17 - Nahosemenné rostliny

⇒ samčí: mikrosporangia - mikrospory - mikrosporofyl

⇒ samičí : megasporangia - megaspory - megasporofyl (pestík)

- vyvinuly se z Rhyniophyt v devonu (konec prvohor) a největší rozvoj proběhl v druhohorách (po nich nastoupily krytosemenné)

- prvosemenné rostliny - prastará část vyhynulých nahosemenných rostlin

2 vývojové větve

a) makrofilní - velké, členěné až složené listy

b) mikrofilní - malé, jednoduché, celistvé listy

- velká převaha sporofytu nad gametofytem, který se stává součástí sporofytu

- životní cyklus borovice lesní : je velmi podobný ostatním jehličnanům a od cykasů a jinanů se liší v tom, že jejich samčí pohlavní b. jsou obrvené (spermatozoidy)

⇒ heterosporní

- jsou menší a nevytrvávají na rostlině

- jsou tvořeny mnoha tyčinkami (mikrosporofyly) s nitkou a 2 prašnými pouzdry (mikrosporangia)

- v mikrosporangiích vznikají radukčním dělěním pylová zrna (mikrospory) často se vzdušnými vaky

- v mikrosporách vznikají redukčním dělením 2 spermatické buňky schopné oplodnit vaječnou b. (oplodí ji pouze jedna, druhá zaniká)

- po složitém vývoji mohou pylová zrna vyklíčit v pylovou láčku, ve které jsou 2 bezbrvé spermatické b.

- jehličnany jsou větrosnubné - produkují velké množství pylu

- v mladém prašném pouzdru je pletivo s vyživovací fcí (tapetum) a vlastní pylotvorná tkáň, tvořená mateřskými buňkami pylových zrn → jejich redukčním dělením vznikají čtveřice pylových zrn → dojde k dalším dělení a * samčí prokel (prothalium)

- po nějaké době zůstane jen jedna buňka, která se uvnitř dělí na 2 b. - větší vegetativní a menší generativní

⇒ generativní b. se dál dělí na buňku nástěnnou a spermatogenní, ze které se později vyvinou 2 spermatické buňky, jedna z nich oplodí vaječnou b.

⇒ vegetativní b. se po opylení podílí na tvorbě pylové láčky

- zralá pylová zrna jsou přenášena větrem na samičí šištice, které později dřevnatějí („šišky“)

- jsou tvořeny vřetenem, semennými a podpůrnými šupinami (megasporofyly) - často spolu srůstají

- megasporofyly jsou zakončeny dvěma vajíčky (magasporangium) - jsou kryty jediným obalem, v obalu je otvor klový, kterým se dostává pyl dovnitř → v nich vzniká složitým vývojem a redukčním dělením zásobní pletivo a zárodečník s haploidní vaječnou buňkou

- po jejím oplození se vyvine 2n zygota - základ zárodku a semene

- ve vajíčku je pletivné jádro (nucelus), z něho pochází i obal vajíčka

- uvnitř jádra se vyvíjí jedna velká buňka tzv. mateřská buňka zárodečného vaku → tato buňka se redukčně dělí a * 4 haploidní b. - megaspory

- 3 z nich brzy zanikají, zbývající megaspora se dále dělí a vyživuje se z pletiva vajíčka → dává vznik samičímu proklu (endosperm) → v něm se poblíž otvoru klového vyvinou

2 zárodečníky, v každém po jedné velké haploidní vaječné b. → může dojít k oplození a

- mezi opylením a oplozením někdy uplyne dlouhá doba (u borovice až rok)

- spermatické b. jsou k zárodečníku dopraveny láčkou, která prorůstá nucelem

- šištice vytrvávají na stromě několik let, za sucha se otvírají a uvolňují semena

a) Makrofilní listy

- vyvinuly se z nich pravděpodobně krytosemenné rostliny

- vymřelé, v období devonu, vymírají ve středních druhohorách

- vzhled stromovitých kapradin - dřeviny, liány

- objevily se u nich útvary připomínající pravá semena

- známy od karbonu, živoucí fosílie, největší rozvoj v druhohorách

- nejprimitivnější skupina semenných rostlin

- jsou to dřeviny, nevětvený kmen, listy zpeřené - nahloučené na vrcholu kmene

- megasporofyly + mikrosporofyly = výtrusné listy, ale nepodobají se lisům

- v tropech (Madagaskar až Japonsko), 100 druhů, palmy až 20 m

- vymřelé prvohorní stromy, vymírají koncem permu

- objevil je pražský botanik J.A. Corda

b) Mikrofilní listy

- patří sem pouze dřeviny - stromy a keře

- vajíčka a později semena se vyvíjejí na svrchní straně ploché semenné šupiny

- listy jsou jehlicovité nebo šupinovité (jinan), často vyrůstají na zkrácených větévkách : brachyblastech

- objevují se poprvé v karbonu - vrchol druhohory, většina vymřela v třetihorách

- jediný druh : jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), fosílie, okrasná dřevina

- vějířovité, na vrchu dvoulaločnaté listy s vějířovitou žilnatinou, na zimu opadává

- dvoudomý strom

- tyčinky mikrosporofyly, listy a stopkatá semena vyrůstají na brachyblastech

- samičí : vytváří plodolisty megasporofyly nesoucí 2 vajíčka - 1. oplozeno, 2. zaniká, vajíčko se po oplození mění v semeno, vaječné obaly se přemění v dužnatý obal

