S5001847

„Poseidónios vśak pravf, że dffve obyvali Hercynsky les Bó]ove..Tato pomerne pozdnf zprava helśnistickeho historika Poseidonia z Apameie, zacho-vanś v sedme knize Strabónovy Geograf i ky, je nejstarśf zpravou, kterś se tyka prfmo uzemf Cech. Zaroven vśak tvorf ćlanek celśho retezu pisemnych zprśv reckych a pozdeji i nmskych his-toriku, dlky kterym se stredoevropske uzemf dostśva od 5. stoletf pr. n. I. do svetla historie. Impulsem, ktery upou-tal pozornost antickych historikó, było predevślm vystoupenf keltskych kmenu, ktere postupne zaćaly zlskavat vladu nad rozsśhlymi oblastmi Evropy.

Hromadne poużlvanl źeieza v obdobf starsi doby żelazne (v tzv. obdobf hal-śtatskem, ktere je pojmenovano podle nalezu na rozsahlem pohrebiśti v Hall-stattu v rakouske Solne komorę) vyvo-lalo podstatne zmeny nejen v cele ekonomice halśtatskych kultur, ale zpOso-bilo i vyrazne zmeny v jejich socialnl strukturę a nadstavbove oblasti. Rozvoj metalurgie u możni I prudke zvysenf vy-roby użitkovych a ozdobnych predmetu, vyvolal rozśirenl obchodu a umożnil hromadenl nadhodnoty. Nasledkem to* ho dochózf k vyrazne diferenciaci spo-lećnosti, kterou nam doklśdó charakter pohfbti a sldliśf. Charakteristickym rysem mladśf fazę halśtatskśho obdobf je vyskyt honosne vybavenych tzv. knf-źeclch pohrbu, ve kterych byli pohrbe-nl pNsluśnlc! vlśdnoucf vrstvy. Moc a bohatstvl vlódcO se odrśżf i v budovśnl opevnónych sidliśf, jejichź strategickś poloha umoźńovala kontrolu komunlka-cf a pflrodnlch zdroju. Pro potfeby vlśdcu dodavś rozvinuty obchod luxus-ni v^robky feckych a etruskych dflen, na dvorech vlńdcu mnohdy pracuj! cizi umfilci. Tlm jsou vytvAfeny pfedpokla-dy vzniku novó kultury, kterś udśvś charakter mladśf doby źeleznś — kultury latśnskó.

Nózev latśnskś kultura vznlkl podle jmóna yyznamnśho naleziśtś v poloze La Tśne, v katastru obce Marin-Epagnler u ustf feky Thielle (Zlhl) z NeuchAtelskóho jezera. Po poklesu vodnl hladiny v roce 1853 a pfi pozdśj-lich yyzkumnych sezónśch zde było należano velkó mnołstvl zbranl, śperkti a nśfadf fednotnóho kuttumlho charakteru. LatśnakA kultura pfedstavuje vy-

• • • historicke

podminky

keltske

civilizace

vrcholem pravekeho vyvoje v Evrope a za svuj vyvoj a uzemnf rozśfrenf vdećf prave historickymi zprśvami do-loźen^m kmenum Keltu.

Za pravlast historicky znśmtfch Keltu je povaźovano uzemf na severozś-padnfm o kraj i alpskśho pohorf (seve-rozśpadnf Śvy carsko, jiźnf Nemecko, vychodnf Francie). Celó tato oblast s hojnym v^skytem mladohalstatskych knfżecfch pohrbó, jejichż centrum se v 5. stoletf pr. n. I. posunuje do stfed-nfho PorynI, se stała vychodiskem kelt-skś lnvaze, jejfź pffćiny nejsou dodnes spoleh!ive vysvetleny (obr. 1). Svou roli zde bezesporu hralo silne sociólnf na-petf, kterś było rubem vysoke źivotnf urovne a neobvyklych moźnostf uzke vlśdnoucf vrstvy, i touha po zfskanf bo-hatstvf feckych a etruskych osad a mest, ze kterych były dovaźeny luxusnf vyrobky. Tak dochśzf poćśtkem 4. stoletf pr. n. I. k invazi Keltu do Itślie, pri ktere był poprve v historii dobyt i fifm. V te dobę postupujf Keltove i jihovychodnfm a vychodnfm smerem. Pomohanfm a udolim Ohre se dosta-vajf do Cech (obr. 2), podel Dunaje pro-nikajf do severozópadnfho Macfarska, odtud pozdeji na Slovensko a na uzemf dneśnfho Rumuńska, Bulharska, Recka a Jugoslavie. Pocatkem sedmdesatych let 3. stoletf pr. n. I. dosóhly keltskś kmeny zapadni ho pobreźf Małe Asie a pozdśji zaloźily ve Frygii a Kappadokii galatske kralovstvf. Na zapade obsadili

2/ Rozłożeni keltskych pohrebiśt' (obdólnfky) a oppid (hvezdlce) na uzeml Cech — J. Filip — Keltov6 ve stredni Evrope, Praha 1956, obr. 18.

75/