Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Dušan Třeštík – Počátky Přemyslovců

Příchod Slovanů do Čech:

„Státnost“ nevytváří stát, ale občané, kteří se shodli na společném životě ve státě.
Moderní český národ se zformoval až v 19. století.

Trvalo dlouho, než se k přemyslovskému státu vytvořil také národ. Stalo se tak až ve
12.-13. století. Jeho základem byly moravské a české země, ne stát!!! Zde působili
tzv. zeměníni, svobodní podílníci země, tj. občané, ze kterých se později zformovala
privilegovaná šlechta.
Nejstarší český stát vytvářeli Přemyslovci, „muži čeští“, nebyli národem, ale členy
jednoho kmene (gens).
Češi mají původ v

jednom kmeni!!!

Nevznikaly tu dílčí kmeny! V České kotlině

neexistoval jiný kmen než Čechové!!

Příchod Slovanů
Slované přišli do Čech ve 2 vlnách (podle Jiřího Zemana):
1/ pražská kultura (Praha-Korčak) – z Ukrajiny, příchod ve 30.l. 6. století
2/ podunajská kultura – příchod v 6/7. století – období útoku Avarů, což asi
zapříčinilo vznik jednotného Sámova svazu.

Konstituování českého kmenového etnika se klade na poč. 7.století – tj. vznik
Sámovy říše, jemuž předcházelo „rozchod Slovanů od Dunaje“ (Pověst vremennych
let). tím byl uzavřen proces osazování Čech Slovany.
2 české etnogenetické tradice:
1/

u Kosmy (okolo 1120) –

v tzv. Chronicon regum et imperatorum Bavaricum (viz. MMFH)

u Dalimila (po r. 1314)

v Pověsti vremennych let (cca 1118)

Ad1/ jedná výhradně o Češích

Pověst o praotci Čechovi – odešel Čech s 6 bratry z Bílého (dalmátského)
Chorvatska do Čech. Ve skutečnosti ale nevyšli z Chorvatska, ale z Panónie,
od Dunaje (asi ve 20. letech 7. století). Pověst sloužila jako zakladatelský
mýtus. Říp ležel ve středu osídlení v 7. století (okruh cca 75km). V 8. a 9.
století to už ale neplatilo!!!
Kmen tvořilo vždy jméno, které si dával on sám. Měl ale jiná jména u sousedů.
Bavoři nazývali Čechy Bohemani. Jméno Čechů se poprvé objevuje v 1.
staroslověnské legendě (10. století). Do té doby o nich psali cizinci a užívali
svá jména. Co jméno „Čechové“ znamenalo, nevíme, existuje asi 16 výkladů.

Ad2/ mluví obecně o rozsídlení Slovanů „od Dunaje“.

Čechy
v 1. dvacetiletí 6. st. odešli z Čech do Bavor a Rakous 2 vlny germ. obyvatelstva.
Čechy byly téměř liduprázdné – mocenské vakuum. Toto vakuum však nevyplnili
hned Slované. První zmínka o nich je asi z roku 535.
Slované sem přicházeli organizovaně. Obsazení Čech Slovany pražského typu bylo
součástí jednoho velkého tažení. Nevíme ale, kdy přesně.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Langobardové odešli do Panonie před rokem 526/27 asi hned po roce 508/10. Horní
datová hranice je rok 535, kdy už Slované jistě sídlili v sousedství Langobardů (viz.
dále). To vše se určitě odehrálo před příchodem Avarů do Karpatské kotliny.
2. vlna slovanského osídlení – 6/7. století, která vedla ke vzniku stabilních
slovanských kmenových enik (konstituování moravanů, Čechů, srbů aj.) již souvisí
s působením Avarů v Karpatské kotlině.

Palacký – příchod Slovanů spojoval s Huny – Attilovo tažení do Gallie r. 451 přes
Čechy, ukončilo panování Markomanů v Čechách, takže mohli přijít Slované od
Bílého Charvátska na sever od Tater.
v kontextu s

Langobardy

– jejich putování: Polabí

⇒

Rugiland r.489 (rakouský

Wienviertel)

⇒

Panonie do r. 568

⇒

Itálie

Čechy obsadili někdy před rokem 489 a podmanili si je asi do smrti krále Wachy
(539).
J. Loserth – Langobardové uplatňovali nárok na Čechy i po odchodu do Itálie.
Slované sem pronikali až v letech 568-592 s podporou Avarů.

Rozhodující význam v tomto měla archeologie v 50. a 60. letech 20. století. V roce
1940 Ivan Borkovský poprvé rozlišil pražský typ slovanské keramiky. Na počátku 50.
let byla nalezena na Ukrajině! Slovanům patří ale i jiné kultury, celkem jsou tedy tři:
1/ kultura Peňkovka – výskyt mezi středním Dněstrem a horním Doncem
2/ kultura pražského typu – výskyt mezi Bugem a středním Dněprem – postup dvěma
směry:

a/ podél V strany Karpatského oblouku do Rumunska, zde míšení

s kulturou Peňkovka

b/ postup na Slovensko, Morava, Čechy až k Magdeburku.

3/ kultura vyskytující se mezi Odrou a Vislou.
Nejzřetelnější je postup lidu s pražskou kulturou.

To vše se dělo v

6. století.

Další názory

B. Svoboda – Germáni opustili Čechy v souvislosti s odchodem Langobardů do Itálie r. 568.
J. Werner – přelomové odbdobí: r. 527 odchod Langobardů do Panonie, pád Durynské říše, vznik
bavorského kmene.
J. Zeman – příchod Slovanů do Čech k r. 530.

Písemné prameny
JORDANES – se často používá jako argument proti přítomnosti Slovanů v Čechách
před polovinou 6. století. Západní hranicí slovanského území je u něj horní Visla.
- Jeho dílo je výtahem z nezachovaných Cassiodorových „Dějin Gótů“ (sepsány 526-
533). Někdy je proto těžké určit, co je Cassiodorovo a co doplnil Jordanes.
Současné bádání si této práce vysoce cení.

Píše o Slovanech hlavně při popisu Skýthie. Popis pracuje podle římské
tradice: dělí svět severních Barbarů na Germánii a Skýthii. Hranicí byla Visla
(stejně tak i u Jordanese) – proto při popisu Skýthie nemůže mluvit o
Slovanech na západ od Visly.

Na východ od Visly rozlišuje: Venéty, Sklaviny, Anty (někdy bývají mylně
považováni Sklavini a Antové řazeni do jedné skupiny Venétů)

Toto tripartitní dělení Slovanů odpovídá archeologickým výsledkům (viz. tři kultury).
Sklavini jsou stotožňováni s lidem pražské keramiky
Antové --()-- s peňkovskou kulturou

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Je zřejmé, že Venédi byli jednou z větví Indoevropanů.

hranice Germáni/Skýthie u Jordanese:

záchytné body – stagnus Morsianus = Morsianské jezero

Sklavini sídlí od města Novietunum a jezera Musianského až k Dněpru a na sever
k Visle. (tj. sídlili na S od Langobardů a Gepidů při hranici Drnovo-Osijek-Dunaj až ke
Karpatám, na S od nich byli Venéti.)

Novietunum stotožňováno s dnešní Isakčou (delta Dunaje), ale

správnější je asi Drnovo (na Sávě, na Z Ljubljaně).

Mursianské jezero – dnešní Neziderské nebo Balaton.

Do stejné oblasti umísťuje Slovany také katalog národů, který sestrojil portugalský
biskup MARTIN z DUMIA (nebo Bragy):
narodil se 510-520 v jižní Panónii, odtud odešel kolem r. 536, proto jeho katalog
odráží situaci před tímto rokem, ale zřejmě použil i jiné prameny!
- dosvědčuje, že Slované zde byli před Avary.

Situace v Karpatské kotlině
r. 454 – bitva u neznámé řeky v Panonii (Jordanes ji zval Nedao): bylo to rok po smrti
Attily, rozhodovalo se o dědictví po hunské říši a tedy i o tom, kdo se stane pánem ve
stř. Evropě, zda Attilovi germánští spojenci nebo národy v euroasijské stepi.
Germánské kmeny se dělily na ty, co byly pro spolupráci s Huny (Gótové) a na ty,
kteří byli pro jejich svržení (Gepidové – Potisí). Tito se střetli. Gótové byli poraženi a
uchýlili se do horní Panónie.
- Gepidové obsadili Dácii (=Sedmihradsko, jejich sousedé byli Sarmati a Skirové),
- Rugiové obsadili Wein- a Waldviertel
- Herulové obsadili jižní Moravu
Gótové se vedle Gepidů stali pány stř. Podunají, ale nedovedli se uživit, byli zvyklí žít
z kořisti, stejně jako Herulové a Skirové aj.
Gepidové přešli na zemědělství, ale sami se r. 473 rozhodli k odchodu z Panónie:

směr Byzanc

směr Itálie – r. 476 Odoaker sesadil posl. ZŘ císaře

Císař Zeno v Konstantinopoli jej ale neuznal a poslal proti němu r. 489 vojsko cca
100.000 Gótů, kteří předtím v roce 473 odešli do Byzance. V čele jim byl Theodorich.
Roku 491 svrhl Odoakera a dobyl Itálii a vytvořil tak velkou říši. Byzantský císař
Justinián I (527-565) chtěl sesadit Theodoricha. Zničil říši Vandalů v Africe, dobyl
část Iberského poloostr. na Vizigótech a r. 536 napadl jeho vojevůdce Belisar i Itálii.
Válka s Góty se táhla až do roku 555.

Na Z Theodorichovi konkurovali Merovejci, V - Podunají ovládli Gepidové, Z –

Podunají Herulové, kteří si zřejmě nechávali platit tribut od Čechů.

- Langobardové přišli z Polabí do Rugilandu,

odkud Odoaker vyhnal Rugie

o dobytí České

kotliny Langobardy a o zbytcích domu krále Wacha v Čechách vypovídá pouze Chronicon
Gothanum (807-810),

odtud do Panonie – 546 ovládli její J na 22 let.

Ve stř. Podunají existovaly v době Theodorichovy smrti (526) 2 hlavní síly:

Gepidové (spojenci Byzance)
Langobardové v čele s Wachem (neutrální)

531 pád Durynské říše - to vyvolalo tlak Franků. Syn Franckého krále si vzal
Wachovu dceru.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

532-534 připojili Frankové Burgundsko a zasahovali do Itálie.
539 vtrhli do Itálie a porazili Byzantince i Góty, ale museli se stáhnout.

Bavoři
Na počátku 6. století bylo území Norica a Raetie v rukou Theodoricha. Ten byl za
dobře s Durynky, ale mezi jejich oblastmi vlivu bylo jakési politické vakuum. Chtěli to
nějak organizovat

⇒

nový kmen Bavorů složený z „mužů z Čech“, došlo k tomu před

rokem 551 (u Jordanese v díle Getica je 1. zmínka o Bavorech).

Slovanská vojenská aktivita na Balkáně v letech 548-551
Wacho měl syna Walthariho, měl ale také příbuzného Risiulfa, kterého zákon určoval
jako nástupce na trůn po Wachově smrti. Wacho chtěl ale za nástupce svého syna, a
proto Risiulfa vyhnal. Jeden z Risiulfových synů zemřel a druhý, Hildigis, uprchl ke
Slovanům – r. 535 (první zmínka o Slovanech, dle Prokopia). Wacho krátce po jeho
útěku zemřel.
Za mladého Walthariho vládl regent Audoin. Byl to uzurpátor.
Justinián I. potvrdil v letech 539-540 Gepidům držení strategického města Sirmium.
Nechtěl to tak ale nechat. Spojil se proto s Audoinem. Daroval mu Noricum
Mediterraneum a Panonii Sirmiensis. Audoin sem přemístil celý lid.
Spory mezi Gepidy a Langobardy tak začaly narůstat.
548 Slované překročili Dunaj a vtrhli do Ilýrie.
To byl počátek vpádu Slovanů na Z Balkán s povolením Gepidů. Tím upozornili
císaře, že na nich záleží, zda otevřou cestu Slovanům, kteří sídlili při dolním Dunaji.
V tu dobu přešel od Slovanů ke Gepidům uprchlý Hildigis. Chtěl se s jejich pomocí
dostat na langobardský trůn.
Řešení sporu mezi Langobardy a Gepidy hledali u císaře Justiniána. Ten ji nakonec
poskytl Langobardům a poslal jim vojsko. Gepidé proto rychle uzavřeli s Langobardy
mír a Hildigis musel odejít, opět ke Slovanům. Příměří trvalo do roku 550 a posléze
po neuskutečněné bitvě nastalo další příměří.
V té době vyrazili Slované od Sirmia do Thrácie. Tím Gepidé zajistili, aby císař
nemohl Langobardům poslat posily.
550 další výprava Slovanů od Sirmia směrem na Bělehrad, Niš a Sofii. Cílem měla
být Soluň, ale zalekli se a otočili se na Dalmácii. Justinián měl dobré podezření, že
Slovany směrem na Soluň vyslali Gótové, aby se tak odlehčilo jejich vojsku
bojujícímu s Byzantinci v Itálii.
Současně s postupem na Soluň vyrazilo další slovanské vojsko v čele s Hildigisem
do Itálie na pomoc Gótům. Vojsko se posléze vrátilo. Hildigis pak hledal zázemí
v Konstantinopoli, kde mohl doufat, že mu Justinián pomůže k nástupu na
langobardský trůn.
551 Gepidé, kteří se dozvěděli, že Justinián uzavřel spojeneckou smlouvu
s Langobardy, přepravili přes Dunaj velké množství Slovanů, kteří vpadli do Ilýrie.
Císař proto pokládal za nutné uzavřít smlouvu s Gepidy. Těm se to hodilo, protože
příměří s Langobardy vypršelo a začala válka. Císař sice slíbil spojenectví Gepidům,
ale vzápětí poslal Langobardům na jejich žádost vojenskou pomoc. Ti se mu chtěli
zavděčit a poslali do Itálie pomocné vojsko proti Gótům. Císař, ale obelstil
Langobardy i Gepidy. Jeho vojsko se totiž v Makedonii zastavilo. Jakmile se Hildigis
dozvěděl, že se doma schyluje k boji, uprchl opět ke Gepidům.
552 krvavá bitva, ve které Langobardové zvítězili, ale obě strany se totálně
vyčerpaly, takže nejvíc z toho měl císař

