sejmout0010

ustavnich zakonu a zakonu zvefejńuji zejmena jeśte nanzeni vlady, vyhlaśky ministerstev a nektere dalśi pravni akty. Vyznamne mezinarodni smlouvy jsou u nśs zvefejftovany od roku 2000 ve Sbirce mezinarodmch smluv, do końce roku 1999 slouźila i k jejich publikaci Sbirka zakonu. Dalśi yyznamnou sblrkou pravnich aktu je IJfedm vćstnik Evropske unie (Official Journal of the European Union), ktery vydava Urad pro ufedni tisky Evropskych spolećenstvi se sidłem v Lucemburku, a jenź obsahuje prśvni akty prava Evropskć unie. Zverejnovani pravnich pfedpisu kraju a obci budę probirano podrobnćji pfi vyuce spravniho prava.

V Ćeskć republice je nejduleżitćjśi sbirkou pravnich predpisu Sbirka zakonu. Sbirka zśkonu je sbirkou oficialni, coż znamena, źe pravni pfedpisy plati tak (v takovć podobć), jak były vteto sbirce vyhlśseny. Sbirka zakonu vychśzi podle potfeby vtzv. castkśch. Sbirku zakonu vyddva a jeji tisk a distribuci zajiŚfuje Ministerstvo vnitra Ćeskć republiky. Jednotlive ćastky Sbirky zakonu jsou zverejńovany na intemetovych strankach ministerstva vnitra. Vedle toho je dostupnost teto sbirky zajistćna i tak, że nap?, obce a kraje jsou povinny v pracovnich dnech umoźnit każdemu nahliżeni do uvedene sbirky. Protoże se vśak pravni pfedpisy zverejnovane ve Sbirce zakonu ćasto meni a v uvedene sbirce spiśe jen vyjimecnć najdeme aktualni (uplnć znćni pravmho pfedpisu), k jehoż zmene doślo - ćasteji je zvefejnćna jen novela (novela - obecne oznaćeni zmćny pravniho pfedpisu) obsahujici ustanoveni, ktera ćśst pravniho pfedpisu se ruśi a ćim se nahrazuje, poużivd se Sbirka zakonu vpraxi jen vomezene mife. Castćjśi je pouźivani nejruznćjśich publikaci, ktere ćtenari zprostfedkuji aktualni zneni pravniho pfedpisu — tj. podobu, vniź pravni pfedpis plati po novele. Podobnou ulohu mohou plnit i nekterć poćitaćove programy.

Pravni pfedpisy zvefejńovane ve Sbirce zśkonu nabyvaji platnosti (tj. stdvaji se soućasti pravniho fadu a mohou pak byt zmenćny nebo zruśeny jen pfedepsanym zpusobem) dnem vyhlaśeni vteto sbirce, coż je den rozesłani pfisluśne ćastky uvedeny v jejim zahlavi. Datum ućinnosti pravniho pfedpisu (tj. datum, od kdy je pravni pfedpis zdvazny) stanovi nejćastćji pravni pfedpis samotny. Pfitom plati, że pravni pfedpis muźe nabyt ućinnosti nejdfive dnem vyhlaseni. Jestliźe datum ućinnosti nem vyslovnć stanoveno v nove vydavanem pravnim pfedpise, plati obecne zakonne pravidlo, źe takovy pravm pfedpis nabyva ućinnosti patnactym dnem po vyhlaśeni ve Sbirce zakonu.

Podobnou strukturu pramenu prava jako Ćeska republika maji i dalśi staty należejici do tzv. kontinentalniho pravniho systemu (napf. Rakousko, Francie aj.). V zemich tzv. angloamerickeho pravniho systemu (napf. v USA, Velke Britanii, Australii aj.) jsou vyznamnym pramenem prava take nćktera soudni rozhodnuti (tzv. precedenty), jeż jsou pak zavazna pro rozhodovani podobnych pfipadu v budoucnu. Dalśimi prameny prava jsou v nćkterych zemich take pravm obyćeje a nćktera dila prśvm vćdy.

Problematiku, kterd była vyśe jen velmi strućnć nastinćna, je możne podrobnćji studovat napf. v knize Knapp Viktor: Teorie prava, 1. vydam. Praha, C. H. Beck 1995 a dalśich ućebnicich pravni teorie a nćkterych pravnich pfedpisech jako jsou napf. ustavni zakon ć. 1/1993 Sb., Ustava Ćeske republiky, ve znćni pozdćjśich pfedpisu, zśkon ć. 309/1999 Sb., o Sbirce zśkonu a Sbirce mezinarodnich smluv, ve znćni pozdćjśich pfedpisu, a nektere dalśi.

Sbirka

zakonu

Platnost a ućinnost prśvnich pfedpisu

Prameny próva v dalśich statech

11