38272 skenování0083

98 Histologicky atlas

tury cytoplazmy rozliśujeme astrocyty fibrilarni a plaz-maticke. Fibrilamich astrocytuje vice v bile hmote CNS a na povrchu mozku, plazmatickć astrocyty prevladaji v śede hmote. Kromę astroglie existuji specializovane buńky makroglie, ktere vystylaji mozkove komory a centralni kandl miśni jako ependym ći tanicyty (obr. 9.9), pituicyty v nervovćm laloku hypofyzy, intersticialni buń-ky v epifyze a Bergmannovy (kandelabrove) bunky v kurę mozećku (obr. 9.8). Na styku s kolagennimi vlakny na povrchu cev a pod pia mater se yybeżky astrocytu na konci rozśiruji v nożky (pedikly) tvofici hranićm mem-brdnu (membrana limitans gliae superficialis).

Bunky oligodendroglie jsou menśi neż astrocyty, maji menć v^bćżku a takć obsah intermediarnich filament cyto-skeletu je niźśi. Oligodendrocyty se podileji na tvorbć myelinove pochvy nervovych vldken v CNS (obr. 9.3).

Bunky mikroglie jsou potencialni makrofagy CNS. Jejich tvar i velikost zavisi na funkćnim stavu. V klidove fazi jsou maić velikosti, maji vretenovity tvar a vybihaji ve dva na konci rozvetvene delśi yybeżky. Po stimulaci (napf. po poskozeni CNS) zatahuji sve vybćżky, zvetśuji se v bunky ovalne ći kulate s fagocytovanymi zbytky materiału v cytoplazme. Zakladnim rozdilem proti ostatnim buńkam nervove tkane je jejich mezenchymovy puvod.

Periferni glie je podpumou slożkou v PNS. Zahmuje dva typy bunek, jednak bunky Schwannoyy, podilejici se na tvorbe obalu perifemich nervovych vldken, jednak bunky satelitovć (auxocyty, amficyty) v nervovych gan-gliich (obr. 9.13 a 9.14).

Centralni nervovy system (CNS)

Centrdlni nervovy system zahmuje hrbetni michu a mo-zek, ktery zahmuje koncoyy mozek, mozećek a mozkoyy kmen. Na prurezu je videt „seda“ a „bila" hmota. Hmota bila se składa z nervovych vlaken se silnou myelinovou pochvou a neuroglie. Śeda hmota je slożena z nervovych bunćk, z nemyelinizovanych i myelinizovanych nervo-yych vlaken a z neuroglie a je bohateji vaskularizovana.

Koncovy mozek

V koncovem mozku (telencephalon) je bfla hmota ulo-żena uynitr, seda hmota jednak na povrchu jako kóra (cortex), jednak uvnitf v podobe ruzne velikych lożisek tyoficich nervova jadra (nuclei). Jsou slożena z ruznć velkych nervovych bunek a z nervovych vlaken. V cytoplazme nekterych bunek se muże vyskytovat pigment (melanin).

Histologicka stavba mozkove kury se od mista k mis-tu lisi podle fiinkce i struktury. Strukturę mozkove kury se venuji dva smćry v neurohistologii - cytoarchitektonika a myeloarchitektonika. Prvni se vćnuje distribuci neuronu (klasifikace vrstev kury - laminae), druhd sleduje rozmisteni a prubeh myelinizovanych nervovych vlaken v kurę mozku (stricte a radii). V kurę lze pozorovat policka (areae) s charakteristickou cytoarchitektonikou i mye-loarchitektonikou. Z nervovych bunek jsou zastoupeny v kufę tfi hlavni typy multipolamich nervovych bunek: pyramidovite, zmkovite (hvezdicovite) a vretenovite. Kromć tćchto bunek se v nekterych okrscich kury vysky-tuji i dalSi typy, ktere se lisi tvarem i ćlenitosti vybeżku. Zahmuji se pod ndzev specialni bunky kury. Kura mozku se da rozdelit podle usporadani bunek i puvodu na dve oblasti. Na rozlohou mnohem vetśi izokortex (isocortex, neocortex) a mnohem mensi alokortex (allocortex, pa-leocortex, archicortex).

Izokortex se smerem od povrchu do hloubky cleni na śest vrstev:

1.    Vrstva molekularni (lamina molecularis)]e, chuda na buńky, bohata na vldkna. Vetsina bunek patri k neuro-glii. Z nervovych bunek tu jsou zastoupeny małe hvćz-dicovite ći vfetenovite horizontalm bunky Cajalovy.

2.    Zcvni vrstva zrnita (lamina granularis extema) se vyznaćuje velikou hustotou małych zmkovitych (hvez-dicovitych) nebo presneji velmi małych pyramidovi-tych bunćk.

3.    Zcvni vrstva pyramidoya (laminapyramidalis exter-na) se składa z pyramidovitych bunek małe a stfedni velikosti a z menśiho poćtu bunek zmkovitych (hvćz-dicovitych).

4.    Vnitfni vrstva zrnita (lamina granularis interna) se rovnćż vyznaćuje huste nakupenymi zmkovitymi buńkami a pyramidovitymi bunkami małe velikosti.

5.    Vnitrni pyramidoya vrstva (lamina pyramidalis interna) je slożena z velkych pyramidovitych bunek, je-jichż neurity smefuji do bile hmoty, a z menśiho poćtu zmkovitych (hvezdicovitych) bunek. Nejvetsi pyrami-dovitó bunky Betzovy (aż 120 pm) se yyskytuji ve vy-znamnem motorickćm centm gyrus praecentralis.

6.    Vrstva multiformni (lamina multiformis) zahmuje ruznć typy nervov^ch bunek ridce rozesetych na hra-nici Sedć a bile hmoty. Jsou tu zastoupeny buńky vre-tenovitć, pyramidovitć, bunky Martinottiho s dlouhym neuritem, smefujicim do molekułami vrstvy, zmkovite a dalśi specidlni buńky.

Zastoupeni ruznych dmhu bunek, jejich usporadani a hustota se mohou v jednotlivych mistech kury liśit (obr. 9.1 a 9.2). Obecne maji v motoricke oblasti kury prevahu pyramidovitć vrstvy, v oblastech senzitivnich pfevażuji vrstvy zmitć.

V prepardtech barvenych na myelin lze v kurę roze-znat myelinizovand nervova vlakna usporadana jednak v radialni svazky (radii), jednak v proużky (striae) pro-bihajici paralelne s povrchem kury.

Alokortex se liśi od izokortexu menśim poctem vrstev, zpravidla jsou zastoupeny jen vrstvy tri - podobne jako to muźeme pozorovat u mozećku.

Mozkoye komory jsou yystlany ependymem. Składa se z jednć vrstvy kubickych aż cylindrickych bunek s ćet-nymi dlouhymi mikroklky i Jasinkami, ktere smeruji do dutin centralniho nervoveho systemu. Z opaćne strany buńky yybihd jeden dlouhy yybeżek pokraćujici ruznć