⇒

mír mezi Gepidy, Langobardy,

Justiniánem. Hildigis byl zavražděn.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Gepidé přestali pouštět Slovany přes své území. Slovanské nájezdy ustaly. Společné
pro ně bylo to, že se uskutečnily přes Sirmium.

nešlo o sedláky, ale o profi válečníky, kteří dobývali dokonce pevnosti (což
dříve nedělali), měli zkušené a organizované velitele.

tito Slované sídlili na levém břehu dolního Dunaje (Rumunsko).

někde na Moravě nebo JZ Slovensku se nacházelo polit. centrum Slovanů,
kam roku 535 uprchl Hildigis, a které řídilo vojenské aktivity slovanů
v Karpatské kotlině v letech 548-551.

České kmeny???

František Palacký si představoval Čechy jako obývané jedním národem a politicky
jednotné pod vládou Přemyslovského rodu. Ostatní knížata (Slavník aj.) vysvětloval
systémem údělů. V čele stál velký kníže volený seniorátním právem a dosazoval se
na knížecí stolec na Vyšehradě. Prvním velkým knížetem pro něj byl Boleslav I. Do té
doby byla přemyslovská knížata prvními mezi rovnými.
Dümmler – 1854 – vystoupil proti Palackému – nemůže být řeč o tom, že by Čechy
měly jednotnou vládu.
V.V.Tomek – žák Palackého – prohlásil čes. knížata za náčelníky jednotlivých
kmenů, z nichž se skládal čes. národ

⇒

zakladatel učení o českých kmenech!

Evolucionistická sociologie toto záhy popřela a místo velkých celků rozpadajících se
do dalších menších jednotek přišla s něčím jiným: malé nukleární jednotky rodin a
rodů se rozrůstají do kmenů a potom do států.
Na české kmeny to aplikoval v 19. století
J. Lippert – popřel existenci jednotného českého „gens“ a za prapůvodní prohlásil
nukleární kmeny přistěhovavší se nezávisle do České kotliny.

Toto schéma přejala Gollova škola a V. Novotný jej utvrdil v „Českých dějinách“.
Je přijato i dnes, ale s jednou výjimkou:
V.Vaněček - kmeny již nejsou přirozené, ale sousedské pospolitosti, dané osídlením.
Do Čech přišly rody, zde se rozpadly a lidé se začaly formovat nově ne na rodovém,
ale územním principu – tj. sousedské pospolitosti

⇒

v 7/8. st. kmeny (ne etnické, ale

na zákl. území, jazyka, kultury, jména a tradice!!!!!) = politické jednotky. Neexistence
jednotného kmene Čechů.

Aby se tyto spory daly řešit, je třeba definovat kmen, stát aj. Tak zjistíme, že je
v rozporu spojení „kmenový kníže“, protože „kmen“ odkazuje na rodovost, ale „kníže“
na státnost, což jsou 2 rozdílné přístupy!!!!!
definice kmene: společné území, jazyk, kultura, jméno (jazyk i kultura
překračují hranice kmene!!!!).
Rozhodující je proto území. Lid ale není kmenem, pokud si neuvědomuje svoji
svébytnost – tj. nedá si vlastní jméno, nemá tradici od společného předka!
Takto chápaný kmen je pak jak etnický, tak politický útvar (viz. def. státu, kde jde
také o stejné území – definice se zde střetávají).
Kmen má společné držení půdy, ale v soukromém vlastnictví jeho členů – dědina =
zděděná půda, předci = dědové.
Kmen garantuje svobodu a vlastnictví.
Etnicita je zde jako ideologie ospravedlňující jednotu kmene (asociace svobodných
vlastníků)

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Politická fce spočívá v obraně území a uvnitř v hájení rovnosti a svobody příslušníků
(má na to své orgány).

Všechny slovanské politické a etnické jednotky jsou v pramenech označovány jako
„gens“ – veliké jednotky. chápou se jako svazy menších „gentes“.

Slovanské stěhování uvedlo do pohybu 700.000-1.300.000 lidí, kteří během 200 (250) let osídlili
900.000 km

Nikde nenajdeme lid, který by nebyl samostatnou polit. a etnickou jednotkou
s vlastním jménem – nakupení sousedních pospolitostí bez etnické identity a polit.
samostatnosti je absurní!!!!
V České kotlině existoval pouze jediný gens (o němž Frankové hovoří jako o

Bohemanech).

Prameny, které hovoří o Češích

Geograf bavorský (viz. MMFH):

soupis slovanských a neslovanských etnik při V hranici francké říše a na S od
Dunaje. Dělí se do 2 částí:
1/ výčet lidů sídlících při hranici od Baltu po Dunaj. Zde je zmínka o Becheimare (=
Češi).
2/ kmeny v zázemí.

Zakládací listina pražského biskupství

- hlavní pramen, na kterém je vystavěno učení o českých kmenech!!!
Reprodukuje popis hranic pražské diecéze z doby jejího založení v letech 973-975.
Zde jde ale o jména krajin!!!! Že by tato jména krajin nějak navazovala na stará
jména „kmenů“ není vůbec doloženo!!!!

- jména krajin bývají v mn. čísle, jde tedy o pojmenování obyvatel a tím pádem

se soudilo, že i o jména kmenů. TO JE OMYL! Většina z nich totiž (Pšované,
Litoměřici aj.) nesla jména podle hradu, což je u slovanských etnických jmen
vyloučeno. Podle hradu se nikdy žádné slovanské etnikum nejmenovalo!!!

Jediným argumentem pro existenci kmenů v Čechách tedy zůstává Kosmovo
vyprávění o lutské válce.

Češi a tribut Frankům?
Zprávy týkající se tažení Franků do Čech v l. 805 a 806 nemluví o tom, že by
Čechové měli platit tribut Karlovi Velikému. Říká to pouze Karlův životopisec Einhard.
Jisté je, že r. 817 vystupují Čechy v „Ordinatio imperii“ jako část dílu říše náležející
k Bavorsku – závislost na říši.
Paměť tributu zachovala česká tradice:
Kosmas: Čechové poddaní Karlu Velikému a synovi Pipinovi – 120 volů+500 hřiven
stříbra.
Historikové nepochybují o tom, že se Čechy zavázaly r. 805-806 platit tribut. Zřejmě
byl odváděn skutečně Pipinovi do Bavorska od roku 807.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Čechové a jejich knížata: křest roku 845

Na poč. 7. st. byl dovršen proces osídlování České kotliny vznikem velkého českého
kmene. Přispěl k tomu tlak Avarů

⇒

vznik Sámovy říše!

Během 7. a 8. st došlo k rozšíření osídlení do lesních oblastí – dáno populačním
přírůstkem- ten byl dán větším hospod. potenciálem:

V Neolitu přicházeli z J první zemědělci
V Době bronzové se usazovali – kombinace pěstování

luštěnin na malých polích a orby menších polí s obilím + chov dobytka.

V době stěhování národů – radikální změna v hospod.

systému kvůli stěhování – pěstování oiblí (málo vynaložené práce!), chov prasat
(místo skotu)

⇒

2krát větší produkce potravin.

Kolem roku 800 – průvodní jevy: místo žárového přišel

kostrový pohřeb, stavba hradů, bohatá knížecí pohřebiště.

Počátek těchto procesů se klade do konce 70.let 8.st.
Proces vzniku knížectví.
Hradiště na okraji osídlených území zanikla a byla budována nová v centrech sídel.
S tím spojena změna společnosti.

V Čechách se nová knížecí vrstva hned nezmocnila vlády nad kmenem. Nebyla
vládou, ale politickou reprezentací. Instituce kmenového knížete (např. Lech, který
padl 805 v boji s Karlem Velikým) zanikla. Uvnitř soupeřila knížectví.

Přijetí křtu roku 845
Šlo o dobrovolné přijetí křtu kmenem – v dějinách christianizace Evropy je to
neobvyklé.
U christianizace pohanů (4-13.st.) byl výjimkou křest v raně středověkých Čechách
(845). Josef Pekař konstatoval, že nemá příkladu v soudobé christianizaci pohanů.
Podle Fuldských análů proběhl křest v lednu 845 asi v Řezně. Křest provedl Ludvík
(viz. letopisy říše Ludvíka Němce).

Dokud se souhlasilo s Palackým, že Čechy byly odpradávna jednotným státem,
nebylo možné přiznat, že na křtu r. 845 reprezentovalo Čechy 14 knížat a ne jediný!!!

GEOGRAF BAVORSKÝ – vznik asi po r. 843 na dvoře Ludvíka Němce.

- zná v České kotlině pouze jidiný kmen = Becheimare, má 15 hradů

(civitates), to znamenalo 15 knížat. V tom se shoduje s Fuldskými anály (Rudolf
z Fuldy).

Kdo byla ona knížata?

Palacký – byli to nějací velmoži – „lechové“

(neplatí schéma co kníže to kmen!!)

Od dob Gelasia Dobnera – myšlenka, že 14 knížat reprezentovalo jen část

Čech a obrátila se k Ludvíkovi, aby získala podporu proti ústřednímu knížeti.
Žádný ústřední kníže ale neexistoval! Knížata přiměla k přijetí křtu misijní činnost. Ale
to není správně, nebyl by pak přece vůbec nutný takový spěch a misionáři by asi
neobrátili na víru hned všechny knížata. A navíc pro misionáře neexistuje žádný
důkaz (dá se to ale předpokládat).

Jiný názor – knížata se takto snažila získat nadvládu nad svými kmeny, a

prosadit stát. Jednali po vzoru Moravanů, kteří přijali křest r 831 – kníže si pozval

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

pasovského biskupa, aby provedl masový křest, šlo o vznikající stát. Co by jim ale
toto přineslo? 15 států? Nebo společný stát? V tom by ale musel vládnout jen jeden!
Knížata, která se v zimě r. 845 dostavila k Ludvíkovi Němci, reprezentovala celý
gens Bohemanorum a celé Čechy. Iniciativa přišla od knížat. Termín křtu byl
dokonce proveden mimo předpisy a zvyklosti. Zdá se, že šlo o naléhavou situaci.
Jednalo se tedy nepochybně z polit. pohnutek v zájmu gentis Bohemanorum, v čele
s polit. reprezentací. Proč ale? Důvody se musí hledat v politické situaci:

840 zemřel Ludvík Pobožný. Jeho vláda nebyla dobrá. Po otci Karlu Velikém
zdědil labilní říši. Krize propukla po porážkách na JV hranici v r. 827. Říše se
zmítala v boji mezi Ludvíkovými syny.
833 se proti Ludvíkovi synové spojili. Po jeho smrti to byl boj všech proti všem,
ukončený smlouvou z Verdunu r. 843

⇒

Ludvík Němec dostal budoucí

Vfranckou říši. Měl nelehkou situaci. Tribut pro slovanské kmeny, které uložil
Karel Veliký se od 2.pol. 20. let hroutil. Bylo nutné zavést opět pořádek, ale
Slované byli v hradech nedobytní a tak francká vojska alespoň podnikala
pustošivé nájezdy.
844 úspěšná výprava proti Obodritům.
Toto Slovany znepokojilo, obávali se dalších tažení Ludvíka Němce.
846 výprava na Moravu proti Mojmírovi I., který prý přemýšlel na odčlenění od
říše. Ludvík jej sesadil a dosadil synovce Rostislava. To muselo Čechy
znepokojit. Postavili se proti Ludvíkovi (rok po křtu!) a při jeho návratu přes
Čechy mu způsobily těžké ztráty. Od té doby setrvávali Čechové v nepřátelství
k říši.

