16 Vyvoj ceske poezie po r 1945


Roku 1946 se uskutečnil první poválečný sjezd českých spisovatelů. Zde proběhl první spor o orientaci literatury - na jedné straně stáli zastánci společensky angažované literatury, která se staví do služeb budování socialismu, na druhé straně zastánci tzv. čisté poezie a analytické abstraktní prózy. Přesto dochází ke shodě a je ponechána volnost psaní.

Účtování s německým fašismem: sbírka Josefa Čapka Básně z koncentračního tábora.

Poezie oslavná: Šrámkovy Rány růže, Holanovy sbírky Díky Sovětskému svazu, Panychida a Rudoarmějci, Halasova Barikáda, Hrubínova Jobova noc (motiv války, naděje a vlastenectví; název podle nocí, kdy se blýská a hřmí - přirovnáváno k válce), Nezvalova sbírka Historický obraz

Znepokojení a obavy o budoucnost: Hrubínova Hirošima.

Skupina 42: existovala v letech 1942 - 1948. Soustřeďovala literáty, teoretiky umění a výtvarníky. Členové se nechali inspirovat městskou civilizací a každodenním životem. Část této skupiny byla pod vlivem existencialismu. Jejími významnými představiteli byli básníci Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný a další.

Skupina Ohnice: zformována již za války. Navazovala na program ortenovské poezie. Nechala se inspirovat existencialismem. Hovořila o krizi člověka, jemuž se jedinou záchranou stává umění („poezie nahého člověka“). Jejími čelními představiteli byli Kamil Bednář a Josef Hiršal.

Skupina Mladé fronty: svým programem stanovila dynamoarchismus. Skupina seskupovala autory experimentující tematicky a jazykově, typické svým revolučním radikalismem, často i na úkor kvality. Představiteli jsou Jaromír Hořec, František Listopad, Ladislav Fikar.

Skupina surrealistů: po rozpuštění skupiny Vítězslavem Nezvalem se jejím významným organizátorem stal Vratislav Effenberger.

Skupina Ra: vznikla již během druhé světové války a měla také surrealistické tendence. Reprezentuje ji např. Ludvík Kundera. Později se skupina spojila se surrealisty.

Skupina Rudého práva: skupina překvapivě nenavázala na tradice socialistického realismu, ale vytvořila vlastní teoretickou základnu tzv. syntetického realismu. Jeho základní teze formuloval Jiří Hájek a Ivan Skála.

Katoličtí básníci: Jan Zahradníček - Svatý Václav, Stará země (duchovní záhuba spojována s rozvojem socialismu, upínání se k Bohu).

Vznikají díla poplatná době, schematická, zjednodušená, směřovaná především k oslavě vedoucích politických osobností, výročí a svátků, či budovatelského nadšení (Vítězslav Nezval - Stalin, Zpěv míru, Josef Kainar - Veliká láska, Český sen).

Únikovým prostorem se stává tematika rodného kraje, domova a rodiny, rozvíjí se lyrika intimní (Vítězslav Nezval - Z domoviny, Chrpy a města, Jaroslav Seifert - Maminka).

Pro další vývoj české poezie měla určující význam studie Ladislava Štolla Třicet let bojů za českou socialistickou poezii, přirovnávána mnohými kritiky ke knize jezuity Koniáše Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající, vydané jako návod pro ničení knih.

Trnem v oku komunistické ideologie byly některé sbírky napadající postup komunistů (Jiří Kolář - Prométheova játra, Jan Zahradníček - Znamení moci).

Stalinova smrt v roce 1953 byla vnitřním impulsem k politickému i kulturnímu uvolnění. V letech 1957 - 1962 je liberalismus na ústupu, společnost čeká na další směřování politiky. Československo se dalo cestou svobody a liberalismu - jsou otevřeny hranice na západ, literatura, film a výtvarné umění doznávají rozkvětu. Po vpádu spojeneckých vojsk nadějné nové směry utichají a rok 1970 znamená konec svobody umění.

V polovině 50. let opět vznikají literární skupiny. Skupina kolem časopisu Květen vytváří literaturu všedního dne (Jiří Šotola, Karel Šiktanc - Nebožka smrt, Miroslav Florian, Miroslav Holub). Znovu zesiluje hlas surrealistů (Vratislav Effenberger). V Brně se mladí autoři sdružují kolem časopisu Host do domu (Oldřich Mikulášek, Jan Skácel).

Nadále tvoří i autoři předchozích let (Josef Kainar - Člověka hořce mám rád, Lazar a píseň, Moje blues, Vladimír Holan - Noc s Hamletem, František Hrubín - Romance pro křídlovku).

Česká literatura se v tomto období rozbíhá do tří směrů: literatura oficiální, samizdatová a exilová.

Literatura ovlivněna stranickými sjezdy KSČ a sjezdy spisovatelů. Ve své většině je poplatná vládnoucí ideologii. Mnozí autoři se podřizují jen proto, aby díky své loajálnosti mohli žít v poklidu, vydělávat ve svém oboru atd.

Na počátku 80. let se do literatury pomalu vracejí starší autoři, jimž byla možnost publikovat dříve zakázána (Jan Skácel, Jaroslav Seifert, Jiří Šotola, Oldřich Mikulášek, Miroslav Holub a další). Zároveň se objevují mladé literárně činné osobnosti, kterým bylo umožněno vydat se svou cestou.

Řád socialistické tvorby proklamují autoři, kteří navázali na tvorbu Neumanna a Wolkera (Ivan Skála, Miroslav Florian, Jan Pilař).

