Gymnázium F. X. Šaldy Petr Rozmajzl, 4. B, šk. rok 06 - 07

Epos o Gilgamešovi

(autor neznámý)

Starověká Mezopotámie se může chlubit tím, že na jejím území vznikl nejen nejstarší epos světové literatury, ale nejstarší literární památka vůbec.

Určit přesně stáří eposu není jednoduché, protože ústní vyprávění, v nichž byl hlavním hrdinou Gilgameš, pocházejí již z konce 3. tisíciletí př. n. l. První texty byly napsány v sumerštině. Svou definitivní podobu získal ale epos až koncem 2. tisíciletí př. n. l. My dnes známe především arkadský zápis.

Hlavní postavy:

Gilgameš: Urucký král, hrdina, ze dvou třetin bohem

Enkidu: ze začátku byl stvořen proti Gilgamešovi, posléze se staly nejlepšími přáteli

Ninsuna: matka Gilgameše, bohyně

Bůh Šamaš: ochránce Gilgameše, při zrození mu dal krásu

a další postavy a bohové, kteří tvoří děj (Chuvava, Ištar….)

Gilgameš byl syn uruckého krále Lugulbandy a bohyně Ninsun a již při narození při něm bohové stály. Bůh nebes Šamaš mu dal krásu a bůh bouřky ho obdařil statečností. Gilgameš vyrostl v silného muže, že žádný jiný se mu postavit nemohl. Pak se Gilgameš ujal vlády v Uruku a hned rozkázal stavět hradbu, vysokou a mocnou kolem celého města. Všichni muži museli pracovat, i děti stále hradbu stavět. Ve dne i v noci. A stěžovali si obyvatelé Uruku a jejich nářek dolehl až k uším bohů. A bohové svého pána, velkého Ana, který byl i bohem Uruku, zavolali. An požádal bohyni Aruru, aby stvořila Gilgamešovi soupeře (člověka silného a bouřlivého). Jmenoval se Enkidu, ze začátku žil v lese se zvířaty jako divoch, ale to se nelíbilo místním lovcům, kterým Enkidu ničil pasti na zvěř. Byla za ním vyslána žena, která z něj měla udělat člověka.

Toho večera se králi zdál zvláštní sen, ale jeho matka Ninsun, vykladačka snů, mu jej osvětlila jako nové přátelství. Druhého dne se pak oba muži utkali na tržišti a po rovném boji se stali přáteli. Gilgameš svého společníka pak představil matce a vypověděl mu o cestě do cedrového lesa, kde vládne zlý a mocný Chuvava. Enkidu se nové výpravy bál, avšak nakonec to byl on, kdo přesvědčil Gilgameše, aby obávaného netvora i přes prosby zabil.

Po návratu do Uruku se do Gilgameše zamiluje proradná bohyně Ištar. Gilgameš ji odmítne a za trest je napaden nebeským býkem. S Enkiduem však býka přemůžou a zabijí. Enkidu urazí bohyni, přivolá tak její kletbu a umírá. Gilgameš želí jeho ztráty a hledá tajemství věčného života. Vydá se za jediným nesmrtelným člověkem Uta-napištimem, který přežil potopu světa (poprvé je zde zachycen motiv potopy světa, který se později objevuje ve Starém zákoně), a žádá ho o radu. Gilgameš ale nesmrtelnost nezíská, protože nedokáže bdít šest dní a sedm nocí. Ani získání tajemné rostliny věčného života z mořského dna mu nepomůže, neboť mu ji v nestřežené chvíli pozře had. Zbývá mu návrat do Uruku a pýcha nad vlastním díle - pevnými městskými hradbami. Jako by jedině činem, jenž přetrvá, mohl člověk překročit meze kladené smrtí. Epos je zakončen rozhovorem mezi Gilgamešem a duší Enkidua, vyvolanou z podsvětí, v kterém se Gilgameš dovídá o pochmurném životě po smrti.

---