Obavy z ofenzívy Ludvíka Němce proti Slovanům (viz. 844) vedly Čechy
k diplomatickému řešení v podobě křtu. Dobrovolné přijetí křtu ale bylo natolik
závažné, že jej musel odsouhlasit sněm všech „mužů českých“, takový orgán sice
není doložen, ale někdo musel reprezentovat a organizovat vybírání tributu do říše.
Hlavní slovo zde měla knížata.
Křest měla přijmout knížata, ne celý kmen! Křest měl asi zůstat osobní záležitostí
knížat a jejich družin (vydělující se postupně z kmene). Inspirací byl asi křest
Moravanů r. 831, kde také zůstal pohanský kult.
Ze křtu plynuly výhody:

mír s říší

konec rozdílu mezi křesťany a pohany (např. stolování)

Křest se stal pouhou 19 měsíční epizodou, který jen utvrdil odpor ke křesťanství.

Iniciativu v tomto převzal po letech Bořivoj I a pod patronátem Velké Moravy přijal
křest. Stal se tak pánem Čechů.
Nemělo by se ale zapomenout na jeho 7 předchůdců, knížat všech Čechů (dle
Kosmy): Přemysl, Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Hostivít.
Nutné si ale pamatovat, že jeden vládce v

té době nebýval.

Přemysl a Nezamysl – bájné postavy, ne historické! Jsou typické pro více
evropských etnik, jména takových dvojčat byla vždy aliterující, rýmující nebo
podobné: Romulus/Rémus = znamenají totéž, anglosas. dobyvatelé Anglie
Hengist/Horsa= kůň, Herakles/Ifikles, Prométheus/Epimétheus.
Dalších 5 jmen může být historických, ale nejsou v pramenech 9. století!

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Je-li to katalog předků:

počítáme na každého cca 30 let (krom bájných prvních dvou)

⇒

Mnata

2.pol.7.stol., tj. po Sámově smrti.

Je-li to katalog vládnoucích předků:

počítáme na každého cca 13 let

⇒

Mnata r.790 – pravděpodobné – doba

vzniku knížecí dynastie a nových hradů.

Prvním historickým Přemyslovcem je Bořivoj a prvním datem přemyslovské
historie je rok 872.

První český historik

Při výkladu dějin je nutné vytvořit podle pramenů chronologii. V našem případě jde
převážně o zahraniční prameny. Kosmova kronika je pro toto období nespolehlivá!
Spolehlivá chronologie českých dějin začíná v polovině 10. století.

Zahraniční prameny:

především Francké – všímají si českého území od doby, kdy se Čechové stali
sousedy říše. Nevysvětlují ale vnitřní strukturu státu a počátky Přemyslovců (o tomto
hovoří domácí legendy, ale ty neuvádějí data).
Řada začíná u Karla Velikého – pokus podmanit si Čechy (805-806).
872 první zmínka o Přemyslovcích ( o Bořivojovi) – Fuldské anály (FA)
895 Spytihněv v čele ostatních knížat - FA
929 král Prahy (Václav) vládcem celých Čech – Widukind

Legendy:

Kristiánova legenda
Fuit in provincia Bohemorum

Kombinací údajů o věku a roku smrti dostáváme absolutní data:

Pekař

Chaloupecký

narozen Bořivoj

857/8

855

narozena Ludmila

859

narozen Spytihněv

875/6

874

křest Bořivoje

874/5

875

narozen Vratislav

887

883

zemřel Bořivoj

894

891

zemřel Spytihněv

915/6

905

narozen Václav

908/10

904

zemřel Vratislav

13.2. 920

13.2. 921

zabita Ludmila

16.9. 920

zabit Václav

28.9. 929

Kosmas ve své Kronice Čechů v předmluvě 1. knihy uvádí, že počíná od Bořivoje, při
čemž hodlá použít dostupné kroniky (resp. anály).
- Staré anály Svatého Kříže (1119)
Václav Novotný dokázal, že Annales Pragenses (AP), Anály hradišťsko-
opatovické (AGO), Mnich sázavský (MSáz) a Vincencius (to vše ve FRB II.) měly
stejnou předlohu z roku 1140, která měla svého předchůdce, kterého zase použil
Kosmas.
Annales Pragenses, vznikly: 1193-1197, poslední část 1163-1197 se shoduje
s Výpisky z Vincecia a Jarlocha (FRB II). Jejich společná předloha pochází z cca
1186 = výtah u českých análů = Annales Bohemici

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Pravděpodobná filiace Starých análů pražských:

německé anály

ČESKÉ ANÁLY (nedochované)

Regino z Prümu



 

STARÉ ANÁLY PRAŽSKÉ /okolo 1050/ (nedochované)




polské anály (nedochované)

1119 Kosmas



svatokřížské anály (Polsko, 1119)

1140 Anály hradišťsko-opatovické

(AGO)



1160 Mnich sázavský


1163 Vincencius


1193-1197 1186 Anales pragenses (skupina)





Výpisky

AP 1250

1250 

 

po 1250

II. pokračování Kosmy



AB AMell BM

AP = Annales Pragenses

AGO =

Anály hradišťsko-opatovické

MSáz = Mnich sázavský

AB = Annales Bohemici

AMell = Auctuarium Mellicense

BM = kronika Beneše Minority

Posuzujeme-li údaje v análech, můžeme určit starší část – zápisky z 1. pol. 11.st.
(1038-1045) dělíme na:
a/ česká část – domácí původ
b/ německá část – je jich velké množství na to, aby z nich nějaký klerik tvořil
kompilaci. Taková kompilace musel vzniknout už v Německu. Možná vznikla na
základě Análů hersfeldských (vznik 974-1003). Postupně se kompilace upravovala,
až se dostala do Prahy (v 1. pol. 11. st.). V té době existovaly v Čechách zápisy od
konce 10. století:
972 smrt Boleslava (Kosmas mylně r. 967)

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

974 založení pražského biskupství (Kosmas mylně).

Další skupina análů je spojena se svatým Vojtěchem Slavníkem. Tyto možná vznikly
v Polsku – tam byl Vojtěchův bratr Radim arcibiskupem v Hnězdně a Soběslav,
náčelník rodiny - dovezeny z Hnězdna v r. 1039 s přenesením Vojtěchových ostatků
Břetislavem I. Toto vyvráceno. Zřejmě vznikly v Čechách po smrti Vojtěcha.

Existovaly i další analistické zápisky. Ty se kolem pol 11. století rozhodl sloučit
neznámý český autor. K dispozici měl: viz předchozí + legendy o Václavovi a
Ludmile. Chtěl určit datum počátku křesťanství v Čechách, tj. křest prvního
křesťanského knížete. Oporou k tomu mu byla kronika Reginona (pokračování
opatřil magdeburský acibiskup). Vsuvka: Adalbert byl Vojtěchův duchovní otec, proto
křestní jméno Vojtěcha je Adalbert. Studoval na jeho kapitulní škole v Magdeburku,
řízené mistrem Octricem. Vojtěch přinesl z Magdeburku množství knih, mj.
Reginonovu kroniku.
Reginon uvádí: 890 – král Arnulf udělil „vévodství české“ Svatoplukovi Moravskému

⇒

ke křtu došlo od Metoděje za vlády Svatopluka v Čechách a na Moravě, tedy po

roce 890. Ale 894 zemřel Svatopluk.
Anonymní autor udělil křest na r.894 (Metoděj sice už mrtvý).
Dále chtěl datovat smrt Bořivoje. Věděl, že žil v době Svatopluka a Arnulfa. Musel
proto klást Bořivojovu smrt před smrt Arnulfa (u Reginona špatně rok 901), určil proto
Bořivojovu smrt na rok 901.
Data smrti Spytihněva a Vratislava:

915 Spytihněv
921 Vratislav

Toto byla první historická práce o počátcích českých dějin. Toho si všímal i Kosmas:
léta začal počítat až od Bořivoje – 894 křest, pak uvádí až rok 929 jako zavraždění
Václava. Odkazuje k této době na „Privilegium církve moravské“, „Epilog Moravy a
Čech“, „Život a umučení …“ Tato díla ale neobsahovala data.
Kosmas požíval Reginona, ale i anály našeho autora (viz. dříve), anžto zkrátil složitý
Reginonův výklad o kmotrovství Svatopluka synovi Arnulfa, stejně jako anály!
Kosmas začal chronologickou kostru své kroniky datem Bořivojova křtu, převzatým
z Análů. Pominul propůjčení Čech Arnulfem Svatoplukovi. Dále přidal údaj o smrti
Svatopluka r. 894 – pověst o hoře Zobor. Svatopluk se totiž provinil proti Arnulfovi
(pánovi) tím, že proti němu pozvedl zbraň a tak chtěl být potrestán. Pak následuje
z Reginona zpráva o zničení Svatoplukovy říše Maďary.
To je v období mezi 894-928.
929 – smrt Václava, narození Boleslava I. Strachkvase v den vraždy. Dále vysvěcení
kostela sv. Víta řezenským biskupem Michalem 22.9. Rok 929 jako smrt Václava je
však chybný (Fiala). Byl zabit roku 935. Chybné datum je i u Análů, Kristiána, I.
staroslověnské legendy a sv. Václavu pouze v ruských redakcích. To ještě
neznamená, že toto datum bylo i v původní I. staroslověnské legendě. Ruské
redakce jsou mladší.
Václav zabit 28.9. v pondělí. Toto připadlo jen na roky 929 a 935. Opisovači ale
vybrali asi špatný rok. Kdo ale první?

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

sázavský mnich – upravoval I.staroslověnskou legendu

Kristián – asi neznal I. st. legendu, ale ještě věděl, že byl zabit 28.9. v pondělí

autor Análů – asi neznal I.st. leg.

Zřejmě byl tedy autorem roku 929 Kristián (viz. dále) a od něj to převzal sázavský
hagiograf a pražský analista.
Staré Anály jednoho autora dále poskytovaly tyto data:
1/ 890 – Arnulf předal Svatoplukovi Moravu (viz. dříve)
2/ 894 – Bořivoj a Ludmila pokřtěni Metodějem – chybné datum
3/ 901 – smrt Bořivoje – chybné datum
4/ 915 – smrt Spytihněva
5/ 921 – smrt Vratislava
6/ 929 – zavražděn Václav – chybné datum
1,2 …založeny na Reginonovi 3 …založeno na německých análech 6…na Kristiánovi

Bořivoj
Datum Bořivojova křtu a smrti nebylo v české tradici známo. Ani latinská legenda o
sv. Václavu – Crescente fide (tuto napsal mnich kláštera sv. Jimrama v Řezně
v letech 974-983, dílo napsáno kolem roku 974, protože to souviselo se vznikem
pražského biskupství) Bořivoje neznala. Jako prvního křesťanského knížete
v Čechách uvádí Spytihněva.
Také Gumpold (biskup v Mantově, rétorické zpracování Crescente před rokem 983,
na popud Oty II 973-983) uvádí Spytihněva.
I.staroslověnská legenda se o předcích Václava nezmiňuje, začíná až jeho otcem
Vratislavem.
Vavřincova legenda také ne! Napsal ji montecassinský mnich a arcibiskup v Amalfi
kolem roku 1039.
Bořivoj je v čele křesťanských knížat v Čechách u ludmilské legendy Fuit, Kristiána
a české Crescente.
Autor Análů z pol. 11. st. proto musel hledat zdroje zde, když mluvil o Bořivojově
krřtu. Předlohou mu byl Kristián, protože ten věděl, že Svatopluk byl Bořivojovým
pánem a tedy pánem Čech. Proto položil onen analista do čela svých análů údaj
z Reginona k r. 890. To znamená, že Kristián musí pocházet nejpozději z pol. 11. st.
Sám se hlásí do let 992-994. Legenda je věnována Vojtěchovi, ze kterého se stala
po přenesení jeho ostatků z Polska r. 1039 kultovní osoba, tento rok je tedy možná
doba vzniku! Nelze jej ale spojovat s argumenty Břetislava I. v Římě, když chtěl zřídit
arcibiskupství pro Prahu – s tímto souvisí Vavřincova legenda.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

KRISTIÁN

Spor o Kristiána (datování a účel vzniku) trvá od konce 18. st. dodnes. O tomto sporu
psali např. Pekař, Urbánek, Ludvíkovský, Jílek aj.).
Kristiánova legenda

soubor legend o Václavovi a Ludmile, částečně i o Cyrilovi a Metodějovi

k autorství se hlásí mnich Kristián, příbuzný 2.pražského biskupa Vojtěcha

dílo věnováno Vojtěchovi

začíná počátky křesťanství na Moravě za Cyrila a Metoděje a pak přechází
k Čechám. Zmínka o volbě 1. knížete Přemysla. Bořivoj jako poddaný
Svatopluka, přejímá křesťanství od Metoděje. Pak navazuje na Crescente fide
– historie Václava, konflikt Ludmily a Drahomíry, Ludmilina smrt, její přenesení
Václavem z Tetína do pražského kostela sv. Jiří.

