31403 skenování0001

1 Srdce a cevy

I Srdce

■    Stena srdce se składa z endokardu, myokardu a epikardu. I Srdce je ulożeno v perikardove dutinć, jejimż zevnim

■    listem je perikard. Srdećni skelet, ktery zcela oddeluje I myokard sini od myokardu komor a tvofi i kostru chlo-

■    pńovych plotónek, je sloźen z velmi husteho fibrózniho

■    vaziva.

K Endokard vystyld srdećni dutiny a pokryva vśechny dal-I si utvary uvnitf srdećnich dutin, papildmi svaly a jejich

■    slasinky i srdećni chlopne. Składa se z endotelu a vrstvy

■    fidkeho kolagenniho vaziva (obr. 1.1). V subendotelo-

■    vem vazivu probihaji nervy a vldkna pfevodniho systemu

■    srdećniho.

I Myokard tvori nejśirśi ćast srdećni stćny. Je vrstvou pfić-I nć pruhovaneho svalu, usporadaneho v anastomozuj i ci

■    tramce, ktere jsou sloźeny z bunćk srdećniho svalu - kar-

■    diomyocytu (obr. 1.2). Kardiomyocyty jsou cylindricke

■    buńky s sikmymi vybćźky. Jejich jadro je uloźeno zpra-

■    vidla uprostfed a aź 25 % jich muże byt dvoujademych. I Bunky jsou mezi sebou propojeny specializovanymi me-

■    zibunććnymi kontakty, ktere se oznaćuji jako i n ter kala r-I ni disky. Jevi se ve svetelnem mikroskopu jako prićnć

■    probihajici schodovitó tmavSi linie (obr. 1.3). Prostory I v trojrozmemć siti svalovych tramcu vyplńuje ridke va-I zivo, v nemż probihaji krevni kapilary koronamiho obehu | opradajici tramce bunćk srdećniho svalu (obr. 1.5).

Excitomotoricky aparat srdećni a prevodni system Hzahmuje dva uzliky (nodus sinuatrialis, nodus atriovent-mricularis), Hisuv svazek a jeho dvć ramćnka a terminalni ■Purkyńova vlakna. Uzliky maj i tenke vazivovć pouzdro, ■składaj i se z menśich kardiomyocytu, neż je myokard pracovni, a gangliovych bunćk autonomniho nervovćho systemu. Specifickou ylastnosti obou uzliku je schopnost generovat automaticky impulsy, a to tak, że sinuatrialni vysila frekvenci kołem 70 impulsu/min, atrioventriku-lami do 40 impulsu/min. Purkynova vlakna jsou spe-ęializovane kardiomyocyty prevodniho systćmu. Jsou dvakrat aź tfikrat vetsi neż pracovni kardiomyocyty, ale myofibril obsahuji mene a jsou soustredeny spisę na pe-I riferii bunky. Svćtld, nebarvlci se centrdlni cytoplazmaje bohata na glykogenova granula a take mitochondrie jsou ■cetnejśi. Purkyńova vldkna tvori i Hisuv svazek a obć I jeho ramenka, ale jejich kardiomyocyty jsou menSi.

DalSimi specializovanymi buńkami myokardu, a to predevsim sińoveho, jsou sekrećni buńky s endokrinni fimkci, ktere tvofi a vylućuji peptidovd granula zndmd jako natriureticky faktor nebo kardiodilatin.

Epikard je sloźen z vrstvy kolagenniho vaziva, prostou-penćho v ryhach a żlabcich lalućky tukovćho vaziva. Na rozdil od subendoteloveho vaziva endokardu v nem na-lezame zvldSte v komorove oblasti vćtveni vćtSich arterii korondmiho obehu. Povrch epikardu pokryva jednovrs-tevny płochy mezotel (obr. 1.4).

Perikard md obdobnou stavbu jako epikard, na vnitfni stranć je pokryt rovneż jednovrstevnym płochym me-zotelem. Pod vystelkou je vrstva kolagenniho vaziva, na rozdil od epikardu hustsiho a bohatśiho na kolagenni vldkna.

Krevnf cevy

Stćna cev je slożena ze tri vrstev: vnitfni (tunica interna -intima), stfednl {tunica media - media) a zevnl {tunica externa — achentitia). Cevy jsou vystlany jednou vrstvou płochych endotelovych bunćk polygondlniho tvaru, ktere jsou protahle ve smćru osy cćvy a nasedaji na bazalni membrdnu. Na stavbć tunica media se podili kolagenni vazivo, bunky hladkćho svalu, elastickd vlakna a elastic-kć membrany. Vzdjemny pomćr jednotlivych slożek za-visi na typu cevy. Na stavbć tunica extema se podili hlav-ne kolagenni vazivo. Na rozhrani tunica externa a tunica media vćtSich cev probihaji arteriae nutriciae, vyżivujici cćvni stenu {vasa vasorum). Na rozhrani tunica interna a tunica media a na rozhrani mezi tunica media a tunica externa mohou byt elasticke lamely nebo fenestrovanć membrdny {membrana elastica interna et extema), coż plati pro arterie svalovćho typu. Cevy rozdelujeme na krevnl a lymfaticke, cevy krevni pak na tepny {arteriae), ktere vedou krev od srdce, a proto se na nć prenaśi tępova vlna, dale pak na żlly {yenae) a vlasećnice - kapilary.

Arterie se vyznaćuji znaćnymi regiondlnimi rozdily ve stavbe stćny. Obecnć se rozliSuji dva zdkladni typy arterii:

1.    arterie elastickeho typu

2.    arterie svaloveho typu