

Právo



Filip Kvasnička, 2007

Proč jsou normy
nutné?



Dvě protichůdné vlastnosti člověka



Homo homini lupum (sobeckost)



družnost



Normy umožňují mírové soužití mezi

lidmi, pokojnou výměnu

ekonomických statků (smluvní právo)

a jejich užívání (vlastnické právo)



Z počátku bylo málo statků

Normy, normativní
systémy



Norma = pravidlo chování



Normativní systém = vnitřně
strukturovaný
a provázaný soubor norem určitého druhu



Příklady normativních systémů



Právo



Obecná morálka, individuální morálka



Náboženská pravidla (Desatero)



Lex artis (etika soudce, etika lékaře)



Sportovní pravidla

Právní norma, institut,
věta



Právní norma = právní pravidlo
chování



Právní institut = soubor norem
popisujících týž jev (např. závěť,
promlčení)



Právní normativní věta = výrok o
tom, co po právu má býti



nosič normy, kterou je nutno teprve
vyložit (viz dále „interpretace práva“)

Předpis



Právní předpis = písemně
zachycený soubor normativních
vět (pramen práva)



Platnost předpisu = publikace ve
Sb.



Účinnost předpisu = od kdy již
normy působí

Rysy normativních
syst.



Vznik spontánně x autoritativně



Způsob fixace (písemná x ústní),
prameny



Závaznost (sankce za poruchu)



Vynutitelnost sankcí

Právní norma



adresována



předem neurčitému počtu adresátů



pro předem neurčitý počet případů



nese adresátovi povinnost /
oprávnění



uložena státem (publikace v
úřední sbírce)



dodržování normy stát vynucuje

Kogentní právní
norma



pevně stanoví práva a povinnosti



odchýlení od ní je protiprávní



obvykle



základní ustanovení právního
institutu



předepsaná forma úkonu



dále podle kontextu zákona

Dispozitivní právní
norma



stanoví práva a povinnosti pro
případ, že není dohodnuto něco
jiného



odchýlení od ní je dovoleno



nelze se však odchýlit v neprospěch
spotřebitele (= dnes nepodnikatel,
viz § 52 odst. 3 a § 55 odst. 1 OZ)



ostatní ustanovení právního institutu



návěstí „není-li dohodnuto jinak, …“

Dvojí smysl pojmu
práva



Právo v objektivním smyslu =
systém právních norem



Právo v subjektivním smyslu =
oprávnění (míra dovoleného chování)

Význam se musí odvodit z kontextu

Prameny práva
obecně



Kontinentální tradice



psané předpisy



kontinentální Evropa a bývalé kolonie



Angloamerická tradice



soudní precedenty



Velká Britanie, USA a jejich bývalé kolonie



Historická tradice



knihy znalců práva



dříve i v Evropě (do osvícenectví)



dnes zejména islámské právo Šaría

Sbírky práva v ČR



Official journal – Úřední věstník Evropských
společenství (nařízení, směrnice,
rozhodnutí)



Sbírka zákonů



Sbírka mezinárodních smluv



Věstník právních předpisů krajů



Sbírka právních předpisů hl. m. Prahy



Obecní předpisy – jen úřední deska



Další úřední věstníky, pokud na ně právní
předpisy odkazují (např. účetní standardy)

Sbírka zákonů



ústavní zákony



zákony



zákonná opatření Senátu PČR



nařízení vlády – lze vydat i bez
zmocnění



vyhlášky – nelze vydat bez zmocnění



České národní banky



ministerstev



ostatních ústředních úřadů

Sbírka mezinárodních
smluv



jen smlouvy, které jsou pro ČR
závazné



publikace v originálním jazyku
(preferována angličtina) a vedle
toho též v českém překladu

Nepsané právo



pomůcka k interpretaci psaného
práva



výjimečně psané právo doplňuje
(zejm. při „mezerách v zákonech“)



prameny nepsaného práva



judikatura



právní věda



právní principy



neprávní normativní soubory

Judikatura



Judikatura = rozhodnutí vyšších soudů



v dané kauze závazná



v dalších kauzách závažná (interpretace –
ústavní povinnost „v obdobném obdobně“)



Ústavní soud



negativní zákonodárce – ruší neústavní předpisy



v dané kauze závazná



v dalších kauzách závažná (nerespektování
názoru ÚS znamená vážné narušení ústavnosti)

Právní věda



Názory právní vědy ovlivňují tvorbu
předpisů i soudních rozhodnutí (citace v
odůvodnění)