Václavovy osudy líčeny podle Crescente fide a Gumpolda.

Ludmiliny osudy líčeny podle Fuit in provincia Bohemorum = život a smrt
Lumily, ale ne její přenesení

vliv tradice zachované v I.staroslověnské legendě o svatém Václavu

Kristián

byl asi bratrem Boleslava II., to by znamenalo, že byl Strachkvasem. To se
domnívali Pekař, Chaloupecký, Ludvíkovský tvrdí že byl Slavníkovec.

byl příbuzným Vojtěcha a mnichem kláštera sv. Jimrama v Řezně (NE
BŘEVNOVSKÉHO!!!)

Spor o Kristiána
Kristián je výjimečné dílo. Dobner prohlásil Kristiána za podvrh z 12. století.
Dobrovskému vadilo, že K. spojuje české křesťanství s cyrilometodějskou misií a
podporuje tak báchorky o působení Metoděje v Čechách. Dobrovský totiž pochyboval
o Bořivojově křtu Metodějem. Prohlásil K. za falzum z 1. pol. 14. století. Ani Palacký
K. neobhajoval. Přehodnocení K. nastalo až u Gollovy školy – Pekař – dobrá
argumentace, vcelku nevyvratitelná (proti byl Vacek, Novotný – ti se domnívali, že K.
vznikl r. 1143 na objednávku kláštera sv. Jiří na Pražském hradě a měl sloužit
k propagaci kultu klášterní světice – Ludmily. Tím ale byla vysvětlena jen ludmilská
část Kristiána.
Pekař postavil svoji obhajobu Kristiána na tom, že odpovídá poměrům 10.století.
Jemu oponovali – Kalousek: námitka: 1/měna: Kristián mluví o penězích, které ale
nebyli běžně v oběhu za Václava, ale až za Boleslava I. vyvrácení: Ale Kristián mluvil
o své době, ne Václavově!!!!!!!!!!!!! Kristián žil po zaražení prvních českých denárů na
konci vlády Boleslava I. (965/966). Žil před mincovní reformou Břetislava I. Proto je
vznik legendy vymezen před polovinou 11.století. námitka: 2/most přes Vltavu: jde o
zázrak, který se stal při přenosu Václavova těla přes pobořený most. O mostu se
zmiňuje Kosmas, ale jde jen o lávku, na kterou nemohou vozy. Ty jezdily brodem u
Poříčí. Juditin most vznikl ještě později – 1166-1169. U Kristiána vozkové zanechali
vůz a přenesli (po motlitbě) tělo přes rozbořený most, přičemž tělo bylo náhle lehké.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

U legend 13. století došlo k přenesení (nesmyslnému) vozu. To vše napovídá, že
most byl dřevěný, protože po troskách kamenného mostu by se nedalo přejít. Z toho
napovídá, že Kristián psal před postavením Juditina mostu, tj. před lety 1166-1169.

Posléze objeveny rukopisy K. ze 12. století – tím byl vyvrácen Dobrovský.
Chaloupecký (žák Pekaře) – nová obhajoba Kristiána – bral jej jako kompilaci mnoha
předloh (nutno před lety 992-994), ale nedošlo mu, že takové prameny mohl K. požít
i později, čímž zavdal novým námitkám proti K. (Fiala, Urbánek, Kalandra).
Urbánek, Kalandra: Kristián pracoval s texty z 12. století a s Oriente iam sole (ze 13.
st.)
Fiala: hledal v textu anachronismy
Ludvíkovský se postavil proti předchozím třem a ukázal, že legendy 13. st. čerpaly
z Kristiána.
Králík udělal úplnou filiaci václavských a ludmilských legend. Kristián zde měl
samostatné postavení. Všechny lud. legendy odvozeny z Kristiána. Klade Kristiána
do 10. století.

O čem netřeba pochybovat:

Kristián je jednolité literární dílo a neobsahuje pozdější interpolace. Důkazem
autorské jednoty jsou opakující se fráze.

Svatováclavská část (kpt. 3-11) je kompilací Crescente fide a Gumpolda

Ludmilská část je zpracováním nedochovaného širšího znění legendy Fuit

nejstarší část (část kpt. 4) je zachována v rukopise kláštera v Rajhradě
(Wattenbachova legenda = Subtrahente se = část Kristiána, přišel na to
Pekař) z 1.pol. 12.st. z toho plyne, že Kristiánova legenda nemohla vzniknout
po 1.pol. 12.st.

jistě byl pramenem pro celou václavskou hagiografii 13. a 14. století

Nejstarší václavská legenda 13. století je Ut annuncietur I. (vznik 1230-1250)

Kristián, Gumpold

1250-1260, přepracováno (vliv Kristiána) Ut annuncietur I.a

1.pol.14.století (vliv Kristiána) Ut annuncietur II.

(vliv Kristiána), Oriente II.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Čerpal Kosmas z Kristiána?

citoval z vojtěšských legend, ale málo z ludmilských a václav. legend.

Wolfenbuttelský rukopis Gumpoldovy legendy

psaný pro kněžnu Emmu před r. 1006

vycházel i z Kristiána – kněz zavírající dveře kostela při vraždě, toto je pouze
u Kristiána.

Doba vzniku Kristiána?

viz. dříve

nejpozději v polovině 12.století.

zaštiťovala se autoritou sv. Vojtěcha – to muselo být v době, kdy byla tato
autorita v Čechách uznávána, což by nebylo mezi lety 997-1039, protože
v tuto dobu (tj, od smrti po přenesení těla) kult neexistoval. Tehdy mohla být
legenda napsána jen v Břevnově, ale ten jen živořil! Kristián ale ještě nepsal
pro jeden klášter (např. pro sv. Jiří).

nejsou logické důvody proti pravosti, tj. 992-994.

Ludmilská legenda Fuit in provincia Bohemorum

děj se odehrává od jejího sňatku s Bořivojem po smrt na Tetíně. Chybí zde její
přenesení a zázraky.

prvním křesťanským knížetem Přemyslovců byl Bořivoj.

Kult Ludmily se prosadil až ve 12. století. Zájem na jeho prosazení mohl mít klášter
sv. Jiří na Pražském hradě, kde byla Ludmila pohřbena a uctívána.
Fuit je obsaženo v Kristiánovi a proto je jeho vztah ke Kristiánovi klíčový.
Pekař usoudil, že Kristián, Fuit a staroslověnský Prolog o Ludmile mají společnou
předlohu, kterou byla legenda o sv. Ludmile vzniklá asi po založení kláštera sv. Jiří
v 70.letech 10. století.

Datování
Fuit kolísá od velmi časného (Chaloupecký) až po pozdní (nejstarší rukopis z 12.
století). Poměry, které legenda líčí, ukazují spíš na 10. století než na 12.st.

Rozbor
poslední důkladný rozbor filiačních vztahů Fuit provedl Pekař. Autor Fuit čerpal
z Arbeovy Vita Haimhrammi (Život Jimramův – z toho čerpal i autor Crescente).
Kristián neznal Život Jimramův, podobné části jsou převzaty z Crescente nebo z Fuit.
Z toho plyne, že Fuit nemůže být výtahem z Kristiána.
Všechny tři díla tedy měla společnou předlohu – neznámou legendu o Ludmile. Byla
to ovšem jen rozšířená legenda Fuit. Byla to legenda latinská, která se v Čechách
přeložila do staroslověnštiny a díky sázavským mnichům se před r.1096 dostala na
Rus, kde z ní byl pořízen výtah, zařazený do Prologu.
Ve 12. století již byla stará ludmilská legenda v Čechách neznámá. Mohla vzniknout
těsně po r. 975 (Pekař).

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Legenda Fuit a legenda Crescente

Crescente fide a Gumpold jsou z 10. století.
Pekař prosadil, že se Gumpold považuje za rétorické zpracování Crescente.
Slavík srovnával Crescente s Gumpoldem, ale ne latinským, ale s jeho
staroslověnským překladem, tj. II. staroslověnská legenda (=Nikolského legenda).
Slavík považoval Crescente za výtah z Gumpolda.
Ludvíkovský považoval Crescente za výtah z Kristiána, ale to nelze, protože
Crescente byla nepochybně Kristiánovou předlohou.
Hlavní prameny pro autora (řezenský mnich) Crescente fide
Arbeův Život Jimramův, Bible, Acta Sebastiani
Gumpold: disponoval textem Crescente

Vývoj Crescente
původní text vzniklý po r. 974 měl před sebou Gumpold, Kristián užil textu již
zkráceného a upraveného. Zachovaný text Crescente je pozdním výtahem
z obšírnějšího Crescente.

václavsko-ludmilské legendy Crescente vs. Fuit

Obě legendy začínají křtem prvního Přemyslovce a líčí šíření křesťanství za jeho
nástupců. Crescente věnuje pozornost stavbám kostelů. Líčí zázraky nad hrobem
Ludmily, tresty vrahů a translaci. Autor Fuit se opíral o původní nezachovanou
legendu Crescente.
Obě legendy vycházely ze stejné tradice, kterou ale jinak interpretovaly (smrt
Ludmily).
Crescente začíná řadu čes. křesť. knížat Spytihněvem.
Fuit ………………………………………… Bořivojem

Jak se mohli autoři v tomto faktu rozejít?
Vysvětlení nabízí Pekař:

bavorské církvi se jevil jako první křesťanský kníže Čechů ten, který se poprvé

podřídil svrchovanosti Řezna v politickém i církevním ohledu – tj. Spytihněv.
Dílo Metoděje na Moravě bavorská církev nenáviděla. Spytihněv se roku 895 podřídil
s ostatními čes. knížaty svrchovanosti Bavorů

⇒

příslušnost Čech k řezenské

diecézi. Zato Bořivoj se podřídil jurisdikci moravského arcibiskupa Metoděje.

Crescente vznikla po r. 974 za pontifikátu biskupa Wolfganga (v Řezně?), který se

vzdal nároků na Čechy. Proto už bavorská církev neměla důvod hájit
nároky na Čechy a tak se Pekařovo vysvětlení hroutí
(komplikuje)!!!!!!!!!!!!!!!!!

I tak obě legendy řadíme do jedné doby i prostředí!
Jako jediné mezi lud. a václ. legendami se opíraly o Arbeův Život Jimramův.

Život Jimramův

původní Crescente po r. 974 (nedochováno)

původní Fuit po r. 975 před Kristiánem

Gumpold před r. 983

(nedochováno)

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

II.staroslověnská legenda

Fuit

vznik Fuit se spojuje se založením kláštera sv. Jiří na Pražském hradě okolo r. 975, kde bylo
uloženo tělo Ludmily.
Obě legendy vznikly v prostředí řezenských mnichů (v Řezně nebo Praze–klášter
sv.Jimrama).

Chronologie: Ludmila, Bořivoj, Spytihněv

Chronologie k období 2.pol. 9. a 10. st. se opírá o:
1/ data, která zaznamenal neznámý čes. autor ve starých análech pražských
v pol.11. st. (viz. dříve). Uvádí mj. data 915 + Spytihněv, 921 + Vratislav

2/ údaje v legendě Fuit o věku, kterého se dožili jednotliví Přemyslovci.

Datování smrti Ludmily
O datu se zmiňuje Kristián (uvádí 15.9.) a Prolog o Ludmile.
V praxi se ale slavilo 16.9.
Co uvádějí staré kalendáře?

nejstarší český dochovaný kalendář je obsažen v Codexu Gertrudiamus (cca
1155) – uvádí jen translaci Ludmily.

kalendář tzv. Horologia olomouckého z let 1136-1137, obsahuje 16.9.

kalendář tzv. Opatovického kodexu opsaný v letech 1151-1157, nemá svátek
Ludmily

Břevnovský kalendář z roku cca 1195, obsahuje 16.9.

Hlavním svátkem nebylo úmrtí, ale translace (10.11.). Kristián uvádí obě data jiná,
což svědčí že psal dříve, než se tato data ujala v praxi. Po úvahách dostáváme
celkem jistá data:
15.9. 921 + Ludmila
19.10. 925 dal Václav přenést tělo Ludmily z Tetína

Datování Bořivoje
zdrojem jsou Fuldské anály:
872 bojuje Bořivoj s Franky
895 vládnoucí kníže je Spytihněv (

⇒

Bořivoj už )

872 Franská říše vs. VM + Čechové

- Karloman – na Moravu
- mohuč. arcib. Liutbert – do Čech

Je zde zmínka o 5 duces (čeští vojevůdci), ale ne Bořivoj, existuje více hypotéz proč
je dopsán jako šestý (např., že r. 872 vládl Strojmír a Bořivoj byl vyhnán).

