen� ruce. Svl�kni ji, Kato!" rozkazovala Anna Rosina panoaŁn�n�. "Ne�etłi ji, fenu jednu!"
V pomaten� sama strh�vala �aty z ne��astn� Ester znovu se sm�la jako ��blem posedl�. Kdyś zahl�dla mlad� obnaśen� t�lo, zułiv� uchopila do ruky velkż biŁ, kterż j� pohotov� podala komorn�. Nel�tostn� sluśku
�lehala a płes stehna a płes z�da.
a płedstavila si vylekan� d�vŁe, kter� se stane za chv�li jej� śivou kołist�.
D�vka nejdł�ve bolest� kłiŁela, potom łvala. A Ł�m v�ce projevovala utrpen�, t�m v�ce byla hrab�nka surov�j��. BiŁovala ji nel�tostn� a tak zułiv�, aś j� na z�dech natekly nejdł�ve Łerven�, potom namodral� pruhy. Krut� Lis-tiusov� se pł�mo dusila sm�chem a spoleŁn� s n� i hrbat� komorn�, kter� vystł�dala svoji pan� v biŁov�n�, kdyś se jej� ruka vys�lila a uś nemohla d�l �lehat bezmocn� d�vŁe.
V pozdn� noŁn� hodinu
V lese pod �achtickżm hradem se ł�t� v mraziv� noci po strm� śzk� cest� ko�sk� spłeśen� se san�mi. Ple�at� KoŁi�ka z n�ho najednou vylet�la jako shnil� hru�ka a zaryla se nosem do hlubok�ho sn�hu. S kłikem se zvedla ze zem� a pozorovala jeŁ�c� Kardo�ovou, kter� bezradn� oŁek�vala svłj konec. Kon� seb�hli z cesty, san� se najednou prudce naklonily na pravż bok a zastavily se. Kardo�ov� ztratila łeŁ a mlŁky se kłiśovala. LouŁila se se sv�tem i s KoŁi�ovou, ale nic se nestalo.
"Ty proklet� Łarod�jnice! Aby se ti stłeva potrhaly, aby ti l�taly jako bab� l�ta! M� ty ale z pekla �t�st�, śe jsem cel�, Erśo! Jinak bych ti t�mahle ledovejma rukama krkem zakroutila!"
"M�j slitov�n� se starou śenskou, Heleno! A kam se vlastn� śeneme?" vykłikla skł�pav� Kardo�ov�, "uś m�m nohy cel� omrzl�!"
"Dobłe ti tak, ty zubat� Łarod�jnice! Kvłli svż lakot� jsi jenom kost a kłśe! Ukl�d� pen�ze do truhlice, ale sama si nic nedopłeje�! K Łemu ti budou, kdyś za chv�li i tak skonŁ�me v katovejch pazourech?!"
"Ty mi nic neł�kej, Heleno! Ty jsi nahrabala u hrab�nky B�thoryov� tolik zlatżch, śe bys za n� mohla koupit z�mek! Kam jsi je nacpala, co?!"
Ple�at� KoŁi�ka neodpov�d�la, jenom se na ni zamraŁila a vztekle si odplivla. Kon� poslu�n� klusali a za chv�li se ve sn�hem osv�tlen� noci vynołila tmav� silueta v�śe �achtick�ho z�mku. Cesta se klikatila po lev� stran� jeho mohutnżch opevn�n�. KoŁi�ova płibrzdila kon�, aby se v ostr� zat�Łce san� nepłevr�tily. S nalośenżm dłevem prolet�ly pod�l fary a za n�m�st�m zaboŁily do śzk� uliŁky, lemovan� po obou stran�ch skromnżmi, k sob� se tisknouc�mi domky. K velk�mu płekvapen� zmrzl� Kardo�ov� zastavily rovnou płed domem, ve kter�m bydlel Martin POVA�AN.
"Co to d�l�, Heleno?!" vylekala se Kardo�ov�.
M�sto odpov�di ji Ple�at� KoŁi�ka jednou rukou chytila za krk a druhou j� zacpala śsta. Płehodila si ji płes �irok� ramena jako pytel brambor a rychlżm krokem upalovala pryŁ. Ohl�śela se płitom na v�echny strany, ale nikde nebylo ani śiv� du�e. Aś kdyś se koneŁn� zastavila płed velkżm zd�nżm domem, shodila Kardo�ovou z ramen a postavila ji na nohy. �m�trala v hlubok� kapse kośichu, a kdyś na�la kl�Ł od br�ny, rychle odemkla. Pr�v� v t� chv�li se strhl prudkż v�tr a zaŁalo chumelit. Ze zasn�śenżch hor, kdesi od Vl�rsk�ho prłsmyku, se płihnala vichłice.
"Poslouchej, Heleno," ptala se Kardo�ov� vystra�en�, kdyś vch�zely branou, "proŁ jsi vr�tila povoz s n�kladem dłeva płed Povaśanłv dłm? Copak jsi płi�la o rozum?!"
"D�kuj Bohu, śe n�s Martin nedohonil, ty hlavo zabedn�n�! Te� uś bys jinak zp�vala!"
"Ale vśdy� takov� dobr� dłevo, san� i dva siln� �tajer�ci by se n�m hodili, nebo ne?! Vśdy� bychom je m�ly , kde vyuś�t!"
"Kon� i se san�mi nepatł� Martinovi, Erśo! Jsou kazatele a s t�m si j� p�lit prsty nebudu! Nepl�cej uś hlouposti a b�ś dovnitł."
"Jste obyŁejn� poserov�, a ne voj�ci!" rozŁiloval se kastel�n �achtick�ho hradu Michal Horv�th v podzemn�m]; śal�łi. "Jak jste se sem dostali?! A co vy, pane kapit�ne| co vy mi k tomu łeknete?!"
"J� v�m nem�m co ł�ct, pane kastel�ne, dokud celou z�leśitost nevy�etł�m!" odsekl kapit�n a rozłez�val provazy chlapłm, kteł� by se hanbou nejrad�ji do zem� propadli. Kastel�n je probod�val vzteklżm pohledem a st�l nad nimi jako Goli�. Kapit�nova odpov�� ho je�t� v�ce podr�śdila a s chut� by mu jednu poł�dnou vrazil.
"Nebu�te je�t� drzż, kapit�ne!" załvalnan�ho. "Uv�domujete si, douf�m, co znamen� tenhle skand�l?! To je v� konec, ofic�rku!"
"To si vypro�uju, pane kastel�ne, abyste mi vyhrośoval! Nem�te k tomu ś�dn� pr�vo!"
"Jste obyŁejnż na�krobenż hovado!" rozkłikl se znovu na n�j kastel�n. "A na co m�te pr�vo vy? Hrab�nka mluvit nechce, ale va�i płivandrovalci mluvit budou, a to ihned! A kdyś ne, budou mluvit jinde, rozum�te?!"
"Ano, Va�e Urozenosti, ch�pu va�e poboułen�, ale dovolte, abych svoje lidi nejdł�ve vyslechl s�m!"
Kastel�n popadl jednoho ze śoldn�łł, kterż sed�l sv�zanż na studen� zemi, za �irokż l�mec a załval na n�ho:
"Kde m� pistoli, ty moulo?! A kde maj� zbran� ostatn� tvoji kump�ni?! Mluv!"
"N�kdo n�s o n� musel obrat!" koktal vystra�enż śoldn�ł. "Kdyś jsme sch�zeli do v�zen�, zbran� jsme u sebe m�li, jestli si dobłe pamatuju."
"A kde je m�te te�, lumpov�?! Mluv, ale rychle, co se tu stalo!"
"Nemłśu si vzpomenout, urozenż pane, protośe mi je�t� poł�d huŁ� v hlav�!"
"Ty vośralż hovado!" obołil se na n�ho kastel�n a dal mu facku. "Te� ti teprve bude poł�dn� huŁet v palici, i v�em ostatn�m!"
"Pane kastel�ne, ś�d�m v�s," ohradil se kapit�n vztekle, "abyste nepłekraŁoval svoji pravomoc!"
"Vy m�te to nejmen�� pr�vo mluvit!" odseknul mu kastel�n a odstrŁil vystra�en�ho voj�ka. "Budu informovat urozen�ho palatina o v�em, k Łemu do�lo!"
Voj�ci vych�zeli z v�zen�, ani se neohl�dli. Na�tvanż kapit�n st�l płede dvełmi śal�łe a Łekal na kastel�na. Tenje�t� jednou zabloudil pohledem na �irokou postel, kde leśela sv�zan� B�thoryov�.
Vy�el ven, zavłel za sebou dvełe a zamkl je.
"Je�t� se v�m n�co nel�b�, pane kapit�ne?! Pokud chcete, złsta�te v śal�łi, aby tyhle dva va�e voj�Łky ne-potkal zase n�jakż nezdar!"
"To si od v�s vypro�uju, pane kastel�ne! Nem�te to nejmen�� pr�vo m� ur�śet!"
"��dejte od svżch podł�zenżch, aby si plnili svoje povinnosti, pane kapit�ne! Ode m� uś nic neŁekejte! Budu postupovat tak, jak se v takovżchto pł�padech patł�! Mimoto si uv�domte, vy troubo, śe plnou zodpov�dnost za to, co se tady stalo, i kdyś dosud je�t� nev�m co, nesete vy! Pokud to popłete, młśete hned hodit flintu do śita a pov�sit si na krk opr�tku!"
"Ksakru, Pavle! M�m dojem, śe m�m vlŁ� mlhu, ale ty babizny i ten vychytralż chlap, co cht�l un�st B�thoryovou, jsou v�ichni pryŁ!"
"M� pravdu, Martine," ozval se Juraj Hrachovickż,| "ani j� tu nikoho nevid�m! Kam mohli zmizet, nenechali jste je n�kde jinde?!"
"Samozłejm� śe ne, Juraji! Tady jsou płełezan� pro vazy, vid�?!"
"Vłbec tomu nerozum�m. Copak jste je poł�dn� nesv�zali?!"
"Ale sv�zali!" zvolal płekvapenż pacholek Pavel. "Jako snopy! Tady ale nen� Łemu rozum�t! N�kdo n�s musel płedej�t a babizny i s t�m chlapem pustil na svobodu!"
"Ty jsi tedy chytrż, Pavle! Kdo by se sem jen tak najednou, jako hrom z Łist�ho nebe, mohl dostat?!"
"Tady n�co nehraje, Juraji! Zd� se mi, śe aś pł�li� mnoho patol�zalł se chce vetł�t do podzem� a vysvobodit tu Łachtickou hyenu!"
"Nebżt n�s," płidal se s neskrżvanou hrdost� Pavel, "uś by se byla vypałila jako kafr a kastel�n �achtick�-ho hradu by urŁit� płi�el o hlavu!"
"Ty m� teda starosti, Pavle," sm�l se POVA�AN, "snad bys nechtel, aby n�m kastel�n vyplatil dv� st� zlatżch!"
"Pavel m� ale pravdu, Martine," ozval se Juraj Hrachovickż, "vśdy� nebżt v�s, B�thoryov� by zmizela beze stopy a j� bych s ostudou złstal ve v�zen� m�sto n�! Neum� si płedstavit, co by ud�lal kastel�n a ti palatinovi luf��ci ve vojenskżch mundśrech, kdyby m� tam nachytali."
"Vid�, Martine, dvełe jsou otevłen�!" vykłikl Pavel, kdyś do�li na konec podzemn� chodby. "Ty babizny je neum�ly ani zavł�t!"
"A nav�c zaŁalo poł�dn� chumelit! Snad je to, Łarod�jnice star�, n�kam odfoukne!"
"PoŁkej, Juraji, mus� m� vysadit, nebo se nahoru nedostanu!" zvolal Martin a vysoukal se po jeho z�dech ven. Bloudil zrakem po hou�tin� , hledal san� se dłevem, ale marn�.
"Podej mi sv�tlo, Pavle, mysl�m, śe n�m ukradli kon�!" zakłiŁel do temn�ho otvoru a za chv�li se s lampou v ruce brodil hlubokżm sn�hem na m�sto, kde nechal z�płah se dłevem.
"Kam jde�, Martine?!"
"Za t�ma Łarod�jnicema, snad je je�t� dostihnu! Mus�m naj�t z�płah a slośit dłevo! Vy se vra�te na hrad a łekn�te kastel�novi, co se stalo! Ty ho popros, Juraji, aby v�m płjŁil dva kon�, a płije�te za mnou do �ach-tic! Kdyś m� nezastihnete doma, budu na fałe! Tady m� sv�tlo!"
"D�vej si pozor, Martine! Padac� dvełe mus�me zavł�t tak, aby se sem uś nikdo nedostal!" zvolal Hrachovickż a vzal do ruky lampu, kterou mu Martin pod�val.
"Mysl�m, urozenż pane, śe vichłice se uś uti�ila!"
"M� pravdu, Pavle, ale v�no tu maj� znamenit�! Dopijeme, co m�me nalito, a płjdeme pł�mo na �ach-tickż hrad!" łekl hrab� Peter F�bry.
"V�no je docela dobr�," płidal se doktor Sebasti�n, ale to prostłed� a ten puch! Aś mi to krout� śaludek!"
"��m mohu poslouśit, urozen� p�nov�?" vyru�il je holohlavż hospodskż s ślisnżm vżrazem ve tv�łi, op�sanż uma�t�nou z�st�rou. "Płinesu v�m je�t� dśb�nek na�eho znamenit�ho v�na!"
"Ne, p�t uś nebudeme!" zastavil ho hrab� F�bry,
p�t se uś nebude!"
"Ty se� ale trouba, Ambrósi! Vśdy� Kubovi, Honzovi, Rudlovi a Pepovi jde o hlavu! Tady uśjdou v�echny śerty stranou! Dostali se do poł�dn� �lamastyky, a vlastn� nevinn�. Vśdy� ani sami nev�d�, co se s nima stalo!"
"V�d� i nev�d�, Stefane! Na tomhle proklet�m hrad� bude n�co v nepoł�dku. Jinak by se nemohlo st�t, aby Łtyłi ł�dn� vyzbrojen� chlapi, cviŁen� v boji a v z�pase, skonŁili za mł�śemi, sv�zan� jako snopy!"
"Ani pistole nemaj�! N�kdo je musel poł�dn� zml�tit a pak strŁit do v�zen�! Ale nech�pu, proŁ se nebr�nili. Kdo to moh bejt, kdyś na hrad nevkroŁila ani noha!"
"Dobłe nebude ani s n�ma, Stefane! Pokud se to urozenż Thurzo dozv�, bude i s n�ma amen. Trest n�s nemine. Mus�me bżt opatrn�j�� a ostraśit�j��. Kdov�, jak� pekeln� s�ly tady v tom podzemn�m śal�łi ł�d�?!"
"Nemaluj Łerta na ze�, Ambrósi! Copak jsme snad vinni?! N�m se płece nemłśe nic st�t!"
"Jenom si nebu� tak jistż, ty panskż patol�zale!" ozval se najednou nezn�mż hlas zpoza śal�łe. Płekvapen� śoldn�łi se obr�tili za hlasem a strnuli hrłzou.
"Ani se nehn�te, voj�Łkov�! Jestli to n�kdo z v�s zkus�, prod�rav�m mu palici jako cedn�k!" vykłikl na n� Pavel. V kaśd� ruce drśel nabitou pistoli a m�łil jim pł�mo na Łela. Vedle n�ho st�l rozkroŁenż Juraj Hrachovickż, kterż na n� tak� m�łil dv�ma pistolemi.
"Kdo jste, jak jste se tu ocitli?!" zmohl se koneŁn� Ambróz k odporu. Kolena se mu podlamovala strachy.A srdce se mu rozbu�ilo jako um�r�Łek. Hned ti to vysv�tl�m ty mamlasi osopil se na n�ho Pavel. Jenom co si vezmu va�e �puntovky. Ani se nehn�te! Jednu pistoli si nacpal za opasek kośichu a popo�el k Ambrósovi. S�hl po jeho �irok�m, stł�brem pobit�m opasku, rozepnul kovovou sponu a hodil ho Jurajovi. Za chv�li m�l v ruce i celou osobn� vżzbroj druh�ho str�śce podzem�.
"Tak, abys v�d�l, holobr�dku, co jsme zaŁ," ozval se Pavel vztekle, "jsme duchov� tohohle proklet�ho hradu. Bydl�me ve stra�n�m podzemn�m labyrintu, o kter�m ty nem� ani tu�en�!"
"Co to m� znamenat? Jak se opovaśujete si z n�s utahovat?!" mraŁil se na n�j nasupenż Ambrós.
"Ty jeden idiote, i s tvżmi kump�ny," okłikl ho Hrachovickż, "jak se opovaśujete nechat śal�ł bez dozoru a napospas kdejakżm povaleŁłm, kteł� uś skoro unesli tu Łachtickou hyenu?! K Łemu tady vlastn� jste, co?!"
"Nebudeme se s t�mi pitomci d�l zdrśovat, Juraji! Otevłi śal�ł a strŁ je tam, a� se s nima hrab�nka trochu pobav�!"
Ve v�zen� na Temat�n�
"Tady m�, ty pob�hlice! Aby ses koneŁn� nauŁila poł�dku a poslu�nosti vłŁi urozen� pan�!" vł�skala hrbat� komorn�, �lehaj�c uv�zanou Ester po obnaśen�m t�le.
"Dej sem biŁ, Kato!" okłikla komornou Anna Rosina Listiusov�, kter� se v muk�ch d�vŁete vyś�vala. Ester
visela na provazech upevn�nżch na śeleznżch h�c�ch a sv�jela se pod krutżmi śdery. Z�da a stehna m�lo d�vŁe uś samou podlitinu, ale milostiv� s komornou st�le nem�ly dost.
"J� t� nauŁ�m, jak se m� chovat k urozen� d�m�, ty couro!" łvala Listiusov� a �lehala ji biŁem. "V�ckr�t se uś nebude� pele�it s chl�pnżmi deput�tn�ky, ty Łub-ko! Tak t� se�leh�m, śe płestanou touśit po t�ch tvżch vnad�ch!"
"Pro Kristovy r�ny, zapł�sah�m v�s, nemuŁte m� uś milostiv� pan�!" kv�lelo d�vŁe zoufale. "V�c uś opravdu nevydrś�m!"
"J� ti d�m Kristovy r�ny! Te� teprve dostane� pouŁe n�, kter� ti patł�, ty nevychovan� couro! A kdyś nevydrś�, tak to pus�!" osopila se na ni Listiusov� a nelidsky se rozesm�la. D�vŁe je�t� chv�li kłiŁelo a potom omdlelo. Hlava mu klesla na prsa a ztżran� t�lo se uś pod dal��mi śdery ani nezachv�lo.
"Rychle vodu, Kato!" vykłikla Anna Rosina, kdyś odhodila biŁ. "Mysl�m, śe ta mrcha omdlela!"
"Jak płik�śete, milostiv� pan�! Douf�m, śe v sudu je�t� n�co złstalo!"
"To p�kn� d�vŁe asi nedopadne dobłe, Juro! ProŁ tam asi urozen� pan� strkala nos, co mysl�? Snad ne z dlouh� chv�le?"
"Copakjsi hluchż, ty hlup�ku?!" okłikl voj�ka zamy�leny kapit�n. "Nesly�el jsi ten n�łek a vżkłiky? K Łemu m� tu kebuli na krku, kdyś neum� płemż�let?!"
"M�te svatou pravdu, pane kapit�ne," płidal se dal�� z hradn� str�śe, "j� jsem dobłe sly�el kv�len� toho d� Łet�! Ta ukrutn� sa� ji snad zaśiva stahuje z kłśe!"
"Starou Blaśkovou, Petere! Ta bestie ji �leh� biŁem! Kr�t� si tak dlouhou chv�li a v�ichni to o n� v�d�!"
"Ajak to, śe to v� ty, Juro? Jsi snad jasnovidec?" popichoval ho starż kapr�l. "Co ty v�, Ł�m se milostiv� pan� bav�! Ta m� jin� choutky, pob�hlice."
"B�ś se płesv�dŁit na vlastn� oŁi, ty osle!" odseknul kapit�n na�tvan�. "Kdybych jenom trochu mohl, uv�zal bych na h�ky tu ukrutnou Listiusovou a po�k�dlil bych jej� zhżral� t�lo stejnżm biŁem, kterżm tżr� nevinnou Ester!"
"Ale n�co bychom płece jenom m�li ud�lat, pane kapit�ne! D�vŁe uś ztichlo, mośn� omdlelo, nebo uś dokonce vydechlo naposledy. I my jsme odpov�dni za."
"Nepl�cej hlouposti, chlapŁe! Co bychom my mohli ud�lat?! Copakjsi płi�el o rozum?! Chce� se postavit proti p�nłm?! SkonŁ� na �ibenici nebo ti hn�ty v kole rozl�mou, ty troubo!"
"Nech ho, Ondr�i!" napomenul star�ho kapr�la podr�śd�nż kapit�n. "M� dobr� srdce, Petere, j� bych tak� ud�lal cokoliv, abych kr�snou Ester vytrhl z pazourł t� hyeny. Ale st�lo by n�s to hlavu, pokud bychom se postavili na odpor. Ale n�co podniknout mus�me, to m� pravdu!"
"Proti p�nłm nic nezmłśete, chlapci," nam�tal starż kapr�l skepticky. "A tahle na�e urozen� pan�, kdyś je rozjet�, nezn� m�ru. To by musel ud�lat poł�dek jedin� jej� muś!"
"Ten je ale poł�d na cest�ch a mośn� ani nev�, co jeho rozmarn� śena vyv�d�!"
Dobłe to v�, Petere, aleje bezmocnż! Neum� si s tou Łertic� nijak poradit! Kdyby byl Łast�ji na hrad�, urŁit� by nestrp�l jej� ukrutnosti. Jedin�, co snad młśu ud�lat pro z�chranu toho d�vŁete, je, śe vyru��m tu hyenu
v muŁen� a pod z�minkou nebezpeŁ� ji vyl�k�m z v�zen�!" prohl�sil kapit�n rozhodn� a otevłel mal� okno pozorovatelny.
"Venkuje poł�dnż mr�z. Je potłeba płin�st v�c dłeva,! nebo tady do r�na zmrzneme!" nad�val starż kapr�l a mnul si zkłehl� dlan�.
"Nezmrzneme!" odsekl kapit�n a r�zn� płivłel okno. "Mysl�m, śe se je�t� poł�dn� zapot�me, chlapi! Jestli m� oŁi neklamou, za chv�li zabu�� na hradn� br�nu s�m Stanislav Thurzo! Douf�m, śe v�te, co je va�� povinnost�!"
Płekvapen� chlapi v prvn�m okamśiku ztuhli. Starż kapr�l popo�el k oknu pozorovatelny a unavenżm zra kem hled�l na cestu. Dole pod hradem se płes les jako zlov�stnż had, osv�tlovanż sem tam planouc�mi pochodn�mi a lampami, dobłe vyzbrojenż doprovod Stanislava Thurza, manśela Anny Rosiny Listiusov�.
"My o vlku a vlk za humny!" vyhrknul kapr�l. "Kde se tady urozenż p�n vzal tak pozd� v noci?!"
"Neptej se a nemudruj, Ondr�i! Dva b�śte rychle dolł a otevłete br�nu! Jeho Jasnost mus�me płiv�tat, jak se patł�!" honil je kapit�n a napravoval si vżzbroj za kośenżm opaskem.
"Ta coura si s n�ma snad jenom zahr�v�! Dej sem biŁ Kato, j� ji uś proberu k śivotu!"
"Ob�v�m se, milostiv� pan�, śe tu ne��astnici uś ani biŁ nepop�l�!" odpov�d�la hrbat� komorn�. Jej� zkra-bacen� tv�ł se st�hla do nepodałen� grimasy, kdyś pod�vala Ann� Rosin� biŁ. Bezvl�dn� t�lo d�vŁete viselo na vykloubenżch rukou jako ob�enec na �ibenici a budilo hrłzu. Cel� zmodralo a prsty na nohou aś zŁernaly.
"Probu� se, ty pob�hlice! J� t� nauŁ�m poł�dku!" vłe�t�la hrab�nka, �lehaj�c bezduch� t�lo. "Je�t� jsi nic nedostala, a uś omdl�v�?! Kato, je�t� jedno v�dro vody,
rychle!"
"Odpus�te, urozen� pan�, ale tomu d�vŁeti uś ani voda, ani biŁ nepomłśou! Vlastn�, jestli v�m m�m ł�ct pravdu, j� uś nic a nikdo na tomhle sv�t� nepomłśe." "Co t�m chce� ł�ct, Kato?!" obołila se Anna Rosina na komornou a bezmocn� pustila biŁ na chladnou zem. "Snad ta coura.?"
Nedołekla, protośe hrłza j� sevłela hrdlo jako kle�t�. Vytłe�tila sv� kr�sn� oŁi, jako by procitla z krvav�ho ��lenstv�. Płilośila si p�st�nou dla� na śsta a zapot�cela se. Komorn� k n� pohotov� płiskoŁila a v posledn� chv�li ji zachytila.
"Jenom klid, milostiv� pan�, klid," chl�cholila ji komorn� vt�rav�. "Dobłe j� tak, pob�hlici! Uś dob�hala. Jej� zhżral� du�e je uś na onom sv�t�. Co se d� d�lat." "Pro Krista p�na, Kato, vśdy� jsem ji zavraśdila! Copak to nen� stra�n�?! Co budeme d�lat?!"
"Jenom se nevzru�ujte, milostiv�! Vśdy� to nen� poprv�, co neposlu�n� sluśky vypustily du�i pod śdery va�� spravedliv� ruky! Sv�s�m ji z h�kł a nen�padn� vyvleŁu z hradu, aby po n� nezłstala ani stopa!"
"To se n�m nepodał�, Kato! Hradn� kapit�n i cel� str�ś jsou proti mn�! Płes n� se nedostane�! T�m neul�t-ne ani moucha!"
"Tak ji vyhod�me z horn�ho pal�ce do hlubok� propasti! Nebo vymysl�me n�co jin�ho! Jenom se uś netrapte, urozen� pan�, a uklidn�te se! Nic se nestalo, v�echno bude v nejlep��m poł�dku!"
Najednou se dvełe v�zen� potichu otevłely a dovnitł jako lasiŁka proklouzl vysokż chlap ve vojensk�m
mundśru. Natahoval dlouhż krk a nech�pav� hled�l na ukrutn� divadlo. Jakmile uvid�l vystra�enż pohled Anny Rosiny Listiusov�, zastł�hal vousy, vychytrale se usm�l a spustil:
"Ach, milostiv�, jak� rozko�n� nah� d�vŁ�tko! Jak vid�m, ne�etłila jste ten kr�snż dar pł�rody."
"Co tady chce�, ty lotłe?!" okłikla ho hrab�nka a usm�la se. "Jak jsi se sem vłbec dostal?! Nevolala jsem t�. ProŁ si se mnou st�le zahr�v�, VavłinŁe?"
"Ale copak, m� nejkr�sn�j�� pan�! Nem�me Łas na hr�tky, ani na milostn� radov�nky! Chci v�s jenom pł�telsky upozornit na nebezpeŁ�, kter� v�m pr�v� te� hroz�!"
"Snad m� n�kterż z t�ch pras�kł v uniform� ne�pe-hoval?!"
"Ne, moje drah� pan�! V� urozenż manśel se neŁekan� vr�til a urŁit� v�s bude hledat! Nebylo by dobr�, kdyby v�s tu na�el."
"Ten namy�lenż paroh�Ł!" vy�t�kla. "Kde se tady bere tak pozd� v noci?! Ach, młj ty bośe, co te�? Uś je na hrad�?!"
"Pr�v� płich�z�, milostiv�, a urŁit� v�s bude cht�t vid�t. Je nejvy��� Łas, abyste se vr�tila do pal�ce. Poj�te, budu v�s krżt, ale mus�me bżt opatrn�, protośe n� kapit�n v�m nen� zrovna naklon�n."
"Ten pra�ivż potkan!" ulevila si Anna Rosina, popo�la k chlapovi a neŁekan� ho pol�bila na rty. "D�kuju ti, VavłinŁe. Op�t jsi mi prok�zal neocenitelnou pomoc a j� ti nezłstanu nic dluśn�. Ale te� rychle pryŁ!"
"Hrad je v pevnżch ruk�ch, kapit�ne, kdyś jste tu vy, prohl�sil Stanislav Thurzo a orl�m zrakem płel�tl n�dvoł�, zasypan� sn�hem. "Douf�m, śe z�soby se doplnily i navzdory neŁasu a moj� nepł�tomnosti!"
"Samozłejm�, urozenż pane! V�e je tak, jak jste rozk�zal. Z�tra se je�t� mus� doplnit z�soba dłeva."
"Zavłete br�nu, kapit�ne, dohl�dn�te na młj doprovod a probu�te kuchałe. Potom płij�te ke mn� nahoru do pal�ce!"
"Jak płik�śete, urozenż pane. V�e zał�d�m podle va�ich slov," odv�til kapit�n a vydal se k hradn� br�n� i se starżm kapr�lem a dal��mi voj�ky hradn� pos�dky.
"D�kuju ti, VavłinŁe!" louŁila se Anna Rosina s ślis-nżm chlapem v uniform� a op�t ho v�niv� pol�bila. "Nebżt tebe, ten paroh�Ł by m� byl płistihl płi Łinu jako usmrkan� d�cko!"
"Ned�kuj, drah� Rosino," vt�ral se Vavłinec, "jsem tvłj v�Łnż obdivovatel a ochr�nce! Sbohem, moje nejkr�sn�j�� pan�!"
"Dej pozor, aby se do v�zen� nedostal nikdo nepovolanż, dokud Kata nevyveze mrtvolu!" napom�nala ho. "Brzy r�no tu couru tajn� vyveze z hradu! Mus� bżt opatrnż, VavłinŁe!"
"B�ś uś, moje drah� Anno, nebo płijde� pozd�! Mus� bżt v pal�ci dł�v neś tvłj manśel!" znovu ji v�niv� objal a pol�bil na smysln� rty.
Hned jak se vymanila z jeho objet�, spoleŁn� s hrbatou komornou ve�la do tajn� chodby. V�ude byla tma jako v pytli, ale Anna Rosina znala śzkż prłchod pod Pal�cem zpam�ti. Strmżmi toŁitżmi schody vystupovala do pal�ce, aś se ocitla v prvn�m patłe, kde tajn� chodba śstila. Potichu otev�rala dvełe sv�ho pokoje, ajen co ve�ly ob� dovnitł, opatrn� je zavłela.
"To jsem tedy zv�davż, co se te�ka stane! Milostiv� se bav� s ubohou Ester ve v�zen� a jej� stateŁnż manśel ji bude hledat v pal�ci jako rozzułenż tygr!"
"Jenom nerejpej, Ondr�i!" napomenul ho kapit�n "To v�echno se młśe obr�tit i proti n�m! Urozenż p�n' Thurzo n�m neodpust�, śe jsme mu nełekli celou pravdu. A v�znice patł� do na�eho rajónu! My jsme zodpov�dn� za v�echno, co se tam d�je."
"Houby zodpov�dn�!" odsekl mu starż kapr�l. "P�ni jsou za v�echno zodpov�dn�. Jak si co ud�laj�, tak se i maj�. I kdyś je n� milostivż p�n velmi pł�snż, jeho ukrutn� śen� se urŁit� nic nestane!"
"Nejsem si t�m tak jistż, Ondr�i. Stanislav Thurzo si s n� nehraje, a jestli ji naŁap� płi tomhle zv�rstvu, urŁit� to ty bestii jen tak lehce neprojde. A v tom pł�pad� to odsk�Łeme v�ichni, moji mil�!"
"Nebojte se o n�s, pane kapit�ne," osm�lil se Peter, nejmlad�� z voj�kł, "my se z toho vysek�me. Stanislav Thurzo sp� uv�ł� slovu tvrd�ho voj�ka neś slovu rozvern� hrab�nky!"
Vtom se otevłely n�zk� dvełe pozorovatelny a dovnitł jako st�n vklouzl vysokż chlap ve vojensk� uniform�. Vousy m�l omrzl�, a jen co se ocitl ve vytopen� m�stnosti, tv�ł se mu rozjasnila.
"Kde jsi se dote�ka potloukal, VavłinŁe?!" płiv�tal ho kapit�n stroze. "Snad jsi nehledal fialky?!"
"Byl jsem na obchłzce, pane kapit�ne," odv�til hotov�, "jak jste r�Łil płik�zat!"
"A co jsi zjistil, kdyś jsi tam byl tak dlouho?!"
"V�echno je v poł�dku, pane kapit�ne. Je�t� jsem pom�hal vykl�dat sekret�łi zavazadla na�eho urozen�| p�na."
"Dobłe ti tak!" posm�val se mu starż kapr�l. "Padl
mu rovnou do r�ny. Nem�l ses tam tolik motat. To je pr�ce pro lokaje, a ne pro voj�ka, ty troubo!"
"Milostivou jsi nepotkal, VavłinŁe?" vyzv�dal kapit�n. Nevracela se n�hodou s tou starou hrbatou Łarod�jnic� z v�zen�?!"
"Ne, pane kapit�ne! Co by te� ��lala ve v�zen�?" "Zahł�vala se!" popichoval starż kapr�l. "Na�e pan� se tam chod� zahł�t a pobavit. Je�t� sis toho nev�iml?"
"ProŁ si se mnou nechcete pov�dat, moje nejdraś��?! Snad nejste nemocn�?"
"Ach, młj drahż manśeli," vzdychla Anna Rosina Lis-tiusov�, "onemocn�lajsem z t� nekoneŁn� samoty. Cel� tżdny trŁ�m na tomhle pust�m hrad� jako jepti�ka! D�l to uś nevydrś�m!"
"Ani m� nepol�b�te na płiv�tanou?" ptal se rozmrze-le Stanislav Thurzo. "Nebo nem�te radost, śe jsem se za v�mi tak neŁekan� vr�til?!"
"Za mnou, młj nejdraś��? O tom tedy moc pochybuji! J� uś pro v�s nic neznamen�m!"
"NezaŁ�nejte s tou otłepanou p�sniŁkou, moje mil� Anno! Rad�ji mi pov�zte, jak se v�m dałilo a co je nov�ho zde na Temat�n�. Vśdy� vy jste jeho nejvy��� pan�! Je to starż, mohutnż hrad."
"Ano, starż, v�e je tady star�, drahż młj pane! Ale j� jsem je�t� mlad�, pokud jste si toho ner�Łil v�imnout! V t�to star� zatuchlin� shniju a budete m�t vedle sebe starou, �karedou Łarod�jnici!"
.Tak uś dost, milostiv�!" vybuchl Stanislav Thurzo rozzloben�. "Nehrajte tu na m� divadlo, i tak v�m nena-let�m! Kde jste dote�ka byla, śe m�te zam�Łen� �aty?!"
"No dovolte! Co to m� znamenat?! Snad jste m� sem
nepłi�el jenom vyslżchat a z�tra zase pojedete pryŁ? Nejsem va�e sluśka, ale z�konn� a plnopr�vn� manśelka! Na to laskav� nezapom�nejte!"
Popo�el k n�, jako by ji cht�l obejmout, ale ona instinktivn� ustoupila o n�kolik krokł k velk� posteli s baldachżnem.
"Tak mi koneŁn� pov�te, kde jste płed chv�l� byla?!" obołil se na ni Thurzo. Pod�vejte se na koberec! M�te śpln� promoŁen� hol�nky! Mimoto, odkdy se po pokoji chod� v hol�nk�ch?! Va�e n�śn� nohy nesnesou tvrdou, nepohodlnou obuv, jak si r�Ł�te vśdycky st�śovat!"
"Co je v�m do toho?! Ani j� se v�s nept�m, kde jste trŁel cel� tżdny! Vy jste taky v hol�nk�ch a nepłezutż! Nechte m� na pokoji, nec�t�m se dobłe, chci si koneŁn� lehnout!"
"Ale nejdł�v mi łekne�, kde jsi byla, ślisn� Anno Rosino Listiusov�!" vykłikl Stanislav Thurzo a vrhl se na nijako lev. "M�m uś dost toho tv�ho hloup�ho divadla! Je konec płetv�łky a te� s pravdou ven!"
"Ale, ale, holoubku," br�nila se na velk� posteli, kam ji svalil. "Vśdy� nebu� tak rozdivoŁelż! V�m, śe jsi se mnou dlouho nebyl a chyb� ti n�śn� kr�sa tvoj� milovan� Anny Rosiny! Ale dnes ne, dnes se opravdu nec�t�m dobłe."
Neś se nad�l, Anna Rosina ho neŁekan� kousla do ruky, kterou ji tiskl na postel. Załval bolest� a na chv�li povolil siln� sevłen�. Vysmekla se zpod n�ho a b�śela ke dveł�m. Otevłela je a vyb�hla na terasovitou chodbu horn�ho pal�ce. Se strachem se ohl�dla, zda ji uraśenż manśel nepron�sleduje, kdyś tu do n� vrazil celou silou svalnat�ho t�la a chytil ji za �aty jako dravż orel. V okamśiku si ji płeho�il płes ramena, i k�yś se br�nila, kopala a h�zela sebou.
"Pus�te m�, vy odpornż n�siln�ku! Neubliśujte mi!"
"Ty bestie!" okłiknul ji a uhodil mohutnou dlan� płes śsta. "Ty si bude� se mnou zahr�vat?! Copak jsem pro tebe jenom pra�ivż pes, kter�ho milostiv� Listiusov� bude jen dr�śdit?!"
"Pus� m�, hnusnż grobi�ne!" kłiŁela a cht�la se osvobodit z jeho śelezn�ho sevłen�. "Zach�z� pł�li� daleko, urozenż Stanislave Thurzo! Kdyś m� nepłestane� takhle ur�śet a poniśovat, nebudu s tebou ś�t jako tvoje manśelka!"
"Drśte tu va�i urozenou a p�st�nou hubu, milostiv� Anno Rosino!" załval na ni. "Je�t� jste po n� ner�Łila dostat tak, jak se patł�! Mysl�m, śe si pł�li� vyhazujete z kopżtka!"
Pra�til s n� na postel, aś vykłikla strachy a bolest�. Sedl si k n� a probod�val ji nedłv�łivżm pohledem. �ekal, śe se na n�ho vrhne a zaŁne ho ml�tit p�stmi, jak to m�vala ve zvyku, ale k jeho velk�mu płekvapen� złstala nehybn� leśet a usedav� se rozplakala.
"Tak to je dobr�!" sm�l se Stanislav Thurzo cynicky. "Nejdł�v hromy blesky, potom ślisn� vt�r�n� a dvojsmysln� łeŁi! A nakonec breŁ�te, milostiv�, jako mal� d�t�! Jste nekoneŁn� rozmazlen�! Budu v�s muset z va�ich rozmarnżch zvyklost�, o kterżch se �ept�, kam se pohnu, poł�dn� vyl�Łit!"
Star� hrbat� komorn� zt�śka oddechovala a lapala po dechu. Podałilo se j� vysvobodit utżran� t�lo uboh� Ester ze sevłen� provazł. Bezvl�dn� t�lo se svalilo na chladnou zem a złstalo nehybn� leśet. Kata strhla provazy z ostrżch śeleznżch h�kł. Popo�la k vnitłn�m dveł�m na druh� stran� cely, odemkla je a otevłela. Płed n� se t�hla temn� chodba, kter� vedla do sklepł a pod zemn�ch śal�łł. OŁi j� hołely jako pochodn�, kdyś shżbala k obnaśen�mu, chladn�mu t�lu utżran� d�vkyj Chytila ji pod rukama a trm�cela se s n� aś k nevelk�mu otevłen�mu sudu a s n�mahou ji vyt�hla nahoru. Bezvl�dn� t�lo se płevalilo płes ostrż okraj śelezem1 okovan�ho sudu a s temnżm dun�n�m se svalilo na jeho �irok� dno.
"KoneŁn� jsi tam, ne��astn� d�vŁe!" vzdychla si nahlas. "Opravdu t� je �koda, i t� tv� kr�sy! Ale milostiv� Anna Rosina Listiusov� u sebe nesnese hezk� d�vŁata, protośe je ��blem posedl�!"
Pokłiśovala se, aby ji moc zlżch sil nestra�ila a nesuśovala. Zvedla velkż dłev�nż poklop a zavłela sud. Aś te� si v�imla na vlhk� st�n� sklepa sv�ho stra�ideln� prodlouśen�ho st�nu. Slab� sv�tlo ji vykreslovalo s hrozivou konturou ohyzdn�ho st�nu, aś se hrbat� śena vylekala. Chytila lampu, płivłela dvełe sklepa a chv�tala do v�ze�sk� cely. Z niŁeho nic j� zaŁaly drkotat zuby. Sama nev�d�la, zda strachy, nebo zimou. Znovu se pov�rŁiv� płeśehnala a se strachem se ohl�dla, jestli ji nepron�sleduje stra�nż noŁn� duch, jehoś se od d�tstv� tak d�sila.
"Dozv�m se koneŁn�, kde jste r�Łila bżt, milostiv� Anno Rosino?"
"Dejte mi uś koneŁn� pokoj, vy surovż tyrane! Nechci v�s ani vid�t!"
"Ale j� ano! Cel� m�s�ce jsem v�s nevid�l, a kdyś płijdu domł, chov�te se ke mn� jako vlŁice! ProŁ se o v�s ł�k�, śe m�te r�da lidskou krev?! Snad nejste płevt�len� hyena?!"
Trhla sebou a vytłe�tila na n�ho velk�, jiskł�c� oŁi. Tv�ł se st�hla do nelidsk� grimasy a vz�p�t� na n�ho vycenila zuby. Cht�la se usm�t, ale nedałilo se j� to.
"Vy jste se asi zbl�znil, młj holoubku," vt�rala se ne�ikovn�. "Snad opravdu nev�ł�te tomu, co o mn� rozn�ej� z�vistiv� nepł�tel�?!"
"ProŁ tedy potom m�te va�e drah� �aty od krve, Anno Rosino?!"
"Od krve?! Co si to vymż�l�te, urozenż Stanislave?!" reagovala vystra�en� a vztahovala k n�mu ruce, snaś�c se ho sv�st roztouśenżmi rty. Odhodil ji od sebe, r�zn� se postavil, pak se k n� naklonil a prstem uk�zal na krvav� skvrny na jej�ch �atech.
"Zde milostiv�, i tady! A tam na ruk�vu m�te taky krvavż flek! Jenom se dobłe pod�vejte! Co to m� znamenat?! Kde jste byla a co jste d�lala płed mżm pł�chodem, milostiv� Anno Rosino?!"
Neodpov�d�la ani slovo. Odvr�tila se od n�ho, zabołila Łervenou tv�ł do pełin, a rozplakala se. Stanislav Thurzo nad n� st�l jako nel�tostnż soudce a s hrłzou si uv�domil, co v�echno se o jeho nezkrotn�, v�niv� manśelce pov�d�. Beze slova se otoŁil na podpatku vysok� hol�nky a potichu vy�el z pokoje. Vzal kl�Ł, kterż byl zevnitł ve dveł�ch, a zamkl za sebou.
A sakra, chlapi!" vykłikl neŁekan� Vavłinec. "Odho�te kostky a do pozoru! Jestli dobłe vid�m, s�m urozenż p�n se hrne nahoru do v�śe!"
"Co se d�je, ty lotłe?!" okłikl ho kapit�n a płiskoŁil ^ śzk�mu oknu, obr�cen�mu na doln� n�dvoł� hradu. "V�ichni na sv� m�sta! Tady n�co neklape!"
Je�t� staŁil zahl�dnout chv�taj�c�ho Stanislava Thur-
za, kterż se mu za chv�li ztratil z dohledu. Kapit�n sb�hl z pozorovatelny a ł�til se po strmżch toŁitżch schc dech jako drak. Dole sly�el r�zn� kroky sv�ho p�na a za chv�li se s n�m m�lem srazil. Ten drśel v ruce hoł�c� pochode� a płekvapen� na n�ho hled�l.
"Co se d�je, urozenż pane," płedb�hl ho nal�havou ot�zkou, "śe płich�z�te s�m bez sluhy a bez ochrany?! "Mysl�m, śe doprovod a poł�dnou lekci potłebuje urozen� Anna Rosina, kapit�ne," odv�til Stanislav Thu| zo ustaran�. "ProŁ nejste na sv�m stanovi�ti, kapit�ne ProŁ jste b�śel dolł po schodech jako spla�enż kł�?!" "Cht�l jsem v�m jenom u�etłit cestu po strmżch schodech, urozenż pane, nic v�c!" odpov�dal pohotov� a z jeho hlasu zazn�vala rozhodnost a upł�mnost. Stanislav Thurzo byl velmi pł�snż na poł�dek a zejm�na na discipl�nu hradn� pos�dky. Jej�ho kapit�na si v�śil, protośe v�d�l, śe se na n�j młśe vśdy a v Łemkoli pln� spolehnout.
"To uś je jin� łeŁ, kapit�ne," Thurzo mu pł�telsky polośil ruku na rameno, "to sly��m velmi r�d. To, co v�m nyn� pov�m, bude diskr�tn� v�c mezi n�mi dv�ma a ruŁ�te mi hlavou, śe se to mimo n�s dva nikdo nedozv�!" "Młśete se na m� i na moje slovo jako vśdy pln� spolehnout, milostivż pane," ubezpeŁoval ho Juraj Pol�k a pod�val se mu do oŁ�, "a płizn�m se v�m, śe tu��m,
o co jde."
"Opravdu? Pokud mi to prozrad�te, kapit�ne, a bude to pr�v� to, proŁ jsem za v�mi płi�el, vyplat�m v�m v hotovosti tłicet zlatżch!"
"Jde złejm� o va�i milovanou manśelku, urozenou d�mu Annu Rosinu, jestli se nemżl�m."
"Vy jste hlava otevłen�, kapit�ne!" śertoval Stanislav Thurzo a pł�telsky ho popl�cal po rameni. "Jak jste na
to płi�el?! Tłicet zlatżch v�m vyplat�m ihnea, pokud spln�te młj pł�kaz a płijdete ke mn� do pal�ce."
D�kuju v�m za �t�drost, urozenż pane. Va�e manśelka m� złejm� v posledn�ch dnech urŁit� probl�my,
"Toho jsem si v�iml."
"Ano, kapit�ne, vy jste skuteŁn� chlap na sv�m m�st�! Potłebuji od v�s diskr�tn� sluśbu. Vezm�te provazy, poj�te se mnou do pal�ce a svaśte moji milovanou śenu. Za iej� nepł�stojnosti a nev�zanost ji odvedete spoutanou do v�zen�, aby płi�la na jin� my�lenky. Douf�m, śe uś ch�pete, o co mi vlastn� jde a proŁ jsem nyn� tady
s v�mi!"
"JednoznaŁn�, urozenż pane! Velmi dobłe rozum�m.
Vezmu provazy a za chv�li jsem zp�t!"
"Budu se proch�zet po n�dvoł�, kapit�ne, a poŁk�m na v�s. Nahołe je v�e v poł�dku?!"
"Płirozen�, urozenż pane. Muśstvo je v pohotovosti
a hrad v bezpeŁ�."
"To r�d sly��m, kapit�ne! V t�chto nejistżch a nebezpeŁnżch dob�ch, kdyś n�s tureŁt� psi niŁ� a zab�jej� jako krysy, je to zaruŁen� dobr� zpr�va. Douf�m, śe silnż Temat�n se nikdy nedostane do jejich podruŁ�."
Kdyś hrbat� komorn�, schovan� za rohem muniŁn�ho skladu, zahl�dla, śe Stanislav Thurzo ve�el do str�śnice hlavn�m vchodem mohutn� v�śe, rychle proklouzla podle skladł na doln� n�dvoł�. Odtud płeb�hla za roh hradn� kaple a zam�łila k pal�ci. Ohl�śela se, zda ji n�kdo nesleduje, a je�t� v�ce se zabalila do tepl�ho vl��ku. Zastavila se u dveł� pokoje, ve kter�m se hrab�nka nejrad�ji zdrśovala.
Zaklepala a cht�la vej�t dovnitł, dvełe v�ak byly
zamknuty. Znovu zaklepala a płilośila ucho ke dveł�m, jestli nezaslechne n�jakż zvuk. Nikdo neotv�ral a v�ude bylo ticho. Komorn� se vydala dolł a nech�pav� kroutila hlavou. Kde jenom milostiv� Anna Rosina Listiuso-v� młśe bżt?
Vtom zaslechla zpoza dveł� hlas hrab�nky a v�imla si, śe se asi snaś� otevł�t dvełe, ale marn�.
"Kdo je za dvełmi?"
"To jsem j�, va�e komorn�! Pus�te m� dovnitł!"
"Nemłśu, Kato! Jdi rychle pryŁ, protośe urozenż p�n je na m� stra�liv� rozzlobenż, asi n�co vyŁmuchal!"
"Jak v�m młśu pomoct? Co m�m ud�lat?"
"Ut�kej do svoj� �pelu�ky a do r�na se vłbec neukazuj, Kato! Zamkl m� tu a nev�m, co m� v śmyslu, rozum�? B�ś uś, rychle!"
"Jak płikazujete, urozen� pan�."
Stanislav Thurzo a kapit�n stoupali po kamennżch schodech pal�ce a za chv�li se zastavili płede dvełmi zamknut�ho pokoje. Hradn� p�n odemkl a otevłel dvełe. Hrab�nka sed�la v pohodln�m kłesle a ani se neohl�dla. Popo�el k n�, chytil ji za ob� ruce a vyt�hl z kłesla jako p�rko. Musela se postavit na nohy, jinak by ztratila rovnov�hu.
"Co to m� znamenat, młj manśeli?!" osopila se na n�ho, ale nebr�nila se. Nen�vistnżm pohledem pozorovala kapit�na, kterż na ni ani nepohl�dl. Sv�zal j� rychle ob� ruce za z�p�st�m a nemilosrdn� st�hl provaz, aś vykłikla bolest�:
"Vy grobi�ne! Takhle se chov�te ke svoj� manśelce?!
"Ani slovo, Anno Rosino Listiusov�!" okłikl ji Thurzo a chytil palcem a ukazov�kem prav� ruky za jej� jemnnou bradu. "Va�e nezł�zenost a bezohlednost uś nezn� hranic! Nechcete odpov�dat na moje ot�zky, m�te zakrvaven� �aty a nedovedete mi vysv�tlit proŁ! M�m uś toho akor�t dost, milostiv�! V�te, co v�s nyn� Łek�?!"
"Zapł�sah�m v�s, neubliśujte mi, vy odpornż tyrane! Ihned m� pus�te a sundejte mi ty provazy, załez�vaj� se mi do z�p�st� jako ostr� nośe!"
"Za va�e hanebnosti płjdete do v�zen�, moje nejdraś��!" zasyŁel płes za�at� zuby Stanislav Thurzo a pol�bil ji na pootevłen� rty. "Do v�zen�, rozum�te! A nevyjdete odtud do t� doby, dokud se nepłizn�te, co se tu stalo płed mżm pł�chodem!"
"Fuj, vy n�siln�ku! Jak se jenom opovaśujete takhle se mnou zach�zet?! Nen�vid�m v�s a prokl�n�m jako pra�iv�ho psa!"
"Tady v�m uś nic nepomłśe, milostiv�!" okłikl ji a płehodil j� płes ramena vz�cnż kośich. "Kapit�ne, konejte svoji povinnost a odve�te ji! Płikazuji v�m to j�, p�n Temat�na!"
Ti, kter� nikdo neŁekal
"Co to m� znamenat, vy drbani?!" ozval se rozzlobenż hlas pandura z okna pozorovatelny �achtick�ho hradu. "Co tu tak hul�k�te do noci?! Okamśit� zmizte, nebo bude zle!"
"Jac� my jsme drbani, ty jeden lotłe pandurskej?!" załval tlustż p�sał Pavel ��rskż, kterż uś nemohl vydrśet v tvrd�m sedle. "Otv�rej tu rezatou br�nu a pus� urozen� p�ny, ale rychle!"
"Odkud jste a co tady chcete?!" zn�la stroh� ot�zka
str�śce. "To by mohl ł�ct kaśdż, śe jede aś z Pre�purku! I kdyby jenom z Trnavy, stejn� v�s nevpust�m!"
"Jen to zkus a potom uvid�, co se s tebou stane!" oso-pil se na n�j hrab� F�bry. "Zavolej kastel�na Michala Horv�tha a łekni mu, śe za br�nou stoj� i s pł�teli urozenż hrab� Peter F�bry z Pre�purku!"
"U sta hromł, to uś je jin� łeŁ! M�l jste se hned ozvat, urozenż pane! To v�te, tma, mr�z, pozdn� noŁn� hodina! V t�hle nebezpeŁn� dob� mus�me bżt velmi opatrn�!"
"Neśva� uś tolik a otv�rej br�nu, ty lotłe!" utrhl se na str�śce ��rskż. "Se slu�nżmi lidmi se takhle ne zach�z�! To ti płijde draho, ty drzej chrapoune!"
"Jen pomalu, pomalu, p�nov�! Nejdł�ve si płichystejte pap�ry!" ozval se hlubokż hlas a z okna na n� ve sv�tle hoł�c� pochodn� pohl�śel nezn�mż chlap. "Jsem velitelem hradn� pos�dky a svoj� hlavou ruŁ�m za kaśd�ho nezn�m�ho, kterż vejde do br�ny �achtick�ho hradu! Promi�te to zdrśov�n�, ale poł�dek mus� bżt!"
"Safraporte," sm�l se hrab� F�bry, "ten se opravdu s n�ma nemazl�! Ale m� pravdu. Doba je zl�."
"Kde m� pistoli, troubo?! Mluv pravdu," rozkazoval na�tvanż kastel�n �achtick�ho hradu Michal Horv�th jednomu ze Łtył palatinovżch śoldn�łł, "nebo se ti palice odkut�l� zpod katova meŁe rovnou do moŁłvky!"
"Nev�m, urozenż pane kastel�ne," odpov�d�l zahanbenż śoldn�ł boj�cn�, "i kdyś mi d�te hlavu setnout, nev�m nic! Nevzpomenu si ani za sv�t, jak jsme se vlastn� za ty proklet� mł�śe śal�łe dostali."
"Hovado!" ulevil si rozŁilenż kastel�n. "SkuteŁnż a dokonalż hovado z BytŁe! Jenom nev�m, k Łemu mi sem urozenż palatin poslal takovej dobytek!"
"Nepłeh�n�te to s t�m prokl�n�n�m, kastel�ne?" płeru�il ho kapit�n. Mohu v�s śalovat za ur�śku majest�tu jeho blahorod� Juraje Thurza!"
"Vy młśete akor�t koni do zadku foukat, kapit�ne!" vyjel na n�j kastel�n. "A nepłeru�ujte vżslech, nebo v�s vypov�m ze soudn� s�n�, rozum�l jste?!"
Kapit�n neodpov�d�l. Vid�l, śe situace je pro n�ho velmi nepł�zniv� a kastel�n je podr�śd�n jako starż krocan. Ten se mezit�m obr�til na druh�ho ze Łtył śoldn�łł, kteł� st�li ve velk� s�ni horn�ho pal�ce a provinile na n�ho hled�li.
"A ty jsi byl kde, troubo, kdyś t� pasovali za v�zn� v podzemn�m śal�łi?! Vzpom�n� si, co se tam vlastn� stalo?!"
"Vłbec ne, urozenż pane!" pohotov� odv�til chlap v mundśru. "V�m jenom, śe jsme sch�zeli po schodech do śal�łe a zahl�dli jsme tam n�jak� dva chlapy."
"No sakra! To je chytr� kotrba! Ty moulo, pov�z mi, kde se tam ti dva vzali a co se d�lo potom?" houkl na n�ho kastel�n �achtick�ho hradu a pra�til p�st� do prostłen�ho stolu. Tal�łe a t�cy nadskoŁily, stł�brnż pł�bor załinŁel.
"Nemohu si n�jak vzpomenout! Jako bych m�l v hlav� vymeteno!"
"Druhż hovado s vykradenou kebul�!" u�kl�bnul se kastel�n. "Mus�m v�m gratulovat, pane kapit�ne! Takov� chlapy m�t pod sebou, to si snad rad�ji hod�m opr�tku na krk! A ty, tłet� vżkv�te z BytŁe, ty si na n�co vzpom�n�?!"
"Tedy, kdyś m�m ł�ct pravdu, urozenż pane, ti dva chlap�ci byli velmi ostł� a siln�. Dali n�m co proto, okradli o pistole, strŁili do śal�łe a zmizeli beze stopy. To je v�echno, nic v�c a nic m��!"
"Kde jsou te� ti dva goli�i?" obr�til se kastel�n s ot�zkou na Łtvrt�ho z voj�kł. "Snad se nepropadli pod zem?! Mluv, trulante! Ale neł�kej mi, śe nev� o niŁem, nebo."
Najednou se otevłely dvełe velk� s�n� a dovnitł s|; v, vł�tili dva vysoc�, statn� chlapi. Złstali na chv�li zaraśen� st�t a nech�pav� hled�li na kastel�na a ostatn� kteł� na n� vypla�en� civ�li.
"Dej Błh zdrav�, pane kastel�ne!" ozval se vesele Juraj Hrachovickż. "Co se to tady dnes d�je?!"
"To jsou pr�v� ti dva, pane kastel�ne," odv�śil se promluvit chlap v uniform�. "Oni n�s zml�tili, obrali a sv�zali jako snopy!"
"Jo, ł�k� pravdu, pane kastel�ne," płidal se se sm� chem Juraj Hrachovickż, "nelśe! Jenśe v�m zapomn�l ł�ct to nejpodstatn�j��, lotr mazanej!"
"Kdo jste a co tady chcete, v�śen�?!" obołil se na pł�choz� na�tvanż kapit�n. "Jak se opovaśujete vstoupit do podzem� a napadnout śoldn�łe urozen�ho palatina Juraje Thurza?!"
"A vy jste kdo?" zastavil ho s śsm�vem na tv�łi Juraj? "V�s jsem tady na hrad� v śivot� nevid�l?! M�te tu hlavn� slovo, kdyś n�m chcete porouŁet?!"
"Tak uś dost, kapit�ne!" zvolal kastel�n a popo�el k urostlżm ml�dencłm. "Co si to dovolujete, vyhrośovat mżm pł�telłm?! Sty�te se! Ti dva zlikvidovali va�e �a�ky bez mrknut� oka!"
"Tak śpln� jednoduch� to zase nebylo, pane kastel�ne," oponoval mu pacholek Pavel. "M�li jsme s nimi poł�dnou pr�ci, ale nakonec jsme je sv�zali a odzbrojili."
"V�tejte na hrad�, pł�tel�!" zvolal kastel�n a pod�val jim tvrdou pravici. "Kde se tu berete tak pozd� v noci?! Płizn�m se upł�mn�, płi�li jste za p�t minut dvan�ct!"
"Uf, kastel�ne, snad uś nen� płlnoc?!" sm�l se Juraj. Jsem r�d, śe v�s op�t vid�m v pln� s�le a zbroji! Ale jestli dovol�te, r�d bych s v�mi mluvil o samot�."
Martin Povaśan cv�lal płes zasn�śen� hory pod �ach-tickżm hradem a obratn� se skl�n�l pod sn�hem obalenżmi v�tvemi stromł. Let�l jako blesk.
KoneŁn� se płibl�śil ke kamenn�mu mostu nad starobylou obchodn� cestou, st�Łej�c� se pł�mo pod svahem, na kter�m st�la fara. D�val se kolem, zda nezahl�dne dłevem nalośenż z�płah, ale nikde nic.
Popohnal kon� a zam�łil kł�śem płes n�m�st� do śzk� uliŁky, kde st�l jeho rodnż dłm. Pomalu klusal pod�l tmavżch oken skromnżch dłev�nżch chalup a płemż�lel, co łekne panu far�łi. Vtom se kł� spla�il a vzepłel se na zadn�. Martin zvedl hlavu, a kdyś uvid�l svłj povoz, zavżsknul radost� jako malż chlapec.
SeskoŁil na zem, obe�el nalośen� san� a pohladil dv� taśn� zv�łata, kter� poslu�n� Łekala płed domem. Nahl�dl i do oken, ale v�ude byla tma. Je�t� jednou pohladil kon� v z�płahu a vyskoŁil na sv�ho rychl�ho kon�. Obr�til se a tryskem se vydal na n�m�st�, pł�mo k fałe. Jen co zastavil płed br�nou, zabouchal a Łekal, zda n�kdo otevłe. Pak zaslechl t�śk� kroky a za chv�li se zpoza br�ny ozval zn�mż hlas:
"Kdo je tam?"
"To jsem j�, dłstojnż pane far�łi, v� pł�tel a velkż dluśn�k!"
"Och,,Martine, to jsi ty!" br�na se otevłela a ustaran�, dobr�ck� far�łova tv�ł se vyklonila z tmav�ho st�nu. "Uś jsem se o tebe b�l, chlapŁe! Kde jste tak dlouho?"
"Ani se neptejte, dłstojnż pane, to je na dlouh�
vypr�v�n�! Jenom jsem v�m cht�l ł�ci, śe san� s dłevem stoj� płed mżm domem. D� mi je�t� hodn� pr�ce, neś dłevo vyloś�m."
"Akde je Pavel, młj sluha? Co se vlastn� stalo, mluv!"
"Nen� Łas, dłstojnż pane, z�tra v�m v�echno pov�m.
Pavel a Juraj Hrachovickż jsou na hrad� a m�li by płij�t
za mnou. Jdu, abych v�m mohl vr�tit san� co nejdł�ve."
"Jenom klidn�, Martine, aby se nic nestalo. Z tvoj�
stroh� łeŁi sice nejsem moudrż, ale kdyś mysl�, śe r�no
bude moudłej�� veŁera, a� je po tv�m. Hlavn� v�c, śe jste
se vr�tili śivi a zdr�vi!"
"To vy jste sv�zali tu bestii B�thoryovou, Juraji?!" vypt�val se kastel�n Michal Horv�th z�meŁnick�ho mistra, kdyś se usadili v jeho pokoji. "Nikdo na tomhle proklet�m hrad� mi nedovede ł�ct, co se tu vlastn� stalo. N�kdo j� zacpal śsta a hodil ji na postel jako mr�inu."
"To byla na�e pr�ce, urozenż pane," pochlubil se pacholek s v�t�zoslavnżm vżrazem na tv�łi. "Zastihli jsme ji v posledn� chv�li, kdyś cht�la ufrnknout z hradu s n�jakżm dobrodruhem. Sv�zali jsme ji jako snop a odvlekli podzemn�m labyrintem zp�tky do śal�łe!"
"Ksakru!" zaklel kastel�n. "A kde byla palatinova str�ś?! Copak ta bestie opravdu cht�la ut�ct?! Jak je to mośn�?!"
"To nev�m, pane kastel�ne," vysv�tloval zahanben� Juraj Hrachovickż, "ale nebżt Martina Pov�śana a tady Pavla, kteł� se n�hodou vraceli podle hradu do �ach-tic, ta śensk� by uś byla za horama za dolama! A v śal�łi nebylo ani śiv� du�e! Jenom j� jsem se tam ocitl, kdyś m� fale�nż posel hrab�te F�bryho podvedl, hodil dovnitł a zmizel i s B�thoryovou k Łertu!"
"Ale kde byli ti palatinovi poserov�?!" zułil kastel�n. "ProŁ nehl�dali v�zen� podle palatinova pł�kazu?! Kapit�n vłbec netu��, śe Łachtick� pan� uś byla na śt�ku!"
"To nev�m, urozenż pane," odv�til Pavel, "ale kdyś jsme se vr�tili a cht�li j�t nahoru na hrad, narazili jsme na jin� dva voj�Łky, kteł� uś hl�dali poctiv�."
"Ti zasran� mizerov�!" rozŁiloval se d�l kastel�n. "Tohle jim płijde draho! Co bylo potom?"
"Odzbrojili jsme je bez rvaŁky," vysv�tloval Juraj Hrachovickż, "protośe jsme m�li pistole, kter� jsme vzali t�m Łtyłem je�t� płedt�m, neś jsme se rozlouŁili s Martinem."
"Ti dareb�ci sed� za mł�śemi!" vybuchl kastel�n. "Płedt�m Łtyłi, kter� vid�l jejich kapit�n na vlastn� oŁi, a nyn� tihle dva! Poj�me dolł do s�n�, a� uk�śu kapit�novi, jak� nuly chov� na �achtick�m hrad�!"
"Semlelo se to v�echno tak najednou. M�me �t�st�, śe ta krvelaŁn� B�thoryov� je znovu za mł�śemi!"
"Tak poj�me dolł, chlapi! O śnosu a śnosci płed kapit�nem ani slovo, Juraji! To uś nech nyn� na mn�, rozum�?!"
"Jak si płejete, pane kastel�ne! Ani neceknu! A ty, Pavle, drś jazyk za zuby, aby ses n�hodou nepodłekl!"
