13.vegetorganyrostlin, Biologia Geografia


13.      Vegetativní orgány rostlin

= kořen, stonek, list

 

KOŘEN

- podzemní, nečlánkovaný orgán s neomezeným růstem

- bez listů, nepravidelně větvený

- jeho pletiva jsou nezelená neobsahuje chlorofyl

- při klíčení semen se objevuje jako první kořínek roste dolu (geotropicky) a dává základ hlavnímu, primárnímu kořenu ten buď zaniká a je nahrazen adventivními kořeny (jednoděložné) nebo dál roste a větví se

- u mnoha rostlin vyrůstají náhradní kořeny i na stonku, listech nebo kdekoli v místě poranění vegetativní rozmnožování, využití při množení rostlin řízkováním

fce:

         upevňovací - pomocí kořenové soustavy upevňuje rostl. v substrátu (půdě, dedritu, těle

jiné rostl.)

         absorpční - přijímá ze svého okolí vodu a v ní rozpuštěné minerální látky a převádí je do

nadzemních částí rostliny fce vyživovací

         syntetická - v kořenech vzniká mnoho látek např. fytohormony nebo zásobní l. = je

metabolicky aktivní

         veget. rozmnožování tvorba pupenů, ze kterých vyrůstají výmlatky

         zásobní - v kořenu se syntetizují a ukládají zásobní látky (mrkev, petržel..)

 

Stavba:

      Krycí komplex kořene

1. pokožka - rhizodermis

- jednovrstevná, bez průduchů a kutikuly je propustná pro většinu anorg.l.

- má základ v dermatogenu

- diferencují se v ní speciální buňky = trichoblasty, které se prodlužují v kořenové vlásky -

mají fci absorpční, mnohonásobně zvětšují povrch kořene

- kořenové vlásky mají velice tenkou buněčnou stěnu pomocí ní vylučují do svého okolí

látky kyselé povahy rozpouští půdní částice (vodní rostl. a rostliny žijící v symbióze

kořenové vlásky nemají)

- životnost velice malá (dny)

 

      Korový komplex kořene

1.      exodermis

- jednovrstevná, po odumření pokožky přebírá její fci krycího pletiva

 

2.      mezodermis

- vícevrstevná, je střední vrstvou primární kůry

- je tvořena tenkostěnnými parenchymatickými buňkami se vzdušnými kanálky

- u některých rostlin zde mohou být i mléčnice, pryskyřičné kanálky, sekreční buňky..

- má asimilační fci mohou se zde ukládat zásobní látky

 

3.      endodermis

- jednovrstevná odděluje primární kůru od středního válce

- buňky jsou k sobě těsně přilehlé, jsou ztloustlé v místě Casparyho proužků a stářím korkovatí

= endodermis a především mezodermis jsou hlavními kořenovými pletivy, probíhá zde metabolismus

= vyskytují se zde idioblasty, schizogenní a lysigenní kanálky

 

 

 

- pod endodermis : střední válec

- je od primární kůry oddělen jednovrstevným pericyklem (latentní

meristém), zakládají se v něm postranní kořeny

- sdružuje vodivá pletiva kořenu cévní svazek, ve kterém jsou paprsčitě

uspořádány lýkové a dřevní části

 

na povrchu kořene

         kořenová čepička - chrání vzrostný vrchol kořene

- vnější b. čepičky slizovatějí - pomáhá pronikat kořenu do půdy

- složena z parenchymatických b., vznikla činností primárního dělivého

pletiva kalyptrogénu

         prodlužovací pásmo - za vzrostným vrcholem buňky se zde prodlužují v podélném

směru, rovnob. s osou kořene

- tvorba cévních svazků

         absorpční pásmo - vyrůstají zde kořenové vlásky, intenzivní nasávání vody, miner.l.

         pásmo větvení

 

hospodářský význam

dužnaté kořeny : mrkev, petržel, křen, batáty, maniok

- na vzniku bulvy řepy se podílí i stonek

- mnohé kořeny jsou vyhledávanými drogami rulík zlomocný, hořec, andělika..

 

 

STONEK

- nadzemní, článkovaná část rostliny

- většinou nese pupeny, listy, květy

fce:

         nese listy a reprodukční org.(květy, plody, semena) a spojuje je s kořenem vodivá fce : rozvádí vodu a živiny obousměrně po celé rostlině spojuje kořen a listy

         svým růstem prodlužuje rostlinu ve směru positivního heliotropismu

         nese listy tak, aby byla zachována jejich hlavní fce = fotosyntéza

 

typy stonku

- olistěný stonek s pupeny, listy prýt

- bezlistý stonek stvol (pampeliška)

- bylinný stonek, který nepřezimuje a vytrvá jen jedno vegetační období lodyha

- obvykle dutý a bylinný stonek trav s kolénky stéblo ( trávy, obilniny)

- kmen je nevětvená část stonku stromu, zdřevnatělý stonek

 

Vnitřní stavba:

- stonek rozdělujeme na články a uzliny

články: (internody)- mezi uzlinami

uzliny: místa, ze kterých vyrůstají listy

: neprodlužují se

 

= rozdíl mezi jednoděložnými a dvouděl. rostl.

