14. Generativní orgány rostlin
- rozmnožovací orgány semenných rostlin jsou listového původu
- u nahosemenných rostlin jsou uspořádány většinou do šišticovitých útvarů (zvlášť samčí a samičí)
- u krytosemenných rostlin tvoří podstatnou součást květu
Květ
- reprodukční orgán, soubor přeměněných listů
- základní orgány úplného květu rozdělujeme na květní obaly a vlastní reprodukční orgány
- jsou umístěny na květním lůžku → vyrůstají na něm květní obaly
kalich a koruna - květní obaly jsou barevně i tvarově
rozlišeny
okvětí - kalich a koruna nejsou rozlišeny
→ tyčinky a pestíky
květní lůžko: stonkového původu, může být vyklenuté, ploché nebo prohloubené, bylinné i
dřevnatějící
- prohloubené a často dřevnatějící lůžko se nazývá číška
- pokud se na stavbě květního lůžka podílejí také dolní části květních obalů a tyčinek, vzniká češule (růže, třešeň)
- k vlastním reprodukčním orgánům květu patří tyčinky a pestík
- jsou-li v květu tyčinky i pestík, jsou květy oboupohlavné (tulipán)
- jednopohlavné květy mají buď jen tyčinky (květy samčí) nebo jen pestík (květy samičí) - líska, chmel, kukuřice
- jsou-li samčí i samičí květy na téže rostlině - jsou rostliny jednodomé (líska)
- dvoudomé : buď jsou na rostlině samčí nebo samičí květy (vrba, chmel)
Květní obaly:
stejnoobalé - stejný typ květních plátků = okvětí (tulipán)
různoobalé - květní plátky rozlišené na kalich a korunu, některé rostliny mají prchavý kalich, který později opadá
- květní obaly chrání mladé, v poupěti uložené vnitřní části květu a později, po rozvití, často lákají svým zbarvením hmyz
- redukované květní obaly mají především rostliny opylované větrem
Kalich (calyx)
- vnější část květního obalu, tvořená volnými nebo srostlými většinou zelenými kališními lístky, které mají podobnou stavbu jako listy
vytrvávající : zelené kališní lístky zůstávají
prchavý : kališní lístky opadají hned po rozvití poupěte (prchavé kalichy máku)
- vyvinul se pravděpodobně z listenů
Koruna (corolla)
- je vnitřní částí květního obalu
- bývá zpravidla větší a nápadně zbarvená, především u rostlin opylovaných hmyzem
- jejich barva může být různá (černé květy neexistují)
- korunní lístky mohou být srostlé nebo volné
- u větrosnubných rostlin mohou být zakrnělé, zcela chybět
- podle tvaru srostlé koruny rozlišujeme korunu zvonkovitou, trubkovitou, nálevkovitou…
- korunní lístky po opylení obvykle brzy opadávají nebo usychají
- koruna má význam zejména pro rostliny opylované hlavně hmyzem, neboť je láká barvou a často i vůní
- na korunních lístcích nebo v jejich blízkosti bývají umístěna nektaria, která vylučují v době květu cukerný roztok - nektar
- nektarem se většinou opylovači živí - včely část přetvářejí v med
- žlaznaté výběžky pokožkových buněk v různé části květu
Souměrnost květů
Květní vzorec
- vyjadřuje pomocí mezinárodních značek pohlavnost, souměrnost, počet a uspořádání květních orgánů
- písmena ve vzorci odpovídají prvním písmenům latinského označení květní části a čísla udávají jejich počet
- někdy se udávají počty částí v jednotlivých kruzích spojené znaménkem +
- srůst orgánů jednoho kruhu (např. korunních lístků) se značí uzavřením čísla do kulaté závorky
- bočný srůst orgánů různých kruhů se značí hranatou závorkou (prvosenka)
- vodorovná čárka pod počtem pestíků značí semeník svrchní, nad číslem semeník spodní
pořadí zapisovaných údajů je ustálené: pohlavnost - souměrnost - kalich K - koruna C nebo okvětí P - soubor tyčinek A - soubor pestíků G
Květní diagram
- znázorňuje schématicky postavení a počet květních orgánů při pohledu do květu shora
- uprostřed je pestík, potom tyčinky, květní obaly
Reprodukční orgány květu
Tyčinky
- soubor tyčinek : androeceum, jedna tyčinka : stamen
- vývojově odpovídají mikrosporofylům (samčí pohl.org. u semenných rostlin), výtrusným listům u kapraďorostů - z nich se vyvinuly
- jedná se tedy o samčí pohl. org.