"Jak jste mohli n�co takov�ho ud�lat?" vy�etłoval pala-tinovy śoldn�łe rozŁilenż kapit�n. "Kde m�te pistole a kde je va�e Łest?!"
.Ti dva zabij�ci maj� s�lu kaśdż za Łtyłi chlapy, kapit�ne!" odpov�d�l jeden ze śoldn�łł. "Napadli jsme je, br�nili jsme se, ale nakonec n�s udolali!"
co m�m j� te� ł�ct tomu jedovat�mu kastel�novi? Jak se m�m br�nit, kdyś vel�m takovżm zbab�lcłm. Co mi na to łeknete vy lemplov�. Jedin�, co te� młśete ud�lat pane kapit�ne, jestli dovol�te, nechte kastel�na vyzułit a neodporujte mu. "A to se m�m nechat jen tak ur�śet?!" vybuchl dotŁen� kapit�n. "Nepłipust�m, aby namy�lenż kastel�n �achtick�ho hradu hanobil dobr� jm�no nejschopn�j��ch muśł palatina Thurza a moji vojenskou Łest!"
"Vy se oh�n�te vojenskou ct�, kapit�ne?!" ozval se Michal Horv�th, kterż neŁekan� vkroŁil do s�n�. "Fuj, śe v�s huba nebol�! A tyhle trulanty povaśujete za vżkv�t? Kdyby se palatin dozv�d�l, co ud�lali, płinejmen��m by płi�li o kebule, za to v�m ruŁ�m!"
"Co to m� zase znamenat, urozenż pane?" ohradil se kapit�n płekvapen�. "Nejsem v� pł�mż podł�zenż! Podl�h�m i se svżm muśstvem urozen�mu palatinovi, a ne va�im rozmarłm! Uś si to koneŁn� uv�domte!"
"D�kuju za va�i pł�telskou radu, kapit�ne!" vybuchl kastel�n jako sopka. "Vy si ale bu�te jistż, śe s t�mahle tłasołitkama se na �achtick�m hrad� dlouho neohłejete! S v�ma v Łele! Svinskżm krokem budete ma��rovat rovnou do arestu, o to se s�m postar�m!"
"Nemus�te mi vyhrośovat, urozenż pane!" odseknul kapit�n. "V�m, co se stalo, a v�m, jak�ho płestupku se dopustili m� podł�zen�! Nem�te ale pr�vo ur�śet, poniśovat a zastra�ovat ani m�, ani je!"
"Vy pod�lanej ofic�rku! Kde maj� va�i nejschopn�j�� voj�Łci svoje nablżskanż pistolky, cóó?!" sm�l se mu kastel�n do oŁ�. "Odpov�zte, vandr�ci, kde jsou va�e zbran�?! Ztratili jste łeŁ?!"
"Tady jsou zbran� va�ich podł�zenżch, pane kapit�ne," ozval se neŁekan� Juraj Hrachovickż a vystrŁil dv�
pistole pł�mo proti n�mu. A młj pł�tel Pavel m� dal�� dal��ch dvou, pod�vejte. Ano, to jsou �puntovky va�ich voj�Łkł sm�l se pobaven� pacholek Pavel a nam�łil je pł�mo na kapit�na. Jsem jenom chudż pacholek, ale młśu v�m upł�mn� ł�ct, śe va�i chlapi jsou obyŁejn� tłasołitky. Jak to tvrd� urozenż pan kastel�n!"
"Nejsem zv�dav na hloup� łeŁi n�jak�ho deput�tn�-ka!" rozl�til se kapit�n a vykroŁil proti n�mu. "S takovżm chudinkou nebudu płece ztr�cet łeŁ!"
Vtom zabur�cel vżstłel a vypla�enż kapit�n se rozpl�cnul na zemi jako ś�ba. Pacholek Pavel n�hodou stiskl spou�� jedn� z pistol�, kter� byla nabita. Kulka zasvi�t�la kolem kapit�novy hlavy a zaryla se do velk�ho bochn�ku chleba na prostłen�m stole. Pavel se rozesm�l, a zastrkuj�c si pistole za opasek, pom�hal kapit�novi vst�t.
"Tak co, pane kapit�ne?!" vemlouval se mu pł�telsky. "Je�t� st�le jsem pro v�s hloupej deput�tn�k?!"
"Tak uś dost, vy sr�Łi!" okłikl kapit�na kastel�n, "płikazuju v�m, abyste tu svou nevym�chanou hubu zavłel a uś ani necekl! Jenom kvłli v�m zbyteŁn� ztr�c�me Łas! A te� m� poslouchejte!"
"Nejsem ochoten, pane kastel�ne! Nejsem v� podł�zenż!"
"Neserte m� uś, kapit�ne!" załval na n�ho kastel�n, "nebo v�s d�m zavł�t do podzemn�ho śal�łe vedle B�thoryov�! M�staje tam dost! Tyhle śvanily nechte tady a vy si vezm�te kl�Ł od podzem�! Jdu si s v�ma na m�sto prov�łit, co d�laj� va�i podł�zen� v dob� str�śe! Tihle dva valibuci płjdou s n�majako sv�dci, rozum�te, pane kapit�ne?!"
"Jak płikazujete, pane kastel�ne! Jenom nech�pu,
k Łemu ten cirkus, kdyś jsme teprve płed chvilinkou! z podzemn�ho śal�łe ode�li!"
"To uś nen� va�e v�c, vy troubo! S t�m si svoji ofic�rskou hlavu nelamte a nechte to v�echno na mn�li Rozkaz je v�m jasnż?"
V t� chv�li se dvełe doln� s�n� rozlet�ly a dovnitł vtrhli jako velk� voda velitel hradn� str�śe �achtick�ho hradu! Konr�d Becs�dy. Za n�m se do dveł� tlaŁili tłi nezn�m�] chlapi, ale velitel zatarasil vchod mohutnżmi z�dy a udżchanż se obr�til na kastel�na:
"Pane kastel�ne, płiv�d�m k v�m neŁekanou n�v�t�vu! R�Ł�te je płijmout? Mermomoc� se dośaduj� setk�n� s v�mi!"
"Copak jste se zbl�znil, Konr�de! Te�, takhle pozd� v noci?! Co to m� znamenat?! Pus� je ihned dovnitł a vra� se na svoje stanovi�t�!"
"Jak r�Ł�te rozk�zat, pane kastel�ne! Tady jsou ti chlapi a sbohem!" odv�til velitel hradn� str�śe, srazil podpatky, zasalutoval a prodral se płes nedoŁkav� hosty ven. Kastel�n vytłe�til oŁi na płich�zej�c� a płekvapen�m m�lem upadl.
"Pochv�len bu� Jeś� Kristus, milż kastel�ne!" uklonil se hrab� Peter F�bry a pod�val płekvapen�mu kastel�novi pravici. "Jsem nesm�rn� ��astnż, śe jsem v�s zastihl vzhłru. Myslel jsem, śe uś budete sp�t!"
"Aś na v�ky v�kł!" pozdravil kastel�n s śsm�vem a srdeŁn� potł�sl hrab�ti rukou. "To se mi snad jenom zd�! Kde se tu berete, urozenż pane, v tak pokroŁil� dob� a tłeskut� zim�?"
"No jo, �lak aby ho trefil, kastel�ne! NeŁas je to ukrutnż a mr�z n�m zal�zal aś do morku kost�! Ale seznamte se s mżmi nejlep��mi pł�teli! Tady je doktor Sebasti�n a toto je Pavel ��rskż, młj poradce a p�sał!"
Kastel�n hled�l na obrovit� chlapy, zejm�na na zavalit�ho p�sałe, proti n�muś byl jako p�rko. Kdyś ale vid�l zv�davż pohled kapit�na palatinovżch voj�kł, obr�til se k n�mu a stroze mu rozk�zal:
"Kapit�ne, poŁkejte na m� na horn�m n�dvoł� u pal�ce! Za chv�li sejdu dolł a budu se v�m v�novat, jak jsem to jiś płed chv�li łekl!"
Kapit�n beze slova pro�el kolem nezn�mżch chlapł a zmizel za dvełmi. Kastel�n se op�t obr�til k hrab�ti a jeho spoleŁn�kłm:
"V�tejte na �achtick�m hrad�, p�nov�! Jsem velmi r�d, śe jste si vzpomn�li na osam�l�ho kastel�na, ale płece jenom, urozenż pane, sm�m v�d�t, co v�s sem tak neŁekan� płivedlo?!"
"Odpov�� je jednoduch�, pane kastel�ne! Na�e spoleŁn� a jedin� star� l�ska!" sm�l se hrab�.
"Koho m�te na mysli, pane?!"
"Płece tu prokletou krvelaŁnou vlŁici Alśb�tu B�tho-ryovou! Ta mi ned� cel� noci sp�t!"
"Tedy, ksakru, pane hrab�!! To jste trefil hłeb�k na hlaviŁku! Pr�v� se za n� chyst�m do podzem�!"
"Vżborn�, kastel�ne, vżborn�! Jestli dovol�te, płjdu
s v�mi."
"Samozłejm�, urozenż pane! Aspo� se na vlastn� oŁi płesv�dŁ�te, jak ji ti palatinovi voj�ci hl�daj�! Tady jsou Łtyłi z nich!" uk�zal rukou na voj�ky. "Dali se do śal�łe zavł�t spoleŁn� s tou besti�!"
"Co te� budeme d�lat, Imrichu? Jak se odtud dostaneme?!"
"Nijak, ani kdybych se tłeba na kousky rozkr�jel, ty mudrlante!"
"Ajsme tam, kde na�i kamar�di płed chv�l�! Jestli n�s tu najde ten ��lenż kastel�n, katovi neuteŁeme!"
"Te� uś je pozd� lamentovat, Ga�pare! Jestli n�s tu najde kastel�n i s na��m kapit�nem, m�me po chlebu!"
"To je v�echno kvłli t�hle proklet� śensk�, ksakru! Nejrad�ji bych ji."
NestaŁil ani dopov�d�t, nebo� nahołe nad strmżmi schody se rozlet�ly dvełe a v nich se objevil nejdł�ve kapit�n a za n�m kastel�n �achtick�ho hradu. Kapit�n seb�hl dolł a ztuhl hrłzou. Za n�m klidn� sestupoval kastel�n a hrab� F�bry se svżmi spoleŁn�ky. V pat�ch jim byli Juraj Hrachovickż a pacholek Pavel, kteł� drśeli nabit� pistole.
"No pros�m, pane kapit�ne! Uś to tady m�te Łern� na b�l�m!" obr�til se kastel�n na kapit�na a posm�n� ukazoval na vystra�en� śoldn�łe za mł�śemi. "Va�i spolehliv� chlapi jsou za mł�śemi a hl�daj� hrab�nku Alśb�tu B�thoryovou!"
"Nech�pu, co to m� znamenat, pane kastel�ne!" odv�til kapit�n rozhołŁen�. "Bu� si z n�s n�kdo d�l�; bl�zny, nebo jsme bl�zni my!"
"No dovolte, vy moulo!" ohradil se kastel�n. "Snad! mi nechcete namluvit, śe jsem je do śal�łe zavłel j�wj Celou dobu jsem byl s v�ma a vyslżchal jsem ty Łtyłi posery, co se dali sv�zat a zavł�t do v�zen�!"
"Co se to tu vlastn� d�je, pane kastel�ne?" vypt�val se hrab� F�bry nech�pav�, hled�c na B�thoryovou. "ProŁ je odsouzen� sv�zan� a str�śe jsou za mł�śemi?!"
"To bych taky r�d v�d�l, urozenż pane! Ale mysl�m si, śe nejl�pe bude, kdyś se zept�me jejich kapit�na, kterż m� neust�le płesv�dŁuje, śe jeho nejspolehliv�j�� chlapi za nic nemłśou!"
"Vśdy� vy jste odpov�dnż za osobn� ochranu t� śeny,
pane kapit�ne," obr�til se hrab� F�bry na zahanben�ho ofic�ra. "Jak je mośn�, śe se płed va�imi zraky d�j� takov�to absurdn� v�ci?!"
"Neum�m v�m odpov�d�t, pane. S�m nevych�z�m z śdivu, co se to tu vlastn� stalo. Płed chv�l� tihle dva," kapit�n uk�zal rukou na Hrachovick�ho a pacholka, "sv�zali a strŁili do śal�łe Łtyłi moje muśe a nyn� złejm� i tyhle dva!"
"To je tedy ohromn�! Vivat, p�nov�!" sm�l se hrab� F�bry pobaven�. "Urozen� pan� se aspo� ve v�zen� nenud� a m� o z�bavu postar�no!"
"Tohle si ale, kapit�ne, odnesete!" zam�chal se do rozhovoru kastel�n. "�eho je moc, toho je pł�li�! Otevłete śal�ł, pus�te ty nuly a odve�te je do horn� s�n� k ostatn�m! J� zat�m vyslechnu hrab�nku, jestli n�m k tomu nebude ochotna ł�ct n�co v�c."
"Promi�te, pane, ale kl�Ł od śal�łe nem�m u sebe!" vymlouval se kapit�n v rozpac�ch.
"Tak ho ksakru okamśit� płineste!" odseknul mu rozzlobenż kastel�n. "Snad si nemysl�te, śe budu do r�na chodit nahoru a dolł a vypou�t�t va�e neschopn� muśe z v�zen�!"
"To nen� tłeba, pane kastel�ne!" płeru�il ho Juraj Hrachovickż. "Tady je kl�Ł, mohu ihned otevł�t! Zeptejte se ale t�chhle voj�Łkł, kde maj� pistole!"
"Vy jste n�m je sebrali, dareb�ci!" osopil se jeden z voj�kł za mł�śemi na Hrachovick�ho. "Nejdł�ve jste n�s płepadli, a potom strŁili do v�zen�! Vra�te n�m zbran� a nehrajte si tady na hrdiny!"
"Tedy, p�nov�!" vykłikl se sm�chem hrab� F�bry, , "kdyby to v�d�l urozenż palatin Juraj Thurzo, asi by v�s v�echny nap�chnul na roze� a zaśiva op�kal!"
"Nic jin�ho si ani nezaslouś�, moulov� zbab�l�!"
płisv�dŁoval kastel�n a otevłel dvełe v�zen�. "Jak jsem uś łekl, kapit�ne! Zmizte okamśit� nahoru do s�n� a tam na m� poŁkejte! Jakmile tady ud�l�m poł�dek, budeme pokraŁovat ve vy�etłov�n�!"
"Akdo bude hl�dat tu krvelaŁnici?!" nam�tal kapit�n. "Złstane tu śpln� sama?! To uś v�m nebude vadit, urozenż pane?!"
"UrŁit� m�n� neś va�i voj�Łkov�, na kter� nen� ani nejmen�� spolehnut�, kapit�ne! Neś se v�echno vyjasn�, złstanou tady tihle dva spolehliv� chlapi, kteł� si poradili s va�imi tłasołitkami."
"Co to bylo za goli�e, ti dva s namy�lenżm hrab�tem?"
"Nev�m, Ambrośi, ale s takovżmi se pustit do rvaŁky, asi bych se dlouho na noh�ch neudrśel!"
"Co je v�m po panskejch holobr�dc�ch, vy troubov�? Rad�ji płemż�lejte, jak se odtud dostaneme śiv� a zdrav�! Uś tady stoj�me poł�dn� dlouho jako oslov�!"
"Co uś młśeme d�lat, Juro?! Ten kastel�n je nabrou-�enej jako błitva a zułivej jako bżk! Na toho si mus� d�vat dobrej pozor!"
"Jenom n� kapit�n si s n�m um� poradit! Ten jedinż n�s młśe vyt�hnout z bryndy!"
"Hrom do v�s, vy hlup�ci! J� v�s vyt�hnu, leda tak na �ibenici!" ozvalo se najednou za z�dy Łtył śoldn�łł. "Copak jste se v�ichni pom�tli, śe d�l�te takovż hroznż hovadiny?!"
Kapit�n ve�el do s�n� a za n�m dal�� dva voj�ci jako zmokl� slepice.
"Jestli m� ten śluŁovitż kastel�n zaśaluje u jeho palatinsk� Vżsosti, v�ichni płijdete o hlavu! Copak jste opravdu takov� zbab�lci, śe se leknete n�jakejch
dobrodruhł, kteł� se toulaj� podzemn�mi chodbami?!" "Nam�łili na n�s pistole, ani jsme se nemohli br�nit. Museli jsme zal�zt do śal�łe jako krtci a zp�vat jenom tak, jak n�m ti dva hrdlołezov� p�skali!"
"Tvoje pitom� hlava, a ne hrdlołezov�!" okłikl jednoho z voj�kł kapit�n. "Jsou to obyŁejn� hloup� sedl�-ci a vy si s nimi neum�te poradit! Płesn� tak, jak v�m to łekl ten bl�znivż kastel�n. Jste jenom obyŁejn� poserou tkov�, nic v�c!"
"Hrom do police, vśdy� na�e urozen� Alśb�ta B�tho-ryov� m� sv� rozko�n� rt�ky zacpan�, kastel�ne," sm�l se hrab� F�bry, jen co ve�el do v�zen� za kastel�nem. "Je to snad nał�zen� palatina Thurza?!"
"Kdepak, to tak, pane hrab�," płeru�il ho kastel�n lhostejn�. "To maj� na sv�dom� na�i pł�tel�, ale protośe mi zaŁala sprost� nad�vat, zacpal jsem j� hubu znovu! Ale te� j� ji otevłu, aby n�m łekla, co se to tu vlastn� stalo!"
Kastel�n rychle płełezal provazy, jimiś byla spoutan�, a vyndal j� z śst chom�Ł shnil� tr�vy. NeŁekal ale, śe B�thoryov� vyskoŁ� z postele jako lvice a vrhne se pł�mo na n�j.
"Ty starż pra�ivż pse!" łvala. "Jak si dovoluje� takhle se mnou zach�zet?!"
Byla by mu oŁi vy�kr�bala, kdyby ji v posledn� chv�li nepopadl kolem pasu a nehodil zp�tky na postel.
"Tak tohle tedy ne, milostiv�! Takhle si pov�dat nebudeme!" okłikl ji kastel�n a vycouval ven ze śal�łe. "Poj�me rad�ji za mł�śe, urozenż pane hrab�, nebo n�m ta bestie vy�kr�be oŁi!"
"Ohohó, milostiv� Alśb�to, co je to s v�mi, vy moje
nejkr�sn�j�� Venu�e," dr�śdil ji hrab� F�bry ironicky, kdyś kastel�n zavłel dvełe śal�łe a zamkl je. "Jste jak�si ne��astn� a zułiv�! Nev�te, co d�lat roupama? Snad nem�te dlouhou chv�li?!"
"Ty jeden z�kełnż ��ble! Tys mi poslal dopis po poslu a vyvlekl jsi m� ze śal�łe na sv�tlo Boś�! A te� se mi płich�z� vysm�vat? A� se smaś� v pekle!"
"Co to tady bl�bol�, ty uboh� satanova nev�sto?!! okłikl ji hrab� zułiv�. "Snad jsi uś śpln� ztratila rozum?!"
"Ty pra�iv� kryso! Poslal jsi śnosce, vyvlekl m� z v�zen� a potom m� tvoji janiŁ�łi strŁili zp�tky jako nejposledn�j�� pob�hlici! ProŁ jsi sem płi�el?! Copak ti nestaŁ�, cos mi ud�lal, ty ��ble v lidsk� kłśi?!"
Płekvapenż kastel�n hled�l nejdł�ve na rozzułenou Łachtickou pan�, potom na rozŁilen�ho hrab�te, kterż bezmocn� a nech�pav� kroutil hlavou.
"Je to pravda, urozenż pane hrab�?" zeptal se ho zv�dav�. "Vy jste poslal posla a śnosce, kterż dostal tu bestii ze śal�łe? Jak mi to vysv�tl�te?!"
"Nev�m, o Łem ta krvelaŁn� śensk� mluv�, pane kastel�ne! Złejm� ji tr�p� vżŁitky sv�dom�!"
"Ale kdo ji potom sv�zal a strŁil zp�t do śal�łe?!" ?
"To byla Martinova a Pavlova pr�ce, pane kastel�ne! ozval se neŁekan� Hrachovickż. "V�echno v�m vysv�tl�m. Hrab� F�bry byl złejm� obvin�n nepr�vem!"
"No to si tedy mysl�m, p�nov�!" ozval se hrab� uraśen�. "Ale co to vlastn� sly��m? Snad se n�kdo nepokusil tu ne��astnici un�st! Jak se sem vłbec mohl dostat kastel�ne?!"
"To v�m nełeknu, pane hrab�! N�co tady nesed� proto poj�me nahoru a Juraj n�m to v�echno podrobn� povypr�v�!"
"V�ichni jste shnil� chc�plotiny, budu si na v�s st�śovat u palatina," vykłikla Łachtick� pan� zułiv� a płiskoŁila k mł�ś�m. "A vy, kastel�ne, płijdete o hlavu! Tolik drzosti a arogance, s jakou se mnou zach�z�te, nem� nikdo, jenom vy, svi��ku jeden!"
"Tak uś dost, hrab�nko!" okłikl ji kastel�n. "Młśete si st�śovat tłeba na latr�n�, ale i tak v�m to nepomłśe! A vyhrośovat mi nebo m� ur�śet, k tomu nem�te nejmen�� pr�vo!"
"Milostiv�, kdo uś młśe m�t vłŁi v�m v�ce nen�visti a odporu neś j�?!" sm�l se n�siln� hrab� F�bry. "Za va�e ur�śky a lśi bych v�s dal okamśit� up�lit, vy fale�n� babizno, Łarod�jnice jedna!"
"Je�t� dnes chc�pne�, ślisnż ��ble! Prokl�n�m tebe i tvoji vychytralou �lechtickou hlavu! A� ti do n� sedm hromł udeł�, ty smradlavż potkane!"
Na kr�lovsk�m dvołe ve V�dni
V rozlehlżch, honosnżch prostor�ch kr�lovsk�ho hradu, srdce V�dn�, je ticho. Vysoc� magn�ti, kn�śata, �lechtici, dvorn� d�my, kr�lov�t� śłedn�ci a soudci, v�ichni, dokonce i Jeho VeliŁenstvo kr�l Maty� II. a jeho r�dci r�di vysp�vaj� do pozdn�ch rann�ch hodin. Arcibiskup Fr��o Forg�ch, mimo sluśebnictva snad jedinż, byl jiś płed dv�ma hodinami vzhłru. Vstal a bez toho, aby volal sluhu, s�m se ustrojil do nov�ho dne. Jen co se obl�kl a upravil, obr�til svoji mysl k Bohu. Vzal do ruky brevi�ł a s vd�Łnost� du�e, ke kter� se płidalo vyzv�n�n� jeho stateŁn�ho srdce, odł�kal d�kovn� modlitby, zp�val rann� chv�ly, Łetl evangelium a rozj�mal nad n�m.
Asi po hodin�, kdyś se uś tma nad m�stem vytr�cela a denn� sv�tlo v�t�zilo nad jej� temnou silou, odtrhl oŁi i srdce od brevi�łe, otevłel okenice a hlubokżmi dou�ky vdechoval ostrż, mrazivż vzduch. Zrak mu padl na mohutnou budovu tł�patrov�ho renesanŁn�ho z�mku, kterż byl d�lem neboh�ho c�sałe Ferdinanda.
Vedle honosn�ho z�mku se do probouzej�c�ho dne vyp�nal Starż hrad. Ten sousedil se Łtyłkł�dlovou budovou, ve kter� tuto noc płespal i arcibiskup Fr��o For-g�ch. Tuto Ł�st hradu vybudovali slavn� ital�t� architekti pro c�sałe Rudolfa II.
Kdyś si arcibiskup vzpomn�l na praśsk�ho astrologa a Łarod�je, kterż pro svoji bl�znivou n�klonnost k alchymii, astronomii a v�elijakżm pokoutn�m v�d�m płivedl �echy, Rakousko i Uhersko do śalostn�ho stavu, ze kter�ho se dodnes nevymanily, tv�ł se mu zachmułila. Jeho mlad�� bratr, nyn�j�� panovn�k Maty� II., je sice skv�lżm organiz�torem a otcem zem�, ale nem�l by podl�hat siln�mu vlivu r�dcł a �lechticł, kteł� zradili katolickou c�rkev a płidali se k Lutherovi. Jejich płiŁin�n�m se od ��ma odkl�n�j� nejen cel� vżznamn� rody, ale i stolice a śupy. To byla nejv�t�� r�na na du�i arcibiskupa Forg�che. Pr�v� tyto ot�zky maj� bżt dnes projedn�ny na audienci Jeho kr�lovsk�ho VeliŁenstva. Vedle nich chce mluvit i o krvav� af�łe, souvisej�c� s Alśb�tou B�thoryovou.
Najednou se dvełe potichu otevłely a ve�el lokaj v dlouh�m fraku, se sn�dan� na stł�brn�m podnose. Arcibiskup pośehnal jeho sklon�nou hlavu a zeptal se:
"Jeho VeliŁenstvo je�t� sp�, nebo uś ne?"
"Ne, ne. Jeho VeliŁenstvo uś sed� ke stolu s nejv�rn�j��mi, Va�e Excelence, aby se pos�lil na t�le. Nen� zvyklż dlouho vysp�vat."
"Jsi o tom skuteŁn� płesv�dŁenż, pł�teli?" usm�l se arcibiskup blahosklonn�. "Nen� to u na�eho kr�le sp�e vżjimka neś pravidlo?"
Lokaj złstal v rozpac�ch, ale arcibiskup se op�t usm�l a rukou mu naznaŁil, śe młśe odej�t. Po j�dle pod�koval Bohu, płeśehnal se a vzal do ruky brevi�ł. V�d�l, śe ihned po vydatn� sn�dani Jeho VeliŁenstvo odch�z� z kr�lovsk� j�delny a płij�m� vz�cn� hosty na soukromżch audienc�ch. Arcibiskup byl v poład� druhż, nebo�, jak ho informovali, na 14. ledna l�ta P�n� 1611 byl na seznamu kandid�tł na audienci s kr�lem jako prvn� hrab� Stanislav Thurzo. Byl pro arcibiskupa Forg�che pr�v� tak nepłijatelnż jako jeho star�� bratranec Juraj Thurzo, zemskż palatin, ochr�nce a poruŁn�k krvav� Łachtick� pan�.
Mimoto o manśelce Stanislava Thurza kolovaly neuv�łiteln� zv�sti. Jakmile arcibiskupovy my�lenky zalet�ly aś k Ann� Rosin� Listiusov�, odtrhl zrak od brevi�łe a zamyslel se. Pokud by se potvrdily jej� ohavnosti a ukrutn� zloŁiny, o kterżch se mluv� v okol� �intavy, Hlohovce a Temat�na, byla by to hanba pro uherskou �lechtu. Dal�� ��blem posedl� śena z nejvy���ch kruhł, vhodn� jedin� na popravi�t� a zasluhuj�c� si potupnou smrt!
Zahnal sv�tsk� my�lenky a znovu se pohrouśil do modlitby. Najednou kdosi zaklepal na dvełe jeho sv�tnice. Bez vyzv�n� vstoupil dovnitł kr�lovskż śłedn�k ve spoleŁnosti star�ho lokaje.
"Va�e Excelence, nejdłstojn�j�� pane arcibiskupe," oslovil hosta zdvołile, "dovolte mi v�s upozornit, śe va�e soukrom� audience u na�eho kr�lovsk�ho VeliŁenstva se jiś zapoŁala. Nejjasn�j�� panovn�k, urozenż a Bohem osv�cenż kr�l Maty� v�s srdeŁn� oŁek�v�!"
"Jak je to mośn�?! Płece jste m� informoval, śe moje setk�n� s Jeho VeliŁenstvem je urŁeno aś na dev�tou hodinu!"
"Odpus�te, Va�e Excelence, ale stala se nepł�jemn� v�c, kterou nemohla płedpokl�dat ani kr�lovsk� kancel�ł, ani Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo."
"Nerozum�m, o Łem mluv�te," płeru�il ho arcibiskup Forg�ch zneklidn�n�. "Co se vlastn� stalo a co m�m ud�lat pro Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo j�?"
"Odpus�te je�t� jednou, Va�e Excelence, ale milostivi vż hrab� Stanislav Thurzo ner�Łil zav�tat do V�dn�, a dokonce se ani neomluvil. Protośe se tedy jeho audiencej u kr�le neŁekan� odkl�d� na neurŁito, bylo by vhodn�jś abyste k Jeho VeliŁenstvu płi�el co nejdł�ve vy."
"No pochopiteln� śe płijdu! M�l jste ł�ct hned, co! se stalo. J� jsem na setk�n� s kr�lem płipraven. Młśete ujistit Jeho Vżsost, śe płijdu za chv�li. Vlastn� mohu j�t s v�mi ihned, abych neokr�dal Jeho VeliŁenstvo o vz�cnż Łas."
Kr�lovskż śłedn�k spokojen� pohl�dl na pł�snou arcibiskupovu tv�ł a aś nyn� se uklonil a s śctou pol�bil jeho zlatż prsten.
Kdyś se dostali splet� n�dhern� vyzdobenżch chodeb aś do velk� s�n�, kde Jeho VeliŁenstvo płij�malo n�v�t�vy, arcibiskup se płed kr�lem pokorn� uklonil.
"Jeho Excelence nejdłstojn�j�� pan arcibiskup z Trnavy Fr��o Forg�ch je płipraven k audienci, Va�e kr�lovsk� VeliŁenstvo!" ohl�sil śłedn�k kr�lovsk� kancel�łe.
Arcibiskup se postavil a obładnżm krokem vykroŁil ke kr�li. Jeho VeliŁenstvo Maty� II., kterż uś tłet� rok drśel v rukou osud zem� s vynucenżm kr�lovskżm śezlem Rudolfa II., sed�l uprostłed velkolep� s�n� na
trłnu. Po boc�ch kr�lovsk�ho trłnu st�lo n�kolik pohodlnżch kłesel pro vz�cn� hosty.
Arcibiskupa płekvapilo, kdyś u kr�le nezahl�dl ani jednoho z jeho r�dcł a dłv�rn�kł. Cht�l se op�t poklonit u kr�lovżch nohou podle obładn�ho protokolu, ale kr�l vyskoŁil z trłnu jako ��p a jiś byl u n�ho.
"Ale, Va�e Excelence," vyŁ�tal mu kr�l pł�v�tiv�, "k Łemu ta gesta a obstrukce?! J� s�m mus�m padnout na tv�ł płed tak vysokżm c�rkevn�m hodnost�łem a prosit o odpu�t�n� za v�echno pohor�en� a zlo, co se za posledn� roky płehnalo płes na�i t�śce zkou�enou zemi."
"V ś�dn�m pł�pad�, Va�e VeliŁenstvo!" br�nil se arcibiskup. "Jsem stejnż hł�n�k jako vy, mośn� je�t� v�t��."
Neś arcibiskup domluvil, kr�l płed n�m poklekl, s korunou na hlav� a v purpurov�m, zlatem protk�van�m pl�ti. Pol�bil jeho zlatż arcibiskupskż prsten, i kdyś arcibiskup drśel pravici pevn� u t�la, aby tomu zabr�nil.
Kr�lova upł�mnost a jeho osobn� postoj, plnż ścty a pokory, arcibiskupa Forg�che zaskoŁily. Aś kdyś ho kr�l pł�telsky chytil za ruku a vedl kjednomu z pohodlnżch kłesel płikrytżch purpurovżm sametem, zmohl se koneŁn� na slovo:
"D�kuji za vłel� projevy srdeŁnosti a dłv�ry, Va�e VeliŁenstvo!"
"J� mus�m pod�kovat v�m, Va�e Excelence, śe jste tak pohotov� a ochotn� płi�el, i kdyś va�e audience m�la zaŁ�t aś za hodinu!"
Kr�l poŁkal, neś se arcibiskup posadil po prav� stran� jeho trłnu. K arcibiskupovu płekvapen� si kr�l k n�mu płesedl do m�kk�ho kłesla a Łestn� m�sto pod vysokżm baldachżnem, kterż se vyp�nal nad kr�lovskżm trłnem, złstalo pr�zdn�.
"Nebyl to pro m� probl�m, Va�e VeliŁenstvo," br�nil
se arcibiskup zdvołile, "nebo� nejsem zvyklż dlouho sp�t. Jsem velmi r�d, śe jsem se s v�mi mohl setkat jako prvn� na zaŁ�tku va�eho v�edn�ho dne."
"Poslouch�m v�s, Va�e Excelence! Odkryjte płede mnou v�e, co v�m leś� na srdci a co je nutn� bezodkladn� łe�it. Pouze upł�mnost a pravda mohou objasnit slośit� probl�my a nal�hav� potłeby na�� doby."
"Mluv�te mi z du�e, Va�e VeliŁenstvo! Ob�v�m se ale, śe ne v�ichni va�i podł�zen�, nebo i vysoce postaven� hodnost�łi, smż�lej� a jednaj� tak jako vy. A to je nejv�t�� k�men śrazu pro na�i t�śce zkou�enou zemi."
"To je svat� pravda, Va�e Excelence," płizn�val kr�l zarmoucen�, "mnoz� na�i podł�zen� jsou zaslepeni jenom touhou po bohatstv� a hn�ni hladem po sv�tsk� moci po�lap�vaj� sv�tsk� i c�rkevn� z�kony a zneuś�vaj� płitom svoje postaven�. Tato nehor�zn� opov�ślivost a zkorumpovanost na�ich velmośł je pro m� vżzvou k upevn�n� discipl�ny, poł�dku i spravedlnosti!"
Arcibiskup Forg�ch klidn� pohl�śel do t�ch hlubokżch, zneklidn�nżch, z�ł�c�ch oŁ� a pozorn� poslouchal kr�lova slova. Nav�zal na jeho posledn� my�lenky a zaŁal hovołit o tom, co mu nejv�c leśelo na srdci. Zm�nil se o situaci c�rkevn� hierarchie v zemi, mluvil o zpupnosti n�kterżch c�rkevn�ch hodnost�łł, kteł� si svłj post vłbec nezaslouś� a k vykon�v�n� duchovn� sluśby jsou absolutn� nevhodn�. Zdłraznil nebezpeŁ� rodinkałen� ve �lechtickżch rodech, kter� za kaśdou cenu prosazuj� i na niś�� c�rkevn� posty sv� potomky.
"To je pr�v� to, o Łem jsem płed chv�l� hovołil, Va�e Excelence," rozhołŁoval se kr�l. "Kupl�łstv� a korupce, rodinkałen� a svatokupectv�, to jsou stra�n�, ohyzdn� r�ny na t�le na�eho n�roda i na�� svat� katolick� c�rkve! Co se v tom v�ak d� d�lat? Jak płetrhnout tento
��belskż łet�z rodinkałen� a protekcionizmu, kter� roześ�raj� i c�rkevn� hierarchii?!"
"To je velmi t�śk� ot�zka, Va�e VeliŁenstvo. Ale łe�en� oba zn�me. Reforma c�rkve mus� zaŁ�t vnitłn� obnovou ducha. V opaŁn�m pł�pad� se budou neust�le mnośit pohor�en� na t�le na�� svat� c�rkve, kter� m� jiś dnes tolik odpłrcł a nepł�tel. Jejich łady nesm�me roz�iłovat, ale oslabit a płemoci!"
"Jakżm zpłsobem, Va�e Excelence?!" nal�hal na n�ho kr�l.
"V prvn� ład� se jiś koneŁn� mus� vyłe�it spor o kompetenc�ch c�rkevn� a sv�tsk� moci, Va�e VeliŁenstvo. C�rkev nikdy nepłipust�, aby sv�tsk� moc zasahovala dojej� pravomoci v duchovn�ch, disciplin�rn�ch, mor�ln�ch a hierarchickżch z�leśitostech!"
"Ob�v�m se, Va�e Excelence, śe v tomto v�m moc nepomohu. To je slośitż probl�m pro ł�mskou kurii a pro papeśe, kterż my dva sotva vyłe��me."
"Jak se to vezme, Va�e VeliŁenstvo," nam�tal arcibiskup klidn�. "Z�leś� na śhlu pohledu. Velmi nal�hav� a vyhrocen� situace je v TrenŁansk�, Liptovsk�, Orav-sk�, Spi�sk� a Zempl�nsk� śup�, kde velmośi a zhżral� zem�p�ni, kteł� se płidali na Bocskayovu stranu a zd�dili stra�n� d�dictv� kalvinizmu, nut� sv� poddan�, aby z katolick� v�ry płestoupili na bludn� uŁen�, jemuś sami propadli. Krut� trestaj� ty, kteł� se br�n�, a nejednou jim sahaj� na śivot nebo s nimi zach�zej� jako se zv�ł�."
.To je nepł�pustn� kac�łstv�, Va�e Excelence!" rozhołŁoval se kr�l. "Zde młśeme, ba mus�me ud�lat radik�l-ni opatłen� ve prosp�ch nevinnżch lid�! V�ichni tito od-padl�ci od prav� v�ry jsou zr�dcov� a na�i nepł�tel�!" "To je pouze jedna Ł�st probl�mu, Va�e VeliŁenstvo. Nezapom�nejte, śe v�ichni, kteł� zemłeli pro pravou
katolickou v�ru ve stra�nżch muk�ch, jeś jim zpłsobila ukrutn� sv�vole zem�p�nł, jsou skuteŁnżmi muŁedn�iky prav�m slova smyslu!"
"Ud�l�m pro to v�e, Va�e Excelence," du�oval se kr�l, "aby spravedlnost, pravda a z�kon zv�t�zily! Zpupn� a neposlu�n� velmośov� musej� bżt nekompromisn� potrest�ni!"
"Dal�� problematickou ot�zkou je i nebezpeŁn� se ��ł�c� luter�nstv�, kter� je hanbou pro n�s i pro na�e katolick� zem� v Evrop�!" pokraŁoval arcibiskup rozv�śn�. "Nejv�ce m� mrz�, śe s�m zemskż palatin Juraj Thurzo propadl tomuto bludn�mu kac�łstv�. Nejhor�� na cel� v�ci je, śe mnoz� �lechtici se odvol�vaj� pr�v� na n�ho płi obhajov�n� a vyzn�v�n� luter�nsk�ho uŁen�! Thurzo je po v�s druhou nejvy��� autoritou v zemi."
"Ano, m�te pravdu, Va�e Excelence, v�m o t�to delik�tn� ot�zce. Faktem ale złst�v�, śe v dne�n� pohnut� dob� ani jednoho ze jmenovanżch magn�tł nemohu płinutit, aby bez odporu op�t płestoupili a uzn�vali pravou, apo�tolskou ł�mskokatolickou c�rkev. T�m bych je je�t� v�ce po�tval proti sob�, a zem�, z�konod�rnż sbor i nejvy��� stavy by se znesv�łily. To by byla anarchie a nejlep�� podpora pro spiknut�, vzpoury a krveprol�v�ni.
"Souhlas�m s v�mi, Va�e VeliŁenstvo, a t�ś s va�imi argumenty. Mus�m ale otevłen� ł�ci, śe c�rkev t�m hodn� trp�. N�bośensk� a kac�łsk� spory jsou pł�Łinou nap�t� a otevłen� nen�visti nejen mezi �lechtou a poddanżmi, ale i mezi va�imi pł�vrśenci. I v� pł�tel a oddanż pł�znivec, se kterżm jsem se vŁera setkal, hrab� Peter F�bry, płich�z� do otevłenżch konfliktł pr�v� se vzpom�nanżm Jurajem Thurzem. M�m v�m od n�ho odevzdat srdeŁnż pozdrav."
"D�kuji, Va�e Excelence, hrab� F�bry je skuteŁn� skv�lż muś. Byla by nekoneŁn� �koda, aby se po�korpil pr�v� s neśstupnżm a panovaŁnżm Thurzem, kterż si nevyb�r� prostłedky k pomst� a nen�visti."
"Pr�v� toho se ob�v�m i j�, Va�e VeliŁenstvo. F�bry je i mżm dobrżm pł�telem a pł�li� riskuje kvłli t� krvelaŁ-n� Alśb�t� B�thoryov� z �achtic, kterou Thurzo odsoudil nevełejn� a bez pr�voplatn�ho soudn�ho usnesen� na dośivotn� v�zen� v podzemn�m śal�łi na �achtick�m hrad�."
"�ekn�te mi o tom v�ce, Va�e Excelence," płeru�il ho netrp�liv� kr�l, "nebo� o t�to z�leśitosti v�m jenom m�lo. I kdyś se po cel� zemi �ept� o neslżchanżch krvavżch zloŁinech t� zkaśen� śeny, nem�m o cel� af�łe dłv�ryhodn� informace."
"Jak je to mośn�, Va�e VeliŁenstvo?! Vśdy� tu jde o Łest a dobr� jm�no cel� zem�! Hrab� Peter F�bry v�s neinformoval o podrobnostech t�to krvav� a odpudiv� historie?! Jde skuteŁn� o v�śnou a velmi delik�tn� z�leśitost!"
"Peter F�bry se se mnou od vynesen� palatinova śstn�ho rozhodnut� nesetkal. Ale Thurzovi jsem snad uś płed rokem striktn� nał�dil, aby celż pł�pad dłkladn� pro�etłil a informoval m� o podrobnostech a z�sadn�ch kroc�ch, kter� jsem v tomto pł�pad� povaśoval za nevyhnuteln�. Do dne�n�ho dne jsem od n�ho nesly�el ani slovo a nedostal jsem ani p�semnou zpr�vu."
"Pozoruhodn�, Va�e VeliŁenstvo," popichoval arcibiskup Forg�ch, "a neuv�łiteln�! Zemskż soudce a po v�s nejvy��� hodnost�ł v�s neinformuje o takovżch do nebe volaj�c�ch zloŁinech! Vśdy� płede dv�ma tżdny dal v BytŁi popravit jej� uboh� pomocn�ky, płiŁemś postupoval velmi radik�ln� a promptn�!"
"O stra�n� poprav� płisluhovaŁł Alśb�ty B�thoryov� jsem se dozv�d�l aś tehdy, kdyś uś bylo po v�em. Nech�pu, proŁ si Thurzo takto poŁ�n�. Poslal jsem mu dopis, ve kter�m jsem vyj�dłil otevłenż nesouhlas s jeho postupem v pł�pad� dośivotn�ho trestu pro B�thoryovou, kter� mus� bżt potrest�na nejpł�sn�j��m trestem."
"Jako płedstavitel Kristovy c�rkve a nehodnż n�stupce jeho apo�tolł mus�m s bolest� v srdci płiznat, śe jedn�n� palatina Thurza vłbec nerespektuje hodnoty spravedlnosti! Vłbec nerespektuje Boś� z�kony, kter� chr�n� kaśdż lidskż śivot. V okoln�ch zem�ch se takov�to nelidsk� zloŁiny trestaj� ztr�tou hlavy bez ohledu na płvod, vyzn�n� a vzne�enost provinilce!"
"UbezpeŁuji v�s, Va�e Excelence, śe jsem nem�l, ani nem�m v śmyslu chr�nit kłśi a śivot besti�ln� śeny, kter� tak nelidsky nakl�dala s nevinnżmi d�vŁaty. Vłbec jsem nebral, ani nebudu br�t ohled na jej� vlivn� pł�buzn� a ani na to, śe jde o jednu z nejbohat��ch śen v zemi. Rod B�thoryovżch je silnż, ale prokletż zhżralost� a nemravnost� n�kterżch jeho nehodnżch potomkł."
"Ob�v�m se, Va�e VeliŁenstvo," zapochyboval arcibiskup rozhodn�, "śe z�jmy rodinnżch pł�slu�n�kł a �ikovn� odd�len�, ba zahlazen� cel�ho pohor�uj�c�ho pł�padu se palatinovi Thurzovi podałilo. Bylo to v jeho z�jmu od zaŁ�tku, je�t� płed odhalen�m a zatŁen�m krvelaŁ-n� B�thoryov�. Existuj� o tom dłkazy. N� pł�tel Peter F�bry je rozhodnut, śe v�m je s�m płedloś�."
"T�m mi velmi pomłśe a płisp�je k v�t�zstv� pravdy a spravedlnosti. Jsem poboułen palatinovżmjedn�n�m, Va�e Excelence! Byl jsem płesv�dŁen, śe Thurzo, kterż tak radik�ln� a tvrd� postupoval vłŁi bl�zniv�mu Tele-kessymu, coś mu mnoz� dodnes nemohou odpustit, stejn� tak pł�sn� a nekompromisn� zas�hne i v af�łe krvav� Łachtick� pan�. Jej�ho neboh�ho manśela, udatn�ho bojovn�ka proti Turkłm, jsem osobn� znal. To ale nem�n� nic na spravedliv�m vżkonu z�konn�ho postupu płi odhalov�n� a potrest�n� jej�ch nelidskżch zloŁinł!"
"Odpus�te mi otevłenost, Va�e VeliŁenstvo, ale mus�m v�m ł�ci, śe v okol� �achtic, od Trnavy aś k BytŁi, v�ichni dobłe v�d�, śe Juraj Thurzo svżm poŁ�n�n�m kryje nejen krvelaŁnou B�thoryovou, ale chr�n� z�jmy jej�ch nejbliś��ch i vzd�lenżch pł�buznżch, kteł� disponuj� obrovskżm bohatstv�m a majetky. V pł�pad� spravedliv�ho trestu by se musel jej� majetek zkonfiskovat, Łehoś se Thurzo i pł�buzn� Łachtick� pan� nejv�ce ob�vaj�. Palatinovo rodinkałen� v pł�pad� B�thoryov� vyvol�v� v�śn� obavy a poboułen� i v ład�ch �lechty, zejm�na jej�ho niś��ho stavu. Zajist� si um�te płedstavit, jakż negativn� vliv m� takov�to poŁ�n�n� nejvy���ho zemsk�ho soudce na ubohż chudż lid zem�, kterż p�tadvacet let sn�el krutż a nelidskż śtlak sadistick� a ��blem posedl� Alśb�ty B�thoryov�!"
"Va�e Excelence," ozval se kr�l, "kdybych to nesly�el od nejvy��� c�rkevn� autority v zemi a neznal va�i bezśhonnou minulost, upł�mn� se v�m płizn�m, nev�łil bych ani slovu z t�chto v�śnżch obvin�n�! Sly�el jsem jiś podobn� zv�sti, ale povaśoval jsem je za projev nen�visti a zaujatosti vłŁi palatinovi."
"D�kuji za va�i dłv�ru i upł�mnost, VeliŁenstvo. UbezpeŁuji v�s, śe j� i m� pł�tel� protestujeme proti fale�n� dvoj� tv�łi Juraje Thurza, kter� v koneŁn�m dłsledku, mośn� uś z�tra nebo za p�r dn�, bude pł�Łinou otevłen� vzpoury v zemi!"
Kr�l śasl nad rozhodnost� arcibiskupa. Vżraz jeho tv�łe płsobil majest�tn� a planouc� oŁi, rozp�len� spravedlivżm hn�vem, nepłipou�t�ly ani nejmen�� pochybnost.
"Płekvapuje m� va�e odhodl�n� a odvaha, Va�e Excelence!" płizn�val dojatż kr�l. "Płesv�dŁil jste m�, śe palatin Thurzo, młj dłv�rn�k a prav� ruka, nepostupuje v pł�padu Alśb�ty B�thoryov� podle z�kona a podnik� na vlastn� p�st. Złejm� se mu zacht�lo majetku a bohatstv�, kter� takovżmto zpłsobem z�sk�. UbezpeŁuji v�s, jako śe je Błh nad n�mi, śe dokud jsem panovn�kem t�to zem�, ud�l�m v�e pro to, aby spravedlnosti opravdu zv�t�zila a krvav� zloŁiny nel�tostn� B�thoryo-i ve byly potrest�ny!"
"Va�e VeliŁenstvo, nem�m v śmyslu vyŁ�tat v�m ani l zazl�vat va�e poŁ�n�n�, ale pokud m�m bżt zcela upł�mnż, nebylo nejspr�vn�j��, śe jste dovolil zaujmout Thurzovi nejvy��� post v zemi po va�em majest�tu. J� i m� pł�tel� jsme toho n�zoru, śe Thurzo prostłednictv�mi svżch pł�vrśencł je�t� v�ce płisp�l k roz��łen� kac�łstv� a bludnżch n�zorł v na�� zemi. Je to vżsm�ch pro n� n�rod, kterż byl vśdy v�rnż ��mu a jeho nejvy���mu płedstaviteli, papeśi. Bohuśel, tato z�leśitost, o kter� jsem si dovolil mluvit, patł� jiś minulosti."
Kr�l sklonil hlavu, aby arcibiskup nevid�l jeho nerozhodnost. Arcibiskupova slova se ho dotkla na nejcitliv�j��m m�st�. Vśdy m�l respekt płed t�mto ortodoxn�m chr�n�ncem ��ma, ale aś dnes naplno poc�til jeho vnitłn� s�lu.
"Va�e Excelence, myslete laskav� ve svżch modlitb�ch na uboh�ho, kłehk�ho Łlov�ka, nebo� je toho hodn�, co s�m nedok�śu płekonat a ud�lat tak, jak by to opravdu m�lo bżt pro dobro lidu a zem�."
"Ob�v�m se, Va�e VeliŁenstvo, śe s Boś� pomoc� se to d� l�pe uskuteŁnit," nam�tal arcibiskup Forg�ch klidn�, "zejm�na kdyś n�m jde o z�jmy dobra, pravdy a spravedlnosti. Na z�v�r na�eho vz�cn�ho setk�n� chci jiś
jenom podotknout, śe palatin Thurzo je velmi lehce ovlivnitelnż a n�chylnż k podlżm kompromisłm, kdyś jde o pen�ze a upevn�n� jeho moci. Pr�v� vŁera zav�tal do Pre�purku �igmund B�thory a nav�t�vil palatina v jeho pal�ci. Spojitost mezi touto osobou a ukrutnou Łachtickou pan� je v�ce neś evidentn�."
"To je nepł�jemn� z�leśitost, Va�e Excelence. Ten krvelaŁnż v�voda je otevłenżm nebezpeŁ�m pro n�s v�echny. Ob�v�m se, śe budu muset od palatina velmi nekompromisn� pośadovat podrobn� vysv�tlen�. Ale płecejenom, odkud m�te takov�to dłv�rn� informace?"
"To nen� podstatn�, Va�e VeliŁenstvo," usm�l se arcibiskup tajemn�, "mysl�m, śe n� pł�tel Peter F�bry v�m o t�chto z�leśitostech pov� mnohem v�c podrobnost� neś j�. Jenom v�s chci znovu povzbudit, abyste af�ru kolem Łachtick� pan� neodkl�dal a ud�lal v�e pro spravedliv� potrest�n� t�, kter� nev�hala niŁit a prznit lidsk� i Boś� z�kony!"
"M�te m� kr�lovsk� slovo, Excelence. Młśete se spolehnout, śe va�i dłv�ru, otevłenost a upł�mnost nezklamu. Dł�ve ale, neś se rozlouŁ�me, chci v�s poprosit o pośehn�n�, abych dok�zal sn�et v�echny kł�śe a t�śkosti sv�ho śładu."
Arcibiskup zv�śn�l, pronikav� pohl�dl na kr�le a majest�tn� se zvedl z pohodln�ho kłesla. Vzt�hl siln� ruce nad kr�lovu sklon�nou hlavu a v s�le duchovn� moci, kterou dostal od papeśe Klementa VIII., złeteln� vyslovoval latinsk� slova pośehn�n�. Kr�l, zasaśenż jeho vnitłn� energi� a moc�, si płed n�m klekl a płeśehnal se. KleŁel je�t� dlouho pot�, co arcibiskup skonŁil.
"D�kuji za takovouto duchovn� posilu, Va�e Excelence, i za va�i otevłenost ke mn�. Velmi si v�s v�ś�m pro nekompromisn� odvahu a neochv�jnost."
"Ned�kujte mi, Va�e VeliŁenstvo," br�nil se arcibis-' kup klidn�, "je to moje povinnost, povinnost sluhy Boś�ho. My m�me slouśit n�rodu, ne on n�m, takovż je smysl na�eho vysok�ho postaven�. Neseme velikou zodpov�dnost za tento chudż, zb�daŁenż lid płed nejvy���m Soudcem a P�nem d�jin i vesm�ru."
"Ano, tak by to m�lo bżt, Va�e Excelence," płizn�val kr�l nad�en�, "ale ne vśdy se n�m to dał�. Je�t� dnes nadiktuji dopis pro palatina Thurza a ostłe mu vytknu jeho farizejstv�. Nał�d�m mu, aby op�t obnovil soudn� proces a celou kauzu vyłe�il spravedlivou a z�konnou cestou!"
Arcibiskup śasl, ale nełekl ani slovo. Dłv�rn� stiskl kr�li pravici a mlŁky kr�Łel spoleŁn� s n�m aś ke dveł�m s�n�. Kdyś se po spletitżch chodb�ch vracel do sv�ho pokoje, v du�i poc�til klid a v srdci radost nad vydałenżm setk�n�m, kter�, jak byl płesv�dŁenż, ani zdaleka nebylo form�ln�.
"O, Va�e Excelence, to je n�hoda," vyru�il ho najednou z my�lenek upjatż Mikul� Esterh�zy, "kde se tu berete?! Sto let jsem v�s nevid�l! Jak se v�m dał�?"
"D�kuji, pł�teli," odv�til arcibiskup form�ln�, "velmi dobłe. Ale odpus�te, sp�ch�m, nemohu se v�m nyn� v�ce v�novat!"
Zvedl pravici a rychlżm krokem zam�łil ke schodi�ti. Ani se neohl�dl za dot�ravżm magn�tem, kterż za n�m zaraśen� hled�l.
"Do h�je!" zaklel Esterh�zy. "Ten namy�lenż arcibiskup Forg�ch nem� Łas pro star�ho pł�tele. Ale tak to uś bżv�, sejde z oŁ�, sejde z mysli!"
Dłkazy a sv�dectv�
Slunce jiś vyhl�dlo zpoza temnżch mrakł a jeho hłejiv� zlat� paprsky pohladily zasn�śen� hory i majest�tn� �achtickż hrad, kterż se uprostłed nich hrd� vyp�nal. Pr�v� tehdy vyjeli z br�ny horn�ho pal�ce Pavel ��rskż, doktor Sebasti�n a hrab� Peter F�bry. Płed malou chv�l� se rozlouŁili s kastel�nem Michalem Horv�them, kterż je upozornil, aby v podzem� hradu postupovali opatrn� a v �achtic�ch nevzbuzovali zbyteŁnż rozruch, nebo� se ob�val palatina Juraje Thurza. Dohodli se, śe pokud si to okolnosti vyś�daj�, złstanou i dal�� noc na hrad�.
Kdyś tłi pł�tel� se�li z horn�ho n�dvoł� a kolem kas�ren na doln� n�dvoł�, dostali se aś ke sklepłm a zastavili se płed śelezem okovanżmi dvełmi, kter� vedly do podzem�.
"Pane, mysl�te si, śe v takov�to tłeskut� zim�, kdyś je zem tvrd� jako k�men, budeme moct kopat? Ob�v�m se, śe je to bl�znovstv�!" ozval se mohutnż p�sał.
"Ano, zd� se, śe je to bl�znovstv�, a mośn�, śe si to o n�s mnoz� mysl�. Ale uji��uju t�, śe v okol� z�mku nebudeme kopat sami, mysl�m, śe tam najdeme dost ochotnżch pomocn�kł."
,Jsem płesv�dŁen, śe to nebude aś tak jednbduch�, urozenż pane," nam�tal doktor Sebasti�n, protośe to, co hled�me, je dobłe utajeno. Vśdy� nem�me ani tu�e-n�, kde jsou ne��astn� ob�ti pohłbeny."
"Pohłbeny, pł�teli?! Jako śe sejmenuju Peter F�bry, Jsem płesv�dŁen, śe je pouze narychlo zahrabali jako
my�i nebo zdechl� psy. StaŁ�, kdyś najdeme jednu jedinou mrtvolu!"
Hrab� otevłel dvełe a p�sał vzal do ruky hoł�c� pochode� ze zdi. Druhou podal hrab�ti a opatrn� sch�zeli do podzem�. N�hlż płechod z ostr�ho sluneŁn�ho sv�tla do ponur�ho temn�ho podzem� jim na chv�li oslepil zrak.
"Płich�z�te v pravou chv�li, urozenż pane," płiv�tal ho poruŁ�k, "protośe pan� hrab�nka se v�s uś nemłśe doŁkat!"
"Ty lotłe!" zasyŁela B�thoryov� zpoza mł�ś�.
"Te�ka nev�m, zda to patłilo mn�, nebo v�m, urozenż pane," obr�til se poruŁ�k se sm�chem k hrab�ti, "ale kaśdop�dn� je d�sn� z�bava, tr�vit zde cel� hodiny s touto d�mou."
Ustoupil ode dveł� cely a uk�zal rukou na Alśb�tu B�thoryovou. Sed�la na velk�, pohodln� posteli a nen�vistnżm pohledem bloudila po pł�tomnżch.
"Dobr� r�no a p�knż den v�m płeji, milostiv� pan� Alśb�to! Jak se v�m dne�n� noc spinkalo? Nejste n�hodou prochladl�? Zavol�m v�m doktora!"
"Ty smradlav� kryso," obołila se na n�j B�thoryov� a płiskoŁila k mł�ś�m. "Zmiz a nepokou�ej m�, ��ble!"
Hrab� F�bry płistoupil ke dveł�m cely a plamenem pochodn� skoro op�lil jej� kostnat� ruce, kterżmi kłeŁovit� sv�rala ledov� mł�śe. Jako vlŁice odskoŁila od mł�ś� a probod�vala ho oŁima.
"Fale�nż, odpornż zr�dŁe!" załvala. "Zneuśil jsi moji n�klonnost a pł�ze�, jenom abys m� zniŁil a płiv� k posm�chu płed celżm sv�tem! Za to je�t� velmi draze zaplat�, ty slizk� svin�!"
"Vz�cn� pł�telkyn�!" oslovil ji zdvołile. "ProŁ se nech�v� strhnout slepżm hn�vem?! Copak jsi jiś zapo-
mn�la na skuteŁnost, śe tvżm nejv�t��m obh�jcem płed urozenżm palatinem jsem byl pr�v� j�?"
"Ty niŁemo!" zaskłehotala a op�t płiskoŁila k chladnżm mł�ś�m v�zen�. "Jak se opovaśuje� takhle lh�t?! ProŁ jsi sem płi�el?! Kdo t� sem vpustil, abys m� tżral?!"
Hrab� neodpov�d�l, jenom se ironicky usm�l. Vyt�hl z kapsy kl�Ł, kterż mu dal kastel�n �achtick�ho hradu. Rukou pokynul ke svżm spoleŁn�kłm, aby byli ve stłehu, a otevłel dvełe cely.
"Ale, milostiv�!" promluvil k B�thoryov� vt�rav�. "Takov� urozen� d�ma a takhle se chov�! Pł�mo jako hyena!"
"Satane!" procedila mezi zuby. "Jak ses opov�śil vej�t sem, na młj hrad?!"
"Toliko proto, drah�, śe ti chci zachr�nit śivot a dostat t� z tohoto podzemn�ho pekla!"
"Ty b�d�ku! Lotłe! Mizero! Znova si chce� se mnou zahr�vat a vyd�rat m�?!"
Vztekle vyskoŁila z postele a cht�la se na n�j vrhnout. Siln� ruka Pavla C�rsk�ho ji ale uchopila a povalila do pełin.
"Konec śertłm a ur�śk�m, Alśb�to B�thoryov�! Od t�to chv�le se budu pt�t vżluŁn� j� a ty bude� jenom odpov�dat! Jestli ne, cel� Uhersko i Sedmihradsko se dozv� o tom, jakjsi podv�d�la neboh�ho manśela, a tak� se dozv� o cel� t� tvoj� krvav� historii! Dobłe si rozmysli, jak se zachov� a co odpov�!" łekl hrab�.
"Co ode m� chce�, ty ��ble?!" vy�t�kla, bled� jako st�na. "ProŁ m� muŁ�?!"
"Odpus�, urozen� Alśb�to," znovu sej� vt�ral hrab�, "ale v�ł mi, śe kdyś jenom tro�iŁku projev� ochotu spolupracovat, nebude� muset do smrti hn�t v tomto nehostinn�m vlhk�m śal�łi! Płi�el jsem t� nejenom vysvobodit, ale vr�tit ti i Łest, svobodu a neomezenou moc."
"Nezahr�vej si s mżmi city, poku�iteli, stejn� ti uś nev�ł�m! Płi�el jsi m� jenom provokovat, nebo chce� ode m� pen�ze?!"
"K Łemu by mi byly tv� pen�ze, urozen� pan�?! Pen�ze ti uś nepomohou. Nepomohly ani tv� nejv�t�� dłv�rnici, t� Łarod�jnici z Myjavy, jeś t� do Łarov�n� a pekelnżch praktik zasv�tila. Snad ani netu��, śe ji palatinovi pacholci zatkli a te� se uś zm�t� v rukou kata."
"Lśe�, podlż netvore! Nev�ł�m ti ani slovo! Tvoje slizk� pysky jsou fale�n� jako jazyk hada!"
"Jenom klidn�! Zeptej se t�chhle voj�Łkł, oni ti to dosv�dŁ�, śe Majern�kov� je v BytŁi a vyslżchaj� ji. V�ł mi, śe płi tortułe łekne i to, co nikdy neud�lala, co nikdy nevid�la a ani nesly�ela! VŁera jsem se setkal s pa-latinem Thurzem, kterż m� informoval o v�em. Mimo jin� jsem ale intervenoval za tebe. Płisl�bil pomoc i pł�padn� zru�en� rozsudku, jestliśe se ta Łarod�jnice z Myjavy ke v�emu płizn� a vezme zodpov�dnost za tvoje zloŁiny na sebe."
"To nen� mośn�!" vykłikla B�thoryov� zd�en�. "Ale co kdyś płece?! Jak ti młśu v�łit po tolika zrad�ch, ty prokletż satane?! Jakou mi d� z�ruku, śe si znovu nezahr�v� s moj� zran�nou du��?"
"Copak mi uś nev�ł�, moje drah�, ne��astn� Alśb�to? Vśdy� jsem nikdy tvoji dłv�ru nezradil!"
"Mluv, co si płeje�, ty prokletż zr�dŁe! Netżrej uś moje zoufal� srdce! Jestli je pravda to, co jsi łekl, odpust�m tob� i palatinovi a zaplat�m, kolik budete cht�t."
"��d�m jenom jedno, a je to i nevysloven� vłle Juraje Thurza. Vyzra� a urŁi m�sto, kde jsou pohłbeny ty ne��astnice, kter� svoj� drzost� a neposlu�nost� płit�hl� na sebe tvłj spravedlivż hn�v! Jejich t�la budou dłkazem proti t� Łarod�jnici z Myjavy a proti ostatn�m,
kter� m�n� palatin postavit płed soud. Budou mluvit jenom o tom, co jim kat płi tortułe natluŁe do hlavy, a v�echna vina płejde na tu starou ropuchu, kter� se spojila s ��blem, a tys j� uv�łila. Mus� płiznat svoji slabost, j�ś jsi propadla płi kaśd�m setk�n� s tou v�dmou z Myjavy. Ona ti uŁarovala a zn�silnila tv�ho ducha, v Łemś j� pom�haly i ty Łarod�jnice a tvoje sluśebnice, kter� uś byly popraveny ihned po tv�m zatŁen�."
Slova hrab�te F�bryho �okovala nejen B�thoryovou, ale i ostatn�. Voj�ci necht�li v�łit vlastn�m u��m a p�sał ��rskż byl płesv�dŁen, śe hrab� se złejm� śpln� zbl�znil. Jenom doktor Sebasti�n nezav�hal ani na chv�li. Dobłe v�d�l, kam aś dok�śe zaj�t jeho pł�tel, kdyś chce dos�hnout sv�ho c�le.
Hrab� se upłen� d�val na B�thoryovou a usm�l se. Na prvn� pohled si byl jist, śe mu uv�łila! Hled�la na n�ho nedłv�łiv�, ale nen�vistnż ohe� v oŁ�ch pohas�-nal. Płikżvla, jako by cht�la ł�ct, śe je to skuteŁn� jedin� łe�en� jej� zoufal� situace. Vśdy� se jinak nedostane z t�to hrozn�, vlhk� podzemn� v�znice a co nevid�t vydechne naposledy! Nechala se un�et touto płedstavou, kter� ji śpln� strhla. OŁistila by si pomoc� vlivnżch pł�buznżch svoji po�pin�nou Łest, vełejn� by d�lala pok�n�, pom�hala chudżm, �t�dłe podporovala sirotky a vdovy. V kr�tk� dob� by si takto op�t z�skala dłv�ru i nejvy��� postaven� mezi magn�ty. A potom.
