2. Stavba buňky
Živé soustavy:
- za základní živou soustavu považujeme jedince schopného samostatného života
- jedná se jak o jednobuněčné tak mnohobuněčné jedince
ž.s. vyššího řádu = individua vyššího řádu
: jsou tvořena z jednobuněčných organismů na sebe závislých (společenstvo) - fungují
pouze, když je jich mnoho (mravenci, včely…)
charakteristika:
obsahují bílkoviny, nukleové kyseliny → jsou nulkeoproteinové
zajišťují základní životní fce :
a) látkový a energetický metabolismus (přeměna látek a energií)
b) autoreprodukci (ž.s. jsou schopné samostatné existence, rozmnožování, vývoje…)
c) autoregulace (schopnost reagovat na vnější podmínky a měnit tím svoje vlastnosti)
nukl.kys.: nesou genetickou informaci - přepisuje se do struktury bílkovin - přenos informace z generace na generaci
bílkoviny : fci enzymů
: mají schopnost evoluce
: tvoří základní strukturu buněk
ž.s. jsou vysoce organizovány - stupňovitě hierarchicky uspořádány:
atom - molekuly - makromolekuly - makromolekulární komplexy - buněčné orgány - buňky - tkáně, pletiva - orgány - orgánové soustavy - organismy
ž.s. jsou z hlediska termodynamiky otevřené soustavy - mohou vyměňovat energii, hmotu, informace z vnějším okolím
jsou v ustáleném stavu - vyrovnává se příjem, výdej
Buňka
je základní strukturní a funkční jednotka živých soustav
buňka je nejmenší ž.s., která je schopná samostatné existence a reprodukce
je základní stavební jednotkou prokaryotických a eukaryotických organismů
každá buňka má svůj vlastní genetický a proteosyntetický aparát a metabolický systém,
umožňující vytvářet a využívat energii
1. Eukaryotická buňka
- jedná se o buňky hub, rostlin, živočichů
- živí obsah buňky se nazývá protoplast -- cytoplasmu (obsahuje jednotlivé organely)
-- karyoplasmu (= jádro)
- protoplast je od buněčné stěny ohraničen plazmatickou membránou
Rostlinná a živočišná buňka + buňka hub:
Rostlinná:
velikost: 10-100 μm, ale mohou být dlouhé i několik m
- tvar rostl. buňky je dán tvarem buněčné stěny
- buněčná stěna je tenká a plastická
- většina rostl.b. obsahuje jádro + jadérko
- cytoplazma vyplňuje prostor ohraničený buněčnou stěnou - jsou v ní
koncentrovány veškeré cytoplasmatické struktury včetně jádra
- od živočišné b. se liší přítomností plastidů, buněčné stěny, vakuol
proudění cytoplasmy : usnadňuje transport a výměnu látek mezi jednotlivými částmi buňky
nebo mezi b. navzájem
Živočišná:
velikost: mezi 10-20 μm (x b. nervové 1m,..)
- nejjednodušším tvarem je tvar kulovitý, oválný (ve tkáních je tvar b. rozmanitý)
- jsou tvarově velmi rozmanité, pt neobsahují buněčnou stěnu
- na rozdíl od rostlinnné b. obsahuje lyzozómy
Buňka hub
Buněčná stěna : obsahuje chitin, velmi vzácně celulózu
Jádro : bývá jedno, dvě i větší počet
Plastidy : chybí, proto jsou houby bezbarvé
: u vyšších hub, hlavně v plodnicích , jsou různá barviva, ale nikdy chlorofyl
Zásobní látky : hlavně glykogen a olej, nikdy škrob
Ostatní organely jako v živočišné buňce
Chemické složení rostlinné b.:
- chem. prvky se v rostl. buňce vyskytují vždy ve formě sloučenin
1) organické - sacharidy, lipidy, bílkoviny, nukleové kys.
2) anorganické - voda, soli, plyny
voda
- v buňce 60 - 90 %
- množství vody záleží na druhu rostliny, na druhu orgánu a prostředí
význam vody - 1) rozpouštědlo živin a umožňuje přesun látek
2) fotosyntéza
soli
- vyskytují se v b. ve formě uhličitanů, chloridů a fosforečnanů, podílí se na udržení stálého pH
plyny
- kyslík, oxid uhličitý, uhlík, rozpouští se ve vakuolách, u vodních rostl. jsou v mezibuněčných prostorách
bílkoviny
- tvoří hlavní část citoplazmy, součást b. jádra, enzymů, hormonů a zdroj ener.
nukleové kys.
