15. Nižší rostliny
- do podříše nižší rostliny (Thallobionta) patří skupina řasy (Algae), kterými se zabývá algologie, dosud je známo asi 26 000 recentních druhů řas
- jsou to eukaryotní a převážně autotrofní organismy, spolu s mechorosty a kapraďorosty patří mezi výtrusné rostliny, které nemají cévní svazky a liší se kombinací fotosyntetických barviv v plastidech, organizací stélky, zásobními látkami, počtem a uspořádáním bičíků a způsobem rozmnožování
- tělo řas je tvořeno stélkou (thallus), která může být jednobuněčná nebo mnohobuněčná
- jsou producenty kyslíku (30%)
- mají mnohá využití (viz. dále), např. při čištění odpadních vod
Stélka
- jednobun. nebo mnohobun. organismy,které nemají vyvinuté kořeny, stonek a listy
Jednobuněčné:
Monadoidní (bičíkatá):
vegetativní buňka má kapkovitý tvar, povrch kryje buněčná stěna, na předním konci vyrůstají dva stejně dlouhé (umožňují pohyb ve vodě), velká část chloroplast s pyrenoidem (bílkovinné tělísko v chloroplastu, obsahuje důležité fotosyntetické enzymy, u zelených řas na povrchu škrobová zrnka) a červenou stigmou (význam pro zachycení světla)
u kořenu bičíku dvojice pulzujících vakuol → plní se a vyprazdňují → regulují vodní režim buňky
např. krásnoočka, zelenivky
Améboidní (měňavkovitá):
buňka nemá pevnou buněčnou stěnu→ vytváří jemné výběžky (= panožky)→ slouží k pohybu, ale i k lovu drobné kořisti(např. bakterií)
např. zlativky
Kapsální:
buňky žijí ve slizové kolonii, každá z buňek může vytvořit bičíky a plavat ve vodě, po krátké době usedne, bičíky ztratí a rozmnožuje se opakovaným dělením buněk → tak vzniká nová slizová kolonie
Kokální (buněčná):
např. chlorela
buňka chlorelyje kulovitá nebo oválná, krytá pevnou buněčnou stěnou (→ svým složením i fcí připomíná buň. stěnu rostlinné buňky
např. rozsivky, některé zelenivky
Sifonální (trubicovitá):
mnohojaderná, stélka často tvar vlákna, ale bez příčných přehrádek
např.: mořská Caulerpa
Mnohobuněčné:
Trichální (vláknitá)
jednojaderné buňky s buněčnou stěnou, jednoduchá nebo mírně větvená vlákna
osní vlákna a boční větve mohou mít rozdílnou fci
Heterotrichální:
jednojader. buňky s buň. stěnou, z hlavního vlákna vychází vlákna postranní
zelené řasy - např. trepollia
Sifonokladální (trubicovitá):
mnohojaderné buňky, vláknitá či vakovitá stélka, horní část větvená, spodní část - příchytná vlákna
zelené řasy (např. žabí vlas)
Pletivná:
vývojově nejvyšší organizační stupeň řasové stélky, diferenciace pletiv, síť příchytných vláken (rhizoidy), primitivní lístky (phyloidy), lodyžka (kauloid).
např. ruduchy, chaluhy
Rozmnožování:
Nepohlavní:
pomocí výtrusů - haploidních spor (pohyblivé - zoospóry, nepohyblivé - aplanospóry)
vegetativní (kousek se ulomí → vyroste nová řasa)
Pohlavní:
izogamie
- splynutí 2 izogamet o stejné velikosti, stejný tvar (liší se pouze fyziologicky)
anizogamie
- splynutí 2 anizogamet; liší se především velikostí (samičí gamety jsou větší)
oogamie
- splynutí oosféry (= vaječná samičí nepohyblivá pohlavní buňka s velkým množstvím zásobních látek) a spermatozoidu (= malá pohyblivá samčí gameta s bičíky)
po splynutí gamet vzniká diploidní buňka (2n zygota)
proces splývání gamet => oplození → * zygota, v určité fázi životního cyklu rostliny dochází k procesu při kterém je počet chromozomů opět redukován meiózou
oplození a redukční dělení spolu souvisí a pravidelně se střídají
střídání jaderných fází = děj při kterém dochází k oplození a pak k meióze, u mnoha rostlin je to spojeno se střídáním celých generací (n a 2n generace)
n a 2n generace se neliší pouze počtem chromozomů, ale může se lišit tvarem, velikostí a někdy samostatná rostlina
2n generace, která meiózu produkuje tzv. spóry => sporofyt (neboli nepohlavní generace)
n generace, která produkuje gamety → gametofyt (pohlavní generace) - vzniká ze spór produkovaných sporofytem → vzniká po oplození gamet vytvořených na gametofytu = rodozměna (metageneze)
Metageneze (rodozměna):
Dochází k ní u některých skupin řas. Jedná se o střídání pohlavní a nepohlavní generace.