"Takjak ses rozhodla vyru�il ji hrab� ze sn�n�, "vz�cn� pł�telkyn�? �ekne� mi, kde odpoŁ�vaj� ta ne��astn� d�vŁata, kter� jsi naposledy dala tajn� pohłb�t?"
"Sama nev�m, protośe m� sluśebn�ci pohłb�vali ty Pob�hlice Łasto i bez m�ho v�dom�. Ale v j�m� pro obil� u z�mku by se i v t�to tłeskut� zim� n�co na�lo."
"Pokud se skuteŁn� najde, bude to tvoje sp�sa, uroze-
n� pan�. Pokud se ale nenajde a zjist�m, śe jsi m� obelhala, bude to tv� jist� z�huba!"
NeŁekan� vy�el z cely a za n�m doktor Sebasti�n i p�sał ��rskż. F�bry zamkl celu, obr�til se k n� a zvolal:
"Jestli jsi nelhala, płijdu si pro tebe! Jestli najdu to, co hled�m, na ruk�ch t� vynesu na sv�tlo Boś� a pomst�m se v�em, kteł� ti ubl�śili!"
Nemohl uś ovl�dnout n�valy sm�chu z vydałen�ho divadla. Rozłehtal se naplno, aś se mu do oŁ� nahrnuly slzy. I p�sał a doktor Sebasti�n se zaj�kali sm�chy. Jejich łehot bur�cel v podzem� jako duniv� ozv�na, ale voj�ci nech�pali, co se d�je. Tłi dobrodruzi zmizeli v śzk� podzemn� chodb�, kter� vedla do z�mku, a nesly�eli stra�n� prokl�n�n�, pl�Ł a vżkłiky.
Alśb�ta B�thoryov� se zułiv� vrhla na postel a bezmocnż n�łek ji śpln� płemohl.
"To je bl�znivż n�pad, pane!" vykłikoval tlustż p�sał ��rskż na n�dvoł� z�mku," v takov� zim� kopat a hledat mrtvoly!"
"Nevybereme si," zastavil ho hrab� Peter F�bry s Łakan�m v rukou, "a nikdo to za n�s neud�l�! Pokud chceme t� proklet� śensk� dok�zat zloŁiny, potłebujeme dłkazy a sv�dectv�! Jinak to młśeme zabalit!"
"Tady, chlapi, płesn� tady! A je�t� tam a pod zd�!" rozkazoval spr�vce z�mku pacholkłm s Łakany a lopatami v ruk�ch.
"Hej, pane spr�vce!" zavolal hrab� na chlapa v dlouh�m vy��van�m kośichu. "�ekn�te svżm chlapłm, aby płi�li sem! Nebudeme rozrżvat cel� n�dvoł�! Odkryjeme obiln� j�mu, a taje płece tady! Nebo ne? Vy byste to m�l nejl�pe v�d�t!"
"Samozłejm�, urozenż pane! Płesn� na tomto m�st� je obiln� j�ma! Pokud mysl�te, śe tam najdete to, co hled�te, potom nen� o Łem diskutovat!"
"To se je�t� uvid�. Douf�m ale, śe to nebude zbyteŁn� pr�ce! Zavolejte sem ostatn� kop�Łe, protośe Łas let� a den je pł�li� kr�tkż!"
Kastel�n �achtick�ho hradu Michal Horv�th se chystal na cestu. Martin Povaśan, jehoś si dal zavolat, st�l u okna jeho pracovny a pohl�śel do hlubok�ho, zasn�śen�ho śdol� pod hradem.
"Tak tedy, bu� opatrnż, Martine," napom�nal ho kastel�n rozv�śn�. "Jedu do Pie��an, jak jsem ti łekl. Jenom pie��ansk� z�zraŁn� voda mi pom�h� a drś� m� płi śivot�. Nejhor�� je, śe bolest v śdech se znovu ozżv�."
"V takov�hle tłeskut� zim� se v sedle harcovat aś do Pie��an, to je sebevraśda, pane kastel�ne! A je�t� se m�Łet ve vod�?! Vśdy� si sp�e ubl�ś�te!"
"Nenech se vysm�t, Martine! I v tłeskut� zim� se młśe� ponołit do t� z�zraŁn� vody a vyjde� z n� o tłicet let mlad�� a zdrav�j��!"
"J� v�m, śe v�s nikdo nezadrś�, pane kastel�ne. Ale co kdyś se zde objev� palatin nebo n�kdo z jeho lid�?!"
"I j� jsem m�l podobn� obavy, ale navzdory tomu se vyd�m na cestu. Thurzo se tu zastavil płed Łtyłmi dny, kdyś chv�tal do Pre�purku. Je vylouŁen�, aby se vracel tak rychle do BytŁe. Mimoto, dal jsem pł�sn� pokyny kapit�novi hradn� pos�dky, co a jak m� ud�lat. Spr�vce Eli� zn� tak� sv� śkoly, informoval jsem ho, śe dokud se nevr�t�m, bude� mżm z�stupcem!"
"V tom pł�pad� se jiś nezdrśujte, pane kastel�ne, m�te płed sebou dlouhou cestu. A� v�m vydrś� sluneŁ-
n� poŁas� aś do veŁera! Potłebujete s n�Ł�m pomoci?!"
"Ne, Martine, uś se jenom obleŁu a vyraz�m. Pojede se mnou jeden z voj�kł hradn� pos�dky, protośe m�l obavy, śe v Pie��anech zastihnu ty dv� Łarod�jnice, kter� ti vŁera ul�tly a ukradly povoz se dłevem. Ple�at� KoŁi�ka m� v Pie��anech hodn� zn�mżch."
"O tom pochybuju, pane kastel�ne, ale a�je po va�ei Ty dv� babizny jsme hledali s Hrachovickżm i dnes r�no ale marn�! Jsou v�emi mastmi mazan� a dobłe v�d�, śe jim hoł� za patama!"
"Mośn� to bude pr�v� naopak, Martine! A� t� Błh ochra�uje!"
Hrab� Peter F�bry opatrn� postupoval do stłedu obrovsk�ho otvoru a za n�m, po druh�m tr�mu, postupoval i doktor Sebasti�n. Oba museli udrśovat rovnov�hu a maxim�ln� se soustłedit na prohżbaj�c� se dłevo pod
nimi.
"Nic nen� vid�t, urozenż pane!" promluvil doktor Sebasti�n ke sv�mu p�novi, drś�c v ruce velkou lucernu a n�kolik provazł. "Zbżv� n�m jedin� se spustit dolł a płi sv�tle lucerny hledat uboh� ob�ti lidsk� krutosti!"
"Ty se neboj�, Sebasti�ne?" obdivoval ho hrab�, kterż up�ral zrak do bezedn� hlubiny pod sebou. "Kdov�, co v�echno tam hnije a rozkl�d� se! Fuj, je mi z toho nanic!"
"Mus�me se dostat dolł a prohl�dnout dno obiln� j�my, pane! Jinak bylo na�e śsil� śpln� zbyteŁn�. Spus�te m� z kraje a j� se pokus�m naj�t to, co hled�me."
"Ob�v�m se o tvłj śivot, Sebasti�ne! Vśdy� je tady dost odv�ślivcł, kteł� to ud�laj� za pen�ze m�sto tebe;
"O tom velmi pochybuju, pane! Zkuste se jich ale
zeptat. Te� se opatrn� vr�t�me na pevnou zem. Poj�te i vy, tr�my se nebezpeŁn� prohżbaj�."
Aś nyn� si hrab� F�bry v�iml, kolik zv�davcł up�r� oŁi na n�ho a na doktora Sebasti�na. Zapomn�l na opatrnost a najednou ztratil rovnov�hu. Ruce mu bezmocn� vylet�ly nahoru, nestihl ani vykłiknout na sv�ho pł�tele. Zabalancoval na vratk�m tr�mu a uś se ł�til do hlubok�ho prostoru. Sluśky a v�ichni kolemstoj�c� vykłikli hrłzou. Doktor Sebasti�n se snaśil zachytit padaj�c�ho p�na, ale byl od n�j daleko.
Hrab� F�bry se v posledn� chv�li zoufale zachytil vrzaj�c�ho tr�mu a rychle se na obratnżch, svalnatżch ruk�ch vy�kr�bal nahoru. Opatrn� se postavil a t�śce dżchaj�c pomalu płe�el aś k okraji odkryt� obiln� j�my.
"Tedy, pane, uś jsem si opravdu myslel," popo�el k n�mu p�sał a polośil mu ruce na ramena, "śe odbila va�e posledn� hodinka!"
"I ty m� o m� strach?!" ptal se hrab� rozzloben�. "Snad si nemysl�, śe jsem takov� tłasołitkajako ti palati-novi voj�Łci?!" Zm�łil si pł�snżm pohledem nejdł�ve C�rsk�ho, potom v�echny kolemstoj�c�. Zvedl ruce a zvolal:
"Poslouchejte m� dobłe, vy hrdinov�! Kterż z v�s, nebo i dva, se odv�ś� spustit dolł po śebł�ku nebo po provazu s lucernou v ruce?!"
Nastalo hrobov� ticho. Jenom tłpyt�c� se ostr� paprsky slunce si pohr�valy na tv�ł�ch pł�tomnżch, kteł� neŁekali takovżto z�v�r ohromn�ho divadla. Hled�li na hrab�te, ale nikdo se ani nepohnul.
"To jsem si mohl myslet, babr�ci!" vztekal se hrab�. "Nenajde se ani jeden, kdo by se odv�śil se�plhat po śebł�ku dolł, do obiln� j�my?! Jestli to dok�śe, vyplat�m mu ihned pades�t zlatżch na ruku!" Ani
vysok� pen�śn� nab�dka nedok�zala prolomit
bari�ry strachu a nejistoty z nezn�m�ho prostłed�, Naj pjat� ticho płeru�il doktor Sebasti�n, kterż se naklon� ke sv�mu p�nu a ti�e, aby ho nikdo nesly�el, mu do ucha za�eptal:
"To je zbyteŁn�, pane! A� tam spust� śebł�k a potom provazy. J� si mus�m svoji nezvyklou obhl�dku ud�lat s�m. Koneckoncł, je to moje profesion�ln� povinnost a nem�m ani nejmen�� obavy."
Hrab� s pohrd�n�m pohl�dl na zv�davce a rozkazoval:
"Płineste śebł�k, zbab�lci! Myslel jsem, śe m�m co do Łin�n� s opravdovejma chlapama, a ne s tłasołitkama! Rychle śebł�k a provazy, bł�dilov�!"
Doktor Sebasti�n sestupoval po śebł�ku obratn�, v ruce drśel starou lucernu. Na zv�davce ani nepohl�dl a za chv�li se ztratil pod zem�. N�kteł� płistoupili o n�kolik krokł bl�śe a zv�dav� nahl�śeli do tmav�ho prostoru pod nimi.
Hrab� pevn� drśel konec śebł�ku, kleŁel na zemi, sklon�nż aś na śrove� obiln� j�my. Pozvedl m�rn� hlavu a okłikl ty, kteł� płinesli śebł�k:
"Nestłjte tady jako hovada a płineste provazy pro na�eho odv�śn�ho doktora Sebasti�na!"
Je�t� se ani nestihli vr�tit a zdola se ozval stra�nż vżkłik. Hrab� orl�m zrakem sl�dil po t�ch, kteł� m�li płin�st provazy. KoneŁn� se dokodrcali a bezradn� se u n�ho zastavili.
"Co tady stoj�te a Łum�te jako hlup�ci?! Jeden sem k śebł�ku, rychle!"
Postavil se, vytrhl dlouhż provaz z ruky deput�tn�ka a spustil ho na dno j�my. Nastraśil u�i, zda nezaslechne doktorłv hlas, ale v�ude vl�dlo napjat� ticho. Za chv�li provaz v jeho rukou �kubl a zdola se ozval jasnż
povel doktora Sebasti�na: "T�hn�te nahoru, urozenż pane! Ale velmi opatrn�!"
Hrab� t�hl, ale uś nemohl. Na pomoc mu płiskoŁilo n�kolik chlapł, kteł� se chopili siln�ho provazu a t�hli jako berani. Na druh�m konci provazu muselo bżt velmi t�śk� błemeno, protośe v�ichni fun�li a jenom s n�mahou vytahovali provaz nahoru. Aś po chv�li se na okraji obiln� j�my objevilo nah�, zmodral� a p�chnouc� t�lo nezn�m�ho d�vŁete. Hrab� ho chytil, vymotal z provazł a opatrn� polośil na zmrzlou zem.
NeŁekan� vżkłiky hrłzy płeru�ily trapn� ticho, kter� zde aś do t�to chv�le vl�dlo. Zplstnat�l�, zaschlou krv� slepen� dlouh� vlasy d�vŁete se hroziv� ov�jely kolem bujn� hrudi a zakrżvaly ne��astnou tv�ł. Zaschl� krev byla jako rozpadaj�c� se smłla a pohled na ztżran� t�lo płsobil odpudiv�.
Provazy hodili zp�t na dno j�my a s nap�t�m Łekali, co se bude d�t. Netrvalo dlouho a zdola se op�t ozval hlubokż hlas doktora Sebasti�na:
"Opatrn� tahejte nahoru!"
Op�t zaŁali s n�mahou vytahovat t�śk� błemeno. Vyt�hli dal�� zohavenou mrtvolu d�vŁete, jehoś t�lo uś bylo v rozkladu. Hrab� s p�sałem ��rskżm ji opatrn� vymotali ze smyŁky a polośili vedle prvn�. Zv�davci s hrłzou pozorovali zohaven� t�la. Na stehnech a na ruk�ch bylo vid�t jasn� stopy po hlubokżch ran�ch. Zaschl� krev kolem nich se rozkl�dala a ti, co st�li bl�zko, uc�tili mrtvolnż z�pach hniloby.
Postupn� vyt�hli dal�� ob�ti. Kdyś doktor Sebasti�n koneŁn� vystupoval po śebł�ku nahoru, na sn�hu se vyj�malo osm zohyzd�nżch, k nepozn�n� zohavenżch t�l d�vek, kter� płipravila o śivot krut� ruka Alśb�ty B�horyov�. V�ichni kolemstoj�c� nespustili z n�ho oŁi
a s śctou i obavami pohl�śeli, jak se skl�n� nad mrtvolami a pozorn� prohl�ś� kaśdż detail.
Dv� z d�vŁat m�la odłezan� prsa a n�kolik prstł na rukou. Jedno m�lo ułezan� u�i a vytrhan� kusy masa; na rukou a na l�c�ch. Mrtvoly uś byly v rozkladu, ale; stopy po muŁen� byly evidentn�.
"Je to neuv�łiteln�, pane," ozval se koneŁn� doktor Sebasti�n, "a hrozn�! Tolik sadizmu a krutosti jsem je�t� nevid�l!"
"Je mi na zvracen�, pł�teli," odpov�d�l mu hrab� F�b-ry zhnusen�, "ale na druh� stran� jsem na tebe hrdż. Vykonal jsi obrovskż kus pr�ce, kterou by nikdo z n�s nezvl�dl. Takov�to dłkazy potłebujeme!"
"Nyn� by se tu m�l neŁekan� objevit urozenż palatin Juraj Thurzo!" płidal se k nim Pavel ��rskż. "Złejm� by zm�nil svoje stanovisko ve v�ci t� besti�ln� hrab�nky!"
"Tomu nev�ł�m!" sm�l se hrab� ironicky. "I kdybyjich bylo jednou tolik, złstal by na stran� t� hyeny! Je�t� bychom m�li probl�my, śe jsme si dovolili n�co, k Łemu n�m nikdo nedal pł�kaz ani povolen�!"
"Tady uś nejde o pł�kazy ani nał�zen�, pane," płeru�il je doktor Sebasti�n zamy�len�. "Tady jde o stra�n� dłkazy lidsk� bestiality, ukrutnosti a zvrhlosti! Alespo� n�kolik sv�dkł, kteł� zde stoj�, vid� oŁividnż dłkaz o prav� tv�łi hrab�nky B�thoryov�, kter� je�t� doned�vna vl�dla a ł�dila jako rozzułen� bestie."
K horkżm l�Łivżm pramenłm
V hospod� Pod Ka�tanem, nedaleko z�zraŁnżch pramenł v Pie��anech, bylo od r�na velmi ru�no. Hospodskż
se zastavil u kaśd�ho stolu, ukl�n�l se, kroutil, usm�val a nab�zel rann� speciality kuchyn�. Velkżmi okny, ozdobenżmi z�clonami a z�v�sy, pronikalo dovnitł pł�jemn� sluneŁn� sv�tlo, kter� spoleŁn� s malżmi sv�cemi na sv�cnech vytv�łelo v s�le pł�jemnou atmosf�ru.
Hospodskż si spokojen� mnul ruce. Pł�n� host� byla pro n�j alfou a omegou. OŁi a u�i m�l v�ude, nic ne-uteklojeho pozorn�mu pohledu. Dv�ma d�vk�m, kter� zde pom�haly s obsluhou, płikazoval, co na kterż stłl płipravit a płin�st.
"Poslouchej, Zuzko," promluvilajedna d�vka k druh�, protośe zahl�dla, śe hospodskż na chv�li zmizel z kuchyn�, "m�ly bychom vymyslet, jak bychom se co nejdł�v dostaly domł!"
"ProŁ to chce�, Hanko? Copak n�m bude n�kde jinde lip neś tady v Pie��anech? J�dla m�, co hrdlo r�Ł�, hospodskż n�s ani netrżzn�, ani n�m neusiluje o śivot jako tam v �achtic�ch. M�me od Boha �t�st�, śe jsme odtud utekly."
"Nejsem si jist�, jestli n�s tady nenajdou, Zuzko! Z �achtic do Pie��an to nen� tak daleko a hospodskż je v�emi mastmi mazanż. M�li bychom co nejdł�ve zmizet!"
Najednou se v kuchyni objevil hospodskż.
"Co tady stoj�te a śvan�te, holky?!" osopil se na płekvapen� sestry. "Honem do s�lu! Host� Łekaj�, a vy m�te Łas na plan� łeŁi!"
Bez jedin�ho slłvka vzaly t�śk� podnosy, kter� jim pod�val, a ve�ly do s�lu pro hosty. Usm�valy se a mrkaly na tlust�, vypasen� zemany, kteł� ś�dostiv� pohl�śeli na jejich nevinn�, hezk� obliŁeje.
"Kam tak chv�t�, d�venko?" popot�hl Hanku za ruku ple�atż chlap�k na kraji stolu. "Sedni si na chv�li
ke mn� a młśeme se spoleŁn� naj�st! Pokud bude� cht�t, j vezmu si t� do sluśby!"
D�vka se zapżłila a vytrhla ruku ze sevłen� star�ho chl�pn�ka. OtoŁila se a cht�la ut�ct do kuchyn�. Vtom se ale otevłely dvełe płeds�n� a do s�lu pro hosty se �inula tlust�, nezvykle vysok� śena a ihned za n� o�kliv�, shrben� babizna, kost a kłśe. Kdyś je Hanka zahl�dla, płekvapen�m skoro vykłikla, sebrala se a utekla do kuchyn�. Ve dveł�ch se m�lem srazila s hospodskżm.
"Kozo jedna!" procedil płes zuby hospodskż. "Copak jsi uś śpln� ztratila rozum?! Kvłli tob� budu m�t m�sto zisku �kodu!"
D�vŁe ho ale nesly�elo. Vylekan� a vystra�en� strhlo kab�t z v��ku a ut�kalo ke dveł�m, kter� vedly na dvłr, kde m�ly spoleŁn� se sestrou skromnż pokoj�k. Vtom ve�la i Zuzka a jen co zahl�dla ut�kaj�c� sestru, i ona vyb�hla okamśit� na dvłr.
Hospodskż mezit�m v�tal d�my, kter� dobłe znal.
"Jsem velmi r�d, śe v�s po tak dlouh� dob� op�t vid�m, milostiv� pan� Heleno," podl�zal odporn� a vypasen� KoŁi�ce, "a v�ł�m, śe se u n�s budete c�tit jako doma. Co v�m mohu płin�st dobr�ho na zub?"
"Vid�la jsi, Zuzko? To byla Ple�at� KoŁi�ka a ta hnusn� Kardo�ka, kter� n�s tolik muŁily u Łachtick� pan�!
"UrŁit� si płi�ly pro n�s, Hanko! Mus�me pryŁ, a to hned!"
Vb�hly do sv�ho pokoj�ku jako dv� spla�en� husy a zoufale nah�zely do dvou pytlł v�echno sv� skromn� jm�n�. Pen�ze a cenn� drobnosti nacpaly do kapes koś�kł z li�Ł�ch kłś�, kter� jim u�il d�deŁek, a uś sp�chaly na dvłr.
Prob�hly hustżm parkem, obrostlżm holżmi duby
a n�kolika kr�snżmi starżmi borovicemi. Sotva lapaly po dechu, ale st�le ut�kaly aś k zamrzl�mu V�hu, ohl�śej�c se na v�echny strany, zda je hospodskż nepron�sleduje, mośn� i se psy.
"M�ly jsme �t�st�, śe n�s ty Łarod�jnice nepoznaly, Zuzko! Kdov�, co by s n�ma jinak bylo."
"UrŁit� by n�s n�kam odvlekly a zamordovaly." "Ale, ale, du�iŁky, kdo śe by v�s mordoval?!" ozval se nezn�mż hlas za nimi. "Vśdy� vy jste kr�sn�j�� neś slun�Łko a svłdn�j�� neś tenhle tłpyt�c� se b�lż sn�h! Kam m�te nam�łeno? Młśu v�s kus cesty sv�st!"
"A kam jedete, strżŁku?" zeptala se sm�lej�� Hanka. "Snad nejste n� koŁ�?!"
"J� jedu nahoru, do hor. Vezu kr�my pro panstvo a m�m tam i p�knou chalupu."
"S p�ny nechceme m�t nic spoleŁnżho!" vykłikla Zuzka vystra�en�. "Od p�na se ned� nic dobr�ho Łekat!" "Ale, du�iŁko moje, vśdy� j� jsem jenom obyŁejnej hajnej, copak to je n�jakej p�n?!" dobr�cky se sm�l chlap a rozhazoval płi tom rukama.
"Kam n�s oŁi povedou, tam płjdeme!" odsekla Hanka a hned ��ouchala sestru pod śebra, aby uś �ly pryŁ. Ta ale n�jak v�hala a nepohnula se ani o krok.
"No, tak uś jsme doma!" śertoval chlap na san�ch. "To młśete j�t i se mnou do h�jovny, alespo� mi nebude smutno. Bydl�m s�m jako prst v hlubokejch hor�ch." Sestry na sebe mlŁky pohl�dly a pak bez łeŁ� okamśit� vyskoŁily na san�. Uv�domily si, śe hospodskż i s pomocn�ky je bude hledat a młśe na n� po�tvat i m�stsk� Pandury. Usadily se pod velikou plachtou a zv�dav� se Pod�valy p�knżma oŁima na sm�j�c�ho se hajn�ho.
"Tak se mi to l�b�, du�iŁky!" zvolal hajnż vesele a �lehl kon� biŁem. "Vijó, mr�iny, do kroku!" - >
197
San� se rozjely po zasn�śen� cest� a ob� sestry se je�t� jednou vyklonily, aby se płesv�dŁily, zda je n�kdo nepron�sleduje.
Hrab�nka Anna Rosina ListiuSov� se n�hle probudila ; a vykłikla hrłzou. Cht�la kłiŁet o pomoc, ale velmi rychle si uv�domila, śe je to śpln� zbyteŁn�. Hled�la na vlhkż strop v�zen� a zachumlala se do tepl� kośe�iny. C�tila, jak j� mrazivż chlad proch�z� od koneŁkł prstł aś do , hlavy. S n�mahou se posadila na dubov� pryŁn� zapu�t�n� do skaln� st�ny a bezdu�e hled�la na n�zk� dvełe v�zen�. Dokdy ji ten ��bel nech� v tomto poniśuj�c�m postaven�?! ProŁ ji tak stra�n� nen�vid� a trest� jako nejposledn�j�� sluśku?! Copak n�co tu��? Nebo ji n�kdo prozradil, a on v� o jej�ch vŁerej��ch orgi�ch s Ester? Bośe, kde je mrtvola toho d�vŁete?! Co kdyby ji na�el.?
Z trżznivżch my�lenek ji vyru�ilo skł�p�n� kl�Łe.
Rychle se nat�hla na pryŁnu, płikryla se a płivłela oŁi.
Sly�ela, jak se dvełe s vrz�n�m otevłely a vz�p�t� je siln�
ruka płibouchla. T�śk� kroky se płibliśovaly pł�mo k n�
a kdosi fun�l jako bżk. To nemohl bżt Stanislav Thurzo!
"Ach, moje nejkr�sn�j�� Anno Rosino!" oslovil ji hro-
movżm hlasem Samuel Chrt. "Snad se v�m n�co ne-
stalo? Ten ��bel Thurzo! Takovou rozko�nou śenu
trest� jako pob�hlici!"
Naklonil se nad jej� strhanou tv�ł, sv�t�c si płitom lucernou, protośe ve v�zen� byla tma jako v pytli. Hrab�nka Listiusov� otevłela oŁi, usm�la se na tlust�ho pandura, jej�ho tajn�ho ochr�nce a milence.
"Kde se tady bere�, Samko?" promluvila k n�mu svłdn�. Ty uś jsi se vr�til z TrenŁ�na? To je z�zrak, śe jsi nezapomn�l na svoji ne��astnou Annu Rosinu.
"Co se to tady d�je, milostiv�?" chlupatou rukou ji n�śn� pohladil po tv�łi. "Brzy r�no jsem dorazil na Tenat�n i s ostatn�mi a urozenż Stanislav Thurzo se pr�v� chystal na lov i s celou druśinou. Hledal jsem v�s v�ude, ale aś Vavłinec mi pov�d�l, śe v�s manśel v noci uvrhl do v�zen�."
"��k�, Samko, śe ten ��bel odjel pryŁ?! A dokonce na lov! A m� tady nech� takhle trp�t!"
"J� v�s tady nenech�m, milostiv� pan�! V� manśel se vr�t� aś z�tra nebo poz�tł�, protośe bude nocovat na Beckov�. Tam maj� s urozenżmi p�ny z okol� n�jakou tajnou poradu."
"Odkud to v�echno v�, młj drahż Samko?" pohl�dla na n�j ś�dostiv� a objala ho. "Płi�el jsi jako z�zraŁnż princ, kterż m� chce vysvobodit z moci draka. Odve� m� odtud pryŁ, młj drahż!"
"V�m to od Jura Pol�ka, toho namy�len�ho kapit�na, moje drah�. Jsme kamar�di a m�m jeho dłv�ru. Nem� ani zd�n�, śe my dva jsme."
"Ta proklet� svin�! Toho bych nejrad�ji roztrhala na skłipci jako krysu! I Vavłince podezł�v�, śe se mnou t�hne za jeden provaz. Mus� si na n�ho d�vat velkż pozor, Samko!"
"O m� se nebojte, moje nejdraś�� Anno Rosino! J� si na sebe d�m pozor. Poj�te rychle se mnou, abyste tady neprochladla. Na hrad� mimo hradn� pos�dky nen� ani śiv� du�e!"
"A co je s komornou? V�, co se stalo vŁera veŁer?"
"V�m v�e, moje drah�, hrbat� Kata mi to łekla a tł�sla se płitom po cel�m t�le jako osika. Ale tu Ester je�t� nestaŁila vyn�st, protośe se b�la urozen�ho p�na a velitele hradn� pos�dky. Budu to asi muset ud�lat j�, ostat-n�jako vśdy."
"Kam ukryla mrtvolu t� pob�hlice?"
"Do star�ho sudu ve sklep�, milostiv�. Ale vy se t�m uś netrapte, mus�me j�t do pal�ce, abyste se tro�ku zahł�la a odpoŁinula si."
"Jsi ke mn� velmi pozornż, Samko, to ti nikdy nezapomenu, młj drahż. �ekni mi ale, co chce� ud�lat s mrtvolou?"
"StrŁ�m ji do pytloviny a na san�ch vyvezu ven. M�la byste bżt opatrn�j��, milostiv� Anno Rosino, protośe tady na Temat�n� a v okol� m�te hodn� nepł�tel."
Objal ji, płivinul �iji na mohutnou hru� a jako p�rko ji vzal do n�ruŁ�. Nesl ji k n�zkżm dveł�m śal�łe a n�ruśiv� ji l�bal na tv�ł. Nebr�nila se a nechala se un�et sladkżm, neŁekanżm pocitem �t�st�. Samuel Chrt ji neust�le v�niv� obj�mal a l�bal. Hrab�nka se je�t� chv�li nechala laskat, ale potom se vymanila z jeho muśn�ho objet� a seskoŁila na zem.
"StaŁ�, Samko, uś staŁ�! J� jdu prvn�, ale ty za mnou necho�, aby n�s nevid�li spolu. B�ś rad�ji do sklepa a pod�vej se, kam Kata schovala tu pob�hlici. Potom płij� za mnou nahoru do pal�ce, ale bu� opatrnż, młj drahż vysvoboditeli!"
"Jak płikazujete, milostiv� moje Venu�e! Kata v�s Łek� v pal�ci. D�kuju za va�i v�nivou l�sku, moje nejdraś��."
Objal ji je�t� jednou, pol�bil na rty a poŁkal, dokud nevy�la na n�dvoł�. Potom zavłel dvełe v�zen�, zamkl je a zam�łil ke sklepłm.
Hostinskż z hospody Pod Ka�tanem zułil. Kdyby se neovl�dal a nepotłeboval by płi pr�ci svoji �karedou mr�avou śenu, byl by ji zml�til v kuchyni płede v�emi
jako chc�plotinu. Ona byla vinna t�m, śe ta dv� housata zmizela, jako by se do zem� propadla! Nedala na n� chv�li pozor, a holky ufrnkly jako mu�ky! Nyn�, kdyś je nejv�c pr�ce a kaśd� ruka je potłebn�! Chv�li se v�noval hostłm a ony mu tohle vyvedly! Byl tak na�tvanż, aś se mu koułilo z ple�e a celż zŁervenal jako rak.
Nadarmo hledal ta d�vŁata v jejich pokoj�ku, marn� vyb�hl na ulici a sl�dil velkżma fale�nżma oŁima v�ude kolem, nena�el po nich ani stopu. Musel se hodn� płem�hat, kdyś se usm�val na hosty a płedst�ral dobrou n�ladu. Jakmile ale płekroŁil pr�h kuchyn�, bruŁel si pod nos a nad�val v�em jako pohan. Nejhor�� bylo, śe host� se neust�le vypt�vali na ta dv� p�kn� mlad� d�vŁata, kde jsou, kam zmizela, proŁ neobsluhuj� a tak st�le dokola.
"Co je s tebou, Abrah�me?" ptala se ho Ple�at� Ko-Łi�ka, kdyś płinesl na stłl vo�av� maso. "Nejsi ve svż kłśi, nebo se mi to jenom zd�?"
"Ani se neptej, Heleno!" odsekl hospodskż podr�śd�n�. "M�l jsem dv� �ikovnż pomocnice a płed chv�l� mi utekly. Nev�m, co se jim v hlav�ch popletlo!"
"Ty dv� kłepelky mysl�? Kdyś jsme s Erśou ve�ly, obsluhovaly u tamtoho stolu."
"A neś jsem ve�el do kuchyn�, uś byly pryŁ! Sbalily si svejch p�t �vestek a vypałily se jako kafr. Nevydrśely u m� ani dva tżdny."
Nechal zv�dav� babizny a odb�hl do kuchyn�, protośe n�kolik hostł Łekalo s pr�zdnżma rukama na stole.
"Copak nev�, Heleno, proŁ ty sl�pky ulet�ly? Zapomn�la jsi uś na n�, kdyś jsme je s hrab�nkou svl�kly a �acovaly?!" naklonila se Kardo�ov� ke KoŁi�ce.
Ple�at� KoŁi�ka se na ni vztekle zamraŁila a za�atou P�st� j� zam�vala płed śsty, aby byla zticha. Odtrhla si
kus peŁen�ho masa a nedoŁkav� si ho vlośila do sv� nenaśran� huby. Płemż�lela nad t�mi hezkżmi holkami. Velmi dobłe si pamatovala, jak to s nimi bylo. Ty si v�ru uśily! Moc dobłe poznaly hlad a ś�ze� a na; vlastn�m t�le poznaly ukrutnost a s�lu urozen� Alśb�ty. Jenom matce by uk�zaly, kde v�ude na mlad�m t�le okusily ostł� jehel a horkost śhav�ho kl�Łe. Po zatŁen� a uv�zn�n� B�thoryov� ś�daly propu�t�n� ze sluśby' a novż kastel�n �achtick�ho z�mku je milostiv� propustil.
V tom okamśiku se otevłely dvełe a dovnitł ve�el od hlavy k pat�m vyzbrojenż pandur, jehoś KoŁi�ova i skłe-hotav� Kardo�ov� ihned poznaly. Za n�m ve�el kastel�n �achtick�ho hradu Michal Horv�th a uctiv� smekl z hlavy klobouk. Nikdo jim nev�noval pozornost, mimo Kardo�ov� a Ple�at� KoŁi�ky.
"Zmizn�me odtud, Erśo," rozkazovala KoŁi�ova vztekle, "a ned�lej r�mus! Płi�li si pro n�s, ale jsou slep� jako d�lov� koule! Nechr�pej tady a padej!"
Kdyś hospodskż vy�el z kuchyn� a zam�łil k jejich stolu, skoro omdlel. Babizny zmizely beze stop a ani nezaplatily! To uś na n�ho bylo skuteŁn� pł�li�! Co je to dneska za prokletż den?! Obr�til se a cht�l se vr�tit do kuchyn�. Najednou ho n�kdo chytil za ko�ili, poł�dn� s n�m zacloumal a tichżm hlasem nal�hal:
"Bu� pozdraven, Abrah�me, Łern� du�e! Poj�me na chv�li do kuchyn�, ale hned!"
Ohl�dl se a płed sebou uvid�l urostl�ho kastel�na �achtick�ho hradu. Za n�m st�l ozbrojenż pandur.
"Poslouchej, Abrah�me, ty satanovo pl�m�!" obołil se na n�ho kastel�n u velk�ho zama�t�n�ho stolu. "Nebyly tady vŁera nebo dnes ty tvoje dv� star� zn�m� z �achtic? M�m na mysli Ple�atou KoŁi�ku a Kardo�o-
vou! Kde jsou? Mluv, nebo z tebe du�i vytłesu, jestli je�t� n�jakou m�!"
Hospodskż ihned pochopil, proŁ ty dv� Łarod�jnice tak neŁekan� zmizely. Zarazilo ho ale, proŁ je kastel�n hled�, kdyś jim dote�ka nikdo ani vlas na hlav� ne-zkłivil.
"Ne, vłbec tady nebyly, Va�e Urozenosti! Ani dnes, ani vŁera. Pokud m� pam� neklame, naposledy tady byly koncem srpna."
V tom okamśiku vystoupil zpoza kastel�novżch zad vvsokż pandur, chytil ho silnou rukou za krk a p�st druh� ruky mu dal oŁichat jako psovi. ZaŁal ho �krtit, płit�hl si ho k sob� jako loutku a do ucha mu zasyŁel jako had:
"Dobłe si to rozmysli, ty fale�n� kryso, protośe ti nev�ł�m ani slovo! Jestli lśe� a j� ty ropuchy chyt�m, płjde� i ty do Velk� BytŁe!"
Hospodskż se kroutil, krŁil se bolest� a up�ral prosebnż pohled na kastel�na. Ten ale ani okem nemrknul a st�l tam jako sk�la. Vzal hospodsk�mu z ruky hadr, namoŁil ho do om�Łky, kter� byla v m�se a płetłel mu j�m jeho zpocenou, slizkou tv�ł. Pandur se rozesm�l a koneŁn� ho pustil z ocelov�ho sevłen�. Hospodskż si mas�roval bolavż krk a vypla�en� pohl�śel na kastel�na, kterż hodil namoŁenż hadr do om�Łky.
"Sbohem, Abrah�me, ty Łern� du�e!" louŁil se s n�m kastel�n chladn� a m�łil si ho pł�snżm pohledem. "B�da ti, jestli se dozv�m, śe jsi m� obelhal jako obelh�v� tady ty, kteł� za tvżm stolem vyś�raj� tvłj jid�skż chl�b! A hrab�nku Alśb�tu B�thoryovou by se slu�elo n�kdy i nav�t�vit ve v�zen�, ty vydłiduchu!"
Pandur ho op�t chytil pod krkem a odhodil ho k velk�rnu kuchy�sk�mu stolu. Hospodskż ztratil rovnov�
hu a rozt�hl se na zemi jako ś�ba. Neś se zvedl ze zem�, po t�ch dvou nebylo ani vidu, ani slechu. Ostr� bolest v z�tylku a hanba, kterou si uśil płed ostatn�mi, ho p�lily na du�i i na t�le v�ce neś strach, śe kastel�n svoje hrozby spln�. Jen co zahl�dl zv�dav� pohledy ostatn�ch, ihned se na n� vztekle obołil:
"Co Łum�te a ruce v�m stoj�?! Za co v�s plat�m a star�m se o v�s, holoto! Hned se dejte do pr�ce, nebo n�m v�ichni hosti uteŁou!"
Strhl ze st�ny Łistou z�st�ru, płep�sal �iji kolem tlust�ho błicha a s t�śkżm srdcem vkroŁil do j�delny.
Tlustż Samuel Chrt zaklepal na dvełe pokoje hrab�nky L�stiusov�. Otevłela mu komorn� a vpustila ho dovnitł.
"V�tej, młj drahż vysvoboditeli!" usm�vala se Anna Rosina svłdn� a pol�bila ho na Łelo. "Jsem ��astn�, śe jsi mi pomohl z toho odporn�ho śal�łe. Co je s tou po-b�hlic�?!"
"V�e je v nejlep��m poł�dku, milostiv� pan�! M�m ji uś nalośenou na san�ch a za chv�li ji vyvezu z hradu. Rad�ji hned te�, dokud je v� urozenż manśel pryŁ."
"Toho satana mi ani nepłipom�nej! A� si zlom� vaz na tom lovu! Ale nyn� m� jiś nech samotnou, holoubku, mus�m se płevl�ci."
"Jak si płejete, moje drah� Anno Rosino! Zboś�uji v�s i va�e bośsk�, rozko�n� t�lo! Sbohem!"
Neś se hrab�nka vzpamatovala, pol�bil ji na rty a siln� ji objal kolem n�śn�ho pasu.
Seb�hl po toŁitżch schodech hradn�ho pal�ce a v dobr� n�lad� vy�el na zasn�śen� n�dvoł�. Ostr�, tłpyt�c� se slunce oslepovalo zrak, ale Samuelovi to vłbec nevadilo. Sl�dil po n�dvoł� a rychlżm krokem zam�łil ke
st�j�m, kde st�ly płipraven� san� se z�płahem. Popl�cal kon� a za chv�li uś sed�l na san�ch. Na pytlovinu s mrtvżm t�lem nevinn� Ester płedt�m nah�zel kupu sl�my a na ni n�kolik s�hł vo�av�ho dłeva. Mlasknul na kon� a pr�sknul biŁem. Kdyś ho zahl�dla hradn� str�ś, okamśit� spou�t�la padac� most na druh� stran� pł�kopu a otev�rala prav� kł�dlo śelezem okovan� hlavn� br�ny. Samuel Chrt py�n� koulel velkżma oŁima po zaraśenżch str�śc�ch hradu. Byl si v�dom, śe ani kapit�n hradn� pos�dky, ani nikdo jinż mimo urozen�ho p�na Stanislava Thurza ho nemohou zastavit nebo mu rozk�zat, aby złstal na hrad�.
Projel branou a płejel padac� most. Popohnal kon� a ztratil se v hlubok�m jedlov�m lese pod hradem. P�skal si a v dobr� n�lad� pozoroval n�dhernou pł�rodu. Sn�h vytv�łel kr�sn� panor�ma, jako by spojoval hlubok� hory s oblohou. Minul h�jovnu, kter� se krŁila pod mohutnżmi stromy jako ołechov� skoł�pka, a zam�łil dolł prudkżm svahem. Z prav� strany zasn�śenż svah padal do skalnat� rokliny. Strmż sr�z vytv�łel pod hradbou borovicov�ho lesa nebezpeŁnou propast, jej�ś dno neznal ani Samuel Chrt, ani nikdo v okol�.
Potom zastavil kon�. Vystoupil na kupu dłeva a zaŁal odkl�dat polena na jednu stranu. Fun�l płi tom jako bżk a s n�mahou vyhrabal zpod sl�my pytel, ve kter�m odpoŁ�valo bezduch� t�lo kr�sn� Ester, a nalośil si mrtvolu na ramena. Pomalu, krok za krokem, kr�Łel k bezedn� roklin�. Zastavil se na jej�m skalnat�m okraji a uś uś cht�l umuŁen� t�lo shodit do propasti, ale vtom ho sevłela neodbytn� touha.
Vytł�sl bezvl�dn� t�lo z pytloviny na zem a ś�dostiv� se kochal nahotou uboh�ho d�vŁete. Velkżmi dlan�mi v�niv� uchopil jej� nevinnou tv�ł, l�bal ji a hladil
jej� slepen� vlasy. Laskal ji jako smyslł zbavenż, i kdyś t�lo od vŁerej�ka je�t� v�ce napuchlo a zmodralo. Kr�sn� Ester byla jeho velk�, tajn� l�ska, zamiloval se do n� hned prvn� den jej�ho pł�chodu na Temat�n. Nyn� v duchu prokl�nal sadistickou Listiusovou, kter� jako zv�łe rozervala takov�to rozko�n� stvołen� v rozpuku
ml�d�.
KoneŁn� se uklidnil, ovl�dl n�zk� pudy a zvedl mrtvolu na rukou. Naposledy ji pol�bil na rty a nepł�tomn� se s n� rozlouŁil:
"Sbohem, kr�sn� Ester! Odpus�, śe jsem na tebe nedal lep�� pozor."
Zvedl siln� ruce a hodil ztuhl� t�lo do propasti. Dlouho tam st�l a pohl�śel, jak se kut�l� a sesouv� po strmżch skalnatżch st�n�ch. U srdce mu bylo n�jak śzko a otupen� sv�dom� se ozżvalo Ł�m d�l nal�h�v�ji
"To jsem z toho jelen! Urozenż p�n strŁ� tu Łarod�jnici do v�zen� a brzy r�no odjede na lov. Jako by mu na n� nez�leśelo!"
"Kde je ta ne��astn� Ester? Pan� hrab�nka ji vŁera urŁit� zamordovala. A nic sej� nestalo!"
"Jak to, śe ne? Vśdy� ji urozenż p�n strŁil do śal�łe! UrŁit� dobłe v�, co provedla. Nebo to alespo� tu��. Co o tom v�, kapit�ne?"
"Nic v�c neś vy! Urozenż p�n si m� zavolal, vypt�val se na v�elico, ale t�lo toho d�vŁete urŁit� nena�el. Ani nev�, śe hrab�nka to ne��astn� d�vŁe muŁila ve v�zen�."
"A te� tam sed� sama. Kdo odklidil d�vŁe a kam ho strŁil?! M�li bychom se poohl�dnout po sklep�ch a po v�zen�, mośn� bychom ani nemuseli hledat dlouho."
"To tak!" osopil se na n�ho starż kapr�l Ondr�.
"Copak nem�me dost svoj� pr�ce? ProŁ m�me je�t� strkat nos do panskżch z�leśitost�?!"
"To je tvoje v�c," okłikl ho kapit�n hradn� pos�dky, "ale j� jsem velmi zv�dav, jak to vŁera skonŁilo a co se stalo s tou ne��astnou d�vkou. M�li bychom se pod�vat do śal�łe. Jestli je tam hrab�nka od vŁerej�ka, d�vŁe musela za�antroŁit jenom ta hrbat� komorn� Kata!"
"Nem�li bychom to nechat jenom tak, pane kapit�ne," płidal se nejmlad�� z pos�dky, "Protośe dnes to postihlo kr�snou Ester a z�tra se młśe n�co podobn�ho st�t i n�m!"
"Ondr�i, ty złstane� tady a j� sejdu s Peterem pod�vat do v�zen�. Kde je Vavłinec? A� ihned płinese kl�Łe od kastel�na!"
"Do h�je i s va�imi n�pady!" zaklel starż kapr�l. "�lov�k nem� nikdy ani tro�ku klidu! Copak jste se doŁista zbl�znili, śe chcete p�ny �pehovat?!"
"Złsta�te na svżch m�stech," rozk�zal kapit�n Juraj Pol�k odm�łen�, "a my se uś postar�me, aby byl na hrad� poł�dek a discipl�na! D�vej pozor, Ondr�i, i na cestu, jestli se Łirou n�hodou nevr�t� n� urozenż p�n!"
Samuel Chrt se vracel z Hr�deck� doliny na Temat�n a vesele si pohvizdoval. Płemż�lel, jak by se dostal k Ann� Rosin�, kter� ho zahrnovala takovou pł�zn�. Byla zvr�cen�, krut� a smysln�, ale kr�sn�!
Nebyl uś daleko od hradu, kdyś se zpoza ostr� zat�Łky na cest�, vedouc� mezi jedlovżm lesem, vynołili dva pandułi na kon�ch. Za nimi se �inul z�płah se Łtył-nu vran�ky, kteł� t�hli pohodln� san�, a dal�� dva pan-dułi. Samuel nev�łil vlastn�m oŁ�m! Vśdy� to byly san� hrab�nky Anny Rosiny Listiusov�!
Vtom se jeho kon� spla�ili a skoro by ho byli st�hli dolł porostlżm svahem, kterż lemoval cestu z prav� strany. M�l co d�lat, aby je udrśel na uzd�. Prłvod na -chv�li zastavil a ok�nko na san�ch, pł�mo proti n�mu se pomalu otevłelo. Vyklonila se z n�ho płvabn�, svłdn� tv�ł Anny Rosiny Listiusov�. Usm�la se a n�śnżm vt�ravżm hlasem k n�mu promluvila:
"Samko, jedu se vyhł�t do l�Łivżch pramenł v Pie��anech a tro�ku si odpoŁinout. VeŁer se urŁit� vr�t�m D�vej pozor na v�e, zejm�na na ty neotesan� a nevd�Łn� voj�ky!"
Ok�nko na san�ch se zavłelo a prłvod se pohnul vpłed. KoŁ�, kterż sed�l na boku san�, zvedl ruku a zam�val Samuelovi na pozdrav.
Samko Chrt se rozplżval a spokojen� se ukl�n�l. Dlouho hled�l za panskżm prłvodem, dokud se neztratil v hust�m lese.
Kdyś proj�śd�l branou na doln� n�dvoł�, vy�el mu ze str�śnice naproti kapit�n hradn� pos�dky Juro Pol�k, ozbrojenż od hlavy k pat�m.
"Poslouchej, Samko! Kam se pod�ly kl�Łe od hradn�ho v�zen�?! Kastel�n tvrd�, śes je naposledy m�l ty!"
"M�l, Jurko, a co m� bżt? Snad tam nechce� strŁit n�koho z t� svoj� ch�sky?!"
"O to se ty laskav� nestarej, Samko, a dej sem kl�Łe! Tvoje povinnost byla vr�tit je kastel�novi, nebo ne?
Samuel Chrt nen�vistn� pohl�dl na sv�ho nejv�t��ho soka, ale neodv�śil se mu oponovat, protośe v�d�l, śe m� pravdu. Dr�śdilo ho sebev�dom� vystupov�n� kapit�na Pol�ka a byl by mu nejrad�ji jednu vrazil, ale t�m by asi nic nevyłe�il.
"Jenom klidn�, kamar�de, nerozŁiluj se! Jestli se my dva nedohodneme, pak n�s Turci v�echny pobijou.
"Tady m� kl�Łe a nemraŁ se na star�ho kamar�da!"
No proto, Samko!" odsekl kapit�n rozzloben�.
Kdyś uś jsme v tom pov�d�n�, mus�m se t� je�t� na n�co zeptat. Kde jsi byl?!"
"Co to m� znamenat, ty hovado?!" vybuchl Chrt.
Snad m� nechce� vyslżchat, ty troubo?! N�jak ti narostly rłśky, zat�mco jsem byl v TrenŁ�n�. Dobłe ti rad�m,
kamar�de, kli� se mi z cesty a neotravuj m�, nebo to
mezi n�mi �patn� dopadne!"
To se je�t� uvid�, Samko! Płjde� se mnou a bude� ve sklep�ch hledat tu ne��astnou Ester, kterou vŁera v noci hrab�nka Anna Rosina muŁila a zavraśdila, rozum�l jsi mi?!"
"Ty hovado jedno!" zułil tlustż velitel pandurł Samuel Chrt. "Copak jsem tvłj poskok, śe mi takhle drze rozkazuje�?! A co to pl�c� za nesmysly o na�� kr�sn� hrab�nce?! Copak jsi płi�el o rozum?!"
"Tak uś dost, ty vypasenż prase! Slez ze san� a płjde� se mnou, a to hned! Upozor�uju t�, abys nevyv�d�l ś�dn� hlouposti!" załval kapit�n a nam�łil na n�ho pistoli. "A rad�m ti, na tvoji kr�snou hrab�nku Annu Rosinu se nespol�hej! Zmizela do l�zn�, płestośe do r�na sed�la ve v�zen� jako mr�ina!"
Samko Chrt skoro vylet�l z kłśe. Se za�atżmi p�stmi seskoŁil ze san� a nen�vistn� hled�l na kapit�na, kterż na n�ho m�łil pistol�. V bezmocn� zułivosti si uv�domoval, śe kapit�n hradn� pos�dky v� pł�li� mnoho nejen o jeho vztahu k Ann� Rosin� Listiusov�, ale i o jej�ch zv�rstvech. Samuel Chrt dobłe v�d�l i o dłv�rn�m vztahu kapit�na se Stanislavem Thurzem. A to mu nah�n�lo strach. Popo�el ke kapit�novi a płitom si pov�iml, śe
br�na je st�le otevłen� dokoł�n a padac� most zustal spu�t�nż.
Vrhl se na zem a vyuśil moment płekvapen�. Kapit�n Juro Pol�k instinktivn� vystłelil, ale Samuel Chrt ho płi zoufal�m skoku neŁekan� srazil na zem. Podałilo se mu obratn� vytrhnout pistoli z ruky płekvapen�ho kapit�na, kter�mu je�t� u�t�dłil mohutnou p�st� poł�dnou r�nu mezi oŁi.
Vz�p�t� vyskoŁil, b�śel k san�m, nasedl a zap�skal na kon�. Ti se nemotorn� otoŁili a Samko v jedn� ruce drśel oprat�, aby se kon� nespla�ili, a v druh� nabitou zbra�. Neś se zran�nż kapit�n zvedl ze zem�, Samko uś proj�śd�l hlavn� branou a �vihal kon�, aby staŁili płejet padac� most, kterż se nebezpeŁn� zvedal a zav�ral.
Samko Chrt byl ale obratn�j�� a neś se voj�ci vzpamatovali, zmizel i se san�mi v lese.
N�kteł� vyb�hli kapit�novi hradn� pos�dky na pomoc, ale za rozzułenżm pandurskżm kapit�nem se nenam�hal nikdo.
"ProŁ jste ho nechali ut�ct, vy oslov�?!" kłikl na n� rozzułenż kapit�n. "M�li jste se pustit za n�m a dovl�ct ho sem śiv�ho nebo mrtv�ho!"
"Vśdy� on se je�t� vr�t�, Juro," nam�tal starż kapr�l, "Łeho se boj�? To vypasen� prase n�m neuteŁe! Pak si s n�m vyrovn�me śŁty!"
"To uś bude pozd�! Ten hajzl je spł�hnutż s hrab�nkou, s tou besti�, kter� zab�j� nevinn� stvołen�! M� u n� podporu a ona ho vyt�hne ze v�eho!"
"Na na�� stran� je pr�vo a urozenż Thurzo, pane kapit�ne!" płidal se Peter. "Jakmile se vr�t�, mus�te ho se v��m sezn�mit. A neberte ś�dn� ohledy na toho Samka Chrta! Je nutn� urozen�mu p�novi ł�ct v�e tak, jak se to stalo!"
"Ondr�i, ty se vra� na stanovi�t� i s Peterem, ostatn� se mnou, jdeme do v�zen� a do sklepł!"
"Ale vśdy� nem�me kl�Ł, pane kapit�ne!"
"Na tom nez�leś�! Vyp�Ł�me z�mek a vina padne na toho vyśran�ho kance! To zavraśd�n� d�vŁe mus�me naj�t stłj co stłj, i kdybychom m�li celż hrad naruby obr�tit! To bude nejv�t�� argument proti t� fśrii!"
Zimn� paprsky zal�valy zasn�śenż kraj u V�hu, ale mr�z nepovoloval. Uvnitł, v zastłe�enżch vł�dlech pie��anskżch l�zn�, bylo pł�jemn� teplo. Chudina se v zim� dovnitł ani nedostala, protośe majitel vł�del, hrab� Peter P�lffy, vyb�ral od kaśd�ho, kdo se cht�l vykoupat, pom�rn� vysokou da�. P�lffy ale nebyl bezc�lnż, nebo� od jara do pozdn�ho podzimu velkodu�n� poskytoval upraven� j�my a jeden płistavenż baz�n chudżm a mr-z�kłm, kteł� nem�li z Łeho zaplatit.
Ve velk�m, dobłe upraven�m a kameny vykl�dan�m baz�nu, kde se vyhł�v� i kastel�n �achtick�ho hradu, je dnes velmi ru�no. Urozen� p�nov�, bohat� kupci i zemani płij�śd�j� a odj�śd�j�. D�my nen� t�m�ł vid�t.
A płece! Na druh� stran� baz�nu je sly�et śenskż sm�ch! Kastel�n ihned poznal zvonivż sm�ch Zuzany Forg�chov� a jej�ho ochr�nce Petera BakiŁe. Tento proslavenż p�r, o kter�m se tolik mluvilo, se dostal aś na kr�lovskż dvłr. Zahaleni v koupac�ch pl�t�ch oba sed� u schłdkł do baz�nu a se sm�chem i vtipem odh�n�j� zv�davce, kteł� na n� neust�le dor�śej� naivn�mi a hloupżmi ot�zkami.
Aby se lehŁeji vysvobodili z kruhu obdivovatelł, pomalżm krokem płe�li na druhou stranu velk�ho baz�nu, pł�mo ke kastel�novi.
"Dej v�m Błh dobr�ho zdrav�, pane kastel�ne!" zvolal udatnż BakiŁ. "Je to pro n�s velk� Łest i radost setkat se tady v Pie��anech s tak vz�cnżm Łlov�kem!
Dovolte mi, abych v�m płedstavil Zuzanu Forg�chovou, d�mu m�ho srdce!"
"Te�� m�, pane kastel�ne," usm�la se kr�sn� śena pla�e a podala mu ruku. "Hodn� jsem sly�ela o v�s i o krut� Alśb�t� B�thoryov� z �achtic. Jsem r�da, śe v�s mohu poznat osobn�!"
Kastel�n j� ryt�łsky pol�bil ruku, usm�l se a odpov�d�l BakiŁovi pevnżm hlasem:
"Mus�m upł�mn� płiznat, śe doprov�z�te n�dhernou śenu, jej�ś kr�sa a płvab se nedaj� porovnat ani s nejv�t��m bohatstv�m, pane kapit�ne. Pros�m, urozenż pane, płisedn�te si k n�m!"
"Sly�eli jsme hodn� o krut� Łachtick� pan�, krvelaŁn� hrab�nce Alśb�t� B�thoryov�. �ekn�te n�m, pane kastel�ne, je skuteŁn� v�echno pravda, co se o t� hrozn� śen� pov�d�?!"
"Nev�m, co se pov�d�," odpov�d�l kastel�n trpce, "ani m� to nezaj�m�, milostiv� pan�. V�m ale jedno. Alśb�ta B�thoryov� nemłśe nosit jm�no Łlov�ka a nemłśe dżchat ani ten samż vzduch jako ostatn�. Takto j� to łekl i urozenż palatin Juraj Thurzo płi zatŁen�."
"��k� se ale, śe s�m Thurzo drś� ochrannou ruku nad B�thoryovou ajej�mi majetky. Kdybychom se dostali do takov�ho podezłen� my s Peterem BakiŁem, d�vno bychom skonŁili pod sekyrou kata jako prznitel� Łistżch mravł a Boś�ch z�konł!"
"Ale, Zuzanko," napom�nal ji s śsm�vem Peter BakiŁ, "snad jsi uś nezapomn�la, śe tvoje manśelstv� s ne��astnżm Fran�m R�vayiem bylo d�vno pr�voplatn� rozlouŁen�? A nezapom�nej, holoubku, śe ze�ov� Łachtick� pan� Drugeth a Zr�nskż maj� velkż vliv na cel� tohle drama."
"M�te pravdu, pane kapit�ne," ozval se kastel�n Michal Horv�th rozv�śn�. "A nejen to. O mnoho v�ce
je toho, co br�n� spravedlnosti, aby byla skuteŁnou spravedlnost�. Mnoz� nesouhlas� ani s jej�m dośivotn�m v�zen�m na �achtick�m hrad� a obvi�uj� palatina z bez-citnosti a krutosti. Płitom dośivotn� śal�ł nen� ani zdaleka dostateŁnżm trestem za takovou bestialitu a rafinovanou zvr�cenost. Z�kony na�� zem� to jednoznaŁn� potvrzuj�."
"Pane kastel�ne," naklonila se k n�mu kr�sn� Zuzana a ti�e mu po�eptala, "je pravda, śe Łachtick� pan� se koupala v krvi nevinnżch d�vŁat?"
"Bohuśel, pan� moje," odpov�d�l kastel�n po del��m uvaśov�n�, "i kdyś se Łlov�k br�n� a jeho duch protestuje proti takovżmto zvr�cenostem, ta bestie nev�hala s�hnout po nevinn� panensk� krvi. A kolik bylo t�ch ubohżch d�vŁat? To v� jen s�m P�n Błh."
"Jakż je v� osobn� n�zor, pane kastel�ne?"
"Ale to uś staŁ�, Zuzano!" napom�nal ji BakiŁ. "Copak nev�, śe hodn� d�vŁat zahynulo mimo �ach-tice, v�ude tam, kde se ta krut� śena zdrśovala?"
"To je opravdu dobrż postłeh, pane kapit�ne!" usm�l se trpce kastel�n �achtick�ho hradu. "Vid�m, śe jste velmi dobłe informov�n! Ale pro na�i kr�snou pan� Zuzanu, abych alespo� trochu uspokojil jej� zv�davost, je�t� dod�m, śe v S�rv�ru a Keresztśru povraśdila mośn� v�ce d�vŁat neś v �achtic�ch. I v Beckov�, ve Vrbov�m, v Kostolanech, v Pre�purku, ve V�dni a jinde p�chala stra�n� ohavnosti. Dnes uś nikdo nespoŁ�t�, kolik d�vek povraśdila. Mluv� se o listin�, kde jich B�thoryov� m�la na seznamu �est set pades�t jednu. Jsem płesv�dŁen, śe to je jenom Ł�st ob�t�, kter� poslala na onen sv�t."
"Kdo m� dnes ten seznam, pane kastel�ne?" zaj�mal se BakiŁ. "Nen� zn�mo! Mośn� jiś ani neexistuje, protośe
takov� dłkazy se mus� sprovodit ze sv�ta nebo dobłe uschovat. Mośn� ho m� s�m palatin, mośn� hrab� Peter F�bry, kdov�."
"Pod�vejte se!" zvolala potichu Hol�Łsk� Venu�e, jak nazżvali Zuzanu Forg�chovou. "Tam jde hrab�nka Anna Rosina Listiusov�! Kde ta se tady bere?"
Oba muśi pozorovali kr�snou śenu, zahalenou v jemn�m koupac�m pl�ti, kter� lehkżm krokem sestupovala do baz�nu.
"Sly�eli jste łeŁi, kter� se o n� ��ł�, pane kastel�ne?" ptala se Zuzana, kter� ihned vyc�tila nezvyklż z�jem pł�tomnżch o hrab�nku Listiusovou.
"Sly�el jsem, moje kr�sn� pan�, ale pevn� v�ł�m, śe jsou to jenom pomluvy. Pokud ne, je nutn� co nejdł�v^ zas�hnout, protośe krveprol�v�n�, bolesti a utrpen� m�me v na�� zemi aś nad hlavu."
Samko Chrt zułil. Nemohl pochopit, co se to stalo, kapit�n hradn� pos�dky zaśtoŁil na jeho pevnou pozici. �vihal kon� jako posedlż a bl�zniv� na n� pokłikoval.
"Vijó, mr�iny! NevleŁte se tak!"
Rychl� j�zda ho uklid�ovala, nebo� ve sp�nc�ch je�t� huŁely n�valy krve a srdce divoce bu�ilo.
Rozhodl se, śe dohon� hrab�nku Listiusovou a pov� j� v�e tak, jak se to stalo. Po chv�li nebezpeŁn� j�zdy tento pl�n zavrhl. Rad�ji si povyr�ś� v n�kter� vesnick� hospod� a veŁer se vr�t� na hrad se śalobou na drz�ho kapit�na Juraje Pol�ka. Tak to bude nejlep��! Pevn� sevłel v rukou oprat� a �vihl biŁem nad hłbety cv�laj�c�ch kon�-Ani si nev�iml, śe dole pod lesem, z n�hoś se pr�v� vynołil, mu zkł�śili cestu dva jezdci v Łernżch kośi��ch, kteł� na n�ho m�łili nabitżmi pistolemi.
"Stłj, medv�de! Zastav san�, nebo ti kebuli prod�rav�m jako dżni!" załval na n�ho jeden z nich a vystłelil do vzduchu. Ozval se vżstłel, jehoś ozv�na seje�t� dlouho nesla v hor�ch. Samuel Chrt se nestaŁil ani vzpamatovat. Kon� se spla�ili a prudce zastavili. San� se vzpł�-Łily a siln� odstłediv� s�la vymr�tila płekvapen�ho pohłnka jako shnilou hru�ku. Velkżm obloukem slet�l do hlubok�ho sn�hu a rozpl�cl se pł�mo pod kopyty kon�, na kter�m sed�l jeden z nezn�mżch muśł. Vylekanż Samuel Chrt zvedl hlavu a setkal se s nen�vistnżm pohledem muśe, kter�mu prot�nala tv�ł hlubok� jizva pod pravżm okem. Z t� nezn�m� tv�łe dostal Samko panickż strach.
"Zvedej se, ne�iko! Płjde� hezky s n�ma! Tvoje kon� i s povozem se n�m budou n�ramn� hodit. A ś�dnż śerty, nebo toho bude� litovat!"
"S kżm m�m tu Łest?" probral se Samuel Chrt. "Co ode m� chcete?!"
"Toje�t� uvid�, pan�Łku!" okłikl ho muś sjizvou pod okem. "Kdyś bude� rozumnej a bude� drśet hubu, zachr�n� si śivot!"
"Ksakru!" zaklel Samko vzdorovit�. "Uś se mi nic hor��ho nemohlo st�t!" "Nedrśkuj, drbane, nebo bude� litovat!" Samuel Chrt se opra�oval od sn�hu a hledal beranici, kter� odlet�la na druhou stranu do pł�kopu. Uvaśoval, śe by ty dva pt�Łky hrav� płemohl a zml�til jako śito, kdyby na n�ho nem�łili pistolemi.
"NeŁum tak, bżŁ� plemeno!" okłikl ho druhż nezn�-mż muś. "Vezmi san� a hajdy!"
"Klid, p�nov�, jenom klid," chl�cholilje Samko Chrt Podl�zav�. "Vśdy� uś jdu. K Łemu tolik kłiku?" "Nepl�cej nesmysly, medv�de, a nasedej do san�!"
okłikl ho muś s jizvou pod okem. "Pojede� płed n�ma, tak jak ti płik�śu! Pokud by se ti n�hodou cht�lo stłeŁ-kovat, rozstł�l�m ti makovici!"
V �achtic�ch a v zajet�
To je neuv�łiteln�! �lov�ku aś rozum złst�v� st�t! Ach, bośe, takov� hrłza, takov� pohor�en� pro tento zb�daŁenż lid!" truchlil Łachtickż far�ł.
"Bohuśel, dłstojnż otŁe. Realita je takov�. Hled�m a nach�z�m to, co druz� zavrhuj� a v co nev�ł�. Osm zmrzaŁenżch t�l mladżch d�vek, kter� musely bżt zavraśd�ny ned�vno, protośe podle vyj�dłen� doktora Sebasti�na rozkladnż proces je ve tłech pł�padech teprve v poŁ�teŁn�m stadiu. Chci ale v t�to chv�li apelovat i na v�s, abyste pomohl sv�tsk� spravedlnosti svżm jasnżm slovem."
