23. HLÍSTI A PŘÍBUZNÉ KMENY
kmen: MECHOVNATCI (Entoprocta)
drobní, kolem 0,5 cm, převážně mořští živoč.(Mechovnatka ostnitá), i sladkovodní (M. jemná)
prostor mezi pokožkou a střevem mají vyplněný řídkým mezenchymatickým vazivem, mezi jehož buňkami je rosolovitá hmota
přechod mezi schizocoelní a pseudocoelní organizací tělní dutiny
larvy mechovnatců jsou obrvené a pohyblivé
přisedají a mění se v dospělce
tělo dospělců má podobu kalicha se stopkou
kalich těla nese věnec chapadel s obrvenou pokožkou
TS: trávicí trubice je průchodná a má tvar „U“, kolem ústního otvoru je věnec chapadel, který přihání potravu
ústa, řiť i vývody pohlavní soustavy ústí uvnitř věnce chapadel
NS: tvořena jednou zauzlinou
VS: pár protonefrídií
RS: nepohlavní → pučením → mohou vytvářet kolonie
pohlavní (hermafrodite, gonochoriste)
vývoj nepřímí → larvy jsou obrvené a pohyblivé
živí se mikroorganismy a detritem
kmen: HLÍSTI (Nemathelminthes)
velká skupina živoč., která je představována několika typy s různými variantami staveb. plánu těla
níže uvedené třídy můžeme považovat i za samostatné kmeny
některé druhy žijí volně ve vodě i půdě, jiné cizopasí u rostlin i u živočichů
většina má oblé červovité tělo; nečlánkované, protáhlé válcovité, k oběma koncům se zužující
jsou bilaterálně souměrní; dorůstají délky od 1 mm až 7m
na rozdíl od ploštěnců a pásnic vzniká v průběhu vývinu u hlístů mezi ektodermem a entodermem nepravá druhotná tělní dutina, pseudocoel, vyplněná tekutinou
mezenchymat. vazivo je redukované a vyplňuje částečně tento prostor jen u zástupců někt. skupin
v pseudocoelu leží volně vnitřní orgány
kožně svalový vak je tvořený jednovrstevnou pokožkou, na kterou se upíná hladká svalovina, a je napínán tekutinou pseudocoelu
pohyb umožňuje vzájemné působení stahů svalstva a tlak tekutiny
povrch těla je kryt silnou kutikulou, kterou vylučuje jejich jednovrstevná pokožka, mívá u některých druhů podobu pancířů (kutikula)
NS: centrem NS je párové mozkové ganglium; z něho vybíhá u některých skupin (např. hlístic) prstenec kolem trávicí trubice a do těla nervové pruhy uložené ve vnitřních podélných lištách tvořených epitelem pokožky
TS: trávicí trubice je přímá, zakončená řitním otvorem
VS: vyluč. a osmoregulačními orgány jsou protonefrídie, nebo také zvláštní vylučovací žlázy
CS: není vyvinuta
DS: dýchají celým povrchem těla, endoparazitické druhy žijí anaerobně
RS: většinou gonochoristé, u mnohých druhů lze rozlišit samce od samic, rozmnožují se pohlavně, vývin je u většiny zástupců nepřímí, přes larvu (hlístice)
třída: Vířníci (Rotatoria)
nejmenší mnohobuněční živ. (0,2 - 1 mm) s orgánovými soustavami
u řady druhů byl zjištěn stálý počet tělních buněk
žijí převážně ve sladkých vodách, kde tvoří součást zooplanktonu, popř. žijí přisedle
mají jeden nebo dva kruhy vířivých brv v blízkosti úst, miniaturizovanou NS a orgány
na jejich těle se dá rozlišit hlavová část (se smyslovými tykadly, pohárovýma očima a dvěma věnci brv - horní trochus umožňuje pohyb, dolní cingulum přihání potravu), rozšířená tělová část
tělo je zakončeno nohou s příchytnou lepovou žlázou
mají kloaku
jejich kutikula vytváří u některých druhů pancířky
mohou se rozmnožovat partenogeneticky (vyskytují se totiž pouze samičky, z nichž bez účasti samečků se líhnou opět samičky)
