• Neohebné slovní druhy

Jan Vlachý

• nedají se ohýbat (ni skloňovat, ni časovat)

• adverbia

• Adverbia

• vyjadřují okolnost děje, rozvíjí větné členy (mimo substantiva)

• většinou jsou odvozené od adjektiv, někdy od pronomin (tudy, kde...)

• ve větě stojí většinou jako adverbiále nebo atribut nekongruentní

• dají se stupňovat - pozitiv -> komparativ -> superlativ (nepravidelné: dobře, špatně, málo, hodně)

• místa - času - způsobu (+míry a zřetele) - příčiny

• vychutnávky

• ustrnulá adverbia (vestoje, vleže)

• příslovečné spřežky - píšou se dohromady

• ustálená spojení (milerád...)

• Prepozice

• neplnovýznamové, mají význam ve spojení s jiným slovem

• vlastní x nevlastní (za jiných okolností můžou být jiným slovním druhem - kolem, během, kvůli, mezi...)

• původ nevlastních

• ze substantiv (kvůli, místo...)

• z adverbií (blízko, proti, skrz...)

• víceslovné výrazy (z důvodu...)

• různé se pojí s různými pády

• vokalizace “krátkých” předložek (v/ve, k/ke, s/se...)

• postpozice (čínština, japonština) - jako prepozice, ale za slovem -> společně termín adpozice

• Konjunkce

• spojují větné členy a věty

• souřadící (=parataktické; spojují slova na stejné úrovni - a, ale, nebo, neboť...) x podřadící (=hypotaktické; vyjadřují závislost na jiném prvku - že, protože, pokud...)

• korelativní spojky - je jich 2 a víc a “pracují spolu” (ani...ani, nejen...ale i, sice..ale)

• polysyndeton (hromadění spojek) x asyndeton (absence spojek, kde by “normálně” byly)

• Partikule

• nejsou větným členem, uvozujou samostatné věty

• konjunkce se stávají partikulemi, když ztratí svou “spojovací” funkci (A napiš!)

• Interjekce

• nálady, pocity, nápodoby zvuků

• zpravidla nejsou větným členem, ale tvoří samostatnou větu

• někdy fungují jako objekt nebo predikát (Žába žbluňk do žabince.)

• Thanks

• Klára Žáčková - referát + maturitní otázka na téže téma

• todo

• cizí jazyky

• spojení prepozic s různými pády - jaké s jakými?

---