"Je to moje povinnost, drahż hrab�. Ud�l�m v�e, co je v mżch sil�ch, aby tyto do nebe volaj�c� zloŁiny byly spravedliv� potrest�ny. Vśdy� tady jde o po�lap�n� nejsv�t�j��ch Boś�ch z�konł. Kdo dal t� ��blem posedl� B�thoryov� pr�vo niŁit nevinn� lidsk� śivoty?! Tady mus� zas�hnout i sv�tsk� spravedlnost, płestośe jde o vysoce postavenou osobu z nejvy���ch magn�tskżch kruhł!"
"D�v�m v�m śpln� za pravdu, va�e dłstojnosti, ale ob�v�m se, śe s t�m spravedlivżm soudem to nebude aś tak jednoduch�. Korupce a rodinkałen� jsou nepłekonatelnou płek�śkou skuteŁn� spravedlnosti v Uhersku, o tom nen� pochyb. Ale dovolte mi je�t� jednu ot�zku. Je pravda, śe na Novż rok, ihned po uv�zn�n� B�thoryove, jste psal dłv�rnż dopis va�emu płedstaven�mu, superintendantovi Eli�i L�nimu?"
"Odkud to jenom młśete v�d�t, milż hrab�?"
"Ch�pu va�e poboułen�, dłstojnż otŁe. Ale o va�em dopise jsem se dozv�d�l jen Łirou n�hodou. VŁera do m�ho pal�ce v Pre�purku zav�tal ob�vanż Juraj Thurzo a mimo jin� vzpomn�l pr�v� i tento v� dopis."
"Nech�pu to, milż hrab�. Kde vzal palatin młj dopis.?"
"Tedy płece jenom jste ten dopis napsal! Palatin nelhal. To mu skuteŁn� slouś� ke cti, protośe. To, co v�m nyn� łeknu, dłstojnż pane, je projev moj� absolutn� dłv�ry ve va�i diskr�tnost a uv�dom�lost. Thurzo u m� nikdy płedt�m nebyl. Jako hrom z Łist�ho nebe zav�tal vŁera do m�ho pal�ce a cht�l m� płinutit, abych se vzdal aktivn�ho śsil� proti B�thoryov�, kterou chci spoleŁn� s dal��mi popohnat płed spravedlivż soud. Tvrdil, śe uś ji zastihla lidsk� spravedlnost a moje snahy mohou naru�it m�r v Uhersku i dobr� jm�no �lechtickżch stavł."
"Płede dv�ma tżdny, tedy na Novż rok, jsem spoleŁn� s kazatelem Zachari�em z Le�etic nav�t�vil tu posedlou śenu v podzemn�m śal�łi na �achtick�m hrad�. M�l jsem v�śn� obavy, śe ��len� B�thoryov� si s�hne na śivot, nebo� jsem velmi dobłe poznal jej� du�evn� stav."
"Tak tedy jste spoleŁn� s va��m bratrem byli prvn�, kdo nav�t�vili tu krvelaŁnou bestii hned druhż den po jej�m uv�zn�n�, dłstojnż pane! To zn� aś neuv�łiteln�! Jak v�s płijala?"
"To je ot�zka na t�lo, milż hrab�! Nebylo to nejvl�dn�j�� płijet�, i kdyś jsme oŁek�vali mnohem tvrd�� reakci. Hrab�nka Alśb�ta byla ve stra�n�m stavu, zułila, a aś kdyś jsem j� vysv�tlil, śe płich�z�m v Boś�m jm�nu a chci vn�st klid do jej�ho zoufal�ho srdce, tro�iŁku se uklidnila. Navzdory tomu ale obvinila m� i spr�vce jej�ch majetkł a kr�lovsk�ho r�dce Megyeryho ze zodpov�dnosti a śŁasti na jej�m zatŁen� a uv�zn�n� v podzemn�m śal�łi na �achtick�m hrad�. V n�valu hn�vu a slep� nen�visti zułiv� vykłikovala oplzl� kletby a rouh�n�. Potom zaŁala vyhrośovat a zm�nila se i o chystan�m povst�n� za Tisou, ze kter�ho obvinila krvelaŁn�ho pł�buzn�ho �igmunda B�thoryho. Mimo jin� m� zapł�sahala, śe umłu i s ostatn�mi jej�mi nepł�teli, kteł� hledali dłkazy proti n� a vełejn� ji pranżłovali. Proto jsem se rozhodl prostłednictv�m m�ho pł�m�ho płedstaven�ho informovat sv�tskou moc o hroz�c�m nebezpeŁ� ze strany sedmihradsk�ho kn�śete �igmunda B�thoryho, ale."
"Odpus�te, dłstojnż otŁe, śe v�s płeru�uji, ale mohu v�s ujistit, śe toto nebezpeŁ� ze strany B�thoryho nehroz�. Kdyś jsem vŁera odj�śd�l z Pre�purku, z hodnov�rnżch pramenł jsem se dozv�d�l, śe �igmund B�tho-ry neŁekan� zav�tal do Pre�purku a usadil se v Ester-h�zyho pal�ci, coś je tak� velmi nezvykl�. Płijel intervenovat za svou ne��astnou pł�buznou. Toto setk�n� se jiś urŁit� uskuteŁnilo a je pro n�s kl�Łov�. Faktem ale złst�v�, śe B�thory volil rad�ji tichou cestu, a m� k tomu asi svoje dłvody. Vlivn� pł�buzn� i mnoz� vysoc� hodnost�łi z okruhu palatina a jeho pł�znivcł jsou na stran� ukrutn� Łachtick� pan�! A to je pro n�s velk� vżstraha, dłstojnż pane. UbezpeŁuji v�s, śe jej� nucenż a na prvn� pohled tak stra�nż pobyt v podzemn�m v�zen� se młśe velmi brzy zm�nit na svobodnż śt�k!"
"A� n�s Błh netrest� pro jej� stra�n� zloŁiny a zvr�cenosti, milż hrab�! V dopise L�nimu jsem psal i o tom, co se v �achtic�ch uś d�vno v�d�lo. M�m na mysli ka-nibalsk� orgie."
"Bestie proklet�! Po�pinila dobr� jm�no a Łest �lechtick�ho
stavu i v�ech bohabojnżch lid�! Nemyslel jsem si, śe by opravdu za�la aś tak daleko."
"Bohuśel, milż młj hrab�, je to svat� pravda! Tady v �achtic�ch śije hodn� oŁitżch sv�dkł, kteł� kdykoliv mohou dosv�dŁit i to, śe płi nev�zanżch z�bav�ch a orgi�ch v z�mku d�vala B�thoryov� j�st nic netu��c�m ml�dencłm a voj�kłm uvałen� i upeŁen� maso zavraśd�nżch d�vŁat. Jsou to hrozn� zloŁiny, kter� volaj� po spravedliv� odplat�! Bohuśel, sv�tsk� spravedlnost płiv�r� oŁi."
"Z�leś� jenom na n�s, dłstojnż otŁe, abychom to nepłipustili! Takov� ohavnosti se nedaj� niŁ�m omluvit! Pokud jsem ale dobłe informov�n, tu Łarod�jnici z Myjavy dal Thurzo zatknout a vyslżchaj� v BytŁi za pł�tomnosti kata."
"Je zaj�mav�, śe aś po tak dlouh� dob�! M� sp�e zar�ś�, milż hrab�, jak palatin a ostatn� rafinovan� drś� v pozad� tu krvavou bestii, kter� je płvodkyn� v�ech nelidskżch ohavnost�. Jako by z mysli lid� cht�li vyhladit by� i jenom vzpom�nku na tu, kter� zprznila v�echny lidsk� i Boś� z�kony, jenom aby ukojila sv� zv�łec� pudy! Krutżm zpłsobem dal palatin Thurzo popravit jej� pomocn�ky, a mośn� to sam� ud�l� i s tou Łarod�jnic� z Myjavy, ale B�thoryovou nech�v� potichu doś�vat na jej�m vlastn�m hrad�, i kdyś v nehostinn�m podzemn�m śal�łi."
"Nev�ł�m tomu, dłstojnż pane! Ob�v�m se jak jsem jiś łekl, śe i tento vynucenż azyl nebude m�t dlouh�ho trv�n� a proklet� B�thoryov� se brzy ocitne beze sv�dkł na svobod�!"
"A� je P�n Błh s n�mi a a� pośehn� tuto spravedli-
vou snahu o v�t�zstv� pravdy! Płece jenom, milż hrab�,
neboj�te se o svłj śivot? Jak chcete bojovat proti nejmocn�j��m tohoto sv�ta, i proti justiŁn� ma�in�rii, kdyś v�echny trumfy jsou v jejich rukou a v rukou palatina?"
"To je svat� pravda, dłstojnż otŁe. V rukou palatina a jeho spojencł je v�e proti mn�, ale navzdory tomu złst�v�m ve svżch z�sad�ch neoblomnż. Utvrzuje m� v tom zejm�na dłv�ra Jeho VeliŁenstva, na�eho osv�cen�ho kr�le Maty�e. Kr�l m� z�jem na spravedliv�m vyłe�en� cel�ho pł�padu, ale pro zanepr�zdn�nost a jin� v�śn� povinnosti, kter� denn� t�ś� jeho bedra, nemłśe se na m�st� obezn�mit s podrobnostmi vy�etłov�n� a stra�nżmi sv�dectv�mi. Proto dłv�łuje palatinovi, soudcłm a ostatn�m zainteresovanżm na vy�etłov�n�. Ti jsou ale pod silnżm vlivem palatina Thurza, a mimo Imricha Megyeryho se ho v�ichni boj� a pod�vaj� mu zbab�le jid�skou ruku. Na moj� stran� stoj� i arcibiskup Fr��o Forg�ch, kterż m� velk� pravomoci. SpoleŁnżmi silami mus�me vyburcovat sv�dom� kompetentn�ch, ale i �irokżch mas uboh�ho lidu, aby znova ś�dali spravedliv� potrest�n� zloŁinł zvrhl� Alśb�ty B�thoryov�!"
"Budu na v�s myslet v modlitb�, milż hrab�, aby dobrotivż Błh pośehnal a pomohl va�emu śsil�. Ale poj�me jiś ven. Chci na vlastn� oŁi vid�t sv�dectv� hrłzy!"
"Młj velkż pł�tel doktor Sebasti�n m� urŁit� pln� ruce pr�ce. Je to jeden z nejv�t��ch odborn�kł v oblasti medic�ny v cel�m Uhersku!"
Kdyś vy�li z fary, oslepily je jasn� sluneŁn� paprsky, kter� se tłpytily v z�łiv�m sn�hu.
"N�dhernż den, milż hrab�! Tolik kr�sy, takov� Łistota se zraŁ� v tomto tłpyt�c�m se sn�hu. To je obrovskż Boś� dar pro tuto hł�nou zemi. Mimochodem, jak chcete płen�st osm mrtvżch t�l do krypty? Je nutno je nejdł�ve ulośit do rakv� a ty nem�me k dispozici.
"Myslel jsem na to, dłstojnż otŁe. Spr�vce z�mku je
pł�tel a v�echny chlapsk� pracovit� ruce uś p�knou chv�li hobluj�, łeśou, stloukaj� osm novżch rakv� z vo�av�ho dłeva. Sly��te? Aś sem dol�haj� r�ny z n�dvoł� a d�len."
"M�te pravdu, milż hrab�, sly��m. A obdivuji v�s, śe jste tak duchapł�tomn� v�echno zał�dil. Jste skuteŁn� v�estrannż!"
Pro�li hlavn� branou z�mku, kter� byla od fary vzd�lena jenom p�r krokł. Hajduci, kteł� v pln� zbroji st�li u br�ny, bez mrknut� oka vpustili oba muśe. Jen co do�li na m�sto, kde z obiln� j�my Łi�ela hroziv� pr�zdnota, far�łłv pohled padl na ztżran� t�lo nah�ho d�vŁete, leś�c� na kop� sn�hu. Pr�v� v t� chv�li ho doktor Sebasti�n obnaśil a pozorn� si prohl�śel kaśdż detail. V jedn� ruce m�l skalpel a druhou jemn� płitlaŁil a ohmat�val stra�n� bodn� r�ny a podlitiny. Byl natolik zaujat touto stra�nou prac�, śe si ani nev�iml płich�zej�c�ch. Ostatn� nalezen� t�la byla płikryta Łernżm flórem, kterż płinesli sluhov� ze �atn�ku hrab�nky Alśb�ty B�thoryov�. V�ichni m�li pln� ruce pr�ce. Hrab� s far�łem płistoupili k obnaśen�mu t�lu d�vŁete, kter� si pozorn� prohl�śel doktor Sebasti�n.
"No pros�m, dłstojnż pane!" płeru�il napjat� ticho hrab� F�bry. "Tak jak jsem v�m ł�kal. Osm umuŁenżch a k nepozn�n� zohavenżch mladżch d�vŁat, kter� ta bestie zahrabala do obiln� j�my jako mr�iny. Doktor Sebasti�n vyhotov� odbornou zpr�vu o ohled�n� a pł�padn� pitv� n�kterżch ob�t�. Bude to stra�nż dłkaz proti ukrutn� Łachtick� pan�, kterż mohou potvrdit v�ichni oŁit� sv�dkov�, a je jich tu dnes bezpoŁet."
"Vzpom�nal jste, milż hrab�, śe m�te s sebou i �ikovn�ho p�sałe. Pokud vyhotov� z�pis o tomto stra�n�m n�lezu, młśeme potvrdit jej� hodnov�rnost vlastnoruŁn�m podpisem. Takov�to sv�dectv� duchovn� osoby bude płed soudem nenapadnuteln�."
"Vżbornż n�pad! Douf�m, śe i va�i płedstaven� se płidaj�. Mysl�m, śe mi d�te za pravdu, kdyś łeknu, śe nen� tłeba dokazovat, jak tato ne��astn� d�vŁata zahynula a kdo je tak brut�ln� zbavil śivota."
"Młj Bośe, to je neuv�łiteln�! Ta ukrutn� B�tho-ryov� nem�la v sob� ani kousek citu. Pod�vejte se sem, milż hrab�, na tuto stra�nou r�nu. Kusy vytrhan�ho masa chyb�j�!"
"To by m�l vid�t ctihodnż palatin Juraj Thurzo, dł-stojnż otŁe. Zaj�malo by m�, jak by reagoval. Ale nyn� uś poj�me do z�mku za spr�vcem. Nebudeme tady mrznout a vyru�ovat na�eho pł�tele."
"V�m nen� zima, pane doktore?" promluvil zd�enż far�ł k doktoru Sebasti�novi. "Obdivuji va�i trp�livost, zruŁnost a odvahu!"
"D�kuji za uzn�n�, dłstojnż pane," obr�til se k n�mu doktor Sebasti�n pł�telsky. "Zima nezima, je to moje povol�n�. Takovouto pr�ci nezasv�cenż neud�l�, a pak je tu i profesion�ln� Łest a l�kałsk� etika."
"A� Błh pośehn� v�m i va�� pr�ci, pane doktore!" louŁil se far�ł uznale. Byl zd�en z toho, co vid�l na vlastn� oŁi. Bośe, jak� krut� bezohlednost a zvr�cenost! Nepotrest� n�s Błh za to, śe ti, kteł� maj� slouśit z�konu a spravedlnosti, jid�sky si pod�vaj� ruce a hledaj� kłivolak� cestiŁky, fale�n� obhajoby hroznżch zloŁinł Alśb�ty B�thoryov�?!"
Takto uvaśoval Łachtickż far�ł, kdyś mlŁky vystupoval spoleŁn� s hrab�tem po toŁitżch schodech.
Kdyś vstoupili do rozlehl�ho, bohat� zał�zen�ho pokoje, jehoś st�ny zdobily drah� koberce, obrazy a plastiky, vy�el jim hbit� vstł�c spr�vce z�mku Stefan
a srdeŁn� je płiv�tal: "Pochv�len bu� Jeś� Kris-tus, va�e dłstojnosti! To je vz�cn� n�v�t�va! O, urozenż pan hrab� Peter F�bry! V�tejte, p�nov�, a posa�te se sem do pohodlnżch kłesel, ale nejdł�ve dovolte, odloś�m v�m kab�ty."
"D�kujeme za srdeŁn� płiv�t�n�, pane ofici�le," odpov�d�l klidn� zamy�lenż far�ł a pod�val mu pravici. "Ach, bośe, jakż to je obrovskż rozd�l, kdyś si pomysl�m, śe je�t� płed tłemi tżdny jsem se strachem vstupoval do t�to m�stnosti, kter� patłila ukrutn� krvelaŁn� hrab�nce."
"To uś nen� pravda, dłstojnż pane far�łi!" oponoval s śsm�vem na tv�łi ofici�l Revickż. "To uś je jen zlż sen! Kdyby ta bestie vid�la, kam jsem se nast�hoval po jej�m zatŁen�, urŁit� by mi oŁi vy�kr�bala. Pros�m, p�nov�, sedn�te si a pov�dejte, co m�te na srdci."
"Nebudeme t� dlouho zdrśovat, Stefane," ozval se hrab� Peter F�bry a usadil se do m�kk�ho kłesla proti ofici�lovi. "Płi�li jsme za tebou s veledłstojnżm panem far�łem jenom proto, abychom se dohodli na podrobnostech a prłb�hu tajn�ho dłstojn�ho pohłbu t�ch ne��astnżch d�vŁat. Pr�ce na zhotoven� rakv� je d�ky tvoj� ochot� v pln�m proudu, proto jsem płivedl na�eho duchovn�ho, aby v�echno prob�hlo dłstojn� a bez zbyteŁn�ho rozruchu."
Kastel�n �achtick�ho hradu Michal Horv�th opustil hork� l�Łiv� prameny v Pie��anech aś za tmy. Vyhł�tż v sirn� z�zraŁn� vod� nec�til chlad ani śnavu. Jako by se mu vr�tila mladick� s�la. V duchu prokl�nal okamśik, kdyś ho urozen� Anna Rosina Listiusov� poś�dala ochranu jej�ho doprovodu a o vz�cnou spoleŁnost.
Necht�l ale tuto marnivou śenu urazit, proto j� sl�bil, śe ji doprovod� aś k Vrbov�mu, kde cht�la nav�t�vit sestłe-nici. Hrab�nka z Temat�na sice na kastel�na nal�hala, aby se s n� k Vrbov�mu vezl ve vyhł�tżch, stłechou zakrytżch san�ch a vypr�v�l j� cestou vesel� z�śitky, ale on ji taktn� odm�tl. Vymluvil se, śe v koŁ�ru nesed�l uś dobrżch tłicet let a v sedle se c�t� bezpeŁn�ji. Hrab�nka, kdyś j� byla dlouh� chv�le, otevłela ok�nko a prohodila s kastel�nem n�kolik slov. Pandurskż kapit�n, kterż doprov�zel kastel�na, dojel prłvod, dłv�rn� se naklonil ke kastel�novi a po�eptal mu do ucha:
"V�śenż pane kastel�ne, m�m uś pln� zuby tohoto divadla. M�li bychom se s tou Łarod�jnic� rozlouŁit a upalovat do �achtic, nebo� nem�me Łasu nazbyt."
"D�v�m ti za pravdu a zcela s tebou souhlas�m! Ale dal jsem sv� slovo hrab�nce, proto ho mus�m za kaśdou cenu dodrśet!"
"Pane kastel�ne, pov�zte mi," płeru�ila jejich rozhovor neŁekan� Listiusov�, kter� pr�v� otevłela ok�nko a vyklonila se, "jak se dał� t� va�� zkaśen� Łachtick� pan�?"
"Mohu v�m upł�mn� ł�ci, urozen� pan�, śe sej� dał� velmi dobłe. Płipravuje se na bolestnou smrt a prokl�n� v�e a v�echny. Jestli se za ni budete modlit, mośn� se d� i na pok�n�!"
Naivn� Listiusov� nepostłehla ostrou ironii kastel�novżch slov.
"Mus� to bżt hroznż pohled vid�t tak zkaśenou śenu v zoufalstv� a v z�chvatech ��lenstv�! R�da bych va�i tres-tankyni v podzemn�m śal�łi nav�t�vila a pot�ila bych ji alespo� svoj� pł�tomnost� v jej�m stra�n�m rozpolo-śen�."
"To je ale naprosto vylouŁen�!" zchladil ji kastel�n s neskrżvanżm hn�vem. "Palatin Juraj Thurzo vżslovn�
zak�zal jak�koliv n�v�t�vy! K Łachtick� pan� nem� pł�stup nikdo!"
"To je stra�n�!" zvolala Listiusov� afektovan�.
Zabouchla okno a kastel�n si zhluboka vydechl. Znovu v duchu prokl�nal chv�li, kdy se dal płemluvit od t�to vychytral� li�ky ke spoleŁn� cest�!
"Ta by j� tedy pomohla, Łarod�jnice!" obr�til se kastel�n ke sv�mu ochr�nci. "Jedin� śe byji s ��blovou pomoc� vytrhla z podzemn�ho śal�łe a v�ce byji uś nikdo nespatłil!"
"Je śpln� stejn� jeśibaba jako na�e urozen� B�tho-ryov�," płisv�dŁil na�tvanż pandurskż kapit�n, "jenom s t�m rozd�lem, śe tahle je�t� l�t� po sv�t�."
Najednou san� prudce zastavily a Anna Rosina Listiusov� neŁekan� slet�la ze sedadla oblośen�ho kośe�inami. Narazila hlavou na ostrou hranu dłev�n� lavice proti sob� a vykłikla bolest�. Złstala nehybn� leśet na koberci pokryt� podlaze. Hrbat� komorn�, kter� seje�t� v posledn� chv�li zachytila rukama druh� lavice, pohotov� płiskoŁila k hrab�nce a zaŁala ji kł�sit.
Kastel�n �achtick�ho hradu mezit�m płib�hl ke koŁ�mu a vytrhl mu z ruky hoł�c� pochode�. Pandułi se roz-prchli jako vystra�en� zaj�ci, m�sto toho, aby se postavili na odpor vyj�c� smeŁce vlkł, kter� neŁekan� płepadla celż prłvod. Kastel�nłv ochr�nce popadl z druh� strany san� pl�polaj�c� pochode� a spoleŁn� s kastel�nem se rozb�hli proti vyhladov�lżm vlkłm. Kastel�n s pochodn� v nataśen� ruce krouśil nad hlavou a vytv�łel jakżsi sv�telnż kruh. Płitom bodal kon� do slabin, nebo� ten se spla�il, kdyś se ocitl płed dor�śej�c�m vlkem. Kastel�n zam�łil pł�mo proti dv�ma vłdcłm smeŁky, kteł� Ł�hali na vypla�en�ho kon�. Vjejich zelenżch oŁ�ch Se odr�śel z�ł�c� ohe� pochodn�. Chv�li odol�vali
odv�śn�mu kastel�novi, kdyś se v�ak na n� z druh� strany vył�til hul�kaj�c� pandurskż kapit�n z �achtic, dali se na śstup. Za nimi i ostatn� zułiv� vlci, kteł� se rozutekli na v�echny strany. Jenom jejich hroziv� vyt� se je�t� dlouho rozl�halo po krajin� a stra�ilo zbab�l� pan-dury. Kdyś zpozorovali, śe kastel�n s poboŁn�kem jsou od san� daleko, zaŁali se płed hrab�nkou vytahovat, jak� stra�n� nebezpeŁ� se jim podałilo zahnat. Ta se vyklonila z okna, a kdyś uvid�la dva cv�laj�c� jezdce s pochodn�mi v rukou, ihned pochopila, co se stalo.
"V�iv�ci mizern�!" okłikla drz� pandury. "Jste obyŁejn� zbab�lci, to si s v�mi vył�d�m! Kvłli v�m jsem si skoro rozbila hlavu, hovada! To v�m płijde hodn� draho!"
Vtom dorazil k san�m zadżchanż pandurskż kapit�n a hned za n�m kastel�n, kterż pod�val pl�polaj�c� pochode� zmaten�mu koŁ�mu.
"Co se stalo, pane kastel�ne?!" zvolala Listiusov� s neskrżvanżm obdivem a rukou si mas�rovala bolav� Łelo. "Stra�n� jsem se vylekala, je�t� te� c�t�m, jak mi srdce bl�zniv� tluŁe."
"Vlci, urozen� pan�!" odpov�d�l kastel�n znechucen�. "SmeŁka vlkł, kteł� hledaj� kołist. �koda jenom, śe va�i lid� hned nezakroŁili. Vlci uś byli nebezpeŁn� bl�zko."
"Moc v�m d�kuji za z�chranu! Nebżt v�s a va�eho chrabr�ho poboŁn�ka, kdov�, jak by to skonŁilo."
"Nen� za co d�kovat, urozen� pan�. Splnil jsem jenom svou ryt�łskou povinnost, nic v�c. Za chv�li jiś budeme ve Vrbov�m."
"Velk� �koda, młj drahż a vz�cnż kastel�ne," lichotila mu Listiusov� afektovan�, "śe nepłjdete s n�mi-Va�e pł�tomnost mi dod�v� pocit jistoty a bezpeŁ�!"
San� se mezit�m pohnuly a rychle vyrazily vpłed, poslu�n� vran�ci cv�lali k płibliśuj�c�mu se m�stu. Kastel�n j� za chv�li zam�val rukou na pozdrav a zvolal:
"Tak tedy ruku l�b�m a ��astnou cestu, urozen� pan�! Sbohem!"
Ani neŁekal najej� pozdrav. Bodl kon� do slabin a cvalem vyrazil k mal�mu les�ku po prav� stran�. Za n�m cv�lal jeho urostlż poboŁn�k, kterż se ani neohl�dl na uraśenou Listiusovou.
"Grobi�n!" ulevila si hrab�nka, kdyś oba jezdci zmizeli z dohledu. "Namy�lenż starż bl�zen! Je śpln� v podruŁ� t� Łachtick� hyeny! Jakż p�n, takovż kr�m!"
Pohl�dla na zbab�l�, vystra�en� pandury, kteł� cv�lali vedle z�płahu. Pojal ji zułivż vztek, kdyś si pomyslela, jak ji kastel�n odbyl.
"A vy, co Łum�te jako osli?!" okłikla zmaten� pandury na kon�ch. "Hn�te sebou, ne�ikov�! Vlastn�ma rukama v�m vypr��m kośichy pro va�i nehor�znou zbab�lost!"
"Jenom opatrn� a potichu!" napom�nal Łachtickż far�ł doktora Sebasti�na, p�sałe C�rsk�ho a spr�vce z�mku Stefana Revick�ho. "Polośte rakve sem do dvora, aby nepłitahovaly pozornost n�hodnżch zv�davcł."
"Jak si płejete, dłstojnż pane!" płikżvl Pavel ��rskż a spoleŁn� s doktorem Sebasti�nem postupn� sundali tłi rakve z krytżch san�. Ofici�l Revickż mlaskl na kon� a zapr�skal biŁem.
"Uś jenom dv� rakve, dłstojnż pane," ozval se hrab�
Peter F�bry, pozoruj�c odj�śd�j�c� z�płah, "a młśeme
zaŁ�t s pohłbem. Za chv�li uś bude tma. Mysl�m, śe je
to pro n�s nyn� nejvhodn�j��. Alespo� se obejdeme
bez zbyteŁnżch zv�davcł, dłstojnż otŁe. Tady je nepo-
tłebujeme. Ofici�l Revickż n�m płjŁil Łtyłi hajduky. Dva budou hl�dat boŁn� vchod do kostela a dva n�m pomohou odn�st rakve do krypty."
U br�ny kostela uś st�li dva vyzbrojen� hajdukov�, kteł� uctiv� pozdravili hrab�te i far�łe. Jakmile Łach-tickż far�ł otevłel br�nu kostela, urostlż p�sał ��rskż s doktorem Sebasti�nem płinesli na statnżch ramenou prvn� z osmi Łerstvżm dłevem von�c�ch rakv�. Polośili ji doprostłed kostela, płed vchodem do krypty. Za nimi hrab� Peter F�bry s ofici�lem kostela Stefanem Revic-kżm płinesli dal�� rakev a zt�śkaj� postavili na chladnou kamennou podlahu. V kostele blikaly jenom dv� siln� sv�ce, kter� vrhaly matn� st�ny na Łtyłi muśe. Far�ł zavłel dvełe kostela, zamkl je a s vżrazem posv�tn� ścty zapoŁal tajn� pohłebn� obłady.
Hrab� Peter F�bry koutkem oka pozoroval okolosto-j�c� a s�m c�til zvl�tn� śzkost a st�sn�nost. Utrpen� a ukrutn� muka d�vŁat jako by se zhmot�ovaly v chladn�m prostoru kostela a znovu se opakovaly.
Kdyś Łachtickż far�ł se sv�c� v ruce dokonŁil pohłebn� obłady a pokropil mrtv� t�la sv�cenou vodou, p�sał ��rskż, doktor Sebasti�n, hrab� F�bry a �tefan Revickż s n�mahou otevłeli vchod do krypty. Nadzvedli mramorovou desku płed olt�łem a opatrn�ji polośili na dlaśbu kostela. Vz�p�t� je ovanul hnilobnż z�van zatuchliny. Far�łi, kterż pr�v� v t� chv�li sestupoval po kamennżch schodech do ponur� krypty, se zazd�lo, śe z n� pł�mo proti n�mu vych�z� neviditeln�, ale nesm�rn� siln� smrt, j�ś se boj� v�ichni lid� na tomto sv�t�. Kdyś pro�el śzkou hlavn� chodbou krypty, zaslechl za sebou t�śk� kroky mohutn�ho p�sałe a doktora Sebasti�na, kteł� nesli na ramenou jednu z rakv�.
MlŁky uk�zal silnżm spoleŁn�kłm hrab�te F�bryho
na velkou kobku, a oni tam rakev polośili. Za nimi płi�li hrab� s ofici�lem a t�śkou rakev polośili vedle n�. Postupn� snesli do krypty v�echny rakve. Far�ł u nich st�l jako sv�ce, kter� mu praskala v chv�j�c�ch se ruk�ch. Hrab� Peter F�bry si v�iml vnitłn�ho boje, kterż se jasn� zraŁil na far�łov� skl�Łen� tv�łi. Ostatn� jenom mlŁky płihl�śeli a Łekali na prvn� far�łovo gesto, aby koneŁn� mohli vyj�t nahoru do kostela.
"Jsme tady u v�s, va�e dłstojnosti!" po�eptal mu povzbudiv� hrab�. "Rakve jsou jiś na posv�tn�m m�st�."
�achtickż far�ł se koneŁn� probral. Vyt�hl kł�ś z kapsy odłen�ho kab�tu, pośehnal pł�tomnżm a płistoupil k prvn� rakvi. Dotkl sej� stł�brnżm kł�śem a postupn� v�ech, ve kterżch leśela t�la nevinnżch ob�t�.
"A� Błh ochra�uje a spas� tyto nevinn� du�e! Amen."
Je�t� jednou soucitnżm pohledem pohladil v�ech osm rakv�. Potom dłstojnżm krokem ve�el mezi płekvapen� muśe, drś�c v rukou hoł�c� sv�ci.
"D�kuji v�m, pł�tel�!" łekl v�ce pro sebe neś k nim.
Jenom s n�mahou vystupoval po schodech krypty. Hrab� F�bry naznaŁil ostatn�m, aby ho n�sledovali. Ofici�l �tefan Revickż tichżm hlasem łekl:
"Velmi nepł�jemn� m�sto. KoneŁn� se młśeme vr�tit do kostela. Rad�ji tżden v temnici neś jedinż den zde!"
"St�le tomu nemohu uv�łit, dłstojnż pane. Jak ta zvrhl� bestie mohla beztrestn� p�chat tak ukrutn� zloŁiny?!" "Ani j� jsem tomu nemohl uv�łit, pane kastel�ne, ale dodnes si to vyŁ�t�m. Kdybych se nebyl dal zaslepit fale�nou zbośnost� a podl�zavou dobroŁinnost� t� zvrhl� bestie, ale dal na varov�n� dobrżch pł�tel, d�vno jsem jiś mohl zakroŁit u c�rkevn�ch vrchnost�, dokonce i u sam�ho palatina. Do smrti si budu vyŁ�tat, śe svoj� lhostejnost� k ukrutnżm zloŁinłm Alśb�ty B�thoryov� jsem nepł�mo zavinil smrt tolika nevinnżch d�vŁat! Mośn� i t�ch, kter� pr�v� dnes hrab� Peter F�bry i s jeho pł�teli vynesli z obiln� j�my."
Kastel�n Michal Horv�th sed�l ve vytopen�m pokoji u Łachtick�ho far�łe a bezmocn� mlŁel. Płi slovech far�łe c�til velk� vżŁitky sv�dom�.
"V tomto sm�ru jsem o mnoho v�t�� hł�n�k j�, dłstojnż pane. Vy si nem�te co vyŁ�tat. Vśdy� nejednou jste tu hyenu upozor�oval, aby se m�rnila a nesahala na nevinn� śivoty. J� jsem ale byl slepż, hluchż a velmi hloupż. Dłv�łoval jsemj�. �iju na �achtick�m hrad� jiś dlouh� l�ta, a płece jsem se dal obalamutit intrikami neboh�ho Franti�ka N�dasdyho a jeho spojencł. Płizn�m se v�m, dłstojnż pane, śe se vłbec nemohu vypoł�dat s vżŁitkami sv�dom�, kter� na m� dor�śej� jako drav� supov�."
"Rozum�m v�m, pane kastel�ne. Mysl�m, śe jsme na tom stejn�. Zav�rat oŁi płed ohavnżmi zvr�cenostmi je velkż zloŁin, zejm�na pokud si uv�dom�m, kolik lidskżch śivotł jsem mohl zachr�nit!"
"Ach, Bośe, kdo n�s osvobod� od tohoto stra�n�ho błemene vżŁitek a spoluzodpov�dnosti za krev nevinnżch ob�t�? M�l jsem uv�łit tomu, co se �eptalo t�m�ł vełejn�. Jak se zbavit t�ch nekoneŁnżch du�evn�ch muk, dłstojnż pane?"
"Jedin� modlitbou a pok�n�m, pane kastel�ne. Nic jin�ho n�m uś nezbżv�. Płece ale mus�me alespo� nyn�, kdyś je jiś ta vraśedkyn� na łet�zu, ud�lat v�echno pro to, abychom napravili svoje provin�n� z minulosti! Mus�me zabr�nit nespravedlnosti a nez�konnosti, kter� se dopustil palatin Thurzo v pł�pad� ukrutn� Łachtick�
pan�. Martin Povaśan mi vypr�v�l, co se stalo vŁera veŁer. Moc nechyb�lo a B�thoryov� by uś byla znovu na svobod�. Je to obrovsk� vżstraha i napomenut� pro n�s, abychom v�cekr�t nepustili �elmu na sv�tlo Boś�! Vśdy� by se d�l prol�vala nevinn� krev, i kdyś ne v �achtic�ch!" "Jsem si v�dom sv� velk� odpov�dnosti za vŁerej�� incident v podzemn�m śal�łi, dłstojnż pane. Jenom Bohu młśeme d�kovat, śe poslal Martina i s va��m pacholkem do cesty t�m, kteł� cht�li un�st tu krvavou bestii z podzemn�ho śal�łe. UrŁit� to nebyla ��astn� n�hoda! Kdyby se o tom dozv�d�l Thurzo, skonŁil bych na �ibenici nebo ve vyhnanstv�!"
"A co kdyś s�m palatin poslal ty vyvrhele, aby tajn� uskuteŁnili jeho ��belsk� pl�ny s Łachtickou pan�? Nemus�te se obvi�ovat, pane kastel�ne! Vśdy� podzemn� śal�ł hl�daj� i jeho śoldn�łi! Kde byli v t� dob�? Jak je mośn�, śe se B�thoryov� dostala ven ze śal�łe?"
"To dote� nev�m ani j�, dłstojnż pane. Ale slibuji, jak je Błh nade mnou, śe ani na chv�li nespust�m oko z t� proklet� śeny! Spravedlnost mus� bżt zachov�na a dośivotn� śal�ł, kterż nał�dil t� hyen� s�m palatin, mus� bżt pł�sn� stłeśen! Alespo� do t� doby, neś se dostane płed spravedlivż kr�lovskż soud!"
Dojatż far�ł vstal, popo�el ke kastel�novi, kterż st�l u dveł� jako solnż sloup, a srdeŁn� ho objal. Kastel�n, kterż pochopil toto upł�mn� pł�telsk� gesto, nemohl dojet�m zadrśet slzy. C�til, jak mu ze srdce spadl balvan vżŁitek, kter� ho napl�ovaly by� i jen płi vzpom�nce na Alśb�tu B�thoryovou.
Ve velk� s�ni �achtick�ho z�mku sed�li pouze Łtyłi muśi. Ofici�l z�mku �tefan Revickż nal�val tłem
pł�telłm v�no do stł�brnżch Ł�� a śertoval. PeŁen� maso von�lo po cel� s�ni a m�silo se s vłn� jalovce, kterż v kłi���lovżch v�z�ch zdobil bohat� prostłenż stłl.
"Na va�e zdrav�, urozenż pane hrab�, a na zdrav� va�ich pł�tel!" zvolal ofici�l z�mku vesele. "A na v�t�zstv� spravedlnosti, kter� minula tu Łachtickou vlŁici!"
"To je spr�vn� łeŁ, pane ofici�le!" płidal se tlustż p�sał ��rskż, jemuś nebylo tłeba dvakr�t nab�zet toto vynikaj�c� v�no. "Ta bestie mus� skonŁit na popravi�ti stejn� jako jej� ��bel�t� pomocn�ci! Ale jestli se to na�emu p�nu podał�, to je uś jin� ot�zka."
"Mus� se to vydałit, tak jako je Błh v�emohouc� nad n�mi!" zvolal hrab� Peter F�bry. "Pak by v�echna na�e dne�n� n�maha byla zbyteŁn�!"
"Nemluvme st�le o t� krut� bestii, urozenż pane!"
"Nesm�me se nad�le nechat vyru�ovat a stra�it jej�m krvavżm pł�zrakem!"
"M� pravdu, Stefane!" płisv�dŁil spokojen� hrab� Peter F�bry. "Ale j� m�m je�t� dv� bezodkladn� n�v�t�vy. Vy se vesele bavte a hodujte, dokud se nevr�t�m."
Hrab� vypil plnż stł�brnż poh�r znamenit�ho v�na a chv�li ho vychutn�val. Potom se zvedl a zam�łil ke dveł�m. Seb�hl dolł, pozdravil hajduky u br�ny, vzal si kon� a vyjel ven. Ovanul ho mrazivż vzduch a ostrż sever�k se do n�j opłel tak prudce, śe se musel sehnout. Vyjel hlavn� br�nou na ulici a zam�łil na faru. Zaklepal na br�nu a chv�li Łekal.
"V�tejte, milż hrab�!" vy�el mu far�ł vstł�c. "Jsem r�d śe jste na m� nezapomn�l. Pros�m, sedn�te si!"
"Odpus�te, va�e dłstojnosti, śe v�s op�t vyru�uji Ned� mi ale sv�dom�, abych v�m zvl᚝ nepod�koval za v�e, co jste dnes pro m� ud�lal. Nebżt v�s a va��
ochoty, sotva bychom ta ne��astn� d�vŁata mohli ulośit do krypty pod kostelem."
Potom si je�t� dlouho pov�dali o z�leśitostech souvisej�c�ch s Łachtickou pan� a jej�mi vlivnżmi pł�buznżmi. Hrab� si se z�jmem prohl�dl zaśloutlż pergamen, kterż je�t� płed mnoha lety psal far�łłv płedchłdce Andrej Bertoni.
"Toto je vz�cnż dokument, dłstojnż otŁe, kde jste ho na�el?"
"V krypt� na�eho kostela, milż hrab�. Mysl�m, śe by se tam je�t� leccos na�lo, ale kaśdż m� z toho ponur�ho m�sta strach."
"To je pravda, nen� to pł�jemn� m�sto, ani vzduch tam nen� nejlep��, dłstojnż otŁe. Ale mus�m uś j�t, m�m se je�t� setkat s kastel�nem �achtick�ho hradu. Płijm�te ode m� skromnż dar, dłstojnż pane, jako malou odm�nu za va�i odvahu. Pouśijte pen�ze tam, kde je jich nejv�ce tłeba!"
Podal płekvapen�mu far�łi m�ec se zlatżmi duk�ty, ale ten je necht�l płijmout. Hrab� Peter F�bry byl v�ak neoblomnż. VyskoŁil z kłesla, podal far�łi ruku a pen�ze znovu polośil na stłl.
S�m si otevłel dvełe a ocitl se venku na zasn�śen�m dvołe. Pacholek Pavel płiv�zal osedlan�ho kon� a se �irokżm śsm�vem na tv�łi k n�mu promluvil:
"P�knż kon�k, urozenż pane hrab�! A poslu�nż. Bu�te sbohem!"
"A ty d�vej dobrż pozor na sv�ho pana far�łe, Pavle. Je�t� st�le m� hodn� nepł�tel a t�ch, co mu nepłej�!"
Hrab� vyskoŁil na sv�ho kon�. Naposledy se ohl�dl a rukou zam�val zamy�len�mu far�łi. Vyrazil cvalem płes n�m�st� a zam�łil do uliŁky, kter� vedla na hrad. Zahalil se do tepl�ho kośichu a vysokż l�mec si
płit�hl ke krku. Klid noci naru�oval jenom prudkż cval jeho kon�.
Po del�� chv�li se płed n�m majest�tn� vyp�nal �achtickż hrad, pokrytż Łernżm, tajuplnżm z�vojem tmy. Se z�jmem pohl�śel na mohutn� gotick� stavby. Zaujat n�dherou noŁn� krajiny si ani nev�iml, śe z hou�t�, kter� lemovalo cestu po prav� stran�, se neŁekan� vynołily dv� temn� postavy a zkł�śily mu cestu.
Hrab� Peter F�bry nestaŁil ani vykłiknout, ani se br�nit. Zajiskłilo se mu płed oŁima a v hlav� uc�til ostrou bolest. Jeden ze z�kełnżch śtoŁn�kł, s jizvou pod pravżm okem, ho t�śkżm płedm�tem pra�til po hlav�. Hrab� ztratil v�dom� a zł�til se z kon� do sypk�ho sn�hu jako pod�atż strom.


Z V�dn� do Pre�purku, z Pre�purku do �achtic
Na v�śi chr�mu svat�ho Martina, kterż se py�n� vyp�nal nad dravżm Dunajem, odb�jelo pr�v� dev�t hodin veŁer. Od D�v�na po zasn�śen� cest� pod�l mohutn� łeky cv�lal k m�stskżm hradb�m kr�lovskż posel z V�dn�. Zp�n�nż kł� sotva lapal po dechu, kdyś se jezdec zastavil u mohutn�, śelezem okovan� br�ny. Voj�ci ihned otevłeli, a kdyś vid�li jeho uniformu a pov�ło-vac� listinu, kterou jim strŁil płed oŁi, bez jedin�ho slova ho vpustili do m�sta. Bodl kon� do slabin a ten z posledn�ch sil let�l ulicemi jako vichłice.
KoneŁn� dorazil k pal�ci Juraje Thurza. Kdyś dva śoldn�łi u br�ny uvid�li kovovż kr�lovskż znak na prsou płij�śd�j�c�ho, ihned ustoupili a pustili ho dovnitł.
Kr�lovskż posel s n�mahou seskoŁil z kon�, nebo� nohy m�l śpln� ztuhl� zimou.
Na chodb�ch pal�ce nastal rozruch. Vypar�d�n� lokajov� nedłv�łiv� pohl�śeli na neŁekan�ho hosta a v prvn� chv�li złstali zcela bezradn�. Jeden z nich, starż Jakub, se ho ujal a zavedl ho do kancel�łe palatina Thurza. V�d�l, śe urozenż p�n se i po veŁełi vrac� do pracovny a v�nuje se bezodkladnżm administrativn�m a strategickżm z�leśitostem. Starż sluha zaklepal na dvełe a ve�el dovnitł.
"Va�e Urozenosti, neraŁte se hn�vat, śe v�s vyru�uji, ale za dvełmi na v�s Łek� rychlż posel Jeho VeliŁenstva, na�eho nejjasn�j��ho kr�le Maty�e."
Palatin Juraj Thurzo sed�l za velkżm vyłez�vanżm stolem a skl�n�l se nad p�semnostmi. Płekvapen� pohl�dl na star�ho Jakuba a svra�til mohutn�, vżrazn� oboŁ�. Nechtel v�łit vlastn�m u��m. Kr�lovskż rychlż posel? V tuto hodinu?
"A� vejde, Jakube!" rozk�zal po chv�li a odlośil ostr� brko do kalam�łe.
Vysokż, urostlż chlap ve�el do pł�jemn� vytopen� kancel�łe, pozdravil a odevzdal palatinovi zapeŁet�nż dopis s kr�lovskou peŁet�.
"Sedni si a ud�lej si pohodl�!" odm�łen� nab�dl hostu śidli palatin. "Jakjsi płejel płes rozb�sn�nż Dunaj?"
"U D�v�na je Dunaj zamrzlż aś ke dnu a brod je tam velmi m�lkż. I kdyby se led probołil, vyv�zl bych se zdravou kłś�," odpov�d�l kr�lovskż posel, shodil ze sebe omrzlż kośich a sedl si do kłesla u dveł�.
V j�deln� se poł�dn� najez a vypij, kolik snese�. M�m moc pr�ce, proto s tebou nemohu stolovat. Mimoto Jsem jiś po veŁełi. Na noc t� do V�dn� v ś�dn�m pł�pa-d� nepust�m!"
Kr�lovskż posel vstal z kłesla a cht�l pod�kovat uro- zen�mu palatinovi za laskav� płijet�, kdyś se dvełe] neŁekan� otevłely a ve�el starż lokaj.
"Jakube, ujmi se kr�lovsk�ho posla a postarej se, aby mu nic nechyb�lo. M� za sebou dlouhou cestu. Zave�! ho do j�delny a płiprav hostinskż pokoj."
"Jak r�Ł�te płikazovat, Va�e Urozenosti, v�e zał�d�r podle va�eho pł�n�."
"Sn�dat budeme spoleŁn�!" obr�til se Thurzo k odch�zej�c�mu poslu. "Alespo� mi pov�, co je nov�ho na kr�lovsk�m dvołe."
Jakmile se vytratili z kancel�łe, palatin s�hl po za- peŁet�n�m dopisu, rozlomil peŁe� a rozvinul jej. Płekvapilo ho, kdyś zjistil, śe dopis je datovanż 14. ledna l�ta P�n� 1611. Kr�l ho tedy nadiktoval svżm śłedn�kłm dne�n�ho dne! Netrp�liv� zaŁal Ł�st Łerstv� napsan� ł�dky a jeho tv�ł se za chv�li zm�nila k nepozn�n�. Nejdł�ve zŁervenal jako rak, ale kdyś pra�til dopisem na podlahu, zbledl jako st�na. Uhodil p�st� do stolu takovou silou, śe Łtyłramennż stł�brnż sv�cen aś nadskoŁil. Klidn� plam�nky sv�c� zapraskaly a n�kolik krłp�j� hork�ho vosku vyprsklo na stłl. Dv� z nich dopadly i na palatinovu ruku sevłenou v p�st a okamśit� zaschly.
Juraj Thurzo zasyŁel bolest� a vyskoŁil od stolu jako rozzułenż tygr. Vylet�l z kancel�łe a dvełmi tł�sknul tak prudce, śe se duniv� ozv�na rozl�hala po chodb�ch jako vżstłel z d�la. Bleskurychle se ł�til dolł po schodech a t�m�ł srazil lokaje Kry�tofa, kterż tudy proch�zel.
"A� mi okamśit� osedlaj� kon�, Kry�tofe! A� ihned otevłou hlavn� br�nu a v�echno płiprav� tak rychle, abych nemusel Łekat ani chv�li!"
Kry�tof on�m�l strachy a vytłe�til oŁi na sv�ho rozzułen�ho p�na. Vz�p�t� se otoŁil na podpatku a uh�n�l po chodb� k płeds�ni.
Zanedlouho se br�na otevłela a palatin na koni Łern�m jako uhel tryskem vyrazil do mrazivżch, vylidn�nżch pre�purskżch ulic. V hlav� mu huŁelo a v u��ch c�til n�valy krve. Ani ostrż vzduch nezchladil jeho zlost. Popohnal kon� do ��len�ho cvalu. Dorazil k velk�mu zd�n�mu domu a zastavil kon� tak prudce, śe se vztyŁil na zadn� nohy. Rozezlenż Thurzo zabouchal na masivn� br�nu domu, ve kter�m bydlel jeden z jeho nejschopn�j��ch advok�tł Jan Szigligeti. Nikdo mu ale neotv�ral. Zabouchal znovu. Aś za chv�li se br�na otevłela a ospalż pacholek na n�j vytłe�til oŁi.
"Je tvłj p�n doma?!" załval na n�ho palatin pł�kłe. Pacholek se tak lekl, aś se mu rozklepala kolena, a śpln� ztratil łeŁ.
Na�t�st� jeho p�n je�t� nespal, s�m vy�el k br�n� a płekvapen� płiv�tal hosta:
"Bu� pozdraven, Juraji, a poj� rychle d�l, abychom neprobudili i sousedy!"
Palatin seskoŁil z kon� a posp�chal za svżm hostitelem. Za chv�li jiś sed�li ve vkusn� upraven� n�v�t�vn� m�stnosti. Z velk�ho krbu uprostłed vyletovaly jiskry. Ohe� pł�jemn� praskal a vrhal zlov�stn� sv�tlo na palatinovu tv�ł. Bez jedin�ho slova vysv�tlen� zaŁal Ł�st dopis od Jeho kr�lovsk�ho VeliŁenstva.
"To je nehor�zn� drzost od samotn�ho kr�le vłŁi moj� osob� a cti! O n�Łem takov�m se mi ani nezd�lo!" "Urozenż młj pł�teli, neodd�vej se hn�vu a nepodl�hej zułivosti. To, co stoj� v p�smu, je skuteŁn� pravda!" -Copak jsi płi�el o rozum, ty bl�zne?!" rozkłikl se na n�j palatin jedovat�. "Vśdy� kr�l ze m� ud�lal podvodn�ka a osla!"
"Jenom klidn�, Juraji, łekl jsem ti, abys nepodl�h�! slep�mu hn�vu. N� vzne�enż panovn�k, a� mu Pan Bł pośehn�, m� evidentn� pravdu, kdyś m�n�, śe tvoje śstn� rozhodnut� o dośivotn�m śal�łi pro Alśb�tu B�tho ryovou na jej�m vlastn�m hrad� je podle trestn�ho pr�va nedostaŁuj�c�. I v tom mu d�v�m śpln� za pravdu, i jeh vzne�enżm r�dcłm, kdyś p�e, śe trest, kterż si t� bestii vym�łil, je skuteŁn� nedostateŁnż a nespravedlivż jasn� dokumentuje nar�śkou na soudn� proces płed deseti lety, kdyś jsi płed kr�lovskż soud popohnal toho lotra Telekessyho! Kr�l oŁek�val, śe v pł�pad� Alśb�ty B�thoryov� zas�hne� płinejmen��m tak radik�ln�, nebo je�t� pł�sn�ji. Takovżmto sv�volnżm jedn�n�m poru�il vśitou justiŁn� praxi a vrhl jsi na sebe st�n pod złen�. Kr�lovsk� Vżsost ti jasn� p�e, śe m� z�jmy zem� ze v�ech sil chr�nit, nikoliv je ohrośovat na kl�d� vlastn�ch sv�volnżch pohnutek. V tomto m� jednoznaŁn� pravdu a z pr�vn�ho pohledu mu nen� co vytknout."
"To v�m i j�! ProŁ m� ty, kterż jsi byl v t�to �pinav� af�łe mżm nejlep��m r�dcem, obvi�uje�?!" obołil se na advok�ta palatin a uhodil p�st� do n�zk�ho vyłez�v�m ho stolku, aś nadskoŁil, a ołechov� dłevo zapraskalo "Snad si nemysl�, śe jsem takovż bl�zen a vydłiduch jako jsi ty a v�ichni tob� podobn� advok�ti?! Neboj mysl�, śe jsem tak pozd� v noci płi�el za tebou jenoi proto, abys mi mohl kydat na hlavu?!"
"Nech�pu, młj milż pł�teli, proŁ se tolik rozŁiluje� br�nil se advok�t podl�zav�. "Neust�le m� płeru�uje� a obvi�uje� z toho, s Ł�m nem�m nic spoleŁn�ho. Konstatoval jsem zat�m jen to, co stoj� v dopise. S�m jsi mi ho płeŁetl, nebo ne? Nełekljsem ale, śe je to moje po-sledn� slovo. Pr�v� naopak."
"Nech si ty vżmluvy a nedr�śdi m� zbyteŁnżm śva-n�n�m. Kr�l ś�d� obnoven� procesu, vżslechy płed nejvy���m tribun�lem a rozsudek smrti pro B�thoryovou! Mimoto pośaduje konfiskaci jej�ch majetkł a ostatn� repres�lie, kter� by B�thoryovy płivedly na mizinu." "Jenom klid, pł�teli. Kr�l na n�s nechv�t�, nenał�dil ani płibliśnż term�n, ve kter�m by se v�c m�la uzavł�t. Dobłe v�, jak jsi zanepr�zdn�n jinżmi, dłleśit�j��mi povinnostmi, a mimoto śijeme ve zl�, nejist� dob�. V tomto pł�pad� je tedy Łas na na�� stran�!"
"Jenom aby nebylo pozd�!" vybuchl palatin podr�śd�n�. "Pak bych ztratil sv� vysok� postaven�, Łest a majetky! A ty svou moudrou hlavu, Jane Szigligeti!"
Advok�t se vystra�en� pod�val na hosta a vyvalil na n�ho oŁi. Thurzo vypadal hroziv�. Proto se snaśil obezłetn� vykliŁkovat z nepł�jemn� situace.
"Mohu t� ubezpeŁit, śe tak jako dosud, i v tomto pł�pad� ud�l�m v�e, abys byl spokojenż a złstal mimo kr�lovo podezłen� z poru�en� z�kona. Pros�m t� ale, abys nechal mn� i mżm pł�telłm dostatek Łasu, abychom se neukvapili.
"D�m na tvoje slovo," łekl palatin panovaŁn�, "a spol�h�m se i na ostatn�, śe vyv�znu z tohoto skand�lu s Łistżm �t�tem. Dł�ve ale neś odejdu, łekni mi, co bys na m�m m�st� ud�lal ty s�m! Co mi porad�?"
"V prvn� ład� bych sezn�mil s obsahem kr�lova do-pisu pł�buzn� t� proklet� B�thoryov�, se kterżmi jsi v dobr�m vztahu. M�m na mysli zet� B�thoryov� -Mikul�e Zr�nsk�ho, Drugetha a mośn� i mla�ouŁk�-ho N�dasdyho, nejmlad��ho syna B�thoryov�."
"A co d�l?" obołil se na n�j palatin. "Copak mi oni Pomohou dostat se z podezłen� a nedłv�ry Jeho kr�lovsk�ho VeliŁenstva?"
"Vłbec ne! Neś se ale B�thoryovi vzpamatuj� z prvn�ho �oku a uv�dom� si z�vaśnost kr�lova rozhodnut�, z�sk�me potłebnż Łas na obhajobu. I Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo m� tis�ce jinżch povinnost� a nal�havżch probl�mł, kter� mus� łe�it bezodkladn� a promptn�. S odstupem Łasu se ostł� jeho kritiky otup� a dne�n� dopis uś nebude tak radik�ln�. Mus�me z�skat Łas a vyŁk�vat, jak se situace vyvine!"
"Spol�h�m na tebe, Jane Szigligeti! To, co ł�k�, se dobłe poslouch�, ale v�, śe realita młśe bżt śpln�; jin�. To z�leś� nejen na kr�li, ale i na tob� a tvoj� �ikovnosti."
"Na m� se młśe� pln� spolehnout, Juraji! Za ostatn� advok�ty ruŁit nemohu. Nejdłleśit�j�� ślohou z na�� strany je z�skat Łas a vyŁk�vat! Horkou jehlou nic nesprav�!"
Palatin na n�j vytłe�til oŁi, ale vz�p�t� nespokojen� płikżvl. Nełekl uś ani slovo. Vzpomn�l si na zatŁen� B�thoryov� a na ��belskż vżraz jej� tv�łe. Vid�l jej� śiv� zkrvaven� ruce a sadistickou posedlost. Jak ukrutn� a odporn� divadlo! A dnes, pouze dva tżdny od jej�ho uvrśen� do podzemn�ho śal�łe, si m� on, palatin a zemskż soudce, l�mat hlavu nad jej� obhajobou? ProŁ si �pinit ruce a riskovat svoji Łest kvłli krvelaŁnżm B�thoryovżm?!
"Co m� je�t� na srdci, Juraji? Jak ti mohu pomoc: ptal se zneklidn�nż advok�t. Napjat� ticho ho deprimovalo a nejrad�ji by se nev�tan�ho hosta co nejrychleji zbavil. Palatin mu neodpov�d�l. Nepł�tomn� hled�l płed sebe. Jenom z jeho oŁ� se dalo vyŁ�st, śe se neum� vyrovnat s t�ś� zodpov�dnosti.
"U� jsem si myslel, śe se v�m cestou n�co płihodilo, pane kastel�ne! Jdete n�jak pozd�."
"Vśdy� je to jenom vżjimeŁn�, Martine. Snad nechce� vyŁ�tat star�mu kastel�novi śe si byl vyhł�t kosti v horkżch l�Łivżch pramenech? Cestou jsem je�t� doprovodil namy�lenou Listiusovou a zastavil jsem se na Łachtick� fałe.
Vtom se op�t ozval jasnż, t�hlż zvuk rohu, kterżm hradn� str�ś oznamovala pł�chod neŁekan�ho hosta. Kastel�n vstal od bohat� prostłen�ho stolu a sp�chal k oknu.
Na doln�m n�dvoł�, zalit�m b�lavżm z�vojem zasn�śen� noci, kterou osv�tloval n�dhernż m�s�c v śpl�ku a blżskaj�c� se sn�h, zahl�dli dva jezdce, kteł� se cvalem płibliśovali k padac� br�n� pod hradn� gotickou kapl�. Voj�ci na doln�m n�dvoł� pr�v� zav�rali mohutn� kł�dlo śelezn� br�ny.
"Kdo je to, Pavle? ��t� se nahoru do pal�ce jako kdysi nebohż Franti�ek N�dasdy!"
"No, sakra!" zaklel pandurskż kapit�n. "Ani kdyś m� ob�s�te, pane kastel�ne, nev�m, kdo to je! Nen� jim vid�t do obliŁeje! Palatin Thurzo to nen�, ani hrab� Peter F�bry, ani nikdo z t�ch, kter� zn�m!"
"ProŁ je tedy hradn� str�ś pustila na hrad?" nech�pav� kroutil hlavou kastel�n Michal Horv�th. "Snad se n�co nestalo na tureck�m pomez�?!"
"Hrom do police, pane kastel�ne!" vybuchl Pavel Chren se sm�chem. "Jsem to j� ale starż bl�zen! Vśdy� to je palatinłv sekret�ł Belo RadenoviŁ! Toho druh�ho ale nezn�m!"
"Bośe młj! Belo RadenoviŁ, palatinłv sekret�ł!" zvolal kastel�n. "Je�t� ten n�m tady chyb�l! Kde se tu bere tak pozd� v noci?!"
"M�m se nen�padn� vytratit z hradu, pane kastel�ne? Nerad bych v�m nad�lal zbyteŁn� nepł�jemnost� Takov� vz�cn� n�v�t�va nemłśe płece."
"Jenom klidn� se�, Martine," zastavil ho kastel�ni "Alespo� t� mohu B�lovi RadenoviŁovi płedstavit. M� dobr� srdce a je mnohem citliv�j�� na lidskou b�du neś palatin. Ty i Pavel złsta�te sed�t a j� mu jdu naproti abych ho płiv�tal, jak se patł�."
Vy�el ze s�n� a posp�chal ke schodi�ti, aby byl na horn�m n�dvoł� dł�ve neś neŁekan� host�.
"Kdo je to?!" ozval se zn�mż sekret�łłv hlas. "To js ty, Michale?!
"Płesn� tak, Belo! OŁi t� neklamou. V�tejte na prok-let�m �achtick�m hrad�!"
"V�ru, proklet�m, Michale, to m� pravdu!" odv�til Belo RadenoviŁ. "O tom, co se zde nap�chalo, se mluv� v Liptovsk� i v �ari�sk� śup�!"
"My ale za nic nemłśeme, Belo! Ta, kter� je pł�Łinou v�eho pohor�en�, zde jiś nevl�dne. Jenom kdov�, dokdy."
"M� oŁi jako jestł�b, i kdyś uś nejsi nejmlad��, Michale!" zvolal palatinłv sekret�ł uznale a srdeŁn� stiskl kastel�novi ruku. "Do ledov� noci si ale kvłli n�m vych�zet nemusel. Vśdy� by m� k tob� zavedli!"
"Takov�ho vz�cn�ho hosta nemłśeme nechat trŁet venku a nepłiv�tat ho, jak se patł�! Odkud płij�śd�te, Belo?!"
"Aś z Pre�purku, Michale! NekoneŁn�, nam�hav� a nebezpeŁn� cesta. Ale bohud�ky jsme dorazili śivi a zdr�vi! To je młj poboŁn�k Imrich Z�tureckż, seznamte se! Bez n�ho bych ne�el ani na krok, na tak dlouhou cestu vśdy potłebuji spoleŁn�ka."
Kastel�n podal ruku mal�mu chlapovi a pevn� mł ji
stiskl. Ve�li do płepychov� vyzdoben� loveck� s�n�. Sekret�ł srdeŁn� pozdravil pandursk�ho kapit�na a s obdivem si płem�łil urostl�ho ml�dence, kter�ho mu kastel�n płedstavil jako nejlep��ho pł�tele a pomocn�ka.
"Je�t� jsi mi o n�m ale nikdy nic nevypr�v�l, Michale," łekl palatinłv sekret�ł Belo RadenoviŁ, "ajestli m� pam� neklame, ani jsem ho nikdy tady v �achtic�ch nevid�l. V�ru, takov�ho siln�ho a �ikovn�ho chlapa bych i j� potłeboval do sv�ho doprovodu!"
"Ne, ne, młj milż pł�teli! Ten uś je zadanż!"
V podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu se rozpoutalo hotov� peklo. Płi nejasn�m sv�tle pochodn� a dvou velkżch lamp, kter� visely v zamł�śovan� cele Alśb�ty B�thoryov�, se spojovaly dva sv�ty. Kapit�n palatino-vżch śoldn�łł vyslżchal Alśb�tu B�thoryovou uś hodn� dlouho, ale bezvżsledn�. Byla by mu nejrad�ji oŁi vy�kr�bala, kdyby mohla, a on zułil, protośe byl proti jej� aroganci bezmocnż.
"Tak budete mluvit, milostiv� pan�, nebo ne? Jakż vagabund se sem dostal z pekla a vyt�hl v�s z tohoto proklet�ho v�zen�?!"
"Ty jsi vagabund a na�kroben� ofic�rsk� hovado!" vmetla mu do tv�łe Łachtick� pan�. "Jak se opovaśuje� takhle se mnou zach�zet? Snad si nemysl�, śe se mnou młśe� nakl�dat jako s dobytkem, ty bastarde?!"
"Je�t� jedna takov� ur�śka, ty bestie, a d�m t� se�le-hat łemenem!" załval na ni kapit�n a odepnul si łemen, kterżm m�l płep�sanż Łervenż kab�t se zlatżmi knotky. "Kvłli tob� jsem skoro płi�el o hlavu. Snad si ne-mysl�, śe se t� leknu, ty krut� hyeno?!"
"A� ti sedm �akalł vyrve tvłj rouhavż jazyk a sedm
pijavic a� ti vycuc� krev, ty satane!" jeŁela ��len� B�thoryov� a natahovala skrz mł�śe kostnat� ruce ke pit�novi. "Kdo ti dal pr�vo takhle nehor�zn� a m� ur�śet?!"
"Uś toho m�m tak akor�t dost, urozen� pan�! Ihned otevłi śal�ł, svaśte ji a dostane to, o co si koleduje. J� ti zchlad�m tu tvoji ohnivou krev, Alśb�to B�thoryov�! Alespo� poc�t� na vlastn� kłśi, co jsi ty sama d�lala jinżm, bestie jedna!"
Alśb�ta B�thoryov� vystra�en� uskoŁila od mł�ś� kter� kłeŁovit� sv�rala, a nezmohla se ani na slo^j Nezn�mż strach j� sevłel nejdł�ve hrdlo, potom hru�. Bezmocn� klesla na velkou vyłez�vanou postel.