Annales Fuldenses – editor F. Kurze:
dílo několika autorů, základem je kompilace Rudolfa z Fuldy z r. 863, pokračoval jeho žák Meginhard
v Mohuči (869) ten dílo skončil rokem 887 (po přepracování rokem 882 – tato verze pokračovala)
v Řezně do r. 897, 897-899 pokračování v Niederalteichu tem také 899-90.
S. Hellman se domnívá, že jde o dílo jednoho autora.

895 zmínka o Spytihněvovi – první nesporná zmínka o českém Přemyslovci!
Reginon: 890 postoupil (nešlo o propůjčení, ale spíš o to, že Arnulf souhlasil s tím, že
Svatopluk Čechy drží a uznal status quo) Arnulf Svatoplukovi vévodství Čechů, kteří
do té doby měli svého vládce (tedy Bořivoj už byl po smrti). Tím dočasně končí
svrchovanost Bavorů. Svatopluk byl kmotrem Arnulfova syna Svatopluka.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Regino byl od r. 892 opatem kláštera v Prümu, 899 zbaven hodnosti a odebral se do Trevíru, stal se
opatem kláštera sv. Martina, 908 sepsal světovou kroniku – 2 knihy: 1/ kompilace starších kronik a
análů 2/ Liber de gestis regum Francorum

Dostáváme tato spolehlivá data franckých análů a kronik:
872 Bořivoj bojuje s českými knížaty proti Frankům
890 Arnulf „propůjčil“ Svatoplukovi Čechy
895 Spytihněv a „Witizla“ v čele ostatních čes. knížat se poddávají Arnulfovi
Dostáváme následující chronologii:
Ludmila se narodila 860 a zemřela 921.
Spytihněv se narodil 875 (Ludmile 15 let) a zemřel 915.
Vratislav se narodil 888 a zemřel 921.

852-857

** Bořivoj

860

** Ludmila

872

bojuje Bořivoj s Franky

874/5 Ludmila + Bořivoj
875

** Spytihněv

888

** Vratislav

895

Spytihněv čes. knížetem

915

+ Spytihněv

921

+ Vratislav

921

+ Ludmila

Vratislav a Václav

Prvním datovatelným samostatným vladařským činem Václava bylo přenesení
Ludmily z Tetína do Prahy v říjnu 925. Za Vratislavovy vlády byl kostel Panny Marie
jediným kostelem v Praze. Dal sice stavět kostel sv. Jiří, ale ten nebyl do jeho smrti
(921) vysvěcen.
Zdá se, že Prahu v 2.desetiletí 10. století navštívil jakýsi biskup Notar, který vedl
obřad Václavových postřižin. Jediný známý Notar v té době působil ve Veroně a
proto to asi bude on. Postřižiny se u Slovanů konaly asi v 7 letech. Pokud se tedy
Václav narodil 907, došlo k nim v r.914-915. to už byl Vratislav vládcem
(915Spytihněv).

Dostáváme tedy tuto chronologickou řadu

852-853

narozen Bořivoj

860

narozena Ludmila

po 867-868

Bořivoj se stal knížetem

872

Bořivoj vystupuje mezi českými knížaty v boji s Franky

874.875

Bořivoj uzavírá sňatek s Ludmilou

875

narozen Spytihněv

882.884

Svatopluk si podmaňuje Čechy

Bořivoj přijímá na Moravě křest z rukou Metoděje

„pohanská“ reakce v Čechách, Bořivoj prchá na Moravu

Bořivoj se vrací do Čech, zakládá kostel Panny Marie

Bořivoj zakládá Pražský hrad

888

narozen Vratislav

888.889

umírá Bořivoj bez dospělých nástupců

Svatopluk se ujímá přímé vlády v Čechách

890

Arnulf potvrzuje Svatoplukovi držení Čech

894

umírá Svatopluk, vlády v Čechách se ujímá Spytihněv

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

895

česká knížata v čele se Spytihněvem a „Vitizlou“ se podřizují Arnulfovi

asi 906 sňatek Vratislava s Drahomírou
asi 907 narozen Václav
915

umírá Spytihněv, vlády se ujímá Vratislav

narozen Boleslav I.

921,13.únor

umírá Vratislav

921,15.září

zavražděna Ludmila

poručenská vláda Drahomíry

922

Arnulf táhne do Čech

Václav se ujímá vlády

925,říjen

Václav dává přenést Ludmilu

929

Jindřich I. a Arnulf táhnou do Čech

935,28.září

zavražděn Václav

Data vycházejí z údajů o věku Přemyslovců ve Fuit v kombinaci s daty análů, které
jejich autor nevykombinoval.

Rok

Věk

Bořivoj

Ludmila

Spytihněv

Vratislav

Václav

852-853

860

7-8

867-868

872

19-20

875

22-23

882-884

29-32

22-24

7-9

888

35-36

888-889

28-29

13-14

895

907

915

921

925

935

Vražda Václava – spor o datum

1962 Zdeněk Fiala: domácí česká tradice zná jen rok 929.

Kosmas zná rok 928, ale ten má téměř celou chronologii do poč. 11. st. nesprávnou!
Kristián užívá r. 929.
I. staroslověnská legenda užívá r. 929.
Toto datum je nespolehlivé.
Widukind mluví o Václavovi dvakrát:
1/ v kontextu s událostí r. 929 – Jindřichova výprava k Praze, kdy si podmanil
Václava.
2/ k roku 936 – Boleslav zabil svého bratra a vyhlásil válku sousednímu „podkráli“.
(936 umírá Jindřich I. a nastupuje OtaI.)
Ota byl korunován 7.-8.8. a ještě před tím zabil Boleslav svého bratra. Boleslav byl
poddán Sasům a proto asi vyhlásil válku podkráli a proto asi zabil Václava.
Nejvhodnější okamžik k odboji proti Říši a vraždě Václava byl na podzim 935 kdy byl
Jindřich I. nemocen a do své smrti 1.-2.7. 936 nemohl účinně vládnout.

⇒

Václav byl zabit na podzim 935 z politických důvodů.

Palacký souhlasil s rokem 935.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Aby datum 929 bylo přesvědčivé, muselo by být starší nebo stejně staré jak
Widukind, tj. před lety 967-968. Museli bychom dokázat, že datum 929
v I.staroslověnské legendě bylo v jejím archetypu (starším než Widuikind). Máme tu
tedy spor o datování I.staroslověnské legendy.

Nejstarší václavská legenda o zavraždění Václava

Novotný vyslovil předpoklad, že většina václavských legend (legenda Vavřincova,
Kristiánova, I.staroslověnská l., Crescente) vychází z původní společné předlohy.
Mají stejný zázrak – useknutý prst (nebo ucho-viz. Kristián) a jeho přirostení. Je zde
podobnost s vyprávěním Řehoře Velikého o sv. Herculanovi, biskupovi v Perugii,
kterého sťali a stáhli z kůže, ale vše bylo posléze zahojeno. U Vavřince a Kristiána
jsou citáty z Řehořova textu (ale Kristiánovo ucho vzniklo přepisem – omylem).
Ze společné předlohy čerpaly všechny václavské legendy 10. a 11. století kromě
Gumpolda a Oportet. Tato předloha byla latinská a vznikla před nejstarší spolehlivě
datovanou václavskou legendou Crescente napsanou brzy po r. 974. Byla tedy téměř
současná s Widukindem, který psal kroniku v letech 867-868.

Legenda X

II.starosl.

původní Crescente

Kristián

I.starosl.

Vavřinec

Datum vraždy

Bylo součástí legendy X – 28.9. ale neobsahovalo roční datum. Jestliže Václav
slavíval posvícení sv. Víta, svěceného r. 929 nebo 930, musel být živ řadu let po roce
929 a nemohl být proto zavražděn 28.9. 929. Toto se shoduje s Widukindem.

Velká Morava

„Velká“ Morava (VM) – označení převzaté od Konstantina Porfyrogenéta.
Z pís. pramenů známe víceméně jen styk s východofranskou říší (VFŘ).
VM svázána se situací v Podunají, kde byla v 8.st. velmocí avarská říše. Avarský
kaganát ale „obléhán“ Slovany a slavizován. Kaganát byl sice stabilní, ale ne dost
silný na výboje. Nebyl soupeřem Byzance ani langobardské Itálie, proto to nebylo
nutné k zaznamenání

⇒

minimum pramenů. To se změnilo na konci 8.století –

expanze FŘ do Podunají.

Expanze Franské říše v 8/9. století

774 Karel Veliký ovládl langobardskou Itálii, čímž ohrozil Avary. Ti demonstrovali
svoji sílu a spojili se s bavorským vévodou Tassilou III.- ten byl 788 sesazen

⇒

Avaři zaútočili na Bavorsko. To bylo totiž připojeno k e Karlově říši. Útok odvrácen

a 797 odveta:
1/ vojsko – Karel Veliký do Wienerwaldu (spolu s některými Slovany)
2/ vojsko – Pipin, syn a král Itálie do Posáví a Panonie.
Výprava Avary nezničila.
Uvnitř AŘ ale spory – 795 zavražděn kagan i sakrální spoluvládce jugurta.
Zvolen nový kagan.
796 se poddal bez boje Pipinovi, ale i tak avarský hring vypleněn.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

797 proto kagan vyhlásil znovu válku říši. Vyrazila 2 vojska proti Avarům:
1/ langobardské – Erich z Frialu
2/ bavorské – Pipin
Avarská povstání ale pokračovala 799-802.
803 uspořádal Karel v Řezně nové poměry v Avarii – účast Slovanů (asi z Posáví).
Od toho roku se Slované postavili proti troskotajícím Avarům. To se nelíbilo Karlovi,
protože chtěl Avárii udržet, neměl totiž sílu ji obsadit

⇒

805 dosadil kagana.

Malý Theodorův státeček
Část Avarů pod vedením Theodora se usadila mezi Enží (Enns) a Wienerwaldem,
aby se vyhnuli slovanským nájezdům. Chránili tak hranici Avárie proti Slovanům na
S od Dunaje (tj. na Moravě a Slovensku). 817 se tento státeček dostal (spolu
s Čechami a Korutany) pod kontrolu bavorského království Ludvíka Němce.

811 poslal Karel do Panonie vojsko, aby ukončil nájezdy Slovanů do Avárie. K boji
nedošlo. Obě strany se sešly před císařem. Jeho smírčí rozhodnutí je neznámé,
nicméně Avárie se neudržela.
817 Panonie a Korutany pod dozorem friaulských markrabí Kadolaha (799-819) a
Baldericha (819-828).
828 reorganizace Ludvíka Němce

⇒

vznik východní marky v dolnorak. Podunají.

Církevní správa
Marná snaha pokřtít Avary, bylo to technicky neproveditelné.
Došlo k reorganizaci misijních oblastí:
796 Salzburku připadlo území mezi Rábou, Dunajem a Drávou ( i Morava).
798 Salzburk povýšen na arcibiskupství
Do popředí se dostávali Slované a tak se začalo usilovat o jejich pokřtění. Přijímali
křest docela rádi, jako životní styl francké nobility.

Moravané
kol.800 první kostely na Moravě
822 vystupovali Moravané jako kmen, jednali u Ludvíka Pobožného o záležitosti
„východních Slovanů“.
831 pokřtil pasovský biskup Reginhar „všechny Moravany“.
Masový křest musel prosadit jeden velký kníže ne kmene, ale vznikajícího státu –
Mojmír I.

Mojmír – zápas s Pribinou
O Mojmírovi slyšíme prvně při zápase s Pribinou, knížetem v Nitře.
Důvodem sporu bylo spojení Pribiny s Franky (sňatkem).
asi 833 jej Mojmír vypudil. Nešlo o expanzi na Slovensko, ale o spor uvnitř kmene.
Slovensko až po Nitru bylo asi v rukou Moravanů.
Pribina utekl „nad Dunaj“ k hraběti Ratbodovi. Ludvík Němec jej nechal pokřtít, ale ze
křtu mu neplynula žádná výhoda. Proto se se synem Kocelem odebral k nepřátelům
říše – Bulharům do Posáví. Ani tady nevydržel a šel ke knížeti Ratimírovi do jiné části
Posáví. Časem se smířil s Ratbodem a dostal území v Panonii, na řece Zala postavil
hrad.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Rostislav
843 Verdunská smlouva

⇒

vznik VFŘ Ludvíka Němce. Ten musel obnovit staré

poměry.
845 zahájil ofenzívu podél celé V hranice, aby donutil slovanské kmeny k uznání
závislosti.
846 vtrhl na Moravu: dosadil zde na trůn Mojmírova syna Rostislava.
Rostislav posiloval svoji moc a posunul J hranici od Dyje k Dunaji, čímž si znepřátelil
Ludvíka.
854 Ludvík sesadil prefekta východní marky Ratboda.
855 Ludvíkovo neúspěšné tažení
856 Ludvíkův syn Karlomann nastoupil na Ratbodovo místo.
861 se Rostislav spojil s Karlomannem a vyřídil si účty s Pribinou, který 860-861
padl.

