41.DCHACSOUSTAVA, Biologia Geografia


DÝCHACÍ SOUSTAVA

S prvním nádechem přicházíme na svět, s posledním výdechem odcházíme...

= fce: výměna dýchacích plynů (kyslík, oxid uhličitý) mezi tělem a vnějším prostředím - dýchání

 

Dýchaní: životně nezbytný, složitý děj

1. plicní ventilace - výměna vzduchu mezi vnějším prostředím a plícemi - výměna

O2 a CO2 mezi vnějším prostředím a krví

2. tkáňové dýchání - oxidativní metabolismus tkání - spotřebovává se O2 a vydává

se CO2

 

rozděluje se na:

a) vnější dýchání - (plicní ventilace )= výměna plynů mezi vnějším prostředím a

plícemi = krví, pt v plicích dochází k výměně plynných látek

b) vnitřní dýchání - (tkáňové dýchání)= výměna plynů mezi krví a tkáněmi 

- při vnějším a vnitřním dýchání se vyměňuje CO2 a O2 - důležitý pro buněčné dýchání-pro zisk energie

STAVBA DÝCHACÍ SOUSTAVY

 

1.      dýchací cesty - horní a dolní cesty dýchací

2.      respirační část - plíce - výměna plynů

 

DÝCHACÍ CESTY

nosní dutina spojená s dutinami v lebečních kostech (vedlejší dutiny nosní) - vystlány tenkou sliznicí Ⴎ hltan (pharynx) - horní část - nosohltan (nasopharynx) - ústí zde Eustachovy trubice (spojují střední ucho s nosohltanem) Ⴎ v blízkosti lymfatické uzlíky - nosohltanové mandle Ⴎ hrtan (larynx) Ⴎ průdušnice (trachea) - dolní část do hrudníku Ⴎdělí se na 2 hlavní průdušky (bronchy) - zanořují se do plic - větví se a tvoří bronchiální strom Ⴎ průdušinkyplicní váčky plicní sklípky

 

dýchací cesty rozdělujeme:

horní cesty dýchací - nos, dutina nosní, vedlejší dutiny nosní, nosohltan,

ústní část hltanu

dolní cesty dýchací - hrtan, průdušnice, průdušky

 

1. Horní cesty dýchací

Nos (nasus)

- kořen nosní → hřbet nosní (kostěný podklad nosní kosti) → hrot a křídla nosní (vyztužena chrupavkou)

Dutina nosní (Cavum nasi)

- začíná nosními dírkami - ústí 2 otvory (choanami) do nosohltanu

- na bočních stěnách - 3 párové nosní skořepy (horní,dolní,střední) = zvětšují povrch nosní dutiny

- je rozdělena příčnou přepážkou na levou a pravou část, přepážka v přední části = chrupavka, následuje kost: čichová, radličná

- dno n.dutiny tvoří: patrová část horní čelisti, patrové kosti a k.čichová

- strop n.dutiny: kosti nosní a čelní, dírkovaná ploténka k. čichové a tělo k. klínové

- na sliznici stopu n.d. = čichové políčko: zakončení čich. nervů

- dutina vystlána sliznicí, krytou řasinkovým epitelem - obsahuje hlenové žlázky, pod sliznicí - husté žilní pleteně

- choanami přechází vzduch do hltanu

Vedlejší dutiny nosní (Sinusy) = dutiny v kostech:

- horní čelist, kost čelní a klínová, čichová - jsou propojeny s vlastní dutinou nosní

- vystlány sliznicí : řasinkový epitel

- vznikají až po narození, individuální chrakter

Hltan

- do nosohlatanu ústí 2 Eustachovy trubice - jdou do středního ucha = propojení středního ucha s hltanem

- v blízkosti obou trubic : nosohltanové mandle - lymfatické uzlíky - ochrana

= hltan se ve spodní části rozděluje na 2 trubice- hrtan(dopředu) a jícen(dozadu)-jím prochází potrava do žaludku

hrtanová příklopka: při polykání zavírá hrtan, nepodmíněný reflex

- hltanem prochází vzduch i potrava : křížení dýchacích a trávicích cest

2. Dolní cesty dýchací

Hrtan (Larynx)