Zaraśenż śoldn�ł se pod�val na rozzułen�ho kapit�na.
"Pane kapit�ne, ta bestie omdlela. Je �koda ji zbyteŁn� dr�śdit. A pak je tu je�t� ot�zka, zda m�me pr�vo ji."
"Na nic jsem se t� neptal! Jestli m�me pr�vo, nebo ne, to uś je moje v�c! Otevłi dvełe śal�łe a svaśte jak jsem płik�zal!"
"Nem�m co tajit, Michale. Palatin m� vyslal do BytŁe, kde se m�m zśŁastnit vy�etłov�n� t� ne��astn� Łarod�jnice z Myjavy. Cestou jsem se m�l zastavit tady �achtick�m hrad�, zkontrolovat stav Alśb�ty B�thoryo ve a jej�ch str�ś�. M�m ti odevzdat dopis od palatina ve kter�m vżslovn� zakazuje vstup do prostor �achtick�ho hradu a z�mku v�em, kteł� od n�ho nemaj� pov�łen�. A je�t� dal��, podrobnosti, kter� ale mus�me probrat jenom mezi Łtyłma oŁima."
"Tak to je tedy nepł�jemn�, Belo!" zbledl kastel�n.
Ale za chv�li se ovl�dl a pokraŁoval. "Hrab� Peter F�bry Je tady uś druhż den a za tak kr�tkou dobu stihl ud�lat to, co by se nikomu ani nezd�lo."
"Nechci se vłbec pl�st do z�leśitost� Petera F�bryho, protośe ho velmi dobłe zn�m a v�m, śe v pł�pad� B�thoryov� chce dos�hnout jej�ho spravedliv�ho potrest�n�. V� dobłe, Michale, śe neschvaluji ani palatinovo poŁ�n�n�, kdyś neuŁinil zadost spravedlnosti, ani z�konu v pł�pad� krut� Łachtick� pan�. V�m ale, co mu svazuje ruce, proto jsem śpln� nestrannż i vłŁi n�mu, i vłŁi F�brymu."
"A� je to s hrab�tem F�brym jakkoliv, v�m jenom jedno. Je to skuteŁn� jedinż Łlov�k v Uhersku, kterż nem� |z B�thoryovżch strach a d�l� v�e pro to, aby usv�dŁil iB�thoryovou z jej�ch krvavżch zloŁinł. A to i navzdory [snah�m palatina, kterż chce zahladit v�echny stopy je-Ij�ch ukrutnżch zvr�cenost� a nen� ani trochu ochoten postavit ji płed kr�lovskż soud, jak to pośaduje Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo!"
"To je pravda, Michale. V tom s tebou souhlas�m. Pa-latin m� ale v�śn� dłvody, proŁ takto jedn�. O tom bych tady ale mluvit nechtel. Rad�ji mi łekni, jak se |m� hrab�nka B�thoryov�. Jak sn�� v�zen�?!"
"To se rad�ji ani neptejte, urozenż pane," odpov�d�l 'pohotov� Martin Povaśan a pohl�dl zkoumav� na kas-tel�na. "Ta posedl� śena uś nezn� m�ru. VŁera." Vtom uc�til, jak ho kastel�n kopl do nohy. "PoŁkej, Martine, te� budu mluvit j�, pak bude� m�t mośnost i ty. Kdyś m�m bżt upł�mnż, Belo, je to bestie, kterou hryśe sv�dom�. Vyv�d� a ohrośuje palatinovi muśe, ale o tom ti nejl�pe łeknou sami."
"Hned płjdeme dolł do śal�łe, Michale, jen co dopiju tohle vynikaj�c� v�no. Neś kuchał ud�l� poł�dnou veŁełi, pod�v�me se, co ta ne��astn� śena pr�v� d�l�."
"A co ud�l�te, urozenż pane, kdyś se zde neŁekan� objev� hrab� Peter F�bry?" popichoval ho Martin. "Ten je tady jako doma a vyzn� se i v podzemn�m labyrintu. Je to skv�lż muś!"
"Vłbec nic, Martine!" odv�til RadenoviŁ klidn�. "Pokud by płi�el, nełeknu mu ani slovo. F�bry je skuteŁn� inteligentn� Łlov�k a jsem płesv�dŁen, śe moje pł�tomnost mu bude staŁit, aby se st�hl z �achtic a byl v podnik�n� na vlastn� p�st mnohem opatrn�j��."
"Tak poj�me, milostiv� pan�! ��dn� divadlo!" zaŁal kapit�n palatinovżch voj�kł a popo�el k jej� posteli "A rad�m v�m, ś�dn� hysterick� vżstupy, nebo si to odnese va�e p�st�n� pokośka!"
�achtick� pan� se ani nepohnula. Na�tvanż kapit�n chv�li nerozhodn� pohl�śel jednou na ni, jednou na vypla�en�ho des�tn�ka Ign�ce, kterż st�l za n�m płipravenż zas�hnout, pokud by �lo do tuh�ho. Zd�lo se, śe B�thoryov� skuteŁn� omdlela. Nebo sp�? Hraje divadlo? Kapit�n pozvedl ruku, ve kter� sv�ral silnż kośenż łemen, aby ji uhodil.
Ve chv�li, kdy se rozhodl, śe uś nebude trp�t jej� opo-v�ślivost a płetvałov�n�, n�hle vyskoŁila z postele, chytila mu nataśenou ruku s łemenem a zułiv� se mu zakousla do z�p�st�. Kapit�n, kterż neŁekal z�kełnż śtok, załval bolest�. Z ruky, ve kter� sv�ral silnż łemen, mu najednou stł�kala krev aś na tv�ł. Bezmocn� łemen pustil a cht�l se vrhnout na ��lenou B�thoryovou. Ta ale byla rychlej��. Vyuśila okamśik płekvapen� a zaryla mu ostr� nehty do tv�łe.
"Ty pse pra�ivż!" jeŁela na n�j. "Jak se opovaśuje� polośit na m� ruku?!"
�kr�bala ho a ml�tila p�stmi, aś łval bolest�. Byla by mu snad i oŁi vy�kr�bala, kdyby se na ni zezadu ne-vrhl des�tn�k Ign�c. Povalil ji na zem a pra�til dlan� płes śsta.
"Nevł�skej tolik, bestie!" okłikl ji a chytil za dlouh�, p�st�n� prsty. "Te� ti uś nikdo nepomłśe!"
"Svaś ji, Ign�ci, a ho� na postel!" rozk�zal mu kapit�n, kterż syŁel bolest�, drś�c si poran�nou tv�ł. "Draze zaplat� za svoji opov�ślivost, hyeno proklet�!"
"Zapł�sah�m t� sedmi zlżmi duchy, abys m� nemuŁil, ty satane!" zajeŁela na n�ho Łachtick� pan�. "Jak se opovaśuje� poniśovat m�, urozenou a v�emocnou vl�dkyni �achtick�ho hradu?!"
"Tak uś dost toho odporn�ho divadla!" ozval se za nimi kastel�nłv hlas. "Vy jste se asi śpln� zbl�znil, kapit�ne! NestaŁilo v�m vŁerej�� fiasko?! Co to tady proboha vyv�d�te?!"
Zaraśenż kapit�n palatinovżch voj�kł sebou trhl. Za nimi, płed śal�łem, st�l kastel�n �achtick�ho hradu, vedle n�ho Belo RadenoviŁ, jehoś okamśit� poznal, d�l pak Martin Povaśan a pandurskż kapit�n.
D�vali se na nechutn� divadlo. Kapit�novi ne�lo do hlavy, kdy a jak se dostali do śal�łe. Ign�c, kterż płisedl Łachtickou pan� a zkroutil j� ruce, hled�l zaraśen� na neŁekan� hosty a v prvn� chv�li nev�d�l, co m� d�lat. Pohl�dl na bezradn�ho kapit�na, kterż si drśel podr�panou tv�ł, ale nezmohl se ani na slovo.
"To mi budete muset vysv�tlit, pane kapit�ne!" tvrd� Promluvil palatinłv sekret�ł. "Snad nechcete vz�t spra-Vedlnost do svżch rukou?"
"Odpus�te, urozenż pane," koktal kapit�n, "ale to,
co si vłŁi mn� a mżm muśłm dovoluje tahle hyena, płesahuje v�echny meze. Tak jsem myslel, śe."
"Vid�li jsme v�echno a sly�eli, pane kapit�ne, nemus� te pokraŁovat!" płeru�il ho Belo RadenoviŁ. "Nem�te ś�dn� pr�vo dotżkat se odsouzen�, natośpak ji ml�tit a trestat! Douf�m, śe jste si v�dom, jak v�śn�ho płestupku jste se t�mto neuv�śenżm jedn�n�m dopustil
"Okamśit� ji pus�, ty troubo!" okłikl kastel�n zaraśen�ho Ign�ce a ve�el do śal�łe pł�mo k B�thoryov "Copak jsi uś i ty rozum ztratil tak jako tvłj namy�lenż kapit�n?!"
Zahanbenż śoldn�ł vyskoŁil a rychle se z v�zen� vytratil. Alśb�ta B�thoryov� Łekala jenom na to. VyskoŁila, jako by do n� hrom udełil, a cht�la se vrhnout na klidn�ho kastel�na. Ten ji ale obratn� zachytil, zkroutil j� ruce a se skrżvanżm hn�vem procedil mezi zuby:
"Jenom klidn�, milostiv� pan� Alśb�to! ��dn� rvan�, kous�n� a �kr�b�n�! Nejsme vlci ani hyeny, jestli jste si toho ner�Łila v�imnout! Co tady tak vyv�d�te? Copak jste uś nadobro propadla ��lenstv�?"
"Jak se opovaśuje�, ty smradlav� kryso, takhle se mnou mluvit?! To si vypro�uju a budu si na tebe st�śovat u palatina! Douf�m, śe jste to sly�el, pane sekret�łi," obr�tila se nen�vistn� k RadenoviŁovi, "a budete sv�dŁit o tom, co jste vid�l a sly�el v tomhle proklet�m śal�łi!"
"Akor�t ve v� prosp�ch, milostiv� pan�!" sm�l se ironicky RadenoviŁ. "A tady kastel�na i kapit�na str�śn� jednotky d�m ob�sit na �ibenici jako pra�iv� psy! Tak jste to myslela?!"
"Ano, płesn� tak, vy vychytral� kryso!" obołila se na n�ho s bezmocnou nen�vist�. "A rad�m v�m, abyste si ze m� neutahoval a neposm�val se mi! Takov� zach�ze-
n� neobstoj� ani płed slu�nżmi lidmi, natośpak płed soudem!"
"D�kuji v�m za pouŁen�, milostiv� pan�!" okłikl ji sekret�ł palatina a ve�el do śal�łe. "Ty pra�iv�, vychytral� a smradlav� krysy si nechte k veŁełi. Na�t�st� ty va�e śv�sty a rady uś nikdo nebere v�śn� a złstanou nevy-sly�en� v tomto podzemn�m v�zen�. Rad�ji zpytujte svoje sv�dom�, kolik nevinnżch śivotł jste zniŁila a kolik vz�cn�, Łist� d�vŁ� krve jste prolila i s va�imi ��belskżmi płisluhovaŁi. A klidn� si sedn�te na postel, dokud nevyjdeme i s panem kastel�nem z v�zen�. Jinak v�s Łek� to, co v�m sliboval kapit�n str�śe!"
"Jsi stejnż farizej, jako ten tvłj prokletż palatin!" zasyŁela na n�ho jako zmije. "Ale zapamatujte si v�ichni, co tady jste, i ty, z�kełnż a nev�rnż kastel�ne, śe spravedlivż trest v�s urŁit� nemine. Dokud je�t� śiju a dżch�m, urŁit� se v�m pomst�m tak, śe v�s ani sedm felŁarł ned� dohromady!"
"Nevyhrośuj n�m, bestie, a kaj se!" okłikl ji kastel�n a hodil ji na postel. "D�kuj Bohu, śe je�t� młśe� dżchat alespo� tady v podzemn�m labyrintu! Ten Łistż vzduch venku dżchat uś nemłśe�! Na ten nem� pr�vo, ani na Boś� sv�tlo!"
"Ty satane! Zabiju t� jedinżm śderem Łarovn�ho proutku!" zajeŁela, vyskoŁila z postele a hnala se pł�mo na n�ho.
Kastel�n ji obratn� zachytil, sevłel ji jako p�rko a okłikl ji:
"Vaś slova, bestie jedna, a uv�dom si, s kżm tady mlu-Vls! Toto je Jeho Urozenost Belo RadenoviŁ, sekret�ł Palatina Thurza. Ten pod� zainteresovanżm takov� reference o posedlosti ��len� B�thoryov�, śe po tob� arti pes ne�t�kne, rozum�la jsi?!"
"Tak jak to ł�k� v� kastel�n, milostiv�!" napomenul ji palatinłv sekret�ł s hn�vem. "Uś ani jedin� slłvko kletby a prokl�n�n�, nebo v�s d�m sv�zat jako snop sl�my a złstanete n�kolik dn� bez sv�tla a bez j�dla!"
�achtick� pan� po n�m nen�vistn� �lehla pohledem, ale nełekla uś ani slovo. Kastel�n ji posadil na postel a chv�li u n� złstal st�t. Mezit�m Belo RadenoviŁ vy�el ze śal�łe.
Kastel�n se tak� vydal ven, ale mezi dvełmi se zastavil, pohl�dl na ni a opovrśliv� procedil mezi zuby:
"Ty zvrhl�, ��blem posedl� hyeno! Vycucala jsi manśela i v�echny poddan� jako pijavice a nestarala ses o jejich tr�pen� a b�du. A nyn� bys cht�la spravedlnost nebo ohleduplnost?! Fuj, styd�m se, śe mus�m s tebou ztr�cet Łas!"
Sekret�ł vykroŁil po strmżch schodech na doln� n�dvoł� a za n�m kastel�n, Martin Povaśan, pandurskż kapit�n a nakonec malż, podsaditż Imrich Z�tureckż, sekret�łłv poboŁn�k.
Doktor Sebasti�n a p�sał Pavel ��rskż sed�li v j�deln� �achtick�ho z�mku spoleŁn� s ofici�lem Stefanem Re-vickżm.
"To opravdu nebylo jednoduch� slouśit u takov� bestie a zachovat si dłstojnost a Łist� sv�dom�!" płizn�val doktor Sebasti�n. "Ale płece jenom, kamar�de, mysl� si, śe ta zvrhl� śensk� se opravdu koupala v krvi nevinnżch d�vŁat? Nen� to jenom pov�rŁivost a pomluvy ukłivd�nżch lid�?!"
"V muŁ�rn� o tom najde� evidentn� dłkaz, milż pł�teli," odpov�d�l mu ofici�l Revickż. "A mimoto, o t�chto ukrutnżch metod�ch v�d� mnoz� oŁit� sv�dkov�, kteł�
jsou ale pod pł�sahou a boj� se otevł�t śsta, natośpak sv�dŁit proti urozen� Alśb�t� B�thoryov�!"
"Takov� dareb�ky a zbab�lce m�m nejrad�ji, Stefane! Na tvoje zdrav�!" płidal se ��rskż a pozvedl poh�r v�na k śstłm.
"Pavle, n�co m� napadlo!" ozval se doktor Sebasti�n. "Vśdy� t�ch pł�jemnżch v�c�, jako je dobr� j�dlo, pohodl� a je�t� lep�� v�no, bylo uś snad i dost. M�m lep�� n�pad!"
"No, to si dovedu płedstavit!" usm�l se tlustż p�sał. "To uś tedy bude st�t za to!"
"Co bys łekl na to, kdybychom se nyn� vydali do podzem�, abych si mohl prohl�dnout pov�stnou Łachtickou muŁ�rnu, t�hne m� tam zv�davost i profesion�ln� povinnost."
"Sakra, kamar�de!" sm�l se ofici�l z�mku a bouchnul p�st� do stolu. "To je tedy skuteŁn� bl�znivż a neuv�łitelnż n�pad! Zrovna płesn� o płlnoci jsi odhodlanż vej�t do nehostinn�ho vlhk�ho podzem� a prohl�śet si muŁ�rnu?!"
"Płesn� to jsem m�l na mysli, Stefane! Je potłeba vyuś�t Łas, dokud existuj� stopy po muŁen�, protośe ti, kteł� cht�j� tu krvelaŁnici dostat na svobodu, je za p�r dn� zlikviduj�."
"Ale, Sebasti�ne," protestoval p�sał znechucen�, -copak jsi se śpln� zbl�znil?! Od prostłen�ho stolu se chce� kodrcat kamsi do podzemn�ho pekla?! Se mnou tedy urŁit� nepoŁ�tej!"
V zajet� na hrad� Fuz�r
Pod�l śzk� horsk� cesty, plaz�c� se mezi hlubokżmi:! horami, zurŁel dravż potok. Vysoko nad cestou, v mohutnżch korun�ch starżch borovic, se rozl�haj� skłeky dravżch pt�kł, kter� vypla�ilo cink�n� zvonkł na s�nich, taśenżch dv�ma silnżmi vran�ky.
Za z�płahem klu�ou dva Łern� kon� a na nich jezdci v Łernżch zimn�ch pl�t�ch, kter� se v mraziv�m v�tru hroziv� vln�. Odn�kud shora spadla �i�ka rovnou na jednoho z nich.
"Ksakru!" zaklel koŁ� Peter s jizvou pod okem. "Co to bylo?!"
Unosce Łachtick� pan�, fale�nż posel hrab�te F�bryho, se sm�l, aś se za błicho popadal.
"Co se sm�je�, Gejzo," okłikl ho vztekle. "Chce� abych ti dal p�st� do ryp�ku?!"
"Ty jsi tedy poł�dnż bl�zen, Petere!" sm�l se Gejza "Vztek� se a ani nev�, kdo si s tebou takhle p�kn� pohr�l! Jenom se tamhle dobłe pod�vej! Vid�? Ta mal� veverka, ty troubo!"
Vz�p�t� se ozval ohlu�uj�c� vżstłel a z hlavn� pistole se vydral oblak dżmu. Duniv� ozv�na se nesla po hor�ch a str�n�ch. KoŁ� Peter je�t� jednou hnusn� zaklel a nacpal pistoli do kośen�ho pouzdra pod kab�tem.
"Netrefil ses!" sm�l se jeho spoleŁn�k. "Młśe� Łekat śe veverka t� za chv�li znovu pra�t� �i�kou po kebuli Dobłe si t� zapamatuje, ty lotłe!"
"Nekecej nesmysly, Gejzo, nebo ti opravdu jednu p�l�m, aś t� to bude mrzet! Rad�ji zpytuj sv�dom�,
jak z�skat zp�tky t�ch dv� st� zlatżch, o kter� t� obral ten prokletż Hrachovickż! A Łachtick� pan� m�la bżt tady s n�mi, ty berane rohatż!"
"To je tedy pravda, ale nikdo płece nemohl ani jen tu�it to, śe se tam objev� ten dobrodruh s farskżm pacholkem a."
"K Łertu s tebou, chlape mizernż!" płeru�il ho koŁ� Peter zułiv�. "San� jsou pryŁ i s pt�Łky! Kam jsi dal oŁi, ty osle ukecanej?!"
"A ty jsi snad nevid�l, śe zmizely?! Vśdy� je�t� płed chv�l� se �inuly płed n�ma! Hajzl pandurskej! Mysl�m, śe je chytłej�� neś my oba dohromady!"
"A s n�m je pryŁ i to proklet� hrab�tko! Mus�me je za kaśdou cenu naj�t!"
Bodnul kon� ostruhami a cvalem se vydal po śzk� cest� pod�l huŁ�c�ho drav�ho potoka. Jen co projel mezi śzkżm prłsmykem, otevłelo se płed n�m �irok� śdol�. KoŁ� Peter sledoval okol� orl�m zrakem a za chv�li spatłil hlubok� stopy.
Popohnal kon� a vnołil se do tich�ho les�ka, kde neporu�en� sn�hov� pokrżvka zachytila złetelnou stopu po z�płahu se san�mi. Zastavil se a nastraśil u�i, jestli nezaslechne vyzv�n�n� zvoneŁkł. Płeru�il ho ko�skż cval a odfrkov�n� kon�. Jeho spoleŁn�k se płihnal za n�m. KoŁ� Peter seskoŁil na zem a rozhl�śel se na v�echny strany. Najednou uvid�l to, co hledal. Nedaleko, na okraji mal� mżtiny, za hustżmi kełi a ro�t�m, st�li kon� se san�mi. Płebrodil se hlubokżm sn�hem k san�m a nahl�dl dovnitł. Hrab� Peter F�bry leśel nehybn�, sv�zanż, płikrytż sl�mou a pravideln� oddychoval. Spal jako zabitż a neprobudil ho ani vżstłel jako z d�la, ani kłik jeho śmoscł. Ale pandurskż kapit�n z Temat�na Sam Chrt zmizel beze stopy. Marn� koŁ� Peter sl�dil po
lesn�ch z�kout�ch kopce a p�tral po ul�man�m chvoj� pod�l zasn�śen�ho palouŁku.
"Tak co se tu d�je, Petere?!" okłikl ho śnosce Łach-tick� pan�. "Snad n�m ten pandur neufrnknul?!"
"NejeŁ, Gejzo! Rad�ji hledej toho tlustżho medv�da!"
"NeuteŁe daleko! Je zesl�blż, vyhladov�lż a promrzly jako rampouch! Ale rozumu m� st�le dost, palice pan-dursk�!"
"Nepl�cej nesmysly a hledej ho! J� płjdu pod�l mżtiny vpravo a ty b�ś na druhou stranu!"
Gejza popohnal kon� a ztratil se za paloukem, obrostlżm hustżm chvoj�m. Za chv�li narazil ve sn�hu na hlubok� stopy, kter� nemohly patłit nikomu jin�mu neś Samkovi Chrtovi. Ud�lal je�t� p�r krokł a uvid�l pan-dursk�ho pt�Łka, dłep�c�ho pod hustou borovic�. Ten sebou leknut�m trhl a upłel na n�ho vystra�enż pohled. Cht�l n�co ł�ct, ale śnosce Łachtick� pan� ho �lehl biŁ�kem rovnou do tv�łe a hrub� se na n�j obołil:
"Padej okamśit� zp�tky, ty vyśranż prase! Nebo chce�, abych ti nasypal trochu olova do ty tvoj� praseŁ� hlavy?!"
Znovu ho �vihl biŁem płes obliŁej. Chrt załval bolest� a vyskoŁil. Neśprosnż chlap v sedle pozvedl ruku a op�t ho cht�l �lehnout biŁem, Samuel Chrt ale jeho śder neŁekan� zachytil. Hn�n prudkou bolest� i vzrłstaj�c�m zoufalstv�m strhl odporn�ho chlapa ze sedla a svalil ho do sn�hu.
Ten ani nestaŁil vykłiknout. Urostlż Samko Chrt se na n�j zułiv� vrhl. Pravou rukou ho pra�til do tv�łe, aś mu z nosu vystł�kla krev. Vz�p�t� mu u�t�dłil druhou r�nu, pł�mo mezi oŁi. Ozval se bolestivż vżkłik, potom dal��, je�t� hroziv�j��.
KoŁ� Peter, kterż se vydal opaŁnżm sm�rem, zpozorn�l a zastavil se. Kdyś zaslechl stra�idelnou ozv�nu
zoufal�ho vżkłiku, krev mu ztuhla v śil�ch. Prudce obr�til kon�, bodl ho do slabin a cvalem se ł�til na m�sto, kde na�el z�płah se san�mi. Kdyś tam dorazil a uvid�l nehybn�ho, sp�c�ho hrab�te na san�ch, vydal se po stop�ch sv�ho spoleŁn�ka. Zl� płedtucha ho hnala vpłed, śe ani nestaŁil uhżbat ostrżm trnitżm kełłm, kter� mu po�kr�baly jeho drsnż obliŁej. Vr�śel do sn�hem obt�ś-kanżch v�tv�, kter� se ohżbaly aś k zemi, a setł�sal z nich sypkż sn�h. Kdyś dorazil koneŁn� na m�sto, odkud se je�t� płed chv�l� ozżvaly zoufal� vżkłiky, v prvn�m okamśiku ztuhl hrłzou.
�nosce Łachtick� pan�, jeho dłv�rn�k a spoleŁn�k v t�śkżch chv�l�ch, leśel na sn�hu. Z hlubok� r�ny v hrudi mu vyt�kala tmav� krev a m�sila se se sn�hem. Płi pohledu na ni se koŁ� Peter otł�sl jako pes. Strach a bolest mu sevłely hrdlo. Cht�l vykłiknout na sv�ho druha, ale nebyl schopen ani śsta otevł�t. Nemohl uv�łit vlastn�m oŁ�m a zd�lo se mu, śe to, co vid�, je jenom krutż a zlż sen.
T�śkop�dn� seskoŁil z kon�, jako by m�l nohy v kl�d�, a płiskoŁil ke sv�mu spoleŁn�kovi. Aś te� si v�iml vyłez�van� rukojeti velk�ho loveck�ho nośe, kter� trŁela pod levou Ł�st� śeber, a pod n� lepkavou, je�t� teplou krev. Znal ten nłś, protośe Gejza ho velmi Łasto pouś�val a neust�le ho nosil u sebe.
Asi po hodin�, kdyś se z�płah s tłemi vran�ky a tłemi podivnżmi pasaś�ry, z nichś jeden byl mrtvż, druhż śivż a tłet� spal, koneŁn� vynołil z hlubokżch hor, zaslechl zniŁenż koŁ� Peter za svżmi z�dy vzdych�n�. Obr�til se a nen�vistnżm pohledem pozoroval hrab�te Petera , kterż se n�hle probudil a vykłikl hrłzou.
Setkal se se stra�nżma, mrtvoln� vytłe�t�nżma oŁima zavraśd�n�ho Gejzy.
Hrab� sebou zaŁal �kubat a h�zet do v�ech stran, ve snaze odvr�tit se od odpudiv�, zkrvaven� tv�łe. S n�mahou se posadil. C�til ukrutnou bolest v z�p�st�ch, do kterżch se mu nemilosrdn� załez�valy siln� provazy.
Nohy uś m�l śpln� ochrnut� chladem a mrazem.
"Dobr� r�no, urozenż pane hrab�!" posm�n� ho zdravil koŁ� Peter. "Jak jste se vyspinkal? Douf�m, śe v�m pod tou shnilou sl�mou nebyla zima!"
Chlap na san�ch se n�sil�m rozesm�l a �lehl biŁem v�echny tłi unaven� kon�. San� let�ly dolł po zasn�śen� str�ni, kter� obep�nala v �irok�m oblouku mohuti v�nec lesł.
Hrab� nechtel v�łit vlastn�m oŁ�m. Płed nimi se na vysok�m zalesn�n�m kopci, na kter�m ze severn� strany vyŁn�vala skalnat� roklina, majest�tn� vyp�nal nezn�n mohutnż hrad. SluneŁn� paprsky se tłpytily na zasn�śen�m cimbuł� a vysokżch stłech�ch gotickżch v�ś�, kde se hrd� vyp�naly nad n�dhernżm hornatżm krajem.
"Hej, ty lotłe!" kłikl na nezn�m�ho chlapa na san�ch "Kam m� to vleŁe�?! V�, kdo jsem?!"
San� se najednou zastavily. Nezn�mż chlap se uraśen� obr�til a probodl hrab�te nen�vistnżm, pohrdavżm pohledem.
"Jen pomalu, urozenż pane hrab� Petere F�bry! Je�t� jedno ur�śliv� slovo a prod�rav�m ti hlavu jako cedn�k.
"Kdo jsi, ty ��ble?!" zasyŁel hrab� bezmocn�. "Co se mnou chce� ud�lat?!"
"Myslel jsem, śe jsi m� poznal na prvn� pohled, urozenż pt�Łku! Jenom si poł�dn� nam�hej panskż rozum kde a kdy jsme se naposledy setkali. Ale rychle, dokud m� je�t� hlavu na krku!"
�dol� se prudce svaśovalo do hlubok� kotliny pod nezn�mżm hradem. Hrab� Peter F�bry se bezmocn� svalil na z�da, kdyś si s hrłzou uv�domil, śe bandita na san�ch je ten, co sl�dil za oknem jeho pal�ce, z�kełn� na n�ho vystłelil a setkal se s n�m na cest� do �achtic.
"Okamśit� zastav san� a uvolni mi provazy, ty prokletż lotłe! Mus�m vykonat svoji potłebu, rozum�?!"
"Jak płik�śete, urozenż pane hrab� sm�l se koŁ� Peter z�kełn�. "Nenech�m t� shn�t ve vlastn�ch vżkalech. Ale s t�m lotrem uś płesta�! Jsi v mżch ruk�ch a nebude� mi rozkazovat!"
San� zastavily a koŁ� Peter seskoŁil k hrab�ti. V prav� ruce drśel nabitou pistoli a m�łil pł�mo na n�ho. Zpod kab�tu vyt�hl nłś a zat�mco płełez�val provazy, hrab� si ho pozorn� prohl�śel a bez n�znaku strachu se na n�j osopil:
"ProŁjsi m� dovlekl aś sem?! Kdyś m� m� zab�t, proŁ jsi to neud�lal uś tam v Pre�purku anebo na cest� za Podol�m?!"
"Jenom proto, ty smradlav� pansk� kryso, protośe t� potłebuju śiv�ho! Kdyś t� płivedu śiv�ho a zdrav�ho, dostanu za tebe hodn� pen�z! Proto ti te� na chv�li uvoln�m tyhle prov�zky, aby ses mohl trochu prot�hnout a uvolnit se! Tedy jestli se vłbec dok�śe� postavit!"
Hrab� vid�l, śe ten prokletż bandita neśertuje a svoje hrozby spln� płi nejbliś�� pł�leśitosti. M�łil na n�ho nabitou pistol� a sledoval kaśdż jeho pohyb. Hrab� se jenom s vyp�t�m v�ech sil postavil a seskoŁil do hlubok�ho sn�hu. Skoro ztratil rovnov�hu a zd�lo se mu, śe se v�echno kolem n�j toŁ�. Aś kdyś s bolest� zaŁal natahovat ruce a zvedat nohy, poc�til tupou bolest v hlav�. Nahmatal si na temeni poł�dnou bouli a jen co se j� dotkl, vykłikl bolest�. Bolest mu projela celżm t�lem, aś
se otł�sl a musel si kleknout. Ani si neuv�domil, śe jeho poŁ�n�n� rozesm�lo toho z�kełn�ho chlapa, kterż; ho siln� uhodil po rameni a obołil se na n�ho:
"��dn� pansk� śert�ky, urozenż pane hrab�! Moje pistole je pln� olova a płi sebemen��m pokusu o śt�k ti ho nasypu do tv� vychytral� lebky! Vykonej rychle svoji potłebu a neposkakuj tady jako bl�zen!"
Hrab� popo�el o n�kolik krokł d�l a za chv�li se vr�til k san�m. Upłel zkoumavż pohled na sv�ho śnosce, kterż z n�ho ani na chv�li nespustil oŁi.
"Kdo jsi, ty lotłe? Jak se opovaśuje� se mnou tak zach�zet? Odkud jsi m� sem płivlekl?!"
"Moc bys toho cht�l v�d�t, panskż pt�Łku! Uji��uj t� ale, śe za chv�li se uś tolik vypt�vat nebude� a v�e se dozv�!"
"Kdo vlastn� jsi?!" nedal se zastra�it hrab� F�bry a uk�zal rukou na mrtv�ho chlapa na san�ch. "A tady ten zakrvavenż chlap je kdo?!"
"J� v�m o tob� v�echno, urozenż panskż pt�Łku, a o mn� nev� nic! Tam na san�ch leś� młj nejlep�� pł�tel, jehoś sprovodil ze sv�ta ten tlustż pandur z Temat�na. Abych ale ukojil tvoji zv�davost a pot�il t� v posledn�ch chv�l�ch tv�ho pohodln�ho śivota, prozrad�m s kżm m� tu Łest. Jsem bżvalż koŁ� a tajnż milenec urozen� hrab�nky Alśb�ty B�thoryov�, kterou jsi ty płipravil o dobr� jm�no, Łest a svobodu! A za to velmi draze zaplat�, niŁemo!"
Hrab� v prvn� chv�li ztuhl. Pochopil v�echny souvislosti sv�ho śnosu, ale zejm�na to, co s n�m tenhle prokletż koŁ� Peter zamż�l�. Hodn� sly�el o lotrovi, kterż byl nejen koŁ�m Łachtick� pan�, ale i jej�m milencem, zabij�kem a pas�kem. Nikdy se mu ale nic nestalo, protośe m�lokdo o n�m v�d�l a mimo B�thoryov� nem�l
nikdo ani potuchy, kde pr�v� je a co d�l�. Objevil se vśdy jako blesk z Łist�ho nebe tam, kde ho pan� potłebovala. ��dil, zułil, tżral nevinn� d�vŁata, smilnil a sm�l se jako ��blem posedlż. Vz�p�t� zmizel beze stopy, jako by se do zem� propadl. A te� je v jeho ruk�ch on!
"Co se mnou chce� ud�lat, koŁ� Petere?!" obr�til se na n�ho hrab� vystra�en�. "V�, śe kdyś m� zlikviduje�, nic t�m nedos�hne�. Jestli m� aspo� trochu rozumu, młśeme se velmi lehce dohodnout na od�kodn�m."
"Je�t� to by mi chyb�lo, pansk� vete�i! Moc se vypt�v� a zdrśuje� m�. Okamśit� hybaj do san�! Tady rozkazuju j�, a ne ty, panskż zmetku!"
"Ty mn� bude� vyhrośovat a ur�śet, ty krvelaŁnż lotłe?!" vrhl se na n�j hrab�. "Bude� litovat sv� drzosti a troufalosti."
Hrab� ani nestaŁil dopov�d�t. KoŁ� Peter ho kopl do nohy, a neś se vzpamatoval, lehce ho vyhodil na san�. Dopadl na zkrvavenou mrtvolu a s hrłzou se odvr�til. OŁek�val dal�� r�nu, proto se schoulil do klubka jako jeśek. V noze c�til ostrou bolest a se strachem si uv�domil, śe jednal velmi nepromy�len�.
"Tak se mi to l�b�!" sm�l se mu koŁ� do oŁ�. "Boj� se o svou panskou kłśi! Jenom si p�kn� pohraj s na��m zavraśd�nżm pł�telem a seznam se s n�m! Ale rychle, protośe za chv�li budeme na tamhletom mohutn�m hrad� a potom uś."
Nedołekl. VyskoŁil na san�, vżhruśn� zam�val pistol�, kterou neust�le sv�ral v ruce, a p�chl leś�c�ho hrab�te hlavn� do ztuhlżch nohou. Potom uchopil druhou rukou oprat�, zapr�skal biŁem, obr�til se op�t k hrab�ti a zakłiŁel:
"Po cest� ś�dn� blbosti, urozenż panskż pt�Łku! Ji-nak zaplat� śivotem nejenom za svoji drzost a fale�nost,
s jakou jsi dostal kr�snou Alśb�tu do podzemn�ho śal�łe, ale i za m�ho zavraśd�n�ho druha, kterż tak neŁekan� a potupn� zahynul!"
KoŁ� Peter se obr�til, pevnou rukou vedl z�płah se san�mi po strm� str�ni, kter� se svaśovala do hlubok� kotliny. San� nabraly poł�dnou rychlost a hrab� se s n�mahou posadil do tepl� sl�my, jenom aby se nemusel d�vat na zakrvavenou mrtvolu. Myslel si, śe ho koŁ� Peter op�t sv�śe, ale nic takov�ho se nestalo. San� let�ly dolł str�n� a vys�len� kon� sotva lapali po dechu. Hrad, ke kter�mu se płibliśovali, se kaśdżm krokem zv�t�oval, rostl a hrab� Peter F�bry uś rozezn�val okna, ł�msy, stłechy a cimbuł�. Na hradb�ch zahl�dl n�kolik od hlavy aś k pat�m vyzbrojenżch voj�kł.
S nap�t�m sledoval koŁ�ho nataśenou ruku, ve kter� sv�ral nabitou pistoli, a kaśdou chv�li se ohl�śel na sv�ho zajatce. NebezpeŁn� j�zda ho vłbec netr�pila. Sm�l se a vykłikoval odporn� nad�vky na hrab�te, kterż pozorn� sledoval okol�. Je�t� n�kolik metrł a cesta zaŁne strm� stoupat po hradn�m kopci, pł�mo k masivn�, śelezem okovan� hradn� br�n�. Hrab� si uv�domil svoji zoufalou a beznad�jnou situaci. Jestliśe se dostane s t�mto krutżm zabij�kem na hrad, śivż se odtud nedostane!
Stłemhlav se bl�śili k roklin� po prav� stran� hradn� cesty, kde se svaśoval skalnatż masiv. Pr�v� na jeho z�padn�m śpat� byl postaven romantickż hrad Fśz�r, kterż se hrd� vyp�nal k azurov�, sluncem zalit� mraziv� obloze. Z druh� strany lemovaly prastarou z�meckou cestu mohutn� ko�at� duby, jejichś hol� v�tve smutn� trŁely do cesty. Pod nimi se rozprost�rala hlubok� propast a na jej�m dn� huŁel rozvodn�nż dravż potok.
Hrab� je�t� jednou vrhl zkoumavż pohled na dno propasti a zahl�dl hust� kłoviny.
Pr�v� ve chv�li, kdy se rozjałenż koŁ� Peter k n�mu obr�til a s ś�klebkem na zjizven� tv�łi mu cht�l cosi pov�d�t, hrab� neŁekan� vyskoŁil a płesnżm śderem vyrazil płekvapen�mu banditovi pistoli z ruky. Ozval se ohlu�uj�c� vżstłel, jehoś ozv�na se rozl�hala po okoln�ch les�ch jako hrom z Łist�ho nebe. Nabit� pistole vylet�la velkżm obloukem rovnou do zasn�śen� rokliny, i kdyś seji snaśil koŁ� Peter v letu je�t� zachytit.
"To ti płijde draho, hajzle!" załval rozzułen�. "Zabi-ju t� tady, pł�mo pod hradem!"
Marn� ale vyhrośoval, hrab� Peter F�bry ho jiś nesly�el. VyskoŁil ze san� a rychlżm kotrmelcem se vrhl dolł str�n�, drś�c si ob�ma rukama hlavu, aby se nezranil. Neś koŁ� Peter staŁil zastavit rozjet� san�, dob�hnout na m�sto, odkud se odv�śnż hrab� odhodlal ut�ci riskantn�m skokem, uś nic nevid�l. Po hrab�ti nebylo ani vidu, ani slechu.
Zaklel a bezmocn� pra�til p�st� do sypk�ho sn�hu. Znechucen� se vracel k z�płahu a prokl�nal hrab�te, kterż mu nejen utekl, ale płipravil ho i o jeho nejlep�� pistoli! VyskoŁil na san� a zapr�skal velkżm biŁem tak siln�, śe se kon� skoro spla�ili. Jen co se san� op�t rozjely, a zaŁaly stoupat po toŁit� hradn� cest�, z hradeb, na kterżch st�lo n�kolik str�ścł, zadun�la ohlu�uj�c� salva z d�la. Za n� druh� a vz�p�t� tłet�. Oblaky b�l�ho dżmu se vzn�ely a ozv�na silnżch vżstłelł se nesla po hor�ch a dolin�ch jako śder hromu.
NeŁekan� kanon�da surov�ho koŁ�ho płekvapila a m�l co d�lat, aby udrśel na uzd� vypla�en� kon�. Uv�domil si, śe palbu spustili na jeho poŁest a v�taj� ho jako vz�cn�ho hrdinu. Pohyb na hrad� a bd�lost str�ś� mu op�t vr�tily sebev�dom�. Pozvedl zrak k mo-nutnżm gotickżm v�ś�m a zam�val rukou na pozdrav
svżm spoleŁn�kłm na hradb�ch. Vtom zaslechl hlahol polnice a nad vstupn� br�nou se na vysok� śerdi zvedala zlatem lemovan� z�stava s erbem rodu B�thoryo-vżch uprostłed. V�tali ho jako velmośe, i kdyś se mu nepodałilo na hrad płiv�zt toho proklet�ho hrab�te F�-bryho, ani rozko�nou a ne��astnou Alśb�tu B�thoryo-vou, a dokonce ani toho vyśran�ho pandura. A co je nejhor��, na san�ch veze mrtvolu sv�ho nejlep��ho pł�tele, kterż śsp�n� płipravil śnos Łachtick� pan�, ale ne��astnou n�hodou mu v tom zabr�nil ten lotr Martin!
DotluŁenż hrab� Peter F�bry se płed jistou smrt� zachr�nil snad jenom z�zrakem. V hlubok�m sr�zu rokliny se s vyp�t�m posledn�ch sil zachytil za ko�atż keł�k, obrostlż suchżm list�m a trn�m. Ostraśit� hled�l nahoru, ale cestu nevid�l, byla pł�li� vysoko a vżhled mu zakrżvaly hust� kłoviny a skalnat� płevisy obalen� sn�hem. Kdyś se ale obr�til na druhou stranu, vysoko pod klenbou sluneŁn� oblohy zahl�dl v�śe nezn�m�ho hradu, odkud ho ostraśit� str�ści mohli płece jenom zpozorovat.
T�śce seskoŁil z pichlav�ho kełe a brod�c se hlubokżm sn�hem hledal vhodnż śkryt mezi kłovisky, kter� vyrłstaly na nepłehledn�m dn� rokliny. Drahż vy��vanż kośich m�l celż potrhanż a kośe�inovou Łepici na�el nedaleko. Schoval se pod vysok� rozrostl� kełe a ohmat�val si śdy, zda je m� cel� a zdrav�. V t� chv�li zaslechl dun�n� z kanónu a ohlu�uj�c� ozv�nu. Vylekal se a płemż�lel, zda se tlupa banditł a voj�kł na hradb�ch nepustila za n�m. Za chv�li zaslechl hlahol polnice, proto se vyklonil a hled�l nahoru na v�śe hradu.
ZaŁal se prod�rat kłovinami, kter� ho chr�nily płed
zraky str�ścł hradu, a snaśil se naj�t cestu ven z trnit�ho labyrintu. Jestli do z�padu slunce nenajde lidsk� obydl� nebo aspo� opu�t�nou myslivnu, zahyne hladem a mrazem.
Najednou uvid�l tmavż otvor ve sk�le. Na horn�m okraji se v ostr�m sluneŁn�m jasu leskly n�dhern� ledov� rampouchy. Byly mimoł�dn� siln� a vyd�valy duhovż jas jako v poh�dce. Byla to jeskyn�?
Płeb�hl n�kolik krokł pod�l hustżch kłovin. Ocitl se płed velkżm tmavżm vstupem do jeskyn�. Ob�val se, zda nebude zaplaven�, ale n�kolik sluneŁn�ch paprskł, kter� zvenŁ� pronikaly aś sem, ho płesv�dŁilo o opaku. Pod nohama c�til pevnou, skalnatou zem, proto se s nad�j� pustil naslepo do jeskyn�. Postupoval ale jen velmi opatrn� a �m�tral rukama po vlhkżch st�n�ch, aby hlavou nenarazil do skaln�ho płevisu. Navzdory tomu, śe se pomalu aklimatizoval v nezn�m�m prostoru, płece jen neŁekan� hlavou narazil do dlouhżch a mohutnżch kr�pn�kł. S pronikavżm bouchnut�m se roztł�tily na vlhk� skalnat� zemi jeskyn�. UskoŁil stranou, aby ho nezranily, a hmatal rukama kolem sebe.
Jeskyn� se krok za krokem zuśovala, kr�Łel uś n�zkou chodbou jako zlov�stnż hlas vyj�c�ho v�tru, coś hrab�te ubezpeŁovalo, śe na�el śnikovou cestu. B�l se, śe se neŁekan� zł�t� do bezednżch hlubin, proto stoupal velmi opatrn�, ale pevn� zem pod nohama a vlhkż, chladnż vzduch ho uji��ovaly, śe se mu podał� doj�t aś na konec.
Venku mezi kłovisky, na dn� hlubok� rokliny, se krŁil silnż, zarostlż chlap v pandursk�m kab�t� a tepl� bera-nici. Pozoroval kaśdż krok hrab�te F�bryho a v rukou Sviral nabitou pistoli. M�l sto chut� pustit se za obezłetnżm hrab�tem, ale byl zbab�lż, aby riskoval vlastn� kłśi. Nebyl to nikdo jinż neś ne��astnż Samko Chrt z Temat�na. S nap�t�m vyŁk�val, zda se nezn�mż, jehoś unesli pod �achtickżm hradem, vr�t� zp�t, nebo zda zaslechne jeho smrteln� vżkłiky.
Hrab� F�bry opatrn� postupoval hluboko do śtrob nezn�m� jeskyn�. OŁi si jiś płivykly na hlubokou tmu a sem tam rozeznal zvl�tn� seskupen� kr�pn�kł, kter� visely jako n�dhern� briliantov� lustry z vlhk� klenby jeskyn�. Płi�el na m�sto, kde se musel prosmżknout mezi skaln�mi st�nami, kde nebylo v�ce prostoru neś na ��łku �t�hl�ho t�la. Jeho p�sał Pavel ��rskż by tudy nepro�el!
Vtom uc�til vlhkż z�van obrovsk�ho prostoru. A skuteŁn�, jeskyn� se roz�iłovala do vż�ky i do ��łky. Tehdy zakopl o malou płek�śku, ale v posledn� chv�li udrśel rovnov�hu a zachytil se n�jak�ho dłev�n�ho tr�mu. Zastavil se a s płekvapen�m zjistil, śe stoj� na dłev�n�m młstku, jehoś nevysok� z�bradl� mu zachr�nilo śivot. Byl by se zł�til do bezednżch hlubin jeskyn�, �kleb�c�ch se hluboko pod n�m. Podzemn� łeka huŁela n�kde hluboko v jeskynn� roklin� a zapl�ovala tuto Ł�st jeskyn� zvl�tn�m zvukem. Mimovoln� zvedl nohu a stanul na jak�msi dłev�n�m schłdku.
Stoupal pak po strmżch dłev�nżch schodech, nebezpeŁn� zvlhlżch a kluzkżch. Pod n�m huŁela podzemn� łeka, ale pevn� z�bradl� mu dod�valo jistotu, śe ne vstoup� do pr�zdnoty. Schodi�t� bylo nekoneŁn�. Kde se tady v podzemn� jeskyni vzalo?
Hrab� Peter F�bry si se strachem uv�domil, śe narazil na tajnou chodbu, kter� złejm� vede na nezn�my hrad tam nahołe! Zastavil se, nebo� ho sevłela hrłza. Pak ale pokraŁoval d�l, koneŁn� vystoupil nahoru a pod
nohama m�l pevnou, skalnatou zem. Co kdyś si tady na n�ho poŁk� ten prokletż koŁ� Peter i se svżmi spoleŁn�ky? Vśdy� by jim takhle vlet�l pł�mo do dr�pł!
Studenż z�van vlhk�ho vzduchu ho varoval, śe chodba śst� do nov�ho obrovsk�ho jeskynn�ho prostoru. NeŁekan� narazil do velkżch silnżch kr�pn�kł. Popo�el je�t� n�kolik metrł, aś płed sebou v d�li zahl�dl planouc� sv�tlo pochodn�. V matn�m sv�tle se Łernaly tłi kr�Łej�c� muśsk� postavy. Płipom�naly stra�ideln� duchy, zejm�na jejich Łern�, dlouh� pl�t�, kter� za nimi hroziv� vl�ly v prudk�m prłvanu.
Studenż pot mu vystoupil na Łele a zmocnil se ho panickż strach. Jdou si pro n�ho? Zahl�dli ho? Neboje tady podzemn� v�zen� tak jako pod �achtickżm hradem? Ustoupil n�kolik krokł a rozb�hl se jako smyslł zbavenż nazp�t. N�hle ale uklouzl a spadl. Rukama se zachytil skalnat�ho płevisu, jinak by si byl rozbil hlavu. Za sebou zaslechl nezn�m� hlasy a płibliśuj�c� se kroky.
"Daleko jsi mi neutekl, panskż vydłiduchu!" zaslechl za sebou zn�mż hlas krut�ho milence Łachtick� pan�. "Nevybral sis pr�v� nejlep�� cestu!"
Hrab� se dal na śt�k, ale jeho pron�sledovatel� byli obratn�j��. Po p�r kroc�ch ho jeden z nich chytil za rameno a sevłel v ocelov�m objet�. Vz�p�t� ho chytil pod krkem a obr�til ke v�emocn�mu koŁ�mu Peterovi.
"Velmi draze zaplat� za svoji opov�ślivost a drzost, ty Pra�iv� pansk� kryso! Bylo by pro tebe lep��, kdybys byl chc�pnul s pol�manżmi hn�ty tam na dn� rokliny!"
Ve sv�tle dvou pochodn�, kter� ho oslepovaly z obou stran, hrab� F�bry rozeznal nen�vistnż pohled rozzułen�ho płisluhovaŁe Alśb�ty B�thoryov�. Chytil ho silnżmi pazoury a zvedl do vż�ky, aś uc�til na temeni
chladnż strop. Drśel ho nad zem� a łval na n�ho jak smyslł zbavenż:
"Zaśiva t� st�hnu z kłśe, ty hajzle! Pol�mu ti v�echny kosti a vyloupnu ti ob� oŁi, aby sis zapamatoval, kdo to je koŁ� Peter a Łeho je schopen! Kvłli tob� jsem ztratil nejlep�� kołist a vid�l jsem na vlastn� oŁi smrt sv�ho nejlep��ho pł�tele!"
"Nev�m, o Łem to mluv�!" br�nil se hrab� vystra�en�. "Jestli m� zabije�, nic t�m nez�sk�! Jenom kdyś."
NestaŁil ani domluvit a koŁ� Peter ho hodil mezi dva urostl� lotry s maskami na hlav�. Kaśdż sv�ral v ruce hoł�c� pochode�. Popadli ho v podpaśd� a vlekli sebou.
Hrab� se uś neodv�śil ł�ct ani slovo. C�til, jak hrłza a strach pronikaj� aś do morku kost�, a tł�sl se cel�m t�le. Uś se smiłoval s muŁen�m a stra�nou smrt� s t�m, śe v�ckr�t neuvid� dva v�rn� pł�tele, kter� nechal v �achtic�ch. Za�al zuby a s hrłzou pozoroval śe po obou stran�ch �irok� chodby se Łernaj� pevn� śelezn� mł�śe. Podzemn� śal�łe! V kaśd�m z nich vid�l vylekan� hezk� tv�łe mladżch d�vŁat. Jedna z nich zlomenżm hlasem kłiŁela na odporn�ho koŁ�ho s jizvou pod okem:
"Pus� m� uś na sv�tlo Boś�, ty prokletż, z�kełnż satane!"
KoŁ� Peter, kterż pr�v� proch�zel kolem jej� cely, se ��belsky rozesm�l. Zastavil se u mł�ś�, kter� kłeŁovit� sv�rala a upłel na ni pohrdavż pohled. Mlad� śena, hn�na zoufalstv�m, hladem a zimou, neŁekan� nat�hla vyhubl� ruce a ostr� nehty zabołila rovnou do jeho odporn� zjizven� tv�łe. ZaŁala ho �kr�bat jako lvice a łvala jako posedl�: "Pus� m� ven, ty ��ble! PryŁ odtud, touś�m po sv�tle! Jestli ne, tak ti oŁi vy�kr�bu, ty satane!"
KoŁ� Peter załval bolest� a surov� od sebe odtrhl jej� kostnat� ruce. Zoufalou śenu odhodil od sebe a s ne-skrżvanou nen�vist� j� vyhrośoval:
"M� �t�st�, śe m�m te� jinou pr�ci, ty pob�hlice, ale krut� odplata t� urŁit� nemine!"
Hrab� Peter F�bry on�m�l hrłzou, kdyś pod�l jeskynn� chodby vid�l v kaśd�m ze śal�łł uboh� d�vŁata, vyhubl�, uplakan�, vyhladov�l� a zoufal�. N�kter� śp�nliv� natahovala ruce za krutżm vl�dcem podzem�, jin� ho prokl�nala, zoufale vykłikovala a kv�lela. Bylo to hrłzostra�n� divadlo. Kdo tu vl�dne a komu patł� hrad? Co d�laj� s t�mito ne��astnżmi d�vkami a kde jich tolik na�li? ProŁ je drś� v nelidskżch podm�nk�ch v podzemn�ch cel�ch?
NestaŁil uś v my�lenk�ch zaj�t d�l, nebo� najednou zaslechl skł�p�n� z�mku a vz�p�t� s n�m kdosi pra�til jako se shnilou hru�kou do jedn� ze stra�nżch podzemn�ch cel. Kdyby se rukou nezachytil ostr� sk�ly, rozpl�cl by se na chladn� zemi jako ś�ba. Za z�dy zaslechl vżsm�nż hlas:
"Jenom si oddechni, panskż pt�Łku! �ek� t� ohniv� tortura! Jakmile propust�m urozen� p�ny, ihned si vyrovn�me śŁty!"
Kjeho velk�mu płekvapen� cela złstala otevłen�, ale jeden z obrł złstal st�t płed mł�śemi a chladn� ho pozoroval skrz pł�ernou masku. Jeho spoleŁn�k a koŁ� Peter se vzdalovali po nekoneŁn� chodb� pln� śal�łł a za nimi złst�vala jenom duniv� ozv�na.
"tak co, panskż pt�Łku z Pre�purku, jak se ti l�b� na na�em mocn�m hrad� Fśz�ru?!" promluvil k n�mu mohutnż chlap v Łern� masce. "M�me tady kr�sn�
holubiŁky, jestli sis nev�iml. Młśe� si vybrat, kter� se ti bude nejv�ce l�bit!"
"Kdo jsi?!" osopil se na n�ho hrab� F�bry neboj�cn� i kdyś z odporn�ho chlapa v płil�hav� masce Łi�ela hrłza. "Komu patł� Fłz�r, kdyś ne B�thoryovżm?"
Chlap v masce se zaŁal chechtat, aś mu hoł�c� pochode� poskakovala v ruce. Odpornż sm�ch str�śce neŁekan� vystł�dal tlumenż bolestnż vżkłik. Hrab� Peter F�bry vytłe�til oŁi a ztuhl hrłzou. Jak�si nezn�m� ruka se płibl�śila k zabij�kovi s maskou a siln� mu sevłela śsta. Jenom vypoulen� oŁi prozrazovaly, śe chlap v masce sv�d� smrtelnż z�pas a louŁ� se se śivotem.
Najednou se zhroutil na zemjako pod�atż dub a hrab� si aś nyn� v�iml kaluśe krve pod n�m. Chlap se svalil na błicho a pochode�, kterou drśel, mu vypadla na vlhkou zem. Nezn�mż muś s dlouhżm loveckżm nośem v ruce ji zvedl a kopl do nehybn�ho chlapa. Ve sv�tle pochodn� si hrab� F�bry v�iml hlubok� r�ny pod pravou lopatkou.
"Kdo jsi?!" zvolal płekvapenż hrab� na sv�ho zachr�nce. "Jak jsi se sem dostal?!"
"Ti�eji, pane!" upozornil ho nezn�mż chlap. "Jestli je v�m śivot milż, poj�te rychle za mnou!"
Hrab� bez rozmż�len� vyskoŁil z cely a sp�chal za nezn�mżm zachr�ncem. Je�t� jednou vrhl pohled prop�chnut�ho chlapa, kterż nehybn� leśel v kaluśi krve. Plamen pochodn� osv�tloval zamaskovanou tv�ł, a i kdyś se hrab� b�l, m�l sto chut� ji stahnout. Nebyl ale Łas. Jeho silnż zachr�nce ho uś płede�el o poł�dnż kus cesty.
Hrab� za n�m let�l jako na kł�dlech. NeŁekanż z�blesk svobody a neuv�łitelnż zvrat v jeho zoufal� situaci mu op�t vr�til ztracenou nad�ji na z�chranu.
Ohl�śel se dozadu, zda se za nimi neśene smeŁka banditł koŁ�ho Petera. Nikoho ale nezahl�dl. Jenom ne��astn� d�vky v nespoŁetnżch cel�ch jeskynn� chodby zoufale natahovaly ruce a prosily o pomoc. Hrab� matn� vid�l jejich ne��astn� vyhubl� tv�łe, ze kterżch mnoh� byly velmi mladiŁk�, nevinn� a kr�sn�. Sv�ralo mu to srdce, kdyś se setkal s jejich beznad�jnżma, zoufalżma, pros�c�ma oŁima, ve kterżch se navzdory stra�n� tm� a chladu zraŁilo tolik z�bleskł touhy po svobod� a z�chran�! Copak je tady mohou zanechat v takov�m stra�n�m stavu, napospas zhżralżm a krutżm zloŁincłm z Fłz�ru?! "Hej, pł�teli!" vykłikl hrab� tlumenżm hlasem. "PoŁkej chv�li! Mus�me vysvobodit ta ne��astn� stvołen�! Nemłśeme płipustit, aby je ti proklet� pas�ci."
"To nejde!" okłikl ho zachr�nce. "Jsme st�le ve smrteln�m nebezpeŁ�! Tyhle śelezn� mł�śe holżma rukama i tak nevyl�meme! Poj�te rychle, milostivż pane, jestli si chcete zachr�nit vlastn� śivot!"
Hrab�ti se zatoŁila hlava, kdyś ve sv�tle pochodn� zahl�dl hluboko ve skaln� rozsedlin� p�nit se vody podzemn� łeky. Ta Łist�, modrozelen� bystłina omżvala śchvatn� kr�pn�kov� v�nce a mohutn� skaln� płevisy. Zanechali za sebou dłev�n� schodi�t� a dunivou ozv�nu podzemn� łeky. Jeho spoleŁn�k se jen taktak procpal, śzkou skaln� puklinou.
"Jak se jmenuje�, pł�teli?" ozval se hrab�. "Zachr�nil jsi mi śivot! Jsem tvżm dluśn�kem aś do konce śivota!" "Jmenuju se Samko Chrt, pane! Zat�m jsme je�t� tady a nic jsme nevyhr�li! V roklin� m�m płiv�zan�ho siln�ho kon�, kterż jedinż n�s młśe zachr�nit. Mus�me se dostat do nejbliś�� osady, odpoŁinout si, pos�lit se a vydat na cestu do �achtic!" "Ty zn� �achtice! Snad nejsi odtud?!"
"Ne, urozenż pane! Jsem pandurskżm velitelem Temat�n�, ale ti dva ��blov� m� unesli tak j� mo pod hradem!"
"Kdo prop�chnul toho druh�ho lotra? To si nezaslouśil!"
"Musel jsem ho zlikvidovat, protośe by m� na m�st� zabil, urozenż pane! M�m jeho kon�.
"UrŁit� se sem spolu vr�t�me, Samko! Nemłśeme tady nechat ta ne��astn� d�vŁata napospas t�m lotrłmm! Nechce se mi ani v�łit, śe se na Tśzeru p�ch� takov� hrozn� zvrhlost! Je to neuv�łiteln�.
KoneŁn� vyb�hli z jeskyn� a oslepilo je ostr� sv�tlo, kter� se tłpytilo v lesknouc�m se sn�hu. Vzduch byl mrazivż a hrab� ho vdechoval plnżmi dou�ky, jako by se tam v t� pekeln� jeskyni dusil. Je�t� jednou pohl�dl nahoru, kde se nad strmou roklinou vyp�nal Fśz�r, a za�atou p�st� pohrozil v�em, kteł� ho ovl�dali.
Podezłen�
Pro�ediv�lż hajnż, jehoś h�jovna st�la płikrŁen� v hlubokżch hor�ch pod Temat�nem, se vracel od Hr�dku. Kdyś na�el chlapy, kteł� nakl�dali na san� stromy, s�m jim pomohl a potom sp�chal do star� h�jovny. T�il se na dv� sestry, kter� vzal pod svou stłechu. Jejich pł�chod śpln� zm�nil jeho poustevnickż śivot uprostłed hor. VyŁistily h�jovnu k nepozn�n�, zaplavily ji svżm radostnżm sm�chem a nezlomnżm optimizmem, a tak zahnaly jeho dlouholetou samotu.
Płemż�lel nad pilnżmi d�vŁaty, jeś płijal jako vlastn� aś do�el zasn�śenou horskou stezkou ke strm�
rokli. Nazżvali ji �ertova roklina, nebo� na jej�m zalesn�n�m śpat� se skrżval zr�dnż skalnatż zlom, na kterż jiś mnoz� doplatili śivotem, protośe neznali past jeho stra�n� proopasti. Nad roklinou se majest�tn� vyp�naly borovice.
VykroŁil vpłed, a uś se cht�l vydat strmou stezkou nahoru, kdyś najednou zakopl nohou o n�co m�kk�ho. Płed n�m na zasn�śen� mżtince leśelo nah� t�lo d�vŁete, stra�liv� zmrzaŁen� a se zoufalżm vżrazem v obliŁeji. Hajnż se zhrozil, krev se mu navalila do u�� a na Łelo mu vystoupil studenż pot. S hrłzou hled�l na d�siv� otekl� nohy a zohaven� z�da d�vky. Sklonil se nad n� a ztuhl. Hlubok� r�ny po biŁov�n� a trżzn�n� podlit� krv� a pokryt� krvavżmi strupy, byly jasnżm dłkazem krut�ho muŁen�.
Płevr�til ji na z�da a d�val se na znetvołenż obliŁej. Aś nyn� poznal ne��astnou kr�snou Ester, kter� slouśila na Temat�n� pouze n�kolik tżdnł. Vzpomn�l si na rozhovor s kapit�nem hradn� pos�dky. Ptal se ho, proŁ je Ester v tak �patn�m stavu, a nechtel v�łit, kdyś mu kapit�n vypr�v�l, jak� zv�sti koluj� o krut� Ann� Rosin� Listiusov�.
Kdyś te� bezmocn� a bezradn� st�l nad bezduchżm, utżranżm t�lem mlad� Ester a c�til divok� bu�en� srdce, Ł�m d�l t�m v�ce poci�oval vżŁitky sv�dom� nad vlastn� naivitou a lhostejnost�. Kapit�n m�l płece jen pravdu! Ach, bośe! Jak� zvr�cenost a bestialita! Nejen krvav� Łachtick� pan�, ale i posedl� hrab�nka Listiusov� vraśd� nevinn� d�vŁata?!
Rukou si otłel pot z Łela, pokłiśoval se, chytil t�lo Ester a hodil si ho na ramena. Nebylo t�śk�, zato studen� a ztuhl� jako kus ledu. Mr�z a sn�h zabr�nily
mrtvoln�mu rozkladu. S n�mahou vystupoval po strm� stezce �ertovy rokliny. Kdyś do�el na jej� śpat� a dostal se aś na okraj borovicov�ho lesa, letmo pohl�dl do hlubok� propasti. Jedin� odtud mohl vrah nebo jeho pomocn�k svrhnout umuŁen� t�lo dolł v nad�ji, śe uś ho nikdy nikdo nenajde.
Zt�śka kr�Łel a v hlav� mu v�łily d�siv� płedstavy muŁen�, kter� musela d�vka vytrp�t. KoneŁn� se mezi stromy uk�zala zasn�śen� h�jovna.
Opatrn� polośil bezduch� t�lo na lavici pod pł�stłe�kem h�jovny a potichu otevłel dvełe do płeds�n�. Ve�el do kuchyn�, ale zn�m� tv�łe nena�el. Nahl�dl do jednoho pokoje, do druh�ho i do komory, ale Zuzka a Hanka nikde nebyly.
Prohledal znovu skromnou h�jovnu a nahl�dl i do chl�va, dokonce i do kurn�ku, zda se tam neschovaly. Kdyś je ale nena�el ani na vo�av� płd�, kde prohledal kopy sena, zmocnila se ho stra�liv� płedtucha. Unavenż si sedl na �irokż dłev�nż tr�m, zabołil hlavu do dlan� a v polo�eru, kter� se kolem n�ho rozprost�ralo, se rozplakal jako malż chlapec.
Na zachmułen�m Temat�n�, v hradn�m pal�ci, bylo velmi ru�no. Hrab�nka se spoleŁn� s hrbatou komornou a dv�ma novżmi dłv�rnicemi Erśou Kardo�ovou a Helenou KoŁi�ovou vesele bavily.