anabióza = při vyschnutí stanoviště omezují některé druhy své životní projevy na nejnižší možnou míru, upadají do anabiózy
v tomto stavu mohou přežívat i několik let a mohou se prostřednictvím větru i jinými způsoby šířit
proto se často objevují i v nálevech vedle jednobuněčných nálevníků, se kterými jsou velikostně srovnatelní
Krunýřenka obecná - vodní nádrže
třída: Břichobrvky (Gastrotricha)
mikroskopičtí vodní živočichové
na břišní ploše těla mají dva podélné pásy brv
můžeme je nalézt např. na dně lesních kaluží
třída: Rypečky (Kinorhyncha)
nejvýše 1 mm dlouhé
kolem úst mají věnec ostnitých dlouhých kutikulárních výběžků
kutikula jejich těla je rozčleněna na několik příčných pásů
žijí mezi zrnky písku na dně moří
vířníci, břichobrvky a rypečky se živí drobnými živočichy, řasami i detritem
třída: Hlístice (Nematoda)
nejpočetnější třída hlístů
zahrnují živočichy typicky červovitého vzhledu, kteří v průběhu vývoje několikrát svlékají kutikulu
cizopasníci, endoparaziti→ parazitují v různých org. zooendop. - rozrušují tkáň hostitele, fytoendop. - vysunutý kutikulární bodec
charakteristické znaky:
kožněsvalový vak obsahuje jen podélnou svalovinu
NS má až 8 podélných pruhů probíhajících těsně pod pokožkou
vylučovací orgány mají vzhled párových podélně uložených trubic
samci jsou většinou menší než samice
ústa vybavena kutikulárními zuby → narušují tkáň hostitele, za ústním otvorem mají pístovitý hltan → nasávání živin
jednobuněčné vylučovací trubice vylučují škodlivé látky
jednovrstevná pokožka vytváří syncytium, vylučující na povrch těla kutikulu
NS: gangliová, objícnový nervový prstenec, nerv. provazce
TS: průchodná, trubicovitá, kloaka
DS a CS: chybí
VS: protonefrídie
RS: gonochoristé, pohlavní dimorfismus, samci nepárové varle, při vyústění pohl. ústrojí mají dvě štětinky (spikuly), které slouží k rozevírání pohl. otvoru samičky
samičky mají párové pohl. org.
vývoj je nepřímý, přes larvu, vajíčka jsou dosti odolná proti nepříznivým podmínkám
řád: háďátka (Rhabditoidea)
drobní až mikroskopičtí hlísti, volně žijící
součástí půdní zvířeny, edafonu, a podílejí se na půdotvorných dějích
některé druhy cizopasí na rostlinách (většinou parazité na hospodář. rostl.)
Háďátko řepné (Heterodera schachtii)
parazituje v koříncích bulv řepy
ztěžuje tak příjem živin z půdy
napadená řepa vytváří další a další kořenové vlášení
larvy vnikají aktivně do kořenů řepy → řepa uhyne → larva se opouzdří
Háďátko pšeničné(Anguina tritici)
parazituje v paždí listů a v klasech pšenice
vyžírá obilky, které zduřují v novotvary nazývané hálky
Háďátko zhoubné
stejně jako vířníci mohou přežívat nepříznivá období ve stavu anabiózy
řád: Háďata
parazité živočichů
Hádě ropuší
Hádě střevní
parazituje ve střevech, může i u člověka, nepřímý vývoj
Měchovec žilní
parz. ve střevech → chudokrevnost, dostávají se do plic → ústa - hlen → spolknut → střeva
Plicnivka prasečí - mezihostitelem je žížala
řád: Strunice (Mermitroidea)
larvy strunic parazitují v tělní dutině larev hmyzu
využívány v „biologickém boji“ proti tzv. hmyzím škůdcům
řád: Škrkavky (Škrkavice; Ascaroidea)
cizopasí ve střevě obratlovců
Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)
známý parazit dětí
