48746 scanR (3)

Vjem je ale jen zakladnim materiałem predstavy. Ta musi byt zpracovana. A pritom dochazi velmi ćasto ke zkresleni. Jednim z faktoru takoveho zkreslovani je oćekavanL K pruzkumu sveta kołem nas totiż pristupujeme mnohdy uż s urćitou predstavou o tom, co tam uvidime. Podivame-li se, pak hledame do urćite miry jen potvrzeni nebo vyvraceni naśeho oćekavani a o jine veci neje-vime zajem.

TVorba naśich predstav je rovneż ovlivńovana predsudky, tedy urćitou predpojatosti, at’ uż ve prospech, nebo v neprospech da-neho jevu.

Dalśim z faktoru pusobicich na tvorbu predstavy je fantazie. Dodava smysl tomu, co se na prvni pohled jevi beze smyslu. To je docela normalni. Existuje vśak i fantazirovani nenormalni.

Z toho, co jsme si doposud rekli, vyplyva, że vytvoreni predstavy neni zdaleka jednoduchou załeżitosti. Je pak div, że se predstavy dvou lidi od sebe lisi? Nemeli bychom se spiśe divit opaku? Exis-tence odliśnosti v predstavach lidi o tychż vecech je jevem zcela normalnim.

Jak potom ale resit konflikty predstav v mezilidskem styku? Co nam muże pomoct? Dobrym prikladem nam muże byt veda: napr. lingvistika, teorie komunikace, psychologie atd. Jazykoveda na-priklad co nejpresneji vymezuje yyznamy slov, jejich obsah a roz-sah, popisuje vztahy mezi yyznamy slov (vzpomeńte, co jste se ućili o synonymech, homonymech, ale i o slovech nadrazenych, podrazenych apod.), zkouma jednotlive slożky komunikaćniho procesu.

Jak tedy predchazet konfliktum predstav?

Nejprve je treba si uvedomit, że ten druhy nemusi mit stejnou predstavu o dane veci jako ja. Z toho pro me yyplyvaji dve hlavni zasady, jak predchazet konfliktu:

1.    Zretelne fict, co si predstavuji, reknu-li napriklad ofsajd, faul, zdrżouard (to abychom zustali u toho naśeho fotbalu), pripad-ne si overit, zda mi ten druhy rozumi a jak mi rozumi, to jest, v kterem smyslu chape to, co fikam.

2.    Nebat se zeptat toho druheho, co si myśli, kdyż napriklad fika, to je na pnmy volny kop, za to by mel dostat cervenou.

Z techto dvou zasad vysvita, jak duleżitou ulohu v pfedchazeni konfliktu ma rozhovor mezi lidmi. Nikoli vśak jakykoli rozhovor, nybrż jen takoyy, kteiy jde k jądru veci, rozhovor, v nemź je znat zajem o tvorive reśeni pripadneho konfliktu. K tomu samozrejme patri i jista davka tolerance, tedy vedomi, że lide nemaji totożne predstavy a że tento stav je możno ve zdravi preżit, jen bude-li teto tolerance dostatek na obou stranach. Preju vam vśem, abyste byli pri reśeni svych konfliktu uspeśni.

Dekuji za pozomost.

2. Vysvetlete tyto pójmy:

komunikaćni zamer, komunikaćni plan, komunikaćni strategie;

situativnost textu, intertextovost textu, intencionalnost textu, ak-ceptabilita textu, infomativnost textu, textovy vzor(ec); ćlenici signaJ, tematicky blok, hypertema;

prima reć, neprima reć, nevlastni prima reć, poloprima reć.

101