75129 skenování0064

78 Histologicky atlas

Semenoplodne kanał kv se sbihaji ve vrcholech laluckd na zadni strane varlete a pfechśzeji v lizk6 kanślky pfime-ho prubehu (tubuli recti). Tubuli recti, jejichż cylindricky epitel se sniźuje aź v dlażdicovy, usti do anastomozuji-cich sterbinovitych prostoru rete testis v rozśifenć ćśsti tunica albuginea, kterś se też nazyvś mediastinum testis (obr. 7.1 a 7.2). Takć rete testis je vystlśno jednovrs-tevnym płochym aź kubickym epitelem. Prostory mezi sterbinami rete testis vyplńuje vazivo mediastina.

Nadvarle

Z rete testis vystupuji ductuli efferentes, odvodnć ka-nalky (15-20), ktere se podileji na stavbś hlavy nad-varlete (caput epididymidiś). Ductuli efferentes maji vinuty prubeh a charakteristicky vroubkovane lumen (obr. 7.4). Jsou totiź vystlany epitelem, v nśmż se stfi-daji vysokć cylindricke bunky se stereociliemi (dlouhe vetvene mikroklky) s nizkymi kubickymi resorpćnimi bunkami s żihanym lemem (ćetne a pravidelne uspofś-dane mikroklky v obrazu elektronovćho mikroskopu). Bufiky nasedaji na bazalni membrśnu, pod ni je ridke kolagenni vazivo s pocetnymi myofibroblasty. Ductuli efferentes postupne vyust?uji do ductus epididymidiś, coź je śirśi, opet silne vinuty kanalek s hladkym obrysem lumina. Ductus epididymidiś vytvśri podkład caput, corpus a cauda epididymidiś.

Ductus epididymidiś je vystlśn vysokym dvouradym cylindrickym epitelem s dlouhymi stereociliemi na lu-minalnim povrchu (obr. 7.4 a 7.5). Ve vazivovem obalu kanalku jsou opśt ćetnó myofibroblasty, ale objevuji se tu postupnś jiż i typickć buftky hladkeho svalu, ktere pri prechodu ductus epididymidiś v ductus deferens ‘)iż tvori souvislpu vrstvu.

Provazec semenny

Od vystupu z cauda epididymidiś probihś ductus defe-rens v semennćm provazci (funiculus spermaticus). Stśna ductus deferens se sklśdś ze sliznice, svalovć vrstvy a ad-venticie (obr. 7.6). Sliznici pokryva dvoufady az vicerady cylindricky epitel se stereociliemi, ktere mizi na pfechodu v ampulu a ductus ejaculatorius. Tenka lamina propria mucosae nasedś na mohutnou tunica muscularis, jejiź spi-rślovitó usporadane snopce tvori longitudinślni, cirkulami a opśt longitudinślni vrstvu hladkeho svalstva. Ve vazi-vu funiculus spermaticus provśzeji ductus deferens vetsi arterie {a. testicularis a a. ductus deferentis) a venózni plexus pampiniformis. Yćny plexus pampiniformis jsou svaloveho typu, s ćetnymi chlopnśmi, misty rozśirene ve venózni lakuny. Mohutne venózni reciste je rozhodujici pro sniżeni teploty ve skrótu o 2-4 °C, coż je nezbytne pro sprśvny prubeh spermatogenezę. V fidkem vazivu semennóho provazce jsou zastoupeny snopce hladkeho svalu, ale pfedevsim też snopce pricne pruhovaneho svalu musculus cremaster (obr. 7.7).

Semenne vaćky

Semenne vaćky (yesiculae seminales, glandulae vesi-culosae) jsou silne vinutó, misty nepravidelne rozśife-ne trubice, także na prurezu budi dojem slożene żlazy. Stena se opet sklśdś ze tri vrstev. Sliznice je ćlenitś, vybihś ve velmi tenke, vetvici se primśmi, sekundśmi a terciśmi fasy (obr. 7.8). Rasy jsou misty srostle ve ślepe lakuny. Sliznici pokryvś jednovrstevny aż dvourady cylindricky epitel slożeny z bazalnich a sekrecmch cy-lindrickych bunek. Epitel nasedś na bazalni membrśnu a pro jeho vzhled je rozhodujici hormonślni produkce Leydigovych bunek varlete (je testosteron-dependentni), zevne nśsleduje tenka lamina propria mucosae z ridke-ho kolagenniho vaziva. Svalovś vrstva se spiralovite usporadanymi snopci hladkeho svalu ma velmi indivi-duślni tlousfku a navazuje na ni vazivovś adventicie. Vyznamnou soućśsti sekretu tśchto żlśzek je fruktoza, jeż je vyużivśna spermiemi jako energeticky zdrój pro zajiśteni pohybu.

Predstojna źlaza

Pfedstojnś żlśza {prostata) je obalena tłustym vazivo-vym pouzdrem z husteho kolagenniho vaziva vybihaji-ciho do stromatu prostaty. Vazivovć-svalove stroma se sklśdś z husteho kolagenniho vaziva se snopci i jednot-livymi bunkami hladkeho svalu. Ve stromatu probihaji tuboalveolami żlśzky prostaty, zpravidla dślene do tri uskupeni. Jsou vystlane dvoufadym epitelem sloźen^m ze zaoblene kubickych nebo trojbokych bazślnich bunek a sekrecmch kubickych aż cylindricltych bunśk. Vystelka je yyznamne testosteron-dependentni, aproto sliznice pfi intenzivnejsi hormonślni stimulaci muże vybihat v fasy s vysokym vicefadym cylindrickym epitelem. V epitelu jsou opet zastoupeny endokrinni buńky. Lumen żlśzek yyplnuje sekret ruzneho charakteru s alkalickou reakci, jeż je nezbytnś pro zahśjeni motility spermii. Zpravidla je homogenni, nśkdy zmity, ćasto mś podobu kulovitych, silne se barvicich tślisek (obr. 7.9 a 7.10), kterś nekdy kalcifikuji v konkrementy („prostaticky pisek“).