Na okraj básnického proudu se dostávají autoři jako Jaroslav Seifert - Morový sloup (hořkost z okupace v roce 1968), Deštník z Piccadilly, Býti básníkem (nostalgické vzpomínání na dobu svobody, štěstí a básnického volného života), Jan Skácel (poezie písňové formy, straní lásce, víře, poctivé práci, naději), Oldřich Mikulášek - Agogh, Žebro Adamovo, Vladimír Holan (navazuje na svou myslitelskou a filozofující poezii), Vilém Závada a další. Jejich díla vycházela v minimálním nákladu a s velkým časovým odstupem.

Během 70. let vstoupili do poezie mladí básníci, kteří se smířili s danými pravidly oficiálního proudu a v 80. letech vytvořili tzv. sýsovsko-žáčkovskou generaci (Karel Sýs, Jiří Žáček - Aprílová škola, Petr Skarlant a další).

Někteří autoři, kteří se nechtěli podrobit oficiální tvorbě se stali tzv. osamělými běžci a tvořili tak paralelu k autorům samizdatu a exilu.

Nebývale silný byl proud kvalitní ženské poezie - Lenka Chytilová (navazovala na halasovsko-holanovskou poezii), Markéta Procházková (autorka křehké lyriky), Zdena Bratršovská (dojmová poezie) a rebelky Sylva Fischerová a Svatava Antošová.

Hodnoty lidského života a smysl lidské existence ve svých dílech hledá Jan Rejžek, autor humorných veršů napadajících strnulost každého dne (Nic moc - básně Za mostem, Škola). V humorném duchu je laděná i sbírka Přemysla Ruta Menší poetický slovník (básně Aposiopese, Pointa). Na Kolářovu poezii navazuje Miroslav Huptych.

Zvláštní proud v české poezii tvořili písničkáři - Jaromír Nohavica, Jiří Dědeček (báseň Holky a knížky), Pepa Nos, Vladimír Merta, dvojice Paleček - Janík, Jan Vodňanský - Petr Skoumal, Ivo Jahelka a písničkáři žijící v exilu (Karel Kryl, Jaroslav Hutka, Vlastimil Třešňák). Tito autoři se snažili svou tvorbou provokovat a oddělit se tak od oficiálního proudu literatury a pop-musik. Texty byly skládány záměrně jednoduché a inspirace byla hledána ve folklóru.

Samizdatová literatura - vzniká ve vlasti, ale nevychází zde tiskem. Šíří se v opisech, zejména prostřednictvím různých samizdatových edic, které začaly působit již od roku 1970 (Edice Petlice, Expedice, Kvart, Popelnice a další), a samizdatových časopisů (Spectrum, Zebra, Vokno, Váhy, Prostor, Revolver Revue aj.). Mnohé ze samizdatových děl se později dostaly do různých exilových nakladatelství na Západě, kde mohly být vydány ve větším počtu kusů.

Exilová literatura - vzniká v cizině, kde také vychází tiskem, většinou v exilových nakladatelstvích, která založili čeští emigranti (Poezie mimo Domov - PmD, Mnichov).

Undergroundová literatura - zformovala se na konci 40. let ve spojení s edicí Půlnoc. V 70. letech dochází k prudkému rozvoji. Poezie se vyjadřuje přímo (totální realismus), je zaměřená proti oficiální tvorbě (heslo JSEM PROTI), umělecká hodnota je kolísavá, většinou tvorba pocitová. Autoři většinou vzdělaní lidé, vedli bohémský život, libovali si ve vulgaritě. Díla vycházela většinou v edicích Popelnice, Vokno, dnes v Revolver Revue. Velký význam undergroundu ve spojení s rockovou muzikou (kapela The Plastic People of the Universe). Starší generace zastoupena Egonem Bondym, Ivanem Jirousem, v próze Bohumil Hrabal. V nové generaci Jáchym Topol.



Wyszukiwarka

Podobne podstrony:
16 best ces poezie po r 45
DZIEJE ŻYDÓW W POLSCE DZIEJE NAJNOWSZE ( PO 1945 )
Zagadnienia stosunków międzynarodowych po 1945 roku, ۩۩۩ Edukacja ۩۩۩, Polityka i prawo, Podstawy st
Konflikty zbrojne po 1945 roku, Problemy współczesnego świata
PRZEGLĄD UTWORÓW SCENICZNYCH DLA DZIECI PO 1945 ROKU
VIII. Standard ycia w Europie Wschodniej i Zachocniej p o 19, STANDARD ŻYCIA W EUROPIE WSCHODNIEJ I
Unia Europejska po 1945 roku, Integracja europejska
PRZEGLĄD UTWORÓW SCENICZNYCH DLA DZIECI PO 1945 ROKU
Świat współczesny (zagadnienia do kolokwium 1 semestr), UW, Świat współczesny (po 1945)
40 Teatr i dramat po 1945, Filologia polska, Dwudziestolecie międzywojenne, Ogólniki do egzaminu
Konflikty po 1945 roku - przydział, WOS - matura, Matura 2015
Integracja Europejska po 1945, integracja
1. Periodyzacja literatury polskiej po 1945 roku, Periodyzacja literatury polskiej po 1945 roku:
Wykład 3, Charakterystyka etapów rozwoju gospodarczego świata po 1945 roku
Perspektywy rozwoju fortyfikacji po 1945 r budownictwo schronowe
Tydzień 16, fizjoterapia, ciąża tydzień po tygodniu
DZIEJE ŻYDÓW W POLSCE DZIEJE NAJNOWSZE ( PO 1945 )
Baran Marta Polska biżuteria artystyczna po 1945 r

więcej podobnych podstron