Heteromorfní rodozměna s převahou gametofytu:
Např. kadeřnatka
Z haploidních zoospor vzníká haploidní vlákno řas (gametofyt), v horní části gametofytu pohl. orgány (gametangia). V gametangiích uzrají + nebo - izogamety. (n). Jejich splynutím vzniká zygota (2n). Dojde k redukčnímu dělení a vzniknou opět zoospory.
Heteromorfní rodozměna s převahou sporofytu:
Např. chaluha rodu fucus.
Z oosféry (n) a spermatozoidu (n) vzniká zygota (2n) a z ní vyrůstá sporofyt (2n). Na něm dochází k redukčnímu dělení a vznikají opět haploidní gamety.
Izomorfní rodozměna (stejnotvará)
Např. žabí vlas.
Z dvoubičíkatých zoospor vyrůstá gametofyt (n). V gametangiích uzrají dvoubičíkaté izogamety, jejichž splynutím vzniká zygota (2n). Ze zygoty vyroste sporofyt (2n) se sporangii. Ve sporangiích dochází k redukčnímu dělení a vzniknou zoospory (n).
Podle barviv v plastidech se řasy dělí do třech vývojových větví:
červená - chlorofyl A, chlorofyl D (oddělení Rhodophyta)
hnědá - chl. A, C (odd. Chromophyta)
zelená - chl. A, B (odd. Chlorophyta, Euglenophyta)
Oddělení: ruduchy ( Rhodophyta)
- nejstarší rostlinné organismy na Zemi
- slepě končící vývoj. větev řas, jsou příbuzní sinicím
- převážně mořští (teplá moře, přisedlí na skalách do hloubky 200 metrů) mnohobuněční zástupci s vláknitou nebo pletivnou stélkou
- kromě chlorofylu A a D obsahují červená barviva fykoerytrin a karotenoidy
- zvyšují možnost využití světla při fotosyntéze v hloubkách moří
- některé obsahují též modré barvivo fykokyanin a mají pak olivově zelenou až modrozelenou stélku (fykoerytrin a fykokyanin patří mezi fykobiliny)
- zásobní látkou je florideový (ruduchový) škrob (jedná se o asimilát - produkt fotosyntézy)
- stélka často inkrustována CaCO3 a MgCO3 - ložiska dolomitu
- v žádném vývojovém cyklu neobsahují bičíkatá stádia!
- rozmnožují se dělením, fragmentací stélek, výtrusně - aplanosporami, oogamicky - spermatozoidy bez bičíků
využití: potravinářství, lékařství, hnojivo, zdroj bioplynu, agar, nor, karagen
Třída: Rodophyceae (Ruduchy):
Zástupci:
Porphyra
- žije přisedle v mořích u pobřeží
- v Asii - potravina, tmavě červenozelená stélka dlouhá až 50 cm
Corralina (korálovka)
- pobřeží tropických moří
- schránky z CaCO3 - usazování - tvorba korál. útesů
Rosolenka (Gelidium)
- zisk agaru - rosolovitá hmota vzniklá vyluhováním stélek horkou vodou
- agar je surovinou pro potravinářský a farmaceutický průmysl,v mikrobiologii - živná půda pro pěstování mikroorganismů
- výroba papíru
- největším producentem agaru je Japonsko
Puchratka kadeřavá (irský mech, Chondrus crispus)
- karagen - rosolovitá hmota z rozdrcených nabobtnalých stélek
- využití v potravinářském průmyslu (zmrzlina, cukroví)
Potěrka (žabí símě, Batrachospermum moniliforme)
- sladkovodní - čisté horské potoky
- pletivné stélky podobné žabím vajíčkům
- využití - akvaristika
Oddělení: Hnědé řasy( Chromophyta)
- je známo asi 13 000 druhů. Obsahují chlorofyl A a C, β-karoten a xantofyly (např. hnědý fukoxantin)
- zásobní látky jsou polysacharidy chryzolaminarin a laminarin, alkohol manitol, olej, někdy i škrob
Třída: Rozsivky (Bacillariophyceae):
- druhově nejpočetnější třída hnědých řas (kolem 6 000 druhů). Sladkovodní i mořské druhy - součástí fytoplanktonu
- mají kokální typ stélky - jsou jednobuněčné
- mají tenkou, průsvitnou schránku z křemičitanu, která se skládá ze dvou víček
- menší spodní hypotéky a větší vrchní epithéky, která hypotéku překrývá
- u rozsivek převažují chlorofylová barviva a fukoxantin
- zásobní látkou je chryzolaminarin a olej
Rozmnožování:
pohlavní: izogamie, anizogamie i oogamie
nepohlavní: příčné dělení (mitóza, dosyntetizuje si hypotéku - schránky se postupně
zmenšují, po dosažení nejmenší velikosti se rozmnožuje pohlavně).