- plod : semenná peckovice, v semeni 2 dělohy (zakládají se u embrya)

- samčí strom : šištice jehnědovitého typu, spermatozoidy mnohobičíkaté

- jsou většinou vždyzelené dřeviny

- ve dřevě jsou cévice, pryskyřičné kanálky (cévy chybějí)

- šištice jsou vždy odděleného pohlaví, většinou samčí i samičí na jedné rostlině

- listy : jehlicovité, vytrvalé (kromě modřínu)

- nejpřizpůsobenější - od karbonu do současnosti

- od nížin po velehory

- tropy až subpolární pás

- přizpůsobení suchému prostředí - zmenšování listu → jehlice

- zmenšování šištic

- průduchy zapuštěné dovnitř → menší ztráty vody

- cévní svazky v kruhu

- mají vliv na podnebí

- semenná šupina obvykle podepřena podpůrnou šupinou

Řád: Borovicotvaré

Jedle bělokorá

- šedá hladká borka, jehlice na rubu se dvěma bílými proužky

- šišky se rozpadají na stromech, jsou vzpřímené

- u nás dříve hojná, po vykácení a zhoršení životního prostředí vzácná - je citlivá na znečištění ovzduší

Douglaska tisolistá

- jehlice vyrůstají jednotlivě

- zralé šišky jsou převislé, nerozpadavé

- nejdůležitější dřevina

- ox. siřičitý zapříčinil úhyn smrků především v pohraničních oblastech, S Čechy, Morava

- původě až od 8 vegetačního stupně, nyní mnoho monokultur

- rychle rostoucí dřevo, kvalitní

Smrk pichlavý

- severní Amerika

Cedr libanonský

Modřín opadavý

- světlomilná dřevina s mnoha opadavými jehlicemi na každém brachyblastu

- jehlice ve svazcích po dvou a více

- okřídlená semena

→ Jehlice po dvou ve svazcích

Borovice lesní

- měkké jehlice

- původní na písčitých půdách, skalách

Borovice černá

- tvrdší, delší jehlice

- větší šišky

- severní Amerika

Borovice kleč

Borovice pinie

- semena bez křídla

→ Jehlice po pěti ve svazcích

Borovice vejmutovka

- v horách, jemné jehlice

Řád Cypřišotvaré

Sekvojovec obrovský

- mamutí strom, pochází z Kalifornie

- dožívá se až 4000 let, přes 80m výška

- je to nejmohutnější žijící organismus na světě

Jalovec obecný

- neopyluje ho vítr ale měkkozubí ptáci

- využívá se k přípravě alkoholu

- šištice má tmavomodré, dužnatějící a jehlicovité listy v přeslenech

- dřevina s kuželovitou korunou, větve natočeny do vodorovné polohy

- původem ze severní Ameriky

Zerav východní

- větve otočeny svisle do roviny, prochází svislou osou kmene

Řád : Tisotvaré

- prudce jedovatý

- dvoudomý keř bez pryskyřičných kanálků

- jehlice ve dvou řadách

- zralé semeno je obklopeno dužnatým, červeným nepravým míškem - kromě míšku je celá rostlina jedovatá

- jeho dřevo je velmi kvalitní

Borovicotvaré

borovice lesní- jehlice po dvou ve svazečku, kratší, oranžovohnědá kůra

borovice černá (Pinus nigra) - nepůvodní, jehlice po 2, delší, na vápenatých půdách

borovice vejmutovka (Pinus strobus) - jehlice po 5, dlouhé šišky

borovice limba - jehlice po 5, tvrdší(borovice kleč, kosodřevina (Pinus mugo) - jehlice po 2,

větší nadmořské výšky

borovice blatka - blata, zamokřené oblasti

modřín opadavý (Larix decidua) - svazky jehlic vyrůstají z brachyblastů

jedle bělokorá (Abies alba) - jehlice vyrůstají jednotlivě do roviny, na spodní straně jehl. 2

bílé pruhy, šišky rostou obráceně a nepadají samostatně dolů,

jedle balzámová - získává se z ní balzám na trvalé preparáty

smrk ztepilý (Picea abies) - jehlice jednotlivě, ale rostou do kruhu, drsný

smrk pichlavý, stříbrný (Picea pungens) - stříbřitý, nejpichlavější

douglaska tisolistá - podpůrné šupiny vyčnívají ze šišek,

jedlovec kanadský

cedr (Cedrus) - národní strom Libanonu, má vonné dřevo, používá se ke stavbě chrámů v

oblasti islámského světa

tis červený - jedovatý, alkaloid Taxin, nemá siličné kanálky, červená dužina - míšek není

jedovatá, tvrdé, ale pevné dřevo, výroba luků, kuší

Tisovcovité

sekvoj, metasekvoj - vysoké až 100m, staré 3-4 tis. let, v USA nár. park Sekvoja, Olympia

Blahočetovité

blahočet - původem z Austrálie, Nový Zéland

Cypřišovité

cypřiš, cypřišek

jalovec obecný - polodužnaté šištice, aromatizování nápojů - Borovička, Gin

jalovec virginský - výroba měkkého dřeva, tužky

- dvojí oplození, přechodný typ

- v xylému cévy i cévice

chvojník (Efedra) - alkaloid efedrin

velvitschia podivná - tropy, subtropy, JZ Afrika, silný kmen 30-50 cm