3832224433

Maghreb 83

a stejne jako Evropanky se vzdelavaji, emancipuji a buduji karieru.

Alźirsko, Maroko a Tunisko patri mezi plurilingvni zeme. Prevaźna vetśina obyvatel mluvi arabskym dialektem, nektere menśiny v Alźirsku a 40% obyvatel Maroka pouźivaji stale berberska nareći. Berberśtina je v Alźirsku od roku 2002 narodnim jazykem, statut oficialniho jazyka se ji vśak ziskat nepodarilo. Spisovna arabśtina je jazykem Koranu, modliteb a ritualu, po staleti była    jedinym jazykem    vedy

a naboźenstvi.

Kolonizace prinesla do    teto oblasti    dalsi    jazyk,

francouzśtinu. Diky śkolstvi a administrative se tento „jazyk kolonizatoru" velmi rychle rozśiril mezi śiroke vrstvy obyvatelstva. Tento, dle oficialniho statutu, cizi jazyk plni spiśe roli druheho jazyka. Francouzśtina je povinne vyućovana na zakladnich śkolach jiź od 4. tridy a jeji zvladnuti velmi ovlińuje budouci studia jedince i prijeti do zamestnani. Dodnes je vyućovacim jazykem na technickych vysokych śkolach, predstavuje pristup k vede, technice a modernimu źivotnimu stylu. Francouzśtina vyućovana na śkolach odpovida „pariźske normę”, ovśem francouzśtina, kterou mużeme zaslechnout na ulicich a mezi mladymi se ćastećne liśi. Rozdilny prizvuk, odchylky ve sklońovani, v cisie a rode, v pouźivani ćlenu a predlożek, posouvani vyznamu, vytvareni neologismu odpovidajicich pouze maghrebske realite. Mladeź ćasto micha dohromady arabśtinu, francouzśtinu a nyni tez jiź anglićtinu, vytvarejici konkurenci francouzskemu jazyku. Koexistence arabśtiny s francouzśinou zanechava stopu v obou techto jazycich, a to nejen v Maghrebu, ale też ve Francii, obzvlaśte v primestskych ćastech velkomest, obyvanych imigranty s arabskymi koreny. Pri osvojovani frnacouzśtiny vnaśeji imigranti do tohoto jazyka vlastni prvky z arabśtiny. Poćet frankofonu v Maghrebu doznava relativniho narustu