- v jádře, podstatou dědičnosti, ve všech živých organismech, řídí tvorbu bílkovin v těle
DNA = deoxyribonukleová kys., dvojitá šroubovice
RNA = ribonukleová, jednoduchá šroubovice
sacharidy
- zdroj energie, tvoří se během fotosyntézy, jsou součástí nukl. k.
Monosacharidy - fruktóza, glukóza
Disacharidy - řepný cukr, laktóza - mléčný cukr, maltóza - sladový cukr
Polysacharidy - celulóza - tvoří b. stěny
škrob - usazuje se v b. zásobních org. ( rýže, brambory )
lipidy
- jsou ve vodě nerozpustné, zdroj. E, ukládají se v plodech a semenech, v b. volně v tukových kapičkách, tvoří povrch jádra
ROSTLINNÁ BUŇKA:
Buněčná stěna
- charakteristický znak rostlinné b.(živočišné buňky ji nemají)
- umožňuje existenci buňky jako osmotického systému
- těsně přiléhá k cytoplasmatické membráně
- omezuje velikost protoplastu a zabraňuje jeho prasknutí v důsledku osmotického příjmu
vody
fce:
mechanická (udržuje tvar, odolnost proti prasknutí..)
podílí se na přenosu látek mezi buňkou a vnějším prostředím
plně propustná = permeabilní
neživá, těsně přiléhá k cytoplasmě
ukládání látek - inkrustace - anorg. (CaCO3 ), oxid siřičitý..
- impregnace - organ. = lignin - lignifikace (dřevnatění)
= suberin - suberinizace (korkovatění)
= kutin - kutinizace - kutikula
Stavba:
2 složky: a) vláknitá - celulóza (tvoří základní kostru)
- vzniká v plasmatické membráně na útvarech zvaných rozety
b) amorfní - pektiny, hemicelulózy..
- vznikají v Golgiho komplexu
primární buněčná stěna
- vzniká u buněk, které ještě mohou růst
- je plastická stejně jako střední lamela, čimž odpovídá požadavkům na rychlý růst b.
- přikládá se na střední lamelu směrem ke středu buňky
- přikládáním dalšího materiálu (=apozicí) primární stěna sílí
- složkou jsou pektiny a hlavně celulóza - molekuly celulózy vytvářejí micely - propojením
vzniká síť mikrofibril, které nejsou přesně orientovány
sekundární buněčná stěna
- vzniká u dospělých b. s ukončeným růstem
- celulózní mikrofibrily jsou ve svazcích, jsou přesně orientovány
- mikrotubuly orientují celulózní vlákna
- obsahuje více celulózy, neobsahuje žádné pektiny
- roste jen tloustnutím = apozicí (přikládání nových vrstev)
může zde být uloženo mnoho látek:
lignin - podpůrná a vyztužovací fce, ve stěnách buněk (ve dřevě)
suberin - korková pletiva, zkorkovatělé b. nejsou propustné pro vodu, rychle odumírají a
zastávají mechanickou fci
kutin - na povrchu rostliny → vosk, vytváří kutikulu
střední lamela
: vzniká z přepážky mezi dceřinými buňkami v průběhu dělení → spojovací vrstva mezi sousedními buňkami
: tvořena pektiny z GA
plazmodezmy
- kanálky v b. st., kterými komunikují jednotlivé buňky mezi sebou
- prochází jimy provazce protoplazmy i endoplasm. retikula
- v místech větší hustoty - vznik teček (vidět pod mikroskopem)
Cytoplazmatická membrána
- tvoří receptory - příjem signálů z prostředí
- nad ní je buněčná stěna
- polopropustná (semipermeabilní)
- typická biomembrána
fce:
reguluje příjem a výdej látek → probíhá přes ní pasivní a aktivní transport látek, mohou
přes ní pronikat i velké molekuly a to pinocytózou či fagocytózou
reguluje chování buňky podle podnětů z vnějšího prostředí (světlo, dotyk, chemické
vlivy..)
