Klasicismus
vznik ve Francii na počátku 17. stol, trval do konce 17. stol.
objevují se ateisté, snaha nalézt pravidel a pravdy pro každou dobu
snaha zakonzervovat současný stav - hodně konzervativní směr
snaha rozčlenit trvale společnost na přesně dané vrstvy, každá vrstva bude mít svůj účel
všechen zmatek ve společnosti je způsoben city - rozum to udrží v rozumné míře
až když splníme svou povinnost, můžeme se dožadovat svých práv
vladařova povinnost je spravovat dobře zemi, vrchol za Ludvíka XIV.
naplnit své poslání = největší uspokojení je naplnit své poslání = největší uspokojení pro člověka
řád,který klasicismus udržuje, je určený Bohem
umělci zobrazují skutečný život, nevymýšlí si
hledání vzorů v historii, hlavně v antice
literatura využívá dokonalý jazyk
umění vyšší (tragédie, opera) a nižší (komedie, opereta)
vytvoření tří jednot pro tragédie
jednota místa
nemění se kulisy, zbytek děje je jen zprostředkovaný
jednota času
samotný děj netrvá víc než 24 hodin
jednota děje
jedna základní linie, není-li to potřeba, neodbíhá se
klasicismus tím sám sebe pohřbil - příliš umělce svazoval
po něm nastoupila Velká francouzská revoluce - snaha zbourat to staré, klasické
René Descartes
současník Komenského (znali se)
zastával důležitost rozumu
„Myslím, tedy jsem.“
vyšší literatura
Pierre Corneille
Francouz, nejznámější autor klasicistních tragédií
zpracovává antická témata - konflikt lásky, povinnosti, rozumu
Cid
nejslavnější dílo, tragikomedie podle španělského příběhu z 11. století
Cid = skutečná postava (Roderigo Díaz de Bivar)
antický problém - konflikt lásky a povinnosti hájit čest rodiny, povinnosti pomsty v rodině...
podoba s antickými psotavami Elektrou a Orestem
Cid má zastoupit otce v souboji proti otci své milé
zabije ho, je za to poslán do války a milá ho odmítne
když si myslí, že je mrtvý, přizná se k lásce k němu, dají se dohromady
konec udělá šťastným král, sdělí Ximéně, že Cid žije
nakonec dobrý konec - ne zcela tragédie
celý konflikt začíná malá hádka - o život kvůli blbosti
rozdíl mezi názorem paní (víc rozum) a služky (víc cit)
„Půl mého života mi zkrátila druhou půl.“
otec i milenec jsou stejně důležití
o jednu polovinu (otce) přišla, na druhé (Cid) to musí pomstít
Jean Racine
psal hlavně tragédie
Faidra
tragédie o druhé manželce Thésea (co zabil Minotaura)
spáchala sebevraždu, protože se zamilovala do syna svého manžela (ne svýho :-))
konflikt vášně a rozumu - Faidra se radši zabije, než „zkaženou“ lásku
nižší literatura
Molière
vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin
autor komedií, rozhodil zákony klasicismu
stal se nejznámějším klasicistním autorem, i když porušoval jeho zásady
psal za vlády Ludvíka XIV. (vrchol klasicismu)
dostal se až na královský dvůr (pokud ve hrách zrovna nepomlouval krále)
byl stálým oblíbencem králova bratra
založil v Paříži divadlo
s církví se rozhádal kvůli hře Don Juan
údajně si vzal vlastní dceru
Zdravý nemocný
naštval tou hrou všechny doktory, nikdo ho potom nechtěl léčit
zato ho kněz nenechal pohřbít na hřbitově (nakonec ho pohřbili hlouběji než do posv. půdy)
to mu opět pomohl král, který si to vymínil
Tartuffe
Tartuffe (mnich) se vloudí do rodiny Orgona, získá si ho víc, než zbytek rodiny
jediný, kdo to vidí racionálně, je služka
věděl, že naštve církev, potřeboval na své straně krále
král to nakonec ve hře vyřešil (zachránil Orgona)
Don Juan
Misantrop
Lakomec
Jean de la Fontaine
Francouz, nejznámější autor bajek
Bajky
12 knih klasických fontainovských bajek
zejména indické a antické náměty, např. přepracovával Ezopovy bajky
zobrazují typické a věčné lidské nešvary, problémy ve vyšších kruzích…
Osvícenství
vznik ve Francii, podmíněn Velkou francouzskou revolucí
navazuje na klasicismus, podporuje nové názory, bojuje s církví i se světskou mocí
přichází s preferencí vědy a rozumu
hnutí spisovatelů, vědců, učenců, matematiků, filosofů…
vznik myšlenky vytvoření velké jednotné encyklopedie
Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel
měla celkově 170 přispěvatelů
Francii encyklopedie hodně pomohla
28 svazků a 11 ilustračních příloh
Jean D'Alambert
Jean Jacques Rousseau
oba spolupracovníci Diderota na encyklopedii
Denis Diderot
největší tehdejší spisovatel, filosof a matematik
autor myšlenky vytvoření encyklopedie
Jakub fatalista
román s filosofickými motivy, i když je pohádkový
autor vstupuje do děje (filosofové to dělají)