Církevní správa na Moravě za Rostislava
Křesťanství na Moravě bylo neorganizované, nejednotné v učení (různí kněží
z Bavor, Itálie, Řecka). Kněží bylo málo. Rostislav chtěl vytvořit vlastní zemskou
církev v nezávislosti na franckých biskupech. Musel tedy usilovat o vznik
arcibiskupství, ale nejprve bylo třeba vychovat dost domácích kněží.
před r. 863 žádal Rostislav papeže Mikuláše I. o vyslání učitele. Papež si ale nemohl
dovolit podpořit nepřítele Ludvíka Němce. A měl svoje potíže: spor
s konstantinopolským patriarchou Fotiem i se záp. císařem Ludvíkem II.
Rostislav se tedy obrátil na byzanckého císaře Michala III. Musel ale vědět, že u
Byzance se nedočká konečného zřízení arcibiskupství na území pod vlivem Říma.
Císař i patriarcha Fotios vyhověli a vyslali na Moravu kněze Konstantina a jeho
bratra Metoděje.
Po příchodu na Moravu začali oba užívat slovanského jazyka v liturgii – učení o třech
svatých jazycích (řečtina, latina, hebrejština) považovali za trojjazyčnou herezi.
867 oba bratři Moravu opustili
léta 867-870 jsou dost nejasná, ale asi to bylo takto:

Konstantin a Metoděj, léta 867-870
867 Konstantin uznal úkol za ukončený. Zbývalo „jen“ vysvětit žáky na kněze. To
chtěl udělat v Konstantinopoli. Cestou tam se stavili u Kocela (syn Pribiny)
v Blatnohradu. Při čekání na loď v Benátkách se dozvěděli o zavraždění císaře
Michala III. a sesazení patriarchy Fotia. Ztratili tím podporu. Přijali tedy pozvání
papeže Mikuláše I. Byli mu atraktivní, anžto měli relikvie sv. Klimenta a taky byli
zapleteni do situace na VM.
Konstantin dosáhl u Hadriána II. (nástupce Mikuláše) vysvěcení žáků a vstoupil
v Římě do řeckého kláštera, kde
14.2. 869 Konstantin zemřel.
Kocel si vyžádal Metoděje jako učitele. Papež tedy rozšířil jeho působnost na jiné
slovanské země – pověřovací list bulla Gloria in excelsis Deo (pro země Rostislava
a Svatopluka)
869 došel ke Kocelovi, ale vrátil se do Říma s prý Kocelovou žádostí o ustanovení
panonským arcibiskupem. Papež vyhověl. Tím se ale Metoděj dostal vlivem do vlivu
Salzburku.
869 Ludvík Němec podnikl výpravu proti Srbům, Rostislavově regnum (Mikulčice,
Pohansko, Uh. Hradiště) a regnum Svatoplukovo (Nitransko??).
870 krize VM.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Svatopluk
Byl Rostislavův synovec a před r. 869 spoluvládcem strýce a měl vlastní území.
Zdá se, že šlo o oligarchickou vládu Rostislava – vládl jako představitel skupiny
knížat jež byla pověřena vládnout určitým územím. Knížata byla nositely státu.
Svatopluk uzavřel mír s Karlomannem a tím si znepřátelil Rostislava – ten jej chtěl
zabít, ale sám byl zajat a vydán Karlomanovi – byl oslepen a zavřen do kláštera.
Karlomann dosadil na moravské hrady své lidi a v čele hrabata Viléma a Engišalka,
Svatopluk byl uvězněn. Moravané se domnívali, že je mrtev a zvolili si jeho
příbuzného Sklagamara (Slavomíra?) a povstali proti francké okupaci. Karlomann
potřeboval pomoc a do čela své armády dal Svatopluka. Ten se ale spojil
s Moravany a pobil Viléma i Engišalka.
874 mír ve Forchheimu – Svatopluk nabídl Ludvíku Němci mír – měl mu platit roční
tribut a Ludvík uznal jeho samostatnost v jednání.
874-880 expanze Svatopluka do sousedních slovanských zemí
Podrobené kmeny platily tribut na Moravu a účastnily se voj. tažení.
Obsadil sousední Čechy a nechal pokřtít Bořivoje.
Křtil vždy jednoho vybraného knížete, kterého chtěl k sobě připoutat „duchovním
příbuzenstvím.“

Metoděj opět na Moravě
K tomu potřeboval panonského arcibiskupa Metoděje, který byl ale r. 870 ve vězení
ve Švábsku (bavorští kněží jej zajali).
Až nový papež Jan VIII. jej propustil, ale Kocel se mezitím podrobil franckému tlaku a
Metoděje se vzdal. Tan našel útočiště právě na Moravě. Odtud totiž byli roku 871
vyhnáni za povstání bavorští kněží a museli být nahrazeni.
873 Metoděj na Moravě a spravuje „všechny chrámy a kleriky“.
Časem byl nepohodlný Metoděj obviněn bavorskými kněžími z bludařství. Spor byl i
o slovanskou liturgii, které se sice Metoděj oficiálně (u papeže) vzdal, ale jinak v ní
pokračoval.
červen 880 bula Industriae tuae (Tvojí horlivosti)
jde o list papeže Jana VIII. na Moravu.

Svatopluk nejprve psal papeži a toto byla jeho odpověď. Svatopluk se vzdal
svých vazeb na světského vládce (tj. podřízenosti fr. říši) a podřídil se přímo
sv. Petru resp. papeži.

papež vysvětil kněze Wichinga na biskupa a přikázal, aby byl poslán další
kněz k vysvěcení na biskupa. Tito dva + arcibiskup by totiž mohli ordinovat
biskupy pro další místa a také ordinovat arcibiskupa.

souhlas se slovanskou liturgií, ale Svatopluk měl nadále mít mše v latině.

Metoděj ale podcenil jmenování dalšího biskupa. Měl spor s latinským Wichingem,
kterého 884 exkomunikoval a svým nástupcem neprávně jmonoval Moravana,
Gorazda.
6.4.885 Metoděj zemřel.
Svatopluk dle papežského rozhodnutí Štěpána V. (885-891) vyhnal ze země
každého, kdo se nezřekl slovanské liturgie. Část kněží odešla, část se podřídila a po
pádu VM přešla do Čech, kde se slovanské písemnictví (ne liturgie!!) udrželo do
10.st.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Svatopluk a Arnulf
Papežská moc se po smrti Jana VIII. 882 hroutila. Proto se Svatopluk obrátil opět na
říši.
884 mír ve válce o Panonii – ve: „in monte Comiano“ možná u Tullnu.
887 se vlády v říši zmocnil Arnulf, syn Karlomanna, Svatoplukův kámoš.
890 jednání s Arnulfem: Svatopluk se zavázal poplatkem výměnou ze uznání statu
quo – tj. držení Čech Svatoplukem (ne říší).
892,893 Arnulf slib porušil a chtěl si VM podrobit. Svatopluk se ubránil, ale
894 Svatopluk umírá!
Měl 2 syny: Mojmíra (II.)a ml. Svatopluka.
Nastaly problémy: odtržení připojených území, tlak říše, maďarské nebezpečí, vnitřní
rozbroje.

Mojmír II.
894 mír s Arnulfem
895 Čechové se poddali Arnulfovi. mojmír vpadl do Čech, ale marně.
Navíc se odtrhli i Srbové.
896 v Potisí Maďaři

(vytlačeni Pečehěhi z Jruských stepí)

898 Arnulf uzavřel mír s Maďary. Ti za peníze odešli do Itálie proti Arnulfovu soupeři
Berengarovi I.
899 boj mezi Mojmírem II. a Svatoplukem
899 Arnulf umírá
Mojmír chtěl pokračovat v plánu otce na arcibiskupství.
898 se obrátil na papeže Jana IX. a dostal svolení. Papežská legace
(arcibiskup+2bisk.) jmenovala arcibiskupa a ordinovala jeho 4 sufragány. Tím byla
zaručena budoucnost arcibiskupství.
900 mír Mojmíra s Bavory proti Maďarům
905,906 Maďaři zaútočili na VM a v jediné bitvě asi u Nitry bylo Mojmírovo vojsko
totálně zničeno a Mojmír asi padl.
907 bavorská protiofenzíva
4.7.907 drtivá porážka Bavorů u Bratislavy

pád Velké Moravy jako státu: zanikla dynastie, knížecí vojsko, aristokracie.

Maďaři asi obsadili jen V Slovensko.

Struktura moravské společnosti

silně diferencovaná (majetkově, správně)

svobodní:

Moravani – polit. práva (účast na sněmech)
aristokracie – bohatí

nesvobodní (otroci): obchod, pracovní síla

Byla VM stát? Jak rozvinutý?
Byl to stát, protože v čele byl panovník, jehož závazky platily pro celý gens. dále zde
byla knížata (primates, optimates) a lid.
U kmenových gentes knížata reprezentují gens, ale zde jsou svázána s panovníkem,
ne lidem.
O správě Svatopluk. říše hovoří hlavně
- tzv. Arabská anonymní relace – nezachovaný spis o národech V Evropy vzniklý
v 2.pol.9.st., Svatopluk je zde jako kníže knížat, je jejich hlavou. Má zástupce –
župana (i v Zákon sudnyj ljudem). Poddaní jsou pěšáci: štíty, oštěpy, kopí, sekyry.
Panovník a jeho družina má koně a drahou zbroj. Poddaní platí sváteční oděv za
každou rodičku.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

- dopis markrabího Ariba králi Arnulfovi (891?)
Nevíme, zda na VM existovala hradská organizace.

Je pravděpodobné, že byla vybudována služebná organizace, kdy svobodní, živící se
na vlastní půdě produkovali i pro družinu (tím si panovník už činil nároky na jejich
půdu - resp. výnosy z ní!) a taky nevolníci pro ni pracovali.

Struktura moravské společnosti:

Rozdíl: Velká Morava – Přemyslovské Čechy
Přemyslovci (Boleslav I.) ze svého středočeského centra dobyli a podmanili si ostatní
česká knížectví a získali asi vrchní vlastnictví půdy na dobytém území a statky
knížat.
Mojmírovci se takézmocnili vlády v jednotném kmeni Moravanů, ale nezlikvidovali
jeho aristokracii ani se nezmocnili půdy svobodných Moravanů!
Svatopluk se opíral o vnější zdroje – tributy, kořist. Po expanzivních válkách došlo ke
krizi.
Mojmír II. krizi ustál, ale podlehl Maďarům.

Přijetí křesťanství

845 křest českých knížat (viz. dříve) – snaha po vzoru Moravanů čelit hrozící
ofenzívě Ludvíka Němce. Ludvík ale zaútočil na Moravu a naznačil, že křest není
ochranou.
855-857 pomáhali Čechové Rostislavovi v boji s Ludvíkem Němcem. V této době se
moc českých knížat upevňovala a teritorializovala. Hrady se stávaly střediskem
území. Knížata měla svá vojska.
Orgánem svobodných Čechů byl sněm, který volil knížete. Nevíme, zda existoval
kníže volený všemi Čechy, jakýsi vrchní kníže. Existoval společný sněm Čechů,
protože jednali jednotně vůči cizině.
Moc knížat byla blokována kmenem – 2 protichůdné tendence. Na Moravě toto
vyhrála knížata v čele s Mojmírem.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Přijetí křtu zaalpskými barbary
Zájem na přijetí křesťanství měli panovníci vznikajících států.
Křesťanství jako státní moc.
Nešlo o spontánní přijetí křtu jednotlivci, ale o „křest shora“, tj. pokřtění knížete a jeho
okolí a posléze masový křest. Jednotlivci nepřijímali křest, protože se tak vylučovali
ze své společnosti a tradice svých předků, kteří jako nekřtěnci byli v pekle. Přijímání
křtu celým kmenem byl problém. Kmen spoléhal na své tradice, které podle něj
udržovaly koloběh ročních období a existenci světa vůbec. Novoty byly hrozbou.
Konflikt mezi pohanstvím a křesťanstvím nebyl konfliktem dvou náboženství!!!
Pohané se nebáli křesťanství, ale změny. Pokud už došlo ke změně, neměnila se jen
víra, ale celý řád jejich světa a společnosti. Proto byl vznik státu těsně spojen
s christianizací. Cesta ke státu vedla přes křest.
Křesťanství si usurpovalo nárok na univerzálnost, naopak pohané byli vůči cizím
náboženstvím tolerantní.