1.      jednoděložné - mají stonek pokrytý jednovrstevnou pokožkou, pod ní jsou

sklerenchymatické b. mechanická opora

- uvnitř jsou parenchymatické b., ve kterých jsou rozptýleny cévní svazky

 

2.      dvouděložné

pokožka : může obsahovat průduchy

primární kůra : endo, exo, mezo dermis

: tvořena mechanickými pletivy kolenchym, sklerenchym, parenchym

: mléčnice, vyměšovací kanálky apod.

střední válec: tvořen parenchymem zákl.pletiva a kambiem jsou uspořádány do kruhu

 

= dutiny v lodyhách některých rostlin (přesličky) vznikají potrháním parenchymu nebo aerenchymu středního válce při jejich tloustnutí

= pokožka je u dřevin nahrazena borkou

= na borce některých dřevin jsou dobře patrné bradavičnaté útvary čočinky

-         oproti průduchům jsou neustále otevřené, bez možnosti regulace fce: výměna plynů

-         na zimu zarůstají, na jaře se jejich činnost opět obnovuje

 

cévní svazky: otevřené (mají kambium) a jsou do kruhu uspořádané

: pod vrstvou c.sv. je dřeň

: mohou druhotně tloustnout činností kambia

kambium: svazkové vznik c.sv.

mezisvazkové vznik dřeňových paprsků

 

Větvení stonku

      vidličnaté - primit. rostl. plavuně

      boční monopodium : hl. vzrostný vrchol zachován po celou dobu života postaranní

pupeny ho nepřerůstají

sympodium : hl. pupen

 

 

LIST

- postranní orgán, vytváří se pouze na stonku

- obvykle ploché zelené útvary, převážně omezeného růstu

- vytváří se zevně, základy jsou už v pupenu ty se u dřevin vytvářejí již v předcházející vegetační sezóně

fce:

         asimilační

         transpirační odpařování vody

         výměna plynů

         fotosyntéza

- pravé listy mají jen cévnaté rostliny vývin po proniknutí rostlin na souš

- složení mladého listu v pupenu je pro jednotlivé druhy stálé

 

Postavení a tvar listu:

1.      střídavé - vyrůstají po jednom z lodyžní uzliny

2.      vstřícné - z jedné uzliny vyrůstají 2 listy proti sobě

3.      přeslenité vyrůstají po 3 nebo více z jedné uzliny (vraní oko čtyřlisté)

 

Hlavní části listu:

čepel : plochá část listu, může být jednoduchá nebo složená

: svrchní strana listové čepele se výrazně liší od spodní

složený list - skládá se z lístků, které často samostatně opadávají (akát)

- podle uspořádání lístků -- dlanitě složené

-- zpeřené

 

řapík : stopková část listu, která nese listovou čepel

: řapíky spodních listů jsou většinou delší než řapíky listů horních všechny listy

mohou dokonale využívat světelnou energii

: pokud řapík chybí, jsou listy přisedlé

: někdy se na bázi rozšiřují v pochvu

: procházejí jimi cévní svazky u jednoděl. 1, u dvouděl. 3

: jsou v něm vodivá pletiva (transport l.) a mechanická pl. udržování polohy listu v

době zvýšeného mechanického namáhání (déšť, vítr..)

 

palisty: párové listy na bázi řapíku

: mohou být trvalé, přirůstat k řapíku (jetel, růže..)

: někdy mohou být přeměněny v trny (akát)

 

Vnitřní stavba :

- u většiny listů je možné rozlišit svrchní a spodní stranu listu, někdy ne (kosatec, cibule)

- mezi svrchní a spodní pokožkou je asimilační pletivo = mezenchym

skládá se ze 2 typů buněk :

    palisádový parenchym - jednovrstevný nebo vícevrstevný

- pod pokožkou je tvořen protáhlými buňkami, přiloženy těsně

k sobě a orientovány kolmo k svrchní pokožce

         houbový parenchym - nad spodní pokožkou je budován kulovitými b. s intracelulárami

= listem procházejí cévní svazky (žilky), někdy pryskyřičné kanálky (nahos.), idioblasty

= čepele i řapíky vodních a bahenních rostl. bývají vyplněny aerenchymem



Wyszukiwarka

Podobne podstrony:
Mutace, Biologia Geografia
Vzjemn vztahy mezi organismy, Biologia Geografia
doplnnbakteri+sinice, Biologia Geografia
KOSTRA(1), Biologia Geografia
lovk a jeho zdrav, Biologia Geografia
42.Vyluovacsoustava, Biologia Geografia
52.genetika, Biologia Geografia
48.nervovasoustava, Biologia Geografia
57.puvodcloveka na Zemi, Biologia Geografia
40.Svalovasoustava, Biologia Geografia
56.Aplikacegenetiky, Biologia Geografia
OPRN SOUSTAVA, Biologia Geografia
38.bi, Biologia Geografia
52.Genetikabunky, Biologia Geografia
51.Pohlavnsoustava, Biologia Geografia
EKOSLOVNIK, Biologia Geografia
Zał I 13 Prognoza biologiczna ludności wg jednostek urbanist
28. Vzdusnicovci - system, Biologia Geografia

więcej podobnych podstron