38. Fylogeneze orgánových soustav
Tělní pokryv
Bezobratlí
-pochází z ektodermu, pokožka je jednovrstevná
-na povrchu se mohou vytvářet:
u členovců kutikula
-z chitinu, vícevrstevná
-soubor celé kutikuly tvoří štít = carapax
-rozkládá se na destičky = sklerity (tergit, sternit, pneurit)
-dovoluje růst ve skocích
-upínají se na ní svaly, svléká se hormonálně (ekdyzon - pro; juvenilní horm - proti)
u hmyzu křídla
-svrchní starna vzniká z tergitu, spodní z pneuritu
-protkané cévami, nervy, tracheemi
Měkkýši
-pokožka vytváří schránku (ulita, lastura)
-tvoří speciální část pokožky = plášť
-třívrstevná:
periostrakum (z konchiolinu)
ostrakum (z konchiolinu a CaCO3 ve formě aragonitu)
hypostrakum (z aragonitu)
Žahavci
-pokožka obsahuje žahavé bky, mají i svalová vlákna, pomocí nichž se pohybují
Ploštěnci
-na jednovrstevné pokožce jsou brvy pro lepší pohyb
-pokožka obsahuje četné žlázy, které vytváří sliz, pro ochranu
Hlísti
-na povrchu kutikula
-pokožka vytváří kožně-svalový vak
Obratlovci
-mnohovrstevná pokožka
-bky pokožky se neustále dělí a doplňují zrohovatělé bky
-vodní živočichy proti maceraci chrání množství slizových žláz
-u paryb to jsou šupiny, nebo jejich část (šupiny u ryb pocházejí ze škáry)
-u plazů, ptáků a savců → peří, srst, chlupy, kopyta, rohy (trvalé, nevětví se)
(parohy = kost; roh nosorožce = shluk keratinových vláken)
-u člověka z ektodermu např sklovina našich zubů, začátek (stomoderm) a konec (ektoderm) trávicí soust
Nervová soustava
Žahavci
-1. náznaky nerv soust
-nerv soust je rozptýlená (difůzní)
-nejsou ganglia, jsou pospojované nervové bky
Ploštěnci
-cefalizace = koncentrace v hlavové části
-začínají se pohybovat → vznik receptorů
Členovci, kroužkovci
-žebříčková nerv soust = ganglia v hlavové části, do těla jdou pruhy (v každém tělním článku je po páru ganglií, spojených příčnými přepážkami = komisury)
-na břišní části těla
Polostrunatci a strunatci
-vznikají 2 váčky:
přední → přeměněn na koncový mozek (bazální ganglia, kůra) a mezimozek (vegetativní fce, spojen s hypofýzou)
zadní → střední mozek (info z čidel), mozeček (ptáci a savci) a prodloužená mícha (reflexy)
Savci
-12 párů hlavových nervů
Receptory
-původní jsou dotykové a chemoreceptory (u hmyzu senzily)
chuť
-jazyk (chuťový orgán) u obratlovců
-paryby a ryby mají dutinku rozdělenou přepážkou, volně protéká voda, není spojena s ústní dutinou
-obojživelníci mají primární patro, ústní dutina je ohraničena klenbou mozkovny
-plazi mají sekundární patro a choany (vnitřní nozrdy)
čich
-už od kruhoústích
-u plazů = Jakobsonův orgán → jazykem zjišťují chem složení
zrak
-již od rhopálií, žahavců, medůz
-vznik: fotoreceptory v pokožce se začaly shlukovat → ploché oko → pohárkové oko → komorové oko = uzavřené, nejdokonalejší, u hlavonožců až 40cm
-bezobratlí (členovci, korýši, hmyz) mají oči složené z ommatidií (rohovka, kuželík, pigmentové bky, bky sítnice → vytváří rabdon = světločivná tyčinka
-složené oči jsou dvojího druhu:
superpiziční - světelné paprsky se mohou slučovat do jedné části, méně ostré, dobré vidění za zhoršených podmínek
apoziční - jednotlivá ommatidia jsou oddělené pigmentovými bkami, mozaikové vidění (dobré určení pohybu, špatná ostrost)
sluch
-bezobratlí mají tympanální orgán (např kobylky na holeni) = 2 membrány
-u obratlovců vzniklo vnitřní ucho (utrikulus - vejčitý, sakulus - vejčitý váček, 3 polokružné kanálky = statokinetické čidlo)
-u ptáků vyrůstá lagena (vlastní sluchový orgán), u člověka přeměněn na hlemýždě
-kromě savců 1 sluchová kůstka kolumela
Trávicí soustava
-žahavci a ploštěnci mají podobu láčky → je uzavřená (přijímací a vyvrhovací otvor)
-u ptáků jsou 2 druhy žaludku (svalnatý, žlaznatý)
-k rozmn+lňování potravy obratlovci používají zuby a plazi a ptáci polykají kamínky
2