Dv� star� babizny, kter� najala do sluśby ve Vrbov�m, kde se na ni nalepily, byly uś druhż den na Temat�n�. Za tu kr�tkou dobu se velmi dłv�rn� sbl�śily nejen s hrbatou Katou, ale zejm�na s marnivou a krutou Listiusovou. Ta ale ani netu�ila, śe je�t� ned�vno oddan� plnily pł�kazy Alśb�ty B�thoryov� płi jej�ch
ukrutnostech, pro n�ś by m�ly viset na �ibenici nebo shołet zaśiva na hranici. Urozen� pan� Rosina se na�t�st� nezaj�mala o jejich minulost. Jenom ona sama v�d�la, jak sej� vr�tila dobr� n�lada a chu� do śivota, kdyś se s nimi sezn�mila. Płi prvn� pł�leśitosti ihned pochopila, śe jsou v�rn�, oddan� a r�dy se bav� muŁen�m a utrpen�m nevinnżch. To j� na t�ch odpornżch, starżch a �karedżch babizn�ch nejv�ce imponovalo. Obavy m�la jen z neŁekan�ho n�vratu Stanislava Thurza, jej�ho tvrd�ho a neśprosn�ho manśela. M�la ale v�e płipraven�, kdyby ji płekvapil n�hlżm a neŁekanżm pł�chodem. Byla si jista, śe ho uchl�chol� a zahraje divadlo, śe mu odpustila jeho surovost a bezcitnost. Vśdy� se vlastn� nic nestalo. �lo jenom o mal� nedorozum�n�. Bude se s n�m v�niv� milovat, aby zcela zahnala vichłici podezł�v�n� a obvi�ov�n�.
Jen co se spoleŁn� s babicemi najedly v s�ni pal�ce, dala si pan� płedv�st dv� ne��astnice, kter� ty Łarod�jnice płivedly na hrad asi płed hodinou. Prż je na�ly v nedalek� h�jovn�, kdyś se cht�ly sezn�mit se zdej��m hajnżm. Nena�ly ho v�ak doma, ale tyto dv� pob�hlice rabovaly v jeho chalup� jako hyeny. Ple�at� Ko�i�ka płiznala, śe kdyby je nebyly n�sil�m vyt�hly z h�jovny, v�echno by ukradly a h�jovnu by zap�lily. Listiusov� se nestarala ani v nejmen��m, zdaje to pravda, nebo ne. Pro ni bylo dłleśit�, śe m� op�t pł�leśitost ukojit svoji zvr�cenou touhu na dvou niŁemnżch sluśk�ch!
"Tak to jste vy, holubiŁky!" płiv�tala je zastłenżm hlasem hrab�nka Listiusov�. "Jak jste se opov�śily vyrabovat m�ho nejlep��ho hajn�ho?! V�te, co v�s za to Łek�?!"
Nevinn� sestry na ni upłely zoufal� oŁi a rozplakaly se. Cht�ly se br�nit a n�co ł�ct na svoji obhajobu, ale Kardo�ov�, a hlavn� siln� KoŁi�ka je umlŁely dł�v, neś mohly otevł�t śsta. Aby se co nejv�ce zavd�Łily sadistick� Listiusov�, fackovaly je a tahaly za vlasy.
Listiusov� se zaŁala nepłirozen� sm�t a vżskat, coś pro dv� stałeny z �achtick�ho hradu nebylo nic nezvykl�ho. Dobłe znaly zpłsoby a my�len� osam�lżch urozenżch śen, u kterżch se tak vżrazn� projevovaly sadistick� sklony a zvr�cenost. Proto tżraly d�vŁataje�t� krut�ji. Ty kłiŁely bolest� a cht�ly ut�ci, ale babizny je chytily a za vlasy odt�hly płed pohodln� kłeslo Listiusov�. D�vky se br�nily, kopaly a h�zely sebou jako spla�en� veverky, ale t�m je�t� v�ce dr�śdily zułivou KoŁi�ku a Kardo�ovou. Ty si s nimi um�ly poradit a Listiusov� se n�ramn� bavila. Star� hrbat� Kata st�la u n� a jenom se s ś�klebem na ohyzdn� tv�łi d�vala a tleskala rukama jako nepł�Łetn�.
Kdyś Listiusov� vid�la jejich vzdorovitost a neśstupnost, zvedla ruku s biŁem a chladnżm hlasem se na n� obołila:
"Tak uś dost, pob�hlice! Płizn�v�te se dobrovoln� k tomu, płi Łem v�s moje nejv�rn�j�� sluśebnice płistihly, nebo ne?!"
"Milost, urozen� pan�, pros�m v�s, smilujte se!" kłiŁela zoufale Hanka. "Jsme śpln� nevinn� a tyhle star� babizny si na n�s v�e vymyslely jen proto, śe n�s znaj� je�t�."
Ple�at� KoŁi�ka j� zacpala śsta a druhou rukou ji uhodila do tv�łe.
"Ty pra�iv� feno! J� ti d�m star� babizny, aś se zalkne�! Tady m�! Jak to mluv� s na�� urozenou pan� Copak nev�, śe co pan� łekne, to je svat�?!"
Op�t uhodila d�vŁe po tv�łi, aś se j� z nosu spustila krev. Listiusov� se zaŁala chechtat jako nepł�Łetn�, ale najednou płestala, jako by u�al, a vy�etłov�n� pokraŁovalo:
"Cht�ly jste vykr�st h�jovnu a zap�lit ji, vy pob�hlice?! V�te, co v�s podle z�kona Łek�?!"
"To nen� pravda!" vykłikla zlomenżm hlasem Zuzka. "Vyslechn�te n�s, urozen� pan�, a d�te n�m za pravdu! Tyhle dv� star� śeny slouśily płedt�m u."
"Nedrśkuj, ty pra�iv� potvoro!" zakłikla ji star� Kardo�ov� a surov� j� zacpala śsta. "Odpov�dej milostiv� na to, na co se t� pt�, a nevymż�lej si bohapust� lśi, nebo ti jazyk zdłev�n�!"
"Pevn� je drśte, aby se ani nepohnuly. Ty jim vyhr� �aty, Kato, ale poł�dn�!"
Jen co zahl�dla jejich obnaśen� nohy, jako posedl� je zaŁala �lehat velkżm biŁem, nejdł�ve jednu, potom druhou a płitom se sm�la a jeŁela. Jej�ho pł�kladu n�sledovaly v�echny tłi star� babizny a jejich skłehotavż sm�ch se m�sil se zoufalżmi vżkłiky ne��astnżch sester. Krut�, odporn� divadlo nem�lo konce. Nelidsk� poŁ�n�n� z�kełnżch śen se stup�ovalo do nepł�Łetnosti a byly by nevinn� sestry umuŁily k smrti, kdyby najednou n�kdo nezabouchal na dvełe. Ani neŁekal, zda otevłou, a vtrhl dovnitł. Vysokż, urostlż voj�k se zastavil uprostłed pokoje a velkżma, zd�enżma oŁima hled�l na płekvapen� babizny, na hrab�nku i na uboh� sestry. "Ale, ale, urozen� pan�!" napom�nal ji s śsm�vem, "copak jste uś zapomn�la, jak v�s pan manśel posadil do śal�łe, kdyś se płed tłemi dny neŁekan� vr�til? Co to tady zase vyv�d�te?!"
"Jak ses opov�śil, VavłinŁe?!" okłikla ho pan�, ale velmi n�śn�, a odhodila velkż biŁ na zem. "Copak nev�, śe m� nesm� nikdo vyru�ovat, kdyś se bav�me s mżmi Pł�telkyn�mi?!"
"Moje drah� Anno Rosino!" łekl j� blahosklonn�. "Kapit�n hradn� pos�dky se sem chyst� płij�t i s dal��mi, aby se płesv�dŁili, co je pł�Łinou zoufalżch vżkłikł a n�łkł, kter� se rozl�haj� aś na doln� n�dvoł�! Płi�el jsem v�s jenom pł�telsky varovat, abyste se vyhnuly tomu nejhor��mu."
"Ten prokletż b�d�k!" ulehŁila si rozru�en� hrab�nka, płistiśena płi Łinu. "D�kuji ti, drahż młj VavłinŁe, za upozorn�n�. Ty jsi moje z�chrana, młj drahż! Jsi młj druhż and�l str�śnż!"
Objala ho a zaŁala n�ruśiv� l�bat. Babizny se �klebily a muŁen� sestry jenom odvracely zrak. V�e�, kter� ji pohltila płi biŁov�n�, nyn� vzplanula v jej�m smysln�m t�le a nemohla se br�nit jej�mu niŁiv�mu ohni. Vavłinec se ale jemn� vymanil z jej�ho objet�:
"To uś staŁ�, moje drah� pan�! Mus�m se rychle vr�tit na stanovi�t�, aby m� kapit�n nepodezł�val. Bu�te opatrn�j��, protośe se kaśdou chv�li młśe vr�tit v� pł�snż manśel!"
"D�kuju ti je�t� jednou, młj drahż, jsi ke mn� velmi pozornż. Kato, płines m�ec s duk�ty! A ty, VavłinŁe, vyłi� tomu niŁemovi, kterż na m� Ł�h� jako na hyenu, i v�em ostatn�m, śe leś�m v horeŁce a blouzn�m, br�n�c se zoufalżmi vżkłiky proti płeludłm, kter� m� pron�sleduj�. �ekni jim, a� se za m� modl�, aby m� dobrotivż Błh vyl�Łil z t�to stra�n� choroby."
Hrbat� komorn� płinesla velkż m�ec se zlatżmi duk�ty a rozv�n�n� hrab�nka vyplatila płede v�emi Vavłincovi na ruku tłicet zlatżch, aś mu skoro oŁi z dłlkł vyskoŁily.
"Tady m�, co ti pr�vem patł�, młj drahż VavłinŁe! Dobłe si je schovej, aby t� neobvinili, śe zajid�skż gro� mi podl�z�!" sm�la se znovu hrab�nka a pol�bila ho
pł�mo na śsta. "Te� b�ś, aby se v�e neobr�tilo proti mn� a proti tob�. Ud�lej to tak, jak jsem ti łekla!"
NedoŁkav� otevłela dvełe a n�śn� ho vystrŁila ven. płibouchla je, zamkla, a jen co se obr�tila, propukla v nespoutanż sm�ch, aś se vylekaly i tłi star� sluśebnice. Popo�la k vystra�en� Zuzce, chytila ji za dlouhż cop a zaŁala ji vl�Łet po zemi. D�vŁe kłiŁelo bolest�, protośe j� natekly nohy a to j� zpłsobovalo krutou bolest. Podałilo sej� vytrhnout z krutżch rukou Listiusov� a s n�mahou se postavit. V sebeobran� se na ni vrhla a povalila ji na zem. Hrab�nka załvala bolest�, ale stałeny j� uś b�śely na pomoc.
Ple�at� KoŁi�ka chytila Zuzku za vlasy, strhla ji k sob� a zaŁalaji ml�tit. Jej� ne��astn� sestra płib�hla ke dveł�m a cht�la je odemknout. Hrbat� Kata s Kardo�ovou j� v tom ale zabr�nily a zkroutily j� ruce. Mezit�m se k smrti uraśen� hrab�nka zvedla ze zem� a vykłikla:
"Odkli�te z cesty ty pob�hlice, ale hned!"
Vystra�en� Zuzka, kter� sotva st�la na oteklżch noh�ch, potrhanżch tvrdżm biŁem, oŁek�vala s hrłzou svłj konec. �p�nliv� hled�la na hrab�nku a cel� t�lo sej� tł�slo jako osika. Kdyś vid�la, śe Listiusov� znovu pozvedla velkż biŁ a ohnala se po n�, ztratila v�dom�. Zhroutila se na zem jako pod�at� jablo� a złstala nehybn� leśet. Listiusov� vykłikla zd�en�m a pustila biŁ z ruky.
Jako by byl do n� hrom udełil. Najednou ji zvr�cen� v�n� opustily a zaŁala stł�zliv� uvaśovat. Vylekala se, zda d�vŁe neskonŁ� stejn� jako płed n�kolika dny kr�sna Ester. S hrłzou si chytila hlavu do dlan� a zaŁala nepł�Łetn� kv�let. Komorn� k n� płib�hla, ti�ila ji jako mal� d�t� a hladila ji po kr�snżch vlasech. Zoufal� Hanka, kterou drśela Kardo�ov� u dveł�, jenom vytłe�tila
oŁi. Hrab�nka se koneŁn� postavila a zm�n�nżm hlasem tłem babic�m rozk�zala:
"Płive�te tu ne��astnici k śivotu a postarejte se o ob�! Odkli�te je odtud, ale rychle! Uś je nechci ani vid�t!"
Zoufalż hajnż sed�l na �irok�m tr�mu a v ruce sv�ral silnż provaz. Byl rozhodnut skoncovat se śivotem, kterż pro n�j uś nem�l ś�dnż smysl. Co si poŁne bez t�ch dvou veselżch a pracovitżch d�vŁat?! Jakż osud je młśe Łekat na Temat�n�, kde vyv�d� krut� hrab�nka Listiusov�?! Siln� sevłel provaz, postavil se a hledal m�sto na pł�Łnżch tr�mech, kde by ho zav�sil. Najednou zaslechl kroky a vz�p�t� n�kdo zabouchal na vrata.
Odhodil n�stroj smrti a sp�chal dolł, jako by do n�ho hrom uhodil. Klep�n� a bouch�n� se ozżvalo Ł�m d�l nal�hav�ji, aś se mu zd�lo, śe si pro n�j płi�la sama smrt nebo pan�t� dr�bov�.
"Kdo je to?!" zvolal. "Co se d�je?!"
"Otv�rej, Jozefe!" zaslechl zpoza dveł� zn�mż hlas. "Co se s tebou stalo? Snad nesp�?!"
KoneŁn� do�el ke dveł�m, odemkl je a otevłel. Kdyś uvid�l urozen�ho p�na Stanislava Thurza, divśe płekvapen�m neupadl.
"V�t�m v�s, Va�e Urozenosti! A� v�s Błh ochra�uje a śehn� v�m! Poj�te hned d�l a sedn�te si u m�! Byl jsem nahołe na płd�, kdyś jste r�Łil zabouchat na dvełe. Proto jsem v�m nemohl ihned otevł�t."
"Nezamlouvej to, Jozefe," odseknul mu Thurzo odm�łen�, "rad�ji mi vysv�tli, co m� tohle znamenat?!"
Płi t�ch slovech se r�zn� otoŁil a prstem uk�zal na zohaven�, nah� t�lo mlad� Ester. Vtom hajnż zahl�dl i Urbana, kterż byl r�dcem hrab�te Stanislava Thurza.
Chodil za n�m jako st�n a byl jeho pravou rukou. Dobłe se znal i s hajnżm, ale kdyś zahl�dl obnaśen�, zkrvaven� t�lo, nataśen� na lavici pod pł�stłe�kem h�jovny, vzdychl hrłzou a vyŁ�tav� se na n�j pod�val.
"Snad si nemysl�te, Va�e Jasnosti," br�nil se upł�mn�, "śe je to moje pr�ce?!"
Hrab� Thurzo neodpov�d�l, jenom pł�snżm pohledem hled�l jednou na zaskoŁen�ho hajn�ho, jednou na bezduch�, zmrzaŁen� t�lo d�vŁete. Urban, kterż cht�l obh�jit sv�ho star�ho pł�tele, obr�til v�e na śert:
"Snad si nemysl�, Stanislave, śe by n� starż hajnż dostal chu� na d�vŁ� maso?!"
"To je�t� nemohu ł�ct, Urbane! Ale Jozef n�m to bude muset podrobn� a jasn� vysv�tlit, jinak."
"Poj�te dovnitł, urozenż pane, a sedn�te si u m�! D�me si n�co k pit�, v�e v�m vysv�tl�m, a znovu bude klid a dłv�ra jako dosud."
Stanislav Thurzo, zachumlanż v tepl�m vln�n�m kośichu a vy��van� beranici, zdoben� na boku orl�mi pery, zamraŁen� pohl�dl na mrtvolu na dłev�n� lavici a zakroutil hlavou. Nedłv�łiv� se zahled�l na rozpaŁit�ho hajn�ho a neochotn� ve�el dovnitł. Kdyś se usadili v mal� kuchyni, vyzdoben� lesn�mi trofejemi, hajnż płinesl skleniŁky a nalil do nich von�c� boroviŁku. P�nov� se nedali dvakr�t pob�zet. Płipili si s hajnżm, jako by byl jeden z nich. Kdyś jim nalil podruh�, Stanislav Thurzo, uś v lep�� n�lad�, ho płede�el ot�zkou:
"Kde jsi na�el to znetvołen� d�vŁe, Jozefe?! Musela si hrozn� vytrp�t, neś ode�la na onen sv�t, chud�rka." "V �ertov� roklin�, urozenż pane! Vracel jsem se pr�v� z Hr�dku a tam dole, pł�mo na stezce jsem ji na�el. N�kdo ji musel shodit ze strm�ho borovicov�ho sr�zu nahołe na okraji lesa. Bylo mi j� l�to, tak jsem ji vzal sem
do h�jovny. �ekl jsem si, śe jen co se naj�m, odnesu ji nahoru na Temat�n."
"Ob�v�m se, milż Stanislave," zam�chal se do rozhovoru Urban, "śe to ne��astn� d�vŁe muselo kr�tce płed smrt� viset vytaśen� za ruce. Z�p�st� m� doslova płełezan� a nohy jsou pł�ern� otekl�. R�ny po śderech biŁem nebo pruty jsou velmi hlubok�."
"To je pravda, Urbane!" płesv�dŁoval hajnż. "Prohl�dl jsem si to utżran� t�lo velmi pozorn� a płizn�m se, i kdyś jsem uś zaśil a vid�l leccos, nebylo mi płi tom pohledu v�echno jedno. Co jin�ho neś �ibenici si zaslouś� ten ��bel, kterż to nevinn� d�vŁe tak krut� zahubil?!"
"Zn� ji, Jozefe?" vypt�val se p�n Temat�na podezł�vav�. "Kde se tady vzala?! �iroko daleko tady nen� ani śiv� du�e a na hrad� by o n� museli v�d�t."
Hajnż zav�hal. Nem�l odvahu ł�ci Thurzovi, śe je to kr�sn� Ester, kterou si najala Listiusov�, jeho manśelka, ihned po jeho odchodu do Pre�purku. Byl si jist, śe by to pro n�j nedopadlo dobłe a mohl by se dostat do velkżch nepł�jemnost�, mośn� i do podezłen� z vraśdy.
"Hrom do police!" zaklel Urban, kdyś zpozoroval rozpaky hajn�ho. "Vśdy� takovżmto krutżm zpłsobem muŁili d�vky na �achtick�m hrad�. Krvav� B�thoryov� by n�m o tomto zmrzaŁen�m stvołen� mośn� mohla ł�ct mnohem v�c!"
"To je svat� pravda, urozenż pane!" płisv�dŁoval hajnż pohotov�, jen aby nemusel s pravdou ven. "ZaruŁen� je to jedno z t�ch d�vŁat, co posluhovaŁi nestaŁili pohłb�t a uklidit ze sv�ta."
"Dobr� my�lenka, Jozefe," płisv�dŁil hrab� Stanislav Thurzo uznale, "ale płece jen nere�ln�! Alśb�ta
B�thoryov� je uś tłet� tżden uv�zn�na v podzemn�m śal�łi. Tahle d�vka nemłśe bżt nebośkou tłi tżdny. Na v�Łnost ode�la maxim�ln� płed p�r dny! To młśe posoudit i l�kał!"
"Tak tedy, pokud m�m bżt upł�mnż," odhodlal se hajnż k nejhor��mu, "to d�vŁe muselo zemł�t bu� płedevŁ�rem, nebo vŁera! Płed tłemi dny jsem ji je�t� vid�l na hrad�!"
"To nen� mośn�, Jozefe!" protestoval Stanislav Thurzo. "V śivot� jsem na m�m hrad� ani nikde jinde na sv�m panstv� to d�vŁe nevid�l!"
"Je to Ester, urozenż pane!" nam�tal hajnż rozhodn�. "Kapit�n hradn� str�śe Juraj Pol�k, kterż je na��m dobrżm pł�telem, m� informoval o jej�m pł�chodu ihned druhż den potom, co jste odjel za povinnostmi do Pre�purku. Mysl�m, śe v�m pov� v�c neś j�. Mn� łekl jenom tolik, śe se s d�vŁetem �patn� zach�zelo a śe m� obavy o jej� zdrav�."
"ProŁ jsi mi to nełekl hned, Jozefe?! Tohle by m� ani ve snu nenapadlo! Co si mysl� o cel� t�to z�leśitosti?! Ale mluv upł�mn�, jako chlap!" vyb�zel Stanislav Thurzo hajn�ho a jedn�m lokem vypil von�c� silnż n�poj.
"Tak tedy, kdyś to chcete v�d�t, urozenż pane, pov�m v�m to otevłen�. Snad mi ned�te setnout hlavu, kdyś v�m łeknu na rovinu, śe ta ne��astn� Ester nena�la smrt v ruk�ch krut� Łachtick� pan�, ale na Temat�n�! Kapit�n hradn� str�śe v�m to potvrd�!"
Płi t�ch slovech Stanislav Thurzo zadrśel na chv�li dech a prudce polośil pr�zdnż poh�r na stłl. OŁi m�l vytłe�t�n� narłstaj�c�m rozŁilen�m a jeho poboŁn�k oŁek�val stra�nż vżbuch p�nova hn�vu.
"�e m� to hned nenapadlo!" zasyŁel tlumenżm hlasem. "V�d�l jsem, śe jsi chlap na sv�m m�st�, Jozefe,
a mohu se na tebe vśdy spolehnout! Jestli je to pravda, co jsi nyn� łekl, bohat� se ti odm�n�m!"
"Jen klid, Stanislave!" m�rnil ho poboŁn�k Urban. "Je nutn� si v�e velmi dobłe promyslet a ov�łit. Je to velmi v�śn� obvin�n�. Pokud na Temat�n� n�kdo tżr� a vraśd� nevinn� d�vŁata, m�me se Łeho ob�vat od vrchnosti i od poddanżch."
"Na va�e zdrav�, urozenż pane!" płip�jel mu hajnż, kterż mezit�m nalil boroviŁku do p�nova i sv�ho poh�ru. "A taky na tvoje, Urbane! A na na�e dobr� a pevn� pł�telstv�!"
Stanislav Thurzo uchopil poh�r, pł�sn� pohl�dl na hajn�ho a jedn�m lokem ho vypil do dna. Pak r�zn� vyskoŁil ze śidle a popo�el ke dveł�m.
"Złsta� tady, Urbane, dokud se nevr�t�m! Chci se płesv�dŁit, co se za m� nepł�tomnosti nahołe na hrad� d�je. Vr�t�m se spolu s kapit�nem, abychom m�li dłv�ryhodn�ho sv�dka!"
Zabouchl za sebou dvełe a poboŁn�k Urban s hajnżm złstali sed�t za stolem jako płikov�ni. Nejdł�ve si jenom n�m� vym�nili pohledy, potom Thurzłv dłv�rn�k spustil:
"ćaljsi do śiv�ho, Jozefe. Obdivuju tvoji odvahu a stateŁnost! Na tvoje zdrav�!"
"I na tvoje, Urbane. Kapit�n m�l płece jen pravduf| Aj�, starż osel, jsem mu tehdy nechtel v�łit. Je�t� jsem; ho zesm�nil, śe moc pije."
"No, nen� to s n�m tak nejhor��! Je to spolehlivż chlap, ale obŁas si płihne. Mus�m ti ale dłv�rn� ł�ct, śe t�mto Łinem jsi si na smrt znepł�telil tu jeho zhżralou, nev�rnou Łarod�jnici ze �intavy. Tedy, m�m na mysli urozenou Annu Rosinu Listiusovou!"
"To mi nemus� płipom�nat, Urbane! Rad�ji mi
vysv�tli, proŁ jsi m� na tu v�de�skou Łarod�jnici uś d�vno neupozornil?! ProŁ jsi star�mu hajn�mu nełekl celou pravdu? Pan hrab� snad n�co tu��?"
"Nelam si s t�m hlavu, Jozefe, a netrap se! Je l�pe, kdyś jsi płesv�dŁen, śe Listiusov� je velk� d�ma, urozen� pan� jemnżch zpłsobł a Łistżch mravł."
"Blb� śv�sty, Urbane! Je to krut�Jez�bel, kter� se neboj� smilnit s pandurskżmi a śoldn�łskżmi pan�Łky! �ekni mi pravdu, v� o tom urozenż Stanislav Thurzo?!"
"UrŁit� n�co tu��, ale je�t� se mu nepodałilo płistihnout ji in flagranti! Listiusov� je opatrn� a v�emi mastmi mazan�. V tom se j� Alśb�ta B�thoryov�, kter� uś d�vno m�la viset na �ibenici, zdaleka nevyrovn�. M� ale proti B�thoryov� velkou nevżhodu. Hrab� je na ni velmi pł�snż a tvrdż. Pokud by v�d�l o jej�m vyv�d�n�, nebo alespo� n�co tu�il, bude postupovat skuteŁn� opatrn�, nebo� af�ra s Łachtickou hyenou je st�le velmi śiv� a nevyłe�en�. UrŁit� ale nebude tolerovat jej� sadizmus tak, jak to d�lal nebośt�k N�dasdy v pł�pad� Alśb�ty B�thoryov�. Dnes jsi mu nasadil poł�dn�ho brouka do hlavy!"
Urban ochutnal ohnivż n�poj a nech�pav� pohl�dl na ztuhl�ho hajn�ho. Tomu se v oŁ�ch zaleskly slzy a st�kaly mu po tv�ł�ch.
"Co je to s tebou, Jozefe?"
"Hnus�m se s�m sob�, Urbane," odpov�d�l mu zlomenżm hlasem hajnż. "M�l jsem tady posledn� dny dv� sestry, Zuzku a Hanku, kter� slouśily u B�thoryov� a mezit�m v Pie��anech. S nimi se młj śivot śpln� zm�nil a byl jsem na chv�li ��astnż jako nikdy płedt�m. Dnes, kdyś jsem se vracel z pochłzky a objevil zavraśd�nou Ester v �ertov� roklin�, jsem na�el dłm pr�zdnż. Zmizely beze stopy, jako by se byly do zem� propadly."
"Ty si mysl�, śe ta dv� d�vŁata by mohla. Ksakru!
ProŁ jsi to nełekl panu hrab�ti, kdyś tu byl s n�mi. Ta nemravn� bestie! Aś se Thurzo vr�t�, płjde� s n�mi nahoru na hrad a ty ne��astn� d�vky za kaśdou cen| najdeme!"
"Pokud jsou je�t� naśivu. Jsem ale starż bl�zen Urbane, śe jsem si na n� nedal lep�� pozor! Byly jako dva and�l�! Pracovit�, kr�sn�, nevinn� a upł�mn�. Utekly z pazourł Łachtick� pan� a uv�zly v rukou hyeny na Temat�n�!"
Kapit�n hradn� pos�dky na mohutn�m Temat�n� Juraj Pol�k byl v pln� pohotovosti. St�l pevn� na zasn�śen�m kamenn�m vżstupku pozorovatelny, na vrcholu mohutn�, Łtyłhrann� str�śn� v�śe. Vtom zaslechl dun�n� ko�skżch kopyt. Nap�nal zrak, ale nic nevid�l. Aś nyn�! S płekvapen�m pozoroval hrab�te Stanislava Thurza, kterż se hnal mezi hustżmi stromy pł�mo na hrad! Protłel si oŁi a prsty si prohr�bl zjeśen�, omrzl� vousy. Zaklel a honem chv�tal dolł po strmżch toŁitżch schodech. Cht�l d�t pł�kaz str�śi, aby zatroubili k slavnostn�mu płiv�t�n� urozen�ho p�na, tak jak se patł� po dlouh�m lovu. Neś ale stihl seb�hnout dolł, Thurzo uś netrp�liv� bouchal na br�nu. Kapit�n chytil pod krkem dł�maj�c�ho voj�ka, zatł�sl s n�m a załval mu pł�mo do ucha.
"Otv�rej, ty troubo, a nespi! Urozenż pan Thurzo stoj� płed branou a chce dovnitł!"
ZamraŁil se na dal�� Łtyłi voj�ky v pln� zbroji a s�m ut�kal ke vstupn� br�n� hradu. Otevłel ale jen pravou stranu a postavil se do pozoru płed hrab�tem, jehoś kł� uś netrp�liv� frkal a otł�sal si sypkż sn�h z bujne hł�vy.
"Bu�te v�t�n na hrad�, pane hrab�! Kde je celż v� doprovod a sluśebnictvo?!"
Co m� je po nich! �ekni mi rad�ji, co d�l� moje kr�sn� pan�?!"
"Prż n�hle onemocn�la a blouzn� v horeŁce. Płik�zala v�em, aby se za ni modlili. Prż to mus� d�lat v�ichni do jednoho, aby se uzdravila!" sm�l se kapit�n opov�śliv�.
"Onemocn�la, ł�k�?!" zas�p�l hradn� p�n neŁekan�. "Tedy onemocn�la! Vśdy� j� ji uś vyl�Ł�m, urozenou d�mu Listiusovou!"
Kapit�n se zadostiuŁin�n�m pohl�dl na sv�ho p�na a doprov�zel ho pohledem aś k horn�mu n�dvoł� pod pal�cem, kde Thurzo r�zn� seskoŁil z kon�.
Hrab�nka Listiusov� leśela po posledn�ch orgi�ch na posteli, obleŁen� v jemnżch vy��vanżch �atech. Znud�n� se d�vala na modrż hedv�bnż baldachżn, kterż ze Łtył stran lemoval jej� velkou postel. V�echny babizny płed chv�l� vyhnala ze sv�ho pokoje a jeŁela hrłzou jako smyslł zbaven�. Po chv�li ji z�chvat zułivosti płe�el, ale st�le si kousala rty a v bezmocn� zułivosti vykłikovala jak�si nesrozumiteln� zakl�nadla. Byla ne��astn�, śe j� płekazili vynikaj�c� z�bavu s t�mi dv�ma kłepelkami, kter� Ji tak moc płitahovaly. Tak to jim tedy v�em spoŁ�t�! Za chv�li usnula. Najednou se dvełe v jej�m płepychov� zał�zen�m pokoji rozlet�ly a dovnitł se vł�til rozŁilenż a zadżchanż hradn� p�n Stanislav Thurzo. Jako blesk płiskoŁil k baldachżnu a prudce zatł�sl velkou Postel�.
"Sp�te, moje nejdraś��, spink�te, vy rozko�n�, smysln� nevi��tko?!" załval na ni podr�śd�n� a znovu zatł�sl veikou postel�. "Jak� sny se v�m zdaj�, moje nejkr�sn�j�� holubiŁko?!"
Nic netu��c� mlad� śena se nesm�rn� vylekala a kłikla hrłzou.
"Jak se opovaśujete ru�it m� ze sp�nku takovżm neomalenżm a grobi�nskżm zpłsobem?!"
"Odkdy sp�te płed ob�dem, moje nejdraś�� Anno Rosino?! Snad nejste nemocn�?!"
"Jsem velmi nemocn�! A młj milovanż manśel m� cel� dny nech�v� samotnou na tomto proklet�m hrad�! Kdyś se koneŁn� vr�t�, div mn� nena�leh� karab�Łem, kdyś m� najde v posteli!"
"To jedin� si zaslouś�te a potłebujete to jako słl, velect�n� hrab�nko Anno Rosino! Jestli se v�m na Tema-t�n� nel�b�, młśete se ihned sbalit a vr�tit se k otci do V�dn�! Nic v�m nestoj� v cest� a j� v�m v tom br�nit nebudu!"
Zm�łil si ji nen�vistnżm, podezł�vavżm pohledem, płiskoŁil ke dveł�m, vytrhl kl�Ł ze z�mku, otevłel je a pak se na ni obołil:
"Zat�m ale złstane� tady, hyeno! A neś se vr�t�m, młśe� si nechat zd�t rłśov� sny o v�de�sk�m dvoru! A abys mi neul�tla, nech�m t� hl�dat tuctem spolehlivżch voj�kł v Łele s kapit�nem, jemuś bys nejrad�ji oŁi vy�kr�bala, Łarod�jnice jedna!"
Tł�skl dvełmi, zamkl je zvenku a neś se Anna Rosina vzpamatovala, nebylo po n�m ani stopy. Vykłikla jako zran�n� vlŁice a bezmocn� sebou zaŁala na posteli h�zet. Vz�p�t� vyskoŁila a let�la ke dveł�m. Chytila za kliku a cht�la otevł�t. Kdyś zjistila, śe ji Thurzo zamkl jako nejposledn�j�� sluśku, kter� by se zdr�hala s n�m str�vit noc, bezmocn� zaŁala bouchat za�atżmi p�stmi na dvełe.
"Zbab�lŁe a chl�pn�ku!" kłiŁela zoufale, i kdyś v�d�la, śe ji nemłśe sly�et. "Cel� dny jsem na tebe Łekala
a." NestaŁila dokonŁit, ztratila rovnov�hu a svalila se na m�kkż koberec. Za dvełmi jej�ho pokoje bylo sly�et tlumenż lomoz a po n�m se rozhostilo zlov�stn�, skliŁuj�c� ticho.
Kapit�n hradn� pos�dky Temat�na spoleŁn� s hradn�m p�nem cv�lali zasn�śenżm lesem, kterż se rozprost�ral na v�echny strany pod zachmułenżm, tichżm hradem.
"Poslouchej m�, Juro!" płeru�il mlŁen� hradn� p�n. "M�la urozen� pan� v posledn�ch dnech na hrad� mlad� d�vŁe, kter� najala do sluśby? Nepamatuji si vłbec na ś�dnou takovou sluśku, neśjsem odjel do Pre�purku!"
"Ctihodnż pan hrab� m� złejm� na mysli kr�snou Ester, kterou si pan� najala ihned po va�em odchodu. To d�vŁe na hrad� slouśilo, ale nezach�zelo se s n�m nejl�pe."
Stanislav Thurzo podezł�vav� pohl�dl na kapit�na hradn� pos�dky, ale nełekl uś ani slovo. Płed nimi mezi stromy se krŁila skromn� h�jovna, zasypan� sn�hem. Thurzo zastavil kon�, seskoŁil a ukazuj�c prstem na zmrzaŁen� t�lo, kter� leśelo na lavici płed h�jenkou, odm�łenżm hlasem zaŁal vy�etłovat kapit�na:
"Je to ta, o kter� jsi mi ł�kal?!"
"To je ona, urozenż pane! Bośe młj, tak kr�sn� d�vka! Kde jsi se tady vzala v tak stra�n�m stavu, Ester?!" zalomil kapit�n rukama. "Ne��astn� d�vŁe! Tak pracovit�, śsluśn� a skromn�! V�ichni jsme ji m�li r�di pro Jej� zvonivż sm�ch a srdeŁnost. To je neuv�łiteln�!"
Kapit�n s narłstaj�c�m odporem pohl�śel na zmrzaŁen� t�lo. Aś nyn� si musel upł�mn� płiznat, śe Ester miloval! Nebyl do n� jenom bl�zniv� zamilovanż, ale miloval ji celżm svżm srdcem! Do smrti si to bude vyŁ�tat!
V t� chv�li se dvełe h�jenky otevłely a naproti ji vy�el starż hajnż Jozef spoleŁn� s Urbanem.
"Vzne�enż młj pane, dovolte mi płipomenout, śe to d�vŁe muselo vytrp�t nevżslovn� muka, neś se odebralo na onen sv�t. Je to vid�t na jej�ch noh�ch i na z�dech!"
"A prsa jako by j� trhal vlk! Je to stra�nż, odpornż pohled!" płidal se tajemn�k Urban.
"U sta hromł, Urbane!" zaklel Stanislav Thurzo. "Jestli se tohle stalo na Temat�n�, mus�m se ob�vat nejvy���ho kr�lovsk�ho soudu!"
"Jestliśe takov�to zv�rstva d�l� tvoje lehkov�śn� manśelka a jestli se dok�śe, śe to d�vŁe sprovodila ze sv�ta ona, potom jsou tvoje obavy zcela opr�vn�n�!"
"Hyena!" ulevil si Stanislav Thurzo v rozŁilen�. "Kdyby m� k n� nev�zala pł�saha płed olt�łem, nat�hl bych ji na skłipec jako divokou svini, dokud by se ke v�emu nepłiznala!"
"A neud�lala to poprv�, urozenż pane!" rozhołŁil se neŁekan� kapit�n hradn� pos�dky. "Jenom si vzpome�te na ty pł�pady, kter� v�s płivedly do zoufal� situace! Tehdy jste se taky zapł�s�hl, śe ji pośenete płed soud a ud�l�te r�znż konec jej� posedlosti!"
"V�m, Juro. Nemus� mi to vyŁ�tat, protośe jestli za touto brut�ln� vraśdou stoj� ta bestie a dok�śu j� to, pośenu ji płed soud s�m!"
"Pokud to neud�lala ona, Stanislave," popichoval ho Urban s neskrżvanżm zadostiuŁin�n�m, "kdo jinż by se takov� do nebe volaj�c� brutality mohl dopustit?! Mimoto Anna Rosina uś m�la probl�my pro svoje sklony k sadizmu i ve vlastn� rodin�."
"Pr�v� proto jsem rozhodnut skoncovat s jej� bez-uzdnost� a ukrutnost�, kterou dok�śe tak �ikovn�
zast�rat! Jako śe se Thurzo jmenuju, po tomto zloŁinu uś zkrotne!"
Kapit�n se płekvapen� pod�val na hradn�ho p�na a na star�ho hajn�ho, kterż t�ś c�til, śe Listiusov� uhodila osudn� hodina. Kdyś si ale vz�p�t� vzpomn�l na dv� sestry, kter� z�hadn� zmizely z jeho h�jenky, m�l sto chut� ł�ct o sv�m podezłen� Thurzovi.
Kaśdż z pł�tomnżch, kteł� st�li na verand� śtuln� h�jovny, myslel na n�co jin�ho. Tajemn�k Urban si byl jist, śe Thurzo svłj slib spln�, jedin� pokud se ta v�de�sk� Łarod�jnice dobrovoln� ke v�emu płizn�. A ona to nikdy neud�l�! Je rafinovan� a opatrn�, a mimoto m� tolik pł�tel, śe płed soud pośene sp�e n�jak� nevinn� d�vŁe m�sto sebe.
Aby neztratil vhodnou pł�leśitost, obr�til se k hradn�mu p�novi se slovy:
"Poj�me dovnitł, pł�tel�, a nestłjme tady v zim�! Za stolem se n�m bude l�pe płemż�let! N�co si vypijeme a poł�dn� si promysl�me, jak postupovat d�l!"
V podzemn�m labyrintu
"To uś je opravdu podezłel�, p�nov�!" prohl�sil s obavami doktor Sebasti�n, kterż sed�l za stolem v loveck� s�ni �achtick�ho z�mku. "M�m velk� pochybnosti � tom, śe n� urozenż pł�tel hrab� Peter F�bry je je�t� mezi śivżmi."
"Nepłeh�n�j, pł�teli!" okłikl ho spr�vce kostela, ofici�l �tefan Revickż. "Nemaluj Łerta na ze�! Peter F�bry je mazanż Łlov�k a v�, co chce. Mośn� m�l n�jak� tajn� pl�ny, o kterżch v�m nechtel ł�ct ani slovo!"
"To je hloupost," kroutil hlavou tlustż p�sał Pavel ��rskż, "jako kdyby mn� n�kdo łekl, śe jsem papeś! N� p�n n�m dłv�łuje, proto o v�em v�me dopłedu. Tady v �achtic�ch jsme se m�li zdrśet nejd�le dva dny a vr�tit se do Pre�purku. Uś jsme u tebe dev�tż den a po hrab�ti ani vidu, ani slechu! Nechci bżt pesimista, ale mysl�m si, śe ho n�kdo nal�kal do pasti, aby si s n�m vyrovnal śŁty."
"VylouŁeno, p�nov�!" nam�tal �tefan Revickż s optimismem. "Peter F�bry se nenech� nikżm sv�st ani zl�kat! Poj�te, dobłe poveŁeł�me a płijdete na jin� my�lenky!"
"Ob�v�m se, śe n� p�n na�el smrt v n�kter�m ze zr�dnżch propadli�� podzemn�ch chodeb. Jestli n�co hledal a neopatrn� �l�pl na padac� dvełe, nikdy ho uś neuvid�me mezi śivżmi!"
"Co chce� tedy d�lat, Sebasti�ne?" obr�til se k n�mu znepokojenż p�sał.
"Navrhuji, abychom znovu za�li do podzem� a prohledali kaśdż kout, obzvl�t� muŁ�rnu! Tam bych si cht�l ov�łit n�kter� skuteŁnosti! NaveŁeł�me se a płjdeme!" "Ty jsi bl�zen, Sebasti�ne!" protestoval p�sał ��rskż vztekle. "V�ude tma jako v pytli, zima, mr�z, hnilobnż puch v podzemn�ch chodb�ch a j� se tam m�m t�hnout na cel� hodiny! VylouŁeno!"
"Jak mysl�, Pavle," klidn� ho odbyl doktor Sebasti�n. "Młśe� złstat tady, kdyby płece jen n�kdo neŁekan� zav�tal do z�mku, a my s ofici�lem Revickżm prohled�me podzemn� chodby!"
Doktor Sebasti�n kr�Łel opatrn� �irokou chodbou, kter� vedla do pov�stn� muŁ�rny. Nevadilo mu, śe złstal
s�m, kdyś ofici�la Revick�ho odvolal kastel�n Michal Horv�th na �achtickż hrad.
Od t� doby, co beze stopy zmizel hrab� F�bry, uś n�kolikr�t prohledal muŁ�rnu a Ł�st podzemn�ch stra�idelnżch chodeb. Płistihl se płi my�lence, śe ho sem cosi płitahuje, jak�si neviditeln� pouto, jak�si tu�en� ukrutnżch ud�lost�, kter� se tajemnżm zpłsobem vtlaŁily do podzemn�ho prostranstv� jako peŁe� do roztaven�ho vosku.
Uklid�ovalo ho zvl�tn�, nevysv�tliteln� vnitłn� nap�t�, kter� mu sv�ralo srdce obruŁemi strachu i zv�davosti.
Vdechoval atmosf�ru nejistoty a hrłzy, kter� se tady, v podzemn�ch chodb�ch, doslova zhmot�ovala.
Po vlhk� zdi napravo se plazil jeho dlouhż st�n, kterż se hroziv� kroutil a natahoval v m�n�c�m se sv�tle hoł�c� pochodn�. Ohl�śel se, jestli ho n�kdo nesleduje. N�hle sebou trhl. Zaslechl p�skot a vz�p�t� uc�til n�co m�kk�ho pod pravou nohou. U vysok� zd�n� st�ny uvid�l velk�ho, spla�en�ho potkana. Jeho Łern� t�lo se na chv�li objevilo aś u n�j a odporn� zv�łe ho plesklo dlouhżm ocasem płes botu.
KoneŁn� st�l płede dvełmi muŁ�rny. Opłel se do nich silnżm ramenem a dvełe se otevłely. Vstoupil do prostorn� m�stnosti. Vzduch tady byl sv�śej�� neś v tajnżch chodb�ch. Polośil na zem velkou lucernu a popo�el k zadn� st�n� pokryt� koberci. Jeden z nich odhrnul a sestoupil do men��, mramorovżmi kachl�ky mistrovsky vykl�dan� m�stnosti, kter� byla podzemn�m ślabem spojena s muŁ�rnou. V m�lk� prohlubni bylo je�t� te� vid�t zaschlou krev, kter� se hroziv� Łernala na sv�tl�m Podkladu.
Opatrn� zaŁal ohmat�vat kobercem płikrytou Ł�st
koupelny. Najednou nahmatal cosi zvl�tn�ho. Zarazilo ho, śe se koberec podd�val na tomto m�st� tlaku jeho rukou.
Uchopil okraj koberce a zaŁal ho tahat od st�ny doprostłed muŁ�rny. S�p�l a fun�l jako medv�d, ale nepolevil. KoneŁn� se mu podałilo st�hnout koberec po cel� ��łce. Pod n�m se t�hl tajnż ślab, vedouc� z rohu muŁ�rny aś do druh� m�stnosti, kter� byla koupelnou. Po cel� d�lce byl pokryt hladkżmi kv�dry.
ZaŁal znovu tahat a jen s n�mahou se dostal aś k protilehl� st�n�. Vlhkż koberec se vlnil a l�mal, ale doktor Sebasti�n ho zkroutil, pustil na zem a płekroŁil ho. OtoŁil se a skoro hrłzou vykłikl. Uprostłed ślabu vytesan�ho do sk�ly najednom m�st� chyb�l mramorovż poklop. Prostor pod n�m vypl�ovala zkrvaven� a k nepozn�n� znetvołen� tv�ł d�vky, jej�ś vyp�chnut� oŁi se hroziv� Łernaly jako dv� propasti, pln� zaschl� krve.
S odporem a strachem si uv�domil, śe dote� �lapal po t�to zohaven� tv�łi, aniś by tu�il, co se ve ślabu skrżv�. Pootevłen� śsta d�vŁete jako by je�t� te� kłiŁela o slitov�n� a milost!
P�sał Pavel ��rskż, sed�c� v pohodln�m kłesle loveck� s�n� �achtick�ho z�mku, si spokojen� n�co mumlal a pop�jel bośskż n�poj. Ledovż sever�k se op�ral do oken z�mku a siln� s nimi lomcoval, ale to uś p�sał blaśen� chr�pal.
V krbu praskal ohe� a z velk�ho polena neŁekan� vylet�l hustż roj jisker jako ohnivż d隝. Pr�v� v t� chv�li vylezly z tmav�ho rohu s�n� jak�si temn�, stra�ideln� postavy, hroziv� pokroucen� a protaśen�. Podobaly se skł�tkłm s odpuzuj�c�mi tv�łemi a dlouhżma rukama.
S�� naplnilo jejich tlumen� vł�sk�n� a kv�len�, kter� se sl�valo s chrapotem podłimuj�c�ho p�sałe ve skliŁuj�c� symfonii.
Tajemn� postavy se otł�saly v divok�m tanci a drś�c se za dlouhat�nsk� ruce, poskakovaly kolem ohyzdn� bytosti ve volnżch, otrhanżch �atech. Bylo sly�et jejich nepłirozen� skłehot�n� a n�łek, kterż se m�nil v nespoutanż sm�ch. P�sał ani netu�il, jak� divadlo skrytżch sil se kolem n�j odehr�valo.
Pr�v� ve vedlej��m pokoji, kde se Alśb�ta B�thoryo-v� zdrśovala nejrad�ji, rodily se v jej�m zvr�cen�m srdci ty nejrafinovan�j�� zpłsoby tżr�n�, ty nejhrozn�j�� płedstavy muŁen�. Jen p�r metrł od sp�c�ho p�sałe se zhut�ovaly a vznikaly zvr�cen�, ��len� touhy po �t�st�, mladosti a kr�se.
Zd�lo se, śe rej stra�idelnżch bytost� nebude m�t konce. Jejich jekot, skłek, vł�skot a pekeln� vżkłiky prov�zen� rytmickżm, bl�znivżm tancem se stup�ovaly.
Najednou n�kdo siln� zabouchal na dvełe loveck� s�n�. Stra�en� z�hrobn�ch sil pominulo jako zlż sen a płekvapenż p�sał sebou trhl. Nev�d�l, co se d�je, a tak celż bez sebe vyskoŁil z kłesla a płib�hl ke dveł�m. Jednou rukou si prot�ral oŁi, druhou prudce otevłel dvełe a płekvapen�m skoro upadl. Płed n�m st�l v zasn�śen�m kośichu hrab� Peter F�bry. O�lehan� tv�ł, zjeśen� vlasy a unavenż pohled prozrazovaly, śe se vrac� z dlouh� cesty. Jaksi zvl�tn� se prohżbal v pase, a tak rozespalż p�sał pochopil, śe je na smrt vys�lenż a jen taktak stoj� na nohou.
"Vzne�enż pane! To se mi urŁit� jenom zd�!" vykłikl p�sał vzru�en�. "To je neuv�łiteln� płekvapen�! Objevil jste se tu tak neŁekan�, jako blesk z Łist�ho nebe!"
"Jsem r�d, śe t� vid�m, brachu!" usm�l se hrab� srdeŁn�. "K Łertu, kde jsou ostatn�?! Snad uś v�ichni nesp�? Z�mek je jako po vymłen�!"
"Stefan Revickż musel nutn� odej�t na hrad za kastel�nem a n� pł�tel Sebasti�n stra�� v podzemn�ch chodb�ch, urozenż pane! Uś jsem si myslel, śe v�s nikdy neuvid�m! Co se v�m stalo?!"
Hrab� neodpov�d�l. Ve�el dovnitł, shodil ze sebe kośich a vrazil ho płekvapen�mu p�sałi pł�mo do n�ruŁe. Ten se na sv�ho p�na nech�pav� pod�val. Hrab� se svalil do kłesla, płivłel oŁi a s ślevou zabołil hlavu do m�kk�ho op�radla.
"Płines mi j�dlo a pit�, pł�teli drahż, ale co nejdł�v, jsem hladovż jako vlk!"
"Jen malou chviliŁku strpen�, młj pane!" prosil p�sał. "Hned płik�śu kuchałi, aby se o v�s postaral! Neś v�ak płinese j�dlo, młśeme si płip�t na va�e zdrav� a płedev��m na v� neŁekanż pł�chod. Jsem nesm�rn� r�d, śe jste se vr�til śivż a zdravż!"
"P�kn� d�kuju za tvłj soucit a dobrosrdeŁnost!" usm�l se li��cky hrab�. "Tak tedy na tv� zdrav� a na zdrav� v�ech na�ich pł�tel a spojencł proti proklet� Alśb�t� B�thoryov�!"
��e zazvonily a unavenż hrab� vychutn�val znamenit� v�no. P�sał vy�el ze s�n� za kuchałem a vesele si pohvizdoval, coś nebylo jeho zvykem. Peter F�bry hled�l do pl�polaj�c�ho ohn� v krbu. Vychutn�val pł�jemn� teplo, kter� mu rozehł�valo promrzl� śdy. Aś te� : s hrłzou uv�domil, jakż kus sv�ta pro�el a jak bl�zko se k n�mu płikradla smrt. D�val se na mohutn� jelen� parohy a srnŁ� hlavy, kdyś vtom zapraskalo such� dłevo a z krbu vylet�l roj jisker. Ohnivż gejz�r hrab�te płekva pil, proto se znovu napil siln�ho v�na a uklidnil se.
V tu chv�li si na st�n� v�iml neobvykl�ho divadla. Jak�si stra�ideln� postavy, zkroucen� v bizarn�ch st�nech, tancovaly a sk�kaly, drś�c se za ruce kolem ohavn� postavy v dlouh�m, roztrhan�m pl�ti. Hrab�ti se zd�lo, śe sly�� jejich tlumenż kłik, kv�len� a zp�v. Cht�l vyskoŁit z pohodln�ho kłesla a płesv�dŁit se dotykem ruky, jestli se mu to jen zd�, nebo m� halucinace, zpłsoben� dlouhou, vyŁerp�vaj�c� cestou a nepłekonatelnou śnavou.
Rad�ji se v�ak posilnil v�nem a protłel si oŁi, jestli sp�, Łi bd�. Tajupln� bytosti v�ak sk�kaly kolem ukrutn� śeny, kter� je trhala a �kubala dlouhżmi prsty. Vtom usly�el vzd�len� vżkłiky a kv�len�. Mr�z mu płeb�hl po z�dech a zmocnila se ho hrłza. Pod�val se do krbu, kde hołel ohe�, a zd�lo se mu, śe pł�mo v ohni�ti planou ohyzdn� postavy a zakrvaven� tv�łe. Na st�n� poskakovaly podivn� bytosti a posm�valy se mu, płestośe nemohl rozeznat jejich temn�, odpuzuj�c� tv�łe. Hrłzou vykłikl.
Vtom se otevłely dvełe a do s�n� ve�el robustn� p�sał a za n�m kuchał se stł�brnżm podnosem. Z�hadn� postavy v mśiku zmizely, jako by utnul. Hrab� tłe�til oŁi na ze� i do krbu, ale uś nic nevid�l. Zmaten� se d�val na p�sałe i na tlust�ho usm�vav�ho kuchałe, kterż serv�roval na stłl von�c� pokrmy ze stł�brn�ho podnosu. Jen co se vytratil ze s�n�, pod�val se zaraśenż hrab� nedłv�łiv� na Pavla ��rsk�ho, kterż se tv�łil, jako by nic nevid�l ani nesly�el.
"Posluśte si, młj urozenż pane! J�dlo je na stole, neot�lejte, a� v�m nevychladne!"
"Poslouchej ksakru, Pavle, snad mi nechce� ł�ct, śe si nic nesly�el ani nevid�l?!"
"Nev�m, co m�te na mysli!" kroutil ��rskż nech�pav�
hlavou. "Veselż chlap�k je ten kuchał. A um� mistrovsky vałit! Takov�ho bychom potłebovali u n�s v Pre-�purku!"
"Hrome!" zanad�val hrab� a vyskoŁil z kłesla, płib�hl ke krbu a rukou ukazoval na b�lou st�nu. "Tady na tomhle m�st� se �klebila a vyv�d�la podivn� stra�idla, jak� jsem je�t� v śivot� nevid�l! Nesly�el si jejich skłe-hot a n�łky?!"
"Odpus�te, pane młj, ale nev�m, co mi zase chcete płi��t na triko! Złejm� jste unavenż, usnul jste a n�co se v�m zd�lo!"
"Starou belu, a ne śe jsem usnul! Płi pł�chodu do z�mku jsem na vlastn� u�i sly�el, jakośe mi je je�t� ne-odłezali, ten samż r�mus a zp�v! Kdyś jsem otevłel dvełe, najednou v�echno ztichlo! Chce� mi ł�ct, śe jsi nic nesly�el?"
"Vłbec nic, urozenż pane! Neś jste r�Łil zaklepat na dvełe, spal jsem jako poleno. Musel jste sly�et i moje chr�p�n�."
"No, sakra!" zaklel hrab� a sedl si za prostłenż stłl. "Bu�jsem bl�zen j�, nebo ty! Kdyś jsi ve�el s kuchałem, v�echna ta stra�idla zmizela a utichl i jejich łev. Bu� m�m halucinace, nebo tady stra��!"
"Odpus�te, urozenż pane, ale ob�v�m se, śe jste velmi vyŁerpanż. Potom vid�te a sly��te v�ci, kter� neexistuj�! Płesn� tak jako i n� pł�tel Sebasti�n."
"Kde je? ProŁ tady nesed� s n�mi?!"
"Mysl�m, śe se n� pł�tel za posledn� dny, co jste tak z�hadn� r�Łil zmizet, zbl�znil! Cel� dny stra�� v podzemn�m labyrintu pod hradem a hled� to, co vłbec nemłśe naj�t! I te�, jen co jsme se naveŁełeli, se�el, do pekelnżch chodeb, jako by mu stra�ilo ve v�śi!"
"To velmi r�d sly��m, Pavle! Doktor Sebasti�n v�, co
chce, a urŁit� nechod� do podzem� z dlouh� chv�le. Hled� dłkazy a sv�dectv�!"
"Je to bl�zen, urozenż pane! Vśdy� podzem� je pln� zr�dnżch propadli�� a jinżch n�strah. Nikdy tam nic nenajde, mośn� tak jen vlastn�, dobrovolnou smrt!"
"To je v�c n�zoru. Jak vid�m, ty rad�i holduje� dobr�mu v�nu a pohodl�, kter� ti nab�dl ofici�l �achtick�-ho z�mku! Kdyby m� ti lotrov� neunesli, d�vno bychom byli v Pre�purku a pr�ce bys m�l tolik, aś by se ti z hlavy koułilo!"
"Cośe?! Unesli v�s?! A� se propadnu, jestli je to pravda, młj nejjasn�j�� pane! V�m se n�co takov�ho nikdy nemłśe st�t! Te� uś koneŁn� rozum�m tomu, proŁ jste nebyl cel� dny k nalezen�!"
Na v�śi Łachtick�ho kostela odbila płlnoc. Velkż stł�brnż m�s�c, vykrojenż jako kus sżra, matnżm svitem zal�val zasn�śen� hory a str�n� �achtick�ho z�mku.
V podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu śdery hodin nesly�eli. Palatinovi voj�ci ve stoje podłimovali, opłeni o mł�śe śal�łe. Neklidn� sv�tlo pochodn� osv�tlovalo chladn�, nehostinn� prostory v�zen�.
Ve chv�li, kdy odb�jela płlnoc, sp�c� Łachtick� pan�, płikryta teplou pełinou, najednou vykłikla a vyskoŁila z postele. Jako by temn� s�ly zla płeru�ily jej� lehkż sp�nek a volaly ji na stra�n� orgie. Ut�kala ke dveł�m śal�łe, sevłela chladn� mł�śe a zaŁala jimi lomcovat nadlidskou silou, jako by je cht�la vytrhnout ze skaln� st�ny.
"Otevłete, pra�iv� psi! Poslouchejte, vy smradlav� potkani! Pus�te m� ven! Mus�m j�t na hłbitov, te� hned! Jak se opovaśujete sp�t na str�śi?!"
Płekvapen� śold�ci, kteł� sotva rozlepili oŁi, zaraśen� z�rali na ��lenou B�thoryovou, kter� na n� svol�vala hromy blesky. Jeden z voj�kł se ze strachu pokłiśoval, ale druhż ji r�zn� okłikl:
"MlŁ, hyeno! Copak t� na nośe berou, śe tak hrozn� jeŁ�?!"
"Ty ŁubŁ� synu!" nad�vala Alśb�ta B�thoryov�. "Ty se opovaśuje� rozkazovat mn�, v�emocn� Łachtick� vl�dkyni?! Płijde� o hlavu, ty hulv�te! Okamśit� mi otevłi dvełe, protośe mus�m b�śet na hłbitov!"
"Ta płi�la o rozum, Arp�de! Nech ji rad�ji na pokoji, jinak ti vy�kr�be oŁi!" napom�nal ho druhż. "Je snad' posedl� samotnżm satanem, pod�vej se na ni!"
"A� t� ten satan svrhne rovnou do horouc�ch pekel,' ty lotłe!" zułila Łachtick� pan�. "Jestli mi neotevłe� dvełe, prokleju v�s jako chc�plotiny a złstanou z v�s jen dva chlupat� vypasen� potkani! Okamśit� mi otevłete, na hłbitov� m� Łekaj�!"
"Kdo tam na tebe Łek�, ty bestie?!"
"Kostlivci a duchov� t�ch, kter� jsem n�siln� poslala na onen sv�t, ty hloupż idiote! Uś se tolik nevypt�vej a otevłi!" śadonila B�thoryov� a natahovala vyhubl� ruce k ustra�enżm chlapłm. Vyjeven� se d�vali jeden na druh�ho, jako by je n�kdo pra�til kladivem po hlav�. Arp�d uk�zal sv�mu druhovi na Łelo, aby mu bylo jasn�, śe se Łachtick� pan� nadobro zbl�znila.
"Urozen� pan� Alśb�to, pochopte, śe to, co ś�d�te, je ��lenstv�! N�s i v�s by to st�lo hlavu! Jd�te si klidn� lehnout a odpoŁ�vejte aś do r�na!"
"Nebude� mi porouŁet ani radit, ty ��blovo kopyto!" załvala B�thoryov� a mrskla po n�m dśb�n s vodou, kterż st�l na zemi u mł�ś�. Vylekanż Arp�d zaklel, obr�til se na sv�ho druha a zvolal:
"B�ś nahoru a vzbu� kapit�na i kastel�na, Ambrośi!
A� vid�, co tahle posedl� bestie vyv�d�! Jsme snad �tvanci, abychom tohle museli sn�et?!"
"To byl velmi zvl�tn� chlap�k!" vypr�v�l hrab� Peter F�bry sv�mu p�sałi. "Nebżt v�akjeho, sotva bych tu s tebou dnes sed�l! Ti lotłi by m� sprovodili ze sv�ta po hrozn�m muŁen�, jak vyhrośovali."
"Neodpustiteln� chyba, vzne�enż pane," vyŁ�tal p�sał pł�telsky hrab�ti, "śe jste tak zaj�mav�ho chlapa nepłivedl sem do �achtic!"
"Ten chlap znal velmi dobłe pom�ry v �achtic�ch a hodn� v�d�l i o Pre�pursk� stolici. Zmizel mi beze stopy dnes r�no u Novżch Z�mkł, kde jsme płespali. Zat�m co jsem odpoŁ�val po stra�n� cest�, vypałil se. M�l jsem s n�m velk� pl�ny."
"Mośn� v�m nedłv�łoval, urozenż pane," nam�tal p�sał, "nebo z v�s m�l strach. Kdov�, co to vłbec bylo za �peha."
"��dnż �peh by za mnou ne�el aś na Fśz�r a neriskoval by pro m� kłśi v podzemn�ch jeskynn�ch śal�ł�ch. Sl�bil jsem mu velkou odm�nu za z�chranu sv�ho śivota a on ji odm�tl! Płemż�lel jsem nad jeho poŁ�n�n�m celż den, neś jsem se dostal sem do �achtic. Nech�pu, proŁ byl tak odm�tavż."
"Tak uś se nad t�m netrapte, młj pane! Płipijme na v� ��astnż a z�zraŁnż n�vrat! Na va�e zdrav�!"
"I na tvoje, Pavle!" sm�l se hrab�. "A na na�e v�t�zstv� nad prokletou Alśb�tou B�thoryovou! Na tu nesm�me zapom�nat ani na chv�li!"
"Ach, co je n�m po t� ��len� bestii!" m�vl p�sał rukou. "Mośn� śe za tu dobu, co v�s unesli, ji uś klepla Pepka!"
Mus�me se o tom płesv�dŁit na vlastn� oŁi. Je hanba, co v�echno se tady v podzem� podnik� pro z�chranu ukrutn� B�thoryov�. Mysl�m, śe bychom se m�li hned te� vydat do śal�łe!"
"Mus�m v�s upozornit, śe do v�zen� nem� krom� pa-latinovżch lid� a kastel�na nikdo pł�stup! Je to pł�sn� nał�zen� palatina Thurza! Jeho tajemn�k Belo Rade-noviŁ se stavil na �achtick�m hrad� a kastel�n Michal Horv�th złstal bezradnż!"
"Sakra!" vyskoŁil hrab� z kłesla. "To jsi mi nemohl ł�ct dł�v?! Odkud m� tyto informace?!"
"Od ofici�la Peter a Revick�ho, kterż se stal na��m spojencem v boji proti B�thoryov�, urozenż pane!"
"V� RadenoviŁ o m� pł�tomnosti v �achtic�ch?!"
"Złejm� ano, protośe se v�s kastel�n zastal a vyzvedl va�e z�sluhy v boji proti nedostateŁn�mu trestu za ohavn� zloŁiny Łachtick� pan�!"
"Ten ��bel Thurzo! V�d�l jsem, śe od n�j nemłśu Łekat nic dobr�ho!" nazloben� zas�p�l hrab� F�bry. "Na druhou stranu jsem pł�Łinou jeho rozhodnut� j� a arcibiskup Fr��o Forg�ch. V kaśd�m pł�pad� mus�me hned te� sej�t dolł do podzem� a naj�t na�eho mil�ho doktora Sebasti�na, aby ho tam, nedej Bośe, kdosi ne-zlikvidoval jako potkana. V� dobłe, śe kdyś je zaujatż svou v�c�, zapom�n� na Łas i na sv�t kolem sebe."
"To je svat� pravda, urozenż pane, ale mysl�m si, śe kvłli n�mu do podzem� nemus�me posp�chat. Rad�ji mi je�t� łekn�te v�c o Fśz�ru. Jestli je v�śn� pravda, śe v podzemn�ch jeskyn�ch lotłi muŁ� a v�zn� des�tky nevinnżch ob�t�, pak by to znamenalo."
"V�m, co m� na mysli, pł�teli. Je to velmi v�śn� z�leśitost. Ty ne��astn� d�vky młśe zachr�nit jenom Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo. To je v�ak nełe�itelnż probl�m,
kdyś vezmeme v śvahu, śe palatin Thurzojde se svżmi, spojenci otevłen� proti n�m!"
D�vŁata v�zn�n� na Fśz�ru nemaj� nic spoleŁn�ho s �achticerm a prokletou Alśb�tou B�thoryovou'"
"O tom nejsem płesv�dŁen! Ob�v�m se, śe ten har�m tam "a Fśz�ru byl chystanż pro Alśb�tu B�thorvo-vou kdyby se ji podałilo un�st z Łachtick�ho v�zen�. Um� si, płedstavit, co by to znamenalo, kdyby se t� bestii podałilo zmizet z podzemn�ho śal�łe? Doktor Sebasti�n vyndal tlust� mramorov� dlaśdice, kter� płikrżvaly prohlube� pod vytesanżm ślabem. D�val se na obnaśen�, ztrżzn�n� t�lo d�vky s bodnżmi ranami na hrudi, boc�ch a stehnech. C�til hnilobnż z�pach, ale t�lo se je�t� nerozkl�dalo.