Bořivojův křest

Není o něm žádný současný pramen!
O křtu 14 českých knížat v roce 845 je zmínka v Análech fuldenských. Šlo o křest
starší, než byl Bořivojův.
Kosmas – 1120 – 2 zmínky o Bořivojově křtu. Uvádí nesmyslný rok 894.
Nejstarší čes. legendy z 10.-11. st. se neshodují v prvním českém křesť. knížeti:
1/ např. I.staroslověn. legenda – nemluví o křtu Václavových předků
2/ vycházející z Crescente a Gumpolda – 1.křesťanský kníže byl Václavův strýc
Spytihněv I.
3/ ludmilská legenda Fuit in provincia Bohemorum – křest přijal Bořivoj s Ludmilou
4/ Kristián – Bořivoj přijal na Moravě křest od Metoděje
Historický vývoj problému:

Dobrovský – Ludmila byla křesťanka, tedy i Bořivoj. Neví kdy a a si na Moravě
a možná Metodějem.

Palacký – Bořivoj pokřtěn Metodějem v roce 873 nebo 874

Pekař – Bořivoj přijal křest od Metoděje asi roku 874, vycházel z Kristiána.

Z pramenů vzbuzoval důvěru hlavně Kosmas. Ale jeho pramenem byly Staré české
anály (viz. dříve) sestavené kolem pol. 11.st. na základě domácích analistických
záznamů, nějakého německého letopisu a Reginonovy kroniky. Jejich autor chtěl
sestavit analistické schéma počátků čes. dějin. Počátky spatřoval v pokřtění Bořivoje
Metodějem za vlády Svatopluka v Čechách. Uvádí rok 894.
Kosmas převzal své údaje o Bořivojově křtu ze Starých análů pražských. Jejich autor
věděl o křtu z Kristiána. Kristián ale sám opisoval z legend, které se ve výkladu křtu
značně lišily:

Fuit – vznik v Praze po r. 974, autorem mnich kláštera sv. Jimrama

v Řezně působící v Praze (stejně jako Crescente). 1.křest. kníže byl Bořivoj.

Crescente – 1.křest. kníže byl Spytihněv – což je vyloučeno. Autor

Bořivojův křest neuznával, protože byl udělen Metodějem, jehož arcibiskupství
považovala bavorská církev za nelegální.
Kristián se pro Václavovu historii řídil podle Crescente a Gumpolda a nejst. václ.
legendy (ztracena) a pro život a umučení a pro translaci Ludmily užil původní
ztracený text legendy Fuit.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Kristiánův text o Bořivojově křtu
Kristián uvádí:
1/ Svatopluk byl pro nějakou dobu pánem Čech.
2/ Křest Bořivoje proveden na Moravě – křest v cizině byl většinou z donucení a
vyjadřoval poddanost promotorovi křtu.
3/ Křest udělil Bořivojovi Metoděj – Život Metodějův (2.pol.886) neví nic o křtu
Bořivoje Metodějem. Autor jej asi schválně vynechal, nebyl důležitý pro vyzvednutí
autority Metoděje.
4/ Metoděj motivoval Bořivoje k přijetí křtu – aby mohl jíst u stolu s křesťany.
5/ Bořivoj nejprve pokřtěn a až pak poučen o víře – to odporovalo běžné praxi, která
byla opačná, ale odpovídá to nařízení z r. 796, které inicioval Alkuin.
6/ Bořivoj byl po křtu bohatě obdarován – dary byly s tímto aktem vždy spojeny,
upevňovaly polit. dohody spojené se křtem
7/ Bořivojovi byl dán kněz Kaich, kterého kníže usadil ne Levém Hradci a vystavěl
mu kostel sv. Klimenta – byl mu přidělen, aby mohl Bořivoj vykonávat své křesťanské
povinnosti a musel k tomu mít kostel.
kostel – Kliment byl oblíbeným světcem cyrilometodějské misie
Levý Hradec – po Vltavě na S od Prahy, založen v 1.pol. 9.st. (starší než Praha),
v době křtu asi Bořivojovým sídlem

Kristiánův text o následcích křtu
Došlo k povstání proti Bořivojovi, musel uprchnout na Moravu ke Svatoplukovi a
Metodějovi. Čechové si zvolili nového knížete Strojmíra – do té doby žil ve
vyhnanství v Německu a zapomněl mluvit slovansky, což záhy vzbudilo
nespokojenost. Obě strany – Boř. a Stroj. se sešly na poli za Prahou, aby se
dohodly. Strojmírovci se ale tajně ozbrojili. Bořivojovci se o tom dozvěděli a taky se
ozbrojili a zahnali Strojmírovce na útěk. Strojmír prchnul do ciziny, Bořivoj byl
povolán zpět (Kristián se nezmínil, že to bylo asi díky Svatoplukovi). Splnil slib, že
když se vrátí do Čech, postaví kostel ke cti P. Marie. Postavil jej v Praze.

Křest byl politickým aktem Svatopluka. Kmotr při křtu byl asi Svatopluk. Kmotrovský
vztah byl těsnější než příbuzenský. Svatopluk si chtěl Bořivoje připoutat. Proč právě
jeho, když v Čechách bylo více knížat? Zřejmě byl předním z nich (Regino – 890
Čechové měli jednoho knížete –tj. až po křtu).
Bořivoj se stal asi jakýmsi Svatoplukovým místodržícím v Čechách.
Kristián se nezm

Chronologie událostí
Svatopluk se musel zmocnit Čech v době nepřátelství s Říší (patřily totiž do její sféry
vlivu – závislé regnum), tj. nestalo se tak po forchheimském míru r. 874-882 Pak
období nepřátelství (Panonie) ukončené mírem „in monte Comiano“ 884. Svatopluk
tedy dobyl Čechy v období 882-884.
Ke křtu Bořivoje došlo před 6.4.885 (smrt Metoděje). To souhlasí.

Kostel Panny Marie v Praze

2.křesťanský kostel v Čechách.

Ivan Borkovský nalezl na Pražském hradě na II.nádvoří kostel P.Marie. Nalezené
šperky datují kostel do 9.st. Kostel byl ale mimo hradby hradu! Protože zde bylo
místo významného pohanského žároviště, které chtěl Bořivoj pokřesťanštit. Hrad
vznikl později.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Nové archeologické výsledky na Pražském hradě:
nejstarší objekt na Hradě je mělký široký příkop bez opevnění. Probíhal mezi
dnešním II. a III. nádvořím. Nezahrnoval II. nádvoří. Plocha ostrožny byla asi
neobydlena. Příkop zanikl ještě v 9.st. v době vzniku kostela P. Marie (asi r. 885).
Pak došlo k osídlení.
- pražská ostrožna byla dlouho před vznikem Hradu (možná od 9.st.) obehnána
mělkým příkopem, který nemohl mít obrannou funkci. Nebyla osídlena.
Až když zde Bořivoj I. v roce 885 postavil kostel PM a příkop byl zavezen (záměrně?)
došlo k osídlování. Opevněné místo to ale nebylo. Hrad vznikl asi za Spytihněva I.
(894-915).

Pražský hrad
Uprostřed hradu stál kamenný stolec čes. knížat. Nevíme, kde přesně – závěr chóru
svatovítské baziliky nebo před vchodem do svatovítské rotundy.
ALE: Bořivoj asi hrad nepostavil a přesto se zde nacházel jeho stolec

(stolec předků

Vratislava, tj. i Bořivoje – byl ve svatovácl. legendách na Hradě)

Před vznikem Praž. hradu zde, na místě obehnaném symbolickým příkopem, stál
knížecí stolec. Sněmovní pole bylo asi na dnešním Hradčanském náměstí. Mezi
těmito dvěma objekty dal B. po roce 885 postavit kostel PM. Bylo to moc významné.
Kníže se tak rozešel s prastarým mravem. V té době vzniká první český stát –
kníže se postavil proti lidu a začal mu vládnout a vládl vlastní mocí a na vlastní
zodpovědnost. Stalo se to na tomtéž místě, na kterém do dnes sídlí hlava čes.
státu. To o sobě nemůže (krom Říma) říci žádné hlavní město v Evropě. Proto také
tíhnutí Čechů k Praze, Hradu, stolci.

Spytihněv a Vratislav, Ludmila a Drahomíra

889 zemřel Bořivoj.
Vratislav byl kojenec, Spytihněv měl 13-14let.
Knížecí stolec volný. Usedl na něj Svatopluk

⇒

Čechy součástí VM.

894 zemřel Svatopluk – krize VM v Čechách.
Česká knížata se chtěla odtrhnout od VM a obrátila se na východofran. krále Arnulfa
Čechové složili v Řezně vazalský slib výměnou za ochranu před Moravany aj.

⇒

potvrzení hegemonie Říše nad Čechami od r. 806 (Karel Vel.) – tribut do Ludvika

Pobožného.
Čechy podrobeny řezenské diecézi.
Přilnutí k Bavorsku (jádro Arnulfova království). Čechy měl na starost Liutpold.
897 žádá u Arnulfa o ochranu i Srbsko (ohrožené Sasy – Ota Liudolfing)
897 poselství knížat Čechů v Řezně – stížnost na utlačování Moravany – poslední
zmínka o tom, že by jménem Čechů jednala jejich knížata! (929 – Václav chápán
jako zástupce celých Čech).

Osídlení
asi Spytihněv obehnal hradbami kamenný stolec. Byla postavena obvodová hradiště
(Tetín, Lštění, Libušín, Stará Boleslav, Mělník) ve stejné vzdálenosti od Prahy a od
sebe také. Na těchto hradištích postaveny kostely.
Šlo o plánovanou organizaci. Hrady měly být středisky správy světské i církevní. Tam
měly být odváděny daně a dávky. Hrady měly vyživovat přemyslovské rodiny

(Boleslav

ve Staré Boleslavi, Ludmila na Tetíně).

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Bořivoj zlikvidoval potlačením vzpoury kmenové zřízení a na znamení tohoto
postavil na nastolovacím a sněmovním poli kostel.
Spytihněv nově zbudoval Prahu a územní správu a založil nové zřízení – stát.
Vzorem byla VM.

9/10.st. v Evropě
Vojska Maďarů pronikají (bez rodin) do Karpatské kotliny. Pozváni byli Arnulfem a
podpořeni Mojmírem II – dovolil jim usadit se v Potisí. Oba je chtěli využívat při
sporech. Stali se ale nepohodlní.
898 je Arnulf podplatil, aby odešli do S It. proti Berengarovi I. z Friaulu.
V It. totiž boj o titul krále, který vyhrál na čas Berengar.
899 Arnulf zemřel !!!!!
Maďaři uzavřeli s Berengarem mír a vrátili se do Panonie (Z Maď.).
Bavoři povraždili maďarské poselstvo i s králem. Maďaři přivezli svůj lid zpoza
Karpat.
906 Maďaři porazili Mojmíra II u Nitry (?)
907 ------()------ Bavory u Bratislavy – Luitpold padl. Bavorským vévodou jeho syn
Arnulf, stal se fakticky nezávislým na králi

⇒

regnum Bavariae

Arnulf ovládal i Korutany i Čechy (vazalský svazek zděděny po králi Arnulfovi).
Čechové v tom viděli spojenectví proti Sasům (porazili Srby=Slovany), povolili
Maďarům průchod Čechami proti Sasům (906).
906 Vratislav + Drahomíra – z rodu knížat Havolanů (Lutici, sousedé Sasů, okolí
Berlína) – politický sňatek

⇒

protisaská koalice: Bavoři, Čechové, Havolané + Maďaři.

911 zemřel král Ludvík Dítě – poslední Karlovec – zánik VFŘ.
vévodství: Sasko, Francko, Švábsko, Bavorsko si zvolili králem fr. vévodu Konráda
Lotrinsko se klonilo k ZFŘ.
Arnulf se dostal s králem do sporu a musel prchnout k Maďarům
917 se vrátil a stal se králem Bavorů.
918 zemřel Konrád I.
Frankové a Sasové si zvolili sas. vévodu Jindřicha I. Jako král potřeboval mít vliv i na
jihu (Německa): Švábsko získal dobrovolně.
Arnulf se nechtěl podrobit, ale spojit se S Itálií
921 Arnulf donucen se poddat.

