BUNN CYKLUS A REPRODUKCE BUKY, Biologia Geografia


BUNĚČNÝ CYKLUS A REPRODUKCE BUŇKY

Růst - buňka přijímá látky z prostředí, využívá je jako zdroj energie a jako stavební látky, narůstá do určité velikosti (geneticky dané) dělení na 2 buňky dceřiné (poloviční než mateřská) růst do velikosti mateřské

Chromozom - objevuje se v době buněčného dělení, vláknitý útvar, v interfázi jsou neviditelné v optickém mikroskopu, před syntetickou fází je chromozom tvořen 1 molekulou DNA, která může být dlouhá až 5 cm ⇒ zdvojení (2 stejné molekuly)⇒ příprava - molekula DNA se obtáčí kolem histonů (bílkoviny) →zkrácení délky→ začnou se vytvářet kličky → spirálovitě se stáčí → chromozom, který lze vidět optickým mikroskopem

Počet chromozomů v buňce: 1 a více

Normální tělní buňka - 2 chromozomy- vždy v párech - stejně velké podobné genetické vlastnosti, záleží, který z páru je silnější, množství kombinací (barva očí,..) = homologní/ homologické chromozomy

VLASTNÍ DĚLENÍ BUŇKY

  1. Karyokyneze - dělení jádra

  1. Cytokyneze - dělení cytoplazmy

Typy Karyokineze:

AMITÓZA - přímé dělení - nestejnoměrné rozdělení genetické informace ( např. rakovinné bujení) ⇒ degenerace

MITÓZA - nepřímé dělení

  1. Profáze - objevují se chromozomy, rozklad jaderných obalů, centriola se zdvojí, každá z páru jde k jednomu pólu buňky

  2. Metafáze - mezi centriolami se vytvoří vlákna ⇒ dělicí vřeténko, chromozomy se seřadí v rovníkové rovině, raménka se začnou rozdělovat, zůstávají spojeny v oblasti centromery, centromerou se připojují k vláknům dělicího vřeténka → rozpojení chromozomů v oblasti centromery

  3. Anafáze - vlákénka dělicího vřeténka se začínají zkracovat ⇒ přitahují jednotlivé poloviny chromozomů k pólům

  4. Telofáze - rekonstrukce jader, chromozomy se despiralizují - přestávají být vidět v optickém mikroskopu

Cytokyneze - uprostřed anafáze se začíná vytvářet přepážka, u živočichů z povrchu dovnitř, u rostlinných zevnitř k povrchu

MEIÓZA - redukční dělení - redukce chromozomů na jednu sadu, u pohlavních buněk

2 za sebou jdoucí mitózy = zrací dělení

  1. Proměna profáze - chromozomy se objevují, rozpouští se jaderná membrána, objevuje se dělicí vřeténko

  1. Metafáze- homologické chromozomy se k sobě přiloží (opticky se zmenší počet chromozomů), ale zůstává stejný počet molekul DNA

  1. Anafáze - dochází k rozchodu homologických chromozomů k pólům, celé dvojpárky - redukce počtu chromozomů

  1. Telofáze - rekonstují se jaderné obaly, ale buňky hned přechází do druhého zracího dělení - chybí syntetická fáze ( nedochází k zdvojení počtu DNA molekul) - mitóza probíhá stejně

⇒ redukce počtu DNA

ŽIVÁ A NEŽIVÁ PŘÍRODA

OBECNÉ VLASTNOSTI ORGANISMÚ:

- energetický - organismus musí získávat, zpracovávat a využívat energii

Stupně uspořádanosti živých soustav

Podbuněčné organismy - viry

Jednobuněčné organismy - bakterie, sinice, houby, živočichové

Buněčné kolonie - některé rostliny a živočichové

Mnohobuněčné organismy - všechny zbývající

Obligátní společenstva - sociální hmyz

CHEMICKÉ SLOŽENÍ

  1. Prvky makrobiogenní - 99,9% prvků v těle

  1. základní - C, H, O, A

  2. ostatní - S, P, Mg, Ca, K, Na, Cl

  1. Prvky mikrobiogenní - kovy- součásti enzymů

Fe, Cu, Zn, Mo, Co,.. = stopové prvky, nedostatek způsobuje problémy

SLOUČENINY

  1. Anorganické - VODA - vytváří stálé vnitřní prostředí

- účastní se biochemických reakcí

- rozpouštědlo (org. i anorg. látek)⇒ snadný transport, vstřebávání

- disociace iontů ve vodě

- usnadňuje udržování stálého pH

- většina organismů - 60% vody v těle, při přečkávání

nepříznivých podmínek → zpomalení biochemických procesů

→ snížení množství vody (semena)