S n�mahou vyt�hl mrtvolu z śzk�ho ślabu. Zkoumavżm zrakem se pod�val na zohaven� t�lo d�vky, naklonil se bl�śe k jej�mu nevinn�mu mlad�mu obliŁeji. Byla k nepozn�n� dotrhan�. Ob� oŁi j� chyb�ly a na jejich m�st� se hroziv� Łernaly hlubok� r�ny, pln� tmav�, zaschl� krve. Vlasy m�la na n�kolika m�stech zcela vytrhan�.
Opatrn� zaŁal ohmat�vat hlubok� r�ny. Stra�livż v�nec ran nebral konce, proto se rozhodl, śe je spoŁ�t�. Byl �okovanż, kdyś napoŁ�tal osma�edes�t hlubokżch bodnżch ran. Sadistick� ruka posedl� Łachtick� pan� ^nechala stopy snad na kaśd�m kousku zohaven�ho t�la. Opatrn� płevr�til d�vku na z�da, jeś byla cel� poset� krvavżmi podlitinami a opuchlinami. Na n�kterżch m�stech byla kłśe protrśen�. Silnż śder biŁem pro�al
jemn� svalstvo kolem p�tełe. Na zadn� stran� stehen zpozoroval vytrśen� kusy masa. Na dvou m�stech byly r�ny tak hlubok�, śe odhalovaly zakrvavenou p�nevn� kost. Zuby bezcitn� hyeny nebo Łelisti velkżch kle�t� zpłsobily d�vce krut� muka, coś bylo złeteln� vid�t na jej�m strnul�m, umuŁen�m obliŁeji.
Najednou ho vyru�il nezn�mż zvuk. Trhl sebou a złstal jako opałenż. Zpoza koberce v rohu muŁ�rny znenad�n� vystoupil usm�vavż Pavel ��rskż a nemotorn� se skl�n�l pod n�zkżm, vykl�danżm stropem tajn� m�stnosti. Za n�m vklouzl dovnitł hrab� Peter F�bry s lucernou v ruce.
"Se� ty ale mazanej chlap�k, Sebasti�ne!" ozval se hrab� po dlouh� chv�li napjat�ho ticha. "Vid�m, śe nezah�l� ani chvilku. Tato zmasakrovan� ob� je mnohem v�t��m argumentem neś v�echny ty ostatn�, kter� jsme dosud na�li. Vynikaj�c� pr�ce!"
"Hrom do police! Kdy jste se vr�til, urozenż pane, a kde jste se tak dlouho zdrśel?! �pln� bych byl zapomn�l, śe jsme v�s se strachem uś m�lem pohłb�vali!"
"Sly�el jsem! Tady n� pł�tel Pavel mi o v�em łekl. A ty, v�śenż a uzn�vanż doktore Sebasti�ne, k jak�mu z�v�ru jsi dosp�l?" zeptal se hrab� s v�śnżm vżrazem v obliŁeji a popo�el k zohaven�mu t�lu.
"Je to neuv�łiteln�, urozenż pane, ale tahle d�vka m� na t�le osma�edes�t hlubokżch bodnżch ran. Krom� toho byla tak krut� zbiŁovan�, śe m� z�da śpln� rozervan�. V�imn�te si zmasakrovan�ho obliŁeje a dal��ch ohavnost�, ze kterżch se Łlov�ku zved� śaludek."
"To jsou vżstiśn� slova, p�nov�!" ozval se p�sał Pavel ��rskż, kterż se v t�sn� m�stnosti c�til jako lev v kleci "J� na v�s rad�ji poŁk�m vedle, protośe se, dus�m opravdu."
V�ichni tłi vy�li z tajn� m�stnosti do muŁ�rny a odtud do �irok� podzemn� chodby.
"Vzne�enż pane, dovol�m si v�s op�tovn� upozornit," protestoval p�sał podr�śd�n�, "śe podzemn� v�zen� je pł�sn� hl�dan� a my nem�me pr�vo tam vstoupit!"
"Ch�pu tvoje obavy," chl�cholil ho hrab�, "ale v takov�mto pł�pad�, kdyś uś nejsme v �achtic�ch v�t�ni, nem�me jinou mośnost!"
Chv�li kr�Łeli podzemn� chodbou, kter� vedla z muŁ�rny na hrad.
"Co tedy zamż�l�te, vzne�enż pane?" zeptal se ti�e doktor Sebasti�n.
"Nic slośit�ho a n�roŁn�ho, moji mil� pł�tel�! Pouze zne�kodnit śoldn�łe, sv�zat je a dostat se k t� bestii. Chci si s n� dłv�rn� promluvit o n�kterżch v�śnżch v�cech. Mośn� to bude n� posledn� rozhovor."
"Do Łerta s takovou prac�!" zaklel mohutnż p�sał. "Uv�domujete si, urozenż pane, jak�mu nebezpeŁ� se vystavujeme?! Nebylo by l�pe vr�tit se do z�mku a dopł�t si zaslouśenż odpoŁinek?"
"OdpoŁinku je n�m tłeba v�em, hlavn� mn�, kterż jsem se Łtyłi dny �tval po �ir�m sv�t�! Te� v�ak mus�me płekvapit str�śce podzem� a oblafnout tu Łarod�jnici B�thoryovou!"
"V�echno z�leś� jen na n�s, Pavle!" płidal se doktor Sebasti�n k hrab�ti. "Bu� n�m vy�kr�bou oŁi palatino-vi voj�Łkov� a proklet� B�thoryov�, nebo si s nimi porad�me a nauŁ�me je tancovat, jak my budeme p�skat!"
"pus� m� ven, ty smradlav� kryso!" łvala ��len� Alśb�ta
Bathoryov� na kastel�na, jenś bezradn� st�l spolu s kapit�nem palatinovżch śoldn�łł płed jej�m śal�łem.
"Mus�m b�śet na hłbitov, nebo m� zaśiva roztrhaj�!
"Ob�v�m se, pane kastel�ne," ozval se kapit�n, "śe se ta śena uś śpln� pom�tla. Co s n� ud�l�te?!"
"To uś nechte na mn�, pane kapit�ne!" zasyŁel kastel�n �achtick�ho hradu, zlost� celż rudż. "Otevłete mi v�zen� a poj�te se mnou dovnitł! A podejte mi tamty provazy! Tu bestii mus�me sv�zat, jinak n�s snad v�echny roztrh�!"
"Jak rozk�śete, pane kastel�ne! Chci v�s v�ak upozornit, abyste byl opatrnż, protośe ta ne��astn� śena."
"Nepłibliśuj se ke mn�, ty ��ble!" zavł�skla B�thoryo-v� a vystrŁila ruce zpoza mł�ś� pł�mo proti jeho obliŁeji. "Pus� m� na hłbitov, jinak ti vy�kr�bu oŁi!"
Kastel�n popadl jej� kostnat� prsty, vykroutil je a se stup�uj�c�m hn�vem procedil skrz ruby: "Tak uś dost, ty posedl� bestie! Nebude� n�s budit o płlnoci a znepł�jem�ovat n�m śivot! Takovou p�sniŁku ti uś dohr�li!"
Prudce ji od sebe odstrŁil a ona, jeŁ�c bolest�, ztratila rovnov�hu a upadla naznak na zem. Kapit�n mezit�m otevłel śelezn� mł�śe a nam�chnutż kastel�n se na ni vrhl. �vala v bezmocn� zułivosti, ale v kastel�novi se starż bojovn�k proti krvelaŁnżm Turkłm nezapłel. Bez jedin�ho slova ji sv�zal jako snop.
"Ty podlż pse!" �t�kla mu do obliŁeje bezmocn� Łach-tick� pan�. "Ty se odvaśuje� poniśovat a tżrat m�, jeś t� cel� l�ta śivila?! Na v�ky t� prokl�n�m!"
"MlŁ uś, posedl� bestie, nebo ti bude -l�to kaśd�ho okamśiku v mżch rukou!" okłikl ji na�tvanż kastel�n a silnou dlan� j� vlepil takovou facku, aś ukrutn� B�thoryov� śpln� on�m�la. "Pomozte mi, kapit�ne! kłikl kastel�n. "Hod�me ji tamhle na postel!"
Popadli ji, ale nebr�nila se. Zt�śkla jako kl�da a bezmocn� klesla na postel tam, kam ji mr�tili.
"Douf�m, śe pro dne�ek ti to staŁilo, bestie jedna! Dobrou noc a pekeln� sny, krvelaŁn� babizno! A ty ze hłbitova po�lu sem za tebou, abys tam nemusela let�t!"
Kastel�n zamkl śelezn� dvełe, otoŁil se ke dv�ma bezradnżm voj�kłm a pł�sn� je napomenul:
"D�vejte dobrż pozor na tuhle posedlou śenskou! Uś jednou se v�m stalo, śe ufrnkla jako Łarod�jnice a jen z�zrakem se dostala zas zp�tky do śal�łe! Nezasp�te, protośe nev�te, co v�echno se ukrżv� v jej�m zkaśen�m, ukrutn�m srdci!"
Kapit�n si jen pł�snżm pohledem zm�łil oba sv� podł�zen� a sp�chal za kastel�nem. Jen co vy�li nahoru po schodech a ztratili se za śeleznżmi dvełmi, jeden z vystra�enżch voj�kł se ozval:
"Hele, Ambrośi! ZaŁ�n� n�m tady hołet płda pod nohama! Tahle śensk� je opravdu posedl� ��blem, ten starż kastel�n m�l pravdu! Ned� se u n� ani oko zamhoułit! Nikdy nev�, co si usmysl�!"
"Vśdy� jsem ti ł�kal, śe rad�i slouśit u vojska a riskovat kłśi, neś tady zaśiva hn�t nebo si nechat roztł�skat hlavu!"
"Płda pod nohama n�m bude hołet, Ambrośi, kdyś se n� urozenż palatin dozv�, co se tady stalo. Nebżt toho valibuka, uś by n�m nepomohla ani svat� Barbora!"
Hrab� Peter F�bry s doktorem Sebasti�nem se zastavili za skaln�m vżstupkem a opatrn� pozorovali vzdaluj�c�ho se p�sałe, kterż se pl�śil pod�l v�pencov� zdi. Kdyś zpozoroval, śe oba ozbrojen� muśi jsou k n�mu otoŁen� z�dy,
pomalu, opatrn� na�lapuj�c na vlhkou zem, płibl�śil se k jednomu z voj�kł. Ten se v�ak n�hle otoŁil
a kdyś uvid�l mohutn�ho muśe, kłikl hrłzou.
Pavel ��rskż k n�mu płiskoŁil a okamśit� ho silnżm| śderem srazil k zemi. Ambroś zaslechl vżkłik, otoŁil se| a m�lem mu vypadly oŁi z dłlkł. Jakżsi obr srazil stra�nżm śderem k zemi jeho druha a te� zam�łil k n�mu. S�hl rukou k opasku a vyt�hl nabitou pistol�.
"Ani se nehni, ty krvelaŁnż bżku, nebo t� nakrm�m olovem!" hroziv� załval na płekvapen�ho p�sałe. "Ruce vzhłru, jestli se nechce� octnout na onom sv�t�!"
"Tady m� ruce nad hlavu, ty hovado!" vykłikl rozzułenż p�sał. "Na celż śivot si zapamatuje�, jak�ho bżka jsi cht�l poslat na onen sv�t!"
Nat�hl se a v posledn� chv�li mu stra�nżm śderem vyrazil smrt�c� zbra�. Zadun�l ohlu�uj�c� vżstłel. Pavel ��rskż druhżm prudkżm śderem srazil ne�ikovn�ho śoldn�łe k zemi. Ten złstal nehybn� leśet u sv�ho spoleŁn�ka. P�sał si zhluboka vydechl a rozhl�dl se kolem sebe. V śal�łi zahl�dl sv�zanou B�thoryovou, kterou ani silnż vżstłel neprobudil.
"Jsi v poł�dku, brachu?!" usly�el za z�dy vystra�enż hlas hrab�te F�bryho. "U sta hromł! Uś jsme si mysleli, śe t� najdeme s rozstł�lenou kebul�!"
"Dobr� pr�ce, Pavle!" płidal se doktor Sebasti�n uznale, kdyś uvid�l dva voj�ky, nehybn� leś�c� na chladn� zemi. "Bez tebe by to tak jednoduch� nebylo!"
"Kdo tady stł�lel?!" vyzv�dal hrab� s obavami. "Snad ne ty, Pavle?! Douf�m, śejsi do n�koho nenasypal olovo! To by n�s vy�lo hodn� draho!"
"Je�t� to by mi tak sch�zelo, urozenż pane!" sm�l se p�sał pobaven�. "Tenhle pt�Łek m� cht�l poslat na onen sv�t pistolkou, co leś� tamhle u śal�łe. V posledn� chv�li jsem mu ji vyrazil z ruky."
"Opravdu dobr� pr�ce!" zvolal hrab� płekvapen� a zvedl zbra� ze zem�. "ProŁ je tam ta bestie sv�zan�,"
uk�zal na B�thoryovou, "a jak se k n� dostaneme? Zd� se mi, śe sp� sp�nkem pł�mo and�lskżm."
"A co s touhle holotou, urozenż pane?" pod�val se ��rskż na voj�ky. "Nem�me ani provazy, abychom je mohli zne�kodnit."
"Provazy jsou za mł�śemi, vid�?" uk�zal doktor Sebasti�n rukou do cely, kde z dłev�n� kl�dy viselo n�kolik provazł. "Museli bychom se ale nejdł�ve dostat dovnitł, jenśe nem�me kl�Łe."
"PoŁkejte!" zaj�sal hrab�. "Mośn� n�kterż z t�chhle dvou m� kl�Ł v kapse!"
Hned se sehnul k jednomu z voj�kł a �m�tral mu v kapse tepl�ho kab�tu. Vyt�hl kl�Ł a strŁil ho do zamł�śovanżch śeleznżch dveł�. Z�mek povolil a hrab� ve�el dovnitł.
"Tadyjsou instrumenty, pł�tel�! Svaśte ty dva a strŁte je sem do śal�łe! Kl�Ł si vezmeme s sebou."
"Ty z�kełnż niŁemo!" płeru�il ho n�hle zn�mż hlas. "Jednou jsi m� uś v tomhle podzemn�m pekle podvedl, ale podruh� se ti to uś nepovede!"
Hrab� se otoŁil a pod�val se k velk� posteli, na kter� leśela Łachtick� pan�.
"Ob�v�m se," promluvil k hrab�ti doktor Sebasti�n, "śe jsme urozenou pan� probudili. Palatinovi voj�Łci jsou uś v cele, ale na rozd�l od t�to hyeny klidn� odpoŁ�vaj�!"
"Kdojsi, ty mizero," nen�vistn� zasyŁela B�thoryov�, a obr�tila se k doktoru Sebasti�novi, "śe se odvaśuje� nazvat m� hyenou?! A� se smaś� v pekle!"
"Jen se uklidn�te, milostiv� pan� Alśb�to!" napomenul ji hrab� Peter F�bry a popo�el k jej� posteli. "Płi�li jsme v�s malinko pot�it ve va�� stra�liv� samot�! "Promi�te mi laskav�, pokud młśete, śe jsem v�s vytrhl
ze sladk�ho rajsk�ho snu. Douf�m, śe alespo� te� si neru�en� a dłv�rn� popov�d�me!"
"Ty ��ble v lidsk� kłśi!" prokl�nala ho B�thoryov� bezmocn�. "Jak se opovaśuje� sem vkroŁit i se svżmi patol�zaly?! Kdo ti dal pr�vo trżznit m� je�t� i tady, v śal�łi, kam jsem se dostala jen tvoj� z�sluhou, ty niŁemo?!"
"Jen pomalu, milostiv�," l�sal se hrab�, jako by nesly�el kletby, "a hlavn� se nedejte ovl�dnout slepżm hn�vem a zułivost�. Jenom si t�m u�kod�te a na va�em p�st�n�m obliŁej�Łku płibyde n�kolik zbyteŁnżch vr�sek. Pro v�s bude nejvhodn�j�� vz�t rozum do hrsti a zaŁ�t s n�mi spolupracovat."
"MlŁ, ty prokletż satane, a nepokou�ej m�!" kłikla nen�vistn�. "Jakżm pr�vem muŁ� ne��astnou śenu, kterou jsi pr�v� ty płipravil o v�echno! Tady v tomhle hrozn�m v�zen� nem� co pohled�vat! Pod�m na tebe śalobu u Jeho Urozenosti nejjasn�j��ho palatina Juraje Thurza!"
"Ty ropucho smradlav�!" utrhl se na ni hrab� a rozesm�l se. "Najednou ti je dobrż i ten bytŁanskż bżk, kter�ho jsi uś d�vno cht�la poslat i se svżmi Łarod�jnicemi na onen sv�t! Ten ti nepomłśe, moje nejdraś�� Alśb�to!" ujistil ji. "Te� ale uś konec śertłm! Budeme spolu mluvit tak, śe bude� odpov�dat pouze na ot�zky, kter� ti poloś�m, rozum�la jsi, ty krvelaŁn� śen�tino?!"
"Nebude� mi rozkazovat, ani k�ybych visela na �ibenici, ty pra�ivż, z�kełnż pse!" vykłikla Łachtick� pani a plivla mu do obliŁeje.
Zaraśenż a pon�śenż hrab� mlŁky vyt�hl kapesn�k z kośichu a ut�ral si jej� potupn� sliny. Potom se ovl�dl a klidn� płik�zal p�sałi:
"Tak poj�, pł�teli! NauŁ na�i milostivou hrab�nku
Alśb�tu, jak m� mluvit se svżm osvoboditelem, dobrodincem a nejlep��m pł�telem!"
Pavel ��rskż płistoupil k B�thoryov�, popadl ob� jej� ruce a sevłel je v śelezn�m objet�. ZaŁala sebou trhat a h�zet, jako by ani nebyla sv�zan�. P�sał v�ak nepovolil a ruce j� je�t� v�c sevłel. B�thoryov� łvala a kv�lela bolest�, ale prokl�nat hrab�te se uś neodv�śila. Hrab� se k n� naklonil a s posm�chem sej� zeptal:
"Tak co, urozen� krasavice? Bude� se hezky a uctiv� chovat ke svżm osvoboditelłm a zachr�ncłm?!"
P�sał v�d�l płesn�, co m� ud�lat. Obratnżm hmatem sevłel vyhublż krk sv�zan� śeny a zaŁal ji �krtit. KłiŁela, ale kdyś se jej� zrak setkal s oŁima hrab�te, osopila se na n�j:
"Co ode m� chce�?!"
"Tak to uś je jin� łeŁ, Alśb�to!" łekl hrab� a naznaŁil p�sałi, aby ode�el. "Ty m� tuze potłebuje�! Beze m� tady zaśiva shnije�! Jen j� a m� pł�tel� t� młśeme odtud vysvobodit! A nav�c, płinesl jsem ti pozdrav od tv�ho mil�ho koŁ�ho Petera! Od toho ��bla, kterż mus� viset na �ibenici dł�ve neś ty! Na Fuz�ru v�zn� a muŁ� nevinn� d�vŁata v podzemn�ch jeskynn�ch cel�ch. Młśe� mi laskav� ł�ct, k Łemu mu je tolik holubiŁek?!"
"Nev�m, o Łem mluv�, ty prokletż ��ble! Snad jsi m� nepłi�el vyd�rat?!"
"Uklidni se, urozen� Alśb�to!" zakłikl ji hrab�. "Ty se nebude� pt�t, ty bude� pouze odpov�dat na moje ot�zky, rozum�?! Pokud ne, mistr Pavel, kterż je jinak �ikovnżm p�sałem, ti zase obejme ten tvłj vychrtlż labut� krk!"
"Odejdi, satane! Nechci nic sly�et, a ani ti nic nełek-nu! Nejsem tv� sluśka ani pob�hlice, se kterou si młśe� d�lat, na co si vzpomene�!"
"Upozor�uji t� naposled, hrab�nko Alśb�to B�tho-ryov�, abys neur�śela młj majest�t! Płi�el jsem t� vysvobodit a chci ti pomoct. Ale kdyś nem� z�jem a mysl� si, śe jsem tvżm nepł�telem, jsi na velk�m omylu. Promarn� posledn� �anci!"
"Nev�ł�m ti!" zasyŁela jako zmije a odvr�tila od n�j obliŁej. "Odejdi odtud, nebo t� zaśaluju u palatina, ty ��ble!"
"Młśe� śalovat tłeba u pekeln� br�ny, krvelaŁn� hyeno!" uzemnil ji hrab�. "A te� bude� odpov�dat jen na to, na co se t� zept�m!"
"Prokl�n�m t�, Petere F�bry! A� ti sedm zlżch duchł vy�kr�be tv� smysln� oŁi a sedm Łarod�jnic a� ti vyrve tvłj ślisnż jazyk!"
"Płines ohe�, Sebasti�ne!" rozk�zal hrab� zlostn�. "Pomoz trochu na�� milostiv� Alśb�t�, aby koneŁn� dostala rozum!"
Doktor Sebasti�n popo�el k posteli, na n�ś leśela B�thoryov�, a s pochodn� se płibl�śil k jej�mu obliŁeji. Vykłikla hrłzou a złstala strnule leśet. Chladn� se na ni usm�l a znovu se pl�polaj�c�m plamenem t�m�ł dotkl jej� tv�łe.
"Zadrś!" zvolala hrłzou. "NemuŁ m�, v�echno ti łeknu!"
"To r�d sly��m, holubice moje nejkr�sn�j��!" sm�l se hrab� a naklonil se k n�. "V�d�l jsem, śe nalezneme spoleŁnou łeŁ. Pov�z mi tedy, odkud jsou ta kr�sn� d�vŁata na Fśz�ru a kolik jich tam ten ��blłv koŁ� Peter v�zn�?!"
"Nev�m, o Łem mluv�! Kdo je ��blłv koŁ� Peter?!' br�nila se vystra�en�.
"Tak ty nev�, kdo je ten prohnanż lump s velkou jizvou pod pravżm okem?! Chce� ł�ct, śe nev�, kdo byl
tvżm nejv�rn�j��m milencem, pas�kem a pomocn�kem płi muŁen�, ty bestie?!"
"Chc�pni, ty pra�ivż, smradlavż pse!" vykłikla hystericky a neŁekan� se mu zakousla do prstł na ruce.
Hrab� załval bolest�. Doktor Sebasti�n mu ihned popadl zakrv�cen� prsty a stiskl je celou silou, aś hrab� vykłikl.
"Jen klid, klid, urozenż pane!" ti�il hrab�te. "Nen� to aś tak stra�n�, jak jsem płedpokl�dal. Na z�mku v�m ruku o�etł�m."
"Ty krvelaŁn� Łubko!" obołil se na ni p�sał Pavel ��rskż a vrazil j� takovou facku, aś j� to hodilo hlavu na stranu. "Jak se opovaśuje� kousnout urozen�ho hrab�te F�bryho?!" łval na B�thoryovou. "Za svou drzost draze zaplat�!"
Płekvapenż hrab� se pod�val na p�sałe a uś se s�m chystal vypoł�dat se ��lenou B�thoryovou, kdyś najednou ve dveł�ch zaskł�p�l t�śkż śeleznż z�mek.
"PryŁ odtud, ale rychle!" zvolal hrab� vystra�en�. "Kdyś n�s tady najdou, tak jsme ztracen�!"
OtoŁil se a vyb�hl ze śal�łe. Za n�m doktor Sebasti�n a p�sał ��rskż, kterż zakopl o nehybn� śoldn�łe a jen taktak se v posledn� chv�li zachytil o siln� mł�śe. Płivłel dvełe, zamkl je, vytrhl kl�Ł ze z�mku a upaloval za prchaj�c�mi pł�teli. Vz�p�t� sly�el n�raz śeleznżch dveł� o skaln� st�nu. V posledn� chv�li dob�hl za roh dlouh� chodby.
-Jen ti�e!" napom�nal ho hrab�. "Vyjd�te d�l a poŁkejte na m� na rohu chodby, co vede do z�mku. Pod�v�m se kdo n�s to vyru�il v nejlep��m!"
Nebylo je potłeba dvakr�t pob�zet. Rozb�hli se, jako by je hnali Turci. Hrab� se chv�li za nimi d�val, potom se otoŁil a vykoukl zpoza vżklenku. V d�lce zpozoroval
dva ozbrojen� voj�ky, kteł� pr�v� sch�zeli ze schodł do v�zen�. Za nimi kr�Łel kapit�n palatina Thurza s kastel�nem Michalem Horv�them. Mluvili spolu a hledali str�śe, ale hrab� nezachytil, o Łem mluv�. Byl daleko od podzemn�ch śal�łł. Pochopil, śe nejl�pe bude zmizet, nebo� kastel�n s kapit�nem se velice lehce dovt�p�, odkud v�tr fouk�.
Na hranici
Palatinłv tajemn�k Belo RadenoviŁ sed�l zamy�len� v kancel�łi BytŁansk�ho hradu. Pohledem nepł�tomn� bloudil po drah�m vyłez�van�m n�bytku, po vitr�n�ch a tlustżch svazc�ch v knihovn�, po vz�cn�m �pan�lsk�m kł�śi. St�l na velk�m psac�m stole uprostłed a zn�zor�oval umuŁen�ho Krista, trp�c�ho v stra�nżch muk�ch na potupn�m dłev�.
Aś v t�to chv�li si uv�domil t�hu zodpov�dnosti za lidskż śivot, kterż m�l za chv�li vyhasnout tam venku, za okny, na vysoko postaven� hranici. M� vłbec Łlov�k pr�vo br�t śivot jin�mu, i kdyś se ten dopustil smrtelnżch hł�chł?
"Promi�te, śe ru��m, Va�e Jasnosti, ale urozen� p�nov� uś Łekaj� jen na v�s!" uctiv� se ukl�n�l sluha.
"Vzkaś jim, śe hned płijdu, a� maj� chvilku strpen�!
Vy�el ven a posp�chal do prostorn� zasedac� s�n�, kde se Łasto konaly celoł�sk� sn�my, soudn� rokov�n� i c�rkevn� pr�vn� zased�n�. Jen co ve�el, dvan�ct muśł sed�c�ch za velkżm kulatżm stolem ze vz�cn�ho ebenov�ho dłeva se na znak ścty postavilo. Belo RadenoviŁ Je srdeŁn� płiv�tal a zaujal sv� m�sto. Kdyś se rozhl�dl po
pł�tomnżch p�nech, skoro ho ranila mrtvice. Krom� nel�tostn�ho kastel�na BytŁansk�ho hradu Ga�para Ba-j�kyho, not�łe Ga�para Kardo�e a zapisovatele Daniela Erdodyho, soudce kr�lovsk� soudn� tabule Teodóza Sirmiensise a dal��ch vżznamnżch muśł ł�e sed�l na jednom z Łestnżch kłesel i usm�vaj�c� se Peter F�bry!
Jejich pohledy se na chv�li stłetly a palatinłv sekret�ł c�til, śe nemłśe odol�vat jeho pronikav�mu pohledu. Srdce mu sevłel strach a nejistota, protośe si uv�domil, śe Peter F�bry sem nepłi�el z dlouh� chv�le. Co tu chce, ten podlż chlap? Tv�ł� se dłleśit�, ślisn� se usm�v� a ne�etł� uctivżmi poklonami!
Belo RadenoviŁ v duchu zułil. Tis�ckr�t jiś zalitoval, śe ho nejjasn�j�� palatin Juraj Thurzo pov�łil t�mto nepł�jemnżm śkolem, protośe se s�m pro zanepr�zdn�nost nemohl zśŁastnit. Kdyby ten v�d�l, śe jeho śhlavn� nepł�tel te� sed� tady v BytŁi, v jeho nejobl�ben�j��m hn�zd�, a po�klebuje se! Palatin sice vyvinul v posledn� dob� maxim�ln� śsil�, aby oslabiljeho vliv na kr�le a otevłenou zaujatost vłŁi B�thoryov� a jej�m spojencłm, ale nedos�hl niŁeho. Kaśdż z pł�tomnżch v�d�l, śe hrab� Peter F�bry je kr�lovżm spojencem a Łlov�k si płed n�m nen� nikdy jistż svżm postaven�m. Jak se jen mohl dozv�d�t, lotr mazanż, śe se pr�v� dnes v BytŁi kon� poprava?!
"Va�e Jasnosti!" ujal se koneŁn� slova kr�lovskż tabu-l�rn� soudce. "Abychom se dlouho nezdrśovali a ud�lali spravedlnosti zadost, odevzd�v�me v�m na pł�kaz Jeho Urozenosti osv�cen�ho palatina Juraje Thurza obśalobu a rozsudek, potvrzenż p�semn� samotnżm palatinem, nad śenou, kter� se spolŁila s mocnostmi temna a nav�d�la k t�mto ohavnostem i hrab�nku Alśb�tu B�thoryovou."
"Nezm�nili jste płi vy�etłov�n� sv� rozhodnut�?" płeru�il ho r�zn� Belo RadenoviŁ. "Nebylo by lep�� zm�rnit rozsudek pr�v� na z�klad� soustavn�ho odvol�v�n� se obśalovan�, śe konala jen na z�klad� psychick�ho a fyzick�ho donucen� pr�v� ze strany Łachtick� hrab�nky Alśb�ty B�thoryov�?!"
Kr�lovskż soudce Teodóz Sirmiensis on�m�l. Nev�d�l, jak m� pokraŁovat. Nech�pav� se pod�val na sekret�łe. Napjat� ticho płeru�il kastel�n BytŁansk�ho hradu Ga�par Baj�ky, kterż velmi dobłe vytu�il, kam Belo RadenoviŁ svoj� ot�zkou m�ł�:
"Promi�te, Va�e Jasnosti, ale mus�m v�s upozornit, śe ta myjavsk� Łarod�jnice se ke v�emu płiznala!"
"Ke v�emu, Ga�pare?!" ozval se palatinłv sekret�ł ostłe. "Co je to za nesmysl, śe ke v�emu?! Pokud jsem dobłe informovanż, dokud jste ji netr�pili ohn�m, v�echno pop�rala a odvol�vala se na vłli a pł�kazy hrab�nky Alśb�ty B�thoryov�!"
"Postupovali jsme podle z�kona, Va�e Jasnosti!" br�nil se urputn� kastel�n. "Ta Łarod�jnice se płiznala, śe je ve spojen� s ��belskżmi mocnostmi, śe chystala spolu s Alśb�tou B�thoryovou śklad va�emu osv�cen�mu pa-latinovi, Jeho kr�lovsk�mu VeliŁenstvu a dal��m! Dokonce n�m prvn� dva dny vyhrośovala, śe jestli ji nepłestaneme muŁit, prokleje n�s a prom�n� v divok� prasata!"
"Mysl�m, śe jste j� to m�li umośnit. Bylo by to velmi zaj�mav�!" ozval se hrab� Peter F�bry v�śn�. "A rozhodn� by to bylo mimoł�dn� z�bavn�! Co vy na to, urozen� p�nov�?"
Vżbuch sm�chu śpln� vyvedl vzne�en�ho kr�lovsk�ho soudce z rovnov�hy. Provinile se pod�val na palatinova sekret�łe, kterż by byl nejrad�ji chytil hrab�te F�bryho pod krkem a vyhodil ho oknem ven.
"Tak uś dost!" udełil sekret�ł p�st� do stolu a sm�ch utichl. "Nepłi�li jsme sem proto, abychom śertovali, urozen� p�nov�! M�me rozhodnout o płedŁasn�m ukonŁen� jednoho ne��astn�ho lidsk�ho śivota, a to nen� ś�dn� legrace! Douf�m, śe v�ichni, co jsme tady, velmi dobłe v�me, śe pł�Łina v�eho zla a krveprol�v�n�, pro kter� byla zatŁena, vyslżch�na, muŁena a k trestu smrti odsouzena moudr� v�dma z Myjavy, sed� bez n�sledkł v podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu! V�ichni v�me, śe Alśb�ta B�thoryov� je pln� zodpov�dn� za v�echny ohavnosti a zloŁiny, o kterżch se v cel�m Uhersku tolik mluv�. Proto se v�s je�t� jednou, urozenż kr�lovskż soudce, pane Sirmiensisi, pt�m, a to ve jm�nu osv�cen�ho palatina Juraje Thurza, kterż m� pov�łil t�mto nepł�jemnżm śkolem: Je va�e rozhodnut� koneŁn� a nezm�niteln�?!"
"Jak młśete pochybovat o objektivnosti kr�lovsk�ho tabul�rn�ho soudce," rozhołŁoval se Teodóz Sirmiensis, ut�raj�c si pot z Łela, "a jeho spravedliv�m, pr�voplatn�m rozsudku, urozenż pane sekret�łi?!"
Kr�lovskż soudce byl k smrti uraśen. VyŁ�tav� se d�val na palatinova sekret�łe, kterż doposud nebyl nikdy pł�Łinou ś�dnżch sporł ani nepłedv�danżch probl�mł. Nech�pal, co se stalo se spolehlivżm palatino-vżm Łlov�kem.
"Pan sekret�ł RadenoviŁ m� v tomto pł�pad� svatou pravdu, urozen� p�nov�!" li��cky se zam�chal do sporu hrab� F�bry. "Soud�me nevinn� lidi, nelidskyje tżr�me, muŁ�me, popravujeme, ale ta, kter� se skuteŁn� spł�h-la s ��blem a po�lapala v�echny mravn�, lidsk� i Boś� z�kony, bez trestu a bez spravedliv�ho kr�lovsk�ho soudu na�la azyl v podzem� �achtick�ho hradu! Proto je ot�zka urozen�ho pana RadenoviŁe na m�st�, pane
kr�lovskż soudce. Kdyś poprav�te tuto ne��astnou śenu, kter� v� o pł�rod� a l�Łivżch śŁinc�ch bylin v�c neś my v�ichni v Uhersku, co t�m dos�hnete?! Postav�te koneŁn� Alśb�tu B�thoryovou płed kr�lovskż soud a zkonfiskujete jej� majetek podle palatinovżch z�konł?!"
"Vy se o tyhle z�leśitosti nestarejte, urozenż pane hrab�!" okłikl ho uraśenż kr�lovskż soudce. "Nem�te ani nejmen�� pr�vo zpochyb�ovat postup zde pł�tomnżch vy�etłovatelł a hodnov�rnost z�pisł z vyslżch�n� t� ��blem posedl� śeny!"
"Chcete ł�ct, urozenż pane Sirmiensisi, z brut�ln�ho muŁen�! Kdyby v�m p�lili bok nebo trhali svalstvo na skłipci, płiznal byste se i k tomu, śe m�te hust� Łern� vlasy, płestośe m�te hlavu jako koleno, a proto nos�te paruku!"
Vżbuch sm�chu op�t naplnil jednac� s�� a zoufalż kr�lovskż soudce vyskoŁil z kłesla. �ervenż jako rak b�śel ke dveł�m a jenom co stiskl kliku, obr�til se k pł�tomnżm rozveselenżm p�nłm a poboułen� prohl�sil:
"Nenech�m se ur�śet, p�nov�! Budete muset pokraŁovat beze mne! A vy, pane hrab� F�bry, je�t� budete litovat sv� drzosti a bezohlednosti!"
"Nikam necho�te, vzne�enż pane Sirmiensisi!" łekl mu palatinłv sekret�ł rozhodn�. "Bez v�s bude cel� zased�n� i pł�padn� vynesen� rozsudku neplatn�! Odpus�te hrab�ti F�brymu jeho sarkasmus a otevłenost, vśdy� v�ichni v�me, śe Łasto płeh�n�!"
"Bravo! Pan sekret�ł m� pravdu!" płidal se hrab� F�bry, kterż vyskoŁil z kłesla, płib�hl k uraśen�mu soudci a uctiv� se płed n�m ukl�n�l. "Nechme osobn�ch sporł v z�jmu vełejn�ho poł�dku a blahobytu, urozenż pane kr�lovskż soudce!"
Uraśenż Teodóz Sirmiensis se nech�pav� pod�val
na hrab�te F�bryho, potom na sekret�łe a koneŁn� se vzpamatoval. Beze slova se vr�til na sv� m�sto a jedn�n� mohlo pokraŁovat.
"Tak pros�m, urozen� p�nov�!" promluvil palatinłv sekret�ł v�śn�. "Jestli n�kdo ze zde pł�tomnżch m� co ł�ct k objektivnosti vy�etłov�n�, l�pe łeŁeno, muŁen� t� ne��astn� śeny z Myjavy, a� vystoup�!"
"Chci poznamenat, Va�e Jasnosti," ujal se slova kastel�n Ga�par Baj�ky, "jestli rozk�śete, hned te� d�m płiv�st tu myjavskou Łarod�jnici a uji��uji v�s, śe i tady płed n�mi se płizn� ke v�emu, coje uvedeno v z�pisech soudn�ho vy�etłov�n�!"
"Vy r�d zveliŁujete, pane kastel�ne!" ironicky procedil hrab� F�bry mezi zuby. "Snad sem nechcete dot�hnout skłipec i s celou muŁ�rnou?! V opaŁn�m pł�pad� se doŁk�te velk�ho zklam�n�, protośe ta moudr� śena v�m płi zdrav�m rozumu v�echno popłe a vyhl�s�, śe je nevinn�!"
"Protestuji!" kr�lovskż soudce na�tvan� vyskoŁil ze śidle. "Takov�hle invektivy si laskav� nechte pro svou spoleŁnost, urozenż pane hrab�! Nem�te pr�vo zpochyb�ovat z�konnż postup vy�etłov�n� a śłedn�ch z�znamł!"
"Klid, p�nov�!" napom�nal je palatinłv sekret�ł pł�sn�. "Jen ś�dn� h�dky a osobn� vżm�ny n�zorł! PokraŁujme, pros�m!"
"Promi�te, Va�e Jasnosti," ohradil se hrab� Peter F�bry pohotov�, "ale tady jde o śivot nevinn�ho Łlov�ka, jak jste r�Łil podotknout v śvodu. Pan kastel�n Ba-j�ky je zn�mż svou surovost� a sklonem ke krutosti. Jeho tvrzen� proto nemohou bżt zcela objektivn�. Velmi pochybuji o jeho uji�t�n�, śe by se ta ne��astn� śena ke v�emu płiznala. Navrhuji proto, aby ji sem płivedli!"
"Protestuji, pane hrab�!" vykłikl kr�lovskż soudce. "Nech�pu, proŁ jste sem do Velk� BytŁe vłbec płi�el! Kdo v�s pov�łil, abyste se zśŁastnil tohoto zased�n�?!"
"Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo, n� nejjasn�j�� panovn�k a kr�l, urozenż pane Sirmiensisi!" okłikl ho hrab� F�b-ry okamśit�. "Vy, jako kr�lovskż soudce, byste m�l bżt; v cel� t�to trapn� z�leśitosti nezaujatż a nem�l byste podl�hat vlivu t�ch, kteł� za kaśdou cenu prosazuj�] n�sil� a despotismus!"
"Vy jste anarchista, urozenż hrab�! Mysl�te si, śe tu Łarod�jnici nech�me i nad�le p�chat ohavnosti, ke| kterżm svedla i urozenou Alśb�tu B�thoryovou?!"
"Ob�v�m se, śe m�te na oŁ�ch velk� śelezn� klapky, pane kr�lovskż soudce!" odsekl mu hrab� F�bry tvrd�. "V�ichni, co jsme zde, mośn� krom� v�s a pana kastel�na Baj�kyho, v�me, śe płvodcem v�eho zla je Łachtic-k� pan�, kter� nutila sv� poddan� k hanebnżm a nelidskżm skutkłm pod hrozbou n�sil� a vyd�r�n�. Jestli hled�me vin�ky v�ude jinde, jen ne v podzemn�m v�zen� �achtick�ho hradu, potom je zbyteŁn� kaśd� dal�� slovo a vysv�tlov�n�!"
"Jsem velmi r�d, śe jste na to płi�el s�ni, pane hrab�!" zakonŁil sekret�ł Belo RadenoviŁ jejich debatu. "Nech-me te� sporł kolem Alśb�ty B�thoryov� a v�nujme pozornost ne��astn� v�dm� z Myjavy, kter� se śdajn� płiznala k mnohżm zloŁinłm i ke spojen� se zlżm duchem. Je jen na v�s, jak se rozhodnete, urozen� p�nov�. Zvaśte v�echny nejasnosti a polehŁuj�c� okolnosti pro tu ne��astnici. Je�t� st�le ji młśeme osvobodit od stra�n�ho trestu smrti. Z�leś� to jen na v�s. Kdo z v�s je pro trest smrti, jak ho navrhuj� vy�etłovatel� a urozenż pan kr�lovskż soudce?!"
K jeho velk�mu płekvapen� se krom� n�ho a hrab�-
te F�bryho okamśit� zvedlo ostatn�ch deset rukou urozenżch p�nł. Byla to pro n�j ledov� sprcha, protośe v koutku srdce pevn� v�łil, śe v�cero pł�sed�c�ch se płece jen zamysl�.
"A� je tedy tak, jak jste r�Łili rozhodnout, urozen� p�nov�! Ve jm�nu Jeho Urozenosti palatina Juraje Thurza souhlas�m s navrhnutżm rozsudkem a souŁasn� i s n�sleduj�c�m vżkonem popravy. Je ale �koda, śe." "To je uś śpln� jin� łeŁ, urozenż pane!" płeru�il ho v�t�zoslavn� tabul�rn� soudce. "Tadyje listina o rozhodnut� a tady p�smo o vykon�n� popravy. RaŁte podepsat oba dokumenty!"
Belo RadenoviŁ c�til t�hu zodpov�dnosti, kterou na jeho bedra polośili pł�tomn� svżm nemilosrdnżm rozhodnut�m, i vyŁ�tavż pohled hrab�te Petera F�bryho, kterż jedinż dok�zal projevit svłj postoj. Vzal do ruky pero, kter� mu podal not�ł Ga�par Kardo�, a podepsal rozsudek smrti.
"Gratuluji v�m, urozen� p�nov�!" prohl�sil hrab� triumf�ln� a zvedl se z pohodln�ho kłesla. "Va�e rozhodnut� je dłkazem toho, śe v Uhersku neplat� spravedlivż z�kon, ale korupce a tyransk� zpłsoby vy�etłov�n�! Jsem płesv�dŁen, śe v�ichni, tak jak tady jste, budete s takovou horlivost� a v pł�kladn� jednot� hlasovat i za spravedlivż rozsudek smrti pro hrab�nku Alśb�tu B�thoryovou, kvłli kter� odejde na v�Łnost jeden z posledn�ch sv�dkł jej�ch zvr�cenżch a nelidskżch zloŁinł! A vy, pane sekret�łi, srdeŁn� ode mne pozdravujte va�eho nejjasn�j��ho palatina Juraje Thurza!"
Płi posledn�ch slovech zam�łil ke dveł�m a dł�ve neś mohl kdokoli z pł�tomnżch protestovat, je otevłel, vysel ven a tł�skl jimi tak prudce, aś vzne�en�mu Teodó-zovi Sirmiensisovi spadly z nosu brżle.
Venku a na n�dvoł� mohutn�ho BytŁansk�ho hradu bylo velmi ru�no. Dav lid� se neust�le zv�t�oval a rostl. Zv�davci obstoupili vysokou hranici s pevnżm dubovżm kłlem uprostłed a kaśdż z nich se cht�l protlaŁit co nejbl�śe. Jen strach płed palatinovżmi voj�ky, kteł� dohl�śeli na vełejnż poł�dek płi poprav�, zabr�nil roztrśce a n�sil� huŁ�c�ho davu. Płestośe voj�kł byly dva pln� tucty, m�li co d�lat, aby zabr�nili rozv�n�n�mu davu a bezohledn� lłze ve vżtrśnostech.
�elezem okovan� hradn� br�na se s vrz�n�m otevłela a dav se zavlnil jako jedovatż had, kdyś vid�l vych�zet podivnż prłvod. V popłed� kr�Łeli dva ozbrojenci a shrben�, pot�cej�c� se śena, kter� se sotva drśela na nohou, a za n� Łtyłi voj�ci. Vzadu si vykraŁoval vysokż kat s pomocn�kem a pł�seśn� p�ni. Mnoz� znali not�łe Ga�para Kardo�e, ob�van�ho kastel�na Ga�para Baj�-kyho a dal��. Dav huŁel a boułil se, protośe v�ichni oŁek�vali, śe uvid� i pł�snou tv�ł urozen�ho palatina Jura-je Thurza. Kdyś nevy�el z br�ny ani po chv�li, jak bżvalo jeho zvykem, aby dal vyniknout svoj� prestiśn� moci, nespokojenost davu se je�t� stup�ovala.
V�ichni si zv�dav� prohl�śeli poml�cenou, rozbitou tv�ł pov�stn� myjavsk� Łarod�jnice, jej�ś vlasy Łern� jako uhel j� t�m�ł zakrżvaly obliŁej. ObŁas je silnż sever�k zvedl a na chv�li odhalil tajemstv� jej� moudr� tv�łe. M�la na sob� otrhanż Łernż pl᚝ se stłapci, kter� zlov�stn� pov�valy ve v�tru, jako by cht�ly płivolat pomstu temnżch sil.
Jen co do�li na popravi�t�, obludnż kat s pomocn�kem, oba obleŁeni v Łernżch płil�havżch kalhot�ch a v kr�tkżch Łernżch kośi��ch, płevzali ubohou śenu z rukou ozbrojenżch voj�kł. Płes velk� Łern� kukly byly vid�t jen jejich bezcitn� oŁi, kterżm neunikl jed�-
nż pohyb myjavsk� Łarod�jnice. HuŁ�c� dav utichl, se zatajenżm dechem pozoroval nel�tostn� divadlo.
Do t� doby klidn�, aś letargick� ne��astnice jako by najednou procitla v katovżch ruk�ch. NeŁekan� vykłikla, vytrhla se z rukou urostl�ho kata, jako by do n� vjela nezn�m� s�la. Cht�la uniknout, ale katłv pomocn�k sej� vlastn�m t�lem postavil na odpor. Zoufal� śena se mu v posledn� chv�li vyhnula a cht�la ut�kat dolł n�dvoł�m. Katłv pomocn�k, jako Łernż posel smrti, nat�hl v posledn� chv�li sv� dlouh� ruce a cht�l ji zachytit za roztrhanż pl᚝. Uchopil ji, ale uboh� śena se obr�tila a stra�nou silou ho odstrŁila. Ztratil rovnov�hu a spadl do sypk�ho sn�hu. Bouł�c� dav se mu sm�l a lłza vżskala radost� z vydałen�ho divadla.
Ohl�dla se a spatłila rozzułen�ho kata, kterż se za n� hnal jako vichłice. V posledn� chv�li mu uhnula a zam�łila k bur�cej�c�mu davu, aby tam na�la z�chranu. Lid� ustupovali a ud�lali śivou uliŁku, kter� byla jej�m posledn�m azylem. Nikdo z pł�seśnżch p�nł ani ctihodnżch m욝anł nekłiŁel, aby ji chytili a zabr�nili j� v śt�ku. Zoufal� Łarod�jnice z Myjavy kłiŁela o pomoc a natahovala kostnat� ruce płed sebe. Vrazila do jednoho z voj�kł a odstrŁila ho. Ztratila se v davu nad�enżch zv�davcł a kliŁkovala mezi lidmi jako ��len�. Jej� otrhanż kab�tec a v�j�c� stłapce hroziv� splżvaly s dlouhżmi rozcuchanżmi vlasy, aś se n�kterżm zd�lo, śe je to skuteŁn� Łarod�jnice, kter� vylet� do pov�tł� a zmiz� svżm pron�sledovatelłm beze stop.
Vtom j� v�ak n�kdo z davu z�kełn� nastavil nohu a ne��astn� śena se nat�hla na sn�hu. V zoufalstv� vykłikovala nesrozumiteln� zakl�nadla a prokl�nala celż sv�t. Uc�tila siln� katovy ruce, kter� ji nemilosrdn� popadly za kab�tec a płehodily si ji płes mohutn� rameno jako
pytel brambor. Kat ji pak vlekl stłedem hul�kaj�c�ho davu zp�tky na popravi�t�. V n�valu panick�ho strachu płed smrt� kłiŁela o pomoc, kopala, kousala, prokl�nala a tł�sla se jako osika. Obrovskż kat j� zkroutil ruce a pevnżm krokem vy�el z davu. Ten se pomalu zav�ral tak, jak se płed chv�l� pootevłel pro toto nelidsk� divadlo.
Za dlouhou z�clonou, kter� zdobila jedno z velkżch oken s�n� BytŁansk�ho hradu, neklidn� st�l palatinłv sekret�ł a mlŁky pozoroval poŁ�n�n� kata a jeho pomocn�ka na n�dvoł�. Srdce a hrdlo mu sevłela nevysv�tliteln� śzkost a t�lo sebou trhalo v nepł�jemn� tłesavce. C�til narłstaj�c� vnitłn� odpor, ale nejv�c ho trżznily vżŁitky sv�dom�, protośe si byl dobłe v�dom toho, śe ta zoufal� śena tam dole na n�dvoł� byla odsouzena nespravedliv�.
Nejrad�ji by dal ihned pł�kaz zapł�hnout, aby mohl;, zmizet z toho proklet�ho m�sta, kde teprve płed n�kolika tżdny musel płihl�śet ukrutnżm poprav�m pomocn�kł Alśb�ty B�thoryov�. PryŁ odtud, pryŁ! huŁelo mu ve sp�nc�ch. Aś te� si vzpomn�l na drz�ho hrab�te Petera F�bryho, kterż tak opov�śliv� obvinil v�echny ze zodpov�dnosti za zmałenż śivot ne��astn� myjavsk� v�dmy.
Nem�l pravdu?! Jako jedinż z nich złstal s�m sebou a uk�zal pł�seśnżm p�nłm, jakjsou zkorumpovan�, bez-citn� a zbab�l�! Płistihl se, śe obdivuje a uzn�v� hrab�-tovu odvahu a neśstupnost v af�łe s Łachtickou pan�. Jako by mu nedala sp�t. Kdov�, co ta bestie v podzem-, n�m śal�łi d�l�. SkuteŁn� trp� a odpyk�v� si ohavn�] zloŁiny? Nebo s�m palatin Juraj Thurzo opov�śliv� �lape po sv�tskżch i c�rkevn�ch z�konech, kdyś se tajn� spł�hl s t�m nen�vid�nżm �igmundem B�thorym a za
drah� vżkupn� Łasem propust� tu krvelaŁnou hyenu na svobodu?!
A tady, płed jeho oŁima, mus� za śiva uhołet ne��astn� v�dma, jej�ś moudrost a znalosti pomohly tolika bezradnżm a nemocnżm lidem. Ach, bośe, nem� snad nejv�t�� z�sluhu na jej� smrti ? Vśdy� musel podepsat rozsudek smrti i vżrok o vykon�n� popravy! Dal v�ak jasn� najevo svłj nesouhlas, v Łemś ho podpołil ten polo��-lenż hrab� F�bry! Ne on, ale pł�seśn� p�ni, poplatn� palatinovi a zbab�lej�� neś ne��astnż Jid�, jsou zodpov�dn� za śivot t�to ne��astnice! ZbyteŁn� se ut�oval, zbyteŁn� se obhajoval s�m płed sebou. VżŁitky mu byly jasnżm a ukrutnżm dłkazem, śe lśe s�m sob� a płetvałuje se płed svżm sv�dom�m.
Jen s nejv�t��m vyp�t�m sil sn�el tento vnitłn� z�pas, kterż ho uś�ral a muŁil jako plameny ohn�, kter� m�ly za chv�li str�vit t�lo myjavsk� Łarod�jky. V my�lenk�ch let�l do Pre�purku, kde teprve płed p�r dny płesv�dŁoval sv�ho nadł�zen�ho, nejjasn�j��ho palatina Jura-je Thurza, aby se nedal zastra�it �igmundem B�thorym a nezrazoval spravedlnost, pravdu a z�kon, kterż jednoznaŁn� stoj� proti Łachtick� pan�. Nedal se v�ak obm�kŁit ani płemluvit, protośe jeho chamtivost a ctiś�dost byly siln�j��. I kdyś v�echno d�l� v nejv�t�� tajnosti a spol�h� na vliv nejvż�e postavenżch lid� v Uhersku, płece jen zach�z� pł�li� daleko a zahr�v� si s ohn�m, kterż ho młśe śpln� sp�lit.
Z pochmurnżch my�lenek ho vyru�il zoufalż vżkłik ne��astn� myjavsk� śeny na n�dvoł�. Jakmile ji płiv�zali k dubov�mu sloupu tak, śe se nemohla ani pohnout, płeŁetl kr�lovskż soudce v pł�tomnosti pł�seśnżch p�nł obvin�n� a rozsudek smrti płed nehybnżm davem. Vz�p�t� kat s pomocn�kem zap�lili hranici a ohe� se
pomalu rozhoł�val. Po chv�li se slil do jednoho mohutn�ho plamenu, kterż se neust�le rozrłstal a �lehal vż�
a vż�.
Ohnivż v�nec kolem vyvż�en�ho sloupu se stahoval a i płes hukot ohn� a praskot zvlhl�ho dłeva zaslechl palatinłv sekret�ł zoufal� vżkłiky uboh� śeny. Prokl�nala v�echny pł�tomn� a svol�vala stra�nou pomstu na ty, kteł� ji muŁili. Plameny jiś olizovaly jej� roztrhanż Łernż pl᚝ a v z�p�t� ji pohltily jako pochode�. Posledn� zoufalż vżkłik a po chv�li stra�n�ho nap�t� se k zataśen�mu nebi zvedl mohutnż mrak Łern�ho dżmu. jako hrozivż temnż pł�zrak zahalil doutnaj�c� hranici a k sekret�łovu velk�mu płekvapen� se neŁekan� zaŁal plazit po zemi, aś zastłel rozv�n�nż dav zv�davcł.
N�kteł� z pł�tomnżch pł�seśnżch p�nł se hrozn� vylekali, kdyś je zahalil dżm, dokonce i kr�lovskż soudce Sirmiensis se pokłiśoval a jeho pł�klad n�sledovalo n�kolik pł�tomnżch. Skupina vystra�enżch zv�davcł zaŁala ut�kat k hlavn� br�n�, protośe v davu vznikla panika. N�kteł� vykłikovali, śe je to Boś� trest za nelidsk� zloŁiny myjavsk� Łarod�jky, jin� v tom vid�li pomstu pekelnżch mocnost� za smrt moudr� śeny. Nap�t� a strach se stup�ovaly a dav se valil k hradn� br�n�, jako by uś necht�l m�t nic spoleŁn�ho s osudem ne��astnice. Nikdo z ustra�enżch sv�dkł nel�tostn� popravy netu�il, śe pr�v� te� na hranici vyhas�n� śivot jednoho z posledn�ch sv�dkł ukrutnżch zloŁinł Alśb�ty B�tho-ryov�. Tato ne��astn� śena mohla płed celou zem� odhalit krvav� tajemstv� Łachtick� pan� tak, jak to nemohl uŁinit nikdo jinż! Jen ona mohla usv�dŁit krvelaŁnou B�thoryovou i posedlosti a zvrhlosti, jeś zach�zela do takovżch neuv�łitelnżch extr�mł, śe nev�hala vraśdit a besti�ln� tżrat nevinn� d�vŁata. Jen myjavsk� Łaro-
d�jka znala kołeny a skryt� dłvody ukrutn�ho sadizmu a zvr�cenost� Łachtick� pan�. A urŁit� jen ona znala płesnż poŁet povraśd�nżch d�vek.
Belo RadenoviŁ se st�le d�val na osiłel� n�dvoł�, kde złstal uś jen płidu�enż kat s pomocn�kem, n�kolik pa-latinovżch voj�kł a z pł�seśnżch p�nł jen not�ł Kardo�. Hustż dżm se pomalu rozptyloval a na ohołel�m sloupu se Łernala t�lesn� schr�nka Łlov�ka, zohaven� k nepozn�n�. Byl to stra�nż pohled, ale sekret�ł nemohl odtrhnout oŁi od popravi�t�.
"�koda t� moudr� śeny!" ozvalo se mu neŁekan� za z�dy. "Jej�m prostłednictv�m by se je�t� hodn� ud�lalo nejen płi vy�etłov�n� a dokazov�n� zloŁinł Alśb�ty B�thoryov�, ale i na poli alchymie a medic�ny!"
Palatinłv sekret�ł se v prvn� chv�li lekl. V s�ni byl docela s�m a nikoho neoŁek�val, ani nikdo nezaklepal na dvełe. OtoŁil se a necht�lo se mu v�łit vlastn�m oŁ�m. Płed n�m st�l s śsm�vem v obliŁeji hrab� F�bry.
"Promi� mi, Belo, śe t� vyru�uji, ale musel jsem se vr�tit a ł�ct ti, śe venku shołela, jako śiv� pochode�, dal�� nevinn� ob� m�sto t�, kter� m�la uś d�vno viset na �ibenici! Zd� se mi, śe ani ty s�m nesouhlas� s postupem palatina."
"Vyru�uje� m�, Petere!" odsekl mu sekret�ł rozzloben�. "Nem�m ani nejmen�� chu� na tvoje hloup� śert�ky a m�m velmi m�lo Łasu! Krom� toho, jestli ti mohu pł�telsky poradit, nebylo by vhodn�, aby ses tady, ve Velk� BytŁi, dlouho zdrśoval!"
"K Łemu je dobr� to tvoje vyhrośov�n� a zastra�ov�-n�?! Snad si nemysl�, śe se polek�m jako malż kluk a uteŁu? Płi�el jsem za tebou jen proto, abych ti pod�koval za otevłenost, s jakou jsi vystupoval płed ctihodnżmi pł�seśnżmi p�ny ve v�ci t� ne��astn� myjavsk� Łarod�jky. Ob�v�m se jen, śe vzne�enż Teodóz Siemensis ti tvou tvrdohlavost a opov�ślivost, s jakou jsi napadl a zpochybnil celou jeho poctivou pr�ci, tak lehce neodpust�."
"D�kuji ti za uzn�n�, Petere," łekl uraśen� Belo Rade-noviŁ, "ale nemus� mi skl�dat poklony. Nejsem na n� vłbec zv�davż. Mus�m ti otevłen� ł�ct, śe nejsi ve Velk� BytŁi v�t�n! A pro m� dvojn�sobn�!"
"D�kuji ti za nev�danou upł�mnost, vz�cnż pł�teli!" usm�l se hrab� F�bry trpce. "Ale upł�mnost za upł�mnost! Podałilo se mi proti Łachtick� hyen� B�thoryov� z�skat takov� dłkazy, o kterżch se tv�mu ctihodn�mu a vzne�en�mu palatinovi Thurzovi nikdy ani nesnilo! I kdyś Juraj Thurzo v�, proŁ ji posadil do podzemn�ho v�zen� pod hradem, dlouho by ji tam nenechal. Zvl�t� po n�v�t�v� sedmihradsk�ho Herodesa �igmunda B�thoryho. Ta hyena v�ak złstane v podzemn�m śal�łi do t� doby, neś ji pośenu jako nejposledn�j�� pob�hli-ci płed kr�lovskż soud! A vełejnż! Div�m se, śe si �pin� ruce spolu s Thurzem."
"Nevyhrośuj mi, Petere! Zn�m t� velmi dobłe a v�m, o co ti jde. V tomto pł�pad� ti chci doporuŁit, aby ses laskav� staral s�m o sebe a co nejdł�ve zmizel z BytŁe. Jestli budu jednat z pozice svżch pravomoc�, velmi lehce se ti młśe st�t, śe se ocitne� v n�kter�m z na�ich pov�stnżch śal�łł! Dłvody se uś lehce najdou!"
"Celż se strachy tłesu!" sm�l se F�bry ironicky. "Uś odch�z�m, vzne�enż Boleslave, abych ti ud�lal radost. Pozdravuj sv�ho urozen�ho palatina a vzkaś mu, śe Alśb�ta B�thoryov� złstane ve v�zen� i płes v�echny jeho z�kulisn� tahy! Dokud je�t� chod�m po tomto sv�t�, płekaz�m jemu i jeho povedenżm spojencłm kaśdż tajnż śnos a podvod!"
Neś se palatinłv sekret�ł staŁil vzpamatovat, hrab� bouchl dvełmi a bez rozlouŁen� zmizel. Belo RadenoviŁ zakroutil hlavou, płistoupil k oknu a d�val se na n�dvoł�, kde nebylo uś ani śiv� du�e. V�tr rozh�n�l pł�valy sn�hu a hv�zdal mezi hradn�mi budovami. Vr�śel do oken jako neviditelnż, rozzułenż �akal a jeho vyt� vyvol�valo v srdci sekret�łe pocity hrłzy a śzkosti.
Hrab� Peter F�bry rozhn�van� otevłel dvełe pokoje pro hosty, jenś sousedil s velkou jednac� s�n�. Byl rozhodnutż okamśit� zmizet z Velk� BytŁe a vyrazit na Ko�eckż hrad, kde by płespal u pł�buzn�ho.
B�hem chvilky byl s pł�pravami na cestu hotovż a je�t� jednou vyhl�dl oknem vem. Na n�dvoł� zahl�dl kata s pomocn�kem, jak nalośili sp�len� t�lo do rakve a zav�rali ji. Płekvapil ho houf zv�davcł, kterż se vr�til na popravi�t� a pozoroval kaśdż pohyb mistra smrti a jeho pomocn�ka.
Najednou ztuhl a vytłe�til oŁi na jednoho z muśł na n�dvoł�. Tam dole, pł�mo proti jeho oknu, st�l mezi zv�davci ten ��belskż koŁ� Peter! Ten lotr z Fuz�ru! Płi�el do BytŁe kvłli n�mu, nebo jen proto, aby se na vlastn� oŁi płesv�dŁil, śe myjavsk� Łarod�jnice zaklepala baŁkorami a uś ho nebude moct vyzradit?!
"B�da ti, bezohlednż potkane!" vykłikl hrab� rozzloben�. "Te� uś mi neuteŁe�! Dostanu z tebe v�echno, i to, co si odnesla na onen sv�t ta uboh� śena!"
Na hrad�, v krypt� a v podzem�
Kastel�n �achtick�ho hradu Michal Horv�th byl jako u vytrśen�. St�l u śzk�ho okna mohutn� v�śe, v rukou drśel velkż dalekohled a mhouł�c lev� oko s śśasem pozoroval zimn� hv�zdnou oblohu. Noc byla jasn� jako hlubiny oce�nu a mraziv� jako meluz�na.
N�dhern� lasturov� modr� nebe nad horami hżłilo zlatżmi �perky nebeskżch hv�zd, kter� vytv�łely płed soustavou brou�enżch skel kastel�nova dalekohledu neopakovateln� panor�ma. Uś n�kolik let d�lal astronomick� pozorov�n� a vedl si o nich z�znamy.
Vśdy, kdyś otv�ral v kłśi v�zanou hv�zd�łskou knihu, zmoc�oval se ho zvl�tn�, hłejivż pocit. Zvl�t� v t�to t�śk�, nebezpeŁn� dob�, kdy m�l jen velmi m�lo Łasu na sv� experimenty, byly mu tyto chv�le o moc vz�cn�j�� neś v�echny jeho vżsady, z�sluhy, vyznamen�n� a majetek! Płi pozorov�n� nebeskżch t�les śpln� zapom�nal na Łas a nejednou se stalo, śe s dalekohledem v ruce ho zastihlo rann� sv�t�n�.
Klid noci a majest�tn� mraziv� ticho pod hradem płeru�il n�hle jasnż zvuk polnice, kterż se n�kolikr�t opakoval. Kastel�n neochotn� vlośil drahż zv�t�ovac� pł�stroj do velk�ho stojanu a nedłv�łiv� se pod�val na vyłez�van� hodiny na zdi. Bylo n�kolik minut płed des�tou.
Kdo młśe v tuhle pozdn� hodinu zav�tat na proklety �achtickż hrad?! �e by se płihodilo n�co zl�ho na tureck�m pomez�? Vtom spatłil �est po zuby ozbrojenżch śoldn�łł na kon�ch, kteł� aś te� vyrazili z hradn� br�ny za dv�ma jezdci. Vzal si z v��ku kośich, obl�kl
se a vy�el vstł�c neŁekan� n�v�t�v�. Seb�hl po schodech a vy�el z domu do mraziv�, jasn� noci na horn� n�dvoł�.
"Bu� zdr�v, Michale! Nech� ti Błh pośehn� a ochra�uje t�!" oslovil ho zn�mż sekret�łłv hlas. "Nemusel jsi kvłli n�m vych�zet do t� zimy! I tak jdeme velmi nevhod a pozd�."
"V�tej, Belo! Jsem r�d, śe jsi nezapomn�l na star�ho kastel�na a zabloudil jsi na opu�t�nż �achtickż hrad! Odkud płich�z�?!"