hl. myšlenka: odmítání predestinace
Jakub si s pánem vymění oblečení - nepozná se, kdo je sluha; Jakub hraje pána líp než pán sluhu
někdy se převádí na divadelní hry (M. Kundera: Jakub a jeho pán: Pocta Denisu Diderotovi)
Jeptiška
Voltaire
vlastním jménem Francois-Marie Arouet
„létající filosof“ (pořád někde létal a zařizoval)
bojuje proti náboženství a absolutismu
vyznává deismus - věří v Boha, ale neuznává církev a odvolávání se na Boha
dal nám jen pravidla, neovládá naše činy a osudy
vězněn v Bastile za svou činnost, věnoval se napravování justičních omylů (právnické vzdělání)
nikdy neměl problémy s penězi, hodně vydělával, zato pořád utíkal, před vězením
Candide
filosofický román, porovnávání realismu a optimismu
hl. hrdina - Panglos všechno chválí, získá to od něj žák Candide („čistý“, „netknutý“)
když Candide putuje světem, potkává všechny nepravosti na světě
dostane se do Eldoráda (symbol klasicismu, dokonalý svět), ale nevydrží tam
potkává Martina (pesimista), ten ho přesvědčuje o svém názoru
jako obyčejný člověk v tom má zmatek
vrátí se domů, potká svou dávnou lásku
nakonec zjistí, že nejlepší život má, když pracuje s přáteli na farmě
Daniel Defoe
Robinson Crusoe
Jonathan Swift
Gulliverovy cesty
Thomas More
Utopie
Tommas Campanella
Sluneční stát
Carlo Goldoni
Sluha dvou pánů
Poprask na laguně
Ivan Andrejevič Krylov
další známý bajkař (po Ezopovi a La Fontainovi nejznámější)
Bajky
přepracované některé bajky od Ezopa
Preromantismus
reakce na svazující klasicismus, funguje vedle osvícenství
literatura se obohacuje o přírodu, historii, lidovou kulturu, mytologii
cit = základ morálky, má v lidském životě velký význam
Jean Jacques Rousseau
utekl z učení -> nejdůležitější zásadou je svoboda
vyhrál se svou Rozpravou na téma „jestli pokrok ve vědě je pokrok pro lidi“
pokrok způsobuje diferenciaci sociálních vrstev
vytvořil teorii svobodného člověka, výchovy…
domníval se, že se lidstvo vydalo špatnou cestou, řešení = návrat k přírodě
v románech vše dokonale vysvětloval (není prostor pro domýšlení si)
jeho dílo se stalo vzorem pro francouzskou šlechtu
Emil čili O výchově
fiktivní román, popis výchovy člověka podle teorie Rousseaua
vychovává se vlastními zkušenostmi, ne učením od někoho jiného
nikdo nemůže být citlivý dřív, než se to v něm projeví
děti plačící na pohřbech = pokrytectví rodičů, co je k tomu nutí
matky se podle něj začaly chovat (přestaly se najímat kojné)
Julie neboli Nová Heloisa
román v dopisech, vypráví o milostném vztahu
Antoine-Francois Prévost
Manon Lescaut
předělal to do dramatu V. Nezval
Francois-René de Chateaubriand
Atala
příběh tragické lásky
René
autobiografické dílo, popis autorovy romantické duše
Johann Gottfried Herder
Ideje k filosofii dějin lidstva
určoval Slovany jako budoucí dominantní rasu
Johann Wolfgang Goethe
největší německý básník, hodně vzdělaný, znal se s Herderem a se Schillerem
významný politik, velký obdivovatel Shakespeara
vrcholný představitel světového preromantismu
praktikant u říšského komorního soudu, tam našel předlohu pro Utrpení m. W.
Ifigenie na Tauridě
jedna z nejlepších her na antický námět
Utrpení mladého Werthera
jednoduchý děj o muži, který kvůli neopětované lásce zadané ženy spáchá sebevraždu
román v dopisech (Werther píše svému příteli z venkova, kam odjel)
Werther se stal literárním typem
Faust
dvoudílná dramatická báseň
hrdina Faust je velmi vzdělaný, ale uznávají ho jen hloupější lidé
Bůh mu odmítne pomoc, obrací se na ďábla (Mefistofeles)
ďábel mu dá milenku Markétu, Faust zabije jejího bratra, který ho odhalí
Markéta je nešťastná ze smrti bratra a potom i matky
ďábel to nemůže změnit, má vliv jen na Fausta
Faust propadne peklu, pokud jej ďábel učiní zcela šťastným
on nemůže být šťastný, když jiní nejsou - nepropadne peklu
nakonec Faust najde smysl života v práci pro druhé (zúrodní močály a rozdá je lidem atp.)
Friedrich Schiller
Goethův současník a přítel
mládí poznamenáno závislostí na despotické vrchnosti
Loupežníci
drama o bratrech - starší klaďas (Karel), mladší záporák (Franc)
závistivý Franc nalže bratrovi, že ho otec vydědil, tak se stane ze zoufalství loupežníkem
popisovány různé povahy a příběhy loupežníků
Franc otce zavře, když se Karel vrátí, otec umře (zjistil, jak byl nespravedlivý)
Franc spáchá sebevraždu, Karel zabije na její přání svou dávnou lásku a udá se
romantické: divoký život loupežníků, chování Karla (jinak by se zachoval normální člověk)