- čím primitivnější organismy - tím více vody v těle

Ca CO3, CaPO3

  1. Organické - spojené s výživou- cukry, tuky, bílkoviny

Cukry a) jednoduché - triosy (součásti cyklů, dále se nerozkládají)

Hexozy - glukóza , fruktoza, galaktíza

Pentózy - cyklické - ribosa deoxyribosa

c) polysacharidy - zdroj energie, oporné hmoty, rostlinný škrob, glykogen -

živočišný škrob, celulóza - buněčné stěny, chitin- kutikula členovců

Tuky (lipidy) - kapaliny nebo pevné látky, nerozpustné ve vodě, zásoba energie,

tepelná izolace, ochrana proti vlhkosti

  1. neutrální - estery mastných kyselin (stearová, palmitová + glycerol)

  2. vosky - kutikula, včelí vosk, lanolin (ovce)

  3. fosfolipidy - tvorba biomembrán

  4. steroidy - testosteron, hormony, vitamin D

Bílkoviny - základem jsou aminokyseliny, s peptidovou vazbou - peptidové řetězce,

živé organismy vytváří 20 aminokyselin

  1. jednoduché - protaminy - vláknité bílkoviny

histony - klubíčka , bílé krvinky, chromozomy

albuminy - sérové bílkoviny,krevní plazma, vaječné obaly, mléko

globuliny - sérové v krvi , mléko, aktin, myosin, fibrinogen

skleroptoteiny - zpevňují, kolagen, elastin, spongin - houby

  1. složené - fosfoproteiny - kasein - mléko, ovobitelin - vajíčka

lipoproteiny - součást membránových struktur

chromoproteiny - barevné pigmenty, hemoglobin, hemocyanin

nukleové kyseliny - základní jednotka = nukleotid = báze + pentosa

báze pyrimidinové (U, T, C) a purinové (G, A) ribosa, deoxyribosa

RNA - řetězcová molekula obsahuje U, C, G, A, + ribosu

3 typy - mediátorová (mRNA), transferová (tRNA) a ribosomální (rRNA), určuje

pořadí aminokyselin v bílkovinách

DNA - deoxyribomukleová, 2 šroubovitě spojené řetězce jsou spojeny

vodíkovými můstky - vždy komplementární báze se spojují (C-G, T-A), je

nositelem dědičnosti, nachází se v jádře, mitochondríích a plastidech

enzymy - biokatalyzátory - usnadňují chemické reakce tím že snižují aktivační

energii, enzym se skládá z výkonné části - koenzymu (např kov), a nosiče -

apoenzymu, začíná fungovat až se tyto dvě části spojí

jeden enzym je schopen katalyzovat pouze jeden konkrétní typ chemické reakce =

substrátová specifičnost

Vitaminy - látkyrůzného chemického složení , nejsou jednotná chemická skupina, mohou být složkou enzymů nebo přímo enzymy, živočichové většinou nedovedou vyrobit - získávají je s rostlinnou stravou (vznikají většinou v rostlinnách)

Hormony - regulátory životních funkcí, i u rostlin

VODNÍ REŽIM A MINERÁLNÍ VÝŽIVA

VODNÍ REŽIM

Voda - základní stavební látka, rozpouštědlo - přenašeč živin, důležitá při fotosyntéze, zabraňuje přehřátí

3 fáze: PŘÍJEM

VÝDEJ - vydává velké množství vody - více živin

VEDENÍ

PŘÍJEM - prostřednictvím kořenového systému (spaciální kořenové vlásky)

Buněčné stěny + mezibuněčné prostory - koncentrace se vyrovnávají na základě difúze

Faktory : dostatek vody

Množství kořenových vlásků

Teplota půdy

Dostatek kyslíku (lepší kořenový systém)

Koncentrace půdního roztoku - čím větší - tím rychlejší nasávání

VEDENÍ - vytváří se vodivá pletiva - cévy - voda proniká, měl by vzniknout souvislý sloupec

Kořenový vztlak - jeden z faktorů vedení, rozdíl koncentrací souvisí s osmotickým tlakem u rostlin

Transpirační proud - na základě fyzikálních vlastností

Koheze vody - na základě soudržnosti vody

Adheze - přilnavost, molekuly vody mají tendenci se přichytit na stěny

Kapilarita - čím menší průřez - tím výš voda vystoupí

Transpirace - vypařování

Maximální výška do které je bez dodání energie voda schopná vystoupit - 115 m

VÝDEJ -vypařováním

ve formě kapaliny

Vypařování - část vody schopna proniknout přes pokožku - kutikulární transpirace (kutikula je slabá), stomatární transpirace - pomocí průduchů, rostlinou regulovatelná

Faktory: teplota vzduchu (sluneční záření)

Proudění vzduchu

Gutace - probíhá díky hydatodám - nelze uzavírat, dochází ke ztátám minerálních látek, přesto výhodné (kukuřice vyloučí za 1 období - 200l, bříza - za den až 400l)

