Maghreb 84
spojeneho s rozśirenim poskytovani śkolni dochazky. Co se vśak tyce kvality osvojeni jazyka, je na tom soućasny Maghreb hure neż v obdobi nadvlady Francie, at jiź zminime obyćejne śkolaky, ći intelektualy vytvarejici elitu statu.
V śedesatych letech, po dosażeni nezavislosti severni Afriky, orientovala Francie svou pomoc v oblasti vzdelavani predevśim na śkolstvi zakladni. Kromę finanćnich dotaci posilała do Afriky zastupy pedagogu. V sedmdesatych letech se zamerila spiśe na śkolstvi stredni a univerzitni s cilem vychovat dostatek frankofonnich administrativnich pracovniku pomahajicich naplńovat jeji kolonialni cile. Śkolstvi plni zdarne svou funkci, vzdelani se zpristupńuje śirśim vrstvam obyvatelstva. 0 jedno desetileti pozdeji vśak prichazi krize vzdelavaciho systemu plynouci z finanćnich reforem vlady. V devadesatych letech se spoluprace zameruje opet na zakladni śkolstvi, predevśim v oblasti technicke a materialni podpory. Misto „obyćejnych" ućitelu putuji do Afriky specialiste na pedagogiku a na vzdelavani ućitelu a inspektori.
V soućasne dobę probiha spoluprace predevśim na urovni univerzitniho śkolstvi a vyzkumu, prioritni zustava i oblast pripravy budoucich pedagogu a jejich celożivotni vzdelavani. Francie podporuje na uzemi Maghrebu rozlićne vzdelavaci a vyzkumne projekty.
Maghreb zustava stale jednou z nejvyznamnejśich frankofonnich oblasti, je proto duleżite, aby si zde francouzśtina uchovala vyznamne postaveni i nadale.