Význam:
- žijí v čisté vodě - bioindikátory jakosti vod
- zkameněliny a vápencové otlaky z druhohor a třetihor
- v mořích, jezerech a tůních vzniká usazováním schránek rozsivek šedobílá sypká
rozsivková zemina - hornina diatomit (křemelina, jižní Čechy a Morava)
- křemelina se používá při pálení cihel, v kamenickém průmyslu, sklářská surovina,
výroba dynamitu, chemie, broušení a leštění čoček pro mikroskopy, křemíkové filtry.
Těžba: Františkovy lázně, Borovany.
Zástupci:
Fragillaria
- sladkovodní, žije i v našich rybnících, může vytvářet kolonie
Cymbella
- sladkovodní, i v ČR
Navinularia (člunovka)
- hojný sladkovodní druh..též ČR
Pinnularia
- mořská, v mořích znečištěných splachy hnojiv (dusík, fosfor) přemnožena, voda zapáchá, znemožněno koupání
Cyclotella
- mořská, má kulatou schránku
Asterionella
- sladkovodní, kolonie ve tvaru hvězdy
Diatoma
- mořská rozsivka, řetízkové kolonie,diatomit
Meridion
-sladkovodní
Tabellaria
-sladkovodní
Třída: Chaluhy (Phaeophyceae)
- nejpokročilejší třída hnědých řas, výskyt v chladnějších mořích
- mají pletivné, trichální nebo heterotrichální stélky dlouhé až 100 metrů
- některé mají plovací měchýře, které je nadnáší
- v buněčné stěně málo celulózy, převažují albínové kyseliny
Význam:
- sušení, konzervace - zdroj obživy chudších států
- farmaceutický průmysl - surovina pro výrobu jódu. Soda, potaš (K2CO3)
Zásobní látka: polysacharid laminarin a sacharid manitol.
Rozmnožování:
- fragmentace, zoospory, izogamie, anizogamie, oogamie, rodozměna
Zástupci:
Bobulák (Macrocystis)
- pletivná stélka, žije přisedle a dorůstá až k mořské hladině, vysoký až 100 metrů
Hroznovice (Sargassum baccifferum)
- Sargasové moře, u Azor, stř. Amerika, Karibik
- plovací měchýřky
- rozmnožování: fragmentace.
Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus)
- přichycena k podkladu. Rozmnožování pouze pohlavní
Nereocystis
Třída: Zlativky (Chrysophyceae)
- zásobní látka: polysacharid chrysolaminarin.
- jednobuněčné, mnohobuněčné i kolonie
- monadoidní, améboidní, kapsální, kokální, trichální stélky
- chrysomonády a chrysaméby se živí mixotrofním způsobem
- nedostatek světla - fagocytóza
- některé zlativky mají schránky z SiO2
- mohou tvořit cysty, rozšířené zejména ve sladkých chladných vodách součást planktonu
Zástupci:
Dinobryon
- keříčkovité trsy v rybnících
Synura
- kulovité kolonie
Chrysamoeba
- fagocytóza, mixotrofie
Hydrurus
- horské, chladné potoky, kapsální stélka
Třída: Různobrvky (Xantophyceae)
- stélka může mít všechny vývojové stupně
- mají žlutozelené zbarvení - neobsahují fukoxantin
- celulózní buněčná stěna s pektiny
- žijí v půdě, moři i sladkých vodách
Zásobní látka: olej, někdy škrob.
