32. RYBY
třída: RYBY (Pisces)
starobylé ryby
podtřída: Dvojdyšní (Dipnoi)
podtřída: Lalokoploutví (Crossopterygii)
podtřída: Paprskoploutví (Actinopterygii)
nadřád: Násadcoploutví (Brachiopterygii)
Bichiři
nadřád: Chrupavčití (Chondrostei)
Jeseteři
nadřád: Mnohokostnatí (Holostei)
Kostlíni
moderní ryby
nadřád: Kostnatí (Teleostei)
řád: Bezostní (Clupeiformes)
řád: Maloostní (Cypriniformes)
řád: Holobřiší (Anguilliformes)
řád: Hrdloploutví (Gadiformes)
řád: Ostnoploutví (Perciformes)
Dvojdyšní (Dipnoi)
Bahníci
1 druh v J. Americe, 1 druh v Austrálii, 4 druhy v Africe
méně než 1 m; vnější i vnitřní souměrnost ocasní ploutve, redukované šupiny, úzké párové ploutve, nestlačená chorda, nevytvořená těla obratlů, střevní spirála, kloaka
DS: plicní vaky (vychlipují se z břiš. str. jícnu)
tropické sladkovodní ryby → přežívají i ve vodách chudých na O2 → mohou přežívat v bahně v pouzdře ze slizu
Lalokoploutví (Crossopterygii)
Latimerie podivná
jedin mořský dosud žijící druh
od vymřelých druhů odvozen vývoj obojživelníků
Paprskoploutví (Actinopterygii)
mají tendenci k většímu rozvoji koncových paprsků kostry párových ploutví, ty vyztužují celou volnou plochu ploutve
Násadcoploutví (Brachiopterygii)
Bichiři
v Africe zarostlé vody
štíhlé tělo, řada malých hřbet. ploutví, vějířovité prs. ploutve opatřené svalnat. násadci
DS: plicní vaky → přídatné dýchání vzduchu
Chrupavčití (Chondrostei)
Jeseteři
chrupavčitá vnitřní kostra
hlava: vybíhá dopředu v dorzoventrálně zploštělý rypec; spodní ústa, hmat. vousky, bezzubé čelisti
podél těla řady kostěných štítků
ocas. ploutev: nesouměrná, větší horní lalok
plynový měchýř (nadlehčuje tělo)
pouze severní polokoule
moř. druhy při tření → sladké vody
jeseter malý - sladkovod. druh, povodí Dunaje
vyza velká - největší moř. ryba, 10 m
jikry jeseterů → kaviár
Mnohokostnatí (Holostei)
vývoj. mezistupeň mezi chrupavč. X kostnatí
Kostlíni - severoamer. velké dravé ryby, podobné štice
Kostnatí (Teleostei)
zkostnatělá kostra, šupiny mohou být redukovány
ocasní ploutev: vnější symetrie (vnitřně nesym.), homocerkní pl. (srostlé posl. obratle v horním laloku)
4 páry žaberních oblouků → hřebínkovité žábry
plyn. měchýř (* vychlípením stěny tráv. trub.) → funguje jako hydrostat. orgán, může měnit měrnou hmot. ryby
Bezostní (Clupeiformes)
v ploutvích rozvětvené paprsky, cykloidní šupiny
spojený plynový měchýř s trávicí soust.
sleď
sardinka
šprot }moř. zástupci, početná hejna, ve volné vodě
sardel
lososovití: tuk. ploutvička, sladkovodní druhy, druhy tažné
pstruh obecný - potoky
hlavatka podunajská - v povodí Dunaje
lipanovití:
lipan podhorský
štikovití:
štika obecná - dravá
Maloostní (Cypriniformes)
málo nerozvětvených paprsků v ploutvích
cykloidní šupiny, požeráková kost, požerákové zuby, Weberův orgán → * z tvarově pozměněných 1. obratlů → vnitřní ucho spojeno s plynovým měchýřem
větš. sladkovodní
kaprovití:
kapr obecný
plotice obecná - tekoucí vody, nádrže
cejn velký
jelec tloušť
střevle potoční - pestrá, drobná, náročná na čistotu vody
hrouzek obecný
karas obecný - nenáročný na kyslík
závojnatky - vyšlechtěny v Číně a Japonsku z Karase obecného
sekavcovití: malé sladkovodní rybky, válcovité tělo, několik párů vousků kolem tlamy
piskoř pruhovaný
sumcovití: slad. ryby, dlouhá řitní, malá hřbetní ploutev, nápadné vousy kolem tlamy, tělo bez šupin
sumec velký - naše největší ryba, živí se převážně ost. rybami
Holobřiší (Anguilliformes)
hadovité tělo, chybí břišní ploutve, nepárové ploutve tvoří souvislý lem
úhoř říční
po výtěru dospělé ryby hynou, z jiker → larvy → zaneseny Golf. proudem ke břehům Evropy → úhořovitý tvar: monté → do sladkých vod → přeměna v úhoře
Hrdloploutví (Gadiformes)
břišní ploutve předsunuté před prsní, postrádají nerozvětvené paprsky, občas nepárový vous na dolním pysku, hl. mořské ryby
tresky - hospod. významné, až 1,5m dlouhé, nejplodnější ryby
mník jednovousý - sladkovod. tres. ryba, noční dravec, chladné vody, bohaté na O2
výtěr v zimě
Ostnoploutví (Perciformes)
dvojitá nebo 2 hřbet. ploutve, hodně nerozvětv. paprsků vepředu, břiš. vepředu u prsních
ktenoidní šupiny, plyn. měchýř není spojen s trávicí soust.
okounovití: dravé ryby; mírně tekoucí a stojaté vody
okoun říční
candát obecný - větší řeky, přehrady, rybníky, samec připravuje hnízdo a hlídá jikry
ježdík obecný - malý druh
makrely - moř. ryby
tuňáci
moř., až 900 kg, rychlí plavci, vřetenovitý tvar těla, řada drobných ploutviček za hřbetní a řitní ploutví
Ropušnice: vrankovití - neošupené tělo, velká hlava
vranka obecná
pod kameny v čistých tocích, samec pečuje o jikry
platýsové: zploštělé, nesouměrné tělo, oči na jedné straně hlavy, při dně, zahrabávají se do písku, larva souměrná (oči na obou stranách)
3