sejmout0008

J3EP-

..

Jfapc

MB r

ie

absażeny take v narizeni a ve yyhlaskach obci a v nekterych dalśich prśvnich aktech.

Społećnym znakem techto pravmch norem vydavanych nestatmmi subjekty je mj. skutećnost, źe stat tato pravidla jako prśvm normy uznśvś, zejmena tim, źe stanovi ponidla pro jejich vydśvśni a spolupusobf pri jejich vynuceni, jestliźe nedojede ł jejich dobrovolnćmu spinem.

Obecna zavaznost je dalsi typickou vlastnosti pravmch norem. Znamena to, źe Pr&vni pnym norma je zśvaznń pro obecnS vymezeny okruh subjektu. Tim se liSi napr. od ^normy -powideł, ktera jsou napi. obsaźena ve smlouvach (obvykleho druhu), a jeź zavazuji "^vaznost potrze urćite konkretni subjekty - strany, ktere smlouvu uzavfely. Zcela vyjimećne aasmji ovśem i prśvni normy, ktere nejsou obecni zavaznć, ale tykaj i se pouze rrćnebo konkretniho pffpadu. Jejich existence je ovśem zhlediska zachovani prr.T^ch jistot v modemfm, demokratickem a prśvmm stśtS (k tćmto pojmum viz 2Ł± \yklad) spiśe neźśdouci. Take możno zmrnit situaci, kdy jsou obecnć zśvazna pnńdla obsaźena ve smlouvach -jde o tzv. normativm smlouvy, kterć se vyskytuji xaęf v pracoMiim nebo vmezinarodmm pravu. Pravidla obsaźena vnormativnich mśoavach tak zavazuji i jine subjekty neż ty, ktere smlouvu uzavfely.

Tyzuńtelnost je dalśim typickym znakem pravmch norem, ktery vśak take rókteró panu nonny postradaj!. Stńt napr. vynucuje spinem urćitych pravidel tim, źe stanovi normy-mrr pro pftpad, źe se n£kdo chovś jinak neż pożadovanym zpusobem. Takovy vynutitelnost pmmę je typicky zejmena pro normy trestniho prdva. Vedle toho mohou prisluśne zrary ve stanovenych pfipadech pristoupit k primemu vynuceni povinnosti napf. pfi wwiTii \ povinnosti vyklidit byt mohou byt v£ci osoby, ktera tuto povinnost mapćrla dobrovolnś, z predmćtneho bytu vyneseny atp. PomSmś propracovany pravidel pro vynucem uloźenych povinnosti ma obcanske pravo procesni, o wtmź ixkie podrobnćji pojednano pozdeji. SamozrejmS v civilizovanem statć je za Ęjpm&kh okolnosti statm nebo jinć donucem krajmm prostredkem, ktery nastupuje ar*. połudj stanovene povinnosti nejsou plneny dobrovolne.

*rm normy jsou vprśvru teorii rozdelovany vruznych klasifikacich do mnoha Pravni |± skupin. Pro bSźnou praxi je vhodne znat deleni pravmch norem na normy ^normy*

BK a normy dispozitivm. Kogentm pravm normy jsou takove pravni normy, ^^en^|^a U se ućastnici pravnfho vztahu upraveneho takovou normou nemohou odchylit fporuśili płatne pravo). Dispozitivm pravni normy jsou pravm normy, ktere ot take zavazne, platf ale pouze tehdy, pokud se ućastmci pravmho vztahu takovou normou nedohodnou jinak. Jinymi slovy rećeno pusobnost Smch pravmch norem pro urćity pripad muzę byt vyloućena dohodou a pravmho vztahu. Kogentm pravm normy pfevaźuji vprśvu vefejnem.

Sm pravm normy jsou pomeme ćaste v pravu soukromem.

rónamne ćleneni pravmch norem, a to podle jejich prńvni sfly, je Mvni od ćleoini pramenu prava podle pravm sfly, o nćmz je pojednano niże -Arno napr. pravm normy obsażene v zakonech maji vyś§i pravni silu, neź ^{pr4vnf stla} my obsażene ve vyhlaśkach ministerstev, a to proto, źe zakony maji v6tSi i xż \yblaśky. Platf duleżita zasada, że pravm predpis (a tedy i pravni że byt zmćnćn nebo zruśen pouze pravnun predpisem (pravnl normou)

»prŚYTu sfly. Prawi normy niżśf pravm sfly by mely byt v souladu nemami vyśśi pravm sfly. Jestliźe tomu tak nem, mśla by byt pravni pawi sfly stanovenym zpusobem zruśena (v urcitych pfipadech napf.

V

: Łsiavnflio soudu Ceske republiky).

9