Zástupci:
Posypanka (Vaucheria)
- jednobuněčná vláknitá stélka, zelené drobné trsy ve sladkých vodách a mělkých tůních
Botrydium
- kolonie kulovitých buněk ve vlhké půdě podél vodních toků
Tribonema
- trichální stélka, sladkovodní, přichycena na vodních rostlinách
Třída: Obrněnky (Dinophyta)
- součást planktonu chladných vod, mořské i sladkovodní
- některé jedovaté - produkují toxiny
- obsahují xantofyly
- protoplast chráněn celulózními destičkami
- plastidy se třemi membránami
- jádro - dinokaryon, přechodné mezi prokaryotním a eukaryotním
- chromozomy neustále spiralizované
- mají monadoidní stélku s nestejně dlouhými bičíky
- symbiotické i parazitní druhy, mohou tvořit cysty
Zásobní látkou je olej, někdy škrob
Zástupci:
Ceratium (trojrožec)
Obrněnka (Peridinium)
- sladkovodní
Svítilka (Noctiluca)
- 2 mm velká, luminiscenční tělíska v plazmě - světélkování moře
Třída: Skrytěnky (Cryptophyta)
- sladkovodní i mořské druhy
- monadoidní stélka se 2 různými bičíky
- jsou dorzoventrálně zploštělé, mají pulzující vakuoly - vypuzují vodu
Zásobní látka: škrob
Zástupci:
Skrytěnka (Cryptomonas)
Oddělení Zelené řasy (Chlorophyta)
- druhově nejbohatší oddělení řas, 7 000 druhů
- sladkovodní a suchozemští zástupci, jednobuněční i mnohobuněční
- jsou počátkem vývojové větve zelených rostlin
- mohou žít v symbióze - lišejníky
- vyskytují se u nich všechny typy stélek, jen améboidní je vzácná
- buněčná stěna je celulózní a vícevrstevná, chloroplasty mají 2 membrány
- tylakoidy srůstají v lamely, v chloroplastu bývá stigma, v plastidech obsahují pyrenoidy - bílkovinná tělíska s enzymy tvořící škrob
Obsahují: chlorofyl A+B, β-karoten, xantofyly a mají převážně zelenou barvu
zásobní látka: škrob
Rozmnožování:
podélné dělení, fragmentace, nepohlavní - zoospory.
pohlavní rozmnožování - všechny gamie. Pokud se zygota dělí meiózou, vzniká
haploidní gametofyt, pokud mitózou, tak sporofyt
Třída: Chlamydophyceae
- monadoidní, kapsální i kokální stélky, často kolonie
Řád: Pláštěnky (Chlamydomonales)
Výskyt: sladké vody.
Zástupci:
Chlamydomonas nivalis (pláštěnka)
- schopna žít na sněhu (načervenalý) 2-4 bičíky, kontraktilní vakuoly, stigma - v nepřízni přežívá v klidovém stádiu (akineta)
Řád: Volvocales (válečovití)
- jednobuněčné monadoidní stélky, kolonie - proměnlivý počet buněk spojených slizem
- někteří zástupci tvoří cenobia s konstantním počtem buněk spojených můstky (přechod k mnohobuněčnosti)
Rozmnožování:
nepohlavní - uvnitř slizu dceřinné kolonie.
pohlavní - oogamie, samčí p. orgány anteridia s větším počtem
dvoubičíkatých spermatozoidů a samičí oogonia s jednou
oosférou.
Zástupci:
Váleč (Volvox)
- nejdokonalejší, až 20 000 buněk tvořících dutou kouli, stigma
Koulenka (Pandorina)
- 8 - 16 buněčná cenobia
Eudorina
- 32 buněk v oválném cenobiu
Gonium
- 4 - 16 buněčná cenobia
Řád: Tetrasporales
- kapsální stélka, obrovské kolonie (až 15 cm)
Řád: Chlorococcales
- kokální stélka, v nepřízni - akinety
Zástupci:
Chlorococcum
- samostatně i v koloniích, na stromech, kamenech, nejčastěji v vlhké půdě
- k oplození nutné vodní prostředí
Třída: Chlorophyceae
- monadoidní, kokální a trichální stélky
Zástupci:
Zelenivka (Chlorella)
- v kalužích, půdě, vodě. Symbióza - tělo bezobratlých (nezmar), houba (tvoří lišejník)
Sítěnka (Hydrodyction)
- až 1 cm velká buňka, šestiboká oka spojená v cenobium - síťky na rybnících (podzim)
Řetízovka (Scenedesmus)
- řetízkovitá cenobia ze 4 až 16 buněk
Zrněnka (Pleurococcus)
- na stromech, skalách
- tvoří kulovité shluky
Pediastrum
- 4 až 128 kokálních buněk tvořících hvězdicovitou kolonii
Třída: Ulvophyceae
- mnohobuněčné řasy, mají rhizoidní přichycovací vlákno
Rozmnožování:
Heteromorfní rodozměna s převahou gametofytu.