"Pł�mo z Velk� BytŁe, Michale!" odv�til palatinłv sekret�ł a srdeŁn� mu pod�val ruku. "Zde je młj poboŁn�k a płl tuctu ozbrojenżch voj�kł. Ti złstali v kas�rn�ch na doln�m n�dvoł�. Chci u tebe płenocovat, protośe z�tra uś mus�me bżt u palatina v Pre�purku!"
"Poj�te rychle nahoru, po�lu pro st�jn�ka, a� se v�m postar� o kon�. Co je nov�ho ve Velk� BytŁi?!"
"VŁera jsme up�lili nevinnou myjavskou l�Łitelku."
"Sakra, Belo! To byla velmi moudr� śena, �koda j� bude, velk� �koda! Kdo n�s bude l�Łit a pom�hat n�m v nemocech?! Tu krvelaŁnou B�thoryovou jste m�li postavit na hranici a poslat ji do nejśhav�j��ch pekel!"
"Je nejvy��� Łas, abychom se vr�tili zp�t do Pre�purku, p�nov�!" prohl�sil hrab� Peter F�bry v honosn� loveck� s�ni �achtick�ho z�mku. "Nemłśeme tady bżt uś ani chv�li, protośe n�m hoł� płda pod nohama!"
"A to proŁ, urozenż pane?" ptal se nech�pav� ofici�l z�mku �tefan Revickż, kterż sed�l naproti hrab�ti. "Jste mżmi v�tanżmi a nejvz�cn�j��mi hosty!"
"To je pravda!" płidal se k n�mu p�sał Pavel ��rskż, n�m tu nechyb� a hostitel m� vynikaj�c� v�no!"
"Jenom kvłli v�nu v �achtic�ch złstat nemłśeme!" ozval se doktor Sebasti�n rozv�śn�. "Krom� toho nejsme na hrad� v�t�ni!"
"To je spr�vn� łeŁ, p�nov�!" popl�cal doktora Sebasti�na po rameni hrab� F�bry. "Jsme trnem v oku palati-novżm voj�Łkłm, ale płedev��m t�m, kdoś nemaj� Łist� ruce v souvislosti s Łachtickou pan� a jej�mi zloŁiny. Nejhor�� v�ak je, śe i palatinłv sekret�ł uś jde proti n�m a młśe se v �achtic�ch zjevit neŁekan� jako smrt!"
"To by musel spadnout z nebe, nebo płilet�t na ko�t�ti jako Łarod�jnice!" sm�l se p�sał Pavel. "Vśdy� tu byl płed n�kolika dny!"
"Kdyś jsem vŁera odj�śd�l z BytŁe, dozv�d�l jsem se, śe m� nam�łeno do Pre�purku a zastav� se i tady v �achtic�ch."
"To je uś jin� łeŁ, urozenż pane," płidal se �tefan Revickż, "ale tady v z�mku nem� co pohled�vat. Vśdy zav�t� jenom na hrad. A i kdyby neŁekan� płi�el, nenajde v�s tady, ani kdyby se na hlavu stav�l!"
"To moc r�d sly��m, vzne�enż pł�teli," płikżvl hrab� uznale, "ale płece! Mus�me ud�lat v�echno pro to, abychom zabr�nili zahlazen� stop a dłkazł, kter� jsme na�li v podzem� a v obiln� j�m�. Mus�me j�t hned te� dolł do podzem� a do muŁ�rny. Ty płjde� se mnou, Pavle!"
"Jestli m�m ł�ct pravdu a nelhat," ozval se p�sał neochotn�, "nem�m ani nejmen�� chu�! Ale na v� rozkaz mus�m j�t, nic jin�ho mi nezbżv�. Jen nech�pu, proŁ se do toho podzemn�ho pekla mus�me vśdycky trm�cet kolem płlnoci!"
"Protośe toje hodina temnoty!" sm�l se hrab� a zvedl poh�r s v�nem. "Na va�e zdrav�, p�nov�! A na z�hubu ukrutn� Alśb�ty B�thoryov�!"
Kastel�n �achtick�ho hradu a tajemn�k palatina Thur-za kr�Łeli po zasn�śen�m n�dvoł�. M�s�Łn� svit zal�val hrad i jeho okol� zvl�tn�m, tajemnżm jasem.
Se�li dolł strmżmi schody a płed nimi se otev�ral nepł�jemnż pohled na pust�, nehostinn� v�zen�, chr�n�n� zpłedu silnżmi śeleznżmi mł�śemi.
"Dobrż veŁer, Va�e Jasnosti!" pozdravil jeden z voj�kł. "Toje vz�cn� n�v�t�va v tomhle podzemn�m pekle!"
"Jak� je sluśba?" zeptal se Belo RadenoviŁ.
"Dnes je to v poł�dku. Je klid. Je�t� ale nev�me, co bude do płlnoci!"
"Jen nemaluj Łerta na ze�!" sm�l se kastel�n a znechucen� pohl�dl na Łachtickou pan�, sed�c� na okraji velk� postele. "Jednoho m� tady, na p�r krokł. Zd� se, śe je dnes urozen� hrab�nka jak�si spokojen�j��."
Sotva to dołekl, Alśb�ta B�thoryov� mr�tn� vyskoŁila a vrhla se k chladnżm mł�ś�m. KłeŁovit� je sevłela a s nen�vist� v hlase se obołila na kastel�na Michala Horv�tha:
"Jak se opovaśuje� sem vkroŁit, ty smrdutż, pra�ivż potkane?! Zapomn�l jsi uś, co jsem ti łekla?! Budu si na tebe st�śovat u samotn�ho palatina! Płijde� o hlavu, satane!"
"MlŁ, zmije!" okłikl ji kastel�n. "Płi�la jsi o rozum?! Kdyś si chce� st�śovat, tady m� nejpovolan�j��ho!"
"Chc�pni, pra�ivŁe!" załvala Alśb�ta B�thoryov� a bezmocn� natahovala ruce skrz mł�śe. "Kvłli Łemu jsi sem płi�el i s t�mhle patol�zalem?! Prokl�n�m v�s! A� t� sedm antikristł."
"Zadrś, Alśb�to B�thoryov�!" płeru�il ji sytżm hlasem palatinłv sekret�ł. "ProŁ ur�ś� m�ho nejlep��ho pł�tele a tv�ho nejoddan�j��ho sluśebn�ka, kterż ti v�rn� slouśil aś do tv�ho zatŁen�?!"
"��ble! A� ti sedm zlżch duchł vy�kr�be oŁi a vyrve srdce i s tvżm posedlżm palatinem Thurzem!"
"Tak uś dost, Alśb�to!"
"Prokl�n�m v�s oba, vy ��blovi sluhov�! Otevłete dvełe śal�łe a poj�te dovnitł, hrdinov�! Potom si tady s v�mi popov�d�m!"
"Dobłe tedy, milostiv� pan�!" sm�l se palatinłv sekret�ł ironicky. "Ale varuji t�, ś�dn� śerty, ani hysterick� vżstupy!"
Kastel�n ve�el rozhodn� dovnitł a beze slova se obr�til k palatinovu sekret�łi. Ten zam�łil pł�mo k Łachtic-k� pan�, kter� aś te� zvedla hlavu, nat�hla ruce, jako by ho cht�la obejmout a zm�n�nżm sladkżm hlasem mu łekla:
"Kde jsi dote� byl, holoubku młj? Tolik jsem t� Łekala!"
"Nehraj tady divadlo a neklam sebe i n�s! Slżch�v�m, śe se Łasto nemłśe� vej�t do vlastn� kłśe a vyv�d� tu jako posedl�! Uv�dom si, śe to v�echno młśe bżt pouśito proti tob� a je�t� v�c si młśe� zhor�it sv� dosavadn� postaven�!"
"Vid�, młj drahż, co se mnou ti proklet� lotłi ud�lali? Ale proti tob� nem�m nic. Tob�, jako jedin�mu, dłv�łuju, protośe v�m, śe jen ty m� młśe� vysvobodit z tohohle ukrutn�ho v�zen�! Thurzo, �tefan Magyary a ta krysa F�bry velmi draze zaplat� za svoji bezohlednost. I ty, prokletż a nev�rnż kastel�ne! Na vlastn�m neduśiv�m t�le je�t� pozn�, jak B�thoryovi trestaj� podl� zr�dce!"
"MlŁ, Łarod�jnice, nebo se neovl�dnu!" vylet�l na ni kastel�n a hroziv� se zastavil u jej� postele. "Kolik nevinnżch d�vŁat jsi povraśdila?! Byly jich cel� stovky je to tak?!"
"Belo, pov�z tomuto nehodn�mu zr�dci," obr�tila se prosebn� na sekret�łe, płedst�raj�c l�tost a zklam�n�, "aby m� neur�śel. Ty jsi moje z�chrana, ty jedinż m� młśe� vysvobodit!"
"Nejsem zv�davż na tvoje l�s�n�, urozen� Alśb�to!"
"Och, Bośe młj, srdce mi pukne bolest�!" sepjala ruce.
"MlŁ uś koneŁn�, proklet� Alśb�to B�thoryov�! Kdybych byl v�d�l, jak� odporn� zmije se mi vetłela do ruk�vu, t�mahle rukama bych t� zardousil!"
Znechucen� se na ni pod�val a pevnżm krokem vy�el ze śal�łe. Za n�m se hned vydal i kastel�n, kterż prudce zabouchl dvełe. Sotvaje staŁil zamknout, kdyś k smrti uraśen� B�thoryov� vyskoŁila z postele jako vlŁice, vzala ze stolu t�śkż hlin�nż dśb�n a płib�hla k mł�ś�m.
"Ty odpornż zr�dŁe! Hnusnż a nev�rnż pra��vŁe" łvala zoufale jako posedl�. "Chc�pne� jako v�ichni ostatn�, ba je�t� potupn�ji, satane!"
Vz�p�t� po n�m v�� silou mrskla skrz mł�śe t�śkż dśb�n.
"Pozor, Belo!" vykłikl kastel�n v posledn� chv�li. "Ta bestie t� zabije!"
Duchapł�tomn� ho strhl k sob�, aby ho t�śkż dśb�n nezas�hl do hlavy. Palatinłv sekret�ł ztratil rovnov�hu a nat�hl se na zemi.
Peter F�bry byl płikrŁen za masivn�m v�pencovżm płevisem, kterż odd�loval podzemn� chodbu od prostorł
Podzemn�ch śal�łł a pozoroval ł�d�n� ��len� Łachtick� Pan�.
Belo RadenoviŁ, hled�c na stłepy dśb�nu u jeho nohou. se obr�til k śal�łi a zasyŁel jako had: "Nev�łil jsem
v�emu, co se o tob� pov�dalo, Alśb�to! Po tom, co ses ale opov�śila ud�lat, prohla�uju tady płed sv�dky, śe se postar�m, stejn� jako ten prokletż hrab� F�bry, abys skonŁila na �ibenici!"
Peter F�bry necht�l v�łit vlastn�m u��m. M�l sto chut� vyskoŁit z vżklenku a donutitit zbab�l�ho sekret�łe, aby svou pł�sahu opravdu splnil. V posledn� chv�li si ale uv�domil, śe by to byl jeho konec a RadenoviŁ by v�echno obr�til proti n�mu. Napjat� ticho płeru�ila Łachtic-k� pan�:
"To si m�m o tob� myslet, śe jsi stejnż zr�dce a farizej jako ten odpornż F�bry?!"
"To je uś tvoje v�c, ty bestie!" procedil sekret�ł skrz zuby.
"Prokl�n�m t�, Belo RadenoviŁi! Nav�ky t� prokl�n�m, a� t� spolknou pekeln� plameny spoleŁn� s tvżm vyvolenżm smrdutżm kastel�nem!"
"Tob� uś nikdo nepomłśe, uboh� Alśb�to!" obr�til se k śal�łi palatinłv sekret�ł. "Abys ale v�d�la, vŁera jsme ve Velk� BytŁi up�lili ne��astnou Agne�u, cos ji sv�d�la a nutila do pekelnżch praktik! V�d�la hodn� o tvżch zpłsobech a zloŁinech!"
"To j� patł�, satanov� sluśce!" vykłikla s nen�vist�. "I tak m� jenom osoŁovala a za mżmi z�dy chystala proti mn� tajn� spiknut�! To je velmi dobr� zpr�va!"
"Jak pro koho, Alśb�to!" nam�tal sekret�ł. "Mysl�m si, a nejen j�, śe tak moudr� a proz�rav� śeny je �koda! Na hranici jsi m�la shołet ty, proklet�, krvelaŁn� Łach-tick� pan�!"
ZaŁala zułiv� łv�t a v�echny prokl�nat, lomcovala masivn�mi mł�śemi, jako by je cht�la vyrvat ze skaln� st�ny. Sekret�ł s kastel�nem ale uś vych�zeli po schodech na hrad a nechali ji napospas jej�mu beznad�jn�mu osudu.
Hrab� znechucen� hled�l za odch�zej�c�mi a płemż�lel, jestli v takov�to situaci m� j�t za tou posedlou śenou. M�l obavy, śe ho palatinovi voj�ci prozrad�, vśdy� ho dobłe znali a kvłli n�mu m�li uś hodn� nepł�jemnost�. Opatrnżm, pomalżm krokem se vracel zp�t. Jeho v�rnż spoleŁn�k doktor Sebasti�n, kterż st�l opod�l, se ho zeptal:
"Cht�l jste mluvit s tou sadistickou hrab�nkou, urozenż pane. Zm�nil jste snad sv� płvodn� pl�ny?"
"Nem� to smysl!" odv�til hrab� polohlasn�. "Ta bestie by mi sotva n�co łekla. �vala by jako dosud a krom� toho, ani palatinovi lid� nejsou tupci. V�d�, kdo jsem, a v� i to, śe m�m do podzem� vstup zak�zanż. Nemłśu na posledn� chv�li riskovat svou kłśi. Nestoj� to za to." "Płece jenom by bylo lep��, kdybychom si s n� promluvili o t� d�vce z muŁ�rny, kter�."
"Ne, drahż Sebasti�ne!" płeru�il ho hrab� F�bry rozhodn�. "Nemłśeme dnes uś ud�lat nic, protośe je tu palatinłv sekret�ł Belo RadenoviŁ. Ten je schopnż uvrhnout m� do v�zen� jako nejhor��ho zloŁince jen proto, śe jsem poru�il palatinłv striktn� pł�kaz. Nesm� se dozv�d�t, śe jsem v �achtic�ch." "Jak mysl�te, młj vzne�enż pane. Kam jdeme te�?" "Vr�t�me se do krypty Łachtick�ho kostela a pod�v�me se, jestli je v�e v poł�dku."
"Jak si płejete, pane," płisv�dŁil doktor Sebasti�n. "Bl�ś� se płlnoc a sp�nek n�m chyb� celou dobu, co jsme płijeli do �achtic."
"Odvedl jsi kus dobr� pr�ce, Sebasti�ne," povzbuzoval ho hrab� uznale. "Za n�kolik dn� se to ned� v�echno zvl�dnout. Pro dne�ek staŁ�, kdyś poł�dn� zajist�me nezvratn� dłkazy muŁen�, abychom je mohli pouś�t jako argumenty pro kr�lovskż soud!"
"Mysl�m, urozenż pane, śe to ne��astn� d�vŁe z muŁ�rny bychom m�li płen�st do krypty k ostatn�m ob�tem. Nejsem si jist, jestli palatinovi lid� a dal��, jeś pracuj� pro B�thoryovou, nezahlad� v�echny dłkazy a stopy, kter� tady złstanou po na�em odchodu do Pre�purku."
"Jsem płesv�dŁenż, Belo, śe palatin postupuje płesn� podle jist�ho promy�len�ho pl�nu. Nejdł�ve ok�zalżmi vełejnżmi popravami odstranil ty, kteł� v�d�li pł�li� o Alśb�t� B�thoryov� a mohli vyzradit mnoh� souvislosti jej�ho ��belsk�ho vraśd�n�. Płedt�m ji odsoudil na dośivot� a ud�lal to, co mnoz� oŁek�vali. �ij�c� sv�dky podplat� nebo ovlivn� tak, aby nemohli promluvit. Z�sk�v� Łas a navzdory snah�m �ikovn�ho hrab�te F�bryho a jeho spojencł se mu złejm� podał� płelst�t i Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo."
"Ch�pu tvoje obavy i logick� uvaśov�n�, Michale. I palatinovi z�leś� na tom, aby se Alśb�ta B�thoryov� uś nikdy nedostala na sv�tlo Boś�. Na �ilinsk� synod� uk�zal svou v�rolomnost, ale ve skuteŁnosti nen� aś tak z�sadovż. Nejv�t�� vliv na n�j m� superintendant Eli� L�ni, ten m� jeho dłv�ru. Proto si mysl�m, śe proces s krvelaŁnou B�thoryovou nen� ani zdaleka ukonŁen!"
"Pro Thurza urŁit� ano! Jeho ukvapen� a extr�mn� jedn�n� płed m�s�cem, kdyś zatkl hrab�nku B�thoryovou a dal krut� popravit jej� pomocn�ky, umlŁen� v�ech sv�dectv� a sv�dkł, nesoulad jeho postupł se z�konem, to v�echno evidentn� poukazuje na jeho z�kulisn� z�m�ry! Kdyby mu nez�leśelo na B�thoryovżch, d�vno byj1 hnal płed kr�lovskż Oktavi�ln� soud, zkonfiskoval by jej� majetek ve prosp�ch kr�lovsk� koruny a ud�lal by zadost z�konłm Uherska!"
"Souhlas�m s tebou, Michale, a płekvapuje m�, jak jsi informovanż. Nemysl�m si v�ak, śe by palatin za kaśdou cenu cht�l pochlebovat vlivnżm pł�buznżm krve-laŁn� �achtick� hyeny. Nev�m, proŁ st�le lav�ruje a obch�z� striktn� nał�zen� Jeho kr�lovsk�ho VeliŁenstva!"
"To je k�men śrazu, Belo. Na�t�st� jsou tady i jin� lid�, kterżm z�leś� na tom, aby ji vełejn� soudili. Jestli se tak stane a ona se skuteŁn� ocitne płed kr�lovskżmi soudci, urŁit� j� zkonfiskuj� celż majetek a po vżsle��ch płijde o hlavu! Nezapom�nej, śe pr�v� o to jde hrab�ti F�brymu!"
"Toho bl�zna mi ani nepłipom�nej, Michale! VŁera mi ve Velk� BytŁi nad�lal takov� nepł�jemnosti, śe bych ho byl dal uvrhnout do śal�łe! Ten ��lenż hrab� nem� ani tu�en�, do jak� nebezpeŁn� hry proti palatinovi se pustil. Vśdy� za Thurzem stoj� justiŁn� org�ny a nezapom�nej, śe palatin zat�m neztratil kr�lovu dłv�ru. To je vysv�tlen� toho, proŁ v pł�pad� kauzy Alśb�ty B�thoryov� nepostupuje podle z�kona, ale jedn� na vlastn� p�st." "Jestli je pravda to, co ł�k�, milż Belo, potom se v pł�pad� t� krvelaŁn� śensk� nebude nikdy respektovat z�kon! Jedin� śe by se �ikovn�mu hrab�ti F�brymu podałilo z�skat kr�le na svou stranu."
"F�bry je ��lenec! Nev�ł�m mu ani slovo! Je velmi zvl�tn�, proŁ se tak kategoricky stav� proti B�thoryov� a za kaśdou cenu chce dostat jej� hlavu! Ob�v�m se, śe za jeho hrdinskżm vystupov�n�m se skrżvaj� z�jmy jinżch vlivnżch osobnost�."
"V tom s tebou nesouhlas�m, Belo! Jsi vłŁi n�mu velmi zaujatż, proto neum� objektivn� płijmout jeho PoŁ�n�n�! Jestli selśe hrab� F�bry, potom uś nen� ś�d-n� nad�je na v�t�zstv� nad tou krutou hyenou!"
V pasti
Doktor Sebasti�n se musel poł�dn� ohżbat pod n�zkżm stropem podzemn� chodby, kter� vedla do z�mku. Na ramenou nesl zohaven� t�lo mrtv�ho d�vŁete z muŁ�rny a pod rozkl�daj�c�m se błemenem se mu postupovalo jen t�śko. Hrab� Peter F�bry mu sv�til pod nohy a opatrn� na�lapoval na skalnatou, zr�dnou zem. Uś nem�l jistotu jako dosud, ale je�t� v�t�� obavy m�l o sv�ho pł�tele. KoneŁn� do�li na konec chodby a płed nimi se otevłel �irokż prostor rozlehlżch sklepł.
"Sly�el jsi to?" płeru�il napjat� ticho Peter F�bry. "Zd�lo se mi, jako by n�co zapraskalo! Nem�me v pat�ch �peha?!"
"Je�t� to by n�m chyb�lo!" doktor Sebasti�n slośil obnaśen� t�lo d�vky na chladnou, vlhkou zem. "To prask� va�e pochode�, urozenż pane, urŁit� v�m kaśdou chv�li zhasne!"
"Ne, to nebyl zvuk praskaj�c�ho plamene, Sebasti�ne!" nam�tl hrab� nedłv�łiv�. "Sly�el jsi to? Znova ten samż zvuk! N�kdo n�s sleduje!"
"Nesmysl, urozenż pane! Jak by se sem dostal tak pozd� v noci! V�imn�te si t�ch sudł! Kolik jich je? Tady v podzem� je vlhko a dłevo pracuje. Proto se v�m zd�, śe je n�m n�kdo v pat�ch. Je tłeba j�t k far�łi a płen�st t�lo do krypty. Jsem si jistż, śe uś spi a nebude nad�enż, kdyś zjist�, jak� płekvapen� mu
neseme.
"�achtick�ho far�łe nebudeme budit! Mośn� śe se d� do krypty dostat i z t�to tajn� chodby! Sly�el jsem.
śe jedinż Ujv�ry znal takovż płechod do podzemn� Ł�sti kostela!"
"Rad�ji zajdeme za far�łem a vzbud�me ho. ��dn� tajn� chodba ani mechanizmus tady nejsou! Aspo� j� je nevid�m!"
"M� pravdu! To v�ak neznamen�, śe tu tajn� dvełe do krypty nemohou bżt! Jen se dobłe rozhl�dn�me, mośn� se n�m podał� naj�t ten tajnż mechanizmus. Poj� za mnou!"
Vr�til se n�kolik krokł zp�t a pozorn� si prohl�śel vlhk� v�pencov� zdi. Nena�el v�ak nic. Jen praskliny, rozsedliny a zvl�tn� śtvary vodn� eroze. ��dnż tajnż mechanizmus, ś�dn� tajn� dvełe Łi skryt� chodba.
"ZbyteŁn� ztr�c�me Łas, urozenż pane! Nic tu nen� a nikdy ani nebylo! Mus�m vyj�t nahoru do kostela a potom na faru probudit far�łe, aby n�m."
"Nemus� vyv�d�t ani v kostele, a uś vłbec ne ru�it ctihodn�ho pana far�łe ze sp�nku!" płeru�il ho neŁekan� hrab� Peter F�bry. "Poj� sem bl�ś. Vid� to, co j�?" Doktoru Sebasti�novi se necht�lo v�łit vlastn�m oŁ�m. Hrab� ukazoval na protilehlou st�nu, v jej�mś stłedu, asi na śrovni jeho brady, byl nen�padnż otvor. Zd�lo se, śe to ani nen� otvor, ale płirozen� puklina ve sk�le, ne v�t�� neś hlava Łlov�ka. Dosud si ho v�ak nikdy nev�imli! Hrab� F�bry do n�j vlośil ruku a dotkl se chladn�ho kovu, kterż vyŁuhoval ze sk�ly. Uv�domil si, śe natrefili na tajnż mechanizmus, j�mś se spou�t�j� dobłe zamaskovan� dvełe ve skaln� st�n�, vedouc� do nezn�m� podzemn� chodby. Nebo se pod nimi objev� bezedn� smrteln� propast? Płi t�to my�lence mu na Łele vyrazil studenż pot.
"Tohle tedy nebude samo sebou," łekl potichu doktoru Sebasti�novi, "a krom� toho jsme nikdy płedt�m
tady na ten tajnż otvor nenarazili. Jak je to mośn�?"
"Jednodu�e, urozenż pane," odv�til doktor Sebasti�n zamy�len�, "nev�imli jsme si ho, to je nejpravd�podobn�j�� verze. Nebo tady byl uś n�kdo płed n�mi a otvor złstal odkrytż. Zapomn�l ho mośn� poł�dn� uzavł�t."
"To je hloupost! Kdo by tu mohl bżt a kde by se tady vzal?! Vśdy� bychom se s n�m museli potkat! Na druhou stranu."
"�ert aby to vzal, urozenż pane!" zhrozil se doktor Sebasti�n, kterż se aś otł�sl. "Mysl�m, śe jste m�l pravdu. Tady opravdu nen� n�co v poł�dku!"
Ukazoval na zv�t�uj�c� se otvor ve sk�le. Tajn� dvełe se pomalu otev�raly a za nimi se Łernala śzk� chodba. Ani nejbystłej�� oko by nerozeznalo ve skaln� st�n� śelezn� z�rubn� a mistrovsky zamaskovan� padac� dvełe.
"Dvełe se neotevłely dokoł�n, vzne�enż pane!" zvolal doktor Sebasti�n. "Mechanizmus je uś złejm� zreziv�lż."
"To pochybuju! Sotva jsem se ho dotkl, uś se dvełe otev�raly. Zkus�m to znovu a budeme moudłej��."
Nat�hl ruku a sevłel chladnou śeleznou rukoje� za skaln� vypuklinou. Dvełe se nesly�n� spustily śpln� na śrove� jejich nohou a płed nimi se objevila dlouh�, o hodn� uś�� a niś�� chodba s podezd�nżm stropem. Oba uc�tili hnilobnż z�pach a zatuchlinu, jeś se valila z nezn�m�ho prostoru pł�mo na n�.
"To je tajn� chodba, kter� mus� v�st do krypty pod kostelem! Hnilobnż z�pach młśe vych�zet jen odtud. �śasn� pr�ce a mistrovstv� t�ch, kteł� budovali podzemn� labyrint v �achtic�ch!"
"Sly�els to, Sebasti�ne?!" obr�til se k n�mu hrab� F�bry celż vyd�enż. "Znovu ten samż �ramotjako płed t�m! Nebo se mi to jen zd�lo?"
"UrŁit�, urozenż pane! Mośn� je�t� tajn� dvełe dosedaj� a śelezn� obruba skł�pe, protośe je uś d�vno nikdo neotev�ral."
"Asi m� pravdu, Sebasti�ne, ale nezd� se mi to," kroutil hlavou hrab� a rozhl�śel se kolem, jestli n�koho neuvid�. "Tenhle prłchod do krypty kostela neznal ani neduśivż Jan Ujv�ry, nech� mu je Błh milostivż!"
"Poj�me d�l, pane!" popoh�n�l hrab�te doktor Sebasti�n. "Jsem zv�dav, kam n�s tahle smradlav� chodba dovede a jestli jsou ty zohaven� d�vky tam, kam jsme je polośili!"
"Budeme opatrn�j�� neś dosud," um�nil si hrab�, "kvłli proklet� B�thoryov� si nenech�m zakroutit krkem!" Nejistżm krokem ve�li do śzk� chodby. Tup� ozv�na jejich krokł zanikala v temn�m prostoru, kterż se płed nimi otv�ral v matn�m sv�tle praskaj�c� pochodn�. Doktor Sebasti�n posp�chal kupłedu, ale hrab� se rozpaŁit� ohl�śel zp�t k tajnżm dveł�m. Zd�lo se mu, śe op�t usly�el nezn�mż zvuk, jako by se n�kdo pomalu plazil za nimi, �ust�c �aty.
"PoŁkej, Sebasti�ne, pomaleji!" zavolal za upaluj�c�m pł�telem. "Mus�me se vr�tit!"
"A to jako proŁ?" obr�til se k n�mu doktor. "Nechceme se snad dostat do krypty?"
"Znovu jsem sly�el ty sam� zvuky, pł�teli! Jako by n�s n�kdo sledoval nebo se za n�mi plazil odpornż d�mon tohoto podzemn�ho pekla."
"Jen klid, vzne�enż pane," płeru�il ho doktor Sebas-ti�n. "To bude vstup do krypty. Jsme na m�st�!"
"To je sice v�echno hezk�, ale dovnitł se nedostaneme! Dvełe nemaj� kliku, ani tajnż mechanizmus! Złejm� se daj� otevł�t jenom zevnitł, z krypty!"
"Nesmysl, urozenż pane!" nam�tal doktor Sebasti�n
klidn�. "N�kde tu bude tajnż kl�Ł anebo rukoje� mechanizmu. Mus�me ji naj�t! C�t�te ten hnilobnż z�pach? To je neklamnż dłkaz, śe se za t�mito śeleznżmi vraty rozprost�r� krypta s hrobkami urozenżch p�nł."
"Ty si mysl�, Sebasti�ne, śe jsme pod Łachtickżm kostelem?!"
"Kde jinde bychom mohli bżt, urozenż pane? Vśdy� tu ne��astnici z muŁ�rny jsme nechali u sklepł z�mku, kudy se vch�z� do podzemn�ho labyrintu. Krypta mus� bżt spojen� touto chodbou se z�mkem, ale chodba je velmi mistrovsky utajen�."
"Ty jsi ale chytr� hlaviŁka!" płikżvl hrab� Peter F�bry. "M� to v�ak jenom jeden docela maliŁkż h�Łek. Jak' se dostaneme płes tato nedobytn� vrata?"
Opłel se celou vahou t�la do masivn�ch śeleznżch dveł�, okovanżch śeleznżmi p�sy. Ani se nepohnuly. Hrab� zklaman� hled�l na nepłekonatelnou płek�śku a po oŁku pozoroval doktora Sebasti�na, kterż se k jeho płekvapen� sehnul aś k zemi a �m�tral u st�ny, do kter� byly dvełe zasazeny. Sotva se doktor narovnal, skl�n�j�c opatrn� hlavu, protośe zd�nż strop byl niś�� neś v hlavn� chodb�, śelezn� vrata se se skł�potem a vrz�n�m zaŁala pomalu spou�t�t do zem�. Hrab� F�bry vyvalil oŁi na skaln� płevis, v jehoś stłedu byly osazen� masivn�, hrub� z�rubn� ze śeleza. Po nich se dvełe spou�t�ly aś pod zem.
"Do prkżnka dubovżho!" zvolal doktor Sebasti�n v�t�zoslavn�. "A jsme na m�st�, urozenż pane! Pł�mo na druh� stran� podzemn� krypty. C�t�te ten z�pach?!"
Hrab� F�bry cht�l odpov�d�t, ale vtom se zhrozil. Płed nimi st�l nezn�mż muś v Łern�m pl�ti a m�łil na n� velkou pistol�. V druh� ruce sv�ral malou lucernu, jej�ś slab� sv�tlo se odr�śelo v jeho stra�nżch, nen�visti sr��c�ch oŁ�ch.
"Teprve te� ho budete poł�dn� c�tit, pansk� holoub�tka!" ozval se nezn�mż muś ironickżm hlasem a zaŁal se sm�t. "Shnijete tady s t�mi holubicemi, co jste je vyt�hli z obiln� j�my! V�s odtud vyt�hnou, aś kdyś budete hn�t a rozkl�dat se jako urozen� nebośt�ci tady v krypt�!"
"Kdo jsi, satane?" hrab� F�bry se cht�l vrhnout na nezn�m�ho. "Jsi ��bel, pł�zrak nebo Łlov�k, kterż slouś� d�monu?!"
"Ani se nehni, Petere F�bry!" załval na n�j nezn�mż muś a o krok ustoupil. "Je�t� jedno takov� gesto a rozstł�l�m ti tu tvou dutou palici na cucky!"
"Co chce�, odpornż d�mone?!" procedil skrz zuby hrab� a aś te� si s hrłzou v�iml hlubok� jizvy pod pravżm okem na tv�łi nezn�m�ho.
"Z Fśz�ru jsi mi utekl, urozenż hrab� Petere F�bry," po�kleboval se chlap, "ale odsud mi uś neuteŁe�! Zaśiva tady nat�hne� baŁkory!"
"Kdo jsi?!" osopil se na nezn�m�ho doktor Sebasti�n vztekle. "Jestli jsi ��bel, odejdi a ztra� se ve jm�nu Boha Otce a jeho and�lł! Jestli jsi Łlov�k, tak mluv, co od n�s chce�?!"
"Abyste okamśit� ve�li do krypty a postavili se k t�to zdi!" sm�l se nezn�mż chlap. "Rychle sem, ke zdi!"
Hrab� Peter F�bry on�m�l hrłzou. C�til, śe se nemłśe ani hnout, jako by vrostl do studen� sk�ly. Nemohl se sm�łit s t�m, śe płed nimi stoj� ten prokletż koŁ� Peter, milenec a pas�k Łachtick� pan�. Kde se tady vzal? Jak mohl v�d�t, śe jsou v podzem� a płjdou do krypty?! Płece jen m�l dobrż sluch! Byl płed nimi, neboje sledoval? Jak se dostal do podzem�? Jeho płivłen� oŁi a z�kełnż, li��ckż śsm�v płipom�nal d�mona s rohy, jak�ho si vyb�jila lidsk� płedstavivost.
"Ty prokletż lumpe!" obołil se na n�j hrab�. "Jak se opovaśuje� vyhrośovat n�m tady, kde ru�� klid nebohżch zesnulżch?! Płijde łada uś i na tebe, krvelaŁnż koŁ� Petere!"
"Zadrś, hrab� F�bry, nebo se neovl�dnu a rozstłel�m ti palici! Rozmysli si velmi dobłe, co odte� łekne� a co bude� d�lat! Zvedni ruce nad hlavu i s t�m tvżm patol�zalem, a vejd�te do krypty!"
"Chc�pne�, satane!" vykłikl doktor Sebasti�n a vrhl se na muśe s jizvou pod okem. Napł�hl ruku a cht�l ho udełit hoł�c� pochodn� po hlav�, nedbaj�c na jeho hrozby nabitou zbran�. KoŁ� Peter obratn� uskoŁil a m�ł�c na hrab�te F�bryho załval:
"Ani se nehni! Lehni si vedle sv�ho ne�ikovn�ho ochr�nce, a to hned!"
Ohlu�uj�c� vżstłel zahłm�l v śzk� chodb� a nesl se po rozlehl� krypt� jako zlov�stnż hlas hromu. Ne��astnż doktor Sebasti�n se bezmocn� zhroutil na skalnatou zem a rozt�hl se rovnou pod nohama ukrutn�ho koŁ�ho Petera. Narazil si hlavu i kolena, płestośe se snaśil rukama zm�rnit prudkż n�raz. Cht�l chlapa v Łern�m chytit za nohy a podtrhnout ho, ale on uskoŁil a vrhl se na hrab�te F�bryho. Srazil ho silnżm śderem do obliŁeje a vyb�hl z krypty. Stiskl tajnż mechanizmus ve skaln� puklin�, a v tu chv�li se dvełe pomalu s vrz�n�m a skł�p�n�m zvedaly nahoru.
"OdpoŁ�vejte v pokoji, smrdut� ŁervotoŁi!" sm�lsejim koŁ� Peter. "Jen s�m d�mon v�s młśe vysvobodit z t�to podzemn� krypty!"
"Je�t� jsi nezv�t�zil, ��ble!" vykłikl hrab� a hodil mu doutnaj�c� pochode� pł�mo do tv�łe. "Płjde� do pekla dł�v neś my, koŁ� Petere!"
V posledn� chv�li se z�kełnż muś stihl vyhnout dob-
łe m�łen�mu z�sahu a stiskl spou��. Vżstłel zarachotil v śzk� chodb�, ale kulka se odrazila od śeleznżch dveł�, kter� se pr�v� v t� chv�li se skł�potem zavłely, a tak nebezpeŁn� zasvi�t�la kolem zjizven� tv�łe koŁ�ho Petera. Je�t� st�le se ��belsky sm�l a rychle płiskoŁil k hoł�c� pochodni, kterou ho cht�l hrab� F�bry zne�kodnit. Zvedl ji vysoko nad hlavu, a krouśil s n� pod śzkżm skalnatżm stropem chodby, jako by n�komu d�val znamen�. Vtom z ponur� tmy vystoupil nezn�mż mohutnż chlap v Łern�m kab�t� s vysokżm l�mcem. V ruce drśel malou sv�tilnu a pł�telsky promluvil k z�kełn�mu koŁ�mu hrab�nky Alśb�ty B�thoryov�:
"Vynikaj�c� pr�ce, Petere, gratuluju ti! Dostal jsi na�e nejv�t�� nepł�tele do p�kn� pasti!"
"A je�t� n�m hrab� F�bry poslal i poł�dn� sv�tlo!"
�kodolib� se sm�l koŁ� Peter. "Bude se hodit, zvl�t� te�,
kdyś se mus�me za kaśdou cenu dostat k B�thoryov�
a vyt�hnout ji z tohoto podzemn�ho pekla na svobodu!"
"Je to velmi nebezpeŁnż pl�n, Petere! Hl�daj� ji
palatinovi voj�ci a jsou po zuby ozbrojeni. Trouf� si
pustit se s nimi do nerovn�ho z�pasu?!"
"To uś nech na m�, Karle! Zn�m tenhle podzemn� labyrint lip neś Jan Ujv�ry i s jeho staviteli dohromady. Zne�kodn�me ty palatinovy płisluhovaŁe a beze sv�dkł uneseme na�i rozko�nou hrab�nku Alśb�tu na jej� odlehl� panstv�!"
"Jen aby tvłj pl�n vy�el, Petere! Ne tak jako posledn�! A mimoto."
"��dn� hloup� łeŁi, Karle!" okłikl ho koŁ� Peter panovaŁn�. "K Łemu t� tu m�m?! Snad si porad�me se dv�ma vyzbrojenżmi a namy�lenżmi vydłiduchy, kteł� i tak uś urŁit� d�vno chr�pou! Neztr�cejme Łas, poj�me!"
Podal doutnaj�c� pochode� sv�mu druhovi a spoleŁ-
n� se rychle vzdalovali od tajn�ho vchodu do krypty. Za nimi złst�vala jen nehostinn� tma a smrdutż z�pach �tiplav�ho dżmu.
"U sta hromł!" zanad�val si hrab� Peter F�bry a znovu se opłel do masivn�ch śeleznżch dveł�. "Ten ��bel n�s, mysl�m, zaśiva pohłbil! Jak se odtud dostaneme?!"
"�ert aby to vzal, nemłśu nikde naj�t ten tajnż mechanizmus!"
"Ani se nenam�hej! Ten chlap dobłe v�d�l, proŁ n�s tu uv�znil! Mechanizmus funguje jen z tajn� chodby, aby se nikdo z krypty nemohl dostat do podzem�. Złst�v� n�m uś jen jedin�, zoufal� mośnost, jestli tady nechceme pojit jako pra�iv� psi."
"Nadzvednout mramorovou desku pod olt�łem?" ozval se nedłv�łiv� doktor Sebasti�n. "To je ale hloupost, urozenż pane! S tou m� co d�lat �est tak silnżch chlapł, jako je n� p�sał Pavel ��rskż!"
"Hrome!" zvolal radostn� hrab� F�bry. "Ten by n�m jako jedinż mohl pomoci, i s ofici�lem Stefanem Revic-kżm! To je vynikaj�c� n�pad!"
"Ned�lejte si nad�je, urozenż pane! Na�eho pł�tele by ani ve snu nenapadlo, śe jsme zavłeni v podzemn� krypt� kostela. A Revick�ho uś vłbec ne! Ti sed� v dobr� n�lad� u v�na a budou na n�s Łekat aś do r�na, neś se vr�t�me!"
"A mośn� n�s potom zaŁnou hledat, Sebasti�ne! Do t� doby płece n�co vydrś�me! Hrome, ł�kal jsem ti, śe n�s n�kdo sledoval! Ale jak se jen mohl dostat do krypty ten lstivż ��bel?!"
"Nemalujte Łerta na ze�, urozenż pane! Rad�ji vez- m�me rozum do hrsti a hledejme zpłsob, jak se z toho-
hle p�chnouc�ho pekla dostaneme nahoru do kostela a na Łerstvż vzduch!"
"Bez sv�tla jsme ztraceni! Jestli te� nenajdeme cestu ven, pak uś bude opravdu pozd�. A v krypt� n�s mohou zaŁ�t hledat aś po n�kolika dnech!"
"A to uś budeme na onom sv�t� a na�e nohy budou okusovat nenaśran� odporn� potkani, urozenż pane!"
"Jen nezoufej, Sebasti�ne!" vytkl mu hrab� a zaŁal prohled�vat okol� vlhk� st�ny. "Jedin� milostivż Błh n�s odtud młśe vysvobodit, protośe ��bel n�s sem uvrhl! Nechce se mi v�łit, śe na�e śivotn� pou� mus� skonŁit v po�zemn� krypt� v �achtic�ch."
Z podzemn�ho labyrintu do mraziv� noci
"Ani hnout, dareb�ci!" Załval koŁ� Peter na str�śce podzemn�ho śal�łe. "Jestli nechcete nat�hnout baŁkory, jeden jak druhż, zvedn�te pracky nad hlavu a złsta�te na m�st�!"
"A kde ty ses tady vzal, �ulpasi?!" vy�t�kl na n�j jeden z palatinovżch voj�kł a pohotov� vyt�hl nabitou pistoli. "Tu m�, za tu tvoji hloupou kotrbu!"
Vystłelil pł�mo na z�kełn�ho koŁ�ho, kterż ale v posledn� chv�li uhnul stranou. Ohlu�uj�c� vżstłel se rozl�hal po temnżch chodb�ch podzem� a smrtonosn� kulka mu prosvi�t�la t�sn� kolem hlavy. Bez v�h�n� nam�łil pistoli na odv�śn�ho śoldn�łe a stiskl spou��. Vy�lehl modrż plamen a zarachotil vżstłel. Kulka se
otłela po vlhk� zdi, ale koŁ� Peter uś nestihl nab�t. Odv�śnż śoldn�ł se na n�j vrhl jako vyhladov�lż vlk a srazil ho silnżm śderem k zemi.
"Ty svin�!" prokl�nal ho zdatnż str�śce podzem� a zaŁal ho �krtit. "Jak ses opov�śil sem vkroŁit?! Zakrout�m ti krkem jako odporn�mu potkanovi!"
"Pozor, Pavle, zabije t�!" zoufale vykłikl druhż str�śce a vyskoŁil proti zavalit�mu nezn�m�mu chlapovi, kterż s nośem v ruce płiskoŁil na pomoc koŁ�mu Pete-rovi. Siln� mu sevłel napł�hnutou ruku a zkroutil ji. Tvrd� ho zas�hl do błicha, aś se chlap ohnul v pase a zhroutil se jako pod�atż dub. Str�śce śal�łe se na n�j cht�l vrhnout, aby ho śpln� zne�kodnil, ale nepodałilo se mu to.
KoŁ� Peter vyuśil chvilkovou neopatrnost płemośite-le, kterż se ohl�dl na sv�ho druha a na chv�li povolil siln� sevłen�. Z posledn�ch sil se vzepłel a setł�sl ho ze sebe. Płekvapenż śoldn�ł upadl na zem a podrazil nohy nic netu��c�mu kamar�dovi, kterż płedt�m zne�kodnil śtoŁn�ka s nośem v ruce.
"Te� si vyrovn�me śŁty, vy pan�t� poserov�!" posm�-
n� na n� załval koŁ� Peter a skoŁil na sv�ho płemośitele. Strhla se nel�tostn� rvaŁka. Str�ści podzem� se br�nili a nezłstali prokletżm vetłelcłm nic dluśn�. �dery a prask�n� kost� se m�sily s vżkłiky.
KoŁ� Peter neŁekan� vyskoŁil mezi z�pas�c�mi chlapy a pistol� m�łil na hul�kaj�c� voj�ky. Jeho ��belskż spoleŁn�k Karel u�t�dłil posledn� śder p�st� do tv�łe śoldn�łi a vyskoŁil na nohy.
"Tak uś dost, holobr�dkov�! Zvedejte se ze zem�, dejte sem pistole a otevłete dvełe śal�łe!"
"A kdo se� ty, śe n�m chce� rozkazovat, ��ble?!" br�nil se poml�cenż str�śce podzem�.
"��dnż śv�sty, ty osle! Dej mi kl�Łe, nebo t� rozstł�l�m jako cedn�k! V� dobłe, śe neśertuju!" osopil se na n�j koŁ� Peter a pro vżstrahu vystłelil. Vystra�en� śoldn�łi odhodili pistole a jeden z nich tłesouc� se rukou strŁil kl�Ł do dveł�. Odemkl a pomalu otv�ral.
"Je�t� ti to spoŁ�t�m, aś płijde Łas! Tu m�, ty �ulpasi!" załval na n�j koŁ� Peter a nakopl ho do zadku. Kdyś to vid�la Alśb�ta B�thoryov�, nepł�Łetn� se rozesm�la a v�hav� vy�la ze śal�łe. ��dostiv� se pod�vala na sv�ho zachr�nce, objala ho a n�ruśiv� l�bala.
"Kde se tady bere�, Petere?" v�niv� ho hladila. "Jestlipak to nen� jen sen?! Ty s�m jsi m� płi�el vysvobodit?!" "Nemohl jsem t� tu nechat shn�t, Alśb�to, moje milovan� kr�sn� pan�! Jak jsi studen� a cel� promrzl�, ty, kter� jsi m�la vśdy tak horkou krev."
"Je s n�ma amen, urozenż pane! Nikdy jsem nebyl skeptik ani pesimista, ale te� n�m uś asi nikdo nepomłśe." "Hergot!" zaklel hrab� Peter F�bry a zoufale se opłel o nedobytn� dvełe, kter� odd�lovaly tajnou chodbu od krypty. "Ani Ficko Ujv�ry by n�m nemohl pomoct! V�echno jsem vyzkou�el, ale."
"�ert aby to v�echno vzal, jsme nadobro ztracen�, pane! Ta proklet� lampa dohołela!" vztekal se doktor Sebasti�n a złstal nehybn� st�t. "Te� uś je s n�ma opravdu amen!"
"Je�t� nikdy jsem t� nesly�el takhle kl�t, pł�teli!" usm�l se hrab�, ale byl to jenom bezmocnż, zoufalż projev vyhas�naj�c� nad�je. "Te� si płipad�m jako hovado, kdyś si uv�dom�m, śe jsme tu mohli m�t poł�dn� sv�tlo."
"Urozenż p�n m� na mysli planouc� pochode�,
kterou m�lem roztł�skal palici tomu ��blovi s jizvou pod okem? No, hodila by se. Nehołela by ale dlouho a nepomohla by n�m z tohohle odporn�ho smradlav�ho hrobu."
V t� chv�li se ozval praskaj�c� zvuk a nedaleko se n�co zł�tilo. Duniv� ozv�na se prodrala płes temnou kryptu aś k nim. Hrab� se lekl a na Łele mu vyrazil studenż pot.
"Opatrn�, moje nejkr�sn�j�� Alśb�to!" napom�nal Łach-tickou pan� koŁ� Peter, kr�Łej�c podzemn�mi chodbami. "Ani sama nev�, jak� krut� pasti na n�s Ł�haj� v tomhle podzemn�m labyrintu!"
"S tebou se neboj�m niŁeho, młj drahż Petere!" �eptala mu do ucha Alśb�ta B�thoryov�. Cht�la v�łit, śe to, co proś�v�, nen� jenom kr�snż sen.
"Jak se dostaneme ven, Petere?" płeru�il jej� my�lenky urostlż spoleŁn�k zjizven�ho koŁ�ho.
"Tak, jak jsme se dostali sem, do tohohle podzemn�ho pekla, Karle! Uś jen n�kolik krokł a budeme u tajn�ho vżchodu pod hradem!"
"Nechce se mi v�łit, śe uvid�m svłj py�nż, majest�tn� hrad, drahż Petere," blouznila B�thoryov�. "Kde budeme nocovat? Jak� m� dal�� pl�ny, młj odv�śnż osvoboditeli?!"
"V�echno je zaji�t�no, drah� Alśb�to. Vyraz�me do Pie��an a tam płenocujeme. Potom zaboŁ�me na S�hy a Kom�rno, pł�mo do S�rv�ru. Tam budeme v bezpeŁ� a nemus�me se ob�vat ś�dn� zrady ani prokletżch kr�lovskżch �pehł."
"Pozor, Petere! Zadrś ho!" vykłikla najednou Łachtic-k� pan�. "Pod n�mi je bezedn� propast!"
��lenż vżkłik pro�al tmavż prostor zr�dnżch chodeb.
KoŁ� Peter płiskoŁil v posledn� chv�li k ne��astn�mu spoleŁn�kovi a snaśil se ho zachytit. Hlubok� propast v�ak spolkla ne��astnou ob� tak neŁekan�, śe nestaŁila ani vykłiknout.
"To je neuv�łiteln�, Alśb�to!" bezradn� se zastavil koŁ� Peter a z�ral do stra�ideln� propadliny. "Jak se to mohlo st�t?! Pł�li� vysok� da� za tv� vysvobozen�, moje pan�!"
"Tomu uś nikdo nepomłśe, Petere! Copak on neznal tohle zr�dn� m�sto?!" vzlykala B�thoryov� zoufale. "A�je k n�mu Błh milostivż, byl to stateŁnż chlap�k! Bez tebe bych byla ztracen�, Petere! Polib m� a płitiskni hned te� na svoji pevnou hru�!"
"Ne, Alśb�to! To si te� nemłśeme dovolit! Vystup mi na ruce a na ramena, aby ses dostala ven z t�hle proklet� chodby!"
Zachytila se rukama o kovovż r�m padac�ch dveł� a s rozko�� vdechla chladnż, mrazivż vzduch. Zastavila se v hlubok�m sn�hu a s uspokojen�m pozorovala mohutn� hradby a v�śe py�n�ho �achtick�ho hradu. Jej� zachr�nce vyskoŁil za n� a jedinżm stlaŁen�m mechanizmu zavłel tajn� padac� dvełe. Zam�łil k hou�tin�m opod�l a vyrazil do hlubok�ho lesa. B�thoryov� sv�rala poslu�n�ho kon� a bodala ho do slabin, jako by si cht�la rychlżm cvalem vynahradit v�echno str�d�n�, osam�lost a utrpen� posledn�ch dnł. Je�t� jednou se ohl�dla na siluety hradu a kostnatou rukou si utłela slzy, kter� se j� dojet�m kut�lely z oŁ�.
"Uś nemłśu, urozenż pane!" st�śoval si doktor Sebasti�n.
"Hlavu vzhłru, pł�teli!" povzbuzoval ho Peter F�bry, jen aby neprozradil svoji bezmocnost. "Je�t� n�m neod-bila posledn� hodinka! Nesm� klesat na duchu, nebo to bude tvłj konec! M�me je�t� n�jak� vżchodisko z t�hle stra�n�, hnilobou pros�kl� krypty?"
"Ob�v�m se, śe ś�dn�, urozenż pane. Tady odevzd�me na�e hł�n� du�e Stvołiteli a mośn� n�s po letech najdou."
Najednou płed nimi n�co zaskł�p�lo. Vystra�enż doktor Sebasti�n vyskoŁil a narazil hlavou do n�zk�, podezd�n� klenby krypty.
"Do h�je!" zaklel s bolest� v hlase a ohmat�val si temeno. "Je�t� si tady rozml�t�m makovici! Co to bylo, urozenż pane?!"
"Nev�m, młj milż Sebasti�ne, ale mysl�m, śe je to na�e posledn� pł�leśitost! Rychle, poj� sem ke dveł�m a jen co se pootevłou, strŁ do nich tuhle vyhaslou louŁ!" ośil neŁekan� hrab� a płiskoŁil k tajnżm dveł�m, �m�traj�c rukama płed sebou jako slepec. Doktor Sebasti�n k n�mu opatrn� popo�el, se sklon�nżmi z�dy a hlavou, aby se neuhodil.
"A co ud�l�te, pane, kdyby se vr�tili ti dva płivand-rovalci a płi�li n�s sem zamordovat?!"
"Bu� n�s klame sluch, anebo jsme uś śpln� propadli halucinac�m! V�echno ztichlo a dvełe se ani nepohnuly, vid�?!"
"Nevid�m nic, urozenż pane, je tady tma jako v prde li!" odsekl doktor Sebasti�n.
Vtom płed nimi znovu n�co zaskł�p�lo a dvełe se pomalu spou�t�ly dolł. Vyjevenż hrab� tłe�til oŁi na dłmyslnż mechanizmus. N�hle ho oslepilo sv�tlo hoł�c� pochodn�.
"�ert nebo ��bel, ksakru, ani se nehni, je-li ti śivot
milż!" ozval se zn�mż hlas a doktor Sebasti�n se rozesm�l jako mal� d�t�. Na prvn� pohled poznal zavalit�ho p�sałe Pavla ��rsk�ho, jejich nerozluŁn�ho spoleŁn�ka, jak na n� civ� jako na pł�zrak. Vedle n�j st�l ofici�l Revickż, kterż v jedn� ruce sv�ral pochode� a v druh� nabitou pistoli.
"Ha, tady ho m�, lotra vyjukan�ho! Sakra, tys m� ale poł�dn� polekal, milż p�sałi!" zaklel hrab� a radostn� objal Pavla ��rsk�ho, kterż tam st�l s pochodn� a nebyl płekvapen�m schopen vydat ani hl�sku.
"Co z�r� jako tele na novż vrata, Pavle?!" okłikl ho doktor Sebasti�n. "To snad vypad�me tak stra�ideln�?!" "Vłbec ne, pł�tel�," odpov�d�l ofici�l Revickż. "Kde jste se tu ale vzali a co tady d�l�te, to do smrti nepochop�m!"
"Na to se młśe� akor�t tak, v� co.," sm�l se hrab� a srdeŁn� objal i spr�vce kostela. "Nebżt v�s dvou, byli by n�s uś za chv�li oś�rali potkani. Jak jste n�s tu vy-Łmuchali?!"
"Byli jsme s Pavlem ve sklep� pro v�no, a vtom jsem si vzpomn�l na v�s dva," ł�kal ofici�l rozjałen�. "Ve�li jsme do tajn� chodby a na�li jsme to zohyzd�n� d�vŁe. V� pł�tel Pavel m� płesv�dŁil, śe mus�te bżt v pasti, jinak byste mrtvolu u vchodu do sklepa nenechali. A tak na�e prvn� cesta vedla sem, protośe tyhle tajn� dvełe zn� jen m�lo lid�."
"Do prkżnka dubovżho, toje skuteŁnż z�zrak! Ti ��blov� n�s tady zavłeli jako krysy do stoky a my jsme se uś louŁili se śivotem!" j�sal hrab� a vy�el do śzk� tmav� chodby. "Te� v�ak konec śertłm! Ob�v�m se, śe ta draŁice Alśb�ta B�thoryov� uś v podzemn�m śal�łi nesed�!" "A kam by se propadla, urozenż pane?!" nam�tal Pavel ��rskż. "Vśdy� ji hl�d� regiment palatinovżch voj�Łkł!"
"Mus�me si posp�it na m�sto Łinu a płesv�dŁit se, jestli je holubiŁka je�t� v kleci. M�m podezłen�, śe unikla z śal�łe a n�kdo si to velmi draze odsk�Łe!"
"Do h�je, to je pravda!" zhrozil se ofici�l Revickż a schoval pistoli do kośen� pochvy za opaskem. "Uś jen to by n�m chyb�lo, pane hrab�! Um�te si płedstavit, co by to znamenalo pro kastel�na, pro m� a pro ty pra�ivce z Velk� BytŁe?!"
"V�m, o Łem mluv�," płisv�dŁil hrab� F�bry zamy�len�. "Dva otrapov� n�s zavłeli do t�hle podzemn� hrobky a urŁit� si brousili zuby na B�thoryovou!"
"Kde se tady vzali, urozenż pane?" zvolal ofici�l płekvapen� a vykroŁil dopłedu. "Jak se mohli dostat do podzem�, vśdy� je to skoro nemośn�!"
"Jeden z nich byl koŁ� Peter a ten se nezastav� płed niŁ�m. Pamatuje� si na n�j, pł�teli?!"
"Młj ty bośe, ten ��bel s jizvou pod okem!" zalomil rukama ofici�l Revickż, aś m�lem bouchl doktora Sebasti�na, kterż se vydal za n�m. "Jestli je to pravda, potom je uś milostiv� pan� B�thoryov� za horama!"
"Nemaluj Łerta na ze�!" zvolal p�sał Pavel ��rskż. "To by byla katastrofa. Namy�lenż Thurzo by z toho byl u vytrśen�!"
"Vśdy� by se nic tak stra�n�ho nestalo!" uklid�oval je ofici�l Revickż. "Co by v�ak bylo s na��m kastel�nem, to si dost dobłe neum�m płedstavit."
"Je�t� je tady jedna mośnost, pł�tel�," ozval se hrab� Peter F�bry. "Tenhle śnos, jestli se jim ho podałilo zrealizovat, je z�m�rem palatina Thurza. S jeho tichżm souhlasem se tenhle pekelnż pl�n płipravil. A ti dva lotłi, kteł� n�s skoro płipravili o śivot, dostali velmi dobłe zaplaceno!"
"No to jsem bl�zen, urozenż pane!" zapochyboval
Pavel ��rskż. "To by znamenalo, śe prav� ruka nev�, co d�l� lev�. Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo by złejm� skł�palo zuby, kdyby v�d�lo, jak se intrikuje za jeho z�dy!" "To je v�echno hezk�, pł�teli," ukonŁil hrab� energicky rozmluvu a vykroŁil tajnou chodbou ke sklepłm. "Mus�me se ale płesv�dŁit na vlastn� oŁi, co se stalo v podzemn�m śal�łi. Jestli B�thoryov� skuteŁn� ufrn-kla, pak a� n�m je Błh milostivż!"
Epilog
Młj milż Fr��o,
po srdeŁn�m, pł�telsk�m pozdravu mi dovol, abych Ti velmi struŁn� napsal o tom, co se tady v �achtic�ch od śnora stalo, kdyś ukrutn� Alśb�ta B�thoryov� neŁekan� zmizela z podzemn�ho śal�łe pod �achtickżm hradem.
Płekvapilo m� form�ln� poboułen� palatina Juraje Thurza, kterż płed sv�tky vyhrośoval, śe v�em str�ścłm v�zen� i s jejich prokletżm kapit�nem d� setnout hlavy, ale svłj slib nedodrśel. To m� jen utvrdilo v płesv�dŁen�, śe tajnż śnos Łachtick� pan� z v�zen� byl vykon�n pod jeho z�titou.
Krom� zasv�cenżch nikdo dodnes netu�il, śe krve-laŁn� B�thoryov�je na svobod� a śal�ł v podzem� �ach-tick�ho hradu zeje pr�zdnotou.
Aś na�e intervence u Jeho kr�lovsk�ho VeliŁenstva, na�eho nejjasn�j��ho panovn�ka Maty�e II., płinutila odporn�ho tureck�ho bega, m�m na mysli Juraje Thurza, aby okamśit� zaŁal sl�dit po t� ukrutn� d�m�. Jsem płesv�dŁenż, śe neud�lal v t�hle v�ci nic a nehnul ani prstem, aby tu krvelaŁnou vlŁici postavil płed soud a uvrhl zp�t do v�zen�. Jen velkorysost kr�le Maty�e, kterż mi dal k dispozici stoŁlenn� banderium, vyłe�ila tuto zoufalou situaci.
Alśb�tu B�thoryovou jsme zastihli na hrad� Fśz�r, takjakjsem spr�vn� płedpokl�dal. MuŁila kr�sn� mlad� d�vŁe, a tak jsme ji okamśit� spoutali. PłedevŁ�rem jsme ji płivedli na �achtickż hrad a za pł�tomnosti
palatina Juraje Thurza jsme ji z jeho pov�łen� znovu uv�znili v podzemn�m śal�łi. B�thoryovou jsme płivezli v noci, abychom nevyvolali zbyteŁnż rozruch a paniku mezi obyvateli �achtic. Chci Ti pod�kovat za tvou intervenci u panovn�ka a za Tvoje snahy o nekompromisn� dodrśov�n� z�kona.
Na z�v�r Ti chci ozn�mit, śe vŁera, tj. 26. Łervence l�ta P�n� 1611, płedlośil protonot�ł Andrej z Keresz-tśru z�v�reŁnou zpr�vu vy�etłov�n� ohavnost�, kterżch se Alśb�ta B�thoryov� dopustila do sv�ho zatŁen�. Nepodałilo se mi z�skat podrobnosti jeho z�v�reŁn�ho usnesen�, proto T� pros�m, abys vyuśil v�echny mośnosti a svłj velkż vliv a zjistil obsah tohoto spisu. Ob�v�m se, tak jako i Ty, śe palatin zahlad� v�echny dłkazy a stopy, usv�dŁuj�c� B�thoryovou z jej� zvrhlosti a zloŁinnosti. Proto T� nal�hav� ś�d�m, abys o jeho kon�n� a postoj�ch informoval Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo.
V Pre�purku se uk�śu aś za n�kolik tżdnł, nebo� situace v �achtic�ch nen� ani zdaleka stabilizovan�. " PorouŁ�m se do Tvżch modliteb.
Tvłj oddanż pł�tel Peter F�b�y
V �achtic�ch 27. Łervence l�ta P�n� 1611
EdiŁn� pozn�mka
Rom�n V podzem� �achtick�ho hradu zaŁ�n� tam, kde nejzn�m�j�� autołi skonŁili. Płedstavuje zaŁ�tek konce pohnut�ho śivotn�ho dramatu Alśb�ty B�thoryov�, kdyś uś byla form�ln�m vżrokem Juraje Thurza odsouzena k dośivotn�mu śal�łi a jej� pomocn�ci krut� popraveni. Publicista Andrej �tiavnickż (1963), autor śsp�n� publikace Milovat bez l�sky a sexu? (1996) a Európan na kriśovatke d�jin a śivota (1998), se dv� desetilet� intenzivn� v�noval studiu archivn�ch materi�lł a historickżch dokumentł, souvisej�c�ch s histori� �achtic. V rom�nu V podzem� �achtick�ho hradu klade Łten�łłm, ale i historikłm nal�hav� ot�zky: Jestliśe palatin Juraj Thurzo nepostavil Łachtickou pan� płed kr�lovskż soud, neśŁastnil se i on s�mjej�ho tajn�ho osvobozen�? B�thoryovi płece patłili k nejbohat��m a nejvlivn�j��m rodłm sv� doby, jejich moc zabr�nila dokonce spravedliv�mu soudn�mu procesu za stra�n� zloŁiny Alśb�ty B�thoryov�. O co jednodu�eji mohli zrealizovat jej� tich� dośit� na n�kter�m z jej�ch odlehlżch panstv�?
Historick� souvislosti
29. prosince 1610 palatin Juraj Thurzo se svżm prłvodem, ve kter�m byli ze�ov� B�thoryov�, Imrich Megyery a dal��, płistihl Alśb�tu B�thoryovou v �ach-tick�m z�mku płi muŁen� d�vek. Je�t� ten den ji internoval ve v�zen� �achtick�ho hradu. 7. ledna 1611 se ve Vel'k� BytŁi konalo hlavn� soudn� l�Łen� s pomocn�ky Łachtick� pan�, kteł� byli krut� popraveni.
14. ledna 1611 kr�l Maty� II. p�semn� zaś�dal o zah�jen� nov�ho vy�etłov�n� zloŁinł B�thoryov�. Vżsledky vy�etłov�n�, płi kter�m bylo vyslechnuto 224 sv�dkł z Velkżch Kostol'an, Beckova a Vrbov�ho, płedlośil Andrej z Keresztśru palatinovi Thurzovi aś 26. Łervence 1611. Płes panovn�kovo nal�h�n� se B�thoryov� płed soud nikdy nedostala. 24. ledna 1611 zaśiva up�lili Majern�kovou z Myjavy, obvin�nou z Łarod�jnictv� a pł�pravy jedł, kter� si od n� B�thoryov� objedn�vala.
31. Łervence 1614 B�thoryov� ozn�mila dv�ma kanovn�kłm ostłihomsk� kapituly svoje rozhodnut�, tżkaj�c� se jej�ho majetku. M�steŁko Keresztśr odk�zala sv� dcełi Katełin�. Drugeth dostal pr�vo Keresztśr uś�vat, kdyś j� bude pom�hat l�pe sn�et śtrapy v�zen�. 21. srpna 1614 dv� hodiny po płlnoci Alśb�ta B�thoryov� zemłela na �achtick�m hrad�. 25. listopadu 1614 B�thoryovou pohłbili v krypt� �achtick�ho kostela. Podle jinżch zdrojł leś� v rodinn� hrobce v S�rv�ru.