53. MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
DĚDIČNOST KVALITATIVNÍCH ZNAKŮ:
obvykle monogenní (= dány 1 genem)
jejich fenotypové vyjádření určují v každém jedinci dvě párové alely genu „velkého účinku“
jedna alela je zděděna po otci, druhá po matce; mezi příslušníky rodu se pak tyto znaky vyskytují v alternativních kvalitách => alternativní znaky
jde o znaky určující nějakou kvalitu - např barva očí, květů…
tyto znaky určeny málo geny
každý gen se podílí velkou měrou - majorgeny
MENDELEVOVY ZÁKONY:
v zygótě se může zkombinovat libovolná spermie s vajíčkem → * potomstvo (libovolná kombinace alel)
potomstvo lze určit na základě matemat. tabulek
diploidní jedinec, který po obou rodičích zdědil tutéž alelu určitého genu, je v tomto genu homozygótní
jedinec se dvěma různými alelami daného genu → heterozygótní
1. zákon mendělejův
o uniformitě F1 generace
AA x aa
A a
Aa
♂/♀ |
A |
a |
A |
AA |
Aa |
a |
Aa |
aa |
2. zákon = zákon štěpení
křížení 2 heterozygóty
Aa x Aa
A a A a
F2-generace: AA, Aa, aa
štěpný poměr → 1: 2 : 1 (25: 50: 25 %)
fenotypový štěpný poměr → 3 : 1 (úplná dominance; 1:2:1 - neúplná dominance)
kodominance 1 : 2 : 1
♂/♀ |
b |
B |
Bb |
b |
bb |
hybridi - kříženci:
Bb x bb
B b
b
fenotyp. štěp. p.: 1 : 1
genotyp. štěp. p.: 1 : 1
zpětné křížení
1 : 1 genotyp. p.
heterozygot
bez poměru homozygot
3. zákon = o volné kombinovatelnosti alel u di- a více hybridů
dihybridismus = křížení , při kterém sledujeme 2 alely, které ovlivňují 2 různé znaky
alely musí být na rozdílných chromozomálních párech
H……bezrohost B……černé zbarvení
h…….rohatost b…….červené zbarvení
HHBB x hhbb
HB hb
F1 generace: HhBb
♂/♀ |
HB |
Hb |
hB |
hb |
HB |
HHBB |
HHBb |
HhBB |
HhBb |
Hb |
HHBb |
HHbb |
HhBb |
Hhbb |
hB |
HhBB |
HhBb |
hhBB |
hhBb |
hb |
HhBb |
Hhbb |
hhBb |
hhbb |
F2 generace:
9 tyoů genotypů
může * 16 genotypů
HhBb: 4x……uhlopříčka heterozygótů
genotypový štěpný poměr → 1 : 2 : 1 : 2 : 4 : 2 : 1 : 2 : 1
fenotypový štěp. poměr → 9 : 3 : 3 : 1
AUTOZOMÁLNÍ DĚDIČNOST:
znaky podmíněny geny uloženými v autozomech
analyzujeme křížením 2 jedinců, přičemž sledujeme buď jen 1 pár alel, a nebo 2 či více genů
1. dědičnost 1 genu s úplnou dominancí - monohybridismus
4 typy křížení:
AA x AA ----> čistá linie AA
AA x Aa -----> potomstvo uniformní Aa
AA x aa ------> štěpení na obě rodičovské formy v poměru 1:1
Aa x Aa ------> genotyp. štěpný poměr 1AA : 2Aa : 1aa
fenotypový š. p. 1:3
2. dědičnost dvou genů s úplnou dominancí - dihibridismus
sledujeme přemos 2 vzájemně nevázaných párů alel
každý pár se chová samostatně, řídí se stejnými pravidly jako pro 1 gen
MEZIALELICKÉ VZTAHY:
úplná (či neúplná) dominance
úplná (či neúplná) recesivita
kodominance
Úplná dominance a recesivita
Aa se v daném znaku neliší od AA
alela a je úplně recesivní vůči alele A - neprojeví se
Neúplná dominance a recesivita
Aa se v daném znaku odlišuje a jeví kvalitu, která je někde mezi kval. AA a aa
obě alely se podílí nestejnou měrou -1 více→ neúplně domin, 1 méně→ neúplně recesivní
intermediarita - obě alely se podílí stejnou měrou
Kodominance