Zástupci:
Kadeřnatka (Ulothrix)
- vláknitá stélka, nepohlavní rozmnožování - 4bičíkaté zoospory
- pohlavně - izogamie
- celý životní cyklus s výjimkou zygoty v haploidní fázi (heteromorfní rodozměna s převahou gametofytu)
Ulva lactuca (mořský salát, porost locikový)
- dvouvrstvá stélka, pěstování - labužnické restaurace
- skalnatý podklad mořských pobřeží
Acetabularia
- až 10 cm vysoké stélky prostoupené CaCO3
- rhizoidní příchyty ke skalám a kamenům, Středozemní moře
Žabí vlas (Cladophora glomerata)
- sifonokladální stélka, každé vlákno několik rhizoidních buněk
- hojný v ČR - stojaté i tekoucí vody
Caulerpa
- sifonální stélka, některé produkují jedovaté terpenoidy
Codium
- často vyplavené z moře
Bryopsis
- sifonální stélka
Trentepohlia
- hojná, různobarevné povlaky. Přechod na souš
Třída: Zygnematophyceae (Conjugatophyceae, spájivky)
- trichální stélka, vzácně jednobuněčná
- v každé buňce jedno jádro
- chybí bičíkatá stádia
Rozmnožování: konjugace
- + a - haploidní vlákno mezi sebou vytvoří můstky a přelijí se protoplasty za vzniku
diploidní zygospory.
Zástupci:
Zygnema (jařmatka)
- hvězdicovité chloroplasty
Spirogyra (šroubatka)
- spirální chloroplasty
Krásivky (Desmidiales, dvojčatkovité řasy)
- jednobuněčné rozdělené zářezem na dvě stejné poloviny, jsou souměrné Např. Vřetenovka (Closterium), Krásivka (Cosmarium), Hvězdulka (Micrasterias), Staurastrum
Třída: Parožnatky (Charophyceae)
- nejvyspělejší zelené řasy
- pletivná stélka často inkrustovaná CaCO3
- vysoká 5 až 90 cm
- kauloid, rhizoid a phyloidy v přeslenech
- připomínají přesličky, většinou sladkovodní
Rozmnožování:
- nikdy se nerozmnožují pomocí spor
- fragmentace
- pohlavně oogamicky
- samičí pohlavní orgán archegonium - vzniká oválná oosféra, samčí pohl. orgán
anteridium - spermatozoidy, vznik zygoty
Zástupci:
Parožnatka (Chara)
- čisté sladké vody
Lesklenka (Nitella)
- plovoucí, akvária
Oddělení: Krásnoočka (Euglenophyta, rostlinní Bičíkovci)
- asi 900 druhů, sladkovodní (rybníky, kaluže, znečištěná voda) jednobuněčné organismy i kolonie
- monadoidní stélka s 1 až dvěma bičíky
- blízko ukotvení bičíků - stigma
- mají 8 chloroplastů s chlorofylem A a B, diadinoxantinem a β-karotenem
- jádro s jadérkem, chromosomy jsou viditelné i v interfázi , pulzující vakuoly
- periplast (zpevněná plazmatická membrána)
- při nedostatku světla, živin a po působení antibiotik hynou
- mohou vytvářet cysty
- ve vodách znečištěných organickými látkami se podílí na samočistících procesech
Zásobní látka: paramylonová zrna (polysacharid paramylon)
Rozmnožování:
nepohlavní: podélné dělení, každá dceřinná buňka polovinu chloroplastů, pokud má jen jeden chloroplast a rozdělí se, přechází z autotrofní výživy na heterotrofní, proto jsou krásnoočka řazena i do zoologického systému mezi prvoky jako rostlinní bičíkovci
Zástupci:
Krásnoočko zelené (Euglena viridis)
- laboratorní výzkumy
Krásnoočko krvavé (Euglena sanguinea)
- převaha β-karotenu
Krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)
9