31. Kruhousti a paryby, Biologia Geografia

31. KRUHOÚSTÍ A PARYBY

kmen: STRUNATCI (Chordata)

1. podkmen: PLÁŠTĚNCI (Urochordata)

2. podkmen: BEZLEBEČNÍ (Cephalochordata)

3. podkmen: OBRATLOVCI (Vertebrata)

1. nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha)

třída: KRUHOÚSTÍ (Cyclostomata)

2. nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata)

skupina: Bezblanní (Anamnia)

třída: PARYBY (Chondrichthyes)

třída: RYBY (Pisces)

třída: OBOJŽIVELNÍCI (Amphibia)

skupina: Blanatí (Amniota)

třída: PLAZI (Reptilia)

třída: PTÁCI (Aves)

třída: SAVCI (Mammalia)

třída: KRUHOÚSTÍ

MIHULE (Petromyzones)

vodní živočichové, ve sladkých i slaných vodách
rybovitý, úhořovitý tvar těla, bez šupin, vrstva slizu, nemají párové ploutve, nemají čelisti
chrupavčitá kostra, chorda (struna hřbetní) zůstává po celý život osní oporou těla
mozkovna a smyslové orgány mají primitivní stavbu, základem jsou dvě párové chrupavky
mozek má jednoduchou stavbu, koncový mozek: převážně čichové laloky, čichové centrum; střední mozek: nejvíce center, smyslové dráhy z oka, z rovnovážně sluchového orgánu a z proudového orgánu
vnitřní ucho: umístěn rovnovážně sluchový orgán; prvotní fcí → vnímání polohy a pohybu; skládá se ze dvou polokruhovitých chodeb s rozšířeninami na konci (ampuly) a dvou váčků → vejčitého (utriculus) a kulovitého (sacculus)
základem obličejové části lebky jsou žaberní oblouky
segmentovaný boční sval → pod kůží, upíná se na vazivové přepážky mezi svalovými segmenty
postranní čára = proudový orgán; zachycuje změny tlaku a její proudění; vytvářejí ho zvláštní smyslové buňky ležící v mělkých neuzavřených rýhách v kůži na hlavě a bocích těla
dýchají žábrami
srdce: rozděleno na 2 základní oddíly (předsíň, komora), do předsíně krev okysličená z těla, stahy komory je krev vypuzována do žaberního systému cév, kde se okysličuje
oči: jednoduché, kryté pokožkou, kůží (někdy)
čichový orgán nepárový, ústí na temeni hlavy nad očima
po stranách těla 7 párů žaberních štěrbin
vylučovací soustava: prvoledviny (opystonefros)
jsou odděleného pohlaví; vnější oplození
z vajíček se líhnou ve sladkých vodách larvy (minoha)→ mají odlišnou tělesnou organizaci, od dospělců se liší i vnějšími znaky

oči překryté kůží, ústa podkovovitého tvaru postrádají jazyk a rohovité zuby
žaberní štěrbiny za očima neleží na povrchu těla, ale jsou zanořeny v podélné rýze
larva trvá déle než dospělec (žijí několik let)
živí se detritem a mikroskopickými řasami

mořské druhy po metamorfóze zpět do moře nebo do brakických vod → zde se živí dravě
ústním terčem se přisávají na tělo ryb → živí se jejich svalovinou (kašovitá směs krve a svalů)
před rozmnožováním táhnou proti proudu řek, po výtěru hromadně hynou
v dospělosti nepřijímají potravu

mihule říční

i u nás, parazit, tažná (většinou v mořích a pak se vrací do slad. vody)
dříve se lovili a jedli

mihule potoční

u nás, pstruhové pásmo, většinou ve formě larvy, dospělec nepřijímá potravu
většina života minoha → 4 roky žije zahrabána na dně

SLIZNATKY (Myxini)

mohou se množit víckrát za život
nemají přísavky
u úst smyslová tykadla (hmat. výrustky)
v mořích na dně, živí se kroužkovci, mořské ryby, poraněné a nemocné ryby (přes skřele se dostávají dovnitř a vyžerou je)