- u krytosemenných jsou tyčinky rozděleny na :
prašník - je tvořen 2 prašnými váčky, které jsou spojeny parenchymatickým pletivem -
konektiv
- každý prašný váček má dvě prašná pouzdra - zde vznikají pylová zrna -
haploidní mikrospóry, vznikají meiozou
nitka
- většina rostlin má všechny tyčinky v květu stejně dlouhé, pokud jsou některé delší než ostatní nazývají se mocnější (podle počtu např. čtyřmocné)
- pyl hmyzosnubných rostlin bývá lepkavý - přichycení na tělo opylovačů
Pestík
-* stáčením a srůstem plodolistů, soubor plodolistů v květu = gynaeceum
- samičí pohlavní orgán listového původu, nesoucí vajíčka
• semeník - shromažďují se zde vajíčka, podle postavení vůči listům ho dělíme na spodní,
svrchní a polospodní
• čnělka - střední trubičkovitá část, je různě dlouhá (pokud chybí - blizna přisedlá)
• blizna - na vrchu - přisedá na čnělku, po usazení pilového zrnka dochází k tomu, že klíčí do
pilové láčky
- podle postavení semeníku a ostatních částí květu dělíme na svrchní, spodní a polospodní
- pestík vzniká u krytosemenných rostlin srůstem jednoho nebo více plodolistů (megasporofyly)
- nahosemenné rostliny nemají pestík, plodolist zůstává plochý, nesrostlý a na něm jsou nezakrytá vajíčka
Pohlavní bky
Vajíčko
- po složitém vývoji z něj vznikne semeno, sloužící k pohlavnímu rozmnožování rostliny
- chráněno většinou 2 obaly, zárodečné pletivo micelus
- vyvíjí se z dělivého pletiva plodolistu - placenta, s placentou jsou spojena poutkem - výživa
- na vrcholu vajíčka je otvor klový - jím prorůstá pylová láčka do vajíčka
vývoj vajíčka:
- v živném pletivu vajíčka (v nucelu) * poblíž otvoru klového 2n buňka = mateřská buňka zárodečného vaku
- ta se dělí meiozou na 4a buňky, přežívá jen jedna = mladý zárodečný vak
- jeho jádro se 3x dělí - *osmijaderný zralý zárodečný vak - v něm se poté * 6n buněk jednojaderných a jedna velká dvoujaderná buňka - jádra splývají v jedno jádro diploidní
- haploidní buňky jsou po třech u opačných pólů zárodečného vaku
- nejdůležitější je vaječná buňka, nachází se poblíž otvoru klového - později se z ní vyvine zygota a z té zárodek
Přenos pylu a oplození
oplození
- pylové zrno uchycené na blizně vyklíčí v pylovou láčku
- láčka prorůstá čnělkou a obvykle otvorem klovým k mateřské buňce - k zárodečnému vaku
- jedna ze spermatických buněk oplodí vaječnou buňku - změní se v diploidní zygotu
- druhá oplodí jádro centrální buňky zárodečného vaku, které je diploidní - * triploidní živné pletivo zárodku, endosperm
- je využíván jako zdroj živin při klíčení nebo se spotřebovává při vývoji zírodku
přenos pylu - opylení
- u krytosemenných je pyl přenášen na bliznu především větrem, hmyzem, vodou
hmyzosprašnost (entomogamie)
větrosprašnost (anemogamie) - trávy, bříza, lípa..