cizopasí ve střevě člověka, klinickým příznakem je nemoc ascaridóza (nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, může nastat i ochrnutí končetin)
samice kladou vajíčka ve střevě a ta odcházejí z těla ven spolu s výkaly
v kyslíkatém prostředí mimo tělo hostitele se začnou rýhovat a pokud se dostanou do žaludku hostitele vyvinou se v nich mikroskopické larvy
vajíčka jsou velmi odolná a zůstávají nákazyschopná po dlouhou dobu
do těla člověka se dostávají při jídle ústy, většinou se špatně omytou zeleninou hnojenou přírodními hnojivy
z vajíček vylíhlé larvy pronikají stěnou tenkého střeva do krevního oběhu, povyrůstají v játrech, s krví se dostávají přes srdce do plic a opět povyrostou
odtud jsou spolu s hlenem vykašlávány a znovu polykány
ve střevě dospívají a rozmnožují se
Škrkavka prasečí
Roup dětský (Enterobius vermicularis)
žije v tenkém střevě hl. u dětí (pijí hodně mléka), způsobuje oxyriuózu (podráždění, vyčerpání, svědění, kopřivky), samičky kladou v noci vajíčka do záhybů kůže v okolí řitního otvoru (jedna může naklást až 10 000 ks)
vajíčka jsou mikroskopická a může je obsahovat i poletující prach
člověk se většinou nakazí polknutím nebo vdechnutím, nemigruje tkáněmi
řád: Vlasovci (= Spiruidi; Filarioidea)
nebezpečný parazité obratlovců, včetně člověka, mezihostitelem bývají členovci (krev sající hmyz)
Vlasovec mízní
ucpává mízní cévy hostitele, městnající se lymfa způsobuje zbytnění postižených částí těla, provázené horečkami → elefantiáza (sloní nemoc)
Vlasovec oční - způsobuje oční záněty a nádory kůže
Vlasovec medínský
pod kůží člověka, samice v kontaktu s vodním prostředím začne produkovat larvy, kterými se živí korýši (buchanky)
řád: Nitkovci (Trichiuroidea)
Tenkohlavec lidský - parazituje v tlustém střevě člověka, nemigruje
Svalovec stočený (Trichinella spiralis)
vyskytuje se i na našem území
parazituje u prasat, šelem i u člověka
dospělci žijí v tenkém střevě
larvy pronikají do svalů a tam se živí svalovými vlákny, později se spirálně stáčejí a zapouzdřují se
způsobuje trichinelózu → dvě fáze:
a) střevní - horečky, bolesti břicha, zvracení, velká žízeň, otoky
b)svalová - řezavé bolesti svalstva
člověk se může nakazit nedostatečně tepelně upraveným masem
kmen: VRTĚJŠI (Acanthocephala)
pseudocoelní živočichové červovitého tvaru těla, jehož přední část tvoří vychlípitelný chobotek s kutikulárními háčky, těmi se zavrtávají do střevní stěny svého hostitele (ptáci, savci)
nemají střevo
živiny přijímají celým povrchem těla
gonochoristé, rozmnož. ve střevech, vajíčka opouštějí svého hostitele s výkaly
mezihostitelem jsou různí bezobratlí živočichové
Vrtejš veliký (Macracanthorhynchus hirudinaceus)
žije nejčastěji ve střevech prasete, ale může být i u člověka
Vrtejš kachní - dva mezihostitele (drobní korýši a ryba)
kmen: HLAVATCI (Priapulidea)
relativně malí (do 20 cm) červovití pseudocoelní živočichové
žijí v bahnitých dnech chladných moří a písčitých dnech moří tropických oblastí
dospělci jsou draví, živí se drobnými bezobratlými živočichy
své české jméno dostali podle toho, že přední část jejich těla tvoří ztlustlý bambulovitý rypec s kutikulárními háčky, který připomíná „hlavu“ živočicha
ústní dutina je rovněž vystlána kutikulárními háčky
malý kmen, zahrnuje pouze několik druhů
Hlavatec žaludovitý - v polárních mořích
4