MINERÁLNÍ VÝŽIA ROSTLIN

= příjem, vedení a využití minerálních živin nazbytných pro život rostliny

Makrobiogenní prvky (C, O, H, N, S, K, P, Mg, Ca, Fe) - stavební funkce - 10 - 0,1% v sušině

C - základní stavební prvek všech živých organismů, získává se z atmosférického oxidu uhličitého, část z půdy HCO3(-)

O - v podobě molekul O2 z ovzduší, významný v procesu dýchání, organické sloučeniny těla rostliny získávají kyslík štěpením vody

H - ve vodě , přijímán rostlinami z vody, stavební prvek, význam v energetickém metabolismu rostliny

N - rostliny nejsou schopny přijímat v podobě atmosférické N2 ( pouze některé bakterie a sinice), hlízkové bakterie - v symbióze s bobovitými rostlinami, nejúčinnější vazači dusíku, i bakterie v půdě pomocí kořenů NO3 (-), NH4(+)

Nedostatek - omezuje růst rostliny (listů) - bledě zelené listy (snížená syntéza chlorofylu), zkracuje se vegetační růst, časnější dozrávání semen

P - přijímán z půdy jako H2PO4, HPO4(2-) účastní se významných dějů metabolismu, součást nukleových kyselin, ATP, vitaminů,..

Nedostatek - listy bledě zelené, malé, zpomalení růstu rostliny, snížení tvorby plodů

S - přijímána jako SO4 (2-), zabudována do některých aminokyselina bílkovin, SO2 ve

vyšších koncentracích velmi škodlivý

K - rozpustné draselné soli, obsažen v buněčných šťávách vakuol, zvyšuje odolnost proti malým teplotám a suchu, význam při otevírání a zavírání průduchů

Nedostatek - snižuje intenzitu fotosyntézy

Mg - Mg (2+) , součást molekuly chlorofylu, aktivuje činnost enzymů (přeměny ATP), nezbytný při fotosyntéze, dýchání, syntéze nukleových kyselin, bílkovin,..

Ca - přijímán jako Ca(2+), význam pro činnost buněčných membrán, neutralizuje toxické organické kyseliny, ovlivňuje aktivitu mnohých enzymů, dělení buněk,.., hromadí se ve starých pletivech

Nedostatek - trpí dělivá pletiva, zpomaluje se růst kořenů a celých rostlin

Fe - katalytické funkce, účastní se oxidoredukčních reakce u dýchání a fotosyntézy, obsaženo v chloroplastech

Nedostatek - snížení intenzity dýchání a fotosyntézy, žloutnutí a opad listů

Mikrobiogenní prvky (Cu, Zn, Mn, Mo, B, Cl) - fce katalytická, obsah v sušině nižší než 0,001%

B - jeden z nejdůležitějších mikrobiogenních prvků

Nedostatek - narušuje se matabolismus cukrů, tvorba květů a plodů, dochází k odumírání vzrostného vrcholu

Zn - přijímán jako Zn (2+), aktivuje enzymy, ovlivňuje syntézu bílkovin

Nedostatek brání využití fosforu rostlinou → narušení tvorby semen

Cu - Cu(2+), hromadí se v semenech a rostoucích částech rostlin, součást enzymů (taky Mo, Fe), účastní se procesu fixace vzdušného dusíku

Nedostatek - zpomalení růstu

HNOJIVA - používají se pro zlepšení výživy kulturních plodin a zvýšení výnosů

nezastupitelný význam pro zlepšení vlastností půdy, humus

- fosforečná - superfosfát

- draselná - KCl, K2SO4

- vápenatá - mletý vápenec, pálené vápno

- kombinovaná -NPK

0

,,



Wyszukiwarka

Podobne podstrony:
Mutace, Biologia Geografia
Vzjemn vztahy mezi organismy, Biologia Geografia
doplnnbakteri+sinice, Biologia Geografia
KOSTRA(1), Biologia Geografia
lovk a jeho zdrav, Biologia Geografia
42.Vyluovacsoustava, Biologia Geografia
52.genetika, Biologia Geografia
48.nervovasoustava, Biologia Geografia
57.puvodcloveka na Zemi, Biologia Geografia
40.Svalovasoustava, Biologia Geografia
56.Aplikacegenetiky, Biologia Geografia
OPRN SOUSTAVA, Biologia Geografia
38.bi, Biologia Geografia
52.Genetikabunky, Biologia Geografia
51.Pohlavnsoustava, Biologia Geografia
EKOSLOVNIK, Biologia Geografia
28. Vzdusnicovci - system, Biologia Geografia
39.kosternsoustavalovka, Biologia Geografia
19 - olda - clovek a zdravi, Biologia Geografia

więcej podobnych podstron