samosprašnost (autogamie) - violka
cizosprašnost (alogamie) - opylení z jiné rostliny téhož druhu
Semeno
- oplozené zralé vajíčko
- je to rozmnožovací částice rostliny, obsahující zárodek, který vznikl z vaječné buňky
- vzniká po oplození vaječné buňky a centr.b.zárodečného vaku
- diploidní obal vajíčka se mění v obal semene = osemení
- osemení může být blanité (vlašský ořech), kožovité (jírovec) i dužnaté
- v místě přisedání semen k poutku je obvykle odlišně zbarvená jizva - pupek
- ve zralých semenech je zárodek rozlišen na: kořínek, pírko a dělohu
klíčení semen:
- klíčení představuje růst zárodku a jeho přeměnu v autotrofní rostlinu
- jako první začíná růst kořínek - vzniká z něj hlavní kořen rostliny
- po upevnění kořínku v půdě začíná růst pírko (základ prýtu)
- jakmile proroste osemením, mluvíme o klíční rostlině
u dvouděložných 2 typy klíčení: nadzemní a podzemní
nadzemní: zvedá dělohy a vzrostný vrchol nad zem
: dělohy zezelenají - fotosyntéza, až potom začnou růst listy - dělohy odpadávají
podzemní: dělohy zůstávají v zemi a nezelenají
Plod
- útvar obsahující semena
- pravé, nepravé (pokud se na oplození podílí pouze pestík - pravý, pokud i další části květu - nepravý)
- přeměnou pestíku vzniká oplodí (chrání semena), podle oplodí plody -suché, dužnaté
Suché plody
a) pukavé: - jedno i víceplodolistové, když jsou zralé, otvírají se samy od sebe
- nejčastěji obsahují více semen
- patří sem měchýřek, lusk, šešule, šešulka, tobolka
měchýřek - otvírá se podélnou skulinkou na břišním švu, je to nejpůvodnější typ, např. u
blatouchu
lusk - u bobovitých, původ v plodolistém pestíku, puká 2 chlopněmi od vrcholu k bázi
šešule a šešulka - brukvovité, původem z 2 plodolistového pestíku, plod je rozdělen příčnou
blanitou přepážkou na 2 části, semena sedí na blanité přepážce, otevírá se 2
chlopněmi na hřbetním a břišním švu od báze k vrcholu
b) nepukavé: jedno- a víceplodolistové s jedním semenem
neotvírají se samy, oddělují se od rostliny jako celek
patří sem nažka, oříšek, obilka
nažka - např. u lípy
oříšek - líska
obilka - 1 semenný plod
c) poltivé - nepukají, ale dělí se na 2 semenné části
2nažka - javor
struk - v době zralosti dochází k pravidelnému zaškrcování
tvrdky
- je to například souplodí nažek u jahodníku a šípkové růže, souplodí peckoviček u maliníku a ostružiníku
- plodenství je soubor plodů vzniklý z celého květenství (např. rybíz, slunečnice)
Dužnaté (pravé)
peckovice - vnější dužnatý obal, uvnitř pecka (švestka)
bobule - i vnitřní oplodí je dužnaté (okurka, rajče)
Dužnaté (nepravé)
Malvice - zdužnatělé květní lůžko (jablko)
Rozšiřování
- větrem - např. nažka s chmýrem
- vodou
- prostřednictvím zvířat (přichycením ne srst, pozřením, apod.)
Květenství
- soubor květů
a) hroznovité
- hlavní stonek není délkou přerůstán postranními stonky, květy se postupně rozvíjejí odspodu, u plochého - od kraje do prostředku
- lata (šeřík)
- hrozen - postranní stonky jsou stejně dlouhé, rybíz
- klas - postranní stonky chybí, květy přímo na hlavním stonku, jitrocel
- jehněda - květy na hlavním stonku, převislé květenství, bříza
- úbor - ploché, pampeliška
- hlávka - květy přisedlé ze všech stran, jetel
- okolík - z 1 místa vyrůstají jednotlivé stonky nesoucí květy, prvosenka
b) vrcholičnaté
- postranní stonky přerůstají hlavní stonek
- mnohoramenný vrcholík - bez
- 2ramenný vrcholík - silenka
- 1ramenný vrcholík - pomněnka
1
1