2 párové alely se projevují vedle sebe (např. dědičnost krevních sk. u člověka )
VAZBA GENŮ:
geny lokalizované v témž chromozomu - jsou spolu vázány
soubor alel je předáván jako celek
jednoduchá alelie - 2 alely určitého genu v daném lokusu
mnohotná alelie - více než 2
Morgan, Wateson
1. Morganův postulát
geny jsou v DNA uspořádány lineárně
2. Morganův postulát
soubor genů vázané v 1 chromozomu tvoří vazbovou skupinu
geny ve vazb. skup. jsou volně kombinovatelné s geny v jiné v. s. (jiném chromozomu)
síla vazby
odráží se jak často může docházet ke crossing overu mezi 2 geny
čím vzdálenější geny od sebe → tím síla vazby menší → s větší pravděpodobností * rekombinace
Morganovo číslo ………p
Watesovo číslo…………c
2 fáze: cis, trans
zpětné křížení (s recesivním homozygotem)
♂/♀ |
AB |
Ab |
aB |
ab |
ab |
AaBb |
Aabb |
aaBb |
aabb |
|
a1 cis |
a2 trans |
a3 trans |
a4 cis |
pokud by geny nebyly ve vazbě, tak by poměr byl 1: 1 : 1 : 1
Watesovo číslo = kolikrát častěji * původní gamety oproti rekombinovaným gametám
Morganovo číslo = používá se při zjištění vzdálenosti genů
čím vzdálenější→ lépe probíhá rekombinace
př.
C……kulatý c……podlouhlý
S……lesklé s……matné
DĚDIČNOST KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ:
kvantitativní znaky
populaci se kontinuálně mění → nemůžeme je rozdělit do fenotypových tříd
průměrné hodnoty,…
dají se vyjádřit Laplace-Gausovou křivkou:
největší procento bude mít průměrnou hodnotu a nejmenší bude s mezní hodnotou
dají se měřit: výška, hmotnost, …
dědičnost je založena na tom, že jsou polygenní (=určuje je více genů)
tyto geny: geny malého účinku (x geny velkého účinku ovliv. znaky kvalitativní)
působení genu malého účinu:
působí kumulativně (adipově): účinky se sčítají → mají alely neutrální nebo alely, které zvyšují hodnotu znaku
u kvantit. zn. je velká role prostředí:
fenotyp = genotyp + prostředí
dědivost (heritabilita): h2 = VG / VP
VG……počet genotypových variací
VP……počet skutečně vzniklých genotypů → fenotypů
h2 = 0 (ovlivňuje jen prostředí)
h2 = 0,2 - 0,5 (hodně ovlivněno prostředím)
h2 > 0,5 ( na fenotypu se z poloviny podílí genotyp)
GENOVÉ INTERAKCE:
týká se kvalitativních znaků
vzájemné spolupůsobení genových alel při vytváření určité formy znaku
žádný z těchto genů sám o sobě nestačí, aby určitá forma znaku vznikla
1) genové interakce párových alel
2) interakce alel nepárových
Komplementace
vzájemné doplňování genů
účinek genů se sčítá
př.: hrachor
CR……červená barva květů
C…… řídí tvorbu enzymu, kterým vzniká substrát (prekurzor) pro vznik červeného barviva
R……enzym, který substrát (prekurzor) přemění na barvivo
červená barva se projeví jen je-li CR
červená bílá
CCRR ccrr
CR cr
CcRr F1 generace
|
CR |
Cr |
cR |
cr |
CR |
CCRR |
CCRr |
CcRR |
CcRr |
Cr |
CCRr |
CCrr |
CcRr |
Cc |
cR |
CcRR |
CcRr |
ccRR |
ccRr |
cr |
CcRr |
Ccrr |
ccRr |
ccr |
epistáze/hypostáze
1 gen ve formě určitých alel překrývá fenotypový projev 2. genu
gen překrývající = epistatický
gen překrývaný = hypostatický
epistáze dominantní - epistaticky působí AA
epistáze recesivní - epistaticky působí aa
Reciproká interakce
bez změny štěpných poměrů
4