Autoři komentářů k zákonům jsou často
soudci Nejvyššího a Ústavního soudu



nejprve rozhodnou



pak důvody rozhodnutí ocitují v komentáři



další kauze odcitují předešlé rozhodnutí a to, že
ho podpořila doktrína v komentáři…



Nutno sledovat, kdo vědce platí – např.
problém autorského práva

Právní principy



zobecněné teze z různých disciplín
práva, oborová i obecná platnost



často latinsky (pacta sunt
servanda)



principy často protichůdné – nutno
je vyvažovat (např. „smlouvy se
mají dodržovat“ x „nemožné
neváže“)

Neprávní normativní
systémy



Dobré mravy (§ 3 odst. 1, § 39 OZ, §
7 odst. 2 ZP)



Zásady poctivého obchodního styku
(§ 265 ObZ)



Obchodní zvyklosti (§ 264 odst. 2
ObZ)



Obchodní zvyklosti obecně
zachovávané v mezinárodním
obchodě (§ 730 ObZ)

Interpretace (výklad)
práva



kardinální problém práva



psané právo způsoby vlastní
interpretace nemá zcela popsány



výklad je vždy buď v souladu s
právem nebo v rozporu s ním, není
sféra „na hraně zákona“



vadná interpretace vede k porušení
práva a k odpovědnosti za poruchu

Výklad provedený
soudem



není pravda, že nikdo krom soudu
nesmí vykládat právo



není obecně závazný, jen v dané
kauze



v ostatních kauzách se k němu má
přihlížet – „v podobných případech
podobně“



jednou podaný výklad soudem není
modla, lze ho popírat

Metody interpretace



jazykový výklad – výklad slov v textu



logický výklad – výklad pomocí

logických operací „od většího k

menšímu“, ad absurdum apod.



systematický výklad – podle

kontextu



teleologický výklad – podle účelu, pro

nějž byla norma stvořena



historický výklad – okolnosti vzniku a

vývoj znění normy

Výsledek interpretace



výklad adekvátní, odpovídající
znění textu



výklad rozšiřující – např. ve
prospěch míry základní lidské
svobody



výklad zužující – např. omezení
jednoho práva jinými právy

Osoby



Fyzické osoby = lidé



Právnické osoby = myšlené jevy
s právní subjektivitou



Právní subjektivita = způsobilost mít práva



Způsobilost k právním úkonům (dříve
svéprávnost) = způsobilost nabývat
práva vlastním jednáním

Subjektivita fyzické
osoby



subjektivita vzniká narozením
(opuštěním lůna matky, ne až
přestřižením pupeční šňůry)



od početí do narození je subjektivita
podmíněna živým porodem – tzv.
nasciturus – význam pro dědictví



subjektivita



zaniká smrtí = nevratný zánik vitálních
funkcí



prohlášením za mrtvého nezaniká !!!

Způsobilost k úkonům
I.



složka rozumová = jednající chápe



co činí a



jaké to má důsledky



složka volní = jednající ovládá své
tělo, úkonem není např.



pohyb hlavou v důsledku tiku



mluva ze spánku

Způsobilost k úkonům
II.



u právnické osoby se nabývá k

okamžiku jejího vzniku



u FO se nabývá postupně



cca do šesti let není vůbec



poté rozumí jednodušším pr. úkonům



např. půjčka, koupě apod.



historka s bicyklem za vysvědčení



v 15 letech být zaměstnanec



v 18 letech plná (od 16 let po sňatku)

Zbavení (omezení) u F.
O.



způsobilost mít práva nelze omezit

(otrokářství není dovoleno)



způsobilosti k úkonu omezí soud (§ 10

OZ)



není-li vůbec způsobilá k právním úkonům pro



trvalou duševní poruchu



je schopna činit jen některé právní úkony pro



trvalou duševní poruchu



nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo

omamných prostředků či jedů



omezení i zbavení vyznačeno v obč. průkazu



ustanoven opatrovník činící úkony za ně

Právní vztahy



existují mezi osobami na základě



zákona samého



zákona a právních skutečností



obsahem vztahů jsou vzájemná



práva a



povinnosti

Právní skutečnosti I.



skutečnosti, s nimiž zákon spojuje



vznik



změnu



zánik



zajištění práv a povinností

Právní skutečnosti II.

v souladu s

právem

v rozporu s

právem

závisí na vůli

jednajícího

právní úkony

protiprávní

úkony

nezávisí na
vůli

jednajícího

právní

události

protiprávní

stavy

Právní skutečnosti III.