zajišťuje stálé vlastnosti vnitřního prostředí buňky
Stavba:
- tvořena 2 vrstvami fosfolipidů: obsahují proteiny - integrální
- asociované (perifení-na povrchu)
- hydrofilní (polární)
- hydrofóbní (nepolární)
ŽB: Cytoplazmatická membrána
- odděluje b. od okolí
- tvoří ji dvojitá vrstva fosfolipidů - mezi nimi molekuly bílkovin
- na vnější straně se nachází glykokalix tvořený sacharidy
- buňky jsou navzájem propojeny hustými provazci cytoplazmy → desmodezmy, které
zajišťují soudržnost tkáně
- je polopropustná
- umožňuje transport látek
- mohou se v ní tvořit organely
Cytoplazma
Stavba:
- rozsolovitá hmota
- směs koloidních a krystalických roztoků org. i anorg. látek
- slabě kyselá až neutrální povaha
- při povrchu buňky : větší hustota bez organel (= hyaloplazma)
- uvnitř opačně (= granuloplazma)
fce:
- udržuje tvar b.
- zajišťuje výměnu látek s okolím, přesun živin uvnitř b.
- biochemické pochody : anaer. glykolýza, částečně přeměna bílkovin
Jádro (nukleus, karyo)
- ve stavbě jádra se od sebe výrazně liší prokaryotní a eukaryotní buňky
- u prokaryot (bakterie) je jádro představováno pouze kruhovitou molekulou DNA, která
není vázána na proteiny → nemá membránu, nazývá se tedy jaderným obalem
- obsahují ho všechny buňky (x vysoce specializované - červené krvinky)
- tvar : nejčastěji kulovitý, oválný
- největší organela, tvoří asi 10% objemu
Stavba:
- na povrchu je dvojitá membrána : karyolema (odděluje jaderný obsah od základní
cytoplazmy, obsahuje póry, které umožňují výměnu látek RNA a bílkovin mezi
karyoplazmou a cytoplazmou)
- pomocí pórů je jádro spojeno s ER = tím i se všemi částmi b.
- uvnitř jádra je jaderná šťáva : karyoplazma (cytoplazma + karyoplazma = protoplazma)
- jádro bývá většinou jedno, u nálevníků, jaterních a chrupavčitých buněk dvě, u svalových
a srdečních buněk více. (syncytium = splynutí několika srdečních buněk)
chromatin = složka jaderné hmoty, složen z DNA a bílkovin = histony
(DNA+histony = nukleozom)
= před dělením buňky se zhušťuje, spiralizuje na viditelné chromozomy
: heterochromatin - neaktivní, kondenzovaný genetický materiál
- spiralizované úseky chromozómů
: euchromatin -
chromozom = je před škrcením rozdělen na 2 chromatidy : v každé je 1 molekula DNA,
jsou stejné
centromera : místo, kde dochází ke spojení dvou chromatid
fce :
a) genetická : přenos gen. informace z mateřské b. na dceřinou = replikace
(gen. informace je zapsána pořadím nukleotidů v DNA)
b) metabolická : anabolické procesy (syntéza RNA, enzymy, ATP, ...)
Jadérko (nucleous)
- není ohraničeno membránou, uloženo uvnitř jádra v karyolemě (v jaderné šťávě)
- mizí v období dělení jádra a objevuje se při vzniku jádra nového
- je tvořeno shlukem RNA a bílkovinami, produkují m-RNA a t-RNA
- vznikají v něm cytoplasmatické ribozomy
Ribozomy
- kulovité útvary
- jsou tvořeny hlavně r-RNA a bílkovinami
- vyskytují se na ER i volně v cytoplazmě
- skládá se ze 2 podjednotek (velká a malá) dohromady 80S
- v cytoplasmě se obě podjednotky spojují pomocí atomů Mg
- vznikají v jadérku
polyzomy = ribozomy propojeny v m-RNA
fce : syntéza bílkovin → proteosyntéza
Semiautonomní organely
(polonezávislé organely)
plastidy
mitochondrie
- jsou obaleny dvěma membránami (vnější a vnitřní)
- mají vlastní ribozomy, jiné než riboz. v cytoplasmě
- mají vlastní DNA
- jsou sídlem významných energetických dějů (plastidy- fotosyntéza, mitochondrie -
dýchání)
- mají symbiotický původ
Mitochondrie
- obsahuje vlastní DNA a proteosyntetický aparát => semiautonomní organela
Stavba :
na povrchu 2 biomembrány :
vnější : hladká, ohraničuje prostor matrix (tvoří obsah mitochondrie, probíhá zde citrátový cyklus)
vnitřní : vchlípuje se dovnitř = vznikají kristy
: dochází zde k buněčnému dýchání
fce:
- oxidace a fosforylace živin → získává tím energii - získaná energie ukládána ve formě
ATP - využita k životním pochodům v buňce
- na vnitřní mem. : enzymy, tvorba ATP, probíhají zde pochody buněčného dýchání
Plastidy
- proplastidy: původní plastidy, vznikají z nich ostatní plastidy
Stavba:
na povrchu 2 biomembrány:
vnější: hladká, tvoří obal plastidu
vnitřní: tvoří výběžky
- zaškrcením výběžků vznikají útvary zvané tylakoidy (v membráně tylakoidů jsou vázány
asimilační pigmenty = chlorofyl a karotenoidy)
- nahloučením tylakoidů na sebe vznikají grana
lumen - prostor v membráně tylakoidu
stroma - vnitřek plastidy, je prostoupen výběžky vnitřní membrány
Rozdělení :
1. chloroplasty
- jsou z hlediska existence života na Zemi považovány za nejdůležitější organely - jsou totiž
místem, kde se z anorganických látek vytváří látky organické, které jsou zdrojem energie,
stavebních látek…
- jedná se o fotosynteticky aktivní plastidy, které obsahují chlorofyl a karotenoidy (ty jsou
vázány na membránové struktury)
- probíhá zde fotosyntéza
světelná fáze fotosyntezy: dochází k ní na membráně tylakoidů
temnostní fáze fotos. : probíhá v stromatu chloroplastu
: dochází k syntéze org. látek, ukládají se sem zásobní l. (škrob)
(rozkladem chlorofylu => chromoplasty: fotosynteticky neaktivní, pt neobsahují chlorofyl, ale karotenoidy = to se děje při zrání plodů)
2. chromoplasty
- obsahují xantofily, karoteny = karotenoidy
- neobsahují chlorofyl
- způsobují zbarvení listů, plodů, květů
- hlavní barvy: červená, žlutá, oranžová
fce: jejich zbarvení láká opylovače
3. leukoplasty
- bezbarvé, neobsahují žádná barviva, pigmenty
- výskyt v zásobních org.(heterotrofních pletivech) = podzem. org., ukládání zás. látek
dělí se podle toho, jaké látky se v nich tvoří a ukládají:
amyloplasty (škrob) - syntéza škrobu (amyloplasty v bramborové hlíze)
protoplasty - syntéza bílkovin
oleoplasty - syntéza tuků
Endoplazmatické retikulum (ER)
- od cytoplazmy je odděleno jednou membránou
- rozvětvený systém biomembrán, soustava vzájemně propojených váčků a kanálků
fce:
- podílí se na stavbě buněčných stěn, syntéze biomembrán
- prostupuje plazmodesmami do sousedních buněk = zajišťuje transport látek mezi
jednotlivými částmi b.
- je místem syntézy tuků a bílkovin
hladké ER : na povrchu nejsou ribozomy, syntéza tuků a lipidů
: je přítomno ve svalech - zásobárna Ca2+ , v b. produkujících steroidy
drsné ER : na povrchu vázány ribozomy na kterých probíhá syntéza bílkovin
Golgiho aparát (GA)
- od cytoplazmy je oddělen jednou membránou
- soubor váčků propojených kanálky
- nikdy nenese ribozomy
diktyozomy: GA je rozptýlen v cytoplazmě ve formě zrn, tyčinek..
fce:
- váčky odškrcované z GA se podílejí na vzniku amorfní složky buněčné stěny
- úprava produktů ER : zahušťuje jeho produkty (př: chemická úprava bílkovin..), odstraňuje
přebytečnou vodu z buňky, zajišťuje exocytózu
- odškrcováním => lyzozómy, cytozómy
Vakuola
- typická organela pro rostlinnou buňku
- jedná se o membránou ohraničený útvar, který je vyplněn buněčnou šťavou
- v mládí má b. několik vakuol : splývají a ve stáří srůstají v jednu centrální vakuolu →
zatlačuje cytoplasmu a ostatní organely k cytoplasmatické m. = vzniká nástěnná
cytoplasma - zaujímá 90% b.)
složení :
- 95 % voda (hl. zásobárna vody pro b.) + odpadní a zásobní látky = buněčná šťáva (může být zbarvena různými barvivy)
bun. šťáva - cukry, bílkoviny, alkaloidy, třísloviny barviva (antokyany - způsobují zbarvení
plodů, antoxantiny), enzymy, různé ionty
- alkaloidy a třísloviny jsou jedovaté látky, které činí rostlinu nepoživatelnou
- membrána oddělující vakuolu od cytoplazmy = tonoplast
- zajišťuje ukládání látek zásobních i odpadních - jejich koncentrace může být tak vysoká, že mohou vykrystalizovat (krystaly : rafidy šťavelu vápenatého) = inkluze
- do vakuol se přijímá voda = růst vakuol způsobuje i růst b. - zvětšováním vakuol se zvyšuje tlak uvnitř buňky - turgor buňky (vnitřní napětí v buňce ji zpevňuje)
Cytoskelet
- soustava bílkovinných vláken uvnitř cytoplazmy, které vytvářejí vnitřní kostru b.
fce:
- zajišťuje oporu buňky (kostra), pohyb organel, transport látek, tvoří některé organely
na stavbě cytoskeletu se podílí 3 typy vláken:
1) mikrotubuly : duté trubičky tvořené bílkovinou tubulinem
: nejsou trvalé - vznikají a zanikají
: skládá se ze dvou konců + a -
fce : orientují celulózní vlákna v buněčné stěně (tím mají vliv na růst uněčné
stěny)
: podílí se na vzniku achromatického vřeténka při dělení buněk
: tvoří základ pohybových organel buňky (bičíků a nitkovitých
panožek)
: probíhá po nich posun organel pomocí transportních bílkovin
: stavební prvky centrioly a vláken dělícího vřeténka
2) aktinová filamenta : tvořena bílkovinou aktinem
: vznikají za spotřeby energie, kterou dodává ATP z aktinu
: oporná funkce (např. vyztužuje mikroklky střevních buněk)
: pohybová funkce - měňavkovitý pohyb
: podílí se na tvorbě panožek
3) střední filamenta : bílkovinná vlákna v cytoplazmě
: udržují buňky u sebe
Lyzozómy
- váčky kulovitého tvaru obalené membránou
- obsahují hydrolytické enzymy : kyselé hydrolázy - napadají vazby vzniklé kondenzací -
hydrolyzují bílkoviny, nukle.kys., lipidy...
- vznikají odškrcováním od GA a ER (na jeho ribozómech jsou příslušné enzymy)
Stavba:
primární lyzozómy - pohybují se cytoplasmou, splývají s potravními váčky, které obsahují materiál určený k strávení - vznikají sekundární lyzozómy
(fagocytoza - vzniká fagozom - spojí se s primárním lyzozomem - vzniká sekundární lyzozom)
- nestravitelné zbytky potravy zůstávají v membránových váčcích jako reziduální tělíska a nebo jsou odstraňována exocytózou
- v rostlinné buňce nejsou (nahrazeny vakuolou)
fce:
- vnitrobuněčné trávení
- mohou připravovat substrát pro další oxidaci mitochondriemi
Cytozómy
- jedná se o útvary vysoce specializované - váčky podobné lyzozómům
- vznikají v membráně GA a ER : zde se odškrtí jako váčky a uzavírají v sobě určité typy enzymů, takže rozeznáváme různé druhy cytozómů
fce:
- obecně jde o organely, ve kterých probíhá rozklad různých nízkomolekulárních látek nebo jejich přeměny
Centriola
= dělící vřeténko
- stálá struktura živočišných buněk, leží poblíž jádra
- v b. jsou obsaženy 2 centrioly, jsou na sebe kolmé
- obsahuje 9 trojic mikrotubulů
fce:
- organizační centrum, zajišťuje tvorbu druhé centrioly před mitózou - putuje na opačný pól
buňky
- uplatňuje se zejména při dělení buněk
Organely pohybu
1. řasinky:
= cilie
- vláknité výběžky buňky, ohraničené jednotkovou membránou a obsahují podélně uspořádaný systém mikrotubulů
- především slouží k pohybu
2. bičík:
= flagellum
- struktura podobná řasinkám
- obvykle bývá ale jen jeden a je mnohem delší než řasinky
- kromě mikrotubulů může obsahovat i další zesilující struktury
- mohou také tvořit undulující membránu - což je vlastně jejich zploštělý obal, ale nesplývá
s buňkou
- zakotven v buňce pomocí bazálních destiček, je obalen membránou
- má podobnou fci jako centriola
Stavba:
- 9 trojic mikrotubulů po stranách + 1 dvojice centrálních mikrotubulů
- dienová raménka jsou mazi dvojicemi mikrotubulů → putují k (-) konci mikrotubulu →
ohýbání bičíků
2. Prokaryotická buňka
- bakterie a sinice
- jednobuněčné organismy
- je mnohem jednodušší a menší než b. eukaryotická ( 1-2 μm )
- nejčastěji kulovitý nebo tyčinkovitý tvar
- prokaryotická buňka neobsahuje chloroplasty a mitochondrie, ER..tedy organely typické
pro eukariotické buňky
- výživa je autotrofní i heterotrofní
základní struktury: jádro, ribozómy, cytoplasmatická membrána, buněčná stěna...
Jaderná hmota
(= nukleoid)
- jedná se o molekulu DNA, která je uložena ve formě ojedinělého chromozomu v
nukleoidu (nese v sobě genetickou informaci), která je volně uložená v cytoplazmě, pt neni
vytvořena jaderná membrána
- je kruhová a nejsou na ní navázány molekuly bílkovin
- prokar.b. nemá pravé jádro, ale jen jaderný obal z membrány
plazmidy: malé, kruhovité molekuly DNA, které jsou uloženy mimo bakteriální
chromozom
Cytoplazma
- zaplňuje zcela prostor bakteriální buňky, neboť bakterie nemají vakuoly
- jedná se o koloidní roztok, ve kterém probíhají základní životní pochody buňky - metabolismus
- obsahuje zásobní látky : glykogen, kys. polybetahzdroxzmáselnou x neobsahují lipidy
- často obsahuje kapénky nebo krystalky odpadních nebo zásobních látak → buněčné
inkluze
Ribozómy
- mají jinou stavbu než u eukar.b., vyskytují se pouze v cytoplasmě
- má sedimentační koeficient 70S a skládá se ze dvou nestejných podjednotek
- menší podjednotka se skládá z jedné molekuly rRNA a 21 bílkovin
- velká podjednotka ze 2 molekul rRNA a 34 molekul bílkovin
- vyskytují se v blízkosti jádra, nasedají na mRNA a hned ji překládají v bílkoviny
fce: tvorba bílkovin
Cytoplasmatická membrána
- jediná membrána : biomembrána
- obklopuje cytoplasmu
- udržuje vnitřní prostředí v buňce, je semipermeabilní
- reguluje tok látek mezi vnitřním a vnějším prostředím
- je tvořena dvojitou vrstvou fosfolipidů + bílkoviny
- většinou je po celém povrchu hladká x mohou vznikat i vchlípeniny
- u fotosynteticky aktivních bakterií vznikají vchlipováním cytoplasmatické membrány
chromatofory, které nesou fotosyntetické pigmenty
mezozóm : vzniká vchlípením do cytoplasm.m., měchýřek
: probíhá na nich buněčné dýchání, replikace DNA
Buněčná stěna
- uložena vně cytoplasmatické m.
- jedná se o jediný pevný útvar v buňce
- má fci buněčného skeletu - dává buňce tvar a jako tuhý obal ji mechanicky ochraňuje před vnějškem
- způsobuje i chemickou odolnost
2 druhy:
a) grampozitivní : stěna je tvořena mohutnou vrstvou peptidoglykanu (murein), teikoová
kys.
b) gramnegativní : obsahují tenkou peptidoglykanovou vrstvu
: na vnější straně má lipoproteinovou membránu - biomembrána
Bičíky
- orgán pohybu : rotační pohyby
- bakterie mohou mít buď jeden bičík, více či žádný
- je vystavěn z jednotlivých molekul bílkovin - tvoří duté vlákno, které je šroubovitě stočené
- je zakotven v cytoplasm.m.
Fimbrie
- jedná se o četná, krátká, rovná, jemná a křehká vlákna vycházející všemi směry ven z bakterie
- slouží k přilnutí bakterie k povrchu - konjugace bakterií
Peroxizony : útvar obalený membránou
: fotorespirace - 2 enzymy (perozykazy, katalázy)
glioxyzony : v b. semen → zásobní fce