5780447223

Co se tyće zpusobu predstavovani ciziho jazyka, mużeme ho studovat bud’ jen z didaktickeho materiału nebo jen z autentickeho, nicmenć v dneśni dobć se dava prednost kombinaci obou zpusobu. Nazomost je można u vśech tri typu.

Pri vyuce se nejćasteji postupuje a priori, tedy postupnć. Dle potreb studentu je możne vyuźit i metod, ktere jsou zalożene na postupu a posteriori.

Mezi prvni, velice dlouho vyuźivanou metodu, patri tradićni metoda (gramatika -preklad), 16. stoleti - zaćatek 20. stoleti.

Dle nazvu je jasne, że se uprednostńovalo ućeni gramatiky a slovićka nazpamćf,

V

poużivaly se ke studiu literami texty a slovniky. Zaci byli vćtśinou pasivni.

To se zmćnilo s metodou primou (1850 -1920), ktera se vyvinula z prirozene metody proklamovane napr. Montaignem, Rousseauem ći Komenskym.

Nazomost je zde velice uplatńovana, prefemje se mluveni. Tato metoda dala zakład vśem modemim metodam.

Metoda smiSena (1920 -1960) ćerpa z obou predchozich metod. Spatrujeme v ni jak vlidny pristup ućitele, prostor pro nazomost, tak i napr. pro ućeni se gramatiky a jejich pravidel.

Mezi novodobe metody radime audio - oralni (1950-1975) a audio- vizualni (1950 -1975). Jedna se o postupy, ve kterych se użiva ćaste opakovani. Pracuje se v małych łupinkach a pokud możno s rodilym mluvćim.

V prvnim pripadć je cii mluvit co nejrychleji, coż se realizuje hlavnć diky poużivanym dialogum, ktere se ući nazpamćt’. Ve druhem pripadć je cii stejny, dochazi se vśak k nćmu s

^vyużitim vizualizace - obrazku, filmu apod.

Uplatnćni nazomosti je v tćchto pripadech samozrejmć velika.

Mou pośledni uvadćnou metodou je komunikativni pristup. Tato metoda se podoba ^smiśene metode a kritizuje predchozi dvć zmińovane.

V

Cii je zrejmy - komunikativni, ale take kognitivni. Zak stój i v centru. Ućitel napomaha ^v§emi możnymi zpusoby osvojit si jazyk - vysvćtluje, zmińuje priklady. Pracuje se ćasto s

^autentickymi materiały.

63