Čechy
895 „spojeny“ s Bavorskem.
915 nastupuje Vratislav
13.2. 921 zemřel Vratislav
Václav měl 13let, Boleslav 7-8 (asi) – nedospělí.
Václav korunován, ale do dospělosti vládne Drahomíra (30let). Děti na výchovu
svěřeny Ludmile (61let) – bydlela na Budči, kam byl Václav po postřižinách (po 915)
poslán, aby se učil (odříkávat žalmy).
Ludmila se vrátila do Prahy, aby oficiálně vychovávala vnuky. Drahomíra se
domnívala, že Ludmila Vaška kazí. K tomu přišla zpráva, že se Arnulf poddal
Jindřichovi, což vyvolalo reakci!
Ludmila byla z církevní strany přemlouvána, aby prosadila podřízení Čech Arnulfovu
spojení s Jindřichem. Ona souhlasila. Drahomíra byla proti. Ludmila musela odejít na
Tetín.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

15.9. 921 Tuna a Gomon přijeli na Tetín s družinou. Před půlnocí obsadili dvorec,
vnikli k Ludmile do Ložnice a uškrtili ji (šátkem, provazem??). Uškrcení bylo u
Slovanů rituální odeslání vdovy za manželem.
Tuna, Gomon – cizinci, asi Varjagové (Vikingové) –

přes Prahu šla obchod. cesta

z Pyrenejsk. poloost. do Kyjeva, kde se setkávala s cestou Ze Švédska do Konstantinopole (iz Varjak
v Greki)

Drahomíra Gomona popravila, Tuna uprchl. Vyhnala kněží nakloněné Ludmile

(mniši kláštera sv. Jimrama v řezně).
922 Arnulf vtrhl bez valného úspěchu do Čech.

Václav

925 dal přenést tělo Ludmily z Tetína do Prahy.
924/925 Drahomíra vyhnána Václavem. Po jeho smrti se uchýlila k Charvátům (ve
Slezsku, sousedé Havolanů).
Václav povolal zpět „Ludmiliny“ kněží – dohodl se s Arnulfem, ale asi neuznal
podřízenost Jindřichovi.

Jakým byl knížetem?
Podle legend byl světcem a až pak vládcem

(vykupoval otroky, putoval bos, nosil pod šatem

žíněnou košily, boural vězení a šibenice).

Asketicko-mnišský Václav je produktem mnišského ideálu křesťana, jak ho
zformovala (40 let po václavovi) reformní hnutí – s realitou tedy nemá nic
společného.

Po rozpadu karolinské říše upadala disiplinovanost v klášterech a tudíž vzniklo reformní hnutí: Cluny
(do Francie), Lotrinsko (např. klášter v Trevíru - 934, do Německa)

⇒

reforma do Bavorska r. 974.

Byl Václav ženatý?
Legendy jsou neurčité:

Crescente – svobodný
Gumpold – mlčí
Kristián – ženatý

Zřejmě byl ženatý, ale neměl mužské potomky. Možná měl s nějakou souložnicí syna
Zbraslava, který ale brzy zemřel.

Václav a král Jindřich

Dochází k vzestupu Saska.
Dříve bylo hlavní úlohou Saska chránit hranici proti Polabským Slovanům a Dánům,
proto zničení Srbů

(mezi Sálou a Labem)

poč. 10.st. Proto se Spytihněv spojoval

s Maďary (viz. dříve).
921 dohoda Karla III. Prosťáčka (893-923, ZFŘ) a Jindřicha I. (VFŘ)

J. se vzdal nároků na Lotrinsko

924 nájezd Maďarů na Sasko.
925 Jindřich si podmanil Lotrinsko a upevnil své postavení.
926 mír na 9 let s Maďary. Jindřich platí tribut.
Na obranu proti Maďarům Jindřich opevňoval a zlepšoval armádu.

Jindřichova expanze
Cílem byly Čechy (spojenci Maďarů).
Útok na Havolany

⇒

Dalemince

⇒

Prahu (současně z jihu táhl Arnulf).

929 se Václav poddal Jindřichovi.
16.9. 929 sněm v Quedlinburku – Jinřich:

nejmladší syn Bruno předurčen k církevní kariéře

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

nejstarší syn Ota (matka Matylda) určen za nástupce!!!

Novinka – dosud měli vždy všichni synové stejné nároky (říše se dělila)
Jindřich obstaral Otovi za ženu Sasku z Británie – dceru krále Wesexu, Edgitu.

Od roku 929 odváděn tribut do Saska a ne do Bavorska. Jindřich převzal tribut
náležející Arnulfovi

(ten chtěl takto uhradit svůj podíl na tributu odváděnému Maďarům).

Tribut

se týkal celých Čech.

Rotunda sv. Víta
Václav postavil rotundu sv. Víta. Na ní pak stavěl Spytihněv II. baziliku a pak Karel
IV. dóm.

Vzorem asi byla palácová kaple Panny Marie od Karla Velikého v Čáchách, která měla být podle Karla
něčím jako bazilikou sv. Petra v „druhém Římě“ – Cáchách.

Kostel vysvěcen 22.9. 930 spolubiskupem Tuta, Michaelem, v den sv. Jimrama,
zasvěcen sv. Vítu – patronu Saska

⇒

rameno sv. Víta. Pozůstatky z Corvey. Václav

je dostal od Jindřicha (asi 929).

Smysl a účel Václavovy rotundy

postavena na památném místě (pahorek Žiži), kde stával stolec, vedle
pohřebiště.

měla být centrem státu jak kaple Karla V. v Cáchách.

Václav se tak kulturně orientoval na Z Evropu a její tradice!!!

Václavovo „poddání se“ říši

Václav se nepoddal Říši – nebyla ještě konsolidovaná a nemohl tušit, že Ota I.
udrží otcovo dědictví a přijme císařskou korunu.

nešlo o přijetí léna!

Václav byl Jindřichovi vyrovnaným partnerem.

podřízenost tributem platila všem čes. knížatům.

předchozí podřízenost Arnulfovi (tribut) měla výhodu: spojenectví proti Sasku,
poddání se Jindřichovi nemělo žádné výhody kromě neútočení. Výhodu získal
osobně Václav, stal se polit. partnerem Jindřichovi a reprezentantem celých
Čech.

Čechy byly slabé a nejednotné, aby se mohly bránit.

Vražda

Nevíme jak a proč byl Václav zavražděn. Neznáme motiv vraha, ale můžeme
vycházet z toho, že hned po vraždě se Boleslav I. dostal do sporu s Říší (17 let
války) Otou I. ale 950 se poddal.

Události 929-935
Václav byl v boji s kouřimským knížetem

(Kristián – poddání kouřimského, zázrak s křížem na

čele Václava)

, kníže poražen, ale hrad mu ponechán za podřízení (Kouřimsko patřilo

Slavníkovcům).
933 Jindřich porazil Maďary
Bavorsko se opět chtělo pokusit o spojení s Itálií – nevyšlo.

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Motiv vraždy

došlo k ní v pondělí 28.9. 935 před dveřmi kostela sv. Kosmy a Damiána

na Staré Boleslavi.
V období mezi 7.-8.8. 936 v

Cáchách korunovace Oty

a 1.-2.7. 936 smrt Jindřicha

Boleslav zaútočil na sousedního podkrále (a ten hledal pomoc v Sasku).

Příčina vraždy a sporu s Václavem byla politická – vztah k Sasku (Fiala)

Spor mezi V a B byl o zajištění nezávislosti Čech, 2 možnosti:
1/ diplomatická – Václav – možné přimknutí se k Arnulfovu nevzniklému
bavorsko-italskému království po r. 933
2/ válečná – Boleslav – vybudování velké jízdy, k tomu nutný velký a jednotný stát

⇒

likvidace důležitých čes. knížat v období mezi 28.9. 935 a 8/936 (útok Boleslava –
viz. výše).

Vražda podle legendy
Podle I.stsl. leg. se Václav údajně spiknul proti Bol. a ten ho chtěl předejít.

B pozval V na svůj hrad u příležitosti poutě zdejšího kostela. V přijal pozvání

ačkoliv byl varován. Vrahové se dohodli, že V zabijí ráno, až půjde na jitřní a jeho
družina bude spát. Nařídili hradskému knězi, aby zazvonil na jitřní dříve než obvykle
a přikázali mu zavřít dveře kostela, aby v něm V nenašel azyl. Ráno kněz zazvonil a
V šel sám do kostela. Ve vratech plotu kolem kostela potkal B Pochválil mu včerejší
hostinu a jak mu dobře posloužil. Boleslav na to: „Nyní ti ještě lépe posloužím“ a tasil
meč. V mu jej vykroutil a povalil B k nohám. B. volal o pomoc. Přiběhli jeho lidé a
bránili ho. Tuža udeřil V do ruky s mečem. V prchal do kostela. Dveře byly zavřené.
V byl dostižen a Tira a Čsta jej zabili. Hněvsa jej probodl mečem. Pak zahnali na útěk
Václavovi lidi a zabili „ctného muže“ Mstina. Bez boje se zmocnili Prahy. Vraždění
Václavových lidí. Děti topili ve Vltavě. Drahomíra prchla z Boleslavi „do Charvát“
(legenda X).
Třeštík: vražda se stala neplánovaně.

Boleslav potom likvidoval nepřemyslovská knížata v Čechách. Na jejich území
zakládal své hrady (vybírání daní a dávek od svobodného lidu) a na nich kostely
(christianizace) a při nich archipresbyteráty. Přecházeli kněží z rozvrácené Moravy

⇒

slovanské písemnictví v Čechách v 2.pol.10.st.

Na trzích se platilo šátečky, ale také stříbrnými denáry - 1.čes. mince??? za Boleslava I. (asi 950).

Tributum pacis
- daň z míru
- hlavní daň svobodných lidí
- „mír“ ve smyslu „řád světa“ a „uspořádání společnosti“, řád nutný neustálé obnovy –
„napravování křivého“ – „pravdou“

⇒

dobrý rok, plodnost.

Boleslav vytvořil starý český stát!

Dušan Třeštík - Počátky Přemyslovců

Document Outline

Čechy
Další názory
V České kotlině existoval pouze jediný gens (o němž Frankové hovoří jako o Bohemanech).
- Prameny, které hovoří o Češích
  - Zakládací listina pražského biskupství
Češi a tribut Frankům?
Přijetí křtu roku 845
- Kdo byla ona knížata?
  - První český historik
Fuit in provincia Bohemorum
Bořivoj
Čerpal Kosmas z Kristiána?
Doba vzniku Kristiána?
Jak se mohli autoři v tomto faktu rozejít?
- Crescente vznikla po r. 974 za pontifikátu biskupa Wolfganga (v Řezně?), který se vzdal nároků na Čechy. Proto už bavorská církev neměla důvod hájit nároky na Čechy a tak se Pekařovo vysvětlení hroutí (komplikuje)!!!!!!!!!!!!!!!!!
  - Chronologie: Ludmila, Bořivoj, Spytihněv
  - Vratislav a Václav
- Dostáváme tedy tuto chronologickou řadu
Expanze Franské říše v 8/9. století
Malý Theodorův státeček
Církevní správa
Moravané
Mojmír – zápas s Pribinou
Rostislav
Církevní správa na Moravě za Rostislava
Konstantin a Metoděj, léta 867-870
Svatopluk
Metoděj opět na Moravě
Svatopluk a Arnulf
- Struktura moravské společnosti
  - Rozdíl: Velká Morava – Přemyslovské Čechy
Jakým byl knížetem?
Byl Václav ženatý?
- Václav a král Jindřich
Jindřichova expanze
Rotunda sv. Víta
Smysl a účel Václavovy rotundy
Václavovo „poddání se“ říši
- Vražda
Motiv vraždy
Vražda podle legendy

Wyszukiwarka

Podobne podstrony:
Likwidacja pˇl po┐arowych w kopalniach ZKWK w Jastrzŕbiu w latach 1979 1984
Kotlety po╛arskie, paprykarz ziemniaczany
Rafał Osiński Dušan Makavejev Trauma po hipnozie
Přemyslovci
Taktyka akcji po┐arowej w ťcianie D 5 pok│adu 4031 kopalni Manifest Lipcowy
Likwidacja pola po┐arowego w kopalni
Quy Chuẩn Kỹ Thuật Quốc Gia Các Công Trình Hạ Tầng Kỹ Thuật Đô Thị, 98 Trang
Mẫu Mô Tả Công Việc Và Các Tiêu Chuẩn Đánh Giá Một Lập Trình Viên Nguyễn Trọng Hòa
Slide Đặc Tả Ngôn Ngữ Lập Trình Từ Vựng Cú Pháp Ts Ngyuyễn Hứa Phùng, 17 Trang
KAREL POLÁČEK Bylo nás pět
NO3 POM CZESTOTLI FAZY, po czesto i fazy tabele, Mierniki 3. Wst˙p.
Po│przewodniki , Politechnika Śląska
Śledzie po śląsku, •♥• rena007, •♥• PRZEPISY KULINARNE
Fizyka 37, W cia˙ach sta˙ych energie elektron˙w ograniczone s˙ dopewnych poziom˙w, kt˙re z kolei na
skany Mechanika płynów, CW 4, ZAK˙AD MECHANIKI P˙YN˙W I AERODYNAMIKI
skany Mechanika płynów, CW 4, ZAK˙AD MECHANIKI P˙YN˙W I AERODYNAMIKI
20(3), U Boryn˙w by˙o kiej w grobie po tym ˙wi˙cie - nie p˙acz, nie krzyki, nie pomstowania, a ino c

więcej podobnych podstron