- vystlán sliznicí, dlouhý 5 - 7 cm

- proti vstupu potravy při polykání chráněn hrtanovou příklopkou (epiglottis) - uzavírá se reflexně

= vyztužen chrupavkami:

♦ největší : štítná (ohryzek) - vazivem spojena s jazylkou

♦ pod ní chrupavka prstencová

♦ na její zadní straně dvě chrupavky hlasivkové

- chrupavky jsou pohyblivě spojeny klouby, vazy a svaly

- při dýchání a řeči se mění velikost hrtanové štěrbiny

Hlasivkové ústrojí: hlasivky

- mezi štítnou chr. a hlasivkovými chr. jsou napjaty 2 pružné hlasivkové vazy = pravé : hlasivky - mezi nimi hlasivková štěrbina - když mluvíme rozšiřuje se a zužuje, hlasivky se napínají vzduchem

- pod pr.hlas.vazy jsou 2 nepravé hlas. vazy - jsou pokryty sliznicí - hlasivkové řasy

- hlasivky jsou tvořené z vaziva a svalů

mají 2 základní postavení:

vznik zvuku: vydechovaný vzduch rozechvívá pravé hlasivkové vazy - dále se upravuje v tzv. ozvučných dutinách (dutina ústní, nosní..), pomocí zubů, jazyka..

výška hlasu: zavisí na šířce hlasové štěrbiny, velikost hrtanu, délcea napětí vazů, rychlost proudícího vzduchu..

barva hlasu - rezonance ve vedlejších dutinách nosních a lebečních kostech

artikulovaná řeč: uplatnění jazyka, zubů, patra, rtů..

 

 Průdušnice (Trachea)

- asi 12 cm dlouhá nepárová trubice

- uložena před jícnem

- stěny tvořeny chrupavkami (15-20 podkovovitých chrupavek) spojenými na zadní straně vazivem a hladkou svalovinou → tím se může upravovat její délka, nejsou uzavřeny, otevírají se směrem k páteři

- kryty sliznicí s řasinkovým epitelem a s velkým množstvím hlenových žlázek

- rozděluje se na 2 průdušky - pravou a levou

 

Průdušky (Bronchi)

- chrupavčité - sliznice s řasinkovým epitelem :řasinky se neustále pohybují, posouvají hlen nahoru (aby se do plic nedostávali žádné choroboplodné zárodky, a aby se kdyžtak dostali tímto mechanismem ven)

- vstupují do plic a větví se na průdušinky (Bronchioly) ústí do plicních váčků - alveoly pulmonales 300 - 400 mil. - cca 80 m2

Průduškové astma - křečovité stahy hladkých svalů průdušek a průdušinek provázené tvorbou hlenu

PLÍCE (PULMO)   

- párový orgán: pravá plíce - 3 laloky

levá plíce - 2 laloky

- v dutině hrudní, vazivovou mezihrudní přepážkou (mediastinum) odděleny na pravou a levou

- vychlípením přední částí trávicí trubice

- kuželov. tvar, pružné

- dělí se na segmenty (L10, P10), mají vlastní průdušku a cévu

- na povrchu - jemná blána - poplicnice (pleura pulmonalis) - srůstá s plicním vazivem, ochranná fce

- v místě kde do plic vstupují velké cévy a průdušky (plicní branka) se poplicnice mění na pohrudnici

- na vnitřní straně hrudníku - pohrudnice (pleura parietalis) - vyzivová blána vystýlající dutinu hrudní

- mezi pohrudnicí a poplicnicí - pohrudniční štěrbina - vyplněna tekutinou - je zde podtlak, usnadnění pohybů při dýchání

- při poranění pohrudniční štěrbiny - vzduch vnikne dovnitř, plíce se smrští - pneumotorax

- mezihrudí: prostor, kde jsou uloženy orgány- aorta, jícen, brzlík a srdce

- v mládí červené, ve stáří šedé

Vnitřní stavba plic:

- průdušky se po vstupu do plic větví, zmenšují svůj průměr → bronchální strom:

→ průdušinky (bronchioli) - průměr 1mm, nemají chrupavčitou výztuž →alveolární chodbičky →plicní váček →plicní sklípky = alveoly

- tkáň složena z průdušek a plicních váčků - prostoupena nervy a cévami

- plicní váčky - plicní sklípky (alveoly) - stěna sklípků - jednovrstevný epitel

- ve stěně plicních sklípků - výměna dýchacích plynů - proto jsou obklopeny hustou sítí vlásečnic - difůze dýchacích plynů přes stěnu plicních sklípků a stěnu kapilár

vnitřek pl.sklípků: buňky - pohlcují prach, bakterie, jiné odumřelé b. ...

:je pokryt voskovitou látkou - snižuje povrchové napětí v plicích

: jednovrstevný respirační epitel

PLICNÍ VENTILACE

- výměna dýchacích plynů mezi krví a vnějším prostředím - výměna alveorálního vzduchu

- proces, kdy se vzduch pohybuje z plic a do plic na základě změn tlaku v plicích = dýchací pohyby: umožňují dýchací svaly, pružnost hrudníku a plic

dých. svaly (bránice + mezižeberní svaly): při nádechu - tlak ↓ , bránice klesá, hrudní dutina se rozšiřuje; při výdechu - tlak ↑ , bránice se vrací zpátky, hrudní dutina taky

-  závisí na objemu vdechovaného vzduchu a na frekvenci dechu

-  vdechovaný vzduch: 21 % O2, 78 % N2, 0,03 % CO2

vydechovaný vzduch: 16 % O2, 79 % N2, 4 % CO2

 

VDECH = inspirace - aktivní děj

- objem hrudní dutiny se zvětšuje díky stahům bránice a mezižeberních svalů

- bránice : pohybuje se směrem dolů, splošťuje se - vyklenutí stěny břišní

- současně stah zevních mezižeberních svalů - zvětšují hrudník nahoru a dopředu, vastoupení žeber, zvětší se objem hrudníku

- pohyby bránice a hrudníku - pasivně následuje pružná plicní tkáň - vzduch se nasává do plic (díky tlaku v pohrudniční štěrbině)

 

VÝDECH = expirace - pasivní děj

- relaxace svalů

- bránice jde nahoru, meziž.svaly- pokles žeber, zmenší se objem hrudníku...

- při silném výdechu - spolupracují břišní svaly, vnitřní mezižeberní svaly

ventilace plic :

- sleduje se f: - v klidu 14 - 18 dechů za min; v běhu až 60 dechů za min - horní hranice

- sleduje se V: v klidu 500 ml jedním dechem, za min. 7 - 9 l

- vitální kapacita plic se měří spirometrem

 

POJMY

žeberní dýchání - převládá činnost žeber

brániční (břišní) dýchání - činnost bránice - lepší, na dýchání by se mělo podílet větším dílem

dechový objem - množství vzduchu, které člověk vydechne jednim dechem - 500 ml v klidu, 1-2 l při námaze

frekvence dýchání - 14 - 18 vdechů/min (max. 60 vdechů/min)

vitální kapacita plic - maximální množství vzduchu - maximální výdech po maximálním vdechu, orientační ukazatel výkonnosti plic

- využíváme asi 50 %

mrtvý prostor - vzduch nevyužitý v dýchacích cestách - 150 ml

inspirační rezervní objem - množství vzduchu, které je možné ještě nadechnout po normálním vdechu : 2-2,5 l

expirační rezervní objem - -----------, 1-1,5 l

minutová ventilace - součet dechových objemů při klidném dýchání za 1min, 8l vzduchu v klidu, 80l při námaze

 

KYSLÍKOVÝ DLUH

- při námaze nestačí množství kyslíku - E se získává štěpením glykogenu anaerobní glykolýzou na kyselinu mléčnou

- potřeba později kyslík doplnit - do hemoglobinu červených krvinek

- kyslík spotřebovaný v důsledku zvýšené teploty - k oxidaci kyseliny mléčné vytvořené při námaze

PRINCIP PŘENOSU DÝCHACÍCH PLYNŮ:

 - přenos CO2 a O2 mezi plícemi a krví, krví a tkáněmi je sprostředkováván na základě rozdílu parciálních tlaků

- dýchací plyny se pohybují z míst s vyšším tkakem do míst z nižším

O2 : má nejvyšší p.tlak v plicích - pl.sklípcích a nejnižší ve tkáních

CO2 : nejvyšší p.tlak ve tkáních, nejnižší v plicích

ŘÍZENÍ DÝCHACÍCH POHYBŮ:

Nervově: - dýchací centrum v prodloužené míše - retikulární formace (vznikají zde rytmické vzruchy) - míšními nervy (autonomními nervy) vedeny vzruchy k dýchacím svalům

- koncový a střední mozek : vůlí lze regulovat frekvenci a hloubku dýchání

Látkově: - činnost centra ovlivněna chemickými podměty ( zvýšená koncentrace -CO2, změna pH) - chemoreceptory umístěny v aortě a krkavicích

- zvýšení parciálního tlaku CO2 ( způsobuje útlum a zástavu dechu)- stimulace receptorů - signály aktivují dýchací centrum - zvýšení plicní ventilace - hodnoty CO2 se vrátí k normě (oxid se odstraní, krev se doplní kyslíkem) a naopak

 

Při bolesti, emocích, horečce - činnost dýchací soustavy ovlivněna mozkovou kůrou a podkorovými oblastmi

 

volní dýchání - vědomé ovlivňování dýchacího centra

- při zadržení dechu - prudce stoupne obsah CO2 v krvi - stimuluje dýchací centrum, které potlačí volní regulace dýchání - nelze se zadusit pouhou zástavou dechu

 

NERESPIRAČNÍ FUNKCE DÝCHACÍ SOUSTAVY

 

1. brání vstupu cizorodých látek a patogenů

- epitel dýchacích cest vylučuje hlen - zachycují se mikroorganismy - řasinky epitelu hlen posouvají až do hltanu - zde polknuty (brání SO2, nikotin, dehet z cigaret - hromadí se v plicích - náchylnější k infekci)

2. tvorba hlasu

- podílí se hrtanové svaly pohybující chrupavkami - mění se napětí hlasivkových vazů a tvar štěrbiny

- na řeči se podílí mluvidla: měkké patro, dásně, jazyk, zuby, rty

3. ohřívání a zvlhčování vzduchu před vstupem do plic

- ohřívání - kontakt s hustě prokrvenou sliznicí v horní části dýchacích cest

- zvlhčování - voda se odpařuje z hlenu - ochrana před vysoušením plicní tkáně

 

PŘENOS KYSLÍKU A OXIDU UHLIČITÉHO

 

Přenos kyslíku v krvi

ve dvou formách:

1. rozpuštěný v plazmě - málo (3 ml / l krve)

2. vázaný na hemoglobin v červených krvinkách - 98 % (197 ml / l krve)

 

Stavba hemoglobinu

a/ bílkovinná část - globin

b/ nebílkovinný pigment - HEM - obsahuje Fe2+ - váže se kyslík

 

- 1 molekula hemoglobinu - 4 hemové skupiny -každá z nich obsahuje Fe2+,

4 polypeptidové (bílkovinné) řetězce

 

Vazba s kyslíkem

- 1 molekula hemoglobinu - 4 molekuly kyslíku

- Hb + 4 O2 Ⴎ Hb (O2)4

- oxidační číslo Fe2+ se nemění - OXYGENACE

- hemoglobin s navázaným kyslíkem - OXYHEMOGLOBIN -jasně červená barva - po uvolnění -REDUKOVANÝ HEMOGLOBIN - tmavě modrý

- Pozn. v klidu v tepnách - 97 % hemoglobinu nasyceno

v žilách - 75 % nasyceno - pouze 23 % oxyhemoglobinu

předává kyslík tkáním

Přenos CO2 krví

3 formy:

1. rozpuštěný v plazmě

2. ve formě HCO3-

3. vázaný na hemoglobin

 

ad 1/ v malém množství - 8 %, nezůstává v molekulární podobě - přeměňuje se na

HCO3-

ad 2/ z HCO3- se v plicích změní zpět na CO2 - 67 %

CO2 + H2O (plazma) H2CO3 HCO3- + H+

ad 3/ váže se na hemoglobin v kapilárách a v plicích se zase uvolňuje - hemoglobin

může opět vázat O2

- 25 %

- hemoglobin s navázaným CO2 : KARBAMINOHEMOGLOBIN, při oxygenaci se z něj CO2 uvolňuje

- vazby mezi hemoglobinem a O2 nebo CO2 jsou slabé = snadno odštěpitelné : kyslík se v tkáních uvolňuje a může se ihned vázat oxid uhličitý

Vazba s CO

- váže se snadno, pevně, znemožňuje navázání kyslíku

- afinita CO k hemoglobinu - 200 - 300x větší než afinita ke kyslíku

- hemoglobin s CO - KARBOXYHEMOGLOBIN

- vazba je reverzibilní - proces je pomalý

 

Reakce s dusičnany, dusitany

- dochází k oxidaci Fe2+ na Fe3+ - hemoglobin nedokáže přenášet kyslík = METHEMOGLOBIN

 

ONEMOCNĚNÍ DÝCHACÍ SOUSTAVY

 

CHŘIPKA

- horečnaté onemocnění virového původu

- příznaky: rýma, bolest v krku, kašel, bolest kloubů, svalů a hlavy

 

PNEUMONIE (ZÁPAL PLIC)

- příčina: viry, bakterie nebo mykoplazmata

- plícní sklípky jsou zaplněny vodou a hlenem - ztíženo dýchání

- starší lidé, tělesně slabí, postižení - příčina smrti

 

TUBERKULÓZA (TBC)

-  vyvolána bakteriemi - Mycobakterium tuberculosis

-  bakterie se usazují v plících, zjizvují tkáň, rozšiřují se do jiných orgánů

-  v některých případech se může plicní tkáň potrhat

 

OBRANNÉ DÝCHACÍ REFLEXY

- ochrana před pevnými částečkami, nadměrným množstvím hlenu, dráždivými a čpavými látkami

- kýchnutí - drážděním sliznice nosní

- kašel - podráždění sliznice hrtanu, průdušnice, průdušek

 

PORUCHY OVLIVŇUJÍCÍ PLICNÍ FUNKCE

 

Ucpání dýchacích cest

- nemocní s chronickou bronchitidou

- vdechováním prachových částic - ztlušťování stěn dýchacích cest - zmenšení vnitřního průsvitu

 

Astma

- stěny bronchiolů se stahují - zužují se

- onemocnění doprovázeno otoky, ztlušťování stěn dýchacích cest a zvýšenou produkcí hlenu

= záchvatovitá choroba většinou spojená s alergiemi

-  léky - roztahují bronchioly, čistí dýchací cesty

 

Kouření

- škodí dýchací soustavě, žaludku, srdci a močovému měchýři

- příčina bronchitidy, plicní rakoviny a kardiovaskulárních chorob

 



Wyszukiwarka

Podobne podstrony:
41.dchacsoustavalovka, Biologia Geografia
Mutace, Biologia Geografia
Vzjemn vztahy mezi organismy, Biologia Geografia
doplnnbakteri+sinice, Biologia Geografia
KOSTRA(1), Biologia Geografia
lovk a jeho zdrav, Biologia Geografia
42.Vyluovacsoustava, Biologia Geografia
52.genetika, Biologia Geografia
48.nervovasoustava, Biologia Geografia
57.puvodcloveka na Zemi, Biologia Geografia
40.Svalovasoustava, Biologia Geografia
56.Aplikacegenetiky, Biologia Geografia
OPRN SOUSTAVA, Biologia Geografia
38.bi, Biologia Geografia
52.Genetikabunky, Biologia Geografia
51.Pohlavnsoustava, Biologia Geografia
EKOSLOVNIK, Biologia Geografia
28. Vzdusnicovci - system, Biologia Geografia
39.kosternsoustavalovka, Biologia Geografia

więcej podobnych podstron