právní událost



plynutí času



narození, smrt (i u vraždy)



protiprávní stav



nezaviněné škody (katastrofy,

kalamity, dopravní škody apod.) –

objektivní odpovědnost za dopravní

prostředek



bezdůvodné obohacení



vady dodaného zboží – odp. za vady

Právní skutečnosti IV.



protiprávní úkony (delikty)



následuje odpovědnost za škodu



právní úkony



jednostranné – závěť, výpověď smlouvy



dvoustranné – smlouvy (párový pojem
dohoda)



vícestranné – společenské smlouvy

Forma právního úkonu
I.



písemná (§ 40 OZ)



v listinné podobě



telegraficky, dálnopisem



elektronickými prostředky



zachycení obsahu úkonu a



určení jednající osoby



písemná povinně, stanoví-li to zákon či
dohoda stran, pod sankcí neplatnosti



podpis vlastnoruční, mech. prostředky (je-
li to obvyklé), elektronický (není povinný)

Forma právního úkonu
II.



ústní – slovy (mezi přítomnými i po
telefonu)



konkludentní – faktickým chováním



pokývání hlavou



potřesení rukou



dodání objednaného zboží apod.



NEPLATÍ doložky typu „pokud zboží
nevrátíte do …, máme za to, že ho
kupujete“ – spotřebitel není povinen
nechtěné zboží vracet (§ 53 odst. 8 OZ)

Nepísemné smlouvy



není nutno znát totožnost protistrany



práva a povinnosti obvykle není
nutno uvádět (popsány v zákoně jako
kogentní a dispozitivní ustanovení)



nutno jen dohodnout nezbytnosti,
např.



v trafice: jaké noviny



u ševce: jak opravit a do kdy

Písemné smlouvy -
účastníci



Vymezení účastníků (účastníků může

být na téže smluvní straně více – např.

spoluobjednatelé díla)



jméno a příjmení (FO), název nebo

obchodní firma (PO)



datum narození / IČ



adresa a další kontakty



bankovní spojení



vymezení toho, kdo účastníka zastupuje a

jakou má funkci (ředitel, jednatel apod.)

Vymezení předmětu
smlouvy



tak, aby byly srozumitelně a určitě

stanoveny práva a povinnosti (jinak

je smlouva neplatná)



vymezení věci dle druhu – množství,

váha nebo jakost (kvalita)



vymezení věci individuálně



výrobní číslo, registrační značka (SPZ) apod.



parcelní číslo, číslo popisné



popis kvality a vad



podobně vymezení činností

Práva a povinnosti
stran



je vhodné odkázat na číslo zákona
a prvního paragrafu smluvního
typu



není nutno opakovat ustanovení
zákona



čas a místo plnění dluhu

Čas plnění



je vhodné dohodnout podrobně vč.

hodiny (např. v běžné otevírací době)



dispozitivní norma: po výzvě věřitele



podle OZ druhý den (§ 563)



podle ObZ se plní bezodkladně (§ 340

odst. 2)



u peněz až připsáním na účet věřitele

(§ 567 odst. 2 OZ, § 339 odst. 2 ObZ)

Místo plnění



je vhodné dohodnout



dispozitivní zákonná norma:



u dlužníka (§ 567 odst. 1 OZ)



u dlužníka (§ 336 ObZ)



peníze u věřitele (§ 337 ObZ)

Závěr smlouvy



prohlášení typu „smluvní strany
podepsaly smlouvu na znamení
svobodné a vážné vůle, prosty
tísně a omylu“ nemají žádný smysl



datace smlouvy, podpis zástupce
k jeho předtištěnému jménu, funkci
a názvu právnické osoby

Uzavírání smlouvy



smlouva je uzavřena, jakmile se
smluvní strany shodnou na obsahu



přijetí nabídky musí být bezvýhradné,
lze však jinými slovy říci totéž



přijetí s výhradou je novou nabídkou,
protinávrhem (last shot doctrine)

Nabídka a výzva k
jednání



nabídka musí být určitá tak, že ke
vzniku smlouvy stačí ji jen odsouhlasit



nabídkou není reklama, inzerát, poutač
u benzínové stanice apod. – jde jen
o právně nezávaznou výzvu k jednání
(chybí obvykle bližší specifikace věci)



nutno se přesvědčit o výsledné ceně,
kvalitě a množství, zda odpovídá výzvě

Trvání nabídky



nabídka mezi přítomnými vyprší ihned



nabídka mezi nepřítomnými (učiněná
dopisem apod.) je závazná do



doby v ní stanovené (v tom případě ji po
tu dobu nelze odvolat)



jejího odmítnutí



jejího odvolání



uplynutí doby přiměřené podle okolností