KŮŽE (cutis, derma)
Pokrývá tělo, celková plocha je 1,6-1,8 m2, váha 3 kg (s podkožním vazivem 20 kg), tloušťka 0,5-4 mm (nejtlustší na zádech a stehnech).
Funkce:
ochrana těla - před škodlivými látkami, mikroorganismy a UV zářením
termoregulace - prostřednictvím kožních cév a potních žláz (v teplém prostředí se cévy rozšiřují a krev protéká rychleji, tím se zrychlí výdej tepla; teplo se spotřebovává i při odpařování potu)
smysly - receptory k vnímání mechanických, tepelných a bolestivých počitků
funkce mechanická, zásobní, izolační, uskladňuje vitamíny rozpustné v tucích - zprostředkovává tuk uložený v podkožním vazivu
vylučování - mazovými a potními žlázami (maz a pot) - chrání kůži, mají kyselou reakci (omezují růst mikroorganismů, slabé dezinfekční účinky), mléčné žlázy (mateřské mléko)
resorpční - resorbuje látky rozpustné v tucích, nepolární látky a vodu, u zdravé kůže je resorpce malá, u poškozené (např. při popálení) velká - organismus může být zaplaven škodlivými mikroorganismy
vznik vitamínu D z provitamínu
dýchání - málo
imunita - Langerhansovy buňky reagují s antigeny a informace předávají T-lymfocytům, tvoří 5 % buněk v kůži, ničí se UV zářením
Stavba kůže
Pokožka (epidermis)
Tvořená mnohovrstevným dlaždicovým epitelem. Horní buňky v nichž se ukládá keratin, rohovatějí, odumírají a odlupují se. Buňky hlubších vrstev se stále dělí a vytlačují starší buňky k povrchu. Nejrychleji se buňky pokožky mění na obličeji. Všechna pokožka se vymění za 2-4 týdny. Buňky v hlubších vrstvách navíc obsahují kožní barvivo melanin, které chrání před UV zářením.
Mozoly vznikají na namáhaných místech rychlejším dělením buněk. Na rukou a nohou se tvoří hmatové lišty (papily) na základě vybíhání škáry. Jsou dané geneticky (každý člověk specifické) a během života se nemění, čehož využívá daktyloskopie.
Škára (corium, dermis)
Pevná, pružná vazivová vrstva kůže vysílající proti pokožce výběžky (papily), díky nimž vznikají hmatové lišty. Zvětšují výživnou plochu pokožky, která je bezcévná. Obsahují kapilární sítě (zásobení krví je regulováno sympatikem a parasympatikem) a nervová zakončení (čidla bolesti a terminální nervová tělíska). Ze škáry také vyrůstají vlasy, chlupy a nehty (kožní deriváty).
Terminální nervová tělíska:
Meissnerova tělíska: vnímají hmatové podněty
Krauseho tělíska: receptory chladu
Ruffiniho tělíska: receptory tepla
Ochlupení
Vlasy vyrůstají z vlasových váčků, k nimž jsou napojeny snopečky svalových vláken. Korová vrstva vlasu obsahuje melanin.
Typy ochlupení:
primární (lanugo) - mezi 4. a 8. měsícem těhotenství, mizí ještě před narozením
sekundární - vlasy, řasy, obočí, chlupy na těle
terciální - vyrůstá v pubertě, vousy, podpaží, na zevních pohlavních orgánech, v nose a uších
Nehty
Vazivovými vlákny jsou připoutány k okostici kostí posledních článků prstů.
Podkožní vazivo (tela subcutanea)
Nachází se pod škárou. Přichycuje kůži k vazivovému obalu chrupavek, kostí a svalů. Ukládají se zde tuky (zásoba energie). Řídké podkožní vazivo umožňuje značnou pohyblivost kůže na některých částech těla (na krku, na čele atd.). Nacházejí se zde Vater-Paciniho tělíska (receptory tahu a tlaku) a kožní žlázy.
Mazové žlázy
Ústí do vlasových a chlupových pochev, nejsou na dlaních a ploskách nohou. Produkují kožní maz, který pokožku chrání před vysycháním a dodává jí vláčnost, zabraňuje lámavosti vlasů.
Potní žlázy
Po těle je nerovnoměrně rozloženo 2,5 miliónu potních žláz. Nejvíce na čele, v podpaží, na dlaních a chodidlech. Pot obsahuje 98,5-99 % vody, 0,6 % NaCl a rozpuštěné organické látky (močovina, mastné kyseliny, aminokyseliny, kys. mléčná, kys. močová). Je tvořen z tkáňového moku. Zvýší-li se průtok krve vlásečnicemi, více plazmy prochází do tkáňového moku a tvoří se více potu, proto se více potíme v teplém počasí, kdy je průtok krve vlásečnicemi vyšší. Množství potu závisí na teplotě a tělesné námaze, v průměru člověk vyprodukuje denně 0,5-10 l potu denně.
Apokrinní (sexuální, pachové) žlázy
Jsou funkční až od puberty. Nacházejí se v podpaží, v okolí konečníku, a na vnějších pohlavních orgánech.
Mléčná žláza
Největší kožní žláza v těle vyvinutá u obou pohlaví v mléčné liště (probíhá od podpaží k tříslům). U mužů se v pubertě zvětší, ale pak zaniká. U dívek se rozvíjí v pubertě vlivem pohlavních hormonů. Funkčnosti nabývá při prvním kojení. Při těhotenství a kojení (laktaci) se zvětšuje.
Tvoří ji 15-20 paprsčitě uspořádaných žlázových laloků, které jsou obklopeny tukovým vazivem. Vycházejí z nich mlékovody, jenž se sbíhají a ústí na prsní bradavce. Okolí bradavky se nazývá prsní dvorec. Prs je tvořen tukem a mléčnou žlázou. Velikost a tvar prsu závisí na rase, je individuální, produkci mléka však neovlivňuje.
Onemocnění kůže
Akné
Lupenka
